SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM MIKROREGIONU

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM MIKROREGIONU Travel to services in selected microregion Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Autor: Aneta URBANOVÁ Brno, červen 2007

2

3

4 Jméno a příjmení autora: Aneta Urbanová Název diplomové práce: Spádovost za službami ve vybraném mikroregionu Název v angličtině: Travel to services in selected microregion Katedra: Regionální ekonomie a správa Vedoucí diplomové práce. RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc Rok obhajoby: 2007 Anotace Tato práce popisuje dojížďku za službami ve vybraném mikroregionu, kterým je mikroregion Holicko. V této práci se zabývám dojížďkou do škol, do zdravotnických zařízení a dojížďkou za běžnými a speciálními službami. Na základě této dojížďky jsou vymezeny parciální mikroregiony a komplexní obslužný mikroregion. Byla určena nadlokální a mikroregionální střediska ve zkoumaném území. Zkoumané území zahrnuje 36 obcí, které spadají pod správní obvod Holic nebo tvoří jejich okolí. Potřebné podklady byly získány z dotazníkového šetření. Annotation This thesis describes commutation for services in selected microregion, which is the microregion Holicko. This thesis deals with commutation to the schools, to the medical institutions and commutation for common and particular services. On the basis of this commutation were specified the partial microregions and complex microregion of the services. Abovelocal and microregion centres were determined in the investigation microregion. The investigation area comprises 36 settlements, which arise under administrative district of Holice or constitute their surroundings. The needed data were obtained by means of questionnaire investigation. Klíčová slova region, hierarchie, mikroregion, spádovost, Holicko, zdravotnictví, školství, služby Keywords region, hierarchy, microregion, travel, Holicko, public health, educational system, services

5 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování: Děkuji vedoucímu této diplomové práce RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za jeho vedení, odborné rady a cenné připomínky, které mi poskytoval během vypracování celé práce. Dále bych chtěla poděkovat všem představitelům obcí, které jsem oslovila, za jejich ochotu a spolupráci.

7 OBSAH: ÚVOD REGIONY A OBSLUŽNÁ STŘEDISKA Region, regionalizace, hierarchie Výběr obslužných středisek Vymezení sfér vlivu střediska POUŽITÁ DATA A POJMY Dotazník Tvorba dotazníku Postup při dotazování PARCIÁLNÍ OBSLUŽNÉ MIKROREGIONY Školský mikroregion Nadlokální úroveň Mikroregionální úroveň Zdravotnický mikroregion Nadlokální úroveň Mikroregionální úroveň Mikroregion běžných a speciálních služeb Nadlokální úroveň Mikroregionální úroveň KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ MIKROREGION Nadlokální úroveň Mikroregionální úroveň Město Holice SROVNÁNÍ...65 ZÁVĚR...68

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ...70 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ...73 SEZNAM PŘÍLOH...74

9 ÚVOD Každá společnost prochází rozvojem. V naší společnosti je rozvoj spojen se zvyšováním životní úrovně a požadavků na uspokojování našich potřeb. Proto narůstá význam služeb jako jedné oblasti našeho života. Dynamický rozvoj dopravy, probíhající v minulých desetiletích, nám přiblížil možnosti cestovat za kratší časový úsek na delší vzdálenosti a umožňuje uspokojovat naše potřeby nejen v místě bydliště, ale i místech více či méně vzdálených. Dochází k potřebě uspokojování stále specifičtějších potřeb, které jsou koncentrovány v omezeném počtu středisek. Situace, kdy není možné uspokojit tyto potřeby v místě bydliště, způsobují růst kontaktů mezi obslužnými středisky a jejich zázemím. Dojížďka za službami tedy zmírňuje rozdíly mezi rozmístěním obyvatelstva a rozmístěním jednotlivých středisek a je jedním z regionálně diferencovaných socioekonomických procesů. V dnešní době dochází k proměně nákupních míst, které jsou spojené s proměnnou celého nákupního chování. Stále více se u nás začínají prosazovat prodejny typu supermarket, hypermarket a tyto prodejny zcela utlačují do nedávné doby u nás běžné maloobchodní a pultové prodeje. V této práci budu zkoumat, jak se toto chování projevuje v zázemí Pardubické aglomerace ve střetu s Královéhradeckou aglomerací. Ve své práci provádím výzkum, který přináší informace o spádovosti za službami ve východní části Pardubického kraje na Holicku. Pro zpracování práce bylo důležité přesně zmapovat dojížďku obyvatel v tomto území za školskými zařízeními, za zdravotnickými zařízeními a za nákupy běžných a speciálních služeb. Pro zjištění údajů o dojížďce obyvatel za školskými zařízeními, zdravotnickými zařízeními a nákupy běžných a speciálních služeb jsem použila dotazníkovou metodu. Zkoumané území zahrnuje 36 obcí, přičemž 14 obcí se nachází ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Holice. Na základě získaných informací lze usoudit, které střediska ztrácejí na svém významu a které naopak tento význam získávají. Celý průzkum vymezeného území postihuje změnu spotřebního chování spotřebitelů a toto zjištění může pomoci zastupitelům obcí při plánování budoucího rozvoje jejich obcí. 9

10 Cílem mé práce je vymezit střediska dojížďky do škol, dojížďky do zdravotnických zařízení a dojížďky za nákupy běžných a speciálních služeb a sféry jejich vlivu. Druhým cílem je vymezit komplexní obslužná střediska a sféry jejich vlivu. Třetím cílem této práce je mnou vymezený obslužný mikroregion porovnat se základním obslužným regionem vymezeným Maryášem (1988). 10

11 1. REGIONY A OBSLUŽNÁ STŘEDISKA 1.1. Region, regionalizace, hierarchie Region jako pojem je velmi těžké přesně vymezit a v literatuře se definice regionu značně různí. Největší zájem o region se objevil v geografii, i přesto, že se region jako pojem objevuje i v jiných vědních disciplínách jako je ekonomie, urbanistika, sociologie, historie apod. Regiony představují přirozené celky, které existují samy o sobě a není úkolem vědy vytvářet tyto regiony, nýbrž je poznávat a identifikovat. Přesto se definice regionu liší podle úhlu pohledu, kterým se na něj lze dívat. Podle vnitřní struktury se rozlišují dva typy regionů homogenní a heterogenní. Homogenní region je celek, který je individualizován vnitřní strukturální podobností a odlišností vůči okolnímu prostředí. Vnitřní homogenita je obvykle stanovena na základě rovnoměrné intenzity výskytu reprezentativních jevů, na základě stejnosti vnějšího vzhledu apod. 1 Mezi tyto jevy se může zařadit poloha, počet obyvatel, počet pracujících ve službách, míra nezaměstnanosti, úroveň příjmů a podobně. Takhle se vymezují např. regiony zemědělské, turistické, průmyslové apod. Heterogenní region je celek, který vykazuje relativní autonomii své komplexní integrity. Jelikož kritériem vymezování těchto regionů je intenzita vazeb mezi územními jednotkami, především mezi jádrem a zázemím. Jedná se o tzv. nodální regiony. 2 Nodální regiony jsou tedy založeny na interakci mezi jádrem a jeho zázemím. Tyto vazby vznikají například poskytováním služeb a pracovních příležitostí. Důležitým kritériem pro vymezování nodálních regionů je intenzita těchto vazeb. Vazby mezi subjekty uvnitř tohoto území jsou četnější než vazby se subjekty ležícími mimo toto území. Koncepce nodálního regionu je rozpracována v klasických lokalizačních teoriích. Jako příklad tohoto typu regionu slouží regiony dojížďky do práce, za službami či migrační regiony. Pro moji práci jsou stěžejní nodální regiony tvořeny dojížďkou do škol a za službami. Regiony jsou vytvářeny regionálními procesy, které představují vztahy mezi bydlištěm a pracovištěm, pracovištěm a obslužnou sférou a také bydlištěm a obslužnou sférou. 1 Ježek, J., Plzeň Ježek, J., Plzeň

12 Nejdůležitějšími jsou pracovní a obslužné regiony. Pro vymezování pracovních regionů slouží pohyb obyvatelstva za prací. Princip vymezování spočívá ve zjištění místa, kam vyjíždějí za prací obyvatelé jednotlivých obcí v zázemí většího města. Dále se zjišťuje vektorové vyjádření směru (prostorové orientace) a intenzita vyjížďky a vymezuje se spádové území (pracovního regionu) na základě převažující vyjížďky za prací. 3 Vymezováním pracovních regionů se zabývá např. Hampl. Obslužné regiony, které představují dojížďku za službami a do škol, jsou vymezovány podobně jako pracovní regiony. Vymezováním obslužných regionů se zabývá např. Maryáš. Při hodnocení regionálních procesů, respektive vztahů, je nutné brát v úvahu hierarchické hledisko, protože celistvost regionů je určena nerovnocenností jejich částí a vytváření vztahů založených na principech podřízenosti a nadřízenosti. Hierarchizační proces se dá rozdělit do několika základních etap. V první etapě je zásadní vytvoření polarizace typu středisko zázemí. V druhé etapě formuje hierarchizační proces (střediska rostou rozdílnou dynamikou a tím dochází k formování víceúrovňové hierarchie středisek a jejich regionů. V poslední etapě dochází ke změnám celé hierarchické soustavy založeným na povyšování velikostního řádu celé hierarchické soustavy. V České republice dochází k posilování hierarchizace regionální organizace a k posilování pozice největších center. 4 Pokud se vezme v úvahu hierarchie obslužných systémů, je nejvýznamnějším principem diferencujícím systém obslužné sféry bezesporu princip řádovosti, který se projevuje ve zprostředkované podobě i na úrovni základní obsluhy. Ačkoli systém základní obsluhy představuje jen určitou úroveň hierarchie, je tvořen prvky (obslužnými středisky) různé kvality. Tato různá kvalita se projevuje různou mírou soběstačnosti základních obslužných regionů, jejich populační velikostí, územním rozsahem atd. 5 Maryáš vymezil z hlediska obslužných procesů v našem sídelním systému následujících sedm hierarchických úrovní základních obslužných regionů, které jsou víceméně úrovněmi administrativního uspořádání z let a Vymezené stupně hierarchie jsou tvořeny nestřediskovými obcemi, u kterých se neprovádělo podrobnější členění, protože se nepředpokládá, že by se tyto obce mohly významněji uplatňovat jako obslužná střediska nadmístní úrovně. Stupně hierarchie jsou tvořeny Prahou, jako nejvyšším stupněm, následuje Brno a Ostrava, které tvoří další hierarchický stupeň. Bývalá krajská a krajská města tvoří třetí stupeň hierarchie. 3 Anděl, J., Ústí nad Labem Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K., Praha Maryáš, J., Brno

13 Následují okresní města, za nimi jsou střediska obvodního významu (SOV) ostatní, která se mohou považovat za skupinu bývalých okresních měst, protože většina těchto měst byla do roku 1960 okresními městy. Poslední dva stupně hierarchie tvoří střediska místního významu (SMV) ostatní a střediska místního významu (SMV) města. SMV byla rozdělena na města a ostatní obce, neboť jednotlivé analýzy prokázaly poměrně značný rozdíl zaměstnanosti v maloobchodě a službách mezi těmito skupinami. 6 Základní obslužný region, představuje pouze zónu bezprostředního vlivu obslužného střediska na úrovni základní obsluhy. Pro postižení působnosti i na dalších úrovních obsluhy byla vypočtena populační velikost tzv. maximální regionální působnost střediska. Maximální regionální působnost střediska byla vypočtena jako součet počtu obyvatel všech obcí, které dané středisko uvedly, bez ohledu na druh obslužného procesu či jeho intenzitu a mají nižší úroveň vybavenosti než uváděné středisko. Termín základní obslužný region používá místo termínu sféry vlivu, protože vymezené regiony představují sféru vlivu středisek jen v jedné hierarchické úrovní nadmístní a abstrahují od působnosti na vyšších hierarchických úrovních. 7 Centrem základních obslužných regionů jsou obslužná střediska, která mohou být v různé míře autonomní, resp. podřízená nebo nadřízená jiným střediskům. Hierarchizace podle stupně autonomie tedy určuje pozici střediska v hierarchickém systému na základě vztahů a lze ji považovat za určitou relativní řádovost na rozdíl od absolutní řádovosti určené významem střediska. Důležitou roli zde má vedle významu střediska především jeho geografická poloha. Při analýze hierarchie obslužného systému podle stupně autonomie byly základní obslužné regiony jednak integrovány na základě vazby se střediskem s vyšším ukazatelem úrovně vybavenosti než má vlastní středisko, a to pokud je uvádělo jak středisko daného základního obslužného regionu, tak alespoň polovina obcí regionu. Byla prokázána vysoká uzavřenost zkoumaných obslužných procesů již na okresní úrovni. Významnější meziokresní vazby jsou až na výjimky pouze v zázemí krajských a bývalých krajských měst. Významnější obslužná střediska většinou již neuváděla žádný další cíl v dojížďce za službami (okresní města jen výjimečně a převážně část dobře vybavených ostatních SOV pouze sporadicky). U základních obslužných regionů se projevuje snižování četností se zvyšováním 6 Maryáš, J., Brno Maryáš, J., Brno

