Podobné dokumenty
Jak jej omezit. Jan Hollan, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně. srpen 2007

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno,

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Mezivládní panel pro změnu klimatu Čtvrtá hodnotící zpráva. Změna klimatu 2007: Souhrnná zpráva. Shrnutí pro politické představitele

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???

Paříž a co dál? Dr. Alexander Ač Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Kjótský protokol na konci, co dál? Brno, Klára Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století

Dopady změny klimatu, adaptace a zranitelnost

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Jak učit o změně klimatu?

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI

Obnovitelné zdroje energie

Změny klimatu za posledních 100 let

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Svět se rychle mění století bude stoletím boje o přírodní zdroje růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ


Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Globální oteplování máme věřit předpovědím?

Obnovitelné zdroje energie

Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Chytrá energie vize české energetiky

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

očima České fyzikální společnosti

Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Pokřivená ekologie biopaliva

Globální oteplování. Vojtěch Dominik Orálek, Adam Sova

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Metoda DPSIR

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ

Nejnovější vědecké poznatky o změně klimatů

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Zdraví, nemoci a výživa v rozvojových zemích. Kateřina Gabrielová, MSc Člověk v tísni

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0360/1. Pozměňovací návrh. Paolo De Castro, Ulrike Rodust, Isabelle Thomas za skupinu S&D

Zmírňování změny klimatu

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Politika ochrany klimatu

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka

Krušné hory a klimatická změna aneb Jak moc se ohřejeme?

udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

Výbor - Téma. Komise pro udržitelný rozvoj. Klimatická

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba kj (množství v potravě)

Oficiální rozvojová pomoc ČLR v Ghaně v milionech USD ( )

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

extrémní projevy počasí

Změna klimatu dnes a zítra

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Úvod - Klima & počasí. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Vliv klimatu na vývoj člověka

Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů

SMÍŠENÉ PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ AKT-EU. Výbor pro sociální věci a životní prostředí PRACOVNÍ DOKUMENT

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...

Voda z kohoutku, voda v krajině. Ing. Lenka Skoupá

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Výsledky programu Zelená úsporám

Výsledky konference OSN o ochraně klimatu v Paříži

ŠKOLENÍ ENERGETICKÝCH ŠAMPIONů. Modul 1: Úvod / Motivace


Tabulace učebního plánu

J i h l a v a Základy ekologie

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Přírodě podobný hospodářský systém. Milan Smrž , Praha

DŮSLEDKY VĚDOMÉ TRANFORMACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY

Vliv klimatu na vývoj člověka

Jan Pretel. Český hydrometeorologický ústav. ČNV ONK CityPlan,

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

Očekávané projevy změny klimatu a vliv na budovy v ČR

Globální změna a oceány

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Zemní plyn - long: Rostoucí spotřeba potlačí cenu plynu

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ. Petr J. Kalaš Poradce 10. Prosince 2013

Energetická bilance. Doc. Ing. Milan Jäger, CSc.

Transkript:

Změny ve fyzikálních a biologických systémech a povrchové teploty 197-24 28 115 28 586 28 671 SAm LAm Evr Afr Asie ANZ Pol* Pev MSla** Glo 355 455 53 5 119 5 2 16 8 6 12 24 764 1 85 765 94 % 92 % 98 % 1 % 94 % 89 % 1 % 1 % 96 % 1 % 1 % 91 % 1 % 94 % 9 % 1 % 99 % 94 % 9 % Pozorované datové řady Fyzické systémy (sníh, led a zmrzlá půda; hydrologie; pobřežní procesy) Biologické systémy (pevninské, mořské a sladkovodní) Evropa *** 1-3 31-1 11-8 81-12 121-75 Teplotní změna / C 197-24 -1, -,2,2 1, 2, 3,5 Fyzické Počet významných pozorovaných změn Podíl významných změn jsoucích v souladu s oteplením Biologické Počet významných pozorovaných změn Podíl významných změn jsoucích v souladu s oteplením * Polární oblasti zahrnují též pozorované změny v mořských a sladkovodních biologických systémech. ** Mořská a sladká voda zahrnuje též změny pozorované lokálně a ve velkých oblastech oceánu, na malých ostrovech a kontinentech. Místa velkoplošných mořských změn nejsou v mapě ukázána. *** Kroužky v Evropě představují 1 až 7 5 datových řad.

