MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ MUŽI A DAROVÁNÍ SPERMATU

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE A ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ MUŽI A DAROVÁNÍ SPERMATU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Kristýna Suchomelová Vedoucí: Mgr. Blanka Trojanová, Ph.D. Brno 2017

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Blanky Trojanové, Ph.D. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, jsem uvedla v seznamu použité literatury. V Brně, dne 26. dubna 2017... podpis

Poděkování Ráda bych zde poděkovala vedoucí práce paní Mgr. Blance Trojanové, Ph.D. za její cenné rady, ochotu, čas a odborné vedení. Děkuji také respondentům za poskytnuté informace a všem, kteří mi pomohli k vypracování mé bakalářské práce. Největší poděkování pak patří mé rodině, která mě podporovala po celou dobu zpracování této práce.

ANOTACE SUCHOMELOVÁ, K.: Muži a darování spermatu. Bakalářská práce. Brno, 2017. Cílem bakalářské práce Muži a darování spermatu je zjistit vnímaní problematiky darování spermatu z pohledu muže. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na anatomii mužských pohlavních orgánů, fyziologii mužské reprodukce, ejakulát a na darování spermatu. Praktická část se věnuje metodice výzkumu, analýze a interpretaci výsledků. Data k vyhodnocení výsledků byla získána pomocí anonymního strukturovaného dotazníku. Na dotazník odpovědělo celkem 106 respondentů. Klíčová slova: muži, sperma, dárcovství, anonymita ANNOTATION SUCHOMELOVÁ, K.: Men and sperm donation. Bachelor thesis. Brno, 2017. The aim of the bachelor thesis "Men and sperm donation" is to find out the perception of sperm donation from a man's point of view. The bachelor thesis is divided into the theoretical and practical part. The theoretical part focuses on anatomy of male genital organs, male reproduction physiology, ejaculate and sperm donation. The practical part deals with methodology of research, analysis and interpretation of results. Data were obtained using an anonymous structured questionnaire to evaluate the results. A total of 106 respondents answered the questionnaire. Key words: men, sperm, donation, anonymity

OBSAH 1 ÚVOD... 8 2 CÍL A METODIKA... 9 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE... 10 3.1 Anatomie mužského pohlavního ústrojí... 10 3.1.1 Zevní pohlavní orgány... 10 3.1.2 Vnitřní pohlavní orgány... 11 3.2 Fyziologie reprodukce... 13 3.2.1 Vznik mužských pohlavních buněk spermatogeneze... 13 3.2.2 Spermie... 15 3.2.3 Oplození fertilizace... 16 3.3 Ejakulát... 17 3.3.1 Složení ejakulátu... 17 3.3.2 Zisk a zpracování ejakulátu... 18 3.3.3 Vyšetření a hodnocení spermiogramu (SPG)... 18 3.4 Slovní hodnocení spermiogramu... 21 3.5 Funkční testy spermií... 22 3.6 Darování spermatu... 23 3.6.1 Výběr dárce... 23 3.6.2 Vyšetření dárce... 23 3.6.3 Anonymita dárcovství... 24 3.6.4 Odměny za dárcovství... 24 3.6.5 Průběh dárcovství... 24 3.7 Dárcovství v zahraničí... 25 4 EMPIRICKÁ ČÁST PRÁCE... 26 4.1 Metodika výzkumu... 26 4.2 Dotazníkové šetření... 26 4.3 Výsledky dotazníkového šetření... 27 5 DISKUZE... 50 6 ZÁVĚR... 52 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 54 SEZNAM LITERATURY... 55 SEZNAM GRAFŮ... 58

SEZNAM TABULEK... 59 SEZNAM PŘÍLOH... 60 PŘÍLOHY... 61

1 ÚVOD Stále více párů se setkává s problémem počít dítě přirozenou cestou. Problém může být zapříčiněn ze strany ženy, muže nebo od obou partnerů současně. Bez ohledu na příčinu vzniku by se pár měl s aktuálním problémem vyrovnat. Nejlepší cestou je problém začít aktivně řešit a ne čekat, že se vyřeší sám. V dnešní době je téma umělé oplodnění a asistovaná reprodukce čím dál méně taburizované, a proto se páry nejčastěji svěřují do rukou odborníků z center asistované reprodukce. Rok od roku se v České republice zvyšuje počet započatých cyklů asistované reprodukce. Také roste poptávka po dárcích spermatu, ale těch je nedostatek. Potencionální dárci spermatu jsou často nevyhovující z důvodu vysokých požadavků na výsledky spermiogramu, a proto počet dárců klesá. Dané téma jsem si zvolila kvůli aktuálnosti problému. Ve své bakalářské práci bych se ráda zabývala problematikou darování spermatu a to z pohledu mužů. Jaký mají názor a jak tuhle problematiku vnímají. Jestli je nedostatek dárců zapříčiněn vysokými požadavky nebo jde pouze o negativní vnímání problematiky samotnými muži. Dalším cílem bakalářské práce je zjistit, jestli se muži zajímají o svoji plodnost a zda si připouští, že i oni sami by někdy mohli tuhle pomoc potřebovat. Nebo by raději dali přednost adopci? V neposlední řadě bych se ráda zaměřila i na anonymitu dárcovství, která byla do nedávné doby hodně diskutována i v poslanecké sněmovně, kde byl vznesen návrh o zrušení anonymity dárcovství. Návrh byl zamítnut, ale měl by vážně takový dopad na samotné dárcovství, jak se všichni domnívali? 8

2 CÍL A METODIKA Hlavní cíl této práce spočívá ve zjištění, jak muži vnímají problematiku darování spermatu. K naplnění hlavního cíle práce vede několik cílů dílčích. Jednotlivé cíle práce spočívají především v provedení rešerše literatury; zjištění, zda se muži zajímají o svou plodnost deskriptivní analýza; posoudit, jak muži vnímají důležitost anonymity dárcovství. deskriptivní analýza; zhodnotit, jak se liší názory mužů k vybraným aspektům problematiky darování spermatu v závislosti na stavu a rodičovství; následnému provedení dotazníkového šetření a na závěr práce zhodnocení výsledků. Motivem pro výběr tématu je osobní a profesní zájem na zjištění aktuální situace ohledně dárcovství spermatu mezi muži. Metodika zpracování bakalářské práce je zaměřena na studium literatury, která se týká problematiky řešeného tématu. Zjištěné údaje jsou v práci následně zpracovány metodou analýzy. Práce je rozdělena na dvě části literární rešerši a vlastní práci. V literární rešerši je pozornost věnována zejména pojmům sperma a dárcovství. Pro zpracování literární rešerše jako zdroje informací slouží knižní publikace internetové zdroje, které jsou citovány podle bibliografické normy ČSN ISO 690. Na základě informací získaných z literární rešerše je sestaven dotazník, jehož výsledky jsou zpracovány v textové formě a vyhodnoceny ve formě grafů. Na základě výsledků dotazníkové šetření je zpracována diskuse na řešené téma. 9

