VÝVOJ SPÁDOVOSTI ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa VÝVOJ SPÁDOVOSTI ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU Development of travels to services in selected region Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Autor: Bc. Kateřina Doležalová Brno, 2017

Jméno a příjmení autora: Bc. Kateřina Doležalová Název diplomové práce: Vývoj spádovosti za službami ve vybraném regionu Název práce v angličtině: Development of travels to services in selected region Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Rok obhajoby: 2017 Anotace Předmětem této diplomové práce je analýza obslužných procesů na nadlokální a mikroregionální úrovni v okrese Havlíčkův Brod. Zkoumaný region zahrnuje 120 obcí, které spadají do území 3 obcí s rozšířenou působností. Zkoumané byly obslužné procesy v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a služeb. Z výsledků dotazníkového šetření byly vymezeny parciální regiony a následně komplexní obslužný region. Srovnáním výsledků s obdobným výzkumem z 80. let 20. století byly identifikovány základní územní změny ve spádovosti. Annotation The aim of this diploma thesis is to analyze processes at the above-local and micro-regional levels in Havlíčkův Brod district. The area of research includes 120 municipalities which belong to 3 municipalities with extended power. This analysis is focused on health care, education, retailing and services. Based on the questionnaire survey, partial regions and then complex servicing region were defined. In comparison to similar survey done in 1980s, changes in travels to services were identified. Klíčová slova Region, spádovost za službami, zdravotnictví, školství, maloobchod, služby, dotazníkové šetření, Havlíčkův Brod Key words Region, travel to services, health care, education, retailing, services, questionnaire survey, Havlíčkův Brod

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Akademický rok: 2016/2017 Studentka: Bc. Kateřina Doležalová Obor: Regionální rozvoj a správa Název práce: Vývoj spádovosti za službami ve vybraném regionu Název práce anglicky: Development of travels to services in selected region Problémová oblast: region, regionotvorné procesy, hierarchie služeb. Cíl práce: Cílem práce je vymezení komplexních obslužných regionů na vybraném území, včetně vymezení parciálních mikroregionů a identifikace základních územních změn ve spádovosti. Základem bude analýza mikroregionálních obslužných procesů (školství, zdravotnictví, maloobchod a služby). Zde je nezbytné vlastní anketární šetření. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení předmětu, cíle práce a metod zkoumání. 2. Sběr informací a anketární šetření. 3. Analýza získaných informací, komparace poznatků. 4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy a komparací.

Rozsah grafických prací: nespecifikováno. Rozsah práce bez příloh: 60 80 stran Literatura: MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami - Pojezdki na učebu i k centram obsluživanija - Commuting to Schools and Services. In Atlas obyvatelstva ČSSR - Atlas naselenija ČSSR - Population Atlas of the ČSSR. Brno - Praha: Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, 1987. TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 411 s. ISBN 9788073801144. HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice : transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: Univerzita Karlova, 2005. 147 s. ISBN 808674602X. MARYÁŠ, Jaroslav. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. Zprávy Geografického ústavu ČSAV, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61-81. ISSN 0375-6122. MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.]. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1989. KUNC, Josef, Jaroslav MARYÁŠ, Petr TONEV, Bohumil FRANTÁL, Tadeusz SIWEK, Marián HALÁS, Pavel KLAPKA, Zdeněk SZCZYRBA a Veronika ZUSKÁČOVÁ. Časoprostorové modely nákupního chování české populace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 194 s. ISBN 978-80-210-6020-3. Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Pracoviště vedoucího práce: Katedra regionální ekonomie a správy Datum zadání práce: 26. 2. 2016 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. V Brně 26. 2. 2016

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Spádovost za službami ve vybraném regionu zpracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 12. května 2017 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu své diplomové práce RNDr. Jaroslavu Maryáši, CSc. za jeho vstřícnost, kritické připomínky i cenné rady. Především děkuji za čas, který mi vždy ochotně věnoval. Mé poděkování patří také rodině, která mě po celou dobu studia vždy podporovala.

Obsah Úvod... 9 1 Teoretická východiska... 11 1.1 Region... 11 1.2 Dělení regionů... 11 1.2.1 Homogenní regiony... 12 1.2.2 Nodální regiony... 12 1.3 Sociálněgeografický region... 12 1.4 Hierarchie regionů... 13 1.4.1 Subregiony... 13 1.4.2 Mikroregiony... 14 1.4.3 Mezoregiony... 14 1.4.4 Makroregion... 14 1.5 Ukazatel komplexního regionálního významu... 14 1.6 Metodika výběru středisek... 15 1.6.1 Výběr středisek na základě statických charakteristik... 15 1.6.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik... 16 1.6.3 Výběr středisek na základě regionální působnosti... 17 1.7 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek... 18 1.7.1 Vymezení sfér vlivu pomocí interakčních modelů... 18 1.7.2 Vymezení sfér vlivu pomocí anketárního šetření... 19 2 Metodika výzkumu... 22 2.1 Metody sběru dat... 22 2.2 Dotazník... 22 2.3 Vlastní výzkum... 24 3 Charakteristika okresu Havlíčkův Brod... 26 4 Obslužné regiony okresu Havlíčkův Brod... 28

4.1 Zdravotnický region... 28 4.1.1 Nadlokální zdravotnický region... 29 4.1.2 Mikroregionální zdravotnický region... 34 4.2 Školský region... 38 4.2.1 Nadlokální školský region... 38 4.2.2 Mikroregionální školský region... 43 4.3 Region maloobchodu a služeb... 46 4.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb... 49 4.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb... 53 4.4 Komplexní obslužný region... 57 4.4.1 Nadlokální komplexní region... 57 4.4.2 Mikroregionální komplexní region... 61 4.5 Komparace výsledků... 64 Závěr... 65 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 68 SEZNAM TABULEK... 70 SEZNAM OBRÁZKŮ... 71 SEZNAM PŘÍLOH... 72

Úvod Celá Česká republika tvoří jeden makroregion. Tento makroregion se dále člení podle hierarchické úrovně na menší regiony, až se dostaneme na základní územní jednotky. Základní územní jednotkou je dle Ústavy České republiky obec. K 1. lednu 2016 v České republice existovalo 6 258 obcí, z toho 5 569 obcí jsou obce s maximálně dvěma tisíci obyvateli, což je téměř 90 % obcí. V malé obci není možné uspokojit veškeré potřeby lidského života. Lidé si vybírali, vybírají a lze předpokládat, že stále budou vybírat, kde budou své potřeby uspokojovat. Proto je dojížďka za uspokojováním svých potřeb, nebo také dojížďka za službami, stále aktuální téma. Cílem této diplomové práce je analyzovat procesy obslužné spádovosti v okrese Havlíčkův Brod a následně vymezit parciální obslužné regiony, komplexní obslužný region a následně identifikovat základní změny ve spádovosti. Okres Havlíčkův Brod zahrnuje 120 obcí, které spadají pod 3 obce s rozšířenou působností (Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou, Chotěboř). V tomto regionu bude zkoumána dojížďka za zdravotnictvím, školstvím, maloobchodem a službami. Potřebná data k praktické části budou získána formou dotazníkového šetření. Práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části bude vymezen pojem region, dělení regionů a hierarchické členění. Dále bude popsána metodika, která bude využita pro zpracování praktické části. V teoretické části bude popsána i metodika výzkumu, metody sběru dat. Na závěr teoretické části bude stručně představen okres Havlíčkův Brod. Praktická část bude věnována vyhodnocení výzkumu. Z dat získaných dotazníkovým šetřením přes zástupce obecních úřadů v okrese Havlíčkův Brod budou určena nadlokální a mikroregionální střediska a jejich sféry vlivu v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a služeb. Následně budou vymezeny parciální obslužné regiony na nadlokální a mikroregionální úrovni ve všech třech oblastech. Každý parciální region bude přehledně zaznamenán do kartogramu. Další částí bude vymezení komplexního obslužného regionu vycházejícího ze všech oblastí, tedy zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb. Komplexní region bude také vymezen na nadlokální a mikroregionální úrovni a následně přehledně graficky zaznamenán v kartogramu. 9

Poslední částí bude srovnání zjištěných výsledků s výsledky totožného výzkumu z 80. let 20. století. Budou identifikovány a popsány případné změny. 10

