Evoluční vztahy kapraďorostů. Zosterophyllophyta

Podobné dokumenty
Evoluční vztahy kapraďorostů

MONILOPHYTA I přesličky, prutovky a spol.

Nejstarší cévnaté rostliny

oddělení Equisetophyta (přesličky)

oddělení Monilophyta

16. VYŠŠÍ VÝTRUSNÉ ROSTLINY

oddělení Equisetophyta (Přesličky)

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie

KAPRAĎOROSTY. pracovní list


Ryniofyty. primitivní cévnaté rostliny

Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky. RNDr. Michal Hroneš

Oddělení Lycopodiophyta (plavuně)

Systém a evoluce vyšších rostlin Plavuně Petr Bureš

Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám:

- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Systém a evoluce vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 1. část. řád Cycadales řád Ginkgoales řád Gnetales

VY_32_INOVACE_ / Plavuně, přesličky a kapradiny

Autor: Katka Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n

Vladimír Vinter

Základy botaniky vyšších rostlin Úvod

KAPRAĎOROSTY Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

Oddělení: Kapradiny (Polypodiophyta) Milan Dundr

Otázka 22 Rozmnožování rostlin

World of Plants Sources for Botanical Courses

Oddělení Polypodiophyta (kapradiny)

Výtrusné cévnaté rostliny ve výuce biologie na středních školách

cévnaté rostliny výtrusné semenné plavuně přesličky kapradiny... cykasy jinany jehličnany jednoděložné dvouděložné

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 35 Kapraďorosty. Tematická oblast Ročník 1.

Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.

-RYNIOFYTY = nejjednodušší dosud známé vyšší rostliny, které pravděpodobně jako první vystoupily na souš

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

Buchar et al

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

ÚVOD MECHOROSTY. Ivana Lipnerová

Název materiálu: Kapraďorosty - úvod

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš

Oddělení : Mechorosty

Botanika cévnatých rostlin

Botanika cévnatých rostlin. Lubomír Hrouda

6. ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

Oddělení Cycadophyta (cykasy)

Soustava rostlin. Prokaryota

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

Úvod do biologie rostlin Systém ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

Kapraďorosty (Polypodiophyta)

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce

= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky

FYLOGENEZE A SYSTÉM VYŠŠÍCH ROSTLIN

RODOZMENA VYŠŠÍCH RASTLÍN. RNDr. Jana Ščevková, PhD., RNDr. Ing. Eva Zahradníková, PhD. Katedra botaniky PriF UK,

Terminologický slovník

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.08

Rostliny počínají svůj vývoj živou částí, která se oddělila. rozdělením mateřského jedince ve dvě nebo větší počet částí.

FYLOGENEZE A SYSTÉM VYŠŠÍCH ROSTLIN

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 2. část. tapestry-sm-pots.jpg

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

Studijní materiál pro přípravu na přijímací zkoušky ROSTLINY I.

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

MECHOROSTY (BRYOPHYTA)

Kód VM: VY_52_INOVACE_3BUD69 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Vznik a znaky vyšších rostlin

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

VÝTRUSNÉ ROSTLINY. jsou VYŠŠÍMI ROSTLINAMI rozlišené tělo na kořeny, stonek a listy

ROSTLINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky, stavbou a dělením rostlin.

Sinice (Cyanophyta) NIŽŠÍ ROSTLINY

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

střídání generací (gametofyt, sporofyt) klíční rostliny - prokel (gametofyt), následuje generativní rozmnožování a narůstají listy (sporofyt).

MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - Kořen 1. Základ kořenu v zárodku jednoděložných a dvouděložných rostlin

Spermatophyta (semenné rostliny)


1. Poloopice obývají a) Jižní Ameriku b) Madagaskar c) Austrálii d) Tasmánii

Cupressaceae Taxaceae

BRYOPHYTA mechorosty

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN

Praktické cvičení č. 12.

Vladimír Vinter

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č.

