Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího (aby ètenáø vidìl, jakým zpùsobem je titul zpracován a mohl se také podle tohoto, jako jednoho z parametrù, rozhodnout, zda titul koupí èi ne). Z toho vyplývá, že není dovoleno tuto ukázku jakýmkoliv zpùsobem dále šíøit, veøejnì èi neveøejnì napø. umis ováním na datová média, na jiné internetové stránky (ani prostøednictvím odkazù) apod. redakce nakladatelství BEN technická literatura redakce@ben.cz
STAVEBNÍ PRAXE I STAVBA PEKAØSKÉ PECE Manfred Rascher Typy pekaøských pecí V moderní dobì je znalost døívìjších typù pecí a pekaøských technik stále vzácnìjší. Ze srovnání øímských pecí a pecí stavìných i v našem století však lze usuzovat, že co se týèe zdìných a hlinìných pecí, v posledním tisíciletí se mnoho nezmìnilo. Podstatnou zmìnou napøíklad bylo, že v hustì obydlených vesnicích se pece kvùli velkému nebezpeèí požáru zaèaly zøizovat ve vìtší vzdálenosti od obytných budov. Ale obsluha pecí postavených zcela mimo dùm (což byla zpravidla práce selky) byla zpoèátku spojena s jistým problémem: citlivé chlebové tìsto bylo nutno pøenášet i za špatného poèasí, což nebylo vždy pøíjemné. Potøeba odstranit potíže pøi práci vedla brzy ke vzniku pekáren, kde kromì centrální pece byla zbudována také pøedsíò nebo alespoò zastøešený prostor. Namísto mnoha jednotlivých domácích pekáren, které stály mimo dùm a bìhem èasu chátraly, bylo od poèátku 8. století propagováno zøizování obecních pekáren. Jedna taková obecní pekárna byla roku 983 zrekonstruována z trosek ve Wendelsteinu ve støedních Francích a lidé ji stále s nadšením provozují (obr. 2.40 a následující). Historický vývoj pekaøské pece, tohoto bìžného domácího pøístroje, jak ji etnografové také nazývají, vedl ke vzniku rozlièných forem a funkèních principù, avšak na základním tvaru peèicí komory pece napodobujícím tvar bochníku chleba se nezmìnilo nic. a b c Obr. 2.3 Typy pekaøských pecí ústí 2 odvádìcí kanálek 3 komín 4 pøedsíòka d 7 f 3 2 2 4 2 3 3 27
Na obr. 2.3 je zachycen historický vývoj funkèních principù: a) Prapùvodní forma, pec má jeden otvor (vpravo), kterým se vkládá a vyjímá peèivo, odstraòuje popel a také tudy odchází kouø. b) Kouø mùže ze zadní èásti komory odcházet vlastním kanálkem, který vyús uje nad otvorem pece. Všechna øešení kanálku mají tu pøednost, že lze vytvoøit stejnomìrný tah od otvoru ke kanálku, a tak zajistit rovnomìrné ohøívání pece. c) Jako b), avšak k lepšímu tahu pøispívá komín, a kouø tak neproniká pøed pec. d) Odvádìcí kanálek zaèíná rovnìž v zadní èásti pece, ale nad ní ústí do komína. Oproti øešení c) má toto øešení tu nevýhodu, že kanálek neprochází nad stropem komory pece, a tudíž nemùže pøispívat k jejímu vyhøívání. e) Komora pece je v nákresu zmenšena, ale jen kvùli srovnání. Pec má odvádìcí kanálek, který vyús uje nad otvorem pece, tentokrát však nad pøedsíòkou (4), na niž nahoøe navazuje komín. Na tomto principu je postavena vìtšina obecních pekáren. f) Pec s dvìma úrovnìmi. Komora pece je uprostøed podélnì rozdìlena na horní a dolní prostor. V dolním prostoru je ohništì, pøièemž kouø stoupá okolo vodorovné pøepážky, která komoru pece horizontálnì rozdìluje, do horního prostoru, a zde v pøední èásti odchází do komína. U nadmìrnì velkých pecí nebylo jednoduché zajistit rovnomìrné vyhøívání obøí komory. Stavebníci budovali pro odvod velkého množství kouøe nìkolik odvádìcích kanálkù, zpravidla pìt (obr. 2.4, obr. 2.5). Aby nedocházelo k tomu, že vnìjší, kratší kanálky (, 2, 4, 5) potáhnou rychleji a s menším odporem než kanálek 3 a tím se bude pec po stranách rozehøívat více než ve vnitøní èásti, bylo nutno boèní kanálky umìlým prodloužením odvádìcí cesty (zakøivením kanálku) upravit na délku nejdelšího kanálku 3. Všechny tahy pak byly stejnì dlouhé a fungovaly pøi odvádìní spalin stejnì. Kromì velkých pekáren se tyto pece užívaly pøedevším ve vojenských pekárnách. V takových pecích bylo možno upéct najednou až 500 chlebù; pece dovolovaly také nìkolikeré peèení po jednom rozpálení. U všech dosud popsaných pecí mohla pára stoupající z peèeného tìsta unikat rùznou rychlostí. Avšak èím jemnìjší peèivo zákazníci žádali, tím dùležitìjší pro pekaøe bylo udržet páru (zvanou též zapaøení) v peci déle než dosud. Toho bylo dosaženo jednoduchou stavební úpravou: prostor pece byl zkosen smìrem dozadu nahoru, takže pára již ústím pece (ležícím hloubìji) nemohla unikat. Také vìtrací otvor bylo možno zvenèí uzavøít plechovou posuvnou krytkou, mechanic- 28