1 Teoretická východiska 1.1 Region Pojem region je používán v mnoha oborech činnosti. Původně patřil mezi základní koncepty v geografii, ale později byl přejat i do jiných vědních oborů, například do regionální vědy či prostorové ekonomie. Tento pojem se vyvinul z latinského slova regio, což lze přeložit jako království, případně krajina či politické území (Toušek a kol., 2008). Český statistický úřad (2012) definuje region jako území s více či méně přesně vyznačenými hranicemi, které často slouží jako správní jednotka nižší, než je úroveň národního státu. Každý region má své specifické rysy, tvořené krajinou, podnebím, jazykem, etnickým původem či společně sdílenou historií (ČSÚ, 2012). Toušek ve své knize Ekonomická a sociální geografie definuje region jako více či méně omezený složitý dynamický prostorový systém, který vznikl na základě interakce přírodních a sociálně ekonomických jevů a procesů a vykazuje určitý typ organizační jednotky, která jej odlišuje od ostatních regionů (Toušek a kol, 2008, s. 373). Anděl (1996) přijímá definici regionu jako složitý dynamický prostorový systém, který se formuje na zemském povrchu na základě určitých znaků, které jej odlišují od okolí. Dále uvádí, že některé regiony nemusejí být založeny na základě vnitřních podobných znaků, ale mohou být založeny na základě vztahů, které je propojují s dalšími částmi. Jedná se například o velká města, která nabízejí služby a pracovní příležitosti v zázemí, která města obklopují. (Anděl, 1996, s.5-7). 1.2 Dělení regionů Regiony je možné dělit podle různých kritérií, ať už podle odvětvového hlediska (fyzickogeografický, sociálněgeografický, komplexní geografický), podle metodologického hlediska (nástroj geografického výzkumu, objekt geografického výzkumu, nástroj managementu území), podle taxonomického hlediska (individuální, typologické). Nejdůležitější dělení regionů je však podle hlediska formy: - homogenní regiony, - nodální (neboli heterogenní) regiony (Toušek a kol, 2008). 11

1.2.1 Homogenní regiony Jak uvádí Žítek homogenní regiony mají stejný charakter v celém území, jsou vymezené na základě prioritní koncentrace jednoho nebo určité kombinace odvětví (Žítek, 2004, s. 63). Pro tento typ regionů je typická vnitřní stejnorodost, neboli homogenita, a současně odlišnost od dalších regionů (Anděl, 1996). Pro potřeby koordinace regionální politiky a vypracování strategie evropského regionálního plánování bylo potřeba všechny země rozčlenit na samostatné celky, které mají stejnorodé znaky. V rámci tohoto členění vznikly typy regionu: venkovské, městské, příhraniční, horské, hospodářsky slabé, strukturálně postižené a pobřežní oblasti a ostrovy (Žítek, 2004). 1.2.2 Nodální regiony Nodální, či funkční regiony se vymezují na základě vztahů v území. Skládají se z jádra (nodus, středisko) a jeho zázemí, které je organizované kolem jádra. V podstatě se jedná o centrum a jeho spádové území, ve kterém jsou sledovány pohyby osob, služeb či zboží. S nodálními regiony se nejčastěji setkáme v humánní geografii, například dojížďka do škol či do práce, ale lze je nalézt i ve fyzické geografii (Toušek a kol., 2008). 1.3 Sociálněgeografický region Hampl definuje sociálněgeografický region jako komplex rozmanitých sociálněgeografických jevů integrovaných jejich vzájemnými vztahy (Hampl, 1987, s. 130). Jedná se o tzv. organické územní celky, které jsou tvořeny souborem sociálněgeografických prvků a jejich vztahů. Důležité jsou právě vztahy mezi příslušnými prvky a dílčími funkčními systémy, neboť právě tyto vztahy mají rozhodující integrační úlohu. Díky vymezení rozsahu sociálněgeografických regionů lze popsat význam samotných středisek. V případě kombinace s dalšími ukazateli (např. komplexní funkční velikost) lze určit i její funkční specializaci a předpoklady pro její další rozvoj (Hampl, 1987). Jak Hampl uvádí, k určování sociálněgeografických regionů jsou hlavním hlediskem vzájemné vztahy, označované jako funkční hledisko. Lze rozlišit velké množství vztahů, resp. regionálních procesů, jejichž významovost není rovnocenná. Je přirozené, že při zvětšování regionů dochází k posilování jejich soběstačnosti, což vyjadřuje souvislost mezi velikostí a vztahovou uzavřeností regionů a uplatňuje dominantní význam řádovostní diferenciace. 12

Východiskem celé regionalizace je tedy určení řádovosti úrovní sociálněgeografické regionální organizace (Hampl, 1987). 1.4 Hierarchie regionů Dle dojížďkových procesů (pracovní a školská dojížďka) Hampl stanovil výchozí zásady sociogeografické regionalizace: - Prvotním úkolem je vymezit mikroregiony 1. stupně, které jsou stavební jednotkou celého regionálního systému. Kritériem pro jejich vymezení je směr pracovní vyjížďky z jednotlivých obcí do střediskových obcí. Školská dojížďka zde nebyla sledovaná, vzhledem ke smíšenosti vztahů k různým stupňům škol. Pro stanovení nejnižší sociogeografické jednotky je základním kritériem pracovní dojížďka, neboť je v rámci mikroregionu relativně uzavřená. - U vyšších hierarchických úrovní jsou hodnoceny vztahy mezi středisky, na základě pracovní a školské dojížďky. Pro seskupování mikroregionů 1. stupně do vyšších celků je hlavním kritériem nejsilnější směr celkové vyjížďky z nižších středisek do center silnějších. Výsledkem je vícestupňová hierarchie středisek a regionů. Proto je nutné je dále rozlišit na jednotlivé hierarchické úrovně (mikroregiony 2. stupně, mezoregiony a mikroregiony). - Na závěr Hampl zmiňuje dvě obecné zásady, a to požadavek územní celistvosti vymezovaných regionů (vyloučení enkláv) a dostatečné velikosti, jak celého regionu, tak samotného zázemí střediska (Hampl, 2005). 1.4.1 Subregiony Subregiony jsou relativně nekomplexní územní celky, kde nejsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější potřeby individuálních obyvatel. Jsou zde uzavřeny pouze vztahy mezi bydlištěm a základními službami. Výraznější neuzavřenost je zvláště u pracovních vztahů, které jsou na této úrovni uzavřeny pouze výjimečně. Subregiony je možné přirovnat ke spádovým územním střediskům osídlení místního významu. V případě subregionů se může jednat o základní administrativní jednotky (Hampl, 1987). 13

1.4.2 Mikroregiony Mikroregiony lze chápat jako územní celky, kde jsou poměrně uzavřeny nejintenzivnější regionální procesy jako je dojížďka za prací či za základními druhy služeb. Z důvodu rozdílnosti míry uzavřenosti hlavních procesů a rozsahu mikroregionu rozlišujeme na území České republiky dvě úrovně mikroregiony 1. a 2. stupně (Hampl, 1987) Mikroregiony 1. stupně je možné přirovnat ke spádovým územním střediskům osídlení obvodního významu (Hampl, 1987). Tato úroveň mikroregionu byla vymezena především jako region dojížďky za prací, případně upravena podle dojížďky do škol. Požadovaná velikost byla stanovena na 15 tisíc obyvatel v rámci celého regionu a 5 tisíc obyvatel v rámci zázemí (Hampl, 2005). Mikroregiony 2. stupně lze přirovnat k okresům (Hampl, 1987). Stanovení této úrovně bylo založeno na velikosti populace, počet obyvatel regionu alespoň 40 tisíc. Jednoznačně byla určena také ta střediska, která byla nadřazena mikroregionu 1. stupně. Současně však byla vyloučena střediska se silnými dojížďkovými vztahy k významnějším centrům (Hampl, 2005). 1.4.3 Mezoregiony Mezoregiony jsou územně rozsáhlé jednotky, kde prostorové vztahy obyvatelstva jsou vázány jen částečně. Z prostorových vztahů má význam akorát nedenní dojížďka za prací, která je označována za přechodnou migraci, dojížďka do vyšších školských zařízení, jako jsou vysoké školy či odborné střední školy, a dojížďka za vybranými vyššími druhy občanské vybavenosti. Na této hierarchické úrovni mají velký význam vztahy k výrobním službám, což jsou vztahy mezi podniky a institucemi. V mezoregionech nezajišťuje integritu pouze jedno centrum, ale celý systém silných vzájemně propojených středisek (Hampl, 1987). 1.4.4 Makroregion Makroregion je nejvyšším hierarchickým celkem a Hampl za něj označuje celou Českou republiku. Přičemž Prahu lze jednoznačně určit jako markoregionální centrum (Hampl, 1987). 1.5 Ukazatel komplexního regionálního významu Výše byly dle Hampla charakterizovány čtyři hierarchické úrovně regionů. Nicméně se jedná o parciální regiony, které nevystihují celkový regionální význam středisek. Hampl proto 14

