Globální změna a oceány

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Globální změna a oceány"

Transkript

1

2 Globální změna a oceány Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR, Třeboň

3 oceány fytoplankton biologie okyselování cyklus uhlíku

4 Oceány 70% rozlohy Země průměrná hloubka přes 3000m vznik a udržení života zdroj kyslíku udržení klimatu, vznik oblaků zdroj potravy

5

6 Fytoplankton: základní údaje Průměr: < 1 mm až > 100 mm Pokud naskládáte 1000 planktonních buněk o velikosti 1 um vedle sebe, budou jako tlouštka mince! (~18,000 buněk na šířku) Koncentrace: 10 3 až 10 6 / ml Pokud naplníte pivní láhev mořskou vodou v době, kdy dochází k vodnímu květu, může obsahovat i přes miliardu buněk! Celková biomasa: < 1% celkové rostlinné biomasy na Zemi ALE je zodpovědná za téměř polovinu čisté fotosyntézy celé biosféry!

7 Fytoplankton řasy a sinice

8 Vývoj a rozdělení fytoplanktonu

9 Primární fotosyntetická produkce naší planety Produktivita celé biosféry = Gt C rok -1 (roční emise lidstva 7.1 Gt C, za rok se uloží 1.8 Gt) Primární produkce (gc m -2 měsíc -1 ) Příbližně 50% produktivity na pevnině & 50% v oceánech Hydrothermální vývěry ~ 0.01 Gt C rok -1 (Giga = 10 9 )

10 Chemosyntéza hydrotermální vývěry na dně oceánů ~ 0.01 Gt C rok -1

11 Fytoplankton a koloběh uhlíku Primární produkce = fixace uhlíku Využití zachycené energie v různých trofických úrovních. Většina CO 2 je respirována a vrací se do atmosféry. Jen minimum se ukládá do sedimentů (mineralizace)

12 Atmosféra Oceány Globální cyklus uhlíku Rostliny Transport řekami Anorganický uhlík Mořské organismy Rozpuštěný organický uhlík Geologický Cyklus uhlíku Sedimenty

13

14 Atmosféra Gt Oceány Globální zásoby uhlíku Rostliny 800 Gt Transport řekami Odumřelá hmota 1200 Gt? -100?? Anorganický uhlík Gt Mořské organismy 1-2 Gt 1 Gt = g (miliarda tun) Rozpuštěný organický uhlík 1000 Gt Sedimenty > 10 mil Gt Geologický Cyklus uhlíku Uhlí 3510 Ropa Plyn 140 Ostatní (rašelina) 250

15 Atmosféra: 7.1 Gt vstup, 3.3 Gt zůstává Oceány 92 Gt dovnitř 90 Gt ven Lidstvo 6 Gt Fosilní paliva 2 Gt Odlesnění Toky uhlíku Rostliny 50.5 Gt vstup 50 Gt výstup Celkem 244 Gt Transport řekami Anorganický uhlík Mořské organismy Rozpuštěný organický uhlík Geologický Cyklus uhlíku Gt (miliardy tun) za rok Sedimenty 0.2 Gt

16 Zvyšování CO 2 v atmosféře

17 Zvyšování CO 2 v atmosféře Množství CO 2 v atmosféře nejvyšší za posledních 800 tis. let

18 Chemismus CO 2 ve vodě ve vzduchu dnes ~ 380 mmol CO 2 ve vodě chemické rovnováhy CO 2 a protonů určují ph vody CO 2 H 2 O + CO 2 H 2 CO 3 H + + HCO 3-2H + + CO 3 2- Dva důsledky zvýšení CO 2 v atmosféře pro oceány: 1. Zvýšení celkového množství uhlíku ve vodě (T CO2 ) 2. Okyselení mořské vody (snížení ph)

19 Chemismus CO 2 ve vodě ve vzduchu dnes ~ 380 mmol CO 2 ve vodě chemické rovnováhy CO 2 a protonů určují ph vody 1 CO 2 H 2 O + CO 2 H 2 CO 3 H + + HCO 3-2H + + CO 3 2- dohromady TIC (T CO2 ) celkový anorganický uhlík 1 ~ rok ph 8,1: 90% HCO 3-9% CO 3 2-1% CO 2

20 1. důsledek Zvýšení množství uhlíku ve vodě Oceány již pohltily přes 40% antropogenního CO 2!! Celkem od roku 1800 do atmosféry 244 PgC zůstává 165 PgC v oceánech 118 PgC souš -40 PgC (vše s chybou ±20 PgC) Bez oceánů by dnes již byla [CO 2 ] ~ 460 ppm S Khatiwala et al. Nature 462, (2009) doi: /nature08526

21

22

23 Antropogenní uhlík v oceánech oceány již absorbovaly Pg C mohou pohltit až 80% antropogenního C nyní cca 40% Pozor rovnováha po snížení emisí!