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Anatomie mužského pohlavního ústrojí Pohlavní orgány se tvoří z prvotně neutrálních základů. Mužské pohlavní orgány dělíme na zevní mužské pohlavní orgány (organa genitalia maskulina externa) a vnitřní mužské pohlavní orgány (organa genitalia maskulina interna). [1] 3.1.1 Zevní pohlavní orgány K zevním pohlavním orgánům muže řadíme penis (pyj) a šourek (scrotum). [1] Pyj (penis) je válcovitý topořivý orgán sloužící ke kopulaci. Dělí se na pevnou část kořen (radix penis), která je upevněna k dolním ramenům stydkých kostí, volnou část tělo (corpus penis) a žalud (glans penis). Corpus penis je tvořen dvěma různě erektilními (topořivými) houbovitými tělesy. Corpus spongiosum penis je topořivé těleso, které je septem rozděleno na dvě neúplné symetrické poloviny. V příčném řezu má corpus spongiosum penis tvar ledviny a do jeho vyhloubeniny se vkládá corpus spongiosum urethrae s močovou trubicí. Žalud je konický koncový útvar spongiózního tělesa, který zakončuje penis a je vyústěním pro močovou trubici (urethra). [2,3] Kůže penisu je tenká, tažná a mnohem více pigmentovaná než kůže jinde na těle. Šev, který je vytvořený na spodní straně, pokračuje ze šourku a je nazýván raphe penis. Tento podélný šev je zbytek po vývoji a uzavírání močové trubice. Kůže penisu je pohyblivá, což je umožněno spojením kůže s topořivými tělesy pomocí koronárního vaziva. Toto spojení umožňuje kluzký pohyb kůže po tělesech. Kůže končí před žaludem tzv. duplikaturou předkožkou (praeputium). Žalud je kryt tenčí, citlivější a více prokrvenou kůži, která je pevně srostlá s podkladem. Přes žalud je přetažena předkožka různě daleko a je připevněna ke spodní ploše žaludu pomocí uzdičky (frenulum preputii). Praeputium slouží k vyrovnání velikostních rozdílů mezi neztopořeným a ztopořeným penisem. Kůže předkožky se liší. Na vnitřní straně je kůže podobná kůži, kterou najdeme na žaludu, a na vnější straně se stavba kůže shoduje se stavbou kůže na těle penisu. [2,3,4] 10

Šourek (scrotum) je nepárový kožní vak umístěný v oblasti pod stydkou sponou. Vznikl z párových pohlavních valů (tori genitalis), do kterých v posledním měsíci děložního života plodu sestoupila varlata. Uvnitř je rozdělen přepážkou (septum scroti) na dvě poloviny a v každé můžeme najít jedno varle. Je tvořen kůží a podkožním vazivem. Kůže je tenká, odlišuje se zvýšenou pigmentací a obsahuje mazové i potní žlázy. V podkoží je tenká vrstva hladké svaloviny (tunica dartos), která se kontrahuje, čímž může přitáhnout šourek směrem k tělu (zajištění termoregulace při chladu, vzrušení). Při svraštění v chladu se kůže na šourku zvrásní, zmenší povrch a objem šourku, čímž se varlata přiblíží k teplejší břišní stěně. Hlavní funkcí šourku je vytvořit optimální teplotu pro tvorbu spermií - termoregulace. Při zvýšení tělesné teploty probíhá děj obráceně a připojuje se ochlazování pomocí potních žláz. Z čehož vyplývá, že velikost a tvar šourku se liší vhledem k teplotě okolí. [1,3] 3.1.2 Vnitřní pohlavní orgány Varle (testis) je párová pohlavní žláza muže. Varle bylo založeno už v embryonálním vývoji. Před porodem sestupuje tříselným kanálem do šourku. Má vejcovitý tvar a ze stran je zploštělé. V dlouhé ose měří okolo 40 mm a předozadní ose asi 30 mm. Velikost se mění v pubertě zvětšuje se. Hmotnost je okolo 15 g, zpravidla bývá levé varle větší. Je volně uloženo v šourku, což umožňuje nižší teploty pro lepší dozrávání spermií spermiogenezi. Důležitou funkci zastává i při tvorbě androgenů především testosteronu. Povrch obaluje vazivová blána (tunica albuginea), která srůstá s vrchním serózním povlakem epiorchiem. Z tunica albuginea odstupují vazivové přepážky, které člení varle na laloky a lalůčky (lobuli testi). Přepážky obsahují cévy a nervy, které vedou k lalůčkům. V lalůčkách se vyskytují semenotvorné kanálky (tubuli seminiferi contorti), ve kterých vznikají ze zárodečných buněk spermie. Zárodečné buňky potřebují buněčný servis (výživa, udržení vhodného prostředí), který jim je poskytnut Sertoliho buňkami, které jsou ve stěně semenotvorných kanálků. Mezi kanálky v intersticiu se vyskytují Leydigovy buňky, které jsou endokrinními 11

buňkami varlete a produkují testosteron, který stimuluje spermiogenezi, podmiňuje maskulinní genotyp a chování muže. [2,5] Nadvarle (epididymis) je uloženo na zadní ploše varlete. Jedná se o protáhlý provazec, ve kterém se objevují stočené vývodné kanálky varlete a kanálek nadvarlete. U nadvarlete rozlišujeme hlavu (caput epididymidis), tělo (corpus) a ohon (cauda), kterým přechází do chámovodu (duktus deferentes). Nadvarle je pokryto vazivovým obalem a navíc je ze stran pokryto mezorchinem, které vytváří mezi varletem a nadvarletem slepý záhyb (sinus epididymidis). Funkce nadvarlete je maturace spermií tj. dospívání. Dozrálé spermie se shlukují v přechodu mezi nadvarletem a chámovodem. Chámovod (ductus deferens) je párová trubice, která spojuje nadvarle s prostatickou částí mužské močové trubice. Jedná se o svalový kanál, jehož délka je 35 40 cm a šířka 3 mm. Chámovod je tvořen vrstvou hladké svaloviny, která má největší význam při pohybu chámovodu, aby mohly být spermie evakuovány z nadvarlete do prostatické části uretry. Chámovod kopíruje průběh sestupu varlat, za tříselním kanálkem jde dolů, vytváří okruh kolem spodiny pánevní a ze spodu se připojuje k močové trubici, kde vzniká ampula chámovodu. [2,5] Měchýřkovité žlázky (glandulae vesiculosae) jsou párové přídatné mužské žlázy pohlavního systému. Jejich délka je okolo 5 cm a jsou uložené mezi ampulí chámovodu, močovým měchýřem a konečníkem. Vývod (ductus excretorius) se spojuje s chámovodem v místě před prostatou. Produkují sekret, jehož vyloučení je řízeno testosteronem. Vyloučený sekret tvoří největší část objemu ejakulátu a obsahuje fruktózu, prostaglandiny a proteiny. [2] Přítomnost sekretu v ejakulátu významně upravuje ph na takovou hodnotu, aby byl spermiím umožněn pohyb. [1] Předstojná žláza (prostata) je přídatná svalově žláznatá pohlavní žláza, která je umístěna pod močovým měchýřem okolo začátku močové trubice. Tvarově je často srovnávaná s tvarem jedlého kaštanu. Konečné velikosti dosahuje v období puberty. Její šířka je 4 cm a je vysoká okolo 3,5 cm. Produkuje sekret, který je podstatný pro tvorbu ejakulátu. Sekret prostaty je obsažen v ejakulátu 12