Změna globální průměrné teploty vzhledem k letům 198 1999 / C 1 2 3 4 5 C lepší dostupnost vody ve vlhkých tropech a vysokých šířkách 3.4.1, 3.4.3 VODA EKOSYSTÉMY POTRAVINY horší dostupnost vody, větší sucho ve středních šířkách a polosuchých oblastech nízkých šířek stamilióny obyvatel vystaveny zvýšenému nedostatku vody Až 3 % druhů vystaveno rostoucímu riziku vyhynutí hojnější bělení korálů většina korálů zbělá všeobecné hynutí korálů rostoucí rizika požárů a posuny oblastí výskytu druhů tendence ke snížení výnosů obilovin v nízkých šířkách pevninská biosféra se stává čistým zdrojem uhlíku, změněno ~ 15 % ~ 4 % ekosystémů složité, lokalizované dopady na malé vlastníky, samozásobitelské rolníky a rybáře tendence k růstu výnosů některých obilnin ve středních a vyšších šířkách významné + výskyty vyhynutí celosvětově ekosystémové změny vlivem slábnoucího severojižního promíchávání oceánů výnosy všech obilovin v nízkých šířkách klesají výnosy obilovin v některých oblastech klesají 3.ES, 3.4.1, 3.4.3 3.5.1, T3.3, 2.6.2, TS.B5 4.ES, 4.4.11 T4.1, F4.4, B4.4, 6.4.1, 6.6.5, B6.1 4.ES, T4.1, F4.2, F4.4 4.2.2, 4.4.1, 4.4.4, 4.4.5, 4.4.6, 4.4.1, B4.5 19.3.5 5.ES, 5.4.7 5.ES, 5.4.2, F5.2 5.ES, 5.4.2, F5.2 POBŘEŽÍ růst škod, které působí záplavy a bouře na 3 % světových pobřežních mokřadů mizí* o miliony více lidí by mohlo každoročně zažívat pobřežní záplavy 6.ES, 6.3.2, 6.4.1, 6.4.2 6.4.1 T6.6, F6.8, TS.B5 ZDRAVÍ rostoucí břímě podvýživy, průjmových onemocnění, kardio-respiračních a infekčních chorob zvýšená nemocnost a úmrtnost vlivem vln veder, záplav a období sucha posuny výskytu některých přenašešů chorob podstatná zátěž zdravotníckých služeb 1 2 3 4 Změna globální průměrné teploty vzhledem k letům 198 1999 / C 5 C 8.ES, 8.4.1, 8.7, T8.2, T8.4 8.ES, 8.2.2, 8.2.3, 8.4.1, 8.4.2, 8.7, T8.3, F8.3 8.ES, 8.2.8, 8.7, B8.4 8.6.1 +Významné je zde chápáno jako více než 4 %. *Při růstu výše mořské hladiny 4,2 mm ročně od r. 2 do 28.

ekv. CO 2 / Gt.a -1 freony a SF 6 N 2 O ostatní 1) N 2 O zemědělství CH 4 ostatní 2) CH 4 odpady CH 4 zemědělství CH 4 energie CO 2 tlení a rašelina 3) CO 2 odlesňování 4) 5) CO 2 ostatní 6) CO 2 fosilní paliva 7) úhrn skl. plynů

Index 197 = 1 3, 2,8 2,6 2,4 2,2 2, 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4 197 1975 198 1985 199 1995 2 hrubý dom. produkt (v paritě kupní síly) primární energie emise CO 2 HDP na obyvatele (v paritě kupní síly) populace uhlíková náročnost (CO 2 /prim. energie) energet. náročnost (prim. energie/hdp) měrné emise (CO 2 /HDP pks )

: 35 3 t CO 2 ekvivalentu na obyvatele Annex I: Populace 19,7 % Non-Annex I: Populace 8,3 % 25 2 15 1 5 USA a Kanada: 19,4 % % 5,2 JANZ: 9,7 % I: EIT Annex II: Evropa Annex 11,4 % % 3,8 S tř. vých. ostatní non-annex I: 2, % Latin. Amerika: 1,3 % Non-Annex I Vých. Asie: 17,3 % Afrika: 7,8 % Jižní Asie: 13,1 % průměr Annex I: 16,1 t CO 2 ek./ob. průměr non-annex I: 4,2 t CO2 ekv./obyv. 1 2 3 4 5 6 7 Kumulativní populace / 1 milion