14 populační velikosti základních obslužných regionů, což je základní pravidelností hierarchie univerzálního souboru. 8 Pro hierarchizaci obslužného systému tedy autoři použili údaje o podílu celkové populace základního obslužného regionu uvádějící středisko s vyšším ukazatelem úrovně vybavenosti, bez ohledu na to, kolik obcí základního obslužného regionu je uvádí a zda je uváděno i obslužným střediskem daného regionu. Tento postup není z metodického hlediska zcela objektivní, protože podřízenost základního obslužného regionu vyššímu obslužnému středisku je dána především podřízeností obslužného střediska tohoto regionu. Dostupné údaje však právě takové hodnocení nedovolují. Existují jednotky relativně nekomplexní, sem se řadí parciální regiony. Parciální regiony jsou součástí nodálního regionu. Představují území, ve kterém dojížďka obyvatel za jednou oblastí služeb je směřována do jediného cílového střediska. Jednou oblastí služeb se může rozumět např. běžné služby, zdravotnictví, školství atd. Dále existují jednotky relativně komplexní, které představují sloučení pracovních a obslužných procesů. Zvláštním druhem komplexního regionu je sociálněgeografický region, který zavedl Hampl. Sociálněgeografické regiony představují celky v jejichž rámci je rozvíjena nejpodstatnější forma územní dělby práce, resp. funkcí spojená primárně s polaritou jádra a zázemí i s hierarchickým uspořádáním soustav polarit tohoto druhu. Hierarchický aspekt při hodnocení vztahů mezi příslušnými prvky i dílčími funkčními systémy (bydliště, pracoviště, služby atd.) je zde rozhodující, neboť integrita regionů je podmíněna právě nerovnocenností jejich částí a odpovídajícím formováním vztahů podřízenosti/nadřízenosti. 9 Region je pro regionalizaci, která vymezuje právě regiony, základním stavebním prvkem. Pro regionalizaci platí dvě obecné zásady. Za prvé je to požadavek územní celistvosti vymezovaných regionů, a tedy vyloučení enkláv. Za druhé je to požadavek dostatečné velikosti jednak celého regionu, jednak samotného zázemí střediska. Tím je zohledněna alespoň základním způsobem relativní autonomie regionu a zároveň je tak definován výběr středisek: střediskem může být pouze město, které si vytváří zázemí, resp. celý region. 10 Regionalizací na základě sociogeografického regionu se v České republice zabývá Hampl. V jeho práci hraje důležitou roli pracovní dojížďka, případně školská dojížďka a vymezuje 8 Maryáš, J., Brno Hampl, M., Praha Hampl, M., Praha

15 střediska na základě komplexního regionálního významu. Dnes se jedná již o čtvrté zpracování regionalizace založené v prvé řadě na výsledcích cenzů 1970, 1980, 1991 a nyní 2001 které v uvedených letech poskytovaly územně podrobně členěné informace o dojížďce za prací a do škol, tj. o nejfrekventovanějších regionálních procesech. 11 V rámci této regionalizace byly na území České republiky vymezeny čtyři řádovostní úrovně komplexních regionů. Subregion, mikroregion, mezoregion a makroregion. Toto vymezení formulovali v 70. letech autoři Hampl, Gardavský a Kühnl ve svých pracích zabývajících se sociogeografickou regionalizací. Subregiony autoři charakterizovali jako relativně nekomplexní územní celky, tj. jako jednotky, v jejichž rámci nejsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější potřeby individuálních obyvatel. V rámci subregionů jsou relativně uzavřeny pouze vztahy mezi bydlištěm a některými základními službami. Orientačně lze subregiony přirovnávat ke spádovým územím středisek osídlení místního významu V rámci subregionů byly rozlišeny dvě skupiny středisek s částečnou mikroregionální funkcí: subregionální typu A jejichž pracovní obvod měl potřebných 15 tisíc obyvatel, avšak v zázemí žilo pouze obyvatel; subregionální typu B jejichž pracovní obvod měl pouze obyvatel, ale v zázemí žilo přes 5 tisíc obyvatel. 14 Mikroregiony jsou územní celky, v jejichž rámci jsou relativně uzavřeny nejintenzivnější regionální procesy, tj. především dojížďka za prací a za základními druhy služeb. V podmínkách ČR je vyvinuta dvoustupňová mikroregionální organizace mikroregiony 1. a 2. stupně. Prostorová organizace těchto vztahů má až na vzácné výjimky nodální formu: vztahy typu středisko zázemí. 15 Mikroregiony 1. stupně byly vymezeny primárně jako regiony pracovní dojížďky a v některých případech sekundárně upraveny především podle pravděpodobného obslužného spádu obcí a dojížďky do škol. Orientačně lze připodobnit mikroregiony 1. stupně spádovým územím středisek osídlení obvodního významu 16 Při jejich výběru byla požadovaná minimální velikost celého regionu 15 tisíc obyvatel a samotného zázemí 5 tisíc obyvatel. Bylo vymezeno celkem 144 mikroregionů 1. stupně (v původní regionalizaci ze 70. let bylo vymezeno 201 mikroregionů). 11 Hampl, M., Praha Území středisek osídlení místního významu částečně odpovídá dnešním soustavám obcí II. stupně. 13 Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K., Praha Hampl, M., Praha Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K., Praha Území středisek osídlení obvodního významu do značné míry odpovídá dnešním soustavám obcí III. stupně. 15

16 Mikroregiony 2. stupně byly založeny především na kritériu populační velikosti: orientačně zde byl stanoven počet obyvatelstva maximálního regionu (nejširší působnosti střediska) na alespoň 40 tisíc. Mikroregiony 2. stupně lze připodobnit okresům 17. Celkem bylo vymezeno 70 mikroregionů 2. stupně. 18 Mezoregiony odpovídají územně rozsáhlým jednotkám, jejichž integrita je již jen částečně vázána na prostorové vztahy obyvatelstva. Z těchto vztahů má význam např. nedenní dojížďka do vyšších školských zařízení, migrace obyvatelstva, dojížďka do vyšších školských zařízení (vysoké školy a specializované střední školy) a dále dojížďka do vybraných hierarchicky vyšších druhů občanské vybavenosti. Důležitým znakem mezoregionální diferenciace je ovšem to, že její prostorová forma je jen částečně nodálního typu integritu řady mezoregionů zajišťuje spíše celý systém silných a vzájemně propojených středisek než jediné centrum chápané v úzkém vymezení. 19 Bylo vymezeno 12 mezoregionů. A nejvyšší úroveň makroregion představuje celou Českou republiku. Pro zajímavost zde uvádím porovnání dvou regionalizací, které byly provedeny na území České republiky v uplynulých desetiletích. Jsou to práce Hampla a Maryáše. Obě regionalizace jsou založeny na stejném teoretickém základě. A to na průniku tří funkcí obytné, pracovní a služební obslužnosti. Údaje o obytné funkci studie získávají ze sčítání lidu, domů a bytů. Také údaje o pracovní funkci se zjišťují ze sčítání lidu, domů a bytů. Regionalizace se liší především zjišťováním údajů o službách. Regionalizace provedená Hamplem, je primárně založená na vymezování sociogeografických regionů, které jsou založeny převážně na pracovní funkci. Je obnovována každých deset let. Vychází z gravitačních modelů a tudíž modelově počítá obslužná zázemí. Takto vymezil 144 obslužných středisek. Regionalizaci, která byla zpracována Maryášem, je velmi složité obnovit, protože vychází z výsledků dotazníkového šetření. Základní obslužné regiony, zavedené Maryášem, jsou menší než mikroregiony I. stupně a jsou vymezeny na základě údajů o dojížďce za službami. Hampl při regionalizaci vymezil 201 mikroregionů I. stupně 20 zatímco Maryáš vymezil celkem 299 nadmístních obslužných středisek. Je nutné zdůraznit, že při vymezování těchto celků, autoři používali jiná data. Hampl primárně vytváří pracovní regiony, zatímco Maryáš se zaměřil na regiony obslužné. 17 Okresy v územním administrativním členění státu existují i nadále, neplní však žádnou funkci ve výkonu státní správy a samosprávy, ale používají se pro potřeby soudnictví a statistiky 18 Hampl, M., Praha Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K., Praha Zde je nutné uvést starší údaj, protože Maryáš porovnával Hamplovu regionalizaci, která v té době měla vymezených 201 mikroregionů I. stupně. 16

17 Hampl se ve své regionalizaci zabývá porovnáním sociogeografických regionů se současným administrativním vymezením a dochází k závěru, že při pohledu na regionalizaci jako na proces vymezování regionů je zde výrazná spojitost s rozmístěním regionů a územně správním členěním v oblasti státní správy i samosprávy. Z poznatků regionalizace se vycházelo i v období, kdy se formovaly stávající územní celky. 21 Současné územně administrativní členění státu odpovídá více přirozeným regionům než tomu bylo v předcházejícím období. 22 Současné kraje téměř odpovídají z hlediska výběru center i celých jednotek výsledkům regionalizace. Kraje v 60. letech představovaly neorganické celky, které neumožňovaly zavedení regionální samosprávy. Také na nižší regionální úrovni je současná územní administrativa v zásadně vyšším souladu se sociogeografickou regionalizací než tomu bylo v totalitním období. Soustava obvodů obcí III. stupně do značné míry odpovídá systému mikroregionů 1. stupně, tj. silně integrovaným elementárním nodálním regionům, byť doplněným o několik desítek významnějších subregionálních středisek. 23 Hampl ovšem považuje členění v zázemí velkoměst za umělé. Při vytváření územně administrativního členění státu byl brán v úvahu požadavek na účelné uspořádání administrativních celků. Podle něj je každé administrativní členění větším či menším kompromisem mezi oběma relativně protichůdnými požadavky, resp. potřebami rovnocennosti a organičnosti vytvářených jednotek. Obvyklé řešení pak spočívá ve zmenšení přirozených regionů silných center a v rozšíření regionů center slabších. Při podrobnějším hodnocení administrativních jednotek lze ovšem nalézt řadu dalších rozdílů mezi spádovostí obyvatelstva a jeho administrativním zařazením. 24 V předcházející části jsem stručně popsala region, jeho hierarchizaci, regionotvorné procesy a regionalizace, které byly provedeny na území České republiky. V následujících podkapitolách se budu blíže věnovat výběru a vymezování obslužných středisek. Jejich hierarchii atd Výběr obslužných středisek První, co se musí udělat při vymezování mikroregionů je výběr vhodných obslužných středisek. Pro jejich výběr se mohou použít následující dvě metody: Vymezení středisek na 21 Hampl, M., Praha V období od 60. let do konce 90. let dvacátého století. 23 Hampl, M., Praha Hampl, M., Praha