24 2. důsledek - Okyselování oceánů Změny v ph oceánů se zvyšujícím se CO 2 v 21.století pokles ph o 0,3 0,5 150% nárůst [H + ] a 50% pokles [CO 3 2- ]

25 Okyselování oceánů Minulost...

26 Okyselování oceánu je realita, bez ohledu na to, zda CO 2 způsobuje oteplování či nikoliv Měření na stanici ALOHA u Havaje S C Doney Science 2010;328:

27 Okyselování oceánů

28 Okyselování oceánu I kdyby se nárůst emisí CO2 podařilo zastavit v roce 2100, ph se bude snižovat dalších > 500 let

29

30 oceány fytoplankton biologie okyselování cyklus uhlíku Okyselování jako vážný ekologický problém první zpráva r.2005

31 Okyselování a tvorba uhličitanových schránek Vliv acidifikace na kalcifikaci - produkci CaCO 3 Tvorba či rozpouštění CaCO 3 je určeno parametrem nasycenosti Ω = [Ca 2+ ] [CO 3 2- ]/ K sp K sp ~ T, p, salinitě, a minerální formě CaCO 3 (aragonit je o 50% rozpustnější než kalcit) Pokud Ω > 1 dochází k tvorbě CaCO 3, pokud Ω < 1 dochází k rozpouštění CaCO 3 Hladina saturace se za 200 let posunula o m vzhůru Sezónně se korozivní voda (Ω < 1) již objevuje na pevninských šelfech

32 Okyselování a tvorba uhličitanových schránek Dvě krystalické formy CaCO 3 kalcit kalcit je méně rozpustný než aragonit Ploutovonožec aragonit korály benthické zelené a červené řasy (Halimeda), jejich produkce globálně srovnatelná s korály hlubokomořské korály ( m), pomalu rostoucí, ohrožená kalcifikace mušle, ježci, hvězdice, krabi

33 Okyselování oceánů kalcifikace složitý proces aktivní biomineralizace, je druhově závislý

34

35 Kalcifikace - velké regionální rozdíly Nejvíce jsou ohroženy polární oblasti v roce 2018 již 10% Arktického oceánu bude pod úrovní saturace v roce 2050 polovina a v roce 2100 pak celý Arktický oceán Lehčí schránky dírkonošců

36 Vliv acidifikace na produkci CaCO 3 u planktonních organismů řasy Prymnesiophyceae Coccolithophoridy Živočichové Foraminifera CaCO 3 kalcit Emiliania huxleyii

37 Vliv acidifikace na produkci CaCO 3 u planktonních organismů dnes pco 2 : ppmv za let pco 2 : ppmv

38 Vliv acidifikace na produkci CaCO3 u korálů ph 8,1 ph 7,5 Oculina patagonica

39

40 Vliv acidifikace na produkci CaCO 3 korály Rychlost kalcifikace korálů na Velkém bariérovém útesu poklesla v letech o 21% Mořské houby nahrazují korály na útesech u Floridy Fyzikální precipitace CaCO 3 cementů významně zpevňuje korálové útesy

41

42

43 Pokusy - vliv zvýšení CO 2 na mořské organismy krátkodobé X chronické studie adaptace není známa

44 Předpověď vlivu zvýšení CO 2 na mořské organismy

45 Vliv dlouhodobého zvýšení CO 2 na ekosystémy Přirozené vulkanické vývěry CO 2 na dně mělkého moře (Ischia, Itálie) Nature 2008

46 Vliv zvýšení CO 2 na ekosystémy změna druhového složení snížení biodiverzity zjevná koroze vápenatých schránek ph 8,2 ph 7,3 7,6

