Chudí lidé v chudých krajích

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Chudí lidé v chudých krajích"

Zuzana Macháčková
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Chudí lidé v chudých krajích Sociální nerovnosti jako manifestace lokální struktury příležitostí Josef Bernard

2 Cíle prezentace Analýza prostorových determinant příjmu a vzdělání Do jaké míry závisí sociální postavení lidí kromě jejich individuálních vlastností a rodinných kontextů také na místě bydliště? Jsou lidé, kteří žijí v chudých a periferních regionech znevýhodněni? 2

3 Teoretický kontext Geografie příležitostí Rezidenční kontext, v němž lidé žijí, poskytuje různý přístup k nejrůznějším příležitostem, které lze využít pro dosahování svých cílů a které ovlivňují dosažené socioekonomické postavení Běžně zkoumány: vzdělávají příležitosti, nabídka práce, nákupní příležitosti Obvyklý prostorový kontext chudé a segregované čtvrti velkých měst (ghetta) hypotéza: existují efekty sousedství život v deprivovaných čtvrtích negativně ovlivňuje socioekonomické příležitosti a socializaci mladých Dopady bydlení v jiných rezidenčních kontextech zkoumány velmi zřídka. 3

4 Problémové rezidenční lokality v Česku Vnitřní segregace měst poměrně slabá nevznikají ve větší míře deprivované čtvrti Existence problémových mikrolokalit převážně, ale nejen romských Existence dvou typů problémových regionů periferií TRANSFORMAČNÍ PERIFERIE Regiony, které ztratily velké množství pracovních příležitostí během postkomunistické a postindustriální transformace. Nadprůměrná nezaměstnanost, rizika sociální exkluze. VENKOVSKÉ PERIFERIE Venkovské oblasti, které dlouhodobě ztrácely obyvatelstvo, ležící v oblastech s horší dostupností do velkých měst. Nabízí málo kvalitních pracovních příležitostí, nižší mzdy, nedostatek služeb. Je bydlení v jednom z těchto dvou typů periferií znevýhodňujícím faktorem? 4

5 VENKOVSKÉ PERIFERIE Nízké příjmy Nedostatek kvalifikované práce Překvalifikace obyvatel Relativně významná role zemědělství TRANSFORMAČNÍ PERIFERIE Nezaměstnanost Závislost na sociálních dávkách Zvýšené podíly osob bez středního vzdělání Zvýšené podíly mladých lidí nedokončujících maturitní vzdělání

6 Empirický cíl 1. Analýza prostorových determinant příjmu ze zaměstnání Běžně užívané faktory na úrovni jedince Pohlaví, vzdělání, zaměstnání, pracovní zkušenost, postavení v zaměstnání, velikost podniku Faktory rezidenčního kontextu Dvě škály perifernosti regionu, pražský region Data EU-SILC 2014, s doplněním detailní identifikace bydliště. N=6889 Víceúrovňová regrese 2. Analýza volby střední školy (maturitní/nematuritní) Běžně užívané faktory na úrovni jedince a rodiny Vzdělání rodičů, skladba rodiny, ekonomické postavení rodiny, pohlaví Faktory rezidenčního kontextu Dvě škály perifernosti regionu, pražský region Data VŠPS , s doplněním detailní identifikace bydliště. 6 N=7299 (věk 15-18) Logistická regrese

7 Výsledky analýzy příjmů Oba typy periferií mají nižší příjmy ze zaměstnání než zbytek republiky Převážná část vlivu rezidenčního kontextu je ovšem vysvětlitelná kontrolními proměnnými na úrovni jednotlivce Obyvatelé periferií jsou chudší zejména kvůli nižšímu vzdělání a typu zaměstnání Dimenze venkovské periferie a vliv pražského regionu zůstávají signifikantní i po zařazení individuálních kontextových proměnných Čistý efekt rezidenčního kontextu je slabý ve srovnání s významem individuálních faktorů 7

8 35,000 Kč Výsledky analýzy příjmů 30,000 Kč 25,000 Kč 20,000 Kč mají nižší příjmy ze zaměstnání Oba typy periferií Kč než zbytek 15,000 republiky 10,000 Kč Převážná část vlivu rezidenčního kontextu je 5,000 Kč ovšem vysvětlitelná kontrolními proměnnými na 0 Kč úrovni jednotlivce Dimenze venkovské perifernosti (decily) Obyvatelé35,000 periferií jsou chudší zejména kvůli nižšímu Kč vzdělání a30,000 typukčzaměstnání 25,000 Kč Dimenze venkovské periferie a vliv pražského 20,000 Kč regionu zůstávají signifikantní i po zařazení 15,000 Kč individuálních proměnných 10,000kontextových Kč 5,000 Kč Čistý efekt rezidenčního kontextu je slabý ve 0 Kč srovnání s významem 1 2 individuálních faktorů Dimenze transformační perifernosti (decily)

9 Výsledky analýzy příjmů Oba typy periferií mají nižší příjmy ze zaměstnání než zbytek republiky Převážná část vlivu rezidenčního kontextu je ovšem vysvětlitelná kontrolními proměnnými na úrovni jednotlivce Obyvatelé periferií jsou chudší zejména kvůli nižšímu vzdělání a typu zaměstnání Dimenze venkovské periferie a vliv pražského regionu zůstávají signifikantní i po zařazení individuálních kontextových proměnných Čistý efekt rezidenčního kontextu je slabý ve srovnání s významem individuálních faktorů 9

10 Výsledky analýzy příjmů Efekty silnější na kvalifikovanější obyvatele Efekty silnější pro ženy Ženy v periferiích znevýhodněny silněji než muži 10

11 Čistý efekt venkovské perifernosti na příjem mužů a žen Kč Kč (500) Kč (1,000) Kč (1,500) Kč (2,000) muži ženy Kč (2,500) Kč (3,000) 20 % nejméně periferních lokalit 20 % nejvíce periferních lokalit 11

12 Výsledky analýzy volby střední školy - 79% dospívajících navštěvuje maturitní obory. - Zhruba o 10 % méně v nejperifernějších regionech. - Po zařazení kontrolních proměnných zůstává signifikantní pouze vliv transformační perifernosti a vliv pražského regionu - Čistý vliv perifernosti bydliště o něco silnější u dívek. 12

13 Čistý efekt bydlení v transformačních periferiích na volbu střední školy s maturitou u hochů a dívek 90% 80% boys 70% girls % t os m as % are 20 d ge ta n va e ag er av d re s ou ea av ar tf os m 50% d sa di 20 60% 13

14 Závěry V Česku je důležitější, kým jste, než kde bydlíte. Rezidenční kontext nicméně má signifikantní vliv jak na volbu školy, tak na příjmy ze zaměstnání. Různé typy periferií znevýhodňují různé skupiny obyvatel různě Ženy jsou o něco silněji vystaveny negativním vlivům Hypotéza nižší mobility 14

15 Děkuji Vám za pozornost

Podobné dokumenty

Fungují venkovské periferie jako mechanismy sociální exkluze?

Fungují venkovské periferie jako mechanismy sociální exkluze? Jak se žije v Díře u Hanušovic Josef Bernard Martin Šimon Cíle prezentace Empiricky prověřit tezi, že periferie jsou mechanismem sociální exkluze