18 základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech. Tato metoda je založena na statistických charakteristikách. Statické ukazatele používají data běžně zjišťovaná statistickými úřady a představují charakteristiky středisek založené na údajích o zařízení maloobchodu a služeb. Druhá metoda je založena na vymezení středisek na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obslužných procesů mezi sídly. Dynamické ukazatele jsou charakteristiky založené na zjišťování obslužných procesů mezi sídly a používají dat z dotazníkových šetření spádovosti obyvatelstva za obslužným vybavením sídel. 25 Nejvhodnější pro výběr obslužných středisek jsou metody používající dynamické ukazatele, případně kombinace metod založených na statických a dynamických ukazatelích. Stanovení obslužných středisek pouze na základně dynamických charakteristik nelze aplikovat beze zbytku. Údaje získané z dotazníkového šetření mohou být totiž v konkrétních případech (vzhledem ke způsobu jejich pořizování) zatíženy určitou subjektivitou, a to především při hodnocení obslužného významu místa bydliště respondentů, kde může docházet k nadhodnocování, případně i k nedocenění. 26 Po použití metody, která vybírá střediska na základě úrovně vybavenosti (statické charakteristiky) se střediskovost sídla může vymezit podle druhů funkcí sídla nebo na základě přebytku významnosti sídla. Při vymezování podle druhů funkcí sídla rozsáhlá skupina autorů určuje střediskovost sídel podle koncentrace druhů zařízení maloobchodu a služeb v sídlech, nebo podle výskytu specializovaných druhů zařízení. Určení střediskovosti sídla založené na metodě hodnocení koncentrace druhů funkcí sídla se však může považovat za málo výstižné, neboť bere v úvahu pouze potenciální možnost sídla být střediskem. Nezjistí se, zda sílo skutečně funguje jako středisko i pro své zázemí, protože obslužná vybavenost sídla odpovídá především jeho populační velikosti a teprve v druhé řadě velikosti obsluhovaného území. 27 Při určování střediskovosti na základě přebytku významnosti sídla, tzv. přebytku významu se zjišťuje, zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele než by podle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel v sídle mělo dosahovat. 28 Při určování se používají ukazatele: počet obslužných zařízení, kapacita obslužných zařízení a 25 Maryáš, J., Brno Maryáš, J., Brno Maryáš, J., Brno Maryáš, J., Brno

19 využití obslužných zařízení. Údaje o počtu obslužných zařízení jsou nejméně vhodná pro vymezování středisek, protože samotný počet zařízení nic neříká o kapacitě nebo využití, které jsou velmi variabilní jak mezi jednotlivými sortimentními druhy zařízení, tak i mezi zařízeními stejného sortimentu. 29 Ukazatel kapacity obslužných používá data o zaměstnanosti v obslužné sféře. Použití dat o počtu zaměstnaných dovoluje určitým způsobem charakterizovat střediskovost sídla a tato data se často používají pro charakteristiku celé obslužné sféry. 30 Údaje o realizovaném maloobchodním obratu používá metodika hodnocení středisek, která je založená na datech o využití obslužných zařízení v sídle. Tyto data se mohou považovat za nejvhodnější pro určování střediskovosti. Při výběru středisek Maryáš zvolil způsob, který se nejvíce blíží realitě. A to výpočet výskytu jednotlivých skupin zařízení v sídelní síti. Získaným koeficientem byl potom vynásoben počet zaměstnanců v dané skupině zařízení v obci a součtem příslušných hodnot všech skupin zařízení v obci byla vyjádřena celková úroveň vybavenosti obce. S x = n i= 1 V P i i kde: S x úroveň vybavenosti obce x V i koeficient významnosti skupiny zařízení i P i počet zaměstnanců ve skupině zařízení i v obci x Tento ukazatel lze považovat za vhodnější než prostý počet zaměstnanců v maloobchodě a službách, neboť oceňuje hierarchickou úroveň jednotlivých skupin zařízení a tím se stává i určitým kvalitativním ukazatelem. Průměrná úroveň vybavenosti obce je ve velikostních skupinách obcí s malým počtem obyvatel podstatně nižší než průměrný počet zaměstnanců, ve skupinách obcí se středním počtem obyvatel (5 10 tisíc) se tento poměr vyrovnává a ve vyšších velikostních skupinách obcí je průměrná vybavenost obce vyšší než počet zaměstnanců ve službách. 31 Autor zjistil, že úroveň vybavenosti obce je závislá na více ukazatelích než jen na počtu obyvatel. Tímto ukazatelem je funkce obce v systému osídlení, jak to vyplívá z teorie centrálních míst (Christaller). Při rozdělování obcí do hierarchických skupin podle funkce obce v systému osídlení proto autor vycházel nejen ze střediskové 29 Maryáš, J., Brno Maryáš, J., Brno Maryáš, J., Brno

20 soustavy osídlení, ale i z administrativní funkce obce v administrativním členění ČSR v období a Stanovil hierarchickou úroveň, na které se již obec projevuje jako středisko nadlokálního významu. Této úrovni odpovídá hierarchický stupeň tvořený středisky místního významu městy. Metodické postupy, které jsou založeny na údajích o spádovosti obyvatel za občanským vybavením, se používají nejen pro výběr a hierarchické členění středisek, ale především pro určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a zjištění intenzity vztahu středisko zázemí. 32 Pokud se použije metoda hodnocení obslužné regionální působnosti (dynamická metoda) obcí je prvořadým úkolem při rozboru dotazníkového šetření určení úrovně, od které se již uplatňuje regionální působnost obcí jakožto středisek základní obslužné úrovně. Za základní obslužnou úroveň se přitom považuje úroveň, na které jsou uzavřeny nejpodstatnější a nejvíce frekventované obslužné procesy projevující se na vyšší než lokální hierarchické úrovni. Za takové procesy se může považovat dojížďka za nákupy různého průmyslového zboží a dojížďka za komunálními službami. Tyto teoretické předpoklady ověřované na modelových územích potvrzuje i rozbor dotazníkového šetření na území celé ČSR, 33 které bylo provedeno v 80. letech. Hierarchická úroveň, na které se obce dané skupiny projevují jako obslužná střediska koresponduje se středisky osídlení místního významu městy. Nejcitlivějším ukazatelem je dojížďka za speciálními službami a za nákupy knih. Tyto obslužné procesy jsou velmi citlivým ukazatelem pro určení středisek obsluhy nadlokálního významu. Z teoretických prací v geografii maloobchodu a služeb vcelku jednoznačně vyplývá, že střediska vyšší obslužné úrovně jsou zároveň středisky na všech nižších úrovních obsluhy. Obec mohla být obslužným střediskem, když byla uvedena jako jednoznačný cíl dojížďky alespoň jedním nestřediskovým sídlem trvalého významu. V zázemí velkých měst byla podmínka zpřísněna. Obec mohla být obslužným střediskem, pokud byla jednoznačným cílem alespoň pro tři obce nebo sídla trvalého významu. Za velká města byla považována města s více než 50. tisíci obyvateli a vzdálenost nejbližšího zázemí byla vymezena jako vzdušná vzdálenost 16 km od středu města. Geografická poloha je tedy důležitým faktorem ovlivňujícím obslužnou funkci sídla. Zatímco obecně lze za dostatečnou populační velikost pro obslužnou střediskovost považovat zhruba 5. tis. obyvatel, v zázemí velkých měst a významných obslužných středisek je nutno za 32 Maryáš, J., Brno Maryáš, J., Brno

21 postačující uvažovat až hranici 10. tis. obyvatel. Takto bylo v ČR vymezeno 299 nadmístních obslužných středisek. 34 V této práci byly stanoveny u obslužných procesů nadlokální úrovně tři subúrovně. Do první úrovně patří nákupy běžného textilu a obuvi, léků, běžného průmyslového zboží a běžné služby. Druhou úroveň tvoří nákupy knih, nábytku a speciální služby a třetí úroveň představují nákupy speciálního výběrového zboží. Při hodnocení vzdušné vzdálenosti cest do hlavních cílů (tj. cílů, které jsou vykazujícími obcemi označeny jako převážný cíl), se vzdálenost u první subúrovně pohybuje okolo kilometry. Ve druhé subúrovni je to již 15 kilometrů a za nákupy speciální výběrového zboží 20 km. Pokud hodnotíme vzdálenost veškerých uváděných cílů, tedy vedle převážného cíle i cíle uváděné jako částečné nebo výjimečné, jsou cesty za nákupy speciálního výběrového zboží uzavřeny na podstatně větší vzdálenost než ostatní cesty vzdálenost je 38 kilometrů, zatímco u ostatních obslužných procesů nadmístní úrovně se pohybuje od 16 do 24 km. U nákupů potravin překonávaná vzdálenost odpovídala 0 km, tj. tyto nákupy se uskutečňovaly převážně v místě bydliště. 35 Prodejní sítě prošly po politických změnách koncem 80. let a změnou režimu výraznou proměnou. Maloobchodní census provedený koncem devadesátých let zhodnotil vývoj obchodních sítí a došel k zajímavým zjištěním (viz tabulka č. 1) Došlo k výraznému nárůstu maloobchodních prodejen. O více než tisíc se zvýšil počet prodejen potravin, ale nabídka potravin několikanásobně vzrostla především nárůstem smíšených prodejen o 43,8 %. Počet nepotravinářských prodejen vzrostl čtyřnásobně. V období provedení maloobchodního censu bylo možno do uvedených údajů zahrnout jen počátek rozvoje nových řetězcových sítí maloobchodu, především nadnárodních firem přejímajících dosavadní objekty maloobchodu, ale hlavně budující nové převážně na zelené louce. 36 Vzrostla celková prodejní plocha, zvýšila se prodejní plocha na 1 tis. obyvatel tzv. plošný standart, také obslužný standard se zlepšil. V první polovině devadesátých let výrazně převládly v ČR malé jednotky s prodejní plochou do 40 m 2. Z celkového počtu jich bylo zjištěno přes 60 %, zatímco velkých jednotek - v rozmezí výměry prodejní plochy od 400 m 2 a 34 Maryáš, J., Brno Maryáš, J., Brno

22 více - bylo zjištěno 2 343, z toho 177 nad m Vývoj mezi roky 1989 a 1998 zachycuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Porovnání maloobchodní sítě podle stavu 1998 a 1989 v tom Kritérium Prodejny Rok obchodní (za celou ČR) celkem potraviny smíšené nepotraviny ostatní x) domy Počet maloobchodů Prodejní plocha Počet pracovníků Plošný standard Obslužný standard Poznámka: x) zahrnuta např. benzínová čerpadla, stavebniny, použité zboží apod. Pramen: Jednorázové šetření (census) ČSÚ 1999 (tabulka je celá převzata z materiálu Obchod v České republice v roce 2005 publikováno na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu) Z hlediska vývoje orientace spotřebitelského zájmu o jednotlivé segmenty obchodní sítě je důležité soustavné zkoumání hlavního nákupního místa potravin, resp. narůstající zájem o moderní prodejní jednotky v síti, když zjištění z roku 2005 také potvrzuje trvalou pozici hypermarketů, ale současně i silné zaměření na diskonty v posledním období (viz tabulka č. 2) Z výzkumů vyplývá, že v r fungovalo v ČR 192 hypermarketů a 206 obchodních center s plochou nad 5000 m 2 ploch s několika tisíci menších obchodních jednotek

23 Tabulka č. 2: Hlavní nákupní místa potravin Druh jednotky % podíl zájmu o druh jednotky jako hlavního nákupního místa potravin Hypermarket Supermarket Diskont Menší prodejny Jinde Pramen: INCOMA Research + GfK Praha (tabulka je celá převzata z materiálu Obchod v České republice v roce 2005 publikováno na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu) V následujícím grafu jsou názorně zobrazeny změny preferovaných nákupních míst. Je na něm perfektně vidět výrazné snížení procentuálního zastoupení menších prodejen při prodeji potravin. Naopak do roku 2003 byl výrazný nárůst podílu hypermarketů, který se potom víceméně ustálil zhruba na hodnotě 35 %, která představuje největší podíl na trhu. Tj. nejvíce lidé nakupují potraviny v hypermarketu. Druhý v pořadí je diskont s 22 % následovaný supermarketem a menšími prodejnami oba po 20 %. Graf č. 1: Procentní podíl zájmu o druh jednotky jako hlavního nákupního místa potravin Hypermarket Supermarket Diskont Menší prodejny Jinde Pramen: Údaje z tabulky č. 2 23

