ODŮVODNĚNÍ. Vyhláška č. 341/2012 Sb., o rozsahu činností depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu

Podobné dokumenty
VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o rozsahu činností depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu

ODŮVODNĚNÍ. Vyhláška o kontrolních povinnostech depozitáře standardního fondu A. OBECNÁ ČÁST

ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST. a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (malá RIA)

ODŮVODNĚNÍ. k návrhu vyhlášky č. 57/2012 Sb., o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu a důchodového fondu

VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2011 o činnosti depozitáře fondu kolektivního investování a ujednáních depozitářské smlouvy standardního fondu

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST

o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů

ODŮVODNĚNÍ. 1.2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST

Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 2016,

ODŮVODNĚNÍ. Vyhláška č. 191/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci

ODŮVODNĚNÍ. vyhlášky č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu

Legislativa investičního bankovnictví

Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.

o) schválení změny depozitáře, nebo

1 Předmět a rozsah úpravy Tato vyhláška upravuje a) způsob určení výše odměny a způsob výplaty odměny

fondu zrušují. Čl. I Vyhláška č. 57/2012 Sb., o minimálních náležitostech

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 4. volební období rozpočtový výbor. USNESENÍ z 25. schůze dne 10. února 2004

ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST. a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (malá RIA)

N Á V R H VYHLÁŠKA ze dne 2016,

Čl. I. 1. V 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova požadavky na kvalitativní kritéria nahrazují slovy kvalitativní požadavky na.

N Á V R H VYHLÁŠKA ze dne 2017

Návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl podán.

ODŮVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST. A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad RIA

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ODŮVODNĚNÍ návrhu vyhlášky o informačních povinnostech některých osob oprávněných poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze

ODŮVODNĚNÍ. 1.2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, a rizik spojených s nečinností

10. V části druhé v nadpisu Hlavy II se slovo (BILANCE) zrušuje.

VYHLÁŠKA ze dne 17. září 2013 o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí

Bankovní právo - 8. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST

PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ OBCHODŮ

ODŮVODNĚNÍ. Vyhlášky č. 215/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu

MF poř. č. 16. Název legislativního úkolu. návrh zákona o kolektivním investování. Předpokládaný termín nabytí účinnosti

1.4 Povolení k činnosti udělilo Ministerstvo financí pod č.j. 324/50.058/1995 dne

STANOVISKO č. STAN/19/2004 ze dne

STATUT ALLIANZ DYNAMICKÝ ÚČASTNICKÝ FOND ALLIANZ PENZIJNÍ SPOLEČNOST, A. S.

9. funkční období. Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů

Srovnání dopadů dle typu fondu

ZÁKON č.240 ze dne 3. července 2013 o investičních společnostech a investičních fondech. Martin Jonáš Jana Kubínová Martin Koudelka

Odůvodnění. vyhlášky o evidenci krytých bloků A. OBECNÁ ČÁST

- 1 - ODŮVODNĚNÍ. OBECNÁ ČÁST A) Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA 1. Důvod předložení

INVESTIKA, investič ní společ nost, a.s. Politika vý konu hlasovačí čh pra v

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh)

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Předpisová základna pro Fondy kvalifikovaných investorů současnost x od července 2013

provozovatele solární elektrárny, b) adresu bydliště, místo podnikání nebo sídlo provozovatele

N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění

Při provádění pokynů klienta učiní Banka všechny kroky nezbytné k dosažení dlouhodobě nejlepšího možného výsledku pro klienta.

1. Základní identifikační údaje. 2. Cíl návrhu vyhlášky

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

I. 1. str. označení fondu nově zní: Speciální fond kvalifikovaných investorů

Důvodová zpráva. I. Obecná část

návrhu vyhlášky o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2009 o investičních nástrojích, do kterých může investovat standardní fond

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Politika výkonu hlasovacích práv

7. V části I. čl. 4.2 zní:

VYHLÁŠKA. č. 58/2006 Sb. ze dne 23. února 2006

každé osoby uvedené v tomto seznamu,.

Návrh. ZÁKON ze dne , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění

IV. Ministerstvo financí ČR Odbor 27 Finanční trhy I Oddělení Bankovnictví

vyhlášky o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance

ZJEDNODUŠENÝ STATUT Solární energie, otevřený podílový fond, Conseq investiční společnost, a.s.