47 Lekce z historie Hlavní problém současného okyselení velká rychlost změn, asi 10x rychlejší než během poslední srovnatelné události před 55 mil. let (tehdy oteplení o 6 C během 10 tis. let) tehdy se uvolnilo > 2000 PgC, příčinou uvolnění hydrátů metanu ze dna, rozsáhlé vyhynutí druhů Oceán se dnes nestačí promíchat a uvolnit uhličitanové ionty z usazenin, které mohou neutralizovat okyselení Science 2005

48 1. Oceány absorbují okolo třetiny CO 2, které lidstvo vypouští do atmosféry 2. Zvýšená koncentrace CO 2 ve vodě způsobuje její okyselení 3. Kyselost se zvýšila již o 30%, během 30 let bude nejvyšší za posledních 20 mil. let, na konci století nižší o 0,3-0,5 ph. 4. Rychlost změny je nejvyšší za posledních 60 mil. let 5. Okyselování nejvíce postihne mořské organismy, které mají uhličitanovou schránku (snížení koncentrace CO 3 ). Tyto mají často velký ekonomický a kulturní význam (korálové útesy, ústřicové farmy..) 6. Dojde ke změně druhového složení 7. Řešení omezení emisí CO 2

49 Globální zvýšení teploty O Hoegh-Guldberg, J F Bruno Science 2010;328: Zvýšení 0,2 C za poslední dekádu, celkem již cca 0,6 C Původní průměrná teplota povrchu moře 14,6 C

50 Důsledky zvýšení teploty oceánů I Zvýšení hladiny nyní cca 3mm/rok: Teplené rozpínání Tání pevninských ledovců O Hoegh-Guldberg, J F Bruno Science 2010;328:

51 Důsledky zvýšení teploty oceánů II tání ledu v polárních oblastech

52 Důsledky zvýšení teploty III tání ledu pevninských ledovců (Grónsko)

53 Důsledky zvýšení teploty IV zvýšení mořské hladiny a zatopení pobřežních oblastí V roce 2100 zvýšení o 0,8-2 m 20 m 2 m

54 Důsledky změny teploty na druhové složení

55 Důsledky změny teploty na primární produktivitu Zvýšení teploty snížení turbulentního promíchávání vodního sloupce Změna dostupnosti živin Změna světelných podmínek today Year 2100 pco ~1000 µatm ph ~8.1 ~7.8 mixing irradiance

56 Zvýšení teploty zvýšení stratifikace Mělčí max. míchaná vrstva (m) současnost -1000

57 Změny v rozšíření rozsivek a diazotrofních sinic Pokles rozšíření rozsivek Nárůst fixace N 2

58 Změny primární produktivity Simulation NPZD-IPSL, gc m -2 an -1 Zonal Mean ( ) -30 % +30 % - 30 gc m -2 an -1 Globálně se sníží (-5/10%) ALE vzroste v mírných pásmech (+20/30%) Obdobné výsledky dávají různé modely

59 Lidstvo, globální změny a oceány S C Doney Science 2010;328:

60 Změny v cyklu dusíku Eutrofizace pobřežních vod S C Doney Science 2010;328:

61 Změny v cyklu kyslíku rovníkový Tichý oceán Rozpuštěný O 2 at 100 m (mmol/l) Objem anoxických/ suboxických zón vzroste o 50 % v 2100

62 Uvolnění hydrátů metanu ze dna oceánů

63 Uvolnění metanu ze dna oceánů důsledky.

64 Závěry V budoucím světě zvýšeného CO 2, oceány budou Kyselejší Více stratifikované Více oligotrofní, ale zvýší se v nich intenzit světla Méně prokysličené POZOR pouze modely, značná nejistota.. Fyzikální podmínky oceánů (Míchání? cirkulace okolo Antarktidy?) Změny v depozici aerosolů Vliv na strukturu ekosystémů

65

66 Děkuji za pozornost! Přeji úspěšnou plavbu rokem 2013

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

05 Biogeochemické cykly

05 Biogeochemické cykly 05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.

Více

22. Čím je významná publikace SIlent spring

22. Čím je významná publikace SIlent spring Otázky MB130P60 Globální změny, fotosyntéza a trvalá udržitelnost. ZS 2010/2011 (odb.) 1. Kdo byla Gro Harlem Brundtland? 2. Jak vznikla zpráva Naše společná budoucnost? 3. Kdy vznikla zpráva Naše společná

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Sezónní peridicita planktonu. PEG model Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé

Více

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky Změna teploty kontinentů ve 20. století Změny atmosféry, klimatu a biofyzikálních systémů ve 20. století Koncentrace CO 2 v atmosféře: 280 ppm