až z 30 %, má vliv na jeho ph a obsahuje látky důležité pro výživu a mobilitu spermií. [1] Močová trubice (urethra maskulina) je trubice, která vede moč i semeno z těla ven. Velikost močové trubice při neztopořeném penisu je asi 18 20 cm. Prochází celým penisem od vnitřního napojení na močový měchýř a končí vývodným místem na špičce žaludu. Má čtyři části, které pojmenováváme podle místa průchodu močové trubice. První částí je pars intramuralis, která je součástí stěny močového měchýře. Druhou část označujeme jako pars prostatica, která prochází prostatou. Třetí a čtvrtou částí jsou pars diaphragmatica a pars cavernosa, ty představují konečnou část odvádějících cest močových i semenných. [1] 3.2 Fyziologie reprodukce Vývoj člověka začíná splynutím mužské pohlavní buňky spermie a ženské pohlavní buňky vajíčka (oocytu). [6] 3.2.1 Vznik mužských pohlavních buněk spermatogeneze Během spermatogeneze vznikají spermie ve stočených kanálcích varlete. Spermie vznikají po celou dobu mužské pohlavní aktivity. [3,7] Je to děj, při kterém vznikne 300 400 milionů spermií denně. Celková doba od vývoje kmenové spermatogonie po zralou spermii trvá od 72 až po 91 dní. Celý děj je podřízen množství gonadotropinů a androgenů. [8,7] Spermatogenezi rozdělujeme do tří po sobě jdoucích fází tzv. spermatogenetických vln. 1. fáze - označována jako spermatocytogeneze (mitóza). V tomto stádiu dochází k množení spermatogonií a diferenciaci primárních spermatocytů. U spermatocytů rozlišujeme dva typy - typ A a B. Buňky typu A zachovávají dostatečný počet zárodečných buněk. Buňky typu B pokračují ve vývoji 13

a vznikají z nich primární spermatocyty. Diploidní sada chromozomů je obsažena v jádrech obou typů buněk. [3] 2. fáze nazvána jako meióza. Jedná se o komplexní děj, při kterém dochází ke změnám chromosomové a molekulární úrovně. Dochází ke dvěma po sobě následujících dělení, při kterých se DNA v jádře replikuje jen jednou a štěpení chromozomů probíhá také jen jednou. U meiózy rozlišujeme pět stadií. Stádium leptotenní, kde se z neviditelných chromozomů stávají viditelná vlákna, ale chromatidy nejde stále rozpoznat. Druhé stádium zygotenní nastává párování homologních (tj. otcovských a mateřských) chromosomů. Pachytenní stadium je významné tím, že probíhá záměna úseků mezi homologními chromosomy při crossing over. Současně dochází k tzv.kondenzacichromozomů, při které se chromosomy krátí a ztlušťují. V předposledním stádiu diplotenní se vyskytují chiasmaty, které vznikly při crossing overu. Chiasmaty spojují homologií chromosomy v tzv. tetrády. Poslední stádium je významné rozpadem jaderného obalu a nazývá se diakineza. [7] 3. fáze - fázi, která zahrnuje přeměnu spermatid s haploidními jádry na zralé spermie, nazýváme spermiogeneze. Spermie se zbaví nadbytečné cytoplazmy, naroste jí bičík, změní se velikost a tvar jádra. S výraznými morfologicko strukturními změnami se syntetizuje i velké spektrum proteinů charakteristické jen pro spermie. [3] 3.2.1.1 Faktory ovlivňující spermatogenezi Nejčastějším ovlivňujícím faktorem spermatogeneze je teplota. Pohlavní buňky k vývoji potřebují zhruba o 2 ºC méně než je teplota lidského těla. Nízká teplota varlat je udržována pomocí protiproudové výměně tepla. Je zajištěna pomocí artérie a vény, které probíhají paralelně v plexus pampiniformis. [3,7] 14

Mezi další negativní faktory ovlivňující spermatogenezi řadíme vliv hormonální terapie, záření, působení antimetabolitů, pesticidů a mutagenů, ložiskové nebo generalizované infekce a také špatný životní styl. [3] 3.2.2 Spermie Spermie je specializovaná buňka štíhlého tvaru, která je pohyblivá. Dominantní části jsou hlavička, krček a nejdominantnější pro svou délku je bičík. Svou charakteristickou stavbou je přizpůsobena k přenosu genetické informace. Celá spermie je obalena buněčnou membránou. [6] Hlavička je oválného tvaru připomínající hrušku, která je mírně zploštělá. Její délka je 4 µm a šířka 3 5 µm. (3) Obsahuje jádro, v kterém je vysoká kondenzace chromatinu. Celá hlavička je pokryta cytoplazmatickou membránou, pod kterou je vakovitý útvar akrosom, který vzniká z Golgiho komplexu. Spermie při oplození vajíčka musí hlavičkou vniknout do vajíčka, což jí umožňuje enzym hyaluronidáza. [9] Krček je krátká střední část spermie. Je asi 1,5 x 1 µm veliký. (3) Uprostřed krčku se nachází proximální centriol, kolem kterého je umístěno 9 příčně žíhaných provazců tzv. segmentované chordy. [9] Bičík je nejdominantnější část na spermii díky své délce, která je 50 55 µm. Je upevněn pomocí bazální ploténky do jaderného obalu v hlavičce. Bičík členíme na tři části: střední, hlavní a terminální. Střední část bičíku představuje jeho nejtlustší část. [3,7] Jeho středem prochází axonema (9 dubletů mikrotubulů + centrální dvojice), která je doplněna 9 podélně procházejícími nepřerušovanými provazci tzv. hladké chordy. Navíc jsou hladké chordy doplněny kolem svého obvodu spirálovitými mitochondriemi, které tvoří tzv. mitochondriální pochvu. Hlavní část je pokryta proteinovým skeletem, který je složený z poloobloukovitých žeber. Uprostřed skeletu prochází hladké chordy a osové vlákno. Terminální část je nejužší část bičíku a středem prochází pouze axonema. [3,6] 15

3.2.2.1 Fyziologie spermie Spermie jsou schopné se pohybovat v kapalném prostředí za pomoci svého bičíku 1 až 4 mm/minutu. Z toho tedy vyplívá, že mohou urazit až 20 cm za 1 hodinu, což odpovídá vzdálenosti mezi orificium externum canalis cervicis uteri a ampulární částí vejcovodu, kde nejčastěji dochází k oplození vajíčka. Rychlost a přímočarý pohyb souvisí s možností oplození oocytu spermií. [3,7] Kyselé prostředí poškozuje spermie, proto se vyskytují v mírně alkalickém prostředí, které podporuje jejich aktivitu. Činnost spermií se zvyšuje se zvyšující se teplotou. Současně s aktivitou se zvyšuje i metabolismus spermie, ale dochází ke zkrácení životnosti. [7] Optimální funkce je zajištěna přítomností draslíku, vápníku, hořčíku, zinku a energií, která je získávána zejména z glykolýzy nebo pentózového cyklu. [3,7] Životnost spermie je omezena z důvodu neprobíhající syntézy nukleových kyselin. Spermie po vniknutí do ženského pohlavního ústrojí jsou schopny oplodnit vajíčko, tzv. mají fertilizační schopnost po dobu 3 dnů po koitu, ale přežívají zde až 1 týden. [3,7] 3.2.3 Oplození fertilizace Oplození je děj, při kterém do ženské pohlavní buňky vajíčka (oocyt) pronikne spermie mužská pohlavní buňka, nejčastěji v oblasti ampulární části vejcovodu. [9] Z ejakulátu uloženého v zadní klenbě poševní se přesouvají spermie do dalšího tekutého prostředí a tím je cervikální hlen, přes který se dostanou do dutiny děložní. Cervikální hlen mimo jiné slouží jako zásobník spermií a hlavně je místem pro zahájení kapacitace spermií tj. proces, během něhož jsou odstraněny konzervanty spermie z jejího povrchu. [6,10] Po odstranění konzervantů je spermie schopna akrosomální reakce, což znamená, že uvolní enzymy z akrozomu, které jsou schopny rozrušit tzv. zona pellucida, a umožní tak jedné spermii proniknout do vajíčka. Tento děj nastane nejdříve po 6 hodinách 16