24 1.3. Vymezení sfér vlivu střediska Pro vymezování sfér vlivu středisek obslužné oblasti jsou nejpoužívanějšími metodami gravitační modely a využívání údajů z dotazníkových šetření. Gravitační model vychází z Newtonova gravitačního zákona a od 30. let se využívá pro vymezení spádového území obslužných středisek. Gravitační model v původním vyjádření zní: interakce mezi dvěma středisky (zónami) koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s velikostí obyvatel těchto středisek (zón) a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi. 39 Postupem času se model vyvíjel a docházelo ke zevšeobecňování proměnných. Základní tvar gravitačního modelu podle Reifa je: I ij 1 = k Oi D j Tij kde: I ij interakce mezi výchozí sídlem (zónou) i cílovým sídlem j. Je měřena v závislosti na aktivitě, která se bere v úvahu u maloobchodu to může být např. podíl na maloobchodním obratu. O i úroveň poptávky v sídle (zóně) i tzv. produkční proměnná D j úroveň příležitostí (nabídky) v cílovém sídle (zóně) j, tj. přitažlivost cílového sídla (zóny) tzv. proměnná atraktivity T ij generalizovaná dopravní funkce k konstanta proporcionality 40 Gravitační modely dělí na gravitační modely s omezením a bez omezení v závislosti na tom, zda některá proměnná není dána a je nutné ji nahradit zástupnou proměnnou. Gravitační modely bez omezení představují původní gravitační modely. Nejznámějším modelem tohoto typu je tzv. Reillyho zákon maloobchodní gravitace. Reilly ho formuloval následovně: v normálních podmínkách dvě města, která jsou středisky maloobchodu, přitahují 39 Maryáš, J., Brno Maryáš, J., Brno

25 nakupující z okolních sídel přímo úměrně síle počtu obyvatel těchto měst a nepřímo úměrně síle vzdálenosti každého z těchto měst k okolním sídlům. Matematická rovnice je: Bi B j P Pj N D D i jk = 41 ij n Reillyho zákon vhodné používat při vymezování sfér vlivu středisek zhruba stejné hierarchické úrovně, protože v okolí velkých měst nebo v aglomeracích může dojít ke zkreslení zjištěné skutečnosti. Gravitační modely s omezením se používají, pokud nejsou k dispozici údaje za produkční proměnnou nebo proměnnou atraktivity. Tyto neznámé proměnné se nahradí zástupnými proměnnými a tímto nahrazením se provádí určitá omezení, proto gravitační modely s omezením. Mohou nastat tři případy gravitačních modelů s omezením: produkčně omezený případ, atrakčně omezený případ a produkčně-atrakčně omezený případ. V geografii maloobchodu a služeb se používá především produkčně omezený případ. 42 V tomto případě se nahrazuje proměnná atraktivity zástupnou proměnnou. Základní rovnice toto typu modelu, kterou uvádí Reif, je: I ij = n W j= 1 2 j W T 2 j 1 ij T 1 ij Kde: 2 Wj - náhradní proměnná Nejznámějším modelem tohoto typu je Huffův model. Model definuje podíl cest za nákupy z určitého sídla do všech středisek zkoumané oblasti. Tento podíl můžeme považovat za pravděpodobnost, že určité středisko bude vybráno jako cíl nákupů obyvateli sídla. Je podoba je následující: P a 1 = r i= 1 S T S α i 1 a 1 1 α ( T ) ar 1 41 Maryáš, J., Brno Maryáš, J., Brno

26 kde P a1 pravděpodobnost, že obyvatelé sídla a budou nakupovat ve středisku 1 S velikost střediska vyjádřená prodejní plochou T časová dosažitelnost střediska α parametr, který se mění s hierarchickou úrovní střediska Kromě gravitačních modelů se pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek používají i údaje z dotazníkových šetření. Odpovědi z dotazníkových šetření, které provedl Maryáš, byly hodnoceny následovně: vykazované směry spádu byly kategorizovány podle intenzity spádu do tří typů převážný spád 10 bodů, částečný 5 bodů a výjimečný 1 bod. Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota v ij, která určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu: v ij = PC ij T ij PT j 100 kde: T ij bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j PC ij počet cílů v tomto typu PT j součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j. V každé obci byl součet hodnot v ij roven 100 % pro každý obslužný proces j. Každému obslužnému procesu byl dále přiřazen koeficient k j podle významu resp. frekvence využívání. Celkový relativní význam cv i cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy je potom roven: cv i v j = i j ij k ij j v k j 100 Opět platí cv = 100 %. i i Při vymezování sfér vlivu obslužných středisek bylo hlavním problémem ohodnocení jednotlivých obslužných procesů nadmístní úrovně z hlediska frekvence využívání a tím i 26

27 určité vyjádření důležitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva. Na základě analýzy hlavních cílů (tj. cílů uváděných jako cíle převážných nákupů) lze pro ČSSR rozlišit čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně a pro další hodnocení byl těmto podskupinám přiřazen rozdílný koeficient. Koeficient 1 byl přiřazen k nákupům knih, nábytku, speciálních služeb, nákupům speciálního výběrového zboží. Koeficient 2 byl přirazen k nákupům léků, koeficient 3 k nákupům běžného průmyslového zboží a koeficient 4 k nákupům běžného textilu a obuvi a běžným službám. Nejvíce uváděných hlavních cílů ze všech obslužných procesů nadlokální úrovně je v ČSR u běžných služeb. 43 Obce, které se nestaly středisky, byly k vybraným střediskům přiřazeny na základě převažujícího spádu kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Ostatní obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku byly považovány na oscilační. Při výpočtu populačního velikosti základních obslužných regionů resp. sfér vlivu obslužných středisek byl počet jejich obyvatel rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska Maryáš, J., Brno Maryáš, J., Brno

28 2. POUŽITÁ DATA A POJMY Při určování spádovosti za službami v mikroregionech existuje velmi omezená datová základna. Příčinou nedostatečných údajů je situace, kdy se neprovádí žádné systematické zjišťování dojížďky obyvatel za službami. Šetření se provádělo buď jen na vybraných územích nebo jednorázově. Poslední průzkum na území České republiky byl uskutečněn v roce 1979 Geografickým ústavem ČSAV, který na území Slovenska spolupracoval s GÚ SAV. Na Slovensku se šetření provedlo již v roce Část údajů je možné zjistit ze sčítání lidu, domů a bytů k Tyto údaje však nejsou komplexní a vztahují se pouze ke školské dojížďce. Zbylé údaje, potřebné pro vymezení mikroregionu v oblasti služeb, se ve sčítání nezjišťují. Proto bylo nutné zjistit tyto údaje jiným způsobem a já jsem si zvolila dotazníkové šetření Dotazník Dotazování je metodou získávání sociologických informací, která explorativní cestou získává převážně empirická fakta o subjektivní stránce společenské skutečnosti. Základním problémem dotazování jako metody je přeměna komunikačního a interakčního procesu, který je běžný v různých životních situacích, ve způsob získávání co nejspolehlivějších dat. To závisí na třech základních podmínkách. Respondent musí být jednak schopen na příslušné otázky odpovídat, jednak ochoten tak činit. K tomu přistupuje schopnost tazatele vyčlenit ze subjektivních výroků respondenta objektivní data. 45 Dotazník je charakteristický tím, že při vyplňování předem nadefinovaných otázek nedochází k přímému styku mezi výzkumníkem a dotazovaným. Informace jsou získávány na základě písemných odpovědí na předložené otázky. Dotazník v současné době představuje jednu z nejrozšířenějších a nejpoužívanějších technik v sociologických průzkumech. Každý dotazník má své klady a zápory. 45 Malátek, V., Polonský, D., Karviná

29 Klady dotazníku: - poskytuje dostatek času na odpovědi a na jejich důkladné promyšlení, - prohlubuje důvěru v dodržení anonymity, - je kvalitativně nejproduktivnější technikou, protože získává informace v relativně krátkém časovém úseku, - je velmi ekonomický vzhledem k tomu, že se pořizovací náklady omezují pouze na technickou oblast (napsání a vytisknutí dotazníku, jejich distribuce), - zaručuje vysoké tempo výzkumu především tam, kde je trvání zkoumané skutečnosti omezeno časově, anebo tam, kde jsou dotazování rozmístění na rozsáhlém prostoru, - jeho použitím nevzniká potřeba přípravy tazatelů, jako je tomu např. u rozhovoru. Nedostatky dotazníku: - písemná odpověď nemusí vždy obsahovat jen vlastní názory, mínění, postoje dotazovaného (je zde možnost ovlivnění ze strany spolupracovníků, nadřízených rodinných příslušníků atd.), - dotazovaný nemusí vždy pochopit smysl otázky. V důsledku toho mohou být jeho odpovědi nejasné, zkreslené či neúplné, - v případě použití dotazníku je možné i nechtěné zkreslení odpovědí v důsledku nepochopení některé instituce nebo pojmu, - často nelze odhadnout možnost zkreslení odpovědi u dotazovaných, kteří z jakýchkoliv důvodu nechtějí spolupracovat poskytnutím pravdivých informací, - formalizace dotazníku prostřednictvím alternativních otázek často zjednodušuje a zprůměrňuje zkoumanou problematiku, - někdy je návratnost dotazníku tak malá, že narušuje reprezentativnost výzkumu, 29

30 - absence přímého styku s dotazovaným vylučuje možnost pozorovat jeho reakce na kladené otázky. 46 Každý dotazník může být distribuován různými způsoby. Nejběžnější je rozeslání a vrácení poštou, rozeslání poštou a jejich osobní sběr. Dále se stále častěji prosazuje vyplnění otázek formou osobního rozhovoru nebo vyplnění otázek formou telefonického rozhovoru Tvorba dotazníku Pro stanovení spádovosti za službami v mikroregionu Holicko jsem byla donucena použít dotazníkovou metodu sběru dat. Ve sčítání lidu, domů a bytů se zjišťují pouze údaje o školské dojížďce a údaje o dojížďce za službami nebo do zdravotnických zařízení nejsou zjišťovány. Při formulací otázek do dotazníku jsem použila některé dotazy z dotazníkového šetření provedeného v 80. letech geografickým ústavem. Tyto dotazy jsem převzala záměrně. Umožnilo mi to přesnější srovnání výsledků ve vymezeném mikroregionu se závěry získanými v šetření v 80. letech a odhadnout vývoj některých obslužných procesů. Převzala jsem dotazy na hlavní i vedlejší cíle obyvatel obcí při denních nákupech (potraviny, drogérie, běžné domácí potřeby), nákupy běžného textilu a obuvi, nákupy speciálního průmyslového zboží (např. elektrospotřebiče, kola, sportovní potřeby), nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy knih a zvukových nosičů, nákupy speciálního výběrového zboží (např. klenoty, výběrový textil a obuv, motoristické zboží a jiné), návštěva lékárny, běžné služby (např. holič, kadeřník, sběrny a čistírny, opravna obuvi a jiné), speciální služby (např. fotograf, opravna hodinek, zakázkové krejčovství atd.), návštěva knihovny, návštěva kina, návštěva divadla. Dále jsem dotazník doplnila o otázky týkající se zdravotnictví a školství. Přidala jsem dotazy na návštěvy mateřských škol, základních škol, středních odborných škol, středních odborných učilišť, gymnázií, návštěvy praktického lékaře pro dospělé, praktického lékaře pro děti, stomatologa, gynekologa, lékařů specialistů. Dále jsem doplnila dotazy na návštěvu banky, návštěvy kulturních akcí, restaurací a vináren. Kompletní dotazník je přiložen v příloze č Malátek, V., Polonský, D., Karviná