vytvořil souhrnný ukazatel regionálního významu středisek, označovaný jako komplexní regionální význam. Tento ukazatel zahrnuje všechny hierarchické úrovně středisek a současně intenzitu vazeb a jeho zázemí. V závislosti na zvyšování velikosti regionu (zvyšování hierarchické úrovně) se snižuje intenzita vazeb. K poklesu vazeb tedy dochází od mikroregionů 2. stupně, neboť v mikroregionech 1. stupně jsou uzavřeny nejvýznamnější regionální procesy. Zjednodušeně jsou tyto skutečnosti vyjádřeny pomocí vah pro přiřazování obyvatelstva k jednotlivým střediskům i nestřediskům: - 40 % je přiřazeno podle místa trvalého bydliště; - 30 % je přiřazeno k příslušným střediskům mikroregiony 1. stupně; - 15 % k příslušným střediskům mikroregiony 2. stupně; - 10 % k příslušným střediskům mezoregionů; - 5 % k makroregionálnímu centru, tj. Praze. Součet uvedených počtů vyjadřuje komplexní význam střediska, tj. počet komplexně vázaného obyvatelstva k tomuto středisku (Hampl, 2005) 1.6 Metodika výběru středisek Při výběru středisek obslužné sféry lze použít metodický přístup podle Dicksona a Smailese, podle kterého jsou vymezena obslužná střediska a hodnocena jejich hierarchická úroveň. Můžeme použít následující dvě metody: - výběr středisek na základě statických charakteristik (vymezení dle údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení služeb v sídlech), - výběr středisek na základě dynamických charakteristik (vymezení dle velikosti obsluhovaného území, tedy obslužných procesů mezi sídly). První metoda (dle statických charakteristik) využívá běžně zjišťovaná data statistických úřadů nebo různé resortní soupisy, druhá zmiňovaná metoda (dle dynamických charakteristik) využívá data o spádovosti obyvatel za obslužným vybavením sídel (Maryáš, 1983, s. 61). 1.6.1 Výběr středisek na základě statických charakteristik Tato metoda vychází z teorie centrálních míst, vypracovanou W. Christallerem. Střediska lze vymezit podle: - druhů funkcí sídla, - přebytku významnosti sídla, - komplexnějších ukazatelů. 15

Podle druhů funkcí sídla jsou střediska vymezována podle druhů zařízení maloobchodu a služeb v sídlech nebo podle specializovaných druhů zařízení. Na základě zkušenosti byla zjištěna závislost počtu druhů zařízení obslužné sféry v sídle na počtu obyvatel. Tato metoda má však omezení, která vyplývají z toho, že bere v úvahu jenom potenciální možnost sídla být střediskem. Pomocí této metody tedy nezjistíme, zda sídlo opravdu funguje jako středisko i pro své zázemí. Při vymezení středisek dle přebytku významnosti sídla se zjišťuje zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele, než by podle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel v sídle mělo dosahovat (Maryáš, 1983, s. 64). V podstatě se zjišťuje určitý přesah významnosti střediska. K určení střediskovosti se využívají tyto ukazatele: - počet obslužných zařízení, - kapacita obslužných zařízení, - využití obslužných zařízení. Data o počtu obslužných zařízení jsou při hodnocení středisek dle přebytku významnosti nejméně vhodná, neboť se jedná pouze o orientační ukazatel, jehož využití je velice variabilní mezi jednotlivými druhy zařízení i mezi zařízeními totožných služeb. Naopak posledně jmenovaný ukazatel, tj. využití obslužných zařízení, se považuje za nejvhodnější, protože využívá údaje z realizovaného obratu. Poslední metoda využívající komplexnějších ukazatelů je považována za nejvhodnější. Tato metoda hodnotí střediska podle kombinace výše uvedených metodických přístupů nebo komplexnějšími matematickými indexy (Maryáš, 1983, s. 61 68). 1.6.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik Tato metoda se používá k určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a k zjištění intenzity vztahu střediska a jeho zázemí. Hlavním zdrojem dat k určování středisek na základě dynamických charakteristik je anketární šetření, přičemž za nejvhodnější je považováno šetření přímo v domácnostech, kdy je možné využít hned několika forem jako je rozesílání dotazníků poštou, interwiev, případně prostřednictvím škol, kdy odpovídají rodiče dětí. Použití této metody u většího území je náročné, proto lze použít náhradní anketární šetření, které bylo využito i v praktické části této práce. V případě náhradního anketárního šetření 16

se oslovují zástupci obecních úřadů, tj. starostové, místostarostové, tajemníci, případně učitelé škol. Sice mohou být výsledky tohoto šetření považovány za zkreslené, ale odpovídají realitě mnohem více, než v případě použití statických metod (Maryáš, 1983, s.6). 1.6.3 Výběr středisek na základě regionální působnosti Tento postup vychází z výzkumné práce J. Maryáše z roku 1988 a je stěžejní pro tuto diplomovou práci. Maryáš uvádí, že primárním úkolem při rozboru anketárního šetření je určení úrovně, od které se uplatňuje regionální působnost obcí jakožto středisek základní obslužné úrovně. Na základní obslužné úrovni jsou uzavřeny nejdůležitější a nejfrekventovanější obslužné procesy, které se projevují na vyšší než lokální hierarchické úrovni. Podle odborné literatury (tuzemská Hampl et. al., 1978 a zahraniční Berry, 1967), která se touto problematikou zabývá, lze konstatovat, že za služby určující tyto procesy jsou dojížďka za nákupy různého průmyslového zboží a dojížďka za komunálními službami. K určení hierarchické úrovně pro jednotlivé uzavřené procesy je potřeba určit vzdušnou vzdálenost do hlavních (převážných) cílů. A následně určit i vzdušnou vzdálenost do všech ostatních uváděných cílů. U hlavních cílů je 90 % cest za nákupy běžného textilu a obuvi realizováno do vzdálenosti 11 km a u nákupů speciálního výběrového zboží do 20 km. V případě nákupu potravin je 90 % cílů uskutečněno do vzdálenosti 0 km, neboť se tyto nákupy uskutečňují z velké části na lokální úrovni (v místě bydliště). V případě všech uváděných cílů (zde hodnotíme převážný, částečný i výjimečný cíl) se 90 % cest uskutečňuje do vzdálenosti 38 km, zatímco u ostatních obslužných procesů se pohybuje mezi 16 a 24 km (Maryáš, 1988, s. 17-19). Na základě rozdílů ve vzdálenosti cest do hlavních cílů vymezil Maryáš tři základní nadlokální obslužné procesy: - dojížďka za nákupy běžného textilu a obuvi, - dojížďka za nákupy běžného průmyslového zboží, knih, nábytku a léků, - dojížďka za běžnými službami a speciálními službami (Maryáš, 1988, s. 17 19). Z teoretických prací v geografii maloobchodu a služeb lze stanovit, že středisko na vyšší obslužné úrovni je současně střediskem na všech nižších obslužných úrovních. Proto musí být středisko nadlokální úrovně cílem dojížďky pro všechny procesy nižší úrovně. 17

