Závěrečné věcné a finanční hodnocení

Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008 2010 EVALUACE Závěrečné věcné a finanční hodnocení 2.. EVALUAČNÍÍ ZPRÁVA leden 2012

Zpracovatelský tým: Centrum EP, Oddělení rozvoje Soukenická 54 500 03 Hradec Králové tel.: +420 495 817 802 fax: +420 495 817 848 e-mail: info@cep-rra.cz www.cep-rra.cz Poděkování patří odborům Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, které spolupracovaly na závěrečném hodnocení Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010. Centrum EP, leden 2012 2

Obsah 1 Předmět a kontext evaluace... 4 1.1 Účel evaluace... 4 1.2 Typy a fáze evaluace... 5 1.3 Strategické a politické priority kraje... 6 1.4 Evaluační otázky... 8 2 Metodika a východiska evaluace... 9 2.1 Použité evaluační metody... 9 2.2 Vyhodnocení dílčích výzkumů a podkladů... 9 2.3 Výstupy monitorovacích zpráv... 10 2.4 Hlavní závěry průběžné evaluace... 14 2.5 Zapojení odborů krajského úřadu... 19 3 Věcné a finanční hodnocení... 20 3.1 Přehled priorit a specifických cílů... 20 3.2 Program rozvoje KHK 2008-10... 22 3.3 Priorita I. Podnikání a zaměstnanost... 34 3.4 Priorita II. Lidské zdroje... 64 3.5 Priorita III. Venkov a zemědělství... 91 3.6 Priorita IV. Infrastruktura... 110 4 Závěry a doporučení... 143 4.1 Závěry a interpretace evaluace... 143 4.2 Odpovědi a doporučení evaluace... 147 5 Přílohy... 162 5.1 Přehled čerpání z fondů EU v KHK dle operačních programů... 162 5.2 Přehled přidělených dotací dle dotačních programů KHK... 168 6.3 Přehled projektů Královéhradeckého kraje... 171 6 Seznam zkratek... 176 Centrum EP, leden 2012 3

1 Předmět a kontext evaluace 1.1 Účel evaluace Evaluace strategického či programového dokumentu územního samosprávného celku slouží obecně k hodnocení jeho účinnosti na společenskoekonomický rozvoj území. Evaluace by se měla stát podkladem k rozhodování o dalším směrování strategického dokumentu v podobě přijetí případných změn v jeho dosavadním nastavení, zejména opatření nepřinášejících očekávaný efekt v podobě naplňování přijatých cílů. Evaluace, která navazuje na monitoring, je proces důkladného sběru a následného zhodnocení informací o průběhu tvorby a implementace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 a o jeho kvalitativních i kvantitativních výsledcích, s cílem učinit na základě zjištěných skutečností potřebná rozhodnutí. Závěry a doporučení evaluace by měly být jedním ze vstupních podkladů při aktualizaci stávajícího či tvorbě nového programu, aby bylo dosaženo zlepšení jeho efektivnosti. Monitoring a evaluace představují základní techniky používané pro posuzování toho, zdali jdou podniknutá opatření a aktivity správným směrem, a pro srovnání jejich účinků s účinky původně plánovanými. Evaluaci však nelze zaměňovat s procesem monitoringu. Monitoring je proces sledování pokroku v rámci realizovaných opatření a ověřování jeho legitimity a souladu s programovými dokumenty a plány. Nenabízí žádná řešení zjištěných problémů pouze upozorňuje na problémy a případný nesoulad mezi plány a realitou. Proces monitoringu však umožňuje získat velké množství informací o procesu a opatřeních (činnostech), které mají být hodnoceny. Při hodnocení se využívají ukazatele a údaje z monitoringu, tudíž čím lepší jsou tyto údaje a ukazatele, tím lepší bude základ, ze kterého bude hodnocení vycházet. Hodnocení sice vychází z monitoringu, ale nepochybně nahlíží na program z širší perspektivy než monitoring. Bere totiž v úvahu i data, která nejsou do systému monitoringu zahrnuta, a zkoumá neplánované dopady, přičemž jde nad rámec běžných ukazatelů. Hodnocení poskytuje více možností k realizaci opatření ke zlepšení. Evaluace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 slouží k jeho hodnocení v celém průběhu implementace. Obsahem evaluace programu je zejména hodnocení naplňování cílů z hlediska: naplňování hodnot indikátorů jednotlivých opatření a cílů priorit, věcného naplňování cílů programu konkrétními aktivitami/projekty, výše výdajů na realizované aktivity/projekty v rámci jednotlivých opatření, struktury výdajů na jednotlivá opatření dle zdrojů jejich financování. Za provádění monitoringu a evaluace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje je zodpovědný Odbor regionálního rozvoje, cestovního ruchu a kultury, v jehož gesci je komplexně pojatý regionální rozvoj Královéhradeckého kraje. Vypracováním evaluační zprávy 2011 byl pověřen externí subjekt - Centrum EP, které je příspěvkovou organizaci Královéhradeckého kraje. Evaluační zpráva je předkládána ke schválení Zastupitelstvu Královéhradeckého kraje. Centrum EP, leden 2012 4

1.2 Typy a fáze evaluace V průběhu tvorby a realizace programových rozvojových dokumentů Královéhradeckého kraje Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-15 (dále SRK), Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 (dále PRK) byly v období 2006 2011 hodnoceny tři fáze strategického procesu dle níže uvedených typů evaluací: Předběžná (ex-ante) evaluace Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-15 hodnocení před zahájením realizace strategie (2006), pomáhá zjistit věcnost a promyšlenost strategie, výsledky jsou zahrnuty do procesu tvorby, poskytuje závěry na otázky, zda cíle rozvoje byly určeny správně, a zda je strategie relevantní, poskytuje podklady pro monitoring a budoucí evaluace. Průběžná (mid-term) evaluace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 hodnocení v průběhu realizace programu (2009), posuzuje dosavadní výstupy a výsledky intervence, opírá se především o informace získané z monitorovacího systému, tvoří přímou zpětnou vazbu programu, který napomáhá zdokonalit. Závěrečná (ex-post) evaluace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10: hodnocení po ukončení realizace programu (2011), zhodnocení programu z hlediska celkové realizace/implementace, rekapituluje a posuzuje program z hlediska věcného a finančního, podává zprávu o účinnosti intervencí a rozsah naplnění cílů. Obsahem této evaluační zprávy je věcné a finanční závěrečné (ex post) hodnocení Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10. Každá evaluace programového dokumentu se skládá z následujících 4 hlavních fází: Rozsah a struktura evaluace - formulace evaluačních otázek, přiřazení vhodných technik sběru dat k jednotlivým otázkám Sběr dat a informací - získávání primárních a sekundárních dat na základě vybraných metod a technik Analýza a interpretace dat a informací - analýza dat a tvoření evaluačních závěrů ve formě evaluační zprávy Poskytnutí informací o výstupech evaluace - sdělování výsledků průběžné evaluace vedoucí k patřičným rozhodnutím směřujícím ke zlepšení Centrum EP, leden 2012 5

1.3 Strategické a politické priority kraje Pokud by se mělo hodnotit naplňování jednotlivých specifických cílů v rámci stanovených čtyř priorit Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 (tzv. strategických priorit) a na nich navazujících priorit Dotační strategie KH kraje od roku 2010, je třeba porovnat jejich provázanost se současnými politickými prioritami Královéhradeckého kraje, které byly zveřejněny krajskými radními na tiskové konferenci 8. prosince 2008 dle programového prohlášení, které bylo vypracované 3. prosince 2008. Každý čtyřletý politický cyklus na úrovni krajské samosprávy (2004-08, 2008-12, 2012-16,...) zároveň souvisí s programovým cyklem (Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-15, Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10), tak i s evaluačním cyklem (2006, 2009, 2011). Politický cyklus, programový cyklus, evaluační cyklus Posouzení politiky Formulace politiky Závěry PRK Návrh SRK, PRK Ex-post evaluace Ex-ante evaluace Mid-term evaluace Realizace PRK Realizace politiky Ze schématu je patrné, že ve vztahu k evaluacím existují tři různé cykly. Evaluační cyklus odpovídá různým fázím programového cyklu, který sám přináší požadavek evaluací. Politický cyklus ovlivňuje jak programy, tak evaluace. Níže jsou uvedeny všechny zmiňované priority, které jsou schematicky a barevně rozčleněny do čtyř sloupců dle čtyř hlavních priorit Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-15. Současné politické priority Královéhradeckého kraje jsou v souladu se strategickými prioritami kraje. Centrum EP, leden 2012 6

Schematické rozčlenění priorit Programu rozvoje KH kraje 2008-10 (Strategie rozvoje KH kraje 2007-15), Dotační strategie KH kraje 2010-13 a současných politických priorit KH kraje 2008-12 Podnikání a zaměstnanost Lidské zdroje Venkov a zemědělství Infrastruktura Podnikání Školství a VČ aktivity Region. rozvoj a venkov Životní prostředí Sociální oblast Cestovní ruch a kultura Školství Dostupná a kvalitní zdravotní péče a sociální služby Rozvoj venkova Modernizace dopravní infrastruktury Ekologie Zdravá ekonomika krajského hospodářství Centrum EP, leden 2012 7

1.4 Evaluační otázky Cílem závěrečného hodnocení realizace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 je odpovědět na tři základní evaluační otázky, které byly definovány na začátku celého procesu evaluace: 1. Byly specifické cíle SRK 2007-15 naplňovány realizací jednotlivých opatření PRK 2008-10? Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-15 má v rámci čtyř stanovených priorit stanoveno 27 specifických cílů, které by se měly naplňovat realizací jednotlivých opatření Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10. Tyto cíle by měly být v daném časovém období naplněny. Sledování naplňování stanovených cílů je hlavním úkolem monitoringu (indikátory a projekty). Odpověď na tuto evaluační otázku by tak měla poskytnout informaci, zda implementace programu probíhala v souladu s navrženými cíli tak, aby mohly být na konci období naplněny. 2. Přispěla realizace projektů a aktivit v rámci PRK 2008-10 na území kraje k efektivnímu naplňování cílů SRK 2007-15? Naplňování specifických cílů Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-15 lze hodnotit nejen sledováním hodnot indikátorů, ale i konkrétními aktivitami a projekty, které jsou realizovány v rámci navržených opatření. Odpověď na druhou evaluační otázku hodnotí, jak realizace těchto aktivit, popř. projektů v rámci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 přispěla k naplňování stanovených cílů Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-15. 3. Byla výše a struktura výdajů na realizované projekty v PRK 2008-10 dle zdrojů jejich financování účelná pro naplňování cílů SRK 2007-15? Projekty realizované v rámci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 jsou evidovány v monitorovacím systému. Tato databáze obsahuje projekty nejen Královéhradeckého kraje, ale i projekty ostatních implementujících subjektů. Jsou v nich zahrnuty i úspěšné projekty, které obdržely dotaci z fondů EU (operační programy a Program rozvoje venkova ČR 2007-13) či projekty, které byly úspěšné při žádosti o dotaci od Královéhradeckého kraje. Zhodnocení účelnosti výše a struktury výdajů na tyto projekty by mělo být odpovědí na třetí otázku. Centrum EP, leden 2012 8

2 Metodika a východiska evaluace 2.1 Použité evaluační metody Výsledky evaluace jsou do značné míry závislé na věrohodnosti získaných dat a způsobem sběru. Relevantní data a informace, využitelná pro evaluaci, je možné získat z dostupných hodnot indikátorů, statistiky, z různých šetření apod. Na sběr dat navazuje jejich kvalitní a nestranná interpretace, bez které nelze učinit potřebná rozhodnutí, jejímž cílem má být zlepšení účinnosti programu. K evaluaci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 byly použity níže uvedené metody, techniky a nástroje: Kvantitativní metody: 1) Využití administrativních dat - administrativní data se týkají informací, které jsou shromažďovány v rámci monitorování Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 (indikátorová sestava, databáze projektů) 2) Využití dat ze sekundárních zdrojů tato technika odkazuje na data, za jejichž sběr hodnotitel přímo neodpovídá (na rozdíl od primárních dat), jedná se o data sesbíraná ještě před samotným procesem evaluace (programové dokumenty a statistické zdroje, dřívější evaluace a analýzy) Kvalitativní metody: 3) Využití primárních dat primární data jsou generována samotným hodnotitelem za určitým účelem, v tomto případě se jedná o názorový průzkum o realizaci PRK 2008-10 mezi příslušnými odbory Krajského úřadu Královéhradeckého kraje 4) Konzultace se zainteresovanými subjekty konzultace se zainteresovanými subjekty je jedním z nástrojů participačních technik a cílem je zapojení těchto subjektů do tvorby programové evaluace 2.2 Vyhodnocení dílčích výzkumů a podkladů Pro potřeby závěrečné evaluace PRK 2008-10 byly použity následující podklady a dokumenty: Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-15 Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 Ex-ante hodnocení Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-15 Průběžné věcné a finanční hodnocení Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 Monitoring Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 Monitorovací zpráva Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 za rok 2008 včetně příloh Monitorovací zpráva Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 za rok 2009 včetně příloh Centrum EP, leden 2012 9

Monitorovací zpráva Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 za rok 2010 včetně příloh V další části budou představeny hlavní výsledky dílčích výzkumů a podkladů, které byly za pomoci stanovených nástrojů využity pro potřeby průběžného hodnocení Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10, rozdělené dle výše uvedených evaluačních metod a technik. 2.3 Výstupy monitorovacích zpráv Souhrnné výstupy z Monitorovacích zpráv Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 sumarizují data ze 4 monitorovacích databází za roky 2008, 2009 a 2010. Účelem monitoringu Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 je průběžné sledování naplňování programu v jednotlivých letech, jež je podkladem pro jeho průběžné a konečné hodnocení. Hlavní části monitoringu PRK 2008-10 tvoří: 1) Monitorovací indikátory Programu rozvoje KHK 2008-10 2) Dotační a grantové programy Královéhradeckého kraje 3) Projekty na území kraje financované z prostředků EU 4) Projekty Královéhradeckého kraje nefinancované z EU 1) Monitorovací indikátory Programu rozvoje KHK 2008-10 Základním nástrojem pro monitoring PRK je indikátor, představující číselné vyjádření určité skutečnosti, jež je možné měřit a porovnávat v čase a prostoru. Úkolem indikátoru je měřit, zda bylo dosaženo cíle vytyčeného programem. Indikátorová sestava obsahuje celkem 207 indikátorů. Pokud není stanoven žádný indikátor, monitorování nahrazují konkrétní databáze projektů. Data do indikátorové sestavy poskytli jednotliví poskytovatelé dat dle stanovené struktury. Počet indikátorů PRK 2008-10 dle poskytovatelů dat Poskytovatel dat Počet indikátorů Odbory KÚ KHK 89 ŘO ROP NUTS II SV 24 Český statistický úřad 85 Ostatní poskytovatelé dat (Czechinvest, Hospodářská komora, Úřady práce) 9 Celkem 207 Centrum EP, leden 2012 10

2) Dotační a grantové programy Královéhradeckého kraje Tato část monitoringu PRK 2008-10 je zaměřena na sledování projektů či aktivit, které byly úspěšné v získání dotace z grantových a dotačních programů Královéhradeckého kraje, a které byly v letech 2008-10 vyhlášeny Královéhradeckým krajem. V roce 2008 Královéhradecký kraj vypsal celkem 60 dotačních a grantových programů. V nich bylo úspěšných celkem 1 687 žadatelů, kterým byla přerozdělena finanční částka ve výši 195 738 540 Kč. Finanční obnos poskytnutý přes Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje v rámci této sumy činil 48 971 000 Kč. V roce 2009 Královéhradecký kraj vypsal celkem 50 dotačních a grantových programů. V nich bylo úspěšných 1 987 žadatelů, kterým byla přerozdělena finanční částka ve výši 309 617 557 Kč. Finanční obnos poskytnutý přes Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje v rámci této sumy činil 47 554 700 Kč. V roce 2010 Královéhradecký kraj vypsal celkem 43 dotačních a grantových programů. V nich bylo úspěšných celkem 1 764 žadatelů, kterým byla přerozdělena finanční částka ve výši 268 672 527 Kč. Finanční obnos poskytnutý přes Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje v rámci této sumy činil 46 379 190 Kč. Souhrny za dotační a grantové programy KHK včetně POV za roky 2008, 2009 a 2010 Rok Počet dotačních titulů Počet úspěšných žadatelů Přidělená dotace v Kč 2008 60 1687 195738540 2009 50 1987 309617557 2010 42 1764 268672527 2008-10 152 5438 774028624 Celkem Královéhradecký kraj za tříleté období 2008-10 vyhlásil 152 dotačních programů včetně Programu obnovy venkova KHK (5 dotačních titulů ročně). V rámci nich rozdělil mezi 5 438 úspěšných žadatelů částku 774 028 624 Kč. Největší objemy dotací směřují v rámci 13 dotačních témat do oblasti vodního hospodářství, rozvoje venkova a kultury včetně památkové péče, nejmenší přidělení finanční prostředky vykazují oblasti mezinárodní spolupráce, inovací a prevence. Přehled čerpání dotací KHK dle dotačních témat za období 2008-10 Dotační téma Počet úspěšných žadatelů Přidělená dotace v Kč Vodní hospodářství 186 145 192 000 Venkov - POV 685 142 904 890 Kultura a památková péče 901 127 894 783 Sociální služby 489 82 367 000 Volnočasové aktivity a sport 1 468 75 795 609 Centrum EP, leden 2012 11

Dotační téma Počet úspěšných žadatelů Přidělená dotace v Kč Lesní hospodaření 555 64 349 457 Životní prostředí a zemědělství 291 49 756 205 Regionální rozvoj 295 46 595 503 Vzdělávání 306 22 665 743 Cestovní ruch 115 10 485 010 Prevence 104 3 371 377 Inovace 11 1 460 000 Mezinárodní spolupráce 32 1 191 048 Celkem KHK 2008-10 5 438 774 028 624 3) Projekty Královéhradeckého kraje nefinancované z prostředků EU Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 je naplňován jednotlivými aktivitami a projekty. Z toho důvodu byl krajským úřadem a zpracovatelem programu pořízen seznam projektů, které by měly být realizovány v průběhu jeho implementace v letech 2008-10. Součástí monitorování PRK je i tato databáze, která je členěna dle jednotlivých odborů KÚ. Obsahuje projekty Královéhradeckého kraje zahájené do 31.12. 2010, které nejsou financovány z prostředků EU (projekty KH kraje podpořené v rámci operačních programů 2007-13 jsou součástí jiné části monitoringu). Do konce roku 2010 bylo v rámci Programu rozvoje KH kraje 2008-10 zahájeno Královéhradeckým krajem 52 projektů (nefinancovaných z prostředků EU) s celkovými náklady 522 736 550 Kč. Z prostředků Královéhradeckého kraje byla na všechny projekty vynaložena částka 339 776 700 Kč, což je cca 65%. Počet projektů KHK včetně jejich nákladů členěných dle odborů KÚ (2008-10) Odbor KÚ KHK Počet Rozpočet projektů z toho rozpočet KHK Odbor informatiky 1 1 131 000 1 131 000 Odbor kancelář ředitele 2 185 700 185 700 Odbor regionálního rozvoje, CR a kultury 6 4 164 850 3 195000 Odbor sociálních věcí 19 456 168 000 304 499 000 Odbor školství 14 38 216 000 15 595 000 Odbor ŽP a zemědělství 3 14 500 000 6 800 000 Odbor územního plánování a stavebního řádu 7 8 371 000 8 371 000 Celkem KHK 52 522 736 550 339 776 700 Centrum EP, leden 2012 12

4) Projekty na území kraje financované z prostředků EU Seznam projektů realizovaných na území Královéhradeckého kraje z prostředků EU pomocí operačních programů v programovém období 2007-13 obsahuje pouze ty schválené projekty, které byly zahájeny do 31.12. 2010. V rámci operačních programů 2007-13 bylo na území Královéhradeckého kraje u projektů zahájených do 31.12. 2010 úspěšných celkem 2 701 žadatelů. Ti na své projekty získali dotaci z prostředků EU ve výši 20 682 019 233 Kč. Královéhradecký kraj obdržel na 63 projektů zahájených do 31.12.2010 dotace z EU ve výši 2,3 mld. Kč. Přehled čerpání dotací z operačních programů a Programu rozvoje venkova na území Královéhradeckého kraje u projektů zahájených do 31.12.2010 Název programu 2007-13 Počet podpořených projektů Dotace z EU v Kč Regionální operační program NUTS II 179 5 243 817 529 Operační program Doprava 4 2 607 582 650 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 284 2 531 494 162 Operační program Životní prostředí 193 2427625995 Operační program Podnikání a inovace 239 2264660510 Integrovaný operační program 457 1748952231 Program rozvoje venkova 1013 1369932141 Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 232 1 489 709 612 2 713 015 452 79 253 792 880 Operační program Rybářství 17 20 139 245 Operační program Nadnárodní spolupráce Střední Evropa 2 11 296 828 Celkem OP 2007-2013 2 701 20 682 019 233 Pozn.: Data za individuální projekty z OPVK řídící orgán neposkytl. Centrum EP, leden 2012 13

Přehled čerpání dotací z operačních programů a Programu rozvoje venkova na území Královéhradeckého kraje u projektů zahájených do 31.12.2010 6 000 000 000 5 000 000 000 4 000 000 000 3 000 000 000 2 000 000 000 1 000 000 000 0 5 243 817 529 (179) 2 607 582 650 (4) 2 531 494 162 (284) 2 427 625 995 (193) 2 264 660 510 (239) 1 748 952 231 (457) 1 489 709 612 (232) 1 369 932 141 (1013) 713 015 452 (2) 253 792 880 (79) 20 139 245 (17) 11 296 828 (2) ROP OPD OPLZZ OPŽP OPPI IOP OPPS PRV OPVVI OPVK OPR OPCE Pozn.: Popis datové řady udává finanční částku schválené dotace z fondů EU v Kč, číslo v závorce počet realizovaných projektů (data za individuální projekty z OPVK řídící orgán neposkytl). 2.4 Hlavní závěry průběžné evaluace soulad politických cílů Královéhradeckého kraje (2008-12) se strategickými cíli Strategie rozvoje KHK 2007-15 a Programu rozvoje KHK 2008-10 do evaluačního procesu Programu rozvoje Královéhradeckého kraje byly zapojeny úspěšně téměř všechny dotčené odbory krajského úřadu, jejichž zástupci se podíleli na zodpovězení evaluačních otázek úspěšným krokem v rámci celého procesu bylo opětovné svolání Krajské koordinační skupiny (která se podílela od začátku na tvorbě SRK 2007-15 a PRK 2008-10 a bude zapojena i do tvorby následujících programových dokumentů), ale i dotazníkové šetření obcí v kraji ne zcela jasné vztahy a kompetence v odpovědnosti odborů KÚ a garantů za jednotlivé specifické cíle a opatření PRK 2008-10 celkové výdaje na realizaci PRK tvoří dotace EU v rámci operačních programů a výdaje Královéhradeckého kraje (poskytnuté dotace, realizované projekty) ve výši 5 507 348 827 Kč v rámci celého PRK 2008-10 jednoznačně a logicky převažuje financování z EU (87,8%), výdaje z rozpočtu KHK tvoří 12,2% nejvíce z celkových finančních prostředků směřovalo do Priority 4 Infrastruktura (60,1%), nejméně naopak do Priority 1 Podnikání a zaměstnanost (11,3%) Centrum EP, leden 2012 14

do 31.12.2008 byla přidělena dotace z EU ve výši 4 837 352 257 Kč v rámci OP celkem 574 žadatelům v Královéhradeckém kraji na projekty o celkovém finančním objemu 8 169 751 817 Kč (podíl dotace činil 59,2%) největší podíl dotací z fondů EU byl poskytnut v rámci ROP NUTS II SV (2 717 412 003 Kč, tj. 56,2%), PRV (662 304 283 Kč, tj. 13,7%) a OPPI (404 016 000 Kč, tj. 8,4%) dotace z fondů Evropské unie tvoří největší podíl výdajů na realizaci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10, největší podíl dotací (58,0%) je v oblasti infrastruktury a životního prostředí, neboť se jedná o velké a velmi finančně náročné projekty, jejichž zaměření odpovídá nastavení jednotlivých operačních programů 2007-13 (především ROP NUTS II SV, OPŽP) 17,1% evropských dotací směřuje v Královéhradeckém kraji na rozvoj venkova a zemědělství (Priorita 3), kde největší podíl tvoří Program rozvoje venkova ČR, podíl priorit 1 a 2 je téměř stejný a přesahuje 12%. 2008 realizováno Královéhradeckým krajem a jeho organizacemi celkem 74 projektů (z toho 22 spolufinancováno z fondů EU) v celkové výši 1 925 625 716 Kč (24,6% vlastních prostředků KHK) největší podíl celkových výdajů (poskytnuté dotace i realizované projekty) Královéhradeckého kraje (74,9%) tvoří investice do oblasti infrastruktury a životního prostředí (Priorita 4), 2% jsou vynaložena na podporu podnikání a zaměstnanosti (Priorita 1), na ostatní dvě priority směřuje přibližně stejný objem finančních prostředků (10,6% do oblasti lidských zdrojů, 12,6% na podporu venkova) - tato struktura odpovídá zaměření krajských projektů, které jsou většinou infrastrukturní povahy celkově největší objem krajských dotací směřuje do oblasti venkova - Priorita 3 (39,4%) prostřednictvím Programu obnovy venkova KHK a do oblasti infrastruktury a životní prostředí - Priorita 4 (35,6%) dle specifických cílů SRK největší podíl poskytnutých dotací kraje směřuje na realizaci opatření specifických cílů 4.F Modernizace a zvyšování kapacit infrastruktury cestovního ruchu (20,3%) a 3.C Zvýšení přitažlivosti venkovských oblastí zlepšením kvality a dostupnosti služeb (16,7%), následují cíle 2.B Dostupnost kvalitních sociálních a zdravotních služeb (14,5%) a 4.A Zkvalitnění a rozvoj technické a podnikatelské infrastruktury (12,5%) k realizaci čtyř specifických cílů (1.C, 1.F, 1.G, 4.H) nejsou vykazovány za rok 2008 žádné finanční výdaje či dotace, některé cíle jsou částečně naplňovány v rámci jiných cílů (viz komentáře u jednotlivých priorit) u většiny specifických cílů převládá financování z evropských zdrojů, u čtyřech specifických cílů naopak financování z krajského rozpočtu (2.C Rozvoj volnočasových aktivit včetně tělovýchovy a sportu, služeb sociální prevence a integrace ohrožených skupin obyvatelstva, 2.D Rozvoj systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, 3.A Zlepšení využití místního ekonomického potenciálu na venkově a 3.E Podpora zavádění moderních metod plánování pro udržitelný rozvoj) v rámci struktury výdajů na realizaci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 lze vidět převládající podíl celkových finančních prostředků na specifický cíl 4.E Rozvoj Centrum EP, leden 2012 15

infrastruktury v oblastech školství, vzdělávání, zdravotnictví, sociálních věcí a ostatní občanské vybavenosti (22,6%) a 4.C Rozvoj a revitalizace dopravní infrastruktury v regionu (19,1%). Priorita 1 Podnikání a zaměstnanost do oblasti podnikání a zaměstnanosti směřuje nejméně finančních prostředků (11,3% v rámci celého PRK) v rámci celé Priority 1 převládá jednoznačně financování z evropských zdrojů, které tvoří téměř 98% celkových výdajů na tuto oblast největší podíl finančních prostředků v rámci této priority je směřován do cíle 1.B Podpora vzniku a rozvoje nových firem a rozvoj kooperace se strategickými partnery (46,7%), zároveň je tento specifický cíl i nejvíce podpořen dotacemi z EU, jedná se zde výhradně o projekty financované z OPPI druhý největší celkový podíl v rámci priority směřuje na realizaci specifického cíle 1.H Zvýšení podílu cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu (32,7%) - tento cíl má zároveň i nejvyšší podíl financování Královéhradeckým krajem v rámci priority (70,3%) všechny specifické cíle Priority 1 Podnikání a zaměstnanost jsou naplňovány pouze částečně Priorita 2 Lidské zdroje v rámci priority Lidské zdroje bylo 2008 realizováno nejvíce projektů financovaných z prostředků Královéhradeckého kraje oblast lidských zdrojů je po podnikání druhá nejméně financovaná priorita v rámci celého PRK 2008-10 (podíl tvoří 12%) v rámci priority 2 Lidské zdroje největší podíl finančních prostředků směřuje do realizace specifických cílů 2.B (kvalitní sociální zdravotní služby) a 2.E (rozvoj komunitního a kulturního života) specifické cíle 2.C (volnočasové aktivity) a 2.D (EVVO) nezískaly 2008 finanční prostředky ze zdrojů EU specifické cíle 2. C (volnočasové aktivity) a 2. D (EVVO) jsou 100% financovány z prostředků KHK, u cíle 2. D se jedná o 100% dotační pokrytí z financí KHK Priorita 3 Venkov a zemědělství do oblasti venkova a zemědělství směřuje výrazná část podpory v rámci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje: 20% veškerých objemů; na druhém místě po dominující prioritě 4 Infrastruktura v rámci priority Venkov a zemědělství bylo 2008 realizováno absolutně nejvíce projektů spolufinancovaných krajem i EU Centrum EP, leden 2012 16

veškerá podpora zemědělství v rámci PRK je realizována z prostředků EU (převážně z Programu rozvoje venkova ČR) všechny projekty, jejichž realizátorem je Královéhradecký kraj jsou v prioritě 3 realizovány v rámci specifického cíle 3.E (Podpora zavádění moderních metod plánování pro udržitelný rozvoj) priorita 3 Venkov a zemědělství se v některých oblastech částečně překrývá s ostatními prioritami, což místy problematizuje objektivitu hodnocení jednotlivých podpořených aktivit v rámci daných témat Priorita 4 Infrastruktura do oblasti infrastruktury směřuje jednoznačně nejvíce finančních prostředků (60,1% v rámci celého PRK) v rámci priority 4 Infrastruktura, ale i celého PRK 2008-10 největší podíl financí směřuje do realizace specifických cílů 4.C (dopravní infrastruktura) a 4.E (infrastruktura pro veřejné služby a občanskou vybavenost) specifický cíl 4.B je prozatím nejméně naplňován ( 2008 nebyly vykázány žádné aktivity či projekty na realizaci navržených opatření) do oblasti životního prostředí (v rámci specifického cíle 4.G) byl největší objem dotací z OPŽP poskytnut na projekty v oblasti 3.2. Realizace úspor energie a využití odpadního tepla a 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny v rámci dotačních programů KHK byl největší objem dotací na oblast životního prostředí poskytnut na Rozvoj infrastruktury v oblasti vodního hospodářství obcí do 2000 obyvatel, Nakládání s komunálním odpadem a kaly z čistíren odpadních vod a Protipovodňová ochrana Odpovědi a komentáře k evaluačním otázkám: 1. Jak jsou naplňovány stanovené cíle Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10? Většina specifických cílů Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 je průběžně naplňována. Celkem 11 specifických cílů je naplňováno v plném rozsahu a 16 specifických cílů je naplňováno částečně. 2. Přispívá realizace projektů a aktivit na území KH kraje k efektivnímu naplňování cílů PRK 2008-10? Realizace úspěšných projektů a aktivit 2008 na území kraje ve velké míře přispívá k naplňování cílů PRK 2008-10. Na realizaci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 bylo vynaloženo 2008 celkem 5 507 348 827 Kč. Nejvíce finančních prostředků směřovalo do priority 4 Infrastruktura (60,1%), nejméně naopak do priority 1 Podnikání a zaměstnanost (11,3%). V rámci struktury celkových výdajů na realizaci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 lze vidět převládající podíl finančních prostředků na specifický cíl 4.E Rozvoj infrastruktury v oblastech Centrum EP, leden 2012 17

školství, vzdělávání, zdravotnictví, sociálních věcí a ostatní občanské vybavenosti (22,6%) a 4.C Rozvoj a revitalizace dopravní infrastruktury v regionu (19,1%). K realizaci pěti specifických cílů nejsou vykazovány za rok 2008 žádné výdaje či dotace na realizaci projektů (1.C Podpora zlepšení komunikace mezi veřejnou správou a podnikatelskou sférou, 1.F Zlepšení propojení vzdělávací sféry s potřebami trhu práce, 1.G Zlepšení podmínek pro osoby znevýhodněné na trhu práce a 4.B Vznik a rozvoj sítí pro informační a telekomunikační technologie včetně jejich obsahu a využití 4.H Zvýšení kvality bydlení a zlepšení vzhledu měst a obcí). 3. Je výše a struktura výdajů na realizované projekty dle zdrojů jejich financování účelná pro naplňování cílů PRK 2008-10? Výše a struktura výdajů na realizované projekty 2008 se jeví jako účelná pro naplňování stanovených cílů PRK 2008-10. Otázkou zůstává, jaká bude situace v novém programovém období EU po roce 2013. Dotace z fondů Evropské unie tvoří logicky v současné době největší podíl výdajů na realizaci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10. Dotace EU z celkových výdajů na realizaci Programu rozvoje KHK 2008 tvořily 87,8% (4 837 352 256 Kč), zbývajících 12,2% bylo investováno z prostředků Královéhradeckého kraje. Struktura prostředků tak odpovídá rozložení celkových zdrojů. Největší podíl dotací (58,0%) je v oblasti infrastruktury a životního prostředí, neboť se jedná o velké a velmi finančně náročné projekty, jejichž zaměření odpovídá nastavení jednotlivých operačních programů 2007-13 (především ROP NUTS II SV, OPŽP). 17,1% evropských dotací směřuje v Královéhradeckém kraji na rozvoj venkova a zemědělství (Priorita 3), kde největší podíl tvoří Program rozvoje venkova ČR. Podíl priorit 1 a 2 téměř stejný a přesahuje 12%. U většiny specifických cílů převládá financování z evropských zdrojů, u čtyřech specifických cílů naopak financování z krajského rozpočtu (2.C Rozvoj volnočasových aktivit včetně tělovýchovy a sportu, služeb sociální prevence a integrace ohrožených skupin obyvatelstva, 2.D Rozvoj systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, 3.A Zlepšení využití místního ekonomického potenciálu na venkově a 3.E Podpora zavádění moderních metod plánování pro udržitelný rozvoj). Největší podíl celkových výdajů Královéhradeckého kraje (74,9%) tvoří investice do oblasti infrastruktury a životního prostředí (Priorita 4). Pouhé 2% jsou vynaložena na podporu podnikání a zaměstnanosti (Priorita 1), na ostatní dvě priority směřuje přibližně stejný objem finančních prostředků (10,6% do oblasti lidských zdrojů, 12,6% na podporu venkova). Tato struktura odpovídá zaměření krajských projektů, které jsou většinou infrastrukturní povahy. Centrum EP, leden 2012 18

Doporučení zapracovaná na základě závěrů průběžné evaluace PRK 2008-10 na základě doporučení průběžné evaluace PRK 2008-10 a ex-ante hodnocení SRK 2007-15 byla aktualizována návrhová část Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-15 následujícím způsobem: - zjednodušení struktury specifických cílů SRK 2007-15 včetně eliminování tematických překryvů - přiřazení příslušné infrastruktury pod věcně zaměřené priority a cíle umožňující efektivnější hodnocení realizace programu v rámci tvorby nového Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2011-13 byly zapracovány níže uvedená doporučení z průběžné evaluace: - efektivnější nastavení opatření včetně zajištění garantů - úprava a redukce monitorovacích ukazatelů PRK 2011-13 - eliminace překryvů finančních nástrojů realizace opatření 2.5 Zapojení odborů krajského úřadu Evaluace byla prováděna v součinnosti s dotčenými odbory krajského úřadu, které mají věcnou vazbu na jednotlivá opatření PRK 2008-10 a jsou zodpovědné za implementaci a monitorování konkrétních části programu. Zástupci těchto odborů se spolupodíleli na zodpovězení základních evaluačních otázek. V rámci hodnotícího procesu byly osloveny odbory KÚ, které dle přílohy Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 nesou zodpovědnost za realizaci nastavených opatření v rámci specifických cílů PRK. Tyto odbory již při monitorování PRK za jednotlivé roky 2008, 2009 a 2010 poskytly data pro potřebné databáze, a to jak projektových, tak indikátorových, na jejichž tvorbě se také spolupodílely. V závěrečné fázi evaluace zpracovatel této zprávy poskytl dotčeným odborům výstupy monitorovacích zpráv Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 za roky 2008, 2009 a 2010, které jsou hlavním vstupním materiálem pro závěrečné hodnocení dosavadní realizace programu. Zástupci odborů krajského úřadu měli za úkol se pokusit na základě tohoto materiálu odpovědět na tři hlavní evaluační otázky, a to v mezích jejich kompetencí. Tyto odpovědi, popř. komentáře byly zapracovány do následující kapitoly Věcné a finanční hodnocení dle jednotlivých specifických cílů a celkově pak v závěru v odpovědích na evaluační otázky. Centrum EP, leden 2012 19

3 Věcné a finanční hodnocení Tato kapitola prezentuje organizovaným způsobem a vhodnou formou (grafy, schémata, tabulky, popisy,...) výsledky evaluačního výzkumu Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 (především informace o shromážděných datech z monitoringu a jejich interpretace). Výstupy Monitorovacích zpráv za roky 2008, 2009 a 2010 (indikátory, projekty KHK, dotační tituly KHK, operační programy) byly tematicky rozděleny pod jednotlivé specifické cíle dle původního návrhu Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10. První část uvádí přehled specifických cílů dle jednotlivých priorit Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10. Druhá část prezentuje hodnocení na úrovni celého programu (globální cíl) a další čtyři části jsou hierarchicky seřazeny dle priorit a specifických cílů, u kterých jsou prezentovány výsledky hodnotícího procesu s komentářem. 3.1 Přehled priorit a specifických cílů I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Specifické cíle: A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti B) Podpora vzniku a rozvoje nových firem a rozvoj kooperace se strategickými partnery C) Podpora zlepšení komunikace mezi veřejnou správou a podnikatelskou sférou D) Podpora vzájemné spolupráce firem, institucí terciárního vzdělávání a institucí výzkumných. Podpora výzkumu, vývoje a inovací (systémové a technologické) E) Rozvoj celoživotního učení a zlepšení spolupráce vzdělávací sféry se zaměstnavateli při rozvoji systému celoživotního učení F) Zlepšení propojení vzdělávací sféry s potřebami trhu práce G) Zlepšení podmínek pro osoby znevýhodněné na trhu práce H) Zvýšení podílu cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu I) Racionální využívání stávajících zdrojů energií, surovinových zdrojů a podpora využití energie z obnovitelných zdrojů II. Priorita Lidské zdroje Specifické cíle: A) Zvýšení vzdělanosti obyvatelstva s využitím nových moderních vzdělávacích metod a nových technologií v počátečním i dalším vzdělávání B) Dostupnost kvalitních sociálních a zdravotních služeb C) Rozvoj volnočasových aktivit včetně tělovýchovy a sportu, služeb sociální prevence a integrace ohrožených skupin obyvatelstva D) Rozvoj systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty E) Rozvoj komunitního a kulturního života Centrum EP, leden 2012 20