31 2.3. Postup při dotazování Ze začátku jsem se rozhodla pro elektronickou podobu dotazováni. Vypracovala jsem dotazník a rozeslala jsem ho na všechny obecní úřady obcí, které by mohly potenciálně patřit do mikroregionu Holicko. To tohoto potencionálního mikroregionu jsem zařadila všechny obce, které spadají pod obec s rozšířenou působností Holice. Jsou to obce Býšť, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Holice, Horní Jelení, Horní Ředice, Chvojenec, Jaroslav, Ostřetín, Poběžovice u Holic, Trusnov, Uhersko, Veliny a Vysoké Chvojno. Přiřadila jsem k nim obce, které jsou součástí Dobrovolného svazku obcí Holicka a nespadají pod obec s rozšířenou působní Holice. Tyto obce představují Radhošť, Týnišťko a Dobříkov. Součástí Dobrovolného svazku obcí Holicka jsou všechny obce spadající pod obec s rozšířenou působností Holice. Všechny výše zmíněné obce jsem považovala za výchozí pro svůj výzkum a další podrobnější analýzu se budu snažit zaměřit převážně na ně. Dále jsem oslovila všechny obce, které sousedí s katastrálním územím obcí sdruženým v Dobrovolném svazku obcí Holicka. Představuje to 22 obcí. Jmenovitě to jsou obce Čermná nad Orlicí, Borohrádek, Nová Ves, Albrechtice nad Orlicí, Týniště nad Orlicí v okrese Rychnov nad Kněžnou. V okrese Hradec Králové jsem oslovila obce Běleč nad Orlicí a Vysoká nad Labem. Borek, Újezd u Sezemic, Rokytno, Choteč, Časy, Dašice, Moravany jsou obce v okrese Pardubice, které nepatří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Holice. V okrese Chrudim se nacházejí obce Chroustovice, Ostrov a Stradouň. Vraclav, Zámrsk, Slatina, Sruby a Újezd u Chocně patří do okresu Ústí nad Orlicí. Celé toto zkoumané území je vyobrazené na obrázku č. 1. Tento způsob dotazování se bohužel nesetkal s velkou odezvou. Zpět se mi vrátilo necelých čtrnáct procent odeslaných dotazníků 47. Musela jsem tedy zvolit jiný způsob. Dotazování pomocí telefonických hovorů se mi jevil jako nejrychlejší a zároveň nejpřesnější způsob. Shromažďování údajů probíhalo formou rozhovoru se starosty popř. se starostkami. Během krátkého rozhovoru jsem jim kladla otázky, které jsem uvedla v dotazníku, a zapisovala si jejich odpovědi. V průběhu jednoho týdne jsem shromáždila všechny potřebná data. Je jistě pochopitelné, vzhledem k povaze zjišťovaných údajů, že se nešlo stoprocentně vyhnout určitým zkreslením vyplývajících ze subjektivního pohledu na zjišťovanou tématiku. Avšak v průběhu rozhovoru jsem se snažila těmto zkreslením předejít doplňujícími otázkami. 47 Z 36 odeslaných dotazníků se jich zpátky vrátilo pět. 31

32 Obrázek č. 1: Zkoumané území Zdroj: vytvořeno autorem Dříve, než jsem provedla dotazníkový průzkum na celém vymezeném území, provedla jsem porovnání údajů zjištěných formou telefonických dotazů na starosty/starostky s údaji 32

33 zjištěnými přímým dotazování vzorku populace v dané obci. Za tuto obec jsem si vybrala Chvojenec. V této obci jsem vybrala náhodné dvě procenta obyvatel 48 a s těmi jsem vyplnila přiložený dotazník. Po vyhodnocení údajů od vzorku populace a s jejich porovnání s údaji zjištěnými od starostky obce jsem dospěla k následujícímu závěru. Údaje zjištěné formou přímého dotazování vzorku populace odpovídaly údajům zjištěným při telefonickém hovoru s představitelem obce. Z toho důvodu jsem převážnou většinu dotazů směřovala pouze ke starostům/starostkám. Dotazníkový průzkum jsem provedla ke dni 1. března 2007 na celém potenciálním území mikroregionu Holicka, ve kterém by mohly být uzavřeny vztahy týkající se dojížďky za službami. 48 Při populaci 654 obyvatel, představují dvě procenta 13 obyvatel. 33

34 3. PARCIÁLNÍ OBSLUŽNÉ MIKROREGIONY Parciální obslužný mikroregion představuje území, ve kterém dojížďka obyvatel za jednou oblastí služeb je směřována do jediného cílového střediska. Jednou oblastí služeb se může rozumět např. běžné služby, zdravotnictví, školství atd. V této kapitole budu používat pojem mikroregion vždy ve smyslu parciálního obslužného mikroregionu. V následující části práce vymezím školský mikroregion, zdravotnický mikroregion a mikroregion běžných a speciálních služeb. Při vymezování vzdušné vzdálenosti dojížďky pro zkoumané území jsem vycházela pouze z údajů, které se týkají tohoto území, tj. nebrala jsem v úvahu cíle dojížďky, které se nacházejí mimo zkoumanou oblast. Zdůrazňuji to proto, že výsledky jsou podmíněny specifickou oblastí 49, ve které se tento výzkum prováděl Školský mikroregion Školský mikroregion je nejjednodušší na vymezení, protože část údajů pro vymezení této spádové oblasti lze zjistit ze sčítání lidu, domů a bytů. Do školského mikroregionu jsem zařadila mateřské školy, základní školy, střední odborné školy a střední odborné učiliště, gymnázia. Vysoké školy jsem nebrala v úvahu, protože ve zkoumané spádové oblasti se žádná vysoká škola nevyskytuje. Základní školy se dále rozdělují na základní školy vyššího stupně (1. 9. ročník) a nižšího stupně (1. 5. ročník). Podle četnosti výskytu jednotlivých zařízení jsem stanovila jejich hierarchii. Mateřské školy se podle Českého statistického úřadu nachází ve většině obcí 50. Z tohoto důvodu jsem je zařadila na lokální hierarchickou úroveň. Ve zkoumaném území se mateřské školy nacházejí ve více než šedesáti procent obcí. Základní školy přestavují nadlokální úroveň školských zařízení. Základní školy, které mají pět tříd, jsou v deseti obcích a devítileté základní školy se nacházejí v devíti obcích. Gymnázium, střední odborné učiliště a střední odborné školy 49 Specifickou oblastí myslím to, že se v blízkosti Holic nachází dvě krajská města Hradec Králové a Pardubice, obě ve vzdušné vzdálenosti cca 20 km. 50 Přesný počet obcí, ve kterých se nachází mateřské školy, je

35 představují mikroregionální úroveň školských zařízení a tato úroveň je zastoupena pouze v Holicích. Pokud vezmu vzdušnou vzdálenost, kterou je občan nucen překonat při dojíždění za školskými zařízeními, lze zřetelně spatřit vzdálenostní rozdíly (tabulka č. 3). Tyto rozdíly odpovídají výše popsanému rozdělení do lokální, nadlokální a mikroregionální úrovně. Výsledek tohoto zjišťování je následující. Do mateřské školy se v 90 procentech průměrně z jedné obce dojíždí do vzdálenosti 1,2 kilometru, do základní školy jsou to něco málo přes dva kilometry. Do gymnázia, středních odborných učilišť a středních odborných škol studenti jezdí 6,2 kilometrů (zde je délka dojížďky do všech školských zařízení téměř totožná, protože jiné středisko dojížďky než Holice se v mikroregionu nenachází). Důvodem malých vzdáleností ve vyšších hierarchických úrovních je již zmíněná blízkost dvou krajských měst Pardubic a Hradce Králové. Tabulka č. 3: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90 % cest do školských zařízení Školské zařízení Nadlokální středisko Mikroregionální středisko hlavní cíle veškeré cíle hlavní cíle veškeré cíle Základní škola (vyššího stupně) 2 2,2 - - Střední odborné školy a Střední odborné učiliště - - 3,5 6,2 Gymnázium - - 4,4 6,2 Zdroj: Vytvořeno autorem podle údajů z dotazníkového šetření Holice jsou střediskem na lokální, nadlokální i mikroregionální úrovni školských zařízení. Jsou zde tři mateřské školy, tři základní školy (z toho jedna umělecká). Ze středních odborných škol v Holicích působí střední automobilní škola a praktická škola. Nechybí zde ani gymnázium. V obcích v zázemí se nacházejí pouze mateřské a základní školy, tj. lokální a nadlokální úroveň. Ovšem nenalézají se v každé obci. 35

36 Nadlokální úroveň Nadlokální úroveň tvoří základní školy, které se nacházejí celkem v devatenácti obcích. Přičemž v deseti obcích, jmenovitě v Dolních Ředicích, Horních Ředicích, Rokytnu, Ostřetíně, Albrechticích nad Orlicí, Čermné nad Orlicí, Srubech, Zámrsku, Vraclavi a Dobříkově je pouze základní škola nižšího stupně (1. 5. ročník). A pouze v devíti obcích, jmenovitě v Býšti, Dolní Rovni, Horním Jelení, Týništi nad Orlicí, Borohrádku, Moravanech, Dašicích, Chroustovicích a Holicích se nachází devítiletá základní škola. Tyto obce, které mají devítiletou základní školu, zároveň plní funkci nadlokálních středisek. Středisko nadlokální úrovně je tedy obec, která má základní školu vyššího stupně (1. 9. ročník). Obce se základními školami nižšího stupně nejsou za střediska považovány. Pro vymezení jejich sféry vlivu byly použity údaje získané z dotazníkového šetření, které byly následně ověřeny údaji získanými z čítání lidu, domů a bytů v roce Informace z obou zdrojů se výrazně neodlišovaly. Odpovědi z dotazníkové šetření byly hodnoceny následovně. U základní školy, která představovala jednu odpověď v dotazníku, bylo hodnoceno, zda ji obec uvedla jako jediný cíl dojížďky. Pokud ano byla tomuto cíli přiřazena bodová hodnota ve výši deseti bodů. Když bylo uvedeno více cílů muselo se zohlednit, jak často obyvatelé obcí do těchto cílů dojíždějí. Pokud to bylo výjimečně (velmi zřídka) dostala cílová obec jeden bod, pokud to bylo částečně (méně často) dostala obec bodů pět. Pokud byl u obce uveden jenom jeden cíl, byla automaticky přiřazena k tomuto cíli. U více uvedených cílů byl proveden výběr dvou cílů s nejvyšší bodovou hodnotou. K jednomu z těchto cílů byla obec přiřazena na základě převažujícího spádu. To znamená, že relativní význam (určený podle součtu bodů u jednotlivých cílů) druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce, které nevykazovaly k žádnému středisku dostatečně významnou spádovost byly považovány za oscilační. Do Býště žáci dojíždějí z obcí Rokytno, Borek a Chvojenec. Pod středisko Holice patří obce Veliny, Poběžovice u Holic, Vysoké Chvojno, Ostřetín, Dolní Ředice, Horní Ředice. Středisko Horní Jelení obsluhuje obce Týnišťko, Újezd u Chocně a Jaroslav. A z obcí Uhersko a Trusnov dojíždějí žáci do střediska Dolní Roveň. Středisko Týniště nad Orlicí obsluhuje Albrechtice nad Orlicí. Z Nové Vsi a Čermné nad Orlicí se do škol jezdí do Borohrádku. Ostrov je v zázemí střediska Chroustovice. Moravany a Dašice jsou střediska, která si nevytvářejí zázemí. Běleč nad Orlicí a Vysoká nad Labem jsou obce v zázemí města 36

37 Obrázek č. 2: Střediska nadlokální úrovně a jejich zázemí - školství Zdroj: Vytvořeno autorem podle údajů z dotazníkového šetření 37

38 Hradec Králové. Obec Radhošť je oscilační obcí mezi Dolní Rovní a Vysokým Mýtem, žáci z této obce dojíždějí rovnoměrně do obou středisek a obec Stradouň osciluje mezi Chroustovicemi a Vysokým Mýtem. Na obrázku č. 2 je vidět jednotlivá střediska a jejich spádová území. Na konci každé nadlokální a mikroregionální úrovně shrnu počet obyvatel v zázemí jednotlivých středisek. Toto shrnutí je pouze pro střediska, která leží na území Dobrovolného svazku obcí Holicka. U nadlokální úrovně ve školském mikroregionu se to vztahuje pouze na obce Býšť, Horní Jelení, Dolní Roveň a Holice. Holice si vytvářejí největší zázemí s počtem obyvatel. Následuje Býšť se obyvatel. Horní Jelení obsluhuje obyvatel a pokud se k tomuto číslu připočítá podíl oscilačních obcí zvýší se toto číslo na obyvatel. Dolní Roveň se zázemí má obyvatel Mikroregionální úroveň Do této úrovně jsem zařadila gymnázium, střední odborné školy a střední odborné učiliště. Mikroregionální středisko je obec, která má ve své vybavenosti gymnázium, střední odborné školy nebo střední odborné učiliště. Musí také vyhovovat následujícímu tvrzení. Každé středisko na mikroregionální úrovni je zároveň střediskem na nadlokální úrovni. Tyto požadavky splňuje již jen město Holice a je tudíž jediným mikroregionálním střediskem. Na této úrovni si středisko Holice vytváří zázemí, které je tvořeno deseti obcemi a dále sedmi oscilačními obcemi. Pro vymezení sféry vlivu Holic byly použity údaje získané z dotazníkového šetření a hodnoceny byly následovně. U každé odpovědi v dotazníku, která představovala gymnázium, střední odborné školy nebo střední odborné učiliště. bylo hodnoceno, zda ho obec uvedla jako jediný cíl dojížďky. Pokud ano byla tomuto cíli přiřazena bodová hodnota ve výši deseti bodů. Když bylo uvedeno více cílů zohlednila jsem, jak často obyvatelé obcí do těchto cílů dojíždějí. Pokud to bylo výjimečně (velmi zřídka) dostala cílová obec jeden bod, pokud to bylo částečně (méně často) dostala obec bodů pět. Po přidělení bodů jednotlivým cílům následovalo jejich sečtení. 38