Přijatelnou podmínkou je, pokud byla obec uvedena jako hlavní cíl dojížďky, ve výše uvedených obslužných procesech, alespoň jednou další obcí. Pro zvýšení objektivnosti bylo potřeba podmínku rozšířit na základě obslužné regionální působnosti. Obec tedy mohla být obslužným střediskem, když byla uvedena jako jednoznačný cíl dojížďky alespoň jedním nestřediskovým sídlem trvalého významu. V zázemí velkých měst byla podmínka zpřísněna obec mohla být obslužným střediskem, pokud byla jednoznačným cílem alespoň pro tři obce nebo sídla trvalého významu (Maryáš, 1988, s. 23). 1.7 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek K vymezení sfér vlivu středisek jsou nejčastěji využívány dva metodické přístupy. Tyto metodické přístupy jsou založeny na využití interakčních modelů nebo anketárního šetření. 1.7.1 Vymezení sfér vlivu pomocí interakčních modelů Nejčastěji používané modely zabývající se vymezením sfér vlivu obslužných středisek jsou gravitační modely a modely mezilehlých příležitostí (Maryáš, 1983) 1.7.1.1 Gravitační modely Gravitační modely byly nejdříve používaný typ interakčních modelů, který se rozvinul na základě Newtonova gravitačního zákona. Zpočátku byly využívány pouze pro demografické výzkumy, až od 30. let 20. století byly využity i k vymezování spádových území obslužných středisek. Původní vyjádření gravitačního modelu: interakce mezi dvěma středisky (zónami) koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s počtem obyvatel těchto středisek (zón) a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi (Maryáš, 1983, s. 69). K nejznámějším gravitačním modelům je Reillyho zákon maloobchodní gravitace, který patří mezi gravitační modely bez omezení, a Huffův model, který patří mezi modely s omezením. Reillyho zákon maloobchodní gravitace tvrdí, že v normálních podmínkách dvě města, která jsou středisky maloobchodu, přitahují nakupující z okolních sídel přímo úměrně síle počtu obyvatel těchto měst a nepřímo úměrně síle vzdálenosti každého z těchto měst k okolním sídlům. Nicméně tento model nezahrnuje všechny aspekty, které ovlivňují rozdělení výdajů obyvatel menšího sídla mezi střediska (Maryáš, 1983, s. 75 76). 18

Huffův model je gravitační model s omezením a používá se, když není některá z proměnných dána a je nutné ji nahradit zástupnou proměnou. Huffův model umožňuje rozdělit spádová území mezi více středisek. Na základě tohoto modelu lze zjistit, jaký je podíl cest za nákupy z určitého sídla do všech středisek zkoumané oblasti. Podíl následně určí pravděpodobnost, zda bude dané středisko vybráno jako cíl nákupů obyvateli sídla (Maryáš, 2004). 1.7.1.2 Modely mezilehlých příležitostí Oproti gravitačním modelům neměří modely mezilehlých příležitostí rozdělení prostoru v pojmech času nebo vzdálenost, ale používá pojem mezilehlých (možných) příležitostí. Maryášova původní definice: počet cest do cílového sídla je přímo úměrný počtu příležitostí v tomto sídle a nepřímo úměrný počtu mezilehlých intervenujících příležitostí. V tomto modelu se předpokládá, že konzument vezme v úvahu každou příležitost, které dosáhne, pokud lze předpokládat, že uspokojí jeho potřeby. V současnosti se tento model využívá spíše při vymezování nákupních zón ve velkoměstech a aglomeracích (Maryáš, 1983, s. 75 76). 1.7.2 Vymezení sfér vlivu pomocí anketárního šetření K zjištění spádovosti za službami pomocí anketárního šetření lze využít dva způsoby: - anketa ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska, - anketa ve všech sídlech zkoumané oblasti. Anketární šetření ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska, které je prováděno ve všech sídlech oblasti, jelikož je obtížné stanovit kritéria, kterými se určuje rozsah spádového území, ale také intenzita vztahu středisko-zázemí, je sice vhodnějším způsobem, nicméně je velice náročný a finančně nákladný. U většiny případů totiž není ani možné provést šetření u minimálního reprezentativního vzorku obyvatelstva (1 2 %) zkoumané oblasti. Proto Maryáš navrhuje použití náhradního šetření a to anketární šetření přes soustavu obecních úřadů (Maryáš, 1983, s. 76). Maryáš ve své práci Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu z roku 1988 vymezil sféry vlivu obslužných středisek z dat, získaných pomocí anketárního šetření. Vykazované směry spádu kategorizoval podle intenzity spádu do tří typů: - převážný spád, označovaný také jako hlavní 10 bodů, - částečný spád 5 bodů, - výjimečný spád 1 bod. 19

Postup výpočtu Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota v ij, která určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu: = 100 kde: Tij PCij PTj bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j počet cílů v tomto typu součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j. Součet hodnot v ij byl pro každou obec roven 100 % u každého obslužného procesu j. Dále byl každému obslužnému procesu podle významu, resp. frekvence využívání, přiřazen koeficient k j. Celkový relativní význam cv i cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy je potom roven: = 100 opět platí, že v každé obci je součet cv i = 100 %. Dle Maryáše, při vymezování sfér vlivu bylo hlavním problémem ohodnotit jednotlivé obslužné procesy nadmístní úrovně z hlediska frekvence využívání a tím i určité vyjádření důležitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva. Maryáš uvádí, že vycházeli jsme především z počtu uváděných cílů v ČSSR, při předpokladu, že nejvíce cílových obcí je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamnějších resp. současně nejfrekventovanějších obslužných procesů (Maryáš, 1988, s. 34). Na základě analýzy převážných (též hlavních) cílů Maryáš rozlišil čtyři podskupiny základních obslužných procesů nelokální úrovně a k dalšímu hodnocení byl těmto podskupinám přiřazen rozdílný koeficient, který byl stanoven podle poměrů počtu hlavních cílů uvedených v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce 20

za speciálními službami, kde byl nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nelokální úrovně. Byly určeny tyto poměry: speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboří : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0. Koeficienty byly stanoveny takto: koeficient 1 nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží, koeficient 2 nákupy léků, koeficient 3 nákupy běžného průmyslového zboží, koeficient 4 nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby. K vybraným střediskům byly ostatní obce přiřazeny na základě převažujícího spádu kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly považovány za oscilační. Jejich počet obyvatel byl při výpočtu populační velikosti základních obslužných regionů (sfér vlivu obslužných středisek) rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska (Maryáš, 1988, s. 35-36). Tento uvedený postup je následně využit v praktické části pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek. 21

2 Metodika výzkumu K zjištění spádovosti za službami bylo nutné pomocí výzkumu získat primární data, která byla následně určena k dalšímu zpracování. Primární data jsou data získaná vlastním výzkumem, nebyla doposud známa či publikována. Oproti sekundárním datům, data převzata z jiných zdrojů, mají značné výhody a to aktuálnost a konkrétnost. Nicméně získání primárních dat někdy může být zdlouhavý a nákladný proces (Kozel, 2011). Primární data mohou být získána pomocí kvantitativního nebo kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum se zaměřuje na větší počet subjektů a sleduje jevy, jako rozsah výskytu, frekvenci či intenzitu jevů. Oproti tomu kvalitativní výzkum sleduje, zda opravdu jev existuje, případně jaké jsou jeho vlastnosti či jaké jsou faktory, které jej ovlivňují nebo s nimi souvisejí (Surynek, 2001). 2.1 Metody sběru dat K získání primárních dat výzkumu lze využít tří základních metod, a to pozorování, experiment a dotazování. Pozorování dle Kotlera je shromažďování primárních údajů pozorováním příslušných osob, jejich jednání a situaci (Kotler, 2007, s. 410). Jednoduše řečeno se jedná o metodu, při které není nutná ochota respondentů spolupracovat. Pozorování může probíhat za účasti pozorovatele mezi pozorovanými nebo bez účasti, tedy prostřednictvím techniky (Hague, 2003). Další metodou je experiment, při kterém výzkumník pozoruje a vyhodnocuje chování a reakce v přirozených nebo uměle vytvořených (laboratorních podmínkách). Při experimentu výzkumník aktivně vstupuje do zkoumaných skutečností, s cílem získat co nejvíce informací (Surynek, 2001). Poslední a současně nejčastěji využívanou metodou je dotazování. Tato metoda je založena na kontaktu mezi respondentem (dotazovaným) a výzkumníkem, který může být osobní, formou individuálního rozhovoru, nebo neosobní zprostředkování kontaktu, dotazníkem (Hague, 2003). 2.2 Dotazník Dotazník může být chápán jako forma řízeného rozhovoru, ale respondenti jsou dotazováni a odpovídají písemnou formou. Dotazník obsahuje strukturovaný sled otázek, kterými jsou zjišťovány a zaznamenávány názory a fakta. Každý dotazník funguje ve čtyřech rozměrech: - získání informací od respondentů, 22

