Fotosyntéza a dýchání rostlin (laboratorní práce)

Transkript

1 Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/ Fotosyntéza a dýchání rostlin (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-Př-03 Předmět: Biologicko-fyzikálně chemická praktika Cílová skupina: 8., 9. třída Autor: Mgr. Miroslav Jílek Časová dotace: 2 vyučovací hodiny Forma: skupinová práce, práce ve dvojicích Anotace: Tato laboratorní práce slouží k doplnění učiva o fotosyntéze a dýchání rostlin.

2 Cíl: Žáci si prakticky zopakují, procvičí a prověří získané znalosti o fotosyntéze a dýchání rostlin. Dokážou produkty fotosyntézy a dýchání rostlin. Pomocí mikroskopu budou pozorovat buňky listu s chloroplasty. Motivace: Které barvivo je uloženo v chloroplastech? Mají živočišné buňky chloroplasty? Jakou funkci má v rostlinách chlorofyl? Ve které části dne probíhá fotosyntéza? Který plyn ze vzduchu potřebují organizmy k dýchání? Kdy organizmy dýchají? Co jsou to průduchy? Na které části rostliny najdeme nejvíce průduchů? Teorie: Fotosyntéza je proces, při kterém dochází k přeměně anorganických látek v látky organické. Při tomto ději jsou voda a oxid uhličitý přeměňovány na organické látky a kyslík, který se uvolňuje do ovzduší. Aby tato reakce mohla proběhnout, musí být k dispozici světelná energie a chlorofyl v chloroplastech. Dýchání je proces, při kterém dochází k přeměně organických látek v látky anorganické. Rostliny i živočichové dýchají stejně. Vdechují kyslík a vydechují oxid uhličitý. Dýchání probíhá stále, ve dne i v noci. Rostliny dýchají průduchy, které můžeme vidět v listech pod mikroskopem. Úkol č. 1: Uvolňování kyslíku fotosyntézou větší skleněná nádoba (např. 4 l zavařovací sklenice), zkumavka, špejle, zápalky, voda, žiletka, vodní mor kanadský 1. Žáci naplní větší nádobu, např. 4 l zavařovací sklenici nebo malé akvárium i zkumavku vodou. 2. Uříznou žiletkou kousek vrcholové části stonku vodního moru a vsunou obráceně, tj. řeznou částí stonku napřed, do zkumavky s vodou. 3. Zkumavku utěsní palcem, aby voda nevytekla, a vloží dnem vzhůru do nádoby s vodou. Zkumavka musí být plná vody. 4. Nádobu s vodou umístí na dostatečně osvětlené místo, např. na slunný parapet. 5. Unikající plyn vznikající při fotosyntéze vytlačuje vodu a plní zkumavku. Přítomnost plynu (kyslíku) žáci dokážou pomocí doutnající špejle. Špejli vsunou do zkumavky, kterou vyndali z vody.

3 Úkol č. 2: Význam světla pro tvorbu škrobu pelargónie v květináči, korková zátka o průměru asi 3 cm, dva špendlíky, kádinka s vodou, kádinka s denaturovaným etanolem, Petriho miska, jodid draselný, žiletka, elektrický vařič 1. Žáci postaví pelargónii v květináči na dva dny do tmy. 2. Na list pelargónie pomocí dvou špendlíků připevní proti sobě dvě poloviny rozříznuté korkové zátky a umístí rostlinu na několik hodin na přímé sluneční světlo. 3. List odříznou, odstraní z něj zátku a ponoří na 5 minut do vařící vody. 4. Následně list vloží do kádinky s denaturovaným etanolem. Působením etanolu list ztuhne, proto ho žáci promyjí ve vodě, až listová pletiva opět zvláční. 5. Potom list položí na Petriho misku a pokapou ho jodidem draselným. Osvětlená část listu se zbarví modře až černě, neosvětlená část zůstane nažloutlá. Při fotosyntéze se v pletivech listu tvoří a hromadí škrob, ale pouze na osvětlených místech. Úkol č. 3: Mikroskopické pozorování chloroplastů vodní mor kanadský (z akvária), žiletka, mikroskop, potřeby k mikroskopování, voda 1. Žáci uříznou žiletkou lístek vodního moru a udělají tenký řez listem. 2. Vytvoří dočasný mikroskopický preparát, který budou pozorovat pod mikroskopem nejdříve při malém, následně při větším zvětšení. 3. Všímají si jednotlivých buněk s chloroplasty, které zakreslí do pracovního listu. Úkol č. 4: Důkaz dýchání rostlin skleněný válec, tabulka skla, špejle, zápalky, předem naklíčená semena hrachu 1. Žáci naplní skleněný válec asi do poloviny naklíčenými semeny hrachu a přikryjí tabulkou skla. 2. Druhý den zapálí špejli a hořící ji vloží do skleněného válce s naklíčenými semeny a sledují změny.

