Vnitřní klasifikační řád

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, 408 30, RUMBURK, P.O.BOX 67 Vnitřní klasifikační řád Mgr. Ladislav Pokorný V Rumburku 1. září 2012 ředitel školy 1

Na základě ZÁKONA č. 561/2004 Sb. ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a VYHLÁŠKY č.13/2005 Sb. ze dne 11. ledna 2005 o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Vydávám Vnitřní klasifikační řád Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení z VYHLÁŠKY č. 13 ze dne 29. prosince 2004 3 Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu. Ve vyučovacím předmětu, v němž vyučuje víc učitelů, určí stupeň prospěchu žáka za klasifikační období po vzájemné dohodě. Vědomosti, dovednosti a návyky se hodnotí jednotlivými stupni prospěchu takto: Stupeň 1 výborný dostane žák, který bezpečně ovládá probrané učivo předepsané učebními osnovami, projevuje samostatnost, pohotovost a logičnost myšlení, dovede samostatně řešit úkoly, výsledky řešení zobecňovat, vyjadřuje se přesně, plynule a s jistotou. Jeho písemné, grafické a praktické práce jsou po stránce obsahu i vnějšího projevu bez závad; Stupeň 2 chvalitebný dostane žák, který ovládá probrané učivo předepsané učebními osnovami, myslí samostatně a logicky správně, ale ne vždy pohotově a přesně, umí celkem bez potíží řešit úlohy a výsledky řešení zobecňovat, při práci se dopouští jen občas nepodstatných chyb, vyjadřuje se věcně správně, ale s menší přesností a pohotovostí. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu vnějšího projevu drobné závady; Stupeň 3 dobrý dostane žák, který probrané učivo předepsané učebními osobami ovládá v jeho podstatě tak, že na ně může bez obtíží navazovat při osvojování nového učiva, v myšlení je méně samostatný, při řešení úloh se dopouští nepodstatný chyb, které však s návodem učitele dovede odstranit, vyjadřuje se celkem správně, ale s menší jistotou. Jeho písemné grafické a praktické práce mají po stránce obsahu a vnějšího projevu závady, které se netýkají podstaty 2

Stupeň 4 dostatečný dostane žák, který má ve znalostech probraného učiva předepsaného učebními osnovami mezery, takže na tyto znalosti nemůže bez větších obtíží navazovat při osvojování nového učiva, není samostatný v myšlení a při řešení úloh se dopouští podstatných chyb, které napravuje jen se značnou pomocí učitele; vyjadřuje se nepřesně. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu i projevu větší závady; Stupeň 5 nedostatečný dostane žák, který má ve znalostech probraného učiva předepsaného učebními osnovami takové mezery, že na tyto znalosti nemůže navazovat při osvojování nového učiva, na otázky učitele neodpovídá správně a úlohy neumí řešit ani s jeho pomocí. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají značné závady. V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Kromě třídních učitelů mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) a celkové vystupování a chování žáka. Celková klasifikace chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na celkovou klasifikaci chování v dalším klasifikačním období. Při klasifikaci chování se přihlíží i k uděleným opatřením k posílení kázně, ale pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) - žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu, zásady a pravidla občanského soužití a morálky. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) - chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele nebo ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) - chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. Chování žáka se neklasifikuje ve dálkové formě studia. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl (-a) s vyznamenáním, 3

b) prospěl (-a), c) neprospěl (-a), d) nehodnocen (-a). Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. Žák je nehodnocen, nelze-li žáka hodnotit. 4 Podrobnosti hodnocení výsledků vzdělávání žáků Podrobnosti hodnocení vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů a obsahují vždy: a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení, b) kritéria stupňů prospěchu, c) podrobnosti o komisionálních zkouškách, d) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, e) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, f) průběh a způsob hodnocení v ostatních formách vzdělávání. 5 Individuální vzdělávací plán Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Individuální vzdělávací plán může být povolen i z jiných závažných důvodů. V takovém individuálním vzdělávacím plánu je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka. 4