- poskytnutí struktury rozhovoru (všem respondentům jsou položeny stejné otázky), - zajištění jednotného formuláře pro zápis informací, - ulehčení zpracování dat (Hague, 2003). Existují tři typy dotazníků: strukturovaný, polostrukturovaný, nestrukturovaný. Strukturovaný dotazník se využívá při dotazování velkého vzorku respondentů a lze očekávat velké množství přesných odpovědí. Polostrukturovaný dotazník je využíván v případě, že předem není možné odhadnout odpovědi a je potřeba odpovědi uchovat. Nestrukturovaný dotazník je využíván v hloubkových rozhovorech nebo diskusních skupinách, kde předem nejsou úplně jisté možné odpovědi (Hague, 2003). Prostřednictvím dotazníků bývají data získávána čtyřmi způsoby: osobní dotazování, telefonní dotazování, písemné dotazování a pomocí internetu. Při osobním dotazování tazatel a respondent komunikují z očí do očí. Hlavní výhodou tohoto způsobu je přímá zpětná vazba respondenta. Nevýhodou jsou vysoké časové a finanční náklady. Jak již název napovídá, další způsob je prostřednictvím telefonu. Tento způsob však má značná úskalí, především v tom, že mnoho lidí telefonní výzkum odmítne, případně nechtějí o osobních záležitostech hovořit po telefonu. Při osobním i telefonním dotazování je důležitá osoba tazatele, která může odpovědi respondenta ovlivnit. Při písemném dotazování je dotazník nejčastěji rozesílán poštou. Tato metoda je však finančně nákladná a má nízkou flexibilitu a malou návratnost. V současné době je značně rozšířeno dotazování prostřednictvím internetu. U tohoto způsobu je možné využít rozesílání dotazníků elektronickou poštou nebo online vyplňováním na určitých webových stránkách. Poslední a nejmladší způsob dotazování je nejméně finančně a časově náročný. Respondent zodpovídá dotazník v anonymním prostředí, což může vést k upřímnějším, pravdivějším odpovědím než u osobního dotazování. Možnou nevýhodou je nemožnost postihnout celou škálu respondentů, neboť i v dnešní době jsou stále osoby, které počítače a internet nevyužívají. Při písemném dotazování a dotazování pomocí internetu osoba tazatele nijak nemůže ovlivnit odpovědi respondenta (Kozel, 2001). 23

2.3 Vlastní výzkum V předchozí části byly popsány výzkumné metody, možnosti získání dat i dotazníkové šetření. Nyní bude představen postup při vlastním výzkumu. Tématem této diplomové práce je spádovost za službami ve vybraném regionu. Za účelem sběru dat ve zkoumaném území byl vytvořen dotazník, ve kterém řada otázek vycházela z dotazníku, který byl použit při dotazníkovém šetření o spádovosti obyvatelstva za občanskou vybaveností realizovaný ve spolupráci s Geografickým ústavem ČSAV a SAV. Obdobný dotazník byl zvolen, aby byla možnost následného porovnání výsledků z dřívějšího a současného šetření. Dotazník byl s průvodním dopisem (viz příloha) rozeslán pomocí elektronické pošty všem obcím okresu Havlíčkův Brod. Průvodní dopis obsahoval informace o mé osobě, zdůvodnění proč je dotazník zasílán a žádost o jeho vyplnění. Současně zde byly uvedeny kontakty, kam vyplněný dotazník zaslat zpět, případně kam se obrátit s dotazy na vyplňování dotazníku. Samotný dotazník byl zpracován do tabulky, obsahoval 27 otázek a rozdělen do tří skupin: - zdravotnictví, - školství, - maloobchod a služby. V části zdravotnictví byla zjišťována dojížďka: - k praktickému lékaři, - k dětskému lékaři, - ke stomatologovi, - ke gynekologovi, - ke specialistovi, - na pohotovost a - do nemocnice. V části školství byla zjišťována dojížďka do škol a školských zařízení, konkrétně: - mateřská škola, - 1. stupeň základní školy, 24

- 2. stupeň základní školy, - střední škola, gymnázia a odborná učiliště, - vysoká škola a - vyšší odborná škola. Část maloobchod a služby byla nejrozsáhlejší částí, ve které se zjišťovala jak dojížďka obyvatel k obvyklým nákupům potravin, drogerie, oděvům a obuvi či lékům, tak méně častým nákupům elektroniky, nábytku, knih či jinému speciálnímu zboží. I otázky na služby byly rozděleny na obvyklé, často využívané služby kadeřnictví, čistírny a ty méně časté, speciální jako oprava hodinek nebo služby fotografů. Dotazovány byly i služby sportovních, kulturních zábavných zařízení, divadel, kin či pohostinských zařízení. V neposlední řadě také služby finančních institucí, jako jsou banky, pojišťovny. Postup při sběru dat Jak již bylo výše zmíněno, dotazník byl společně s průvodním dopisem a instrukcemi k vyplnění rozeslán prostřednictvím elektronické pošty všem obcím okresu Havlíčkův Brod. E-mailové adresy byly získány z oficiálních webových stránek obcí. V první fázi, v říjnu 2016, byl dotazník zaslán všem obcím. Návratnost zde byla přibližně 25 %. V druhé fázi, na přelomu měsíců leden a únor 2017, byl dotazník zaslán obcím, které v první fázi dotazník nezaslaly. Nicméně dotazníků se moc nevrátilo, proto byly na začátku března rozeslány znovu a to dvakrát s týdenním rozestupem. Tentokrát byly rozeslány i na e-mailové adresy starostů, místostarostů či úředníků obecních úřadů. Po čtyřech rozesláních byla návratnost dotazníků 65 %. Ve třetí fázi, koncem března, bylo na obecní úřady v úředních hodinách zavoláno a požádáno o vyplnění dotazníku. Takto byla získána data ze zbývajících obcí. 25

3 Charakteristika okresu Havlíčkův Brod Okres Havlíčkův Brod se nachází v severní části Kraje Vysočina. V rámci Kraje Vysočina sousedí na jihovýchodě s okresem Žďár nad Sázavou, na jihu s okresem Jihlava a na jihozápadě s okresem Pelhřimov. Na severozápadě hraničí se Středočeským krajem, konkrétně okres Kutná Hora a kousek i Benešov a na severovýchodě hraničí s Pardubickým krajem, okresem Chrudim. S rozlohou 1 265 km 2 je druhým nejmenším okresem v kraji Vysočina, menší už je jen okres Jihlava. Dle ČSÚ k 1. lednu 2017 žilo na území 93 443 obyvatel, což na celkovém počtu obyvatel v kraji je necelá pětina. Okresu Havlíčkův Brod je charakteristická rozdrobená sídelní struktura. V okrese Havlíčkův Brod se nachází 120 obcí, z tohoto počtu je 8 měst. Okres je členěn do třech správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Havlíčkův Brod, Chotěboř, Světlá nad Sázavou). Nachází se zde 6 obcí s pověřeným obecním úřadem (Golčův Jeníkov, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou, Přibyslav, Světlá nad Sázavou). Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Havlíčkův Brod je celkem 57 obcí, v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Chotěboř 31 obcí a v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou celkem 32 obcí. Největším městem okresu je město Havlíčkův Brod s 22 604 obyvateli. Okres Havlíčkův Brod má ucelenou silniční síť. Z těch nejvýznamnějších prochází okresem dálnice D1. Okresem procházejí také tři silniční tahy silnice I. třídy. Na území okresu je možné nalézt 3 veřejná vnitrostátní letiště, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Přibyslav, nicméně všechna slouží převážně k sportovním účelům (ČSÚ, 2017). 26

Tabulka 1 Počet obcí a obyvatel dle velikostních skupin obcí v okrese Havlíčkův Brod Velikostní skupina obcí (dle počtu obyvatel) Počet obyvatel Podíl Počet obcí Podíl do 199 6455 6,91 % 53 44,17 % 200 499 9322 9,98 % 31 25,83 % 500 999 15073 16,13 % 22 18,33 % 1000-1999 9398 10,06 % 7 5,83 % 2000 4999 9702 10,38 % 3 2,50 % 5000-9999 20889 22,35 % 3 2,50 % 10000 a více 22604 24,19 % 1 0,83 % celkem 93443 100,00 % 120 100,00 % Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní Obrázek 1 Administrativní rozdělení okresu Havlíčkův Brod Zdroj:ČSÚ 27