Více

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

Paříž a co dál? Dr. Alexander Ač Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Paříž a co dál? Dr. Alexander Ač Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Paříž a co dál? Dr. Alexander Ač Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Paříž a co dál? Stručně k současným a očekávaným důsledkům oteplení o 2 C oproti předprůmyslovému období (MIMO ČR, ale s relevancí

Více

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. hydrologie hydrogeografie oceánografie hydrogeologie Hydrologický

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového??? Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem

Více

Změny ve fyzikálních a biologických systémech a povrchové teploty 197-24 28 115 28 586 28 671 SAm LAm Evr Afr Asie ANZ Pol* Pev MSla** Glo 355 455 53 5 119 5 2 16 8 6 12 24 764 1 85 765 94 % 92 % 98 %

Více

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Záznam klimatických změn v mořském prostředí a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Globální změny klimatu v kvartéru oscilace hladin světových oceánů Úroveň

Více

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové

Více

Globální oteplování. Vojtěch Dominik Orálek, Adam Sova

Globální oteplování. Vojtěch Dominik Orálek, Adam Sova Globální oteplování 1 Vojtěch Dominik Orálek, Adam Sova Co to vlastně je? 2 Globální oteplování je především termín pro poslední oteplování, které započalo na začátku 20. Století a projevuje se nárůstem

Více

udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)

udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí) VEŘEJNÁ SPRÁVA udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí) zajišťuje osvětu a informovanost obyvatel ve vztahu ke změně klimatu, ochraně zdraví a prevenci rizik,

Více

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

VY_32_INOVACE_04.16 1/10 3.2.04.16 Voda na Zemi, atmosféra Modrá planeta

VY_32_INOVACE_04.16 1/10 3.2.04.16 Voda na Zemi, atmosféra Modrá planeta 1/10 3.2.04.16 Modrá planeta Voda na Zemi cíl popsat složení vody - odvodit její vlastnosti - vyjmenovat druhy vody - chápat koloběh vody v přírodě - charakterizovat ničivou i tvořivou činnost vody - vnímat

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické

Více

Fotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

Fotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Fotosyntéza Ekofyziologie Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Fyziologické a ekologické aspekty fotosyntézy vliv stresů a proměnného prostředí na fotosyntézu; mechanismy

Více

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY. Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Mapy a umístění rybník Zhejral VN Karhov Rybník Zhejral (49 º 13'12.975''N; 15º18 48.557''E) Zatopená plocha: 14,46 ha

Více

MOHOU NÁS OCEÁNY ZACHRÁNIT PŘED ZMĚNAMI KLIMATU?

MOHOU NÁS OCEÁNY ZACHRÁNIT PŘED ZMĚNAMI KLIMATU? MOHOU NÁS OCEÁNY ZACHRÁNIT PŘED ZMĚNAMI KLIMATU? V atmosféře se neustále zvyšuje množství oxidu uhličitého. Výpočty se přišlo na to, že až 30 % CO, který člověk vyprodukoval, se rozpustilo do mořské vody.

Více

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem

Více

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby

Více

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých

Více

Environmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk

Environmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré

Více

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku

Více

Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody

Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody 3 Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody Centrum polární ekologie, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zonální rozdělení úhrnů slunečního záření na

Více

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra uhlík dusík fosfor ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra opakování z minulé lekce: uhličitanová rovnováha CO 2 v povrchových vodách ne více než 20-30 mg l -1 podzemní vody obvykle desítky

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení

Více

Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů

Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů Je to jeden z nejvýznamnějších a nejstarších ekosystémů na planetě Zemi, který se vyskytuje v trvale vlhkém a teplém podnebí. Vysvětli pojem Ekosystém. Je

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,

Více

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Znečišťování ovzduší a vod Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2010 OSNOVA Klíčové pojmy 1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Definice problému Přírodní zdroje znečištění Antropogenní

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha Sándor T. Forczek #, Josef Holík #, Luděk Rederer &, Václav Koza & # Ústav experimantální botaniky AV ČR, v.v.i. & Povodí Labe

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ [1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie

Více

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

Nejnovější vědecké poznatky o změně klimatů

Nejnovější vědecké poznatky o změně klimatů Nejnovější vědecké poznatky o změně klimatů CO 2 CO 2 CO 2 CO 2 Informační list, který se Vám právě dostal do rukou, se věnuje nejdůležitějším poznatkům, které přinesla první část nové zprávy Mezivládního