39 Pokud byl u střediska uveden jenom jeden cíl ve všech hodnocených obslužných procesech, byla obec automaticky přiřazena k tomuto cíli. U více uvedených cílů byl proveden výběr dvou cílů s nejvyšší bodovou hodnotou. K jednomu z těchto cílů byla obec přiřazena na základě převažujícího spádu. To znamená, že relativní význam (určený podle součtu bodů u jednotlivých cílů) druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce, které nevykazovaly k žádnému středisku dostatečně významnou spádovost byly považovány za oscilační. Spádovou oblast pro mikroregionální středisko Holice tvoří 11 obcí, včetně střediska. Jsou to obce Holice, Horní Ředice, Dolní Ředice, Horní Jelení, Veliny, Ostřetín, Vysoké Chvojno, Jaroslav, Poběžovice u Holic, Dolní Roveň a Trusnov. Dále sem patří sedm oscilačních obcí, ze kterých se dojíždí do Holic, ale není to převažující spád. Z obcí Uhersko, Choteč, Časy, Rokytno a Újezd u Sezemic žáci dojíždějí napůl ho Holic a napůl do Pardubic. Z Chvojence a Býště, studenti dojíždějí přibližně napůl do Holic a napůl do Hradce Králové. Do Hradce Králové jezdí z obcí Vysoká nad Labem, Běleč nad Orlicí, Týniště nad Orlicí a Albrechtice nad Orlicí. Nová Ves a Borohrádek jsou oscilační obce mezi Hradcem Králové a Kostelcem nad Orlicí. Čermná nad Orlicí patří do zázemí Kostelce nad Orlicí, Újezd u Chocně osciluje mezi Kostelcem nad Orlicí a Vysokým Mýtem. Pod Vysoké Mýto spadají obce Týnišťko, Radhošť, Dobříkov, Sruby, Slatina, Zámrsk, Vraclav a Stradouň. Mezi Pardubicemi a Vysokým Mýtem se rozhodují žáci z obcí Chroustovice a Ostrov. Zázemí Pardubic tvoří obce Moravany a Dašice. Obec Borek je oscilační mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Vše výše popsané graficky znázorňuje obrázek č. 3. Na mikroregionální úrovni školského mikroregionu je na území Dobrovolného svazku obcí Holicka pouze jedno středisko Holice. Celkový počet obyvatel, které Holice obsluhují, je Po započítání podílu oscilačních obcí se toto číslo vyšplhá až na obyvatel. 39

40 Obrázek č. 3: Střediska mikroregionální úrovně a jejich zázemí - školství Zdroj: Vytvořeno autorem podle údajů z dotazníkového šetření 40

41 3.2. Zdravotnický mikroregion Zdravotnický mikroregion je již trochu složitější na vymezení, protože neexistují žádné datové zdroje, které by poskytly komplexní údaje o dojížďce do zdravotnických zařízení. Nicméně hierarchie zdravotnických zařízení je částečně dána již naším zdravotnickým systémem. Do oblasti zdravotnictví jsem zařadila praktické lékaře pro dospělé, praktické lékaře pro děti a dorost, stomatology, gynekology, lékárny, polikliniky a další odborné lékaře. Nemocnice, které se nacházejí na nejvyšší hierarchické úrovni, pro vymezování mikroregionu neberu v úvahu, protože se žádná v této oblasti nenachází. Ve zkoumané oblasti jsou dvě hierarchické úrovně. Na nadlokální úrovni jsou praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost, stomatologové a lékárny. Lékárny jsem zařadila do oblasti zdravotnictví, přestože obyvatelé jednotlivých obcí na ně nejsou vázáni jako na lékaře. I přes tuto skutečnost se lékárny evidují spolu se zdravotnickými zařízeními a v převážné většině občané nakupují léky v blízkosti svého lékaře. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky připadá v Pardubickém kraji o 32 % žen více na jednoho gynekologa než je průměr České republiky 51. Tato nestandardní situace se odráží ve zkoumaném území, kdy gynekolog se v nachází pouze v Holicích. Z tohoto důvodu jsem na nadlokální úroveň tyto lékaře nezařadila. Mikroregionální úroveň tvoří polikliniky a další odborní lékaři. Při určování vzdušné vzdálenosti se braly v úvahu pouze střediska, která se nacházejí ve vymezovaném území. Opět jsou na vzdálenosti názorně vidět rozdíly (viz. tabulka č. 4), které existují mezi výše zmíněnými hierarchickými úrovněmi. Za praktickým lékařem pro dospělé obyvatelé obcí překonávají nejmenší vzdálenost, v průměru činí dva kilometry. Za praktickým lékařem pro děti a dorost je to trochu více, tři kilometry. Do lékárny za nákupy obyvatelé dojíždějí do vzdálenosti necelých čtyř kilometrů. A nakonec za stomatologem se ve zkoumané oblasti dojíždí v průměru tři a půl kilometru. Mikroregionální úroveň má o trochu delší vzdálenosti. Do poliklinik a za dalšími odbornými lékaři je průměrná překonávaná vzdálenost pět kilometrů. 51 V Aktuální informaci č. 16/07 Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky se píše: Na 1 praktického gynekologa připadá v ČR průměru žen (maximum Pardubický kraj žen, minimum Hl. m. Praha žen). 41

42 Tabulka č. 4: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90 % cest do zdravotnických zařízení Zdravotnické zařízení Nadlokální středisko Mikroregionální středisko hlavní cíle veškeré cíle hlavní cíle veškeré cíle Praktický lékař pro dospělé 2,1 2,2 - - Praktické lékař pro děti a dorost 2,4 2,9 - - Stomatolog 3 3,7 - - Lékárna 2,3 3,9 - - Gynekolog - - 5,2 5,6 Poliklinika a další odborní lékaři - - 3,7 4,9 Zdroj: Vytvořeno autorem podle údajů z dotazníkového šetření Holice jsou střediskem na nadlokální i mikroregionální úrovni. Sídlí zde čtyři ordinace praktického lékaře pro dospělé, dvě ordinace dětského lékaře, pět ordinací stomatologa, gynekolog, dvě lékárny. Z lékařů specialistu zde najdeme plicní ambulanci, dvě oční ambulance, interní ambulanci a diabetologickou poradnu a polikliniku. Na poliklinice má svou ordinaci ortopedie, elektroléčba, ultrazvuk, ušní, nosní a krční, kožní oddělení, klinická logopedie, neurologická ambulance, alergologická poradna, chirurgie a rehabilitace, psychiatr a laboratoř Nadlokální úroveň Nadlokální úroveň tvoří dojížďka za praktickým lékařem pro dospělé, praktickým lékařem pro děti a dorost, stomatologem a za nákupy léků. Nadlokální středisko je obec, která má ve své vybavenosti alespoň tři z výše zmíněných obslužných procesů. Nadlokálními středisky se po splnění těchto kritérií stalo osm obcí Holice, Horní Jelení, Dolní Roveň, Býšť, Dašice, Moravany, Týniště nad Orlicí a Borohrádek. Holice mají všechny lékaře a lékárnu. V Horním 42

43 Jelení se nachází lékárna, praktický lékař pro dospělé a praktický lékař pro děti a dorost. V Dolní Rovni je zdravotní středisko se třemi lékařskými pracovišti (praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, stomatolog) a lékárna. Býšť má v obci dvě ordinace praktického lékaře pro dospělé, praktického lékaře pro děti a dorost a jednoho stomatologa. V Dašicích a v Borohrádku je praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost a stomatolog. Moravany a Týniště nad Orlicí mají všechny výše zmíněné zdravotnické zařízení. Vymezení sféry vlivu střediska na nadlokální úrovni zdravotnického mikroregionu jsem provedla stejně, jako u nadlokální úrovně školského mikroregionu. Pro vymezení jejich sféry vlivu byly použity údaje získané z dotazníkového šetření a hodnoceny byly následovně. U každého lékaře, který představoval jednu odpověď v dotazníku, bylo hodnoceno, zda ho obec uvedla jako jediný cíl dojížďky. Pokud ano byla tomuto cíli přiřazena bodová hodnota ve výši deseti bodů. Když bylo uvedeno více cílů muselo se zohlednit, jak často obyvatelé obcí do těchto cílů dojíždějí. Pokud to bylo výjimečně (velmi zřídka) dostala cílová obec jeden bod, pokud to bylo částečně (méně často) dostala obec bodů pět. Po přidělení bodů jednotlivým cílům následovalo jejich sečtení. Pokud byl u střediska uveden jenom jeden cíl ve všech hodnocených obslužných procesech, byla obec automaticky přiřazena k tomuto cíli. U více uvedených cílů byl proveden výběr dvou cílů s nejvyšší bodovou hodnotou. K jednotlivým střediskům jsem obce přiřadila na základě převažujícího spádu. To znamená, že relativní význam (určený podle součtu bodů u jednotlivých cílů) druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce, které nevykazovaly k žádnému středisku dostatečně významnou spádovost byly považovány za oscilační. Holice, jako nadlokální středisko, si vytvářejí zázemí složené ze šesti obcí. Jmenovitě to jsou obce Dolní Ředice, Horní Ředice, Vysoké Chvojno, Poběžovice u Holic, Chvojenec a Veliny. Rokytno je oscilační obcí mezi Sezemicemi a Býští, Ostřetín mezi Horním Jelení a Holicemi a Trusnov mezi Holicemi a Dolní Rovní. Pod Hradec Králové spadají obce Běleč nad Orlicí a Vysoká nad Labem. Býšť představuje nadlokální středisko pro obce Borek a Újezd u Sezemic. Albrechtice nad Orlicí a Nová ves spadají pod Týniště nad Orlicí a Čermná nad Orlicí spadá pod Borohrádek. V zázemí Horního Jelení je Jaroslav, v zázemí Moravan je Uhersko. Dolní Roveň a Dašice si nevytvářejí žádné zázemí. Z obcí Choteč a Časy se jezdí do Sezemic. Z Újezdu u Chocně a ze Srubů se dojíždí do Chocně. Pod středisko Vysoké Mýto spadají obce Týnišťko, Radhošť, Dobříkov, Slatina, Zámrsk, Vraclav, Stradouň a Ostrov. 43

44 Obrázek č. 4: Střediska nadlokální úrovně a sféry jejich vlivu zdravotnictví Zdroj: Vytvořeno autorem podle údajů z dotazníkového šetření 44