od spojení spermie s cervikálním hlenem. Po vniknutí jedné spermie do vajíčka, je znemožněn vstup pro další spermie pomocí kortikální reakce. Kortikální reakce je blok proti polyspermií. [10,11] Spermie se dostávají k vajíčku pomocí své aktivity ale i za pomoci peristaltických pohybů vejcovodu. Po vniknutí spermie do oocytu se ukončí druhé zrací dělení v průběhu kortikální reakce. Při druhém zracím dělení vzniká vajíčko s haploidním množstvím chromosomů mateřského původu a druhé pólové tělísko. Mateřské chromosomy jsou dekondenzovány za vzniku ženského prvojádra a mužského prvojádra, které vzniká z hlavičky spermie. V oplozeném vajíčku jsou tyto nerozeznatelné prvojádra patrna jen do prvního rýhovacího dělení. Těsně před prvním rýhovacím dělením dojde k splynutí obou prvojader. Oplozené vajíčko je jednobuněčný zárodek, který se nazývá zygota. [6] 3.3 Ejakulát 3.3.1 Složení ejakulátu Sperma je bílá zásaditá tekutina. Má želatinovou konzistenci a charakteristickou vůni způsobenou sperminem. Ejakulát se skládá z 90% vody a 6% organických látek. Muž během jedné ejakulace vyprodukuje 3 5 ml ejakulátu, který obsahuje seminární plazmy a formované elementy. Za seminární plazmu označujeme testikulární tekutinu, výměšek epitelií v ductuli efferentes, ductus epididymidis, ductus referend, ampulla ductus deferentis a sekrety semenných váčků, bulbourethrálních žlázek, prostaty a Littréových žlázek v močové trubici. Zralé spermie, degenerované buňky, bloudivé buňky (nejvíce bílé krvinky), cylindrické epitelie odloučené z vývodných semenných cest a uretery, zbytková tělíska, pigmentová zrna, lipidové kapky, bílkovinná granula a prostatické konkrementy tvoří formovanou složku. Všechny zmíněné formované elementy mimo zralých spermií by měli tvořit méně jak 2 % ejakulátu u zdravého muže. [3] 17

3.3.2 Zisk a zpracování ejakulátu Vzorek se nejčastěji získává pomocí masturbace. Muž ejakuluje vzorek do misky nebo nádobky, která by měla být sterilní a bez obsahů chemikálií a dezinfekcí. Odběr probíhá ve speciálně upravené místnosti. Před poskytnutím vzorku je nutné dodržet 2 až 7 denní pohlavní abstinenci. [12,13] V některých případech není možné vzorek získat masturbací nejčastěji se jedná o lidi, kterým masturbaci víra nedovoluje. Nejčastěji se jedná o lidi ze zahraničí. V tomhle případě, je možné ejakulát získat při souloži. Je nutné použít speciálně upravený kondom. Kondom bez spermicidních složek. Přerušovaná soulož není vhodnou alternativou, jelikož může uniknout první dávka spermatu, která je bohatá na spermie. [12,13] Další alternativní způsob odběru může být odběr doma za stejných podmínek jako odběr v místnosti. Vzorek je však nutné dopravit do laboratoře za určitých podmínek. Specifické podmínky pro transport jsou takové, že vzorek musí být doručen do 1hodiny od odběru, a to při teplotě blízké tělesné a ve tmě. [13] 3.3.3 Vyšetření a hodnocení spermiogramu (SPG) Spermiogram je základní vyšetření kvality spermií a jejich schopnosti oplodnit vajíčko. [14] V průběhu vyšetření a hodnocení pracujeme se spermatem jako s možným infekčním materiálem a dáváme pozor při nanášení, aby se netvořily bublinky, které jsou při prasknutí zdrojem aerosolu. [15] 3.3.3.1 Vyšetření ejakulátu dle WHO WHO určuje minimální hodnoty spermatu, kdy je ejakulát vhodný k úspěšnému přirozenému oplození vajíčka. 18

Tabulka č. 1: Spermiogram normální nález Objem ejakulátu > 1,5 ml ph > 7,2 Koncentrace spermií 15 milionů/ml Celkový počet spermií v ejakulátu 39 milionů Celková pohyblivost 40 % pohyblivých spermií Počet progresivně se pohybujících spermií 32 % Morfologie 4 % s normální stavbou Vitalita 58 % živých spermií Leukocyty < 1 milion/ml Zdroj: WHO (2010) 3.3.3.2 Makroskopické hodnocení Zkapalnění je změna, která mění ejakulát ze želatinové konzistence na tekutinu. Tekutá struktura spermatu je důležitá pro odebírání vhodného vzorku s rovnoměrným rozložením spermií. Při laboratorní teplotě za normálních podmínek dochází ke zkapalnění do 15minut vlivem prostatických enzymů. Doba nad 60 minut je abnormální a může značit nedostatek prostatických enzymů. V takovém případě je vhodná mechanická liquifikace pomocí injekční stříkačky nebo pipety. To znamená, že se ejakulát opakovaně nasává a vypouští. [12,14] Viskozita se hodnotí v kapalném stavu ejakulátu. Za normální viskozitu se považuje, když je ejakulát schopen tvořit malé kapky, které volně padají od špičky pipety. Sperma se zvýšenou viskozitou nelze natáhnout do pipety. [12,14] Objem ejakulátu je další složkou při hodnocení spermiogramu. Celkový objem spermatu by neměl být menší jak 1,5ml. V případě nižšího objemu, označujeme ejakulát za hypospermický. Celkové množství spermií a buněčných příměsí v ejakulátu jsou vypočteny z celkového objemu. [12] ph se měří 30 minut po zkapalnění papírovým testem tzv. lakmusovým papírkem. Obvyklá hodnota ph je 7,2. ph je ovlivněno kyselím sekretem prostaty a alkalickou sekrecí semenných váčků. [12,15] 19

Vzhled není pro výsledek spermiogramu důležitý, ale může odhalit odchylky vyšetření. Hodnotí se barva a propustnost světla. Běžný vzhled je popisován jako opaleskující šedá až žlutá barva. [12] 3.3.3.3 Mikroskopické hodnocení Provádí se mikroskopem pomocí fázového kontrastu a při zvětšení 200krát. Při detailnějším zkoumání se zvětšení nastaví až na 400krát. Jiná metoda, počítačově řízená automatizovaná analýza obrazu (dále jen CASA), hodnotí spermiogram ale s nutností přítomnosti ideálních podmínek. K vytvoření ideálních podmínek (ředění, velikost abnormalit a ostatních buněk) je nutný lidský zásah k přesnému vyhodnocení. Výsledky v provozu nejsou takové, jak výrobci uvádějí, navíc je vysoká pořizovací cena. [12,15] K mikroskopickému hodnocení vzorku používáme počítací komůrku, tzv. Maklerovu komůrku. Je velmi podobná komůrce využívané k počítání erytrocytů. Komůrka je tvořena dvěma sklíčky. První sklíčko je podložní, na které se nanese vzorek a překryje se sklíčkem krycím. Na krycím sklíčku je viditelná mřížka, která usnadňuje počítání spermií. Není nutné proto sperma ředit jako u metody CASA. [15] Pohyblivost spermií je ovlivněna teplem. Nejčastěji přijímá teplo od zdroje světla na mikroskopu. Proto je vhodné po nanesení vzorku do počítací komůrky v co nejkratším časovém intervalu zhodnotit kvalitu pohybu a jejich počet. Motilita spermií a její kvalita je jedním z nejdůležitějších parametrů v hodnocení spermiogramu. [14] Spermie rozdělíme podle stupně kvality pohybu na progresivně pohyblivé, pohyblivé volně, pohybující se dopředu a nepohyblivé. Zaznamenáme procentuální vyjádření každé skupiny. [15] Motilitu ovlivňuje mnoho faktorů jako zdravotní stav a věk pacienta, zevní vlivy, doba od poslední ejakulace a v neposlední řadě metoda odběru. [14] Koncentrace spermií je druhým nejdůležitějším hodnotícím parametrem spermiogramu a k rozhodnutí schopnosti míry oplození. Vyhodnocuje koncentraci všech spermií 20