6 Komisionální zkouška (1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) koná-li opravné zkoušky, b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybnosti o správnosti hodnocení. (2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. (3) V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. (4) Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. b) a c) a podle odstavce 2 může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. 7 Uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka (1) Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání. (2) Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání. 8 Uznání částečného vzdělání žáka Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky. 9 Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz "uznáno" s odkazem na vysvětlivku, která bude na zadní straně vysvědčení obsahovat bližší podrobnosti. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně. 10 Výchovná opatření (1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 5

(2) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. (3) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) napomenutí učitele, c) důtku třídního učitele, d) důtku ředitele školy. (4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění, ukládání napomenutí a důtek musí probíhat podle platné legislativy a podle závažnosti porušení povinností stanovených ve školním řádu. (5) Třídní učitel nebo učitel neprodleně oznámí uložení důtky řediteli školy. (6) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka. (7) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy. 31 Výchovná opatření ze ZÁKONA č 561 ze dne 24. září 2004 (1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy dalších kázeňských opatření a podmínky pro udělování a ukládání těchto dalších kázeňských opatření a pochval nebo jiných ocenění. (2) Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. (3) Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem. (4) O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. 6

Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější. (5) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci (odstavec 1 10 vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři). (6) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci (odstavec 2 10 vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři). (7) Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla na zvláštním formuláři školy, výjimečně v doložce na vysvědčení. 69 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací. (3) Škola převede klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka. (4) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. (5) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června příslušného školního roku. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. (6) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. (7) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. 7

(8) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. (9) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. (10) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle odstavce 9 na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 70 Uznávání dosaženého vzdělání Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka podle 66 pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání žáka může ředitel školy uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání. OBECNÉ ZÁSADY PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 1. Hodnocení a klasifikace žáků střední školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení. 2. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech. Celková klasifikace žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se uskutečňuje na konci prvního a druhého pololetí. 3. Prospěch žáka denního studia a studujícího při zaměstnání se určuje podle pravidel hodnocení a klasifikace žáků, která jsou uvedena v tomto Vnitřním klasifikačním řádu. 4. Souhrnný prospěch, který se provádí na konci pololetí, není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 5. Pravidla chování žáků jsou uvedena v předchozích částech tohoto školního řádu. 6. Zpravidla k 15. listopadu a k 15. dubnu se projednávají v pedagogické radě čtvrtletní výsledky žáků a nedostatky v jejich chování. 8

7. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu, katalogu nebo katalogového listu. 8. Zákonný zástupce žáka je o prospěchu a chování žáka průběžně informován vhodným způsobem, zejména: a) třídním učitelem a učiteli jednotlivých vyučovacích předmětů na třídních schůzkách, b) třídním učitelem nebo učitelem příslušného vyučovacího předmětu, jestliže o to zástupci žáka požádají, c) ředitelem školy v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, a to bezprostředně a prokazatelným způsobem. 9. Při přestupu žáka na jinou střední školu zašle ředitel školy všechny doklady a záznamy o něm řediteli střední školy, do které žák přestupuje. Při přestupu během školního roku zašle ředitel školy též výpis z klasifikačních záznamů k datu přestupu, popř. i předběžný návrh klasifikace. 10. Při hodnocení žáka se statutem cizince nebo uprchlíka z předmětu český jazyk a literatura se přihlédne k dosažené úrovni znalosti českého jazyka. Závažné nedostatky v osvojených vědomostech z tohoto předmětu se považují za objektivní příčinu, pro kterou žák nemusí být v průběhu prvního roku docházky ve škole v České republice z tohoto předmětu klasifikován. Žák občan Slovenské republiky má právo při plnění studijních povinností používat mimo předmět český jazyk a literatura slovenský jazyk. (pokyn MŠMT ČR ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol, v České republice, č.j. 21836/2000-11). I v dalším období pak lze uplatnit při klasifikaci z českého jazyka a literatury mírnější hlediska. Při klasifikaci z ostatních předmětů se posuzují především věcné znalosti žáka a nikoli úroveň správnosti jeho jazykového projevu. ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka, b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, c) různými druhy zkoušek a testů (písemné ústní, grafické, praktické, pohybové apod.) d) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko psychologické poradny, zejména u žáků s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami, e) rozhovory se žákem, zástupcem žáka. 2. Učitel je povinen vést evidenci a podklady o každé (především písemné) klasifikaci žáka. 3. Žák musí být z vyučovacího předmětu vyzkoušen alespoň dvakrát za každé klasifikační období, formu zkoušení zvolí vyučující daného předmětu (záleží na charakteru předmětu). Počet povinných kontrolních písemných prací a praktických zkoušek stanoví vzdělávací programy příslušných vyučovacích předmětů. V dálkovém studiu je žák zkoušen z každého vyučovacího předmětu jednou na konci klasifikačního 9

období. Při klasifikaci v tomto typu studia se přihlíží též ke znalostem žáka v kontrolní části konzultací, popř. k samostatným pracím žáka, jsou-li součástí vyučovacího předmětu. 4. Datum konání kontrolní písemné práce nebo praktické zkoušky zapíše příslušný učitel předem tužkou do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci denního studia konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru, ve studiu při zaměstnání nejvýše dvě zkoušky. 5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. 6. Třídní učitel školy zajišťuje, aby o prospěchu a chování žáka, který je nezletilý, byl průběžně informován jeho zákonný zástupce. 7. Žáka nelze hodnotit především z těchto důvodů: a) dlouhodobá omluvená či neomluvená absence, případně absence přesahující 20% z počtu odučených hodin povinného či povinně volitelného předmětu, přičemž pedagogická rada přihlédne ke konkrétním okolnostem jednotlivých případů, b) nesplnění více než 30% z povinného počtu písemných prací a některé z prací většího rozsahu či obecně při nedostatku podkladů ke klasifikaci v daném předmětu, přičemž je učitel povinen na počátku klasifikačního období stanovit jasná kritéria hodnocení a klasifikace (např. počet požadovaných klasifikačních výstupů, domácích úkolů apod.) c) u žáků zdravotnických oborů absence přesahující 20% z počtu odučených hodin předmětu na jednotlivých odděleních praktického vyučování (předmět ošetřování nemocných pro obor vzdělávání Zdravotnický asistent, předmět Odborný výcvik pro obor vzdělávání Ošetřovatel) u denní i dálkové formy vzdělávání. 8. Vyučující je povinen nejpozději poslední pátek před klasifikační poradou uzavřít klasifikaci a zapsat ji do třídních výkazů. U dálkového studia zapíše klasifikaci i do Studijního průkazu. 9. Klasifikaci externích učitelů a jejich zápis do třídních výkazů garantuje třídní učitel. 10. Vyučující seznámí s návrhem klasifikace žáky nejpozději v den klasifikační porady. U neprospívajících tak učiní prokazatelným způsobem uzavření klasifikace. U žáků 1. a 2. ročníku prostřednictvím Žákovské knížky, u vyšších ročníků jinou písemnou formou. POSTUP DO VYŠŠÍHO ROČNÍKU A OPAKOVÁNÍ ROČNÍKU 1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který splnil kritéria uvedená ve Vnitřním klasifikačním řádu 2. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti (odstavec 7 66 školského zákona). UVOLŇOVÁNÍ Z VÝUKY TĚLESNÉ VÝCHOVY Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo z části z vyučování některého předmětu, žáka se zdravotním postižením může také 10

uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen (odstavec 2 67 školského zákona). V tomto případě se žák hodin tělesné výchovy nezúčastňuje a na vysvědčení bude uvedeno z předmětu tělesná výchova uvolněn. V případě uvolnění žáka se zdravotním postižením z vyučování ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení zajistí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování příslušného předmětu nebo náhradní činnosti. Na první nebo poslední vyučovací hodinu lze žáka uvolnit bez náhrady ( 21 vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři). KLASIFIKACE V PŘEDMĚTU PEK (PÍSEMNÁ A ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE) Vzhledem k tomu, že výuka v předmětu PEK ve 2. ročníku oboru obchodní akademie má dvě části opis textu na rychlost a přesnost + odborné dovednosti (tabulky, dopisy), výslednou známku sestavuje vyučující tím způsobem, že klasifikuje každou z uvedených částí zvlášť, přičemž podmínkou výsledné klasifikace je, aby z obou částí žák aspoň prospěl. Neprospěje-li žák v jedné z částí, nebude za dané období klasifikován a z dané části bude konat opravnou zkoušku. Výsledná klasifikace pak bude sestavena z výsledku této zkoušky za danou část a klasifikace druhé části, kterou žák dosáhl v řádném klasifikačním období. V ostatních ročnících oboru obchodní akademie je předmět PEK hodnocen na základě požadavků jednotlivých vyučujících. Poslední věta platí rovněž pro předmět PEK ve všech ročnících oboru ekonomické lyceum. KLASIFIKACE PŘEDMĚTU PRAXE na OA Pro klasifikaci předmětu praxe je podmínkou minimálně 80% účast (při vyšší absenci bude každý jednotlivý případ posouzen individuálně). Žák je povinen po skončení praxe odevzdat zprávu z praxe ve formě a termínu stanoveném vyučujícím tohoto předmětu. Na základě této práce bude stanovena i výsledná známka z předmětu praxe. V případě, že práci žák neodevzdá ve stanoveném termínu a formě, bude z daného předmětu neklasifikován a bude muset splnit požadavky ke klasifikaci v náhradním termínu. 11

VEDENÍ DOKUMENTACE O HODNOCENÍ A KLASIFIKACI ŽÁKŮ 1. Záznamy o klasifikaci a hodnocení žáků jsou v daném klasifikačním období vedeny v třídním výkazu nebo v katalogovém listu. 2. V třídním výkazu nebo katalogovém listu se zaznamenává vyučovací předmět, z něhož byla povolena opravná zkouška nebo zkouška v náhradním termínu, její datum a její hodnocení. Vysvědčení se vydá až po vykonání této zkoušky, a to s datem jejího konání, na konci klasifikačního období se žákovi vydá jen výpis z třídního výkazu, katalogu nebo katalogového listu s příslušnou doložkou oznamující termín opravné zkoušky nebo zkoušky v náhradním termínu. Jestliže se žák bez řádné omluvy ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví, zaznamenává se, že se ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, čímž jeho prospěch v daném vyučovacím předmětu zůstává nedostatečný a celkové hodnocení neprospěl. Žák, který se bez řádné omluvy nedostaví ke zkoušce k náhradním termínu, není klasifikován a nevydá se mu vysvědčení. 3. Třídní učitel zaznamenává rovněž do třídního výkazu nebo katalogového listu výchovná opatření s datem jejich udělení. 4. U žáků, kteří studují podle individuálního studijního plánu, se ve třídním výkazu nebo katalogovém listu a na vysvědčení uvede doložka: Žák studoval podle individuálního plánu studia. 5. Uvolnění od účasti na vyučování na celý rok nebo na pololetí se vyznačí v příslušném řádku pro klasifikaci vyučovacího předmětu poznámkou uvolněn a v třídním výkazu nebo katalogovém listu žáka se poznamená uvolněn opatřením ředitele střední školy z příslušného dne (číslo jednací). Uvolnění na kratší část školního roku (nebo jen od určitých činností) se poznamenává jen v třídním výkazu nebo katalogovém listu žáka. Rozhodnutí ředitele střední školy o povolení přerušení studia se poznamenává do třídního výkazu nebo katalogového listu žáka slovy Přerušení studia na dobu od do.. povoleno rozhodnutím ředitele střední školy z příslušného dne (číslo jednací). 6. Třídní výkaz nebo katalog se uzavře až dnem, kdy byla ukončena klasifikace všech žáků tímto záznamem: Třídní výkaz uzavřen dne 7. Doložky na vysvědčení opatří ředitel střední školy otiskem razítka střední školy, svým podpisem a datem. 8. Po projednání klasifikace v pedagogické radě budou vysvědčení vytištěna na předepsaném tiskopise. Škola žákovi vydá na konci prvního pololetí výpis z vysvědčení. Na konci druhého pololetí vydá vysvědčení za obě pololetí. 9. Ukládání dokumentace upravují zvláštní předpisy. Tento Vnitřní klasifikační řád platí od 1.9.2012 a ruší platnost Vnitřního klasifikačního řádu ze dne 1.9.2010 Projednáno na pedagogické radě dne 31.8.2012 V Rumburku dne 1.9.2012 Mgr. Ladislav Pokorný ředitel školy 12