6 Obr. 2.4 Velká pec s pìti odvádìcími kanálky 2 3 4 5 Obr. 2.5 Všechny kanálky musejí být kvùli rovnomìrnému tahu stejnì dlouhé kou klapkou nebo vhodnou cihlou (obr. 2.6). Po vyhoøení paliva a odstranìní zbytkù hoøení bylo možno tímto zpùsobem pec utìsnit, to znamená, že tahem od ústí pece do komína už nevznikaly žádné tepelné ztráty. Stavba pece svépomocí Pekaøská pec pro soukromé použití zažívá v souèasné dobì renesanci. V následující èásti popíšeme, na co je tøeba dbát pøi svépomocné stavbì zahradní pekaøské pece a jaké existují možnosti øešení a pøedpisy. Nebudeme však prezentovat nìjakou jednoznaènou, omezenou možnost jakožto návrh svépomocné stavby. Spíše chceme pøinést co nejširší pøehled realizovatelných návodù. Stavební povolení Jak se dá oèekávat, je podle zákona nutno pro stavbu zahradní pekaøské pece získat stavební povolení. Na rozdíl od kamen budovaných v interiéru domu jde u pekaøské pece, a to bez ohledu na její velikost, o budovu. Stavební øízení se sice zjednodušilo a mnoho staveb povolení nepotøebuje, avšak v budovì pekárny se nachází ohništì, pro jehož zøízení je stavební povolení stále povinné. Také je tøeba ohlásit kominíkovi stavbu komína a získat povolení pro jeho provoz. V zásadì nejsou se stavebním povolením žádné potíže, zvláštì když plán odpovídá ustanovením stavebního zákona a stavba je provádìna v souladu se soudobou úrovní techniky. Je však tøeba poèítat s tím, že stavební úøad 29
bude pøísnì sledovat umístìní budoucí pece. Proè? Napøíklad na pozemku o rozloze 250 m 2 stojí øadový domek a má se zde stavìt pec. Šíøka pozemku èiní 6 m, u sousedních pozemkù taktéž. I když pøímí sousedé svolí k obèasnému (zpoèátku èoudícímu!) provozu pece, je otázka, zda se majitelé dalších blízkých pozemkù zachovají stejnì. Aby se pøedešlo možným sousedským rozepøím, zkoumá stavební úøad, zda podle pøedpisù o imisích je v tomto pøípadì stavba pece pøípustná. Ochrana životního prostøedí má pøednost. Ménì Obr. 2.6 Pro delší zadržení páry (zapaøení) v peci leží ústí oproti dozadu se zvedající ploše pece velmi hluboko Obr. 2.7 Domácí pekaøská pec z Welzheimer Wald (Würtembersko), pùvodnì postavená okolo r. 900. Dnes stojí pøed Nìmeckým muzeem chleba problémù, nebo žádné nebudou mít majitelé samostatných rodinných domù postavených na pozemcích odpovídající rozlohy. Zde již sama velikost pozemku dovoluje optimální umístìní pece, pøièemž odstup od sousedù bude zajištìn. Doporuèujeme ještì pøed zapoèetím plánování získat od pøíslušného stavebního úøadu závazné stanovisko, zda na zamýšleném pozemku je stavba pece pøípustná. Nejdùležitìjší stavební pøedpisy: Stavba musí být umístìna minimálnì 3 m od hranic pozemku. Komín musí dosahovat minimálnì 50 cm nad høeben støechy (úøad mùže pøedepsat komín vyšší). Obr. 2.8 schematicky znázoròuje, co má stavební dokumentace pro pøedložení stavebnímu úøadu obsahovat. Pro stavební øízení musí provedení nákresu samozøejmì odpovídat plánované stavbì a uvádìt pøesné rozmìry. Na co ještì je tøeba dbát? Pec lze na pozemku postavit kamkoli, pokud budou dodrženy zákonné pøedpisy. Je však zapotøebí pøedvídat. Pøedevším pøi zapálení ohnì vzniká množství dýmu, který má být odvádìn do vyšších vrstev ovzduší, pokud možno aniž obtìžuje sousedy èi majitele. Podmínkou toho je, že komín pece stojí volnì v proudu vzduchu a výstup kouøových spalin není ovlivòován úèinky tahu nebo sání vyvolanými stávajícími budovami, jako je obytný dùm nebo garáž (obr. 2.9). Dobré je znát hlavní smìry vìtru v místì. 30