v celém ejakulátu a druhá koncentrační hodnota je vyjádřena koncentrací spermií na 1ml. K vyšetření koncentrace je nutné mít homogenní suspenzi, které docílíme zkapalněním. Při nízkých koncentracích je možné vzorek vyšetřit detailněji pomocí Centrifugace, díky které získáváme sediment z celého ejakulátu. V sedimentu je možné pomocí mikroskopu najít ojedinělé spermie. Takové sperma s ojedinělým výskytem označujeme krytozoospermie. Za azoospermický ejakulát označujeme ejakulát bez spermií. [12] Morfologie se zabývá odchylkami spermie od ideálního tvaru. Pro lepší zhodnocení je dobré si spermie v ejakulátu znehybnit. Velké množství odchylek má vliv na pohyblivost spermie, akrozomální reakci a vazbu gamet. Pozoruje abnormality na hlavičce, krčku, bičíku i na propojení všech tří částí. Koncentrace standardních spermií v ejakulátu by měla být 4 %. [12] Striktní morfologie využívá k detailnějšímu hodnocení tvaru spermie histologické barviva a hodnotí tvar pod mikroskopem se zvětšením 1000krát s imerzním objektivem. [12] Nespermatické buňky v ejakulátu jsou leukocyty, bakterie a prvoci. Špatně odlišitelné jsou leukocyty od spermatogonií. Často značí probíhající zánět v močových cestách. Projevují se jako nepohyblivé buňky kulatého tvaru. Je nutné použít speciální barvení, které leukocyty zbarví dožluta a dohněda. Ve vyšších koncentracích mohou již zmíněné buňky způsobit snížení fertilizačního potenciálu. [12,15] 3.4 Slovní hodnocení spermiogramu Rozlišujeme: 1. normozoospermie- je splněna norma ve všech třech parametrech: počet, morfologie a motilita, 2. oligozoospermie jedná se o odchylku v koncentraci tj., snížený počet spermií, 3. astenozoospermie motilita spermií je pomalá, 4. teratozoospermie výskyt většího počtu patologických forem. 21

3.5 Funkční testy spermií Jedná se o nadstandardní testy, při kterých se využívá fixace, barvení, imunohistochemickou detekci. Často se využívají k rozuzlení selhání v IVF léčbě. Výsledky testů mají pouze statistický údaj pravděpodobnosti výskytu nebo funkčnost spermií ve sledovaném vzorku. K zjištěným hodnotám z funkčních testů přistupujeme jako k doplňujícím informacím k spermiogramu. [12] Vitalita spermií se hodnotí, když sperma vykazuje více jak 60 % nepohyblivých spermií. Test probíhá pomocí barvení. Do testu zahrnujeme 100 spermií, které dělíme na dvě skupiny. První skupinou jsou živé spermie, které jsou nezabarvené. Další skupinou jsou mrtvé spermie které vstřebávají barvivo přes poškozenou plazmatickou membránu. [13] Vazebné a penetrační testy spermií testují, jak je spermie schopná vázat se na vazebné receptory, způsobilost procházet cervikálním hlenem a prostupnost zonu pellucidu. Vše je důležité k úspěšnému oplození vajíčka. [12] 1. Protilátky proti spermiím Jedná se o imunologický test, kterým se testují protilátky v séru proti spermiím. Protilátky brání navázání gamet a schopnost migrace. [12] 2. Test penetrace cervikálního hlenu Hodnotí se schopnost spermie přecházet přes cervikální hlen jakožto přes první překážku k možnému oplodnění vajíčka. [12] 3. Test vazby spermie na zonu pellucidu První musí spermie překonat cytoplazmatickou membránu oocytu. K testování se využívá ZP nezralých vajíček. ZP se vloží do vzorku spermií, poté se hodnotí množství navázaných spermií na ZP. [12] 22

3.6 Darování spermatu Dárcem spermatu se může stát zcela zdravý muž ve věku od 18 do 40 let s minimálním středoškolským vzděláním, který se dobrovolně rozhodne. [15] 3.6.1 Výběr dárce Dárce se vybírá podle Rh- faktoru. Žena Rh- negarivní dostane sperma od dárce, jehož Rh faktor je také negativní. Čímž se zabrání vzniku hemolytické nemoci novorozence. Dalším kritériem pro výběr dárce je stejná krevní skupina s budoucím otcem, aby po určení krevní skupiny dítěte nebylo jasné, že nemůže být potomkem svého otce. Aby dítě nebylo úplně odlišné od manželského páru sperma se vybírá i podle znaků, které o sobě dárce poskytne (barvy vlasů, očí, výšky, postavy atd.). Podle kritérií podobnosti se vybere vhodný dárce pro určitý pár. Pokud se ženě narodí po oplození darovaným spermatem dítě, pro další těhotenství se vybírá sperma od stejného dárce. Z tohoto důvodu je nutné si nechávat rezervu spermatu. Tímto krokem se docílí podobnosti sourozenců. [15] 3.6.2 Vyšetření dárce Muži, kteří se rozhodnou darovat své sperma musí podstoupit řadu vyšetření. Prvním vyšetřením je vyšetření spermiogramu. Pokud je výsledek spermiogramu vynikají nebo dobrý následuje stanovení karyotypu a vyšetření gamet. Další vyšetření probíhá z krve. Stanovení krevní skupiny a Rh faktoru. Velký důraz je kladen na infekční nemoci přenosné krví a pohlavním stykem (kapavka, syfilitida, mykoplazmata, žloutenku typu B a C a HIV). [15] 23

3.6.3 Anonymita dárcovství Darování spermatu je v České republice zcela anonymní. Příjemkyně spermatu se nikdy nedozví, kdo je dárcem. Dárce nikdy nezjistí, zda jeho sperma bylo použito a kolik dětí se narodilo. Ve sperma bankách je sperma dárce uloženo pod určitým kódem. Databáze je přísně střežena. Postup uchování spermatu a anonymity dárce je dán zákonem. [15] 3.6.4 Odměny za dárcovství Jsou dvě možnosti náhrad. První možnost, že jakákoliv finanční náhrada je nevhodná (Francie). Druhá možnost, kdy dárci za každý odběr dostávají okolo 500 korun českých. ( Česká republika). [15] 3.6.5 Průběh dárcovství Průběh se může na určitých klinikách odlišovat, ale v postatě postup je vždy stejný. Muž vyplní dotazník centra asistované reprodukce, kde chce své sperma darovat a domluví si první termín návštěvy. Při první návštěvě muž odevzdá první vzorek ejakulátu. Před odběrem tohoto vzorku je nutná 3 5 denní sexuální abstinence. Odběr probíhá v odběrové místnosti, která je vybavena televizorem s DVD, pornočasopisy, židlí, umyvadlem a toaletou. Místnost by měla být zvukově izolována pro větší komfort dárce. Pokud odebraný vzorek splňuje požadovaný výsledek spermiogramu, provedou se již zmíněné testy z krve dárce. Při negativních výsledcích krve se může muž stát dárcem svého spermatu. V období dvou měsíců je požádán, aby došel darovat své sperma alespoň desetkrát. Po odevzdání 10 dávek ejakulátu se sperma zamrazí a muž podstoupí opakující se krevní testy. Při negativitě testů je dárci vyplacena půlka náhrad za odběry. Po 6 měsících od poslední dávky spermatu se krevní testy opět opakují. A jsou-li negativní, jsou dárci vyplaceny zbylé peníze za provedené odběry. [15] 24