4 Obslužné regiony okresu Havlíčkův Brod Hlavním cílem této diplomové práce je vymezit parciální obslužné regiony a komplexní obslužný region na základě analýzy procesů obslužné spádovosti okresu Havlíčkův Brod. Na základě analýzy dat z náhradního dotazníkového šetření budou podle hierarchické úrovně vymezena nadlokální a mikroregionální obslužná střediska a sféry jejich vlivu v oblasti zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb. U všech obslužných regionů budou určena střediska na základě údajů získaných z dotazníkového šetření a podle vybavenosti obcí konkrétními zařízeními. V první části bude vymezen zdravotnický region, v další části region školství a v poslední části region maloobchodu a služeb. Po vyhodnocení dat bude u každé části vytvořen kartogram, k přehlednému grafickému vyjádření zjištěných skutečností. Po vymezení parciálních obslužných regionů ve všech oblastech bude pro ucelený pohled na tuto problematiku vymezen i tzv. komplexní obslužný region. 4.1 Zdravotnický region Zdravotnické regiony byly vymezeny na základě údajů o vybavenosti jednotlivých obcí zdravotnickými zařízeními a z výsledků dotazníkového šetření. Údaje o vybavenosti obcí zdravotnickými zařízeními byly zjištěny z Národního registru poskytovatelů zdravotnických služeb, na webových stránkách kraje Vysočina a dále jednotlivých obcí. Zdravotnické regiony byly vymezeny na nadlokální a mikroregionální úrovni. Do nadlokálních procesů je zahrnuta návštěva praktického lékaře, pediatra, stomatologa a gynekologa. Obec lze považovat za středisko na nadlokální úrovni v případě, že zde působí nejméně tři ze čtyř uvedených dojížděk. Na mikroregionální úrovni byla stanovena podmínka působnosti specializovaných lékařů nebo poliklinika. Za mikroregionální středisko lze považovat obec, která splňovala podmínku alespoň čtyř specializovaných lékařů a zároveň musela být střediskem na nadlokální úrovni. V dotazníkovém šetření byla zkoumána také dojížďka do nemocnic a na pohotovost. Jelikož tato dojížďka má nadlokální i mikroregionální přesah, tak se mezi tyto procesy neřadí. 28

Tabulka 2 Zdravotnická zařízení v okrese Havlíčkův Brod Zdravotnické zařízení Počet Praktický lékař 66 Pediatrie 24 Stomatologie 59 Gynekologie 14 Speciální lékař 86 Zdravotnické středisko, poliklinika 4 Pohotovost 2 Záchranná služba 5 Nemocnice 1 Zdroj: Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, zpracování vlastní Vyhodnocení dotazníkového šetření pro vymezení sfér vlivu bylo provedeno podle metodiky, která je podrobněji popsána v kapitole 1.7.2. Při vyhodnocování zdravotnictví se počítají pouze relativní význam všech uvedených cílů (převážný, částečný, výjimečný) v daném procesu. Hodnota relativního významu byla určena podle toho, kolik cílů bylo obcí uvedeno. Po sečtení relativních významů byly obce přiřazeny ke spádovému středisku. Pokud obec uvedla u obslužných procesů pouze jeden cíl, byla k danému středisku automaticky přiřazena. Pokud obec uvedla více než jeden cíl, byla přiřazována podle převažujícího spádu, kdy celkový relativný význam druhého nejsilnějšího střediska nesměl přesáhnout více než dvě třetiny celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Pokud obce neměli převažující spád k jednomu středisku, byly označeny jako oscilační. 4.1.1 Nadlokální zdravotnický region Jak již bylo uvedeno, na nadlokální úrovni zdravotnického regionu byla hodnocena dojížďka za praktickým lékařem, pediatrem, stomatologem a gynekologem. Za nadlokální středisko lze považovat obec, kde působí alespoň 3 ze čtyř výše zmíněných druhů lékařů. Mezi odpověďmi v dotaznících byly uvedeny i obce, které se nacházejí mimo zkoumané území, proto budou stanovena i nadlokální střediska mimo zkoumané území. Celkem bylo určeno 20 obcí, které splňují podmínku nadlokálního střediska, z toho 6 obcí mimo okres Havlíčkův Brod. Obce splňující podmínku nadlokálního střediska ve vybraném území: 29

Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Krucemburk, Ledeč nad Sázavou, Lipnice nad Sázavou, Maleč, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Vilémov, Ždírec nad Doubravou. Mimo vybrané území: Čáslav, Hlinsko, Humpolec, Jihlava, Polná, Třemošnice. Největší spádovou oblastí na nadlokální úrovni se stal Havlíčkův Brod, pod který spadá 33 obcí. Druhým největším střediskem je město Chotěboř s 19 spádovými obcemi a třetím největším střediskem je město Ledeč nad Sázavou s 15 spádovými obcemi. Obce Krucemburk, Lipnice nad Doubravou a Ždírec nad Dobravou označily samy sebe za středisko, ale žádné jiné obce k nim převážný spád nemají. U několika obcí nebylo možné určit hlavní spád, proto byly označeny za oscilační mezi dvěma středisky. Soupis středisek s jejich spádovými obcemi je uveden níže. Golčův Jeníkov: Golčův Jeníkov, Chrtnič, Podmoky, Skryje; Havlíčkova Borová: Havlíčkova Borová, Oudoleň; Havlíčkův Brod: Bartoušov, Břevnice, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Havlíčkův Brod, Horní Krupá, Hurtova Lhota, Kámen, Knyk, Kochánov, Kojetín, Krásná Hora, Krátká Ves, Květinov, Kyjov, Lípa, Lučice, Michalovice, Modlíkov, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešná, Pohled, Radostín, Skuhrov, Tis, Úhořikla, Úsobí, Veselý Žďár, Věž, Vysoká, Ždírec; Chotěboř: Bězděkov, Borek, Čachotín, Dolní Sokolovec, Chotěboř, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Lány, Libice nad Doubravou, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Podmoklany, Sedletín, Slavětín, Sloupno, Uhelná Příbram, Vepříkov, Víska; Ledeč: Bělá, Bojiště, Číhošť, Hněvkovice, Horní Paseka, Chřenovice, Jedlá, Kozlov, Kožlí, Kynice, Ledeč nad Sázavou, Ostrov, Pavlov, Prosíčka, Vilémovice;Maleč: Čečkovice, Klokočov, Maleč; Přibyslav: Olešenka, Přibyslav, Stříbrné Hory, Žižkovo Pole; Světlá nad Sázavou: Dolní Město, Druhanov, Kunemil, Nová Ves u Světlé, Ovesná Lhota, Pohleď, Příseka, Sázavka, Služátky, Světlá nad Sázavou, Vlkanov; Vilémov: Heřmanice, Kraborovice, Vilémov;Ždírec nad Doubravou: Ždírec nad Doubravou; Lipnice nad Sázavou: Lipnice nad Sázavou; Krucemburk: Krucemburk; Polná: Věžnice; Humpolec: Boňkov; Habry Havlíčkův Brod: Bačkov, Habry, Leškovice, Rybníček; Havlíčkův Brod Humpolec: Herálec; Ledeč nad Sázavou Světlá nad Sázavou: Hradec, Nová Ves u Leštiny, Trpišovice; Ledeč nad Sázavou Havlíčkův Brod: Kamenná Lhota, Kouty, Leština u Světlé; Havlíčkův Brod Světlá nad Sázavou: Malčín; Chotěboř Havlíčkův Brod: 30