Více

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených

Více

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i. Oddělení geomagnetizmu. tel

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i. Oddělení geomagnetizmu. tel Geologie kvartéru Jaroslav Kadlec Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i. Oddělení geomagnetizmu tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz http://www.ig.cas.cz/geomagnetika/kadlec Maximální rozšíření kontinentálního a

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán

Více

HYDROBIOLOGIE. Výzkum přírodních horských ekosystémů: Vzájemné vztahy mezi atmosférou, půdou, vegetací a vodou. Jiří KOPÁČEK

HYDROBIOLOGIE. Výzkum přírodních horských ekosystémů: Vzájemné vztahy mezi atmosférou, půdou, vegetací a vodou. Jiří KOPÁČEK HYDROBIOLOGIE Výzkum přírodních horských ekosystémů: Vzájemné vztahy mezi atmosférou, půdou, vegetací a vodou. Jiří KOPÁČEK Biologické Centrum AVČR, Hydrobiologický ústav Jihočeská univ., Přírodovědecká

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 15. Voda a její ohrožení Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech

Více

Změna klimatu dnes a zítra

Změna klimatu dnes a zítra Změna klimatu dnes a zítra a jakou roli v ní hraje člověk Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem to bude?

Více

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz Geologie kvartéru Jaroslav Kadlec Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz http://www.ig.cas.cz/geomagnetika/kadlec Maximální rozšíření kontinentálního

Více

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)

Více

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786 Obsah: Ekologie jako věda. Základní ekologické pojmy a principy.

Více

Kyselý déšť. Kryštof Kolár

Kyselý déšť. Kryštof Kolár Kyselý déšť Kryštof Kolár Co to je? Kyselý déšť je definován jako typ srážek s ph nižším než 5,6. Normální déšť má ph mírně pod 6 je mírně kyselý. Toto přirozené okyselení způsobuje oxid uhličitý, který

Více

Voda jako životní prostředí - světlo

Voda jako životní prostředí - světlo Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem

Více

molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění

molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění Proč se zabývat teplotou vody? řídí biologické děje (růst, přežívání, reprodukci, kompetici,...),

Více

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Voda 1. Najdi na internetu pojem acidifikace vody a vysvětli. Je to jev pozitivní nebo negativní? 2. Splaškové odpadní vody obvykle reagují a. Kysele b. Zásaditě c. Neutrálně 3.

Více

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice

Více

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika

Více

Historické poznámky. itý se objevil

Historické poznámky. itý se objevil Historické poznámky pojem skleníkový efekt použil jako první francouzský vědec Jean-Baptist Fourier (1827), který si uvědomil oteplující účinek atmosférických skleníkových plynů první projev hlubšího zájmu

Více

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH

Více

Fotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

Fotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Fotosyntéza Světelné reakce Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Literatura Plant Physiology (L.Taiz, E.Zeiger), kapitola 7 pdf verze na požádání www.planthys.net Fotosyntéza

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to globální oteplování V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Co je to změna klimatu. Co jsou to antropogenní změny.

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně

Více

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. ATMOSFÉRA Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. Atmosféra je to plynný obal Země společně s planetou Zemí se otáčí

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ

Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek

Více

ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý

ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková ZEMNÍ PLYN Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se

Více

VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/28.0158. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1

VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/28.0158. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1 VODA EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Voda na Zemi Oceány

Více

SKÁ VODA. Fyzikální a chemické vlastnosti

SKÁ VODA. Fyzikální a chemické vlastnosti MOŘSK SKÁ VODA Fyzikální a chemické vlastnosti TEPLOTA MOŘSKÉ VODY Zdroje tepla pro oceán (+): absorpce slunečního záření teplo ze dna oceánů (ze zemské kůry i pláště) přeměna kinetické energie na teplo

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán

Více

Povrchové vody a zdroje jejich znečištění

Povrchové vody a zdroje jejich znečištění Povrchové vody a zdroje jejich znečištění Martin Pivokonský 2. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail:

Více

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent 1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)

Více

OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Oteplování v ČR V této kapitole se dozvíte: Co je to paleoklimatologie. Že se klima v minulosti měnilo. Zda víno, může poskytnout informaci o vývoji klimatu.

Více