3.7 Dárcovství v zahraničí V zahraničí se postup dárcovství liší. Největší rozdíl je vnímán v problematice anonymity. Například ve Švédsku je anonymita dárcovství zrušena od roku 1985 a kontakt mezi biologickým otcem a potomkem je vnímám pozitivně Druhým příkladem by mohla být Velká Británie, kde do března roku 2005 bylo dárcovství anonymní. V dubnu 2005 došlo ke změně zákona, který zrušil anonymitu dárcovství. [16,17] 25

4 EMPIRICKÁ ČÁST PRÁCE 4.1 Metodika výzkumu K získání dat pro kvantitativní průzkum byl vytvořen zcela anonymní dotazník. Šetření probíhalo v široké veřejnosti pomocí on-line dotazníku na www.click4suvey.cz od 10. března 2017 a bylo ukončeno 10. dubna 2017. Dotazník se skládal z 25 položek. Součástí dotazníku byly uzavřené, otevřené i polootevřené otázky. Otázky číslo 1 a 2 sloužily k posouzení, zda se muži zajímají o svou plodnost. Otázky č. 3 7 se zabývaly dárcovstvím spermatu. Otázky č. 8 15 se zaměřovaly na problematiku anonymity dárcovství spermatu a vnímaní její důležitosti. Otázka č. 16 a 17 byly použity k zjištění individuálního názoru mužů na přijmutí darovaného spermatu vs. adopce. Otázky č. 18 24 se zabývaly demografickými údaji, jako např. věk, stav, zaměstnání, rodičovství a vzdělání. Poslední otázka č. 25 sloužila pro vyjádření myšlenek a názorů respondentů. Cílovou skupinu jsem si určila muže jako možné potencionální dárce. Tudíž se jednalo o skupinu mužů s věkovým rozmezím 18 40 let s minimálním středoškolským vzděláním. Dotazník zodpovědělo 106 mužů. Průměrný věk skupiny odpovídající na dotazník byl 27,2 let. Nejpočetnější skupinou byli muži ve věku od 19 do 26 let. Mezi muži bylo více mužů, kteří své sperma nikdy nedarovali a početnější skupinou byli muži s dosaženým středoškolským vzděláním. Dotazovaní muži byli svobodní, zadaní, ženatí a dva rozvedení. Sedmnáct mužů ze skupiny už mělo své potomky. 4.2 Dotazníkové šetření Celkem bylo vyplněno 118 dotazníků. Vhodných dotazníků bylo k zpracování bylo vybráno 106. Z důvodu zaměření na určitou skupinu respondentů bylo vyřazeno 12 dotazníků. Každá otázka je vyhodnocena pomocí grafu a tabulky. Dotazník se nachází v Příloze A. 26

4.3 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1: Zajímal jste se někdy o svoji plodnost? Jak ukazuje graf č. 1, nadpoloviční většina mužů 73 (69 %) zúčastněných v průzkumu se nikdy nezajímali o svoji plodnost. Druhou skupinu tvoří 33 (31 %) muži, kteří se naopak o svou plodnost naopak zajímali. Graf č. 1: Zájem mužů o svoji plodnost Otázka č. 2: Z jakého důvodu jste se zajímal / nezajímal o svoji plodnost? Prosím vypište. Otázka č. 2 se zabývala z jakého důvodu se muži zajímali či nezajímali o svoji plodnost. Graf č. 2 znázorňuje muže, kteří se o svou plodnost zajímali a představuje četnost nejčastějších odpovědí. Nejčastějším důvodem pro zájem o svoji plodnost bylo plánování rodičovství a informovanost o zdravotním stavu. V grafu č. 3 vidíme tři nejčastější odpovědi, proč muži svou plodnost neřeší. Dalšími méně častými důvody byly: strach z výsledku, nezájem o dítě, homosexuální orientace a to, že v minulosti neměli problém s početím. 27

Graf č. 2: Z jakého důvodu se muži zajímají o svoji plodnost Graf č. 3: Z jakého důvodu se muži nezajímají o svoji plodnost 28

Otázka č. 3: Myslíte si, že darování spermatu je dobrý způsob pomoci neplodnému páru? Graf č. 4 zobrazuje četnost mužů, jaký názor zaujímají na pomoc neplodnému páru pomocí darovaného spermatu. Většina mužů 75 (71 %) si myslí, že darování spermatu je dobrý způsob, jak pomoci neplodnému páru. Zatímco 17 (16 %) respondentů není rozhodnuto a nejmenší skupinu tvoří 14 (13 %) mužů, kteří se k pomoci darováním spermatu staví negativně. V grafu č. 5 můžeme vidět, jak odpovídali respondenti vzhledem k rodičovství. Odpovědi se v tomhle případě moc nelišili a z každé skupiny se většina přikláněla ke kladnému názoru, ať už se jednalo o rodiče nebo bezdětného respondenta. Graf č. 4: Názor mužů na pomoc neplodnému páru darováním spermatu 29

Graf č. 5: Odlišnost názorů mužů na pomoc neplodnému páru darováním spermatu v závislosti na rodičovství Otázka č. 4: Daroval jste někdy své sperma? Z výzkumu vyplynulo, že největší skupinu 93 (88 %) respondentů tvořili muži, kteří nikdy své sperma nedarovali, jak můžeme vidět v grafu č. 6. Druhá skupina byla tvořena 13 (12 %) respondentů, tudíž dárců spermatu. Graf č. 6 : Dárcovství spermatu 30

Otázka č. 5: Z jakého důvodu jste daroval své sperma? (možnost více odpovědí) Graf č. 7 ukazuje četnost důvodu darování spermatu. Muži mohli uvést více možnostmi. Nejčastějším důvodem byla finanční odměna. Nejméně mužů darovalo sperma pro vlastní potřebu. Graf č. 7: Důvod darování spermatu 31

Otázka č. 6: Plánujete v budoucnu darovat sperma? Graf č. 8 zobrazuje kolik mužů plánuje v budoucnu darovat sperma. Z průzkumu vyplynulo, že 18 (17 %) má v plánu darovat sperma. Většina 88 (83%) mužů nemá v plánu darovat sperma. Graf č. 8: Plánují muži v budoucnu darovat své sperma 32

Otázka č. 7: Z jakého důvodu byste daroval sperma? V otázce č. 7 bylo možno odpovědět více možnostmi na otázku, z jakého důvodu by muži darovali sperma. Odpovídali pouze muži, kteří uvažují o darování spermatu. Dva důvody byli zastoupeny stejně, a to pro finanční odměnu a pomoc neplodnému páru se přiklánělo 8 (36 %) mužů z osmnácti. Další důvody nebyly tak významně zastoupeny. Graf č. 9: Proč by muži darovali sperma 33

