Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. Pohyby rostlin. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Podobné dokumenty
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Pohyby rostlin. Ondřej Doskočil

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

ABSOLOVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTRÉ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Pohyby rostlin. Jakub Petříček

Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin

15. DÝCHÁNÍ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ, RŮST A POHYBY ROSTLIN

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se růstem a rozmnožováním kvetoucích rostlin. Materiál je plně funkční

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

Vodní režim rostlin. Příjem vody. Vedení vody. Výdej vody

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

ROSTLINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky, stavbou a dělením rostlin.

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

PROČ ROSTLINA KVETE Při opylení

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s typy plodů a semen. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Regulace růstu a vývoje

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Obsah vody v rostlinách

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Transport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

Rostlinná buňka jako osmotický systém

Model květu - velký Kat. číslo


Sešit pro laboratorní práci z biologie

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

Průduchy regulace příjmu CO 2

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

Morfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza - maturitní otázka z biologie

INTELIGENCE ROSTLIN Zdeněk OPATRNÝ Katedra eperimentální biologie rostlin Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova Praha U3V 2013

Biologická olympiáda

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Oplození

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Rostlinná anatomie. generativní orgány, rozmnožování rostlin

Vznik dřeva přednáška

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

Heterotrofie a autotrofie. Saprofytismus, parazitizmus, symbióza. Plastidy, fotosyntéza.

Fotosyntéza a dýchání rostlin (laboratorní práce)

Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera).

Autor: Katka Téma: pletiva Ročník: 1.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Růst a vývoj rostlin

4) Reakce rostlin k modrému světlu

Pohyb buněk a organismů

Praktická cvičení z biologie na gymnáziu

Otázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae)

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Letní škola Hostětín Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P porovnat vnější a vnitřní stavbu rostlinného těla a znát funkce jednotlivých částí těla rostlin

Generativní orgány rostlin I.

Stavba květu. korunní lístky. kališní lístky květní lůžko. Řez prašníkem

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

ROSTLINNÉ ORGÁNY KVĚT, PYLOVÁ ZRNA

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch

Trichomy Trichomy (chlupy) vytvářejí odění rostliny (indumentum). Chrání rostliny před nadměrnou radiací a přehřátím, snižují transpiraci, omezují

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER28 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

Martina Bábíčková, Ph.D

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Stromy. Řešení. Pracovní list

A) Rostliny pro užitek: Jabloň, hrušeň, jeřáb - plodem malvice

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE A ENVIROMENTÁLNÍCH STUDIÍ

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

ROSTLINY VY_12_INOVACE_PRV

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Transkript:

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Pohyby rostlin Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

POHYBY ROSTLIN - jedná se o pohyby orgánů, rostliny nechodí, pohybují se pouze autotrofní bičíkovci - hnací silou je vnější prostředí nebo vnitřní rostlinné procesy -součástí životní strategie rostliny Rozdělení (viz- obr.): 5/13/2008

POHYBY ROSTLIN Pohyby pasivní a) funkční roznášení semen a pylových zrn vlivem povětrnostních podmínek a živočichy paraplíčka smetánek, ochmýřené nažky topolu, záchytné háčky na souplodí nažek lopuchu, atd. b) nefunkční vlivem vnějších faktorů bez zapojení rostliny (vzduch, voda, člověk, Pohyby aktivní -projevem procesů probíhajících v rostlině 1)fyzikální nejsou přímým projevem životních procesů pomocí neživých struktur a)hygroskopické - u mrtvých orgánů -šiška v suchu a vlhku se zavírá či otvírá, paraplíčka smetánek, úbory pupavy bezlodyžné - vlivem bobtnání ve vodě -vnější (či spodní) strana bobtná - šiška se v suchém vzduchu otevře a vypouští semena lusky vikvovitých - vlivem sucha se šroubovitě stáčejí - vypouštění semen (vlčí bob) smetánka - chmýří za sucha rozloženo v padáček b)kohezní kohézní sporangia kapradin mají nápadný prstenec (annulus) z buněk se silně ztlustlými stěnami. voda se z prstence pozvolna odpařuje - roztržení výtrusnice a vyvržení výtrusů. 5/13/2008

POHYBY ROSTLIN 2)vitální přímým projevem životních procesů, dělíme na pohyby orgánové (tropismy a nastie) a lokomační a)lokomační (taxe) - z místa na místo - u nižších rostlin samčípohlavníbuňky kapraďorostů a některých nahosemenných -bičíkovci, řasy, hlenky, zoospory a gamety řas a hub - pohyby bičíky nebo brvami Fototaxe - pohyb za světlem - oční skvrna (stigma) Chemotaxe - pohyb za cukry a asparaginem Aerotaxe - za O 2 Hydrotaxe - za vodou Termotaxe - za teplem 5/13/2008

Pohyby ohybové Paratonické tropismy - ohyb za zdrojem podráždění (vnější podráždění) nastie -podráždění je podnětem pohybu, ale neurčuje jeho směr Autonomní - nutační (růstové) - pohyb při růstu, kývání - vnitřní podnět - variační Tropismy se dělí - pozitivní - ve směru podmětu -negativní-od něj Podle pohybového mechanismu na: růstové (nevratné) a turgorové (vratné) Fototropismus a)růstový -pohyb za světlem Darwin 1880 - pozitivní listy, vrchol koleoptile je místem percepce, kořeny jsou negativně fototropické - závislost je vícevrcholová - prahová intenzita světla a pak ohyb -fotoreceptor - 445 nm (modré světlo, flavoprotein) Světlo ovlivňuje: (1)distribuci auxinů směrem od zdroje světla kyselý růst (2) tvorbu inhibitorů na přivrácené straně 5/13/2008