45 Chroustovice spadají pod Hrochův Týnec. Střediska nadlokální úrovně a jejich zázemí jsou graficky vyobrazena na obrázku č. 4. Holice, Býšť, Dolní Roveň a Horní Jelení jsou nadlokální střediska ve zdravotnickém mikroregionu na území Dobrovolného svazku obcí Holicka. Spádová oblast pro Holice má obyvatel. Po započítání podílu oscilačních obcí se toto číslo změní na obyvatel. Pod Býšť spadá obyvatel a po započítání oscilačních obcí je to obyvatel. Horní Jelení obsluhuje obyvatel, což po započítání podílu oscilačních obcí se zvýší na obyvatel. Dolní Roveň pod sebou nemá žádnou obec, která by přímo ní spadala. Tudíž její obsluhované území jsou pouze obyvatelé obce, ale po připočtení poměrné části oscilační obce toto číslo vzroste na obyvatel Mikroregionální úroveň Tuto úroveň tvoří dojížďka do poliklinik a za dalšími odbornými lékaři. Mikroregionální středisko je taková obec, která má na svém území polikliniku a další odborné lékaře. Musí také splňovat doplňující podmínku, která předpokládá, že středisko na vyšší hierarchické úrovni je zároveň střediskem na nižší hierarchické úrovni. Z tohoto vyplývá, že pokud je obec střediskem na mikroregionální úrovni, musí být zároveň střediskem na lokální úrovni. Jediné obce, které tuto podmínku splnily jsou Holice v Pardubickém kraji a Týniště nad Orlicí v Královéhradeckém kraji. Na této úrovni si středisko Holice vytváří zázemí, které je tvořeno jedenácti obcemi. Pro vymezení sféry vlivu mikroregionálních středisek byly opět použity údaje získané z dotazníkového šetření a hodnoceny byly stejně jako u mikroregionální úrovně ve školském mikroregionu. U odpovědi v dotazníku, která představovala návštěvu polikliniky, bylo hodnoceno, zda ho obec uvedla jako jediný cíl dojížďky. Pokud ano byla obec k tomuto cíli rovnou přiřazena. Pokud bylo uvedeno více cílových středisek byla tato obec označena jako oscilační mezi těmito středisky. Zázemí mikroregionálního střediska Holice je tvořeno obcemi Dolní Ředice, Horní Ředice, Chvojenec, Vysoké Chvojno, Poběžovice u Holic, Veliny, Jaroslav, Horní Jelení, Dolní Roveň, Trusnov a Ostřetín. Týniště nad Orlicí je mikroregionálním střediskem pro obce Albrechtice nad Orlicí a Nová Ves. Z obcí Běleč nad Orlicí a Vysoká nad Labem se jezdí do 45

46 Obrázek č. 5: Mikroregionální střediska a sféry jejich vlivu - zdravotnictví Zdroj: Vytvořeno autorem podle údajů z dotazníkového šetření Hradce Králové. Pod Pardubice spadají obce Újezd u Sezemic, Rokytno, Choteč, Časy, Dašice, Moravany a Uhersko. Zázemí Vysokého Mýta tvoří obce Chroustovice, Ostrov, Stradouň, Vraclav, Radhošť, Týnišťko, Dobříkov, Zámrsk a Slatina. Újezd u Chocně a Sruby 46

47 spadají pod Choceň. Býšť je oscilační obec mezi Holicemi a Hradcem Králové, Borek mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, Čermná nad Orlicí mezi Kostelcem nad Orlicí a Chocní a Borohrádek osciluje mezi Holicemi a Kostelcem nad Orlicí. Grafické znázornění je na obrázku č. 5. Na mikroregionální úrovni zdravotnického mikroregionu jsou Holice opět jediným střediskem, které leží na území Dobrovolného svazku obcí Holicka. Holice obsluhují území, které má celkem obyvatel. Toto číslo se ještě zvýší, když se k němu připočte poměrná část obyvatel, která patří oscilačním obcím. Celkem tedy obsluhovaná oblast na mikroregionální úrovni má obyvatel Mikroregion běžných a speciálních služeb Mezi služby jsem zařadila denní nákupy (potraviny, drogérie, běžné domácí potřeby), nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby (kadeřník, čistírna), návštěvu banky, nákupy speciálního průmyslového zboží (elektronika a elektrospotřebiče, kola, sportovní potřeby), nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy knih, hudebních a filmových nosičů, speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití oděvů) a nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, výběrový textil a obuv, motoristické zboží). Na nejnižší úrovni, tj. na lokální úrovni, se vyskytují denní nákupy, které jsou uspokojovány většinou přímo v obcích nebo v nejbližší obci. Nadlokální úroveň představují běžné služby a nákupy běžného textilu a obuvi. Tyto služby se již nevyskytují ve většině obcí. Mikroregionální úroveň tvoří návštěvy banky, nákupy speciálního průmyslového zboží (elektronika a elektrospotřebiče, kola, sportovní potřeby), nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy knih, hudebních a filmových nosičů, speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití oděvů) a nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, výběrový textil a obuv, motoristické zboží). Pokud se porovná vzdušná vzdálenost dojížďky nadlokální hierarchické úrovně s mikroregionální úrovní není v tomto parciálním mikroregionu tak výrazný rozdíl jako v ostatních (tabulka č. 5). Je tomu právě naopak a zde se nejvíce promítá specifická poloha, ve které je průzkum prováděn. A u některých obslužných procesů dokonce nebylo možné zjistit 47

48 průměrnou dojezdovou vzdálenost do hlavních cílů, protože se nacházely mimo zkoumané území. Rozdíl ve vzdušné vzdálenosti je minimální a zařazení jednotlivých služeb na hierarchické úrovně jsem prováděla podle četnosti výskytu v mikroregionu. Na lokální úrovni se za denními nákupy dojíždí v průměru 1,5 kilometru. Za běžnými službami, které jsou na nadlokální úrovni, obyvatelé jezdí v průměru okolo tří kilometrů. Za nákupy textilu je dojížďka uskutečňována do čtyř kilometrů. Mikroregionální úroveň se moc neliší od nadlokální. Dojížďka za nákupy speciálního průmyslového zboží je v průměru pod čtyři kilometry, podobně jsou na nákupy knih, hudebních a filmových nosičů, zde je průměrná překonávaná vzdálenost pod čtyři kilometry. Za návštěvou banky se dojíždí pět kilometrů daleko. Speciální výběrové zboží obyvatelé obcí jezdí v průměru nakupovat tři kilometry daleko a stejnou vzdálenost musí překonat, pokud si chtějí koupit nábytek. Nejdelší dojezdová vzdálenost je u nákupů speciálních služeb. Zde je nutné jezdit v průměru až 7 kilometrů daleko. V Holicích se vyskytují všechny výše zmíněné běžné a speciální služby. Nachází se zde všechny běžné služby jako je kadeřník, čistírna oděvů, kosmetika a podobně. Dále zde jsou prodejny textilu, obuvi, nábytku, metrového textilu, koberců, železářství, elektrospotřebičů, auto a moto příslušenství, klenotnictví, hračkářství, papírnictví, drogerie, galanterie, prodejny kol a sportovních potřeb, prodejna koupelnových doplňků, starožitnictví. Ze speciálních služeb se zde nachází fotograf, šití oděvů, půjčovna divadelních kostýmů, kamenosochařství, pohřební služba, pečovatelská služba pro seniory a spousta dalších. 48

49 Tabulka č. 5: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90 % cest běžnými a speciálními službami Běžné a speciální služby Nadlokální středisko Mikroregionální středisko hlavní cíle veškeré cíle hlavní cíle veškeré cíle nákupy běžného textilu a obuvi 2,1 3,9 - - běžné služby 2,4 2,7 - - návštěva banky - - 3,1 5,1 nákupy speciálního průmyslového zboží nákupy nábytku a bytových doplňků nákupy knih, hudebních a filmových nosičů - - x 3,7 - - x 3, ,2 3,6 speciální služby - - 1,9 6,8 nákupy speciálního výběrového zboží - - x 3,1 Poznámka: x představuje nedostatek údajů Zdroj: Vytvořeno autorem podle údajů z dotazníkového šetření Nadlokální úroveň Do nadlokální úrovně služeb jsem zařadila nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby (kadeřník, čistírna, oprava obuvi a podobně). Měla jsem na výběr ze dvou možností, jak vymezit jednotlivé hierarchické úrovně. Buď zařadím jednotlivé procesy na hierarchické úrovně podle počtu zařízení v obcích, nebo převezmu hierarchickou strukturu z literatury. 49

50 Vzhledem k tomu, že práce Maryáše 52 je již 19 let stará, rozhodla jsem se pro přiřazení jednotlivých obslužných procesů na hierarchické úrovně použít počet zařízení v jednotlivých obcích. Jedině nákupy běžného textilu a obuvi a běžné služby se nacházejí výrazně ve více obcích než zbylé obslužné procesy, jak dokládá tabulka č. 6. Tabulka č. 6: Počet obslužných zařízení v obcích ve zkoumaném území Obslužný proces Počet zařízení v obcích nákupy běžného textilu a obuvi 8 běžné služby 14 návštěva banky 3 nákupy speciálního průmyslového zboží 2 nákupy nábytku a bytových doplňků 3 nákupy knih, hudebních a filmových nosičů 2 speciální služby 5 nákupy speciálního výběrového zboží 2 Zdroj: Vytvořeno autorem podle údajů z dotazníkového šetření Nadlokální středisko musí zajistit oba dva obslužné procesy, tj. nákupy běžného textilu a obuvi a běžné služby. Tuto podmínku splňují čtyři obce: Horní Jelení, Týniště nad Orlicí, Borohrádek a Holice. Tyto obce představují nadlokální střediska. Pro vymezení sféry vlivu byly opět použity údaje získané z dotazníkového šetření. Hodnoceno bylo, zda obec uvedla jeden, dva nebo více cílů dojížďky. Toto bylo prováděno u každého obslužného procesu, který představoval jednu odpověď v dotazníku. Při uvedení jednoho cíle dojížďky, byla tomuto cíli přiřazena bodová hodnota ve výši 10 bodů. Když bylo uvedeno více cílů, rozlišovala jsem mezi výjimečnými cíli (jezdi se do nich velmi zřídka) a 52 Maryáš, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu, Brno

51 částečnými cíly (do nich se dojíždí méně často). Cíl, které byl uveden jako výjimečný, získal jeden bod a cíl, uvedený jako částečný, získal bodů pět. Po přidělení bodů jednotlivým cílům následovalo jejich sečtení. Pokud byl u střediska uveden jenom jeden cíl ve všech hodnocených obslužných procesech, byla obec automaticky přiřazena k tomuto cíli. U více uvedených cílů byl proveden výběr dvou cílů s nejvyšší bodovou hodnotou. K jednotlivým střediskům jsem obce přiřadila na základě převažujícího spádu. To znamená, že relativní význam (určený podle součtu bodů u jednotlivých cílů) druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce, které nevykazovaly k žádnému středisku dostatečně významnou spádovost byly považovány za oscilační. Holice si vytvářejí zázemí, které tvoří obce Horní Ředice, Dolní Ředice, Jaroslav, Ostřetín, Dolní Roveň, Veliny, Poběžovice u Holic, Vysoké Chvojno, Chvojenec. Horní Jelení splňuje podmínky pro to, aby bylo střediskem, ale nevytváří si žádné zázemí. Pod Borohrádek spadá obec Čermná nad Orlicí. Týniště nad Orlicí má v zázemí obce Albrechtice nad Orlicí a Novou Ves. Pod Hradec Králové spadají obce Běleč nad Orlicí a Vysoká nad Labem. Obce Újezd u Sezemic, Rokytno, Choteč, Časy, Dašice, Moravany a Uhersko patří do zázemí Pardubic. Újezd u Chocně spadá pod Choceň. Do zázemí Vysokého Mýta patří obce Chroustovice, Stradouň, Radhošť, Dobříkov, Vraclav, Zámrsk, Týnišťko, Sruby a Slatina. Oscilační obce jsou Býšť a Borek. Tyto obce oscilují mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Dále Trusnov, který osciluje mezi Pardubicemi a Holicemi a Ostrov. Ten osciluje mezi Chrudimí a Vysokým Mýtem. Grafické vyobrazení představuje obrázek č. 6. Na nadlokální úrovni jsou dvě střediska, která patří do Dobrovolného svazku obcí Holicka. Jsou to Horní Jelení, které si ale nevytváří žádné zázemí. Počet obsluhovaných obyvatel je shodný s počtem obyvatel v obci a činí Holice obsluhují mnohem více obyvatel. Celé toto území má obyvatel a pokud se k tomu připočtou i oscilační obce tento počet je potom obyvatel. 51

52 Obrázek č. 6: Střediska nadlokální úrovně a sféry jejich vlivu běžné a speciální služby Zdroj: Vytvořeno autorem podle údajů z dotazníkového šetření 52

