TECHNICKÁ ZPRÁVA. Povrchový průzkum výskytu bioplynu na skládce odpadů Fedrpuš. Měřeno: Měřil: Vítězslav Dosedla, Jan Zavadil

614 00 Brno, Svitavská 576/46 tel.: 541 321 255 fax.: 549 247 570 TECHNICKÁ ZPRÁVA Povrchový průzkum výskytu bioplynu na skládce odpadů Fedrpuš Měřeno: 26. 5. 2015 Měřil: Vítězslav Dosedla, Jan Zavadil Vypracoval: Ing. Jiří Valášek 4

OBSAH STR. 1. ÚVOD... 3 2. METODIKA POVRCHOVÉHO PRŮZKUMU SKLÁDKY... 3 2.1 Měření povrchového úniku bioplynu... 3 2.2 Sledování poklesu koncentrace kyslíku... 3 2.3 Analýza vzorku bioplynu ze zarážených sond... 4 2.4 Odběr vzorků z odběrových studní bioplynu... 4 3. KATEGORIZACE SKLÁDEK... 4 4. TVORBA A ÚČINKY SKLÁDKOVÉHO PLYNU... 5 5. CHARAKTERISTIKA SKLÁDKY... 5 6. VÝSLEDKY MĚŘENÍ A VYHODNOCENÍ... 6 7. ZÁVĚR A BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ... 11 8. PŘÍLOHY... 15 9. POUŽITÁ LITERATURA... 16 2

1. Úvod Na základě dlouhodobé smlouvy číslo XII/2004-DL, ze dne 4. 5. 2004, naše zakázkové číslo 55/2015-R/a mezi společnostmi AVE CZ spol. s r.o. a firmou BIOGAS spol. s r.o. Brno, byly provedeny průzkumné práce za účelem ověření výskytu a úniku skládkového plynu (bioplynu) na skládce odpadů Fedrpuš. V rámci těchto průzkumných prací byl dne 26. 5. 2014 za zataženého, větrného počasí, při teplotách v rozmezí 13,0-16,0 0 C a barometrickém tlaku 950,0 mbar uskutečněn monitoring povrchových úniků bioplynu a odběr vzorků pro rozbor bioplynu na skládce odpadů Fedrpuš. Předmětem tohoto testu byla plocha III.etapy. Pro měření a vypracování stručné technické zprávy byly použity podklady a informace poskytnuté provozovatelem skládky a výsledky a poznatky z již provedených průzkumu. Tato technická zpráva splňuje náležitosti protokolu dle zákona o odpadech č.185/2001 Sb., jeho prováděcího předpisu č. 383 11 a z toho vyplývající normy ČSN 83 8034 o odplynění (v září 2003 doplněnou o změnu Z1 ) a ČSN 83 8036 (nové znění platné od dubna 2002) o monitorování plynů u skládek odpadů. 2. Metodika povrchového průzkumu skládky Povrchové měření (průzkum) výskytu bioplynu v tělese skládky je metoda sledování úniku a tvorby skládkového plynu (bioplynu). Na základě výsledků těchto zkoušek je možno získat údaje o množství a kvalitě plynu vznikajícího rozkladem organického odpadu. Lze také posoudit míru ekologické nebezpečnosti skládky, tj. zda lze ponechat plyn volně unikat do ovzduší, nebo kdy je nutno ho odčerpávat a likvidovat pomocí nejvhodnější metody. Povrchový průzkum sestává z následujících metod: měření úniku bioplynu na povrchu skládky sledování poklesu koncentrace kyslíku v závislosti na hloubce odběru vzorku v povrchové vrstvě analýzy vzorku bioplynu ze zarážených sond odběr vzorků bioplynu z odběrových studní bioplynu 2.1 Měření povrchového úniku bioplynu Měření povrchové migrace metanu do ovzduší bylo prováděno metodou flux-box. Odběrové zařízení ve tvaru válce bylo přitlačováno otevřenou plochou na terén skládky. V horní části válce je instalováno čidlo detektoru KD2. Měřen je čas do doby zvukové signalizace čidla detektoru. Z naměřeného času jsou vypočítány povrchové metanu. 2.2 Sledování poklesu koncentrace kyslíku Měření stanovuje pokles obsahu kyslíku do hloubky 60 cm a níž vlivem jeho vytěsnění unikajícím bioplynem. Vzorek plynu je odebírán přenosným skládkovým analyzátorem BIOGAS 5000 ze sondy z hloubek 10-60-80 cm a je měřena koncentrace kyslíku v dané vrstvě. 3