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 22/12

Kurz ekologické floristiky. Kapradiny (Polypodiophyta) Karel Boublík & Pavel Špryňar

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 34 Vyšší rostliny, mechorosty

Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)

Krytosemenné rostliny. Vít Grulich

Mechorosty hlevíky játrovky mechy

Rostliny z našeho okolí. Přírodní společenstvo V lese

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

KATEGORIE STARŠÍ (1) Jaký živočich je symbolem Světového fondu na ochranu přírody?

Praktické cvičení č. 9.

1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO

Transkript:

Kapraďorosty

Evoluční vztahy kapraďorostů vymřelé skupiny Rhyniophyta současné kapraďorosty Lycopodiophyta Zosterophyllophyta Trimerophyta Psilophyta Equisetophyta Polypodiophyta předkové Spermatophyta

oddělení: Lycopodiophyta (plavuně) - zelené výtrusné rostliny - v ontogenezi převládá sporofyt (2n) - tělo rostlinné (cormus) = kořeny, stonek, listy stonek: nečlánkovaný, vidličnatě větvený listy: drobné (mikrofyly), většinou šroubovitě uspořádané - sporofyly nesou nebo podpírají sporangia, často uspořádaná do šištic (strobillus) - trofofyly asimilují - trofosporofyly pajazýček (lingula) na bázi listů (sací funkce při přijímání dešťové vody) sporangia eusporangiátní gametofyt prothalium; drobný, dlouhověký, většinou nezelený, s mykorrhizou - antheridia a archegonia v horní části prothalia, stavba podobná jako u mechorostů

třída: Lycopodiopsida - listy bez linguly - sporangia izosporická Lycopodium clavatum (plavuň vidlačka) - pseudomonopodiálně větvený stonek, silnější větve rostou horizontálně v jednom směru a slabší odbočují ve směru vertikálním a vidličnatě se větví - trofofyly čárkovitě kopinaté - sporofyly uspořádané do terminálních výtrusnicových klasů (strobilů), - sporangia na svrchní straně sporofylů - triletní izospory

třída: Selaginellopsida (vranečky) - drobné lingulátní trofofyly - sporangia heterosporická, strobily oboupohlavné mikrosporangia v horní, megasporangia v dolní části strobilu Selaginella martensii - ze stonku vyrůstají větévky zakončené kořeny pozitivně geotropicky orientované rhizofory, které se v půdě vidličnatě větví - trofofyly dvojího typu - velké na bočních sa menší na svrchní straně větví http://zeleno.ru/sad/enc_in/imgs/selaginella_martensii2.jpg

třída: Isoëtopsida (šídlatky) Lepidodendron - fosilní, stromovitý vzrůst, kmeny až 40 m vysoké a 5 m silné, vidličnatě větvené v horní části - trofofyly čárkovité, lingulátní, spirálovitě uspořádané, po jejich opadnutí zbyly na kmenu výrazné kosočtverečné jizvy - na konci větví krátké strobily http://darkwing.uoregon.edu/ http://www3.open.ac.uk/earth-sciences/ Isoëtes sp. - recentní - byliny - jezerní dna

Evoluční vztahy kapraďorostů vymřelé skupiny Rhyniophyta současné kapraďorosty Lycopodiophyta Zosterophyllophyta Trimerophyta Psilophyta Equisetophyta Polypodiophyta předkové Spermatophyta

oddělení: Psilophyta (prutovky) - zelené výtrusné rostliny - v ontogenezi převládá sporofyt (2n) - tělo rostlinné (cormus) - stonek nečlánkovaný - převážně izosporické řád: Psilotales - Vidličnatě větvený stonek tvoří celé tělo rostliny, bez pravých listů - Pod zemí oddenek bez pravých kořenů řád: Ophioglossales - stonek jen jako oddenek - listy megafylní, circinátní vernace - rostliny mají jen jeden list: - asimilační část - fertilní části se sporangii http://www.uniovi.es/bos/asignaturas/botanica/imagenes/psilotum% 20nudum%20(Psilophyta).JPG

