Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

Podobné dokumenty
NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková

INTERSPECIFICKÁ KOMPETICE

Ekologická společenstva

Vymezení druhové rozmanitosti

X. Kompetice. Jedinec ovlivňován podmínkami v nichž žije a zdroji, které potřebuje ostatními členy populace jeho druhu jedinci jiných druhů

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

World of Plants Sources for Botanical Courses

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Co je populační biologie. Specifika populační biologie. rostlin

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

Kompetice a mortalita

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Geografická variabilita

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Společenstvo I. Druhová rozmanitost. Definice, role disturbance, predace. Produktivita a druhová rozmanitost Druhová rozmanitost a stabilita

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

časovém horizontu na rozdíl od experimentu lépe odhalit chybné poznání reality.

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů

ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase.

Produkce organické hmoty

World of Plants Sources for Botanical Courses

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Ekologie II 2. Struktura a stabilita společenstva

PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

World of Plants Sources for Botanical Courses

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Šíření = disperze (dispersal) Aktivní tah. Pravidelné migrace. Aktivní tah. fundamentální biogeo procesy: evoluce, šíření & extinkce

Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

HERBIVOŘI PARAZITI PATOGENY PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování

Lapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).

Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

foto: ing. Libor Dostál

Zásady budování drobných vodních ploch

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1

Ochrana hnízd motáka lužního ve Zlínském kraji v roce 2012

Teorie tkaní. Modely vazného bodu. M. Bílek

DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno

Zásady budování drobných vodních ploch

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

Společenstva rostlin

ÚSES ekologická stabilita krajiny

Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům

Struktura a funkce lučních ekosystémů

Biologické invaze z pohledu ekologie společenstev a makroekologie

Role živočichů v ekosystémech a faktory ovlivňující jejich výskyt a početnost

Biotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení

Stručné zhodnocení vlivů na zdraví (HIA) v rámci koncepce

Čím se ekologie zabývá

Ekologie (převážně zpracováno podle knihy Begon, Harper, Towsend: Ekologie)

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Úvod k lesním ekosystémům

Potravní síť Společenstvo

Reakční kinetika. Nauka zabývající se rychlostí chemických reakcí a ovlivněním rychlosti těchto reakcí

Chudí lidé v chudých krajích

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Ochrana přírody, ÚSES

1. Vnitřní faktory. několik cílů najednou. V cenové oblasti lze. Diferenciace výrobků čím více se vlastní výrobek od srovnatelných výrobků konkurence

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Bonita stanoviště a bonita porostu

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Amensalismus Komensalismus Mutualismus

VEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel

CZ.1.07/1.5.00/

Indikátory biodiverzity, jejich hodnocení a vazba na ekosystémové služby. Veselý, Věra Zelená

VEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel


Populace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové.

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.

Transkript:

Brno, 2015 Dana Veiserová Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

Co je to nika? Souhrn ekologických nároků daného druhu na prostředí, umožňující organismu žít a rozmnožovat se Fundamentální nika potencionální, bez omezení jinými organismy (konkurenti, predátoři) Realizovaná nika část fundamentální niky, kterou organismus skutečně využívá, závisí na přítomnosti dalších organismů

Gausův princip kompetičního vyloučení 2 druhy se stejnými nároky nemohou koexistovat v homogenním prostředí slabší kompetitor vytlačen silnějším 1 limitující zdroj = 1 vítěz kompetice Paradox planktonu závislý na omezeném množství zdrojů (světlo, N, P, Fe, Si) voda jako homogenní prostředí přesto mnoho druhů

Jak je to možné? prostředí na malých plochách není homogenní různé množství dostupných zdrojů v čase vliv populačního růstu a konzumentů Modely koexistence: Ekvilibriální kompetiční vyloučení Neekvilibriální koexistence

Segregace nik 1) Oddělení podle zdrojů specializace na odlišné zdroje 2) Oddělení podle času druhy limitovány stejnými zdroji nebo nepřítelem, ale v odlišnou dobu 3) Oddělení podle prostoru druhy limitovány stejnými zdroji nebo nepřítelem, ale liší se místem

Druhová nika K oddělení nik dochází podél 4 os: Zdroje Nepřátelé Čas Prostor Definována účinky a odpověďmi druhu podél těchto os

Oddělení nik podle zdrojů specializace na různézdroje segregace nik na základě kompetice v minulosti v přírodě většinou neúplné rozdělení zdrojů Koncepce limitující podobnosti = nejmenší rozdíl v nikách umožňující koexistenci Počet jedinců A Nosorožec tuponosý tráva B Nosorožec dvourohý listí Gradient zdroje