4 Úkol č. 5: Tvorba tepla při dýchání rostlin kádinka, termoska, laboratorní teploměr, vata, voda, nabobtnaná semena hrachu 1. Dva dny před pokusem žáci naplní termosku asi do dvou třetin nabobtnanými semeny hrachu a přidají 100 ml vody. 2. Do termosky zasunou laboratorní teploměr a její otvor utěsní vatou. 3. Po 5, 10, 20, 30 minutách a dále každých 20 minut změří teplotu uvnitř termosky. Výsledky měření zapisují do tabulky v pracovním listu. Závěrečné zhodnocení:

5 Pracovní list: Fotosyntéza, dýchání rostlin Jméno žáka: Třída: Datum: Úkol č. 1: Uvolňování kyslíku fotosyntézou větší skleněná nádoba (např. 4 l zavařovací sklenice), zkumavka, špejle, zápalky, voda, žiletka, vodní mor kanadský 1. Naplň větší nádobu, např. 4 l zavařovací sklenici nebo malé akvárium i zkumavku vodou. 2. Uřízni žiletkou kousek vrcholové části stonku vodního moru a vsuň obráceně, tj. řeznou částí stonku napřed, do zkumavky s vodou. 3. Zkumavku utěsni palcem, aby voda nevytekla, a vlož dnem vzhůru do nádoby s vodou. Zkumavka musí být plná vody. 4. Nádobu s vodou umísti na dostatečně osvětlené místo, např. na slunný parapet. 5. Unikající plyn vznikající při fotosyntéze vytlačuje vodu a plní zkumavku. Přítomnost plynu (kyslíku) dokážeš pomocí doutnající špejle. Špejli vsuň do zkumavky, kterou jsi vyndal z vody a pozoruj. Závěr: Úkol č. 2: Význam světla pro tvorbu škrobu pelargónie v květináči, korková zátka o průměru asi 3 cm, dva špendlíky, kádinka s vodou, kádinka s denaturovaným etanolem, Petriho miska, jodid draselný, žiletka, elektrický vařič 1. Postav pelargónii v květináči na dva dny do tmy. 2. Na list pelargónie pomocí dvou špendlíků připevni proti sobě dvě poloviny rozříznuté korkové zátky a umísti rostlinu na několik hodin na přímé sluneční světlo. 3. List odřízni, odstraň z něj zátku a ponoř na 5 minut do vařící vody. 4. Následně list vlož do kádinky s denaturovaným etanolem. Působením etanolu list ztuhne, proto ho promyj ve vodě, až listová pletiva opět zvláční.

6 5. Potom list polož na Petriho misku a pokapej ho jodidem draselným a pozoruj změny. Závěr: Úkol č. 3: Mikroskopické pozorování chloroplastů vodní mor kanadský (z akvária), žiletka, mikroskop, potřeby k mikroskopování, voda 1. Uřízni žiletkou lístek vodního moru a udělej tenký řez listem. 2. Vytvoř dočasný mikroskopický preparát a pozoruj pod mikroskopem nejdříve při malém, následně při větším zvětšení. 3. Všímej si jednotlivých buněk s chloroplasty, které nakreslíš do pracovního listu. Vypracování: Nákres: zvětšení:... Úkol č. 4: Důkaz dýchání rostlin skleněný válec, tabulka skla, špejle, zápalky, předem naklíčená semena hrachu 1. Naplň skleněný válec asi do poloviny naklíčenými semeny hrachu a přikryj tabulkou skla. 2. Druhý den zapal špejli a hořící ji vlož do skleněného válce s naklíčenými semeny a sleduj změny. Závěr:

7 Úkol č. 5: Tvorba tepla při dýchání rostlin kádinka, termoska, laboratorní teploměr, vata, voda, nabobtnaná semena hrachu 1. Dva dny před pokusem naplň termosku asi do dvou třetin nabobtnanými semeny hrachu a přidej 100 ml vody. 2. Do termosky zasuň laboratorní teploměr a její otvor utěsni vatou. 3. Po 5, 10, 20, 30 minutách a dále každých 20 minut změř teplotu uvnitř termosky. Výsledky měření zapisuj do tabulky v pracovním listu. Vypracování: teplota 0 min 5 min 10 min 20 min 30 min 50 min 70 min 90 min Závěr:

8 Použité zdroje: ČERNÍK, V. - BIČÍK, V. - MARTINEC, Z. Přírodopis 1. Praha: SPN, s. ISBN ČERNÍK, V. - BIČÍK, V. - BIČÍKOVÁ, L. - MARTINEC, Z. Přírodopis 2:Zoologie, botanika. Praha: SPN, s. ISBN JURČÁK, J. - FRONĚK, J. Přírodopis 6. Olomouc: Prodos, s. ISBN JURČÁK, J. - FRONĚK, J. Přírodopis 7. Olomouc: Prodos, s. ISBN BAER, H. Biologické pokusy ve škole. Praha: SPN, s.