53 Mikroregionální úroveň Na mikroregionální úroveň služeb jsem zařadila nákupy speciálního průmyslového zboží (elektroniku a elektrospotřebiče, kola, sportovní potřeby), nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy hudby, knih a filmů, speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití šatů), nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, výběrový textil a obuv, motoristické zboží) a návštěvy bank. Aby se obec mohla stát mikroregionálním střediskem musí ve své vybavenosti mít alespoň polovinu výše uvedených obslužných procesů a zároveň být střediskem na nadlokální úrovni. Jediné obce, které tuto podmínku splnily jsou opět Holice v Pardubickém kraji a Týniště nad Orlicí v Královéhradeckém kraji. Na této úrovni si středisko Holice vytváří zázemí, které je tvořeno šesti obcemi. Pro vymezení sféry vlivu Holic byly znovu použity údaje získané z dotazníkového šetření a hodnoceny byly stejně jako u předchozích mikroregionálních úrovní spádových oblastí. U každé odpovědi v dotazníku, která představovala určitý druh obslužného procesu, bylo hodnoceno, zda ho obec uvedla jako jediný cíl dojížďky. Pokud ano byla tomuto cíli přiřazena bodová hodnota ve výši deseti bodů. Když bylo uvedeno více cílů muselo se zohlednit, jak často obyvatelé obcí do těchto cílů dojíždějí. Pokud to bylo výjimečně (velmi zřídka) dostala cílová obec jeden bod, pokud to bylo částečně (méně často) dostala obec bodů pět. Nakonec jsem ještě jednotlivým cílům přičetla body, které získali na nadlokální úrovni. Po přidělení bodů jednotlivým cílům následovalo jejich sečtení. Pokud byl u střediska uveden jenom jeden cíl ve všech hodnocených obslužných procesech, bylo obec automaticky přiřazena k tomuto cíli. U více uvedených cílů byl proveden výběr dvou cílů s nejvyšší bodovou hodnotou. K jednotlivým střediskům jsem obce přiřadila na základě převažujícího spádu. To znamená, že relativní význam (určený podle součtu bodů u jednotlivých cílů) druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce, které nevykazovaly k žádnému středisku dostatečně významnou spádovost byly považovány za oscilační. Zázemí mikroregionálního střediska Holice je tvořeno obcemi Dolní Roveň, Ostřetín, Veliny, Poběžovice u Holic, Vysoké Chvojno a Horní Ředice. Katastrální území těchto obcí úzce sousedí s katastrálním územím Holic. Horní Jelení a Jaroslav jsou oscilační obce mezi Holicemi a Pardubicemi. Obce, ze kterých se stejně dojíždí jak do Hradce Králové, tak do 53

54 Holic, jsou Chvojenec a Borohrádek. Další mikroregionální středisko ve zkoumaném území je Týniště nad Orlicí. Vytváří si zázemí z obcí Albrechtice nad Orlicí a Nová Ves. Obce Býšť a Borek oscilují mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Jednoznačný spád do Hradce Králové mají obce Vysoká nad Labem a Běleč nad Orlicí. Pod Pardubice spadají obce Újezd u Sezemic, Rokytno, Choteč, Časy, Dašice, Moravany, Dolní Ředice, Uhersko a Trusnov. Vysoké Mýto do svého zázemí zařadilo obce Chroustovice, Ostrov, Stradouň, Vraclav, Radhošť, Zámrsk, Týnišťko, Dobříkov, Slatina a Sruby. Újezd u Chocně spadá pod Choceň a Čermná nad Orlicí osciluje mezi Chocní a Kostelcem nad Orlicí. Vymezení mikroregionálních středisek a sféry jejich vlivu zobrazuje obrázek č. 7. Na této mikroregionální úrovni je krásně vidět rostoucí vliv Pardubic. Pardubice nechávají Holicím pouze v obce v nejbližším zázemí a samy přejímají funkci obslužného střediska ve vzdálenějších obcích. Tento trend popsal již Maryáš ve své práci 53. Pod středisko Pardubice přecházejí obce Uhersko a Trusnov a výrazný vliv mají v obcích Jaroslav a Horní Jelení. Velké středisko tady přeskakuje obce v těsném zázemí menšího střediska a přebírá vzdálenější obce. Výrazný vliv na tento proces má také dopravní spojení. Katastrálním územím obcí Uhersko a Trusnov prochází I. železniční koridor a dopravní spojení po silnici ze všech těchto obcí do Pardubic také není zanedbatelné. Na mikroregionální úrovni je zde opět jedno středisko, které se nachází na území Dobrovolného svazku obcí Holicka. Je to středisko Holice, které obsluhuje celkem obyvatel. Po započtení poměrného podílu oscilačních obcí počet obsluhovaných obyvatel vzroste na Maryáš, J., Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu, Brno

55 Obrázek č. 7: Mikroregionální střediska a sféry jejich vlivu běžné a speciální služby Zdroj: Vytvořeno autorem podle údajů z dotazníkového šetření 55

56 4. KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ MIKROREGION V této kapitole vymezuji komplexní obslužný mikroregion, který je založen na obslužných procesech. Mezi tyto obslužné procesy lze zařadit zdravotnictví, školství, běžné a speciální služby. Podrobnější vymezení těchto obslužných procesů bylo provedeno v předchozí kapitole. Zároveň byla v předchozí kapitole vymezena v každém parciálním mikroregionu obslužná střediska nadlokální a mikroregionální úrovně a sféry jejich vlivu Nadlokální úroveň Komplexní obslužné nadlokální středisko je taková obec, která byla alespoň dvakrát v předchozí kapitole vymezena jako nadlokální středisko ať už ve školském mikroregionu, zdravotnickém mikroregionu nebo v mikroregionu běžných a speciálních služeb. Tuto podmínku splňuje osm obcí. Z toho čtyři jsou nadlokálními středisky ve všech parciálních mikroregionech. Jedná se o obce Horní Jelení, Borohrádek, Holice a Týniště nad Orlicí. Zbylé čtyři obce, Býšť, Dolní Roveň, Moravany a Dašice, působí jako nadlokální středisko pouze ve zdravotnickém mikroregionu a ve školském mikroregionu. Toto ovšem nemění nic na tom, že představují komplexní obslužná nadlokální střediska, jelikož splňují výše uvedenou podmínku. Při vymezení vlivu komplexních obslužných nadlokálních středisek jsem postupovala následovně. Zjistila jsem si pod jaké nadlokální středisko spadá obec ve školském mikroregionu, k jakému nadlokálnímu středisku patří ve zdravotnickém mikroregionu a ke kterému nadlokálnímu středisku patří v mikroregionu běžných a speciálních služeb. Pokud obec ve všech třech spádových oblastech patřila pod jedno nadlokální středisko byla k tomuto středisku automaticky přiřazena. Když obec spadá v jednotlivých parciálních mikroregionech pod několik nadlokálních středisek bylo nutné postupovat poněkud jinak. Zvolila jsem si následující postup. Nadlokálním střediskům, které byly vymezeny ve zdravotnickém mikroregionu a v mikroregionu běžných a speciálních služeb, jsem přidělila koeficient 2. Nadlokálním střediskům vymezených ve školském mikroregionu byl přidělen koeficient 1. U přidělování koeficientů byl zohledněn fakt, že spádovost ve školském mikroregionu zahrnuje pouze 56

57 dojížďku žáků a studentů, zatímco spádovost ve zdravotnickém mikroregionu a mikroregionu běžných a speciálních služeb zahrnuje dojížďku všech obyvatel zkoumaného území. Po přidělení koeficientů byl vypočten převažující spád. Obce, které jednoznačně nespadají pod jedno středisko byly přiřazeny ke středisku na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Pokud obec nevykazovala k žádnému středisku významnou spádovost byla považována za oscilační. Tímto způsobem jsem přiřadila ke komplexnímu obslužnému nadlokálnímu středisku Holice sedm obcí Poběžovice u Holic, Veliny, Vysoké Chvojno, Horní Ředice a Dolní Ředice, Ostřetín a Chvojenec. Pod Býšť spadají obce Borek a Újezd u Sezemic. Nová Ves a Albrechtice nad Orlicí patří pod Týniště nad Orlicí. Do Borohrádku dojíždějí občané Čermné nad Orlicí. Chroustovice, Ostrov, Stradouň, Vraclav, Radhošť, Dobříkov, Týnišťko, Zámrsk a Slatina spadají pod Vysoké Mýto. Újezd u Chocně je v zázemí Chocně. Dašice, Moravany, Horní Jelení a Dolní Roveň jsou komplexní obslužná střediska nadlokální úrovně, která si nevytvářejí žádné zázemí. Dále se ve zkoumané oblasti vyskytlo sedm oscilačních obcí. Choteč a Časy oscilují mezi Sezemicemi a Pardubicemi, Rokytno mezi Pardubicemi a Holicemi. Mezi Holicemi a Dolní Rovní osciluje Trusnov a mezi Holicemi a Horním Jelením Jaroslav. Z Uherska dojíždějí obyvatelé do Pardubic a Moravan. A mezi Chocní a Vysokým Mýtem oscilují Sruby. Nadlokální úroveň služeb v komplexním obslužném mikroregionu je vyobrazena na obrázku č. 8. Při výpočtu populační velikosti zázemí komplexních obslužných nadlokálních středisek beru v úvahu pouze ta střediska, která leží na území Dobrovolného svazku obcí Holicka. Holice obsluhují celkem obyvatel a po započtení podílu oscilačních obcí číslo dosáhne hodnoty obyvatel. Býšť obsluhuje nejméně obyvatel ze všech čtyřech komplexních obslužných nadlokálních středisek. Počet obyvatel spadající pod Býšť je Dolní Roveň a Horní Jelení si nevytvářejí žádné zázemí, takže počet obsluhovaných obyvatel se rovná jejich populační velikosti. A po započtení podílu oscilačních obcí obsluhuje Dolní Roveň obyvatel a Horní Jelení obyvatel. 57

58 Obrázek č. 8.: Nadlokální úroveň služeb v komplexním obslužném mikroregionu Zdroj: Vytvořeno autorem podle údajů z dotazníkového šetření 58

59 4.2. Mikroregionální úroveň Komplexní obslužná mikroregionální střediska byla vymezena stejně jako komplexní nadlokální střediska. Každá obec, která byla alespoň dvakrát určena za mikroregionální středisko ve zdravotnickém mikroregionu, školském mikroregionu nebo mikroregionu běžných a speciálních služeb, byla uvažována jako komplexní obslužné mikroregionální středisko. Tuto podmínku splňují dvě města. Holice v Pardubickém kraji a Týniště nad Orlicí v Královéhradeckém kraji. Při vymezování vlivu komplexních obslužných mikroregionálních středisek jsem postupovala podobně jako při vymezování vlivu komplexních obslužných nadlokálních středisek. Zjistila jsem si pod jaké mikroregionální středisko spadá obec ve školském mikroregionu, k jakému mikroregionálnímu středisku patří ve zdravotnickém mikroregionu a ke kterému mikroregionálnímu středisku patří v mikroregionu běžných a speciálních služeb. Pokud obec ve všech třech spádových oblastech patřila pod jedno mikroregionální středisko byla k tomuto středisku automaticky přiřazena. Když obec spadá v jednotlivých parciálních mikroregionech pod několik mikroregionálních středisek bylo nutné postupovat poněkud jinak. Zvolila jsem si následující postup. Mikroregionálním střediskům, které byly vymezeny ve zdravotnickém mikroregionu a v mikroregionu běžných a speciálních služeb, jsem přidělila koeficient 2. Nadlokálním střediskům vymezených ve školském mikroregionu byl přidělen koeficient 1. U přidělování koeficientů byl zohledněn fakt, že spádovost ve školském mikroregionu zahrnuje pouze dojížďku žáků a studentů, zatímco spádovost ve zdravotnickém mikroregionu a mikroregionu běžných a speciálních služeb zahrnuje dojížďku všech obyvatel zkoumaného území. Po přidělení koeficientů byl vypočten převažující spád. Obce, které jednoznačně nespadají pod jedno středisko byly přiřazeny ke středisku na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Pokud obec nevykazovala k žádnému středisku významnou spádovost byla považována za oscilační. 59

60 Obrázek č. 9: Mikroregionální úroveň služeb v komplexním obslužném mikroregionu Zdroj: Vytvořeno autorem podle údajů z dotazníkového šetření Zázemí komplexního obslužného mikroregionálního střediska Holice tvoří osm obcí. Jmenovitě to jsou obce Horní Jelení, Ostřetín, Dolní Roveň, Horní Ředice, Chvojenec, 60