Paradox planktonu vyřešen Fytoplankton málo zdrojů světlo, N, P, Fe, Si specializace na jiný zdroj omezena Odpověď: použití specifických fotosyntetických pigmentů absorpce různých částí spektra vlnová délka jako osa diferenciace nik

Oddělení nik podle zdrojů př.: pěnkavy na Galapágách morfologie zobáku podle druhů semen

Oddělení nik podle zdrojů Využití mikrohabitatů Setophaga tigrina Setophaga fusca Setophaga castanea Setophaga virens Setophaga coronata

Oddělení nik podle zdrojů Teorie niky spojuje mezidruhovou kompetici a teorii rozdělování zdrojů mezi organismy kompetiční koeficienty daného modelu odrážejí překryv ve využívání zdrojů!problém! nelze sledovat najednou všechny parametry niky nenalezení rozdílu v rozdělení zdrojů není důvod k odmítnutí principu kompetičního vyloučení

Oddělení nik podél osy nepřátel znevýhodnění konkurenčně schopných a proto hojných druhů silná predace vyšší predace v blízkosti mateřské rostliny pravidelná distribuce druhů tropického lesa Janzenova Conellova hypotéza lepší přežívání semen dále od mateřské rostliny

Oddělení nik v čase prostředí se v čase mění (diurnální cykly, změny klimatu) druhy využívají stejný zdroj v jinou dobu př.: denní a noční směny predátorů lokální prostředí ve stavu A a B pro 1 druh výhodný stav A, pro druhý zase lepší stav B možná koexistence Dva scénáře: nelineární odpověď k dostupnosti zdroje Storage effect

Oddělení nik v čase Nelineární odpověď k dostupnosti zdroje dva druhy limitované stejným zdrojem druh A má vyšší populační růst při nižší dostupnosti zdroje naopak druhu B se lépe dařípři vyšší dostupnosti zdroje pravidelná fluktuace dostupnosti zdroje umožňuje koexistenci druhů

Storage effect = efekt zásoby druhy limitovány stejným zdrojem, ale mají různé odpovědi na změny v prostředí slabší kompetitor je schopen si v příznivých letech vytvořit,,zásobu,, jedinců (semenná banka, dormantní stádia, dospělci), kteřípřežijí do další periody vhodných podmínek odlišná regenerační nika

Oddělení nik v prostoru intenzivně zkoumáno mnoho teorií vznik nik v prostředí prostorově homogenním/heterogenním Prostorově homogenní kompetiční prostředí kompetitivní schopnosti dány mezidruhovými rozdíly v lokálním společenstvu i v metaspolečenstvu druhy koexistují lokálně i regionálně intraspecifická agregace snižuje míru kontaktu mezi druhy tj. interspecifickou segregaci

Homogenní prostředí 2 mechanismy Trade off v životních historiích druhů díky disturbanci vznik plošek vhodných k rekolonizaci vztah kompetice kolonizace slabší kompetitor je lepší kolonizátor, což umožní koexistenci = fugitivní druh Heteromyopia silná vnitrodruhová kompetice lokálnípokles hustoty silného kompetitora dá šanci slabšímu

Heterogenní prostředí na větší prostorové škále častěji regionální koexistence a lokální vyloučení 3 mechanismy nelineární odpověď ke zdrojům (analogicky k časové dostupnost zdrojů kolísá v prostoru) prostorový efekt zásoby (analog příznivá a nepříznivá místa závislost míry populačního růstu a lokální hustoty

Příklad studie kuna skalní (Martes foina) kuna lesní (Martes martes) výskyt sympatricky ve střední Evropě podobné potravní a habitatové nároky Je tu rozdíl ve využívání prostředí nebo v jiné ose niky? testování rozdílů v aktivitě a výběru stanoviště živolovné pasti uspání vysílačka Martes martes Martes foina

Kuna lesní Výsledky listnatý les a mýtiny méně lužní a jehličnaté lesy vyhýbají se rozvinutým oblastem a loukám Kuna skalní urbární a zemědělská krajina louky listnaté lesy

Výsledky Distribuce kuny skalní a kuny lesní v Bělověžském pralese

Výsledky Sezónní rozdíly v aktivitě menší aktivita kuny skalní na jaře menší aktivita kuny lesní v zimě v létě bez rozdílu