Rozsochatec; Chotěboř Maleč: Rušínov; Havlíčkův Brod Jihlava: Skorkov, Slavníč, Štoky; Ždírec nad Doubravou Chotěboř: Slavíkov, Sobíňov; Šlapanov Havlíčkův Brod: Šlapanov; Golčův Jeníkov Třemošnice: Zvěstovice Tabulka 3 Střediska nadlokálního zdravotnického regionu Středisko Počet spádových obcí Podíl (v %) Počet spádových obyvatel Podíl (v %) Havlíčkův Brod 33 27,50 35 464 37,95 Chotěboř 19 15,83 13 692 14,65 Krucembrurk 1 0,83 1 555 1,66 Ledeč nad Sázavou 15 12,50 8 553 9,15 Lipnice nad Sázavou 1 0,83 633 0,68 Maleč 3 2,50 880 0,94 Přibyslav 4 3,33 4 794 5,13 Světlá nad Sázavou 11 9,17 9 421 10,08 Vilémov 3 2,50 1 129 1,21 Ždírec nad Doubravou 1 0,83 3 109 3,33 Polná 1 0,83 410 0,44 Golčův Jeníkov 4 3,33 3 208 3,43 Havlíčkova Borová 2 1,67 1 298 1,39 Humpolec 1 0,83 68 0,07 Oscilační 21 17,50 9 229 9,88 Celkem 120 100,00 93 443 100,00 Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu Z tabulky č. 3 je patrné, že Havlíčkův Brod je co do počtu spádových obcí i obyvatel jednoznačně nejvýznamnějším střediskem. Nutno dodat, že v údajích je vždy započteno i středisko samo. Havlíčkův Brod měl k 1. lednu 2017 celkem 22 604 obyvatel. Avšak i po odečtení počtu obyvatel samotného střediska zůstane Havlíčkův Brod nejvýznamnějším zdravotnickým střediskem, který je hlavním cílem pro téměř 38 % obyvatelstva okresu. Na druhém místě je Chotěboř, třetí pak Světlá nad Sázavou. K položce oscilační jsou zařazeny všechny obce, u kterých nebylo možné určit převážný spád právě k jednomu 31

středisku. Takových obcí je celkem 21, což ve vyjádření podílu na spádovém obyvatelstvu je necelých 10 %. 32

Obrázek 2 Nadlokální zdravotnický region Zdroj: ArcČR 500 3.2, ARCDATA PRAHA, s. r. o., 2014; zpracování vlastní 33

4.1.2 Mikroregionální zdravotnický region Obec je považována za mikroregionální zdravotnické středisko, pokud splňuje podmínku být nadlokálním zdravotnickým střediskem a současně se zde nachází alespoň 4 lékaři specialisté nebo se zde nachází poliklinika. Z výsledků dotazníkového šetření a dle informací z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb bylo zjištěno, že se v okrese nachází 4 zdravotnická střediska na mikroregionální úrovni, a to Havlíčkův Brod, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou. Mimo zkoumané území splňuje podmínky celkem 6 středisek, které byly dle výsledků analýzy dat cílem dojížďky několika oscilačních obcí. Jedná se o Jihlavu, Humpolec, Čáslav, Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Hlinsko. Středisko Čáslav sice nesplnilo podmínku být nadlokálním střediskem, nicméně spád do tohoto střediska vykazují obce, které leží poblíž hranic s okresem Kutná Hora. Proto bylo ověřeno, zda toto místo splňuje podmínky být nadlokálním i mikroregionálním střediskem. Stejně tak v případě Jihlava, Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Hlinsko, které byly zmíněny jako jeden z cílů u několika oscilujících obcí. Kromě Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb bylo možné tato střediska ověřit i v již obhájených diplomových prací E. Šilhánkové (2014) Jihlava, O. Srba (2013) Chrudim a V. Jiráskové (2012) Žďár nad Sázavou. Při vyhodnocování sfér vlivu mikroregionálních středisek byl využit stejný postup jak u nadlokálních středisek. Tedy byly vypočteny relativní významy u všech uvedených cílů a dle výsledků hodnot byla obec přiřazena ke spádovému mikroregionálnímu středisku. Pokud obec uvedla pouze jeden cíl, byla ke středisku přiřazena automatiky. Pokud však uvedla více cílů, byla ke středisku přiřazena podle převažujícího spádu, ovšem celkový relativní spád druhého nejsilnějšího střediska nesměl přesáhnout dvě třetiny prvního nejsilnějšího střediska. Jinak byla obec označena za oscilující mezi dvěma středisky. Nejvýraznější mikroregionální spádovost je do střediska Havlíčkův Brod. V dotazníkovém šetření označilo Havlíčkův Brod jako převažující spád celkem 56 obcí. Druhým nejsilnějším střediskem se stala Chotěboř s 10 spádujícími obcemi. V rámci zkoumaného území byly za mikroregionální střediska označeny ještě Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou, do kterých spáduje celkem 5, respektive 2 obce. Do střediska Čáslav, které je mimo 34

zkoumané území, spadají dvě obce. Velký počet obcí byl označen, jako oscilují, a to mezi středisky Havlíčkův Brod, Chotěboř, Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, Hlinsko, Čáslav, Humpolec, Jihlava, Žďár nad Sázavou, Nové město na Moravě. Podrobný soupis středisek a spádových obcí je uveden níže. Havlíčkův Brod: Bačkov, Bartoušov, Bezděkov, Bojiště, Břevnice, Čečkovice, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Dolní Město, Druhanov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Horní Krupá, Horní Paseka, Hurtova Lhota, Chrtníč, Jilem, Kámen, Kamenná Lhota, Knyk, Kouty, Kožlí, Krásná Hora, Kunemil, Květinov, Leškovice, Libice, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Maleč, Michalovice, Modlíkov, Okrouhlice, Olešná, Ovesná Lhota, Pavlov, Podmoklany, Pohled, Pohleď, Přibyslav, Radostín, Rybníček, Sázavka, Skuhrov, Služátky, Střibrné Hory, Šlapanov, Tis, Trpišovice, Vlkovanov, Vysoká, Ždírec; Chotěboř: Borek, Čachotín, Chotěboř, Klokočov, Lány, Rušinov, Sedletín, Uhelná Příbram, Vepříkov, Víska; Ledeč nad Sázavou: Číhošť, Kozlov, Kynice, Ledeč nad Sázavou, Prosíčka; Světlá nad Sázavou: Příseka, Světlá nad Sázavou; Čáslav: Golčův Jeníkov, Skryje Havlíčkův Brod Ledeč nad Sázavou: Bělá, Hněvkovice, Chřenovice, Jedlá, Ostrov; Havlíčkův Brod Jihlava: Boňkov, Hradec, Kochánov, Kyjov, Okrouhlička, Skorkov, Slavníč, Štoky, Úhořilka, Úsobí, Veselý Žďár, Věžnice; Chotěboř Havlíčkův Brod: Dolní Sokolovec, Heřmanice, Jeřišno, Jitkov, Kojetín, Krátká Ves, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Oudoleň, Rozsochatec, Slavětín, Sloupno, Sobíňov, Vilémov, Ždírec nad Doubravou; Havlíčkův Brod Humpolec: Herálec, Věž; Chotěboř Čáslav: Kraborovice; Chotěboř- Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou: Krucembruk; Světlá nad Sázavou Ledeč nad Sázavou: Leština u Světlé, Nová Ves u Leštiny; Havlíčkův Brod Světlá: Malčín, Nová Ves u Světlé; Havlíčkův Brod Čáslav: Podmoky, Zvěstovice; Chotěboř Hlinsko: Slavíkov; Havlíčkův Brod Jihlava Žďár nad Sázavou Nové Město na Moravě: Olešenka 35

Tabulka 4 Střediska mikroregionálního zdravotnického regionu Středisko Počet spádových obcí Podíl (v %) Počet spádových obyvatel Podíl (v %) Havlíčkův Brod 57 47,50 47 746 51,10 Chotěboř 10 8,33 11 254 12,04 Ledeč nad Sázavou 5 4,17 5 856 6,27 Světlá nad Sázavou 2 1,67 6 940 7,43 Čáslav 2 1,67 2 785 2,98 Oscilační 44 36,67 18 862 20,19 Celkem 120 100,00 93 443 100,00 Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu I v případě mikroregionálního zdravotnického regionu je Havlíčkův Brod nejvýznamnějším střediskem. Z podílu všech obcí v okrese obsluhuje necelou polovinu, avšak ve vyjádření spádového obyvatelstva lehce polovinu přesahuje. Z výsledků je patrné, že velká část obcí nebyla schopna uvést jedno hlavní středisko, proto byla označena za oscilační. Domnívám se, že je to způsobeno hlavně tím, že lidé často neváhají navštívit odborné lékaře i ve vzdálenějších místech. 36

Obrázek 3 Mikroregionální zdravotnický region Zdroj: ArcČR 500 3.2, ARCDATA PRAHA, s. r. o., 2014; zpracování vlastní 37