2.3 Analýza vzorku bioplynu ze zarážených sond Vzorek je odebírán z hloubky 60 cm, analýza je prováděna přímo v místě skládky pomocí skládkového analyzátoru BIOGAS 5000. V odebíraném vzorku skládkového plynu jsou stanovovány pouze CO 2, O 2, CH 4, (koncentrace N 2 se dopočítává do 100%), protože ostatní složky jsou zastoupeny v zanedbatelných množstvích. Z poměru složek CH 4, CO 2 a N 2 lze posoudit biochemické procesy rozkladu organické hmoty v tělese skládky. Dále je v hloubce 60cm odebírán bioplyn analyzátorem BIOGAS 5000 na stanovení množství H 2 S (množství je udáváno v ppm). 2.4 Odběr vzorků z odběrových studní bioplynu Vzorky skládkového plynu jsou odebírány z vyústění odběrových studní bioplynu. Z odebraných vzorků bylo analyzováno následující složení a hodnoty skládkového plynu: - Objemové množství CH 4...dV CH4 [%] - Objemové množství CO 2...dV CO2 [%] - Objemové množství O 2... dv O2 [%] - Objemové množství H 2 S...dV H2S [ppm] - Teplota skládkového plynu... T [ o C] - Tlakové podmínky v trubním systému bioplynu... dp [Pa] 3. Kategorizace skládek Na základě výsledků měření lze skládky, dle ČSN 83 8034 o odplynění skládek TKO u nichž byl prokázán výskyt plynu, zatřídit do tří kategorií (viz tabulka č.1): Tabulka č.1-zatřídění skládek z hlediska tvorby plynu Třída Odplynění Střední koncentrace CH 4 v hloubce 0,6 m % objemová Měrná produkce plynu z 1 milionu m 3 odpadů [m 3 h - 1 ] Odplyňovací systém Energetické využití plynu I Není nutné < 7.4 < 1 Žádný Žádné II Je nutné 7,4 až 35 1 až 200 Pasivní Žádné III. Je nutné > 35 > 200 Pasivní nebo aktivní Podmíněně možné Skládky budované v souladu s ČSN 838030 a ČSN 838032 a zaplňované biologicky rozložitelným odpadem spadají automaticky do třídy III (což s týká skládky Fedrpuš). 4