INVESTIKA, investič ní společ nost, a.s. Politika prova de ní občhodů

Zákony pro lidi - Monitor změn ( ODŮVODNĚNÍ

PRAVIDLA ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ

S T A T U T ALLIANZ TRANSFORMOVANÝ FOND, ALLIANZ PENZIJNÍ SPOLEČNOST, A. S.

ZÁKO ze dne 2011 kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Čl.

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: ODŮVODNĚNÍ

Věstník ČNB částka 17/2011 ze dne 30. prosince ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 19. prosince 2011

Platné znění novelizovaných ustanovení nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, s

Návrh. VYHLÁŠKA.../2018 Sb. ze dne , o evidenci krytých bloků

Penzijní reforma v České republice leden 2012

návrhu vyhlášky o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance

VYHLÁŠKA ze dne 4. května 2009 o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti

/14, 1, PSČ , IČ: V

PRAVIDLA ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ

Srovnání požadavků na statut

PRAVIDLA KOMERČNÍ BANKY, A.S. PRO OBCHODOVÁNÍ S NÁSTROJI

Důvodová zpráva. I. Obecná část. 1.1 Zhodnocení platného právního stavu

Česká národní banka stanoví podle 142 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb.

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

93/2007 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. dubna 2007 o informační povinnosti penzijního fondu pro účely dohledu České národní banky

Klíčové informace pro investory

DŮCHODOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAMĚŘENÍM NA III. PILÍŘ

N á v r h. 11e. Finanční zajištění

Zákony pro lidi - Monitor změn ( Důvodová zpráva

ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST

DEFINICE POJMŮ UŽÍVANÝCH VE SMLUVNÍ DOKUMENTACI A V DOKUMENTACI PRO INFORMOVÁNÍ ZÁKAZNÍKŮ 1

Ceník Erste Premier pro bankovní obchody (dále jen Ceník)

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH

PRAVIDLA PRO AUKČNÍ OBCHODY

Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace

Transkript:

ODŮVODNĚNÍ Vyhláška č. 341/2012 Sb., o rozsahu činností depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu A. OBECNÁ ČÁST a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (malá RIA) 1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ Vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření a zákonu č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, které byly dne 28. prosince 2011 vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Oba zákony obsahují zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu k regulaci činnosti depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu (dále také depozitář fondu ). 1.1 Název Vyhláška č. 341/2012 Sb., o rozsahu činností depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu. 1. 2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností Identifikace problému Zákon o penzijním připojištění, zákon o kolektivním investování a vyhláška č. 195/2011 Sb. V oblasti poskytovatelů penzijních produktů na českém trhu dosud působily jen penzijní fondy. Jejich činnost reguluje zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o penzijním připojištění ). Tento zákon v oblasti úpravy depozitáře fondu, vedle několika vlastních pravidel uvedených v 8, odkazuje na zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o kolektivním investování ). Zákon o kolektivním investování věnuje činnosti depozitáře fondu celou část čtvrtou. Na tento předpis navazuje vyhláška č. 195/2011 Sb., o činnosti depozitáře fondu kolektivního investování a ujednáních depozitářské smlouvy standardního fondu (dále jen vyhláška č. 195/2011 Sb. ). Změna na úrovni zákona Nové zákony o důchodovém spoření a doplňkovém penzijním spoření zavádějí v oblasti penzijních produktů nové instituty - penzijní společnosti, účastnické fondy a důchodové fondy. Současně obsahují zmocnění pro samostatnou úpravu činnosti depozitáře důchodových fondů a účastnických fondů prováděcím předpisem. Dosavadní vazbu regulace depozitáře penzijních fondů na zákon o kolektivním investování a jeho prováděcí vyhlášku č. 195/2011 Sb. nové zákony ruší a nahrazují ji odkazem na prováděcí předpis k činnosti depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu. Cíle vyhlášky, kterých má být dosaženo Podzákonná právní úprava musí respektovat záměr zákonodárce oddělit regulaci činnosti depozitářů nových důchodových a účastnických fondů od úpravy platné v kolektivním investování. Proto se musí vytvořit nová podzákonná právní úprava pro důchodové a účastnické fondy, tj. vyhláška o rozsahu činností depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu (dále jen nová vyhláška ). To však nebrání tomu, aby se nová podzákonná 1

úprava nemohla inspirovat ve vyhlášce č. 195/2011 Sb., pokud se jedná o obdobné právní instituty. Rizika spojená s nečinností Zákony o důchodovém spoření a doplňkovém penzijním spoření s vydáním prováděcího předpisu výslovně počítají, změny provedené na zákonné úrovni vyžadují vytvoření nového prováděcího předpisu. Bez vydání nové vyhlášky by nedošlo k naplnění záměru zákonodárce, v regulaci by byla podstatná mezera a regulované subjekty by nevěděly, podle jakých pravidel by se měly řídit. 2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ 2.1 Návrh možných řešení včetně varianty nulové Cílem nové regulace musí být vytvoření nové právní úpravy. Varianta 1: nulová Zvolit tzv. nulovou variantu nelze, protože by vznikla zásadní disproporce mezi představou zákonodárce vtělenou do zákona o doplňkovém penzijním spoření a zákona o důchodovém spoření a faktickým stavem způsobeným neexistencí odpovídajícího prováděcího právního předpisu. Varianta 2: novela vyhlášky č. 195/2011 Sb. Činnost fondů kolektivního investování a důchodových fondů a účastnických fondů je velmi podobná a nabízí se proto možnost novelizovat stávající vyhlášku č. 195/2011 Sb. Pochybnosti však vzbuzuje nutnost změnit název této vyhlášky a skutečnost, že tato vyhláška obsahuje transpoziční úpravu evropských předpisů, která by se na důchodové fondy a účastnické fondy neměla vztahovat. Tyto pochybnosti jsou navíc podpořeny skutečností, že na úrovni Evropské unie se předpokládá v blízké době podstatně změnit a rozšířit úpravu depozitáře fondů kolektivního investování, která by pro důchodové fondy a účastnické fondy nemusela být vhodná. Vyhláška č. 195/2011 Sb. by tak obsahovala dvě víceméně nezávislé úpravy. Varianta 3: vydání nové vyhlášky nahrazující vyhlášku č. 195/2011 Sb. Tato varianta by na první pohled mohla umožnit dosažení úspory regulace u shodných institutů, které by byly doplněny několika zvláštními pravidly platnými pro jednotlivé typy fondů. Proti vydání jedné vyhlášky upravující činnost depozitáře fondů kolektivního investování, důchodových fondů a účastnických fondů jsou však důvody uvedené u varianty 2 (změna a rozšíření úpravy depozitáře fondů kolektivního investování na úrovni evropské legislativy). Varianta 4: vydání nové vyhlášky a ponechání dosavadní vyhlášky č. 195/2011 Sb. beze změn Vydání zcela nové vyhlášky regulující depozitáře důchodového fondu a účastnického fondu a ponechání dosavadní vyhlášky č. 195/2011 Sb. beze změn považujeme za nejvhodnější řešení. Tato varianta sice odděluje dnes podobnou regulaci fondů kolektivního investování a důchodových fondů a účastnických fondů do dvou vyhlášek, ale nevyžaduje v blízké budoucnosti komplexní novelizaci či vydání zcela nových prováděcích předpisů v návaznosti na právní úpravu Evropské unie. 2.2 Dotčené subjekty Dotčenými subjekty nové vyhlášky jsou penzijní společnosti, důchodové fondy, účastnické fondy a depozitáři těchto fondů. 3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ 2

3.1 Identifikace nákladů a přínosů Nová regulace by neměla přinést stávajícím regulovaným subjektům žádné nové náklady, penzijní fondy již depozitáře mají. Tito depozitáři se řídí obdobnou úpravou. Podnikatelské prostředí České republiky jako celek nebude přímo novou vyhláškou dotčeno, protože penzijní společnosti, důchodové fondy a účastnické fondy teprve vzniknou na základě zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření. Česká národní banka předpokládá, že otevření nového podnikatelského odvětví (pro nové důchodové fondy a účastnické fondy) bude pro finanční sektor přínosem, který však nelze předem kvantifikovat. Podnikatelské prostředí České republiky jako celek bude novou vyhláškou dotčeno spíše pozitivně, upraví se jí nová oblast podnikání. 3.2 Konzultace Návrh vyhlášky byl konzultován s Ministerstvem financí ČR, Českou bankovní asociací a Asociací penzijních fondů. Konzultované subjekty zaslaly k návrhu vyhlášky připomínky, které s nimi byly projednány, část připomínek byla vysvětlena a zbývající byly do textu vyhlášky zapracovány. Návrh vyhlášky byl dále projednán v meziresortním připomínkovém řízení. Z připomínkových míst měly doporučující připomínky pouze Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Česká bankovní asociace a Asociace penzijních fondů. Připomínky byly s připomínkovými místy vypořádány a způsob vypořádání odsouhlasen. Návrh vyhlášky byl projednán v pracovních komisích Legislativní rady vlády pro finanční právo, pracovní právo a sociální věci, soukromé právo a správní právo. Komise k návrhu vyhlášky uplatnily pouze doporučující připomínky, žádná nebyla označena jako zásadní. Připomínky legislativně-technického charakteru byly do textu návrhu vyhlášky zapracovány. Návrh nové vyhlášky nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou podle Rozhodnutí Rady č. 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů. 4. NÁVRH ŘEŠENÍ 4.1 Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení Zvolit tzv. nulovou variantu nelze, protože by tak po vydání zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření vznikla zásadní disproporce mezi představou zákonodárce vtělenou do těchto zákonů a faktickým stavem způsobeným neexistencí prováděcího právního předpisu. Vydání novely vyhlášky aktualizující vyhlášku č. 195/2011 Sb. či nové vyhlášky, která by převzala úpravu vyhlášky č. 195/2011 Sb. doplněnou o zvláštní ustanovení týkající se důchodových a účastnických fondů, není vhodné, novela vyhlášky č. 195/2011 Sb. či nová vyhláška by byly brzy dotčeny evropskou regulací. Za nejvhodnější proto považujeme vydání nové vyhlášky a ponechání vyhlášky č. 195/2011 Sb. beze změn. Nová vyhláška však bude následovat pravidla činnosti depozitáře upravovaná vyhláškou č. 195/2011 Sb., pokud jsou tato pravidla použitelná na činnost depozitáře důchodových fondů a účastnických fondů. 4.2 Implementace a vynucování Implementace předkládaného návrhu nevyžaduje zásadní změny činnosti dotčených subjektů ani České národní banky při výkonu dohledu. 3

Respektování právní úpravy je zajištěno podle povahy věci prostředky správní kontroly a dohledu. Předkládaný návrh neobsahuje řešení, která by představovala zvýšené riziko z hlediska proveditelnosti a vynutitelnosti. 4.3 Přezkum účinnosti Přezkum účinnosti nové vyhlášky se předpokládá průběžně, při výkonu dohledu. 4.4 Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů Vít Ossendorf Česká národní banka Sekce regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu Odbor regulace finančního trhu Tel.: + 420 224 413 583 E-mail: vit.ossendorf@cnb.cz b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je novela vyhlášky navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, s právem Evropské unie Nová vyhláška je navrhována v mezích zmocnění, jenž jsou upravena v 110 odst. 1 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, k provedení 39 odst. 3 a 41 odst. 6 a 170 zákona o důchodovém spoření a v 170 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, k provedení 89 odst. 3 a 91 odst. 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření. Nová vyhláška je navržena v kontextu právního řádu jako celku, respektuje význam právních pojmů, jednotlivé instituty soukromého a veřejného práva. Nová vyhláška není transpozičním předpisem. B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K 1 Ustanovení vymezuje předmět právní úpravy a odkazuje na zmocňovací ustanovení obsažená v zákoně o důchodovém spoření a v zákoně o doplňkovém penzijním spoření. K 2 Ustanovení upravuje základní činnost depozitáře fondu, kterou je úschova majetku v důchodovém fondu a účastnickém fondu (tzv. custody) a stanoví minimální požadavky na její výkon. Ustanovení se vztahuje na všechny cenné papíry včetně listinných a zahraničních; pokud je lze vést v navazující nebo v samostatné evidenci, měl by tak depozitář učinit. Cenné papíry by měly být vedeny na účtu vlastníka (srov. 94 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k požadavku na převzetí majetku do úschovy depozitáře fondu nelze vést zaknihované tuzemské cenné papíry přímo na účtech vlastníků u centrálního depozitáře, ale jen v navazující evidenci. Současně se tím zohledňuje standardní postup při úschově zahraničních cenných papírů, kde převažují mnohostupňové systémy evidence depozitář tak např. otevře u některé zahraniční instituce účet na své jméno ( účet zákazníků, srov. 94 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu) a sám následně eviduje svěřené prostředky pro jednotlivé fondy v samostatné evidenci. 4

Ustanovení 2 současně zohledňuje skutečnost, že v některých případech nebude výkon úschovy přímo depozitářem fondu možný nebo účelný. Umožňuje se proto tuto funkci delegovat (outsourcing) na jinou osobu (poskytovatel outsourcingu) při splnění podmínek, které zaručují dostatečnou ochranu majetku a jsou upraveny v 14. K 3 Ustanovení požaduje, aby kontrolu stavu majetku, který nemá v úschově (např. OTC derivátů, u transformovaných fondů také movitých věcí a nemovitostí), depozitář fondu prováděl v zásadě dvěma způsoby: - průběžnou kontrolou zápisu v evidenci, ve které se veřejně přístupným způsobem evidují aktiva, která fond nabývá do svého majetku, pokud taková evidence je spolehlivým obrazem o vlastnických právech k příslušnému aktivu, a dále - porovnáváním údajů od penzijní společnosti a vlastních evidencí depozitáře fondu, například dokladů o provedených platbách, historických údajů atd. Pokud není o správnosti takto zjištěných údajů pochyb, nejsou další zjišťovací kroky depozitáře nutné. Pokud však nejsou takto získané údaje spolehlivé (např. způsob inventarizace prováděný penzijní společností není dostatečnou zárukou úplnosti a správnosti výsledku), měl by depozitář fondu ověřit aktuální stav majetku pravidelnou (alespoň roční) kontrolou na místě nebo jiným vhodným způsobem podle povahy aktiva a situace. Kontrolu na místě nebo jiné vhodné kroky by měl depozitář provést i v průběhu roku, pokud např. zjistí z veřejně přístupných zdrojů či jakkoliv jinak, že evidované údaje nemusejí být správné. Na případná zjištění o porušení povinností ze strany penzijní společnosti pak navazuje postup upravený v 41 zákona o důchodovém spoření a 91 zákona o doplňkovém penzijním spoření (zejména projednání s penzijní společností a/nebo oznámení České národní bance). Obdobně jako v případě úschovy se umožňuje delegace kontroly (outsourcing) na jinou osobu za podmínek uvedených v 14. Kontrolu z logiky věci nemůže vykonávat osoba, která má aktivum fakticky ve své moci. K 4 Ustanovení 4 řeší problematiku příchozích plateb (např. pojistného a státních příspěvků), které penzijní společnost rozděluje do jednotlivých důchodových fondů a účastnických fondů. Depozitář fondu musí zejména zkontrolovat, jestli se částka připsaná na technický účet důchodového spoření a technický účet doplňkového penzijního spoření rovná částkám později připsaným na účty jednotlivých fondů a jestli rozdělení těchto částek odpovídá zákonu a statutům fondů. Pokud penzijní společnost zjistí potíže s identifikací příchozí platby a nemůže tak poukázat danou částku na účty příslušných fondů, uvědomí o této skutečnosti depozitáře fondu. Obdobné platí i u jiných objektivních důvodů nepřevedení příchozí platby; důvody penzijní společnost depozitáři sdělí. Depozitář fondu pak průběžně kontroluje, zda penzijní společnost potíže odstranila a následně připsala částku na účty příslušných fondů. K 5 Depozitář fondu kontroluje připisování důchodových jednotek a penzijních jednotek za celý důchodový fond a účastnický fond každý den. Vedle toho provádí měsíčně individuální kontrolu u jednotlivých účastníků. Depozitář fondu není povinen kontrolovat každou transakci (každé připsání důchodové jednotky a penzijní jednotky jednotlivému účastníkovi) samostatně, pokud provádí namátkovou kontrolu postupem uvedeným v 5 odst. 2. Velikost a struktura reprezentativního vzorku by se měla odvíjet od počtu účastníků ve fondu. Depozitář fondu 5

přitom může zohlednit i případnou svoji vlastní kontrolu systému penzijní společnosti (jeho funkčnost, kontrolní mechanismy), pokud se ujistí, že řídicí a kontrolní systém zabezpečuje požadavky zákona o důchodovém spoření a doplňkovém penzijním spoření. V rámci vzorku je třeba vzít v úvahu všechny skupiny účastníků a z hlediska titulu připisování důchodových a penzijních jednotek je třeba zohlednit i převody z jiných fondů. V případě odepisování důchodových a penzijních jednotek postačí kontrola plateb (zejména v rámci kontroly pokynů podle 9), neboť pokyny při odepisování budou směřovat k platbám z účtu fondu a depozitář fondu je tedy bude kontrolovat podle následujících ustanovení (nižší částky ex post a namátkou, částky vyšší než 500 000 Kč všechny a předem, navíc tu platí limit pro denní částky kontrolované ex post ve výši 0,1 % majetku fondu). Ustanovení 5 odst. 3 spolu s 9 provádí také kontrolu výplaty dávek či převod prostředků účastníka podle ustanovení 39 odst. 1 písm. j) zákona o důchodovém spoření a 89 odst. 1 písm. j) zákona o doplňkovém penzijním spoření. Při odepisování důchodových jednotek a penzijních jednotek provádí depozitář finanční vypořádání, neboť má ve své úschově či pod svojí kontrolou aktiva důchodového fondu a účastnického fondu. Při finančním vypořádání zohledňuje statuty fondů a určení způsobu výplaty prostředků dle dohod penzijní společnosti s účastníky. K 6 Zákony o důchodovém spoření a doplňkovém penzijním spoření určují, že stanovení aktuální hodnoty důchodové a penzijní jednotky se provádí nejméně jednou týdně a následně se do dvou dnů uveřejňují na internetových stránkách penzijní společnosti ( 73 odst. 3 zákona o důchodovém spoření a 123 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření). Depozitář fondu je povinen stanovenou hodnotu důchodové jednotky nebo penzijní jednotky ověřit před jejím vyhlášením tak, aby uveřejněná hodnota byla vždy zkontrolovaná. Součástí kontroly stanovení aktuální hodnoty důchodové jednotky a penzijní jednotky musí být i kontrola postupu při oceňování majetku a závazků důchodového fondu a účastnického fondu ( 39 odst. 1 písm. i) zákona o důchodovém spoření a 89 odst. 1 písm. i) zákona o doplňkovém penzijním spoření). Přitom by měl depozitář fondu vycházet z dokladů, které mu předloží penzijní společnost, ale současně je porovnat s údaji z nezávislých zdrojů (např. systémů Reuters, Bloomberg apod.), pokud je lze z takových zdrojů získat, a s údaji z vlastních informačních zdrojů, jinak vychází z odůvodněných podkladů penzijní společnosti. V případě, kdy depozitář fondu zjistí nesoulad při výpočtu aktuální hodnoty, pokusí se dosáhnout nápravy projednáním věci s penzijní společnostní a případné porušení pravidel pro oceňování oznámí České národní bance (v 41 zákona o důchodovém spoření a 91 zákona o doplňkovém penzijním spoření). K 7 Ustanovení navazuje na povinnosti depozitáře fondu podle 39 odst. 1 písm. f) zákona o důchodovém spoření a 89 odst. 1 písm. f) zákona o doplňkovém penzijním spoření. Upřesňuje činnost vypořádání obchodů, neboť doslovné zajištění vypořádání, o kterém hovoří zákon, provádí u velké části aktiv spíše vypořádací systém (Centrální depozitář cenných papírů, RM-Systém) apod. Vyhláška stanoví, že vypořádání obchodů s majetkem v důchodovém fondu a v účastnickém fondu depozitář fondu zajišťuje v obvyklé lhůtě poskytnutím těchto aktiv fondu (např. cenných papírů), která má v úschově, nebo umožněním takového poskytnutí v případech, kdy je nakládání s nimi podmíněno jeho souhlasem. U ostatního majetku se výkon této funkce z povahy věci omezuje na přijetí protiplnění. 6

Vypořádání depozitář fondu zajistí v obvyklé lhůtě, její délka závisí od konkrétních okolností, např. povahy aktiva, trhu, a dohody s penzijní společností. K 8 V tomto ustanovení se upravují pravidla pro rozsah a způsob provádění kontroly jednotlivých pokynů k nakládání s majetkem v důchodovém fondu a v účastnickém fondu. Přípustnost nabývaných aktiv a dodržování limitů musí depozitář fondu kontrolovat vždy. Kontrolu vynaložení odborné péče penzijní společností není třeba provádět pouze u transakcí, které byly uzavřeny na regulovaném trhu anonymním způsobem, kdy kupující a prodávající buď vůbec neznají svou identitu (oboustranně anonymní obchody, BCPP, RM-Systém) nebo je známa pouze identita protistrany tvůrce trhu (jednostranně anonymní obchody, v České republice např. většina transakcí na segmentu burzovního trhu SPAD). Rozlišena je kontrola při nabytí aktiva, jeho zcizení, kontrola pokynů k platbám a při provádění jiných operací, zejména sjednávání derivátů, uzavírání repo obchodů apod. Kromě pokynů penzijní společnosti ke koupi nebo k prodeji aktiv a pokynů, týkajících se technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku fondu, je nutné zajistit kontrolu všech ostatních plateb. Mezi takové platby patří např. úplata penzijní společnosti za obhospodařování majetku v důchodovém fondu a v účastnickém fondu, z níž se hradí např. úplata za výkon depozitáře a auditora, poplatky hrazené bance, odměna distributorům, poplatky související s transakcemi s investičními nástroji a náklady na propagaci a reklamu. Depozitář fondu při této příležitosti zkoumá, zda penzijní společnost nepřekračuje příslušné zákonné limity na celkovou výši úplaty penzijní společnosti ( 32 zákona o důchodovém spoření a 60 zákona o doplňkovém penzijním spoření). Předmět přezkumu analýzy výhodnosti je uveden v odstavci 3. Demonstrativní výčet postupů pak depozitáře fondu v jeho činnosti ilustrativně navádí. Uzavřené obchody mohou být v praxi velmi různorodé, čemuž depozitář fondu přizpůsobuje předmět přezkumu konkrétního obchodu. V odstavci 6 se uvádí, že nelze převádět majetek důchodového fondu a účastnického fondu bez souhlasu depozitáře fondu, pokud tomu nebrání překážky právního řádu státu, jímž se nakládání s majetkem řídí. Penzijní společnost by měla přednostně volit takové státy, které umožňují převody majetku výhradně se souhlasem depozitáře fondu. K 9 Ustanovení 9 upravuje lhůty pro kontrolu pokynů. Obecně platí, že je nutné provádět kontrolu před provedením pokynu, na základě kterého se vypořádává obchod nebo provádí platba, výjimky z kontroly ex ante se vztahují na: - marginální částky ( 9 odst. 1 písm. a) vyhlášky), - vybraná aktiva ( 9 odst. 1 písm. b) vyhlášky) např. dluhopisy nebo nástroje peněžního trhu vydané státem EHP nebo OECD s vyšším ratingem, kótované investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, cenné papíry vydávané standardním fondem kolektivního investování. Kontrola takovýchto plateb před jejich uskutečněním by znamenala velkou zátěž na činnost a personální kapacity depozitáře fondu, přitom dopad případného porušení právních předpisů na investory u marginálních částek je minimální. V zájmu vyjasnění je výslovně upravena možnost namátkové kontroly u marginálních plateb, tj. detailní kontrola všech marginálních plateb, byť prováděná ex post, není nezbytná. Je na zvážení depozitáře fondu, zda tuto možnost využije. Namátková kontrola by nicméně měla (v 7

rámci odborné péče depozitáře fondu) vycházet z předem stanovených pravidel, která zohlední zejména rizika porušení zákona u jednotlivých plateb, opakovanost plateb a dopad možného pochybení na příslušný fond. Možnost zohlednění vlastní kontroly systému prováděné depozitářem fondu u penzijní společnosti platí obdobně jako v odůvodnění k 5 odst. 2 vyhlášky. Zdůrazňuje se povinnost depozitáře fondu spoluautorizovat pokyn zadaný prostřednictvím systému elektronického bankovnictví s výjimkou plateb zadávaných prostřednictvím automatizovaného vypořádacího systému. K 10 Ustanovení 10 má zabránit možnému nezákonnému chování penzijní společnosti, která obhospodařuje důchodové fondy nebo více než jeden účastnický fond (povinný konzervativní fond). Penzijní společnost by totiž mohla bez této normy sdružovat pokyny pro více fondů, aniž by musela depozitáři fondu sdělovat, do kterého fondu příslušný obchod směřuje. Depozitář fondu by se až po vypořádání seznámil s tím, jak byl pokyn rozdělen. Existovalo by tedy riziko, že by penzijní společnost mohla v mezidobí v závislosti na vývoji trhu rozhodnout o tom, že výhodný obchod dostane vždy jeden fond a nevýhodný vždy druhý fond. V případě, že penzijní společnost provádí jeden obchod se záměrem nabytí cenných papírů na účet nebo jejich zcizení z účtu více obhospodařovaných důchodových fondů nebo účastnických fondů, depozitář fondu si v rámci depozitářské smlouvy s penzijní společností upraví předávání informací o takto sjednaných obchodech a poměrech rozdělení cenných papírů na jednotlivé účastnické nebo důchodové fondy. Pokud daný den penzijní společnost na účet jí obhospodařovaných důchodových fondů nebo účastnických fondů vůbec neobchodovala, žádný seznam uzavřených obchodů depozitáři fondu neposílá, výše uvedené riziko zvýhodňování jednoho fondu na úkor druhého fondu totiž nepřipadá v úvahu. K 11 Ustanovení upravuje povinnost kontrolovat všechny limity podle zákonů o důchodovém spoření a doplňkovém penzijním spoření a statutů fondů. Limity vztahující se k majetku důchodového fondu nebo účastnického fondu se kontrolují jednou měsíčně, limity vztahující se k emitentu cenných papírů v majetku těchto fondů nejméně jednou čtvrtletně, u ostatních limitů přiměřeně podle povahy věci (např. u derivátů). Kromě kontroly jednotlivých pokynů má depozitář fondu provádět také průběžnou kontrolu dodržování limitů, neboť k překročení limitu může dojít nejen nákupem příslušného aktiva, ale též růstem jeho hodnoty v poměru k hodnotě ostatních složek majetku fondu. Ostatní limity, jako limity na kvalitu investičního nástroje nebo jeho emitenta (např. rating), je nutno kontrolovat pravidelně, a to minimálně čtvrtletně. K 12 Podle 39 odst. 1 písm. k) zákona o důchodovém spoření a podle 89 odst. 1 písm. k) zákona o doplňkovém penzijním spoření má depozitář fondu kontrolovat výpočet úplaty penzijní společnosti za obhospodařování majetku v důchodovém fondu a účastnickém fondu. Tuto činnost provádí před každým vyplacením této úplaty penzijní společnosti. K 13 V tomto ustanovení jsou stanoveny důvody neprovedení pokynu depozitářem fondu. Obecně je důvodem neprovedení pokynu rozpor se zákonem, statutem fondu nebo depozitářskou smlouvou či smlouvou s účastníkem, v řadě případů však bude účelné transakci přesto provést, 8

pokud bude zajištěna účinná náprava, zejména zadáním tzv. protipokynu (např. pokud penzijní společnost překročí nákupem aktiva určitý limit, provede depozitář pokyn v případě, kdy penzijní společnost ihned napraví svůj postup pokynem k prodeji). Podmínkou ovšem je, že se nejedná o ryze formální protipokyn a lze důvodně předpokládat, že bude vypořádán. Dalšími případy, kdy depozitář fondu může provést pokyn, jsou porušení týkající se dílčího překročení limitů na aktiva v majetku ve fondu (max. 1 %; např. zákonný limit na určitý investiční nástroj je 10 % majetku ve fondu, celková hodnota tohoto investičního nástroje tak může dosahovat max. 11 %) a porušení v případech, kdy riziko vypořádání nepřevýší riziko nevypořádání (prokazatelnost výhodnosti provedení takového pokynu by měla být zajištěna alespoň základní ekonomickou analýzou). K 14 Upravují se jednotně požadavky na poskytovatele outsourcingu pro všechny přípustné případy delegace. Vedle toho se upřesňují podmínky subdelegace, která je dovolena jen v případě úschovy majetku důchodového fondu nebo účastnického fondu. K 15 Vyhláška nabude účinnosti 1. ledna 2013. 9