4.2 Školský region Školské regiony byly vymezeny na základě údajů o vybavenosti jednotlivých obcí školskými zařízeními a z výsledků dotazníkového šetření. Údaje o vybavenosti obcí školskými zařízeními byly zjištěny z Rejstříku škol a školských zařízení. Stejně jako u zdravotnického regionu, budou i u školství, stanoveny nadlokální a mikroregionální regiony. Za nadlokální středisko je určena obec, která je vybavena úplnou základní školou, tedy 1. 9. třída. Úplná základní škola je zmíněna z důvodu, že v některých obcích se sice nachází základní škola, ale pouze s 1. stupněm, tj. 1. 5. třída. Což znamená, že žáci musí na 2. stupeň základní školy dojíždět do jiných obcí. Na mikroregionální úrovni je hodnocena dojížďka na střední školy. Za mikroregionální středisko je tedy označena obec, která je vybavena střední školou gymnáziem, střední odbornou školou, středním odborným učilištěm. Zároveň platí, že v obci musí být alespoň 2 druhy středních škol a současně musí splňovat podmínku nadlokálního střediska neboli přítomnost úplné základní školy. V dotazníkovém šetření byla zjišťována i dojížďka do vyšších odborných škol a vysokých škol, která však přesahují rámec mikroregionální úrovně, a nebudou dále hodnoceny. Při vyhodnocování dotazníků a určení sfér vlivu obslužných středisek byla využita stejná metodika, jako u zdravotnického regionu, která je podrobněji popsána v kapitole 1.7.2. U všech uvedených cílů v daném obslužném procesu se počítá pouze relativní význam, přičemž při výpočtu záleží, kolik cílů je obcí uvedeno. Součtem relativních významů určíme, ke kterému spádovému středisku bude obec přiřazena. Pokud obec v dotazníku uvedla pouze jeden cíl, je k danému středisku automaticky přiřazena. Pokud uvedla více cílů, rozhoduje převažující spád. V případě, že celkový relativný význam druhého nejsilnějšího střediska přesahuje dvě třetiny celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska, je obec označena za oscilační. V případě školského regionu nebyly nutné další výpočty, protože hierarchie školství je stanovena vzdělávacím systémem České republiky. 4.2.1 Nadlokální školský region Za nadlokální středisko lze označit obec, na jejímž území je úplná základní škola, tj. 1. 9. třída. Na základě výsledků dotazníkového šetření bylo určeno několik obcí, které podmínku nadlokálního školského střediska splňují. Následně byly tyto obce na Rejstříku škol a školských zařízení ověřeny, zda skutečně úplnou základní školou disponují. Celkem podmínku nadlokálního školského střediska splňuje 22 obcí, z nichž 3 se nacházejí mimo 38

zkoumané území okresu Havlíčkův Brod. V rámci okresu se jedná o tyto obce: Česká Bělá, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Chotěboř, Kožlí, Krucemburk, Ledeč nad Sázavou, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Maleč, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Štoky, Vilémov, Ždírec nad Doubravou. Mimo zkoumané území byly uvedeny obce Humpolec, Polná, Větrný Jeníkov. V případě nadlokálního školského regionu už není Havlíčkův Brod tak významným střediskem, co se počtu spádujících obcí týče. Nicméně i přesto je nejvýznamnějším střediskem, kam hlavní spád uvedlo 19 obcí. Druhým nejvýznamnějším střediskem je Ledeč nad Sázavou s 17 spádujícími obcemi. Víc než 10 spádujících obcí vykazují ještě nadlokální střediska Chotěboř a Světlá nad Sázavou, s 13 respektive 15 spádujícími obcemi. Obce Kožlí, Krucemburk a Šlapanov jsou středisky na nadlokální úrovni, nicméně žádné jiné obce pod ně nemají spád. U čtyř obcí nebyl určen převážný spád, proto byly označeny za oscilační. Jednalo se většinou především o obce na hranicích okresu. Podrobný soupis středisek s jejich spádovými obcemi je uveden níže. Česká Bělá: Česká Bělá, Krátká Ves, Kojetín; Golčův Jeníkov: Golčův Jeníkov, Podmoky, Skryje, Zvěstovice; Habry: Bačkov, Habry, Chrtníč, Kámen, Leškovice, Rybníček, Tis; Havlíčkova Borová: Havlíčkova Borová, Jitkov, Oudoleň, Slavětín; Havlíčkův Brod: Bartoušov, Břevnice, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Havlíčkův Brod, Horní Krupá, Hurtova Lhota, Knyk, Kyjov, Lučice, Michalovice, Okrouhlice, Olešná, Pohled, Radostín, Skuhrov, Veselý Žďár, Vysoká, Ždírec; Herálec: Boňkov, Herálec, Úhořilka, Úsobí; Chotěboř: Čachotín, Dolní Sokolovec, Chotěboř, Jilem, Libice nad Doubravou, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Sedletín, Sloupno, Uhelná Příbram, Bezděkov, Rozsochatec, Vepříkov; Kožlí: Kožlí; Krucemburk: Krucembruk; Ledeč nad Sázavou: Bělá, Bojiště, Číhošt, Hvěvkovice, Horní Paseka, Hradec, Chřenovice, Jedlá, Kamenná Lhota, Kouty, Kozlov, Kynice, Ledeč nad Sázavou, Ostrov, Pavlov, Prosíčka, Vilémovice; Lípa: Kochánov, Květinov, Lípa; Lipnice nad Sázavou: Lipnice nad Sázavou, Krásná Hora; Maleč: Čečkovice, Jeřišno, Klokočov, Lány, Maleč, Rušinov, Víska; Přibyslav: Modlíkov, Olešenka, Přibyslav, Stříbrné Hory, Žižkovo Pole; Světlá nad Sázavou: Dolní Město, Druhanov, Kunemil, Leština u Světlé, Malčín, Nová Ves u Leštiny, Nová Ves u Světlé, Ovesná Lhota, Pohleď, Příseka, Sázavaka, Služátky, Světlá, Vlkanov, Trpišovice; Šlapanov: Šlapanov; Štoky: Okrouhlička, Štoky; Vilémov: Borek, Heřmanice, Kraborovice, Vilémov; Ždírec nad Doubravou: Podmoklany, Slavíkov, Sobíňov, Ždírec nad Doubravou; 39

Herálec Větrný Jeníkov: Skorkov, Slavníč; Humpolec Havlíčkův Brod: Věž; Polná Šlapanov: Věžnice Tabulka 5 Střediska nadlokálního školského regionu Středisko Počet spádových obcí Podíl (v %) Počet spádových obyvatel Podíl (v %) Česká Bělá 3 1,67 1 324 1,42 Golčův Jeníkov 4 3,33 2 981 3,19 Habry 7 5,00 2 414 2,58 Havlíčkova Borová 4 1,67 1 634 1,75 Havlíčkův Brod 19 11,67 29 761 31,85 Herálec 4 3,33 1 918 2,05 Chotěboř 13 6,67 13 084 14,00 Kožlí 1 0,83 796 0,85 Krucembruk 1 0,83 1 555 1,66 Ledeč nad Sázavou 17 12,50 8 438 9,03 Lípa 3 2,50 1 525 1,63 Lipnice nad Sázavou 2 0,83 1 156 1,24 Maleč 7 3,33 1 570 1,68 Přibyslav 5 4,17 4 970 5,32 Světlá nad Sázavou 15 9,17 10 511 11,25 Šlapanov 1 0,83 792 0,85 Štoky 2 0,83 2 143 2,29 Vilémov 4 1,67 1 255 1,34 Ždírec nad Doubravou 4 2,50 4 252 4,55 Oscilační 4 26,67 1 364 1,46 Celkem 120 100,00 93 443 100,00 Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu V případě školství na nadlokální úrovni již Havlíčkův Brod nemá tak dominantní postavení. Je to způsobeno velkým počtem obcí, které splňují podmínku být střediskem, tj. že úplná základní škola je ve více obcích. Pokud by se od počtu spádových obyvatel odečetl počet obyvatel Havlíčkova Brodu, zjistilo by se, že pod Havlíčkův Brod spadá přibližně 7100 obyvatel, což je v procentuálním vyjádření přibližně 7,5 %. Druhým nejvýznamnějším 40

střediskem je Chotěboř, pod kterou spadá 14 % obyvatelstva okresu, třetí Ledeč nad Sázavou s 9 % obyvatelstva. 41

Obrázek 4 Nadlokální školský region Zdroj: ArcČR 500 3.2, ARCDATA PRAHA, s. r. o., 2014; zpracování vlastní 42