DIAFOTOTROPISMUS b) turgorový 1. Diafototropismus otáčení orgánů kolmo ke světlu, u listů se uskutečňuje v pulinu (spojení mezi listem a řapíkem), centrem pohybu jsou motorické buňky změny osmotického potenciálu přítok či výtok K+, vliv modré záření Obr. 2 listy monitorují slunce jako radar, v, za 1-2 h po setmění list k řapíku 90o, 1-2 h pře rozedněním se otočí k východu souvisí s biorytmy, také květy mladých slunečnic. Staré obrácené na východ Negativní diafototropismus u pouštních rostlin

TROPISMY Geotropismus (gravitropismus) - vliv zemské tíže ortogeotropické - kořen pozitivně, stonek - negativně diageotropické - kolmo k zemské tíži - např. větve ageotropické - necitlivé k zemské tíži laterálně geotropické - ovíjivé rostliny - napřed vzhůru a pak se vrchol vodorovně ohne -není prahová koncentrace - stálá hodnota - závisí na délce působení - u ovsa 5 min. expozice Recepce zemské tíže - přesýpavá tělíska tlačí na cytoplasmu, statocyty - (buňky) - a v nich statolyty (obsahují amyloplasty), také štavelan vápenatý, bílkoviny, rozklad škrobu prodlužuje geotropickou reakci, statocyty zejména v kořenové čepičce ale i ve vrcholech spojení s cytoskeletem, indukují tvorbu ABA/versus IAA, ABA na spodní straně kořene, IAA na vrchní

TROPISMY Chemotropismus -kořen roste za (NH 4 ) 3 PO 4 pozitivní, negativní -- odklon od NaCl, pylové láčky - pozitivní chemotropismus, hyfy hub reagují na O 2 Hygrotropismus - velmi silný v suchých oblastech - kořeny směrem ke zdrojům vody, dokáže překonat i geotropismus Haptotropismus - citlivost na dotyk - zkrácení pletiv v místě dotyku - ovíjivé rostliny Traumatropismus reakce na poranění Magnetotropismus vliv zemských pólů na růst 5/13/2008

NASTIE RŮSTOVR STOVÉ POVAHY Nastie - pohyby podnícené prostředím - tyto podněty ale neurčují směr pohybu a)růstové - rozdíly intenzity růstu na jedné či druhé straně orgánu b)variační (turgorové) - až po ukončení růstu - sklápění listů a) Nastie růstové povahy epinastie - ohyb listů dolů hyponastie - opačně Fotonastie - otvírání a zavírání květů -tma/světlo květní hodiny - brambor otevírá květy mezi 6-7 h ranní a zavírá v 13-14h růže 4-5h/20-21h, leknín, atd. Termonastie - vlivem tepla - šafrán, sněženka - otevírání květů - rozdíly v citlivosti buněk vnitřního a vnějšího mezofylu, květy se zvětší až o 100% (tulipán), mění se rychlost růstu buněk na vnější a vnitřní straně plátků korunních a kališních

Nastie variační povahy Hydronastie -změny tlakového potenciálu např. pohyby svěracích buněk průduchů při nedostatku vody, skládání či svinování listů při nedostatku vody vyvolané poklesem turgoru v tenkostěnných motorických buňkách (viz. obr.) nemají kutikulu nebo velmi tenkou velmi citlivé na pokles obsahu vody, vede ke změně turgoru a zmenšení (změně tvaru) a stočení (složení) listů Nyktinastie - spánkové pohyby, většinou mají charakter cirkadienních biorytmů regulovaných světlem a tmou, listy se zvedají vzhůru v noci - jetel, hrách, šťavel - dolů, spánkové pohyby některých květů kalanchoe, buňky kloubových polštářků (pulvina) mění turgor

Nastie variační povahy Seismonastie - reakce na otřes, dotyk, popálení, atd. - pohyb listů mimosy, listy se skládají k sobě - rychlost transportu vzruchu až 20 mm/s - změna turgoru v kloubových polštářcích listů, výtok K+ iontů, přenos vzruchu elektrickým potenciálem má charakter akčního el. potenciálu podobným akčnímu potenciálu nervů (ty ale i desítky m/s), ale mnohem pomalejší, pohybuje se symplastem vaskulárních pletiv parenchymatických pletiv xylému a floému, chemickou složkou jsou turgoriny (β-glukosidy kys. galové), které vyvolávají změnu membránového transportu iontů a následně turgoru. rovněž tyčinky dřišťálu, chrpy luční - na nitkách citlivé trichomy - pro lepší opylení - hmyz indukuje stáhnutí - pokles turgoru Thigmonastie - masožravé rostliny (Dionea), velmi rychlý pohyb (0.5 s) k polapení hmyzu, do několika dnů potrava strávena hydrolytickými enzymy; rozevřená škeble, která sklapne; na vnitřní straně sensorické vousy šíření akčního elektrického potenciálu 5/13/2008

Pohyby samovolné (nutační) a)růstové - hlavně u klíčních rostlin - kývání, kroužení podle Darwina se nazývají cirkumnutace ultradiální biorytmy, několik minut až hodin b)variační - vikvovitý polokeř Desmodium -trojčetné listy, postranní lístky při 30-35 o C se zvedají či sklápějí - 30 s intervalech, ochlazování rostliny