Otázka č. 8: Vnímáte anonymitu jako nejdůležitější faktor při darování spermatu? Pomocí grafu č. 10 bylo vyhodnoceno, že anonymita je vnímána 52 (49 %) respondenty jako nejdůležitější faktor při dárcovství. Z dotázaných můžu celkem 33 (31 %) mužů nepovažuje anonymitu za nejdůležitější. Nejmenší skupinu tvořili respondenti, kteří se nemohli rozhodnout. Graf č. 10: Vnímání anonymity jako nejdůležitějšího faktoru 34

Otázka č. 9: Anonymitu dárcovství vnímám jako? Otázka č. 9 byla polootevřená. Muži se rozhodovali, zda vnímají anonymitu jako výhodu 74 (70 %) nebo nevýhodu, jak se rozhodlo 13 (12 %) mužů. Skupina tvořená 19 (18 %) muži vnímá anonymitu jako výhodu i nevýhodu, jak můžeme vidět v grafu č. 11. Druhou částí otázky bylo vyjádřit se, z jakého důvodu se tak rozhodli. Muži, kteří vnímali anonymitu jako výhodu, nejčastěji odpovídali, že je to z důvodu nenarušení osobního života, stud před okolím, zbavení se zodpovědnosti za dítě a že je to neodradí od dárcovství. Respondenti, kteří vnímají anonymitu jako výhodu, nejčastěji zmiňovali, že dítě má právo znát své biologické rodiče a nikdo v takovém případě neví, jaké bude mít dítě povahové rysy. Graf č. 11: Vnímání anonymity jako výhody/nevýhody 35

Otázka č. 10: Daroval byste své sperma i v případě, že by dárcovství nebylo anonymní? Graf č. 12 znázorňuje, kolik mužů by darovalo sperma i v případě, že by dárcovství nebylo anonymní. Tito muži tvoří nejméně početnou skupinu a to 23 (22 %). Zatímco 34 (32 %) mužů by své sperma nedarovalo. 49 (46 %) respondentů nebylo rozhodnuto. Graf č. 12: Darování spermatu i v případě neanonymního dárcovství 36

Otázka č. 11: Požadoval byste vyšší finanční kompenzaci v případě neanonymního dárcovství spermatu? Graf č. 13 ukazuje výsledky šetření, zda by muži chtěli vyšší finanční kompenzaci. Ani jedna skupina nebyla zastoupena velkým množstvím respondentům oproti ostatním. Skupiny byly vcelku vyrovnané, avšak 43 respondentů by nepožadovalo vyšší finanční kompenzaci. V grafu č. 14 si můžeme všimnout rozdílu názorů v závislosti na zaměstnání respondentů. Skupinu, která by požadovala vyšší finanční ohodnocení, z větší části tvořili studenti. Naopak druhou skupinu, tj. respondenty nepožadující vyšší finanční ohodnocení, tvořili z velké části tvořili výdělečně činní muži. Graf č. 13: Požadování vyšší finanční kompenzace při neanonymním darováním 37

Graf č. 14: Požadování vyšší finanční kompenzace při neanonymním darováním spermatu. Rozdílnost názorů mužů v závislosti na pracovním zařazením. Otázka č. 12: Chtěl byste vědět, zda bylo Vaše sperma použito k umělému oplodnění ženy? Analýzou dat bylo zjištěno a zaznamenáno do grafu č. 15, že 62 (58 %) mužů by chtělo vědět, zda jejich sperma bylo použito k oplodnění ženy. Druhou skupinou byli muži, kteří nemají zájem o informace, zda bylo jejich sperma použito. Graf č. 15: Zájem mužů o informaci zda bylo darované sperma použito 38

Otázka č. 13: Bylo by podle Vás vhodné, aby děti, které se narodily pomocí darovaných spermií, znaly svého biologického otce? Jak ukazuje graf č. 16 z celkového počtu vyplněných dotazníků, bylo 60 (57 %) respondentů přesvědčeno, že znát identitu dítěte je nevhodné. A tvořili tak nejpočetnější skupinu. Zbytek respondentů si nebylo jistých 16 (15 %) a 30 (28 %) respondentů se k problematice staví pozitivně. Graf č. 16: Identifikace biologického otce. Otázka č. 14: Chtěl byste vědět o dětech z Vašeho spermatu? Více jak polovina 51 (48%) respondentů by nechtěla vědět o dětech ze spermatu. Druhá skupina 40 (38%) mužů se přiklání k rozhodnutí vědět o potomcích ze spermatu. Nejmenší skupinou tvořilo 15 (14%) mužů, u kterých nebylo rozhodnutí jasné. Výsledky šetření jsou znázorněny v grafu č. 17. Graf č. 18 ukazuje, jak se liší názor na tuhle problematiku vzhledem k rodičovství. Svobodní muži nejsou zcela jasně nakloněni ani k jedné z variant. U mužů, kteří mají své dítě je patrné, že se přiklánějí k názoru nepotřeby vědět o potomcích z darovaného spermatu. 39

Graf č. 17: Chcete znát totožnost dítěte z darovaného spermatu Graf č. 18: Chcete znát totožnost dítěte z darovaného spermatu - rozlišení rodič/bezdětný 40

Otázka č. 15: V jaké věku dítěte by byl podle Vás vhodný kontakt mezi dítětem a jeho biologickým otce? Z výzkumu vyplynulo, že dotazovaní respondenti se nedělí na majoritní a minoritní skupinu v téhle problematice. Rozdíl mezi skupinami není tak markantní. Skupina, která naprosto zavrhuje kontakt mezi biologickým otcem a dítětem, je tvořena 46 (43 %). Druhou skupinu 60 (57 %) tvoří muži, podle kterých by byl vhodný kontakt v rozmezí 5 26let. Nejčastějším navrhovaným věkem pro kontakt byl věk po dovršení plnoletosti. Graf č. 19: Názor mužů kdy je nejvhodnější kontakt mezi dítětem a biologickým otcem Otázka č. 16: Souhlasil byste, v případě své neplodnosti, aby Vaše partnerka/ manželka byla oplodněna darovaným spermatem? Při analýze dat k otázce č. 16 vyplynulo, že nejvíce 45 respondentů by se v případě své neplodnosti přiklonilo k oplodnění darovaným spermatem. Další dvě skupiny o přibližně stejném počtu mužů bylo proti použití darovaného spermatu nebo nebyli zcela rozhodnuti. Graf č. 21 znázorňuje odlišnost názorů v souvislosti se stavem. Zadaní a ženatí muži tvoří z větší části skupinu, kteří by dali přednost oplození darovaným spermatem. Druhá skupina je proti a tvoří jí více jak polovinou nezadaných mužů. 41

Graf č. 20: Přijetí darovaného spermatu Graf č. 21: Názory mužů na přijetí darovaného spermatu lišící se na základě stavu 42

Otázka č. 17: Dal byste raději přednost adopci? Sesbíráním dat a znázornění grafem č. 22 vyšlo, že jen 25 mužů ze všech dotázaných by dalo přednost adopci. Skoro polovina mužů zahrnutých do výzkumu si nebyla jistá a pro 33 respondentů by adopce nebyla první volbou v řešení neplodnosti. Graf č. 23 znázorňuje rozhodování pro adopci vs. oplodněním darovaným spermatem. Muži, kteří by dali přednost oplodnění darovaným spermatem, ve většině případu zamítají adopci nebo nejsou zcela v téhle problematice rozhodnuti. Z toho plyne, že umělé oplodnění by pro ně bylo první volbou řešením problému. Muži, kteří zamítly oplodnění spermatem, se přiklání k volbě adopce. Graf č. 22: Názor na adopci 43