řád: Ophioglossales Ophioglossum vulgatum (hadilka obecná) - z oddenku vyrůstá jediný list, který se skládá ze ploché sterilní části s asimilační funkcí (aflebium) a stopkovité fertilní části, nesoucí dvouřadě uspořádaná eusporangiátní sporangia http://www.englishnature.org.uk/imagelibrary /image_details.cfm?id=11 2410 http://einstein.uab.es/botanica/cripto games/fotos_botanica/ofioglossals/ OphioglossumVulgatum185.jpg

oddělení: Equisetophyta (přesličky) - zelené výtrusné rostliny - v ontogenezi převládá sporofyt (2n) - tělo rostlinné (cormus) - pravé kořeny chybí, podzemní stonek (oddenek) má adventivní kořeny - stonek článkovaný, větvený - trofofyly drobné, šupinovité, na bázi srostlé v zubaté pochvy - sporofyly v terminálních strobilech, štítkovité, šestiboké, na spodní straně vakovitá sporangia http://web.uniovi.es/bos/asignaturas/botanica/imagenes/equisetum %20arvense%20(Sphenophyta).JPG

oddělení: Equisetophyta (přesličky) - sporangia eusporangiátní, homosporická (tvarově izosporická, funkčně heterosporická) - spory zelené, kulovité, se čtyřmi páskovitými vychlípeninami buněčné stěny (haptery) hygroskopické pohyby umožňují shlukování spor, což umožňuje růst jednopohlavných prothalií blízko sebe. - gametofyt zelený http://web.uniovi.es/bos/asignaturas/botanica/imagenes/equisetum %20arvense%20(Sphenophyta).JPG

oddělení: Equisetophyta (přesličky) Equisetum arvense (přeslička rolní) z oddenku vyrůstají dva typy lodyh: jarní nezelená, nevětvená, s terminálním strobilem, po vyprášení uhyne a letní, zelená, sterilní E. palustre (přeslička bahenní) jarní lodyha neodumírá, ale zezelená a stává se lodyhou letní http://www.toyen.uio.no/botanisk/nbf/plantefoto/ equisetum_arvense_per_sunding01.jpg http://www.hlasek.com/equisetum_arvense_4751.html

oddělení: Polypodiophyta (kapradiny) - zelené výtrusné rostliny - v ontogenezi převládá sporofyt (2n) - tělo rostlinné (cormus) - stonek nečlánkovaný, obvykle jen jako oddenek - listy megafylní, často složité stavby, circinátní vernace - trofofyly a trofosporofyly (neliší se) nebo odlišné trofofyly a sporofyly (nejsou sdružené do strobilů!) - převážně izosporické, vodní heterosporické

podtřída: Polypodiidae Polypodium vulgare (osladič obecný) - plazivý, větvený oddenek - listy (trofosporofyly) vyrůstají ve dvou řadách - sporangia sdružená ve výtrusnicové kupky (sory, sorus) na rubu listů v řadě po obou stranách střední žilky úkrojku - sporangia leptosporangiátní, stopkatá, tvořena jednovrstevnou stěnou a řadou buněk se ztlustlou stěnou prstenec (anulus); otvor vzniklý prasknutím stěny sporangia - ostium - prothalium zelené, srdčité, na spodní části s rhizoidy a gametangii (oboupohlavné) http://web.uniovi.es/bos/asignaturas/botanica/imagenes/polypodium %20vulgare%20(Pteridophyta).JPG

Polypodium vulgare (osladič obecný) http://home.hib.no/ansatte/jeb/planter/ Karsporeplanter/Polypodium_vulgare.jpg http://www.funet.fi/pub/sci/bio/life/plants/pteridophyta/ pteropsida/polypodiaceae/polypodium/vulgare-1x.jpg

Lycopodium clavatum triletní izospory sporofyly výtrusnicový klas (strobilus) izosporické sporangium trofofyly dichotomické (vidličnaté) větvení pseudomonopodiální větvení

Honem do toho, půl je hotovo Lycopodium clavatum: 1. habitus 2. sporofyl a sporangium 3. triletní spora Selaginella martensii: 4. habitus Lepidodendron sp.: 5. otisk kmene Equisetum arvense: 6. habitus 2x 7. sporofyly se sporangii 8. spory Ophioglossum vulgatum 9. habitus Polypodium vulgare 10. prothalium 11. habitus 12. kupky výtrusnic a pak honem od toho. (Rychlonožka)