: kg CO 2 ekvivalentu / USD HDP pks (2) 3, 2,5 2, ostatní non-annex I: 2, % 1,5 1,,5 % 7,8 Afrika: % 9,7. Annex I non-annex I podíl na globál. HDP 56,6 % 43,4 % skl. plyny/hdp kg CO2 ekv./usd,683 1,55 I: EIT Annex % 3,8 Stř. vých. Amerika: 1,3 % Lat Non-Annex I Vých. Asie: Jižní Asie: 17,3 % USA a Kanada: 19,4 % 13,1 % JANZ: Evropa Annex II: 5,2 % 11,4 % 1 2 3 4 5 6 Kumulativní HDP pks (2) / 1 miliarda USD

18 16 14 12 1 8 6 4 2 ekv. CO 2 / Gt.a -1 freony N 2 O CH 4 CO 2 2 A1FI A2 A1B A1T B1 B2 95 75 medián 25 5 A2 A1FI B2 A1B A1T B1 95 75 medián 25 5 SRES 23 post SRES SRES 21 post SRES

Gt ekvivalentu CO 35 2 Gt ekvivalentu CO 35 2 3 25 2 15 1 5 3 25 2 15 1 5 dolní okraj rozmezí horní okraj rozmezí dolní okraj rozmezí horní okraj rozmezí < <2 <5 <1 USD/t CO 2 ekv. <2 <5 <1 USD / t CO 2 ekv.

7 Gt CO 2 ekvivalentu / rok 6 5 4 3 2 1 <2 <5 <1 energetika <2 <5 <1 <2 <5 <1 <2 <5 <1 <2 <5 <1 <2 <5 <1 doprava budovy průmysl zemědělství lesnictví odpady <2 <5 <1 Non-OECD/EIT EIT OECD svět celkem USD / t CO 2 ekv.

Gt CO 2 za rok Kategorie I 9 35-4 ppm CO 2 75 445-49 ppm CO 2 ekv. n = 6 scénářů s maximem v letech 6 2-215 45 3 15-15 -3 2 22 24 26 28 21 9 75 6 45 3 15-15 TAR rozsah 45 ppm CO 2-3 2 22 24 26 28 21 9 75 6 45 3 15 Gt CO 2 za rok 44-48 ppm CO 2 535-59 ppm CO 2 ekv. n = 21 scénářů s maximem v letech 21-23 Gt CO 2 za rok Kategorie III Kategorie V TAR rozsah 65 ppm CO 2 57-66 ppm CO 2-15 71-855 ppm CO 2 ekv. n = 9 scénářů s maximem v letech 25-28 -3 2 22 24 26 28 21 Gt CO 2 za rok Kategorie II 9 4-44 ppm CO 2 75 49-535 ppm CO 2 ekv. n = 18 scénářů s maximem v letech 6 2-22 45 3 15-15 -3 2 22 24 26 28 21 Gt CO 2 za rok 9 75 6 45 3 15 48-57 ppm CO 2-15 59-71 ppm CO 2 ekv. n = 118 scénářů s maximem -3 v letech 22-26 2 22 24 26 28 21 Gt CO 9 2 za rok 75 6 45 3 15 Kategorie IV Kategorie VI TAR rozsah 55 ppm CO 2 TAR rozsah 75 ppm CO 2 66-79 ppm CO 2 855-113 ppm CO 2 ekv. -15 n = 5 scénářů s maximem v letech 26-29 -3 2 22 24 26 28 21

1 Vzrůst rovnovážné globální střední teploty nad úroveň před nástupem průmyslu / 1 C 8 6 V VI 4 2 I II III IV 3 4 5 6 7 8 9 1 koncentrace skleníkových plynů po stabilizaci (ekvivalent CO 2 / 1 ppm)

energetické úspory a nárůst účinnosti záměna fosilních paliv 2-23 2-21 snížení emisí pro cíl 65 ppm další snížení pro cíl 49-54 ppm obnovitelné jaderné záchyt a ukládání uhlíku přírůstek uhlíku v lesích Non-CO 2 IMAGE MESSAGE AIM IPAC N/A 2 4 6 8 1 12 Kumulativní snížení emisí / Gt ekvivalentu CO 2 12 5 1 15 2 Kumulativní snížení emisí / Gt ekvivalentu. CO 2