Graf č. 23: Závislost upřednostnění adopce na přijetí darovaného spermatu x závislost upřednostnění přijetí darovaného spermatu na adopci Otázka č. 18: Máte vlastní dítě/děti? V grafu č. 24 můžeme vidět, že průzkumu se zúčastnilo více mužů bez dítěte a to 89 (84 %). Jen nepatrná menšina 17 (16 %) mužů mělo dítě. Graf č. 24: Rodičovství 44

Otázka č. 19: Kolik máte vlastních dětí? Z dotazovaných mužů, kteří měli dítě, největší skupinou tvoří muži s jedním dítětem 10 (59 %). Dvě děti má 5 (29 %) muži. A nejmenší skupinu mužů tvořili muži se třemi a více dětmi 2 (12 %). Graf č. 25: Počet vlastních dětí Otázka č. 20: Plánujete v budoucnu vlastní dítě/děti? Ze všech celkem 91 (86%) respondentů plánuje v budoucnu dítě, kdežto 15 (14%) mužů dítě neplánuje. Graf č. 26 : Plánování rodičovství 45

Otázka č. 21: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Početnější skupinu respondentů tvořili 59 (56 %) mužů s dosaženým středoškolským vzděláním. Druhou skupinu tvořilo 47 (44 %) mužů s nejvyšším dosaženým vzděláním vysokoškolským. Graf č. 27: Dosažené nejvyšší vzdělání Otázka č. 22: Jaké je Vaše pracovní zařazení? Do dotazníkového šetření bylo zahrnuto 48 (45 %) studentů, 40 (38 %) zaměstnaných mužů, 17 (16 %) OSVČ a 1 (1 %) nezaměstnaný muž. Graf č. 28: Pracovní zařazení 46

Otázka č. 23: Jaký je Váš rodinný stav? Nejpočetnější skupinu respondentů představovalo 55 (52 %) svobodných mužů. Další dotázaní byli zadaní, tj. 41 (39 %) mužů. Méně početnou skupinou byli muži ženatí, kterých bylo 8 (8 %). Do průzkumu byli zahrnuti i dva rozvedení muži. Graf č. 29: Rodinný stav Otázka č. 24: Kolik je Vám let? Největší skupinou dotazovaných respondentů byli muži ve věku 19 26let (66 %). Druhá skupina 34% byla tvořena muži ve věku od 27 36let. Graf č. 30: Věk respondentů 47

Otázka č. 25: Pokud budete chtít, zde můžete napsat svoje myšlenky a názory na dané téma, za které budu velmi moc ráda. Otázka č. 25 byla otevřená a dávala možnost se vyjádřit k probírané problematice. Celkem 78 mužů se nevyjádřilo a 28 respondentů vyjádřilo svůj názor. Některé myšlenky a názory respondentů: Darování spermatu je pro mě osobně zcela vyloučeno. Představa, že cizí člověk vychovává mé dítě je naprosto neakceptovatelná. V širším společenském kontextu mi však nevadí, že tuto službu někdo poskytuje. Podle mého názoru by neměla být žádná finanční kompenzace, pokud je to altruistické pak se to mění v obchod. Stále se mluví o právech rodičů, ale práva dítěte nikoho nezajímají. Na dítě nemá každý právo nikde to tak není zakotveno a ani to tak v principu nejde. Kdybych byl ze spermobanky, chtěl bych vědět, kdo je můj otec. Kdybych daroval sperma, chtěl bych, aby bylo anonymní. Nedokážu posoudit, jestli je vůbec možné vyhovět oběma stranám. Já osobně zastávám názor, pokud nemohu mít dítě s manželkou, tak buď se musíme rozvést a zkusit svou cestu. Pokud je to problém jednoho z nás, případně můj problém, tak jsem odsouzen k tomu děti nemít nikdy. Bohužel v mé hlavě nepřipadá v úvahu ani dárcovství ani adopce, neboť nikdy nebude to dítě mé. Navždy je od někoho jiného, což pro člověka musí být nejhorší. Obecně souhlasím s darováním, ale tím, že mám vlastní dítě se na to dívám trochu jinak. Myslím, že darování spermatu není nutné. Umělé oplodnění je nepřirozená cesta početí. Pokud je určitá osoba neplodná, tak to znamená, že dítě mít pravděpodobně nemá. Alespoň ne v nejbližší době. Anonymita je důležitý faktor, ale určitě ne nejdůležitějším. Finanční odměna není nejlepší řešení. 48

Mým názorem je, že pokud bude stoupat neplodnost, mělo by se najít co nejvíc dárců spermií. Myslím, že mnoho chlapů by s tím nemělo problém a až tak nepříjemná záležitost to není. Graf č. 31: Myšlenky a názory respondentů na problematiku darování spermatu 49

5 DISKUZE Švédská studie od autorů Isaksson S., Sydsjö G., Skoog Svanberg a Lampic C. [16] Výzkum probíhal v roce 2014 a zabýval se zkoumáním postoje a preference týkající se budoucího kontaktu mezi potomky a dárci. Výzkumnou populaci tvořili muži, kteří své sperma darovali před 5 8 lety. Výsledky uvádějí, že 70 % dárců spermií se k problematice kontaktu s dospělým potomkem staví pozitivně a dokonce více než polovina dotázaných by chtěla být informována klinikou pokud by potomek vyžádal informace. V této bakalářské práci bylo zjištěno, že větší půlka respondentů se k problematice staví negativně a nerozhodně. A 57 % dotazovaných respondentů bere kontakt mezi potomkem a biologickým otcem jako nevhodný. Jen 28 % mužů si myslí, že kontakt by byl vhodný. Výsledky studie probíhající ve Švédsku a této bakalářské práce jsou odlišné. Odlišnost průzkumu může být zapříčiněna jiným zákonem pro dárcovství spermatu. U nás, kde je anonymita zákonem daná, mohou dárci brát kontakt mezi potomkem a dárcem jako nemožnou věc a berou ji jako fakt. Oproti tomu ve Švédsku, kde je anonymita dárcovství od roku 1985 zrušena, mohou lidé možnost kontaktu vnímat jinak. Druhou možností příčiny rozdílnosti výsledků, může být odlišnost zkoumané skupiny. Švédská studie zahrnula do studie pouze muže, kteří už v minulosti své sperma darovali. Proto může být jejich názor na již zmiňovaný problém, ovlivněn více osobně. V mém průzkumu, byli zahrnuti i muži, kteří své sperma nedarovali nebo jsou zcela proti. Studie ve Velké Británii zkoumala vlivu anonymity na dárce. Jednalo se o deskriptivní studii, kdy byly porovnávány výsledky sesbírané ve dvou období. První období probíhalo od dubna 2000 do března 2005 a druhé období od dubna 2005 do března roku 2010. Průzkum probíhal na klinice IVF v jihovýchodním Londýně a srovnával dvě skupiny lidí. První skupinu tvořili muži, kteří své sperma darovali při anonymním dárcovství. Druhá skupina respondentů byla tvořena muži, kteří darovali své sperma po zrušení anonymity. Autoři Shukla U., Deval B., Jansa Perez M. [17] uvádí, že po roku 2005, kdy byla zrušena anonymita dárcovství, zaznamenali nižší počet provedených IVF, ale na druhou stranu byl vidět celkový nárůst dárců spermatu. 50