4. Tvorba a účinky skládkového plynu Na skládkách tuhého komunálního odpadu existuje využitelný zdroj druhotné energie, aplikovatelný jak pro výrobu elektrické energie a tepla, tak i pro pohon motorových vozidel. Tímto zdrojem je bioplyn obsahující především metan a oxid uhličitý. Na jeho složení se ale také nemalou měrou podílejí plynné stopové prvky. Kromě zatížení životního prostředí emisemi skládkového plynu a následného zápachového zatížení, vznikají slučováním s kyslíkem i výbušné plynné směsi. Pouze kontrolovaný provoz skládky a odstranění resp. využití bioplynu zaručuje bezpečnost a jistotu spojenou s aktivní ochranou životního prostředí. Skládkový plyn (bioplyn) vzniká postupným odbouráváním organické hmoty rozvojem metanogenních organismů v anaerobním prostředí tělesa skládky. Hlavní složkou bioplynu je metan (až 70,0 %) a oxid uhličitý, zbytek tvoří dusík, v malém množství kyslík, vodík a sirovodík, mohou být obsaženy i fluorovodíky. Celkový potenciál vývinu bioplynu závisí především na : - faktoru zhutnění - složení a stáří odpadů - rychlosti zakládání skládky - obsahu vlhkosti - mikrobiální populaci - teplotě 5. Charakteristika skládky Skládku Středisko likvidace odpadů Fedrpuš provozuje firma AVE CZ Jindřichův Hradec spol. s r.o. Skládka je určená pro kategorie ostatní odpad, jejichž vodný výluh nepřesahuje v žádném z ukazatelů limitní hodnoty výluhové třídy číslo III uvedené v tabulce č. 6.3. přílohy č.6 vyhlášky č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, pro upravené odpady kategorie ostatní odpad, jejichž přijatelnost na jednotlivé druhy skládek nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu (např. komunální odpad a směsný stavební a demoliční odpad) a za podmínek stanovených v odstavci 11 i pro nebezpečný odpad. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládka této skupiny označuje S-OO3. Skládka je oplocena a je umístěna na katastrálním území Otín, cca 2 km jihovýchodně od J. Hradce, v lokalitě Fedrpuš, za kopcem Borek. Řízená skládka je vybavena vahou k evidenci odpadů, ty jsou hutněny kompaktorem a slouží pro svozovou oblast části okresu J. Hradec a okolí a je přístupná ze silnice II. třídy J. Hradec N. Bystřice. Výstavba skládky byla zahájena v roce 1995 I.etapa a zkolaudována v témže roce. V roce 2002 byla povolena výstavba a skládkování do II.etapy 1 kazety skládky, v roce 2007 se začalo s výstavbou a v roce 2008 se sládkováním do 2 kazety II.etapy. V roce 2012 přestal být do II. etapy odpad ukládán a současně začal být navážen do části nově otevřené III. etapy, která je i předmětem našeho měření. Současně se skládkováním probíhá rekultivace I. a II. etapy zakrytím a zatravněním. Průměrný roční návoz odpadů na skládku je do 22 000 t/rok. Po zaplnění odpady jednotlivých kazet se počítá s další výstavbou nových sektorů. 5

Kapacitní a časové údaje skládky: I.etapa skládky, projektovaná kapacita 250 000 m 3 II.etapa skládky, projektovaná kapacita 126 000 m 3 III.etapa skládky, projektovaná kapacita 160 000 m 3 Celková projektovaná kapacita skládky - výhled 1 800 000 m 3 Celková projektovaná plocha skládky - výhled 108 000 m 2 - Předpokládaná životnost I.etapy do r. 2005 Předpokládaná životnost II.etapy I.kazety do r. 2009 Předpokládaná životnost II.etapy II.kazety do r. 2013 Předpokládaná životnost III.etapy do r. 2025 K odvádění průsakových vod z tělesa skládky slouží děrované potrubí PEHD. Z jednotlivých sekcí jsou skládkové vody svedeny přes šachty průsakových vod do jímky průsakové, skládkové vody. V jednotlivých sekcích I., II. a III. etapy je založeno 22 vertikálních odběrových studní bioplynu (A1-F3). Rozmístění jednotlivých odběrových studní je patrné z přílohy č.1- Situace měření bioplynu. Tyto studny byly nebo jsou budovány metodou postupného pažení v průběhu navážení odpadů. Jednotlivá odběrová místa, odvětrávací studny, jsou od poloviny roku 2007 postupně napojovány (odplyněny, odčerpávány) na kogenerační jednotku a to podle zaplnění jednotlivých boxů odpadem a podle postupu rekultivačních prací. 6. Výsledky měření a vyhodnocení Měření povrchového úniku plynu Vlastní povrchový průzkum, zaměřený na výskyt a vývin bioplynu na skládce Fedrpuš, jsme zahájili testem kvality hutnění a těsnění ukládaných odpadů a s tím přímo spojené měření povrchové migrace metanu CH 4 do ovzduší a to vše bylo prováděno metodou flux-box. Odběrové zařízení ve tvaru válce, bylo přitlačováno otevřenou plochou na terén skládky a tam ponecháno určitou dobu (na každém bodě podle konkrétního úniku plynu). V horní části válce je instalováno čidlo detektoru KD2, citlivého na únik metanu a kysličníku uhelnatého. Samotná analýza započala spuštěním časomíry a to v okamžiku přiložení válce na co možno nejrovnější povrch skládky. Naplnění odběrového zařízení zájmovým plynem spustí zvukovou signalizaci detektoru (pro koncentraci 0,4% CH 4 ), ten je zastaven a odečten čas [t]. Následně lze vypočítat rychlost a koncentrace úniku metanu v daném místě. Použitá zařízení:... Detektor plynů (detekce CH 4 ) Měrný válec... objem V = 12 litrů, plocha základny S = 0,10 m 2 6

Na základě výsledků měření lze klasifikovat do 5 tříd: I. nulové... pod 0,5 litrů CH 4 /(m 2.h) II. slabé... 0,5 3 litry CH4/(m2.h) III. střední... 3 20 litrů CH 4 /(m 2.h) IV. silné... 20 75 litrů CH 4 /(m 2.h) V. velmi silné... nad 75 litrů CH 4 /(m 2.h) Protože do zadní části tělesa skládky (směrem od váhy) opět přibylo určité množství nových odpadů, byla tato oblast (svah) již zcela zaplněna a tudíž již zde proběhly určité terénní práce. I přesto se velikost odpady zavezené, zájmově plochy od předchozího testu výrazně nezměnila (nezvětšila), zvýšila se mocnost odpadů. Proto dříve zvolený měřící rastr jsme se snažili dodržet i nyní, jen jsme ho poněkud uzpůsobili stávajícím terénním podmínkám, to znamená, že jsme ho celý rovnoměrně posunuli z neaktivní sekce do aktivní a přitom jsme nepatrně zmenšili rozpony (vzdálenost) mezi měřenými místy. Tímto způsobem je možno srovnávat výsledky z již provedených měření, tedy nejenom dopočtených průměrných objemových hodnot, ale také koncentrace zájmových plynů na jednotlivých sondách, to znamená v konkrétních oblastech odpady zavezené skládky. I u tohoto monitoringu bylo tedy provedeno 18 kontrolních odběrných bodů B1-B18 (stejný počet jak u předchozích průzkumů), které jsme zvolili v blízkosti zatloukaných sond S1- S18 (viz příloha č.1). Výsledky měření jsou uvedeny v tabulce č.2, graficky znázorněné v příloze č.2. Stávající složení odpadů a i nakládání s ním (hutnění, těsnění, práce se skládkovou vodou apod.) je přibližně na stejné úrovni jak u předešlého průzkumu. Proto jsou i výsledky provedených zkoušek, v tomto případě u migrace plynu do ovzduší, srovnatelné. U většiny měřených bodů byly zachyceny nulové metanu. Jedná se o zatěsněné plochy skládky, kde organické odpady, ze kterých se zájmový plyn vyvíjí, jsou dostatečně zhutněny a překryty krycí vrstvou, nebo o místa, kde vzhledem k nízkému staří a mocnosti odpadů ještě nedochází k výraznému vývinu metanu. Pouze v bodech B3, B5 a B7 byly klasifikovány jako slabé a střední. Tato měřená místa jsou situována v střední oblasti skládky, tedy v přibližně stejných místech jak minule. Zmíněné body ležely jednak v oblasti méně zhutněných, biodegradabilních odpadů, nebo v místech, kde plyn vyvěral nad terén vzniklou puklinou v těsnící vrstvě. Určité byly analyzovány také v těsné blízkosti odvětrávacích studní bioplynu (méně kvalitní zhutnění a zatěsnění povrchu odpadů v místě vetknutí pažnic OS do terénu). Skutečnost migrací zájmových plynů z povrchu skládky do ovzduší však neodmyslitelně patří k problematice skládkování, musíme tedy stále dodržovat kvalitu hutnění a těsnění ukládaných odpadů. Na základě tohoto měření (povrchová migrace) lze tvrdit, že skládka spadá z hlediska úniků do kategorie II., to je skládka se slabými metanu. Průměrná hodnota ze všech provedených odběrů činí 0,7 litrů CH 4 /m 2 h. (10/2014-0,9 litrů CH 4 /m 2 h.), což potvrzuje, že odpady jsou většinou poměrně kvalitně zhutněny a zatěsněny krycí inertní vrstvou. 7

Tabulka č.2 Měření úniků metanu na ploše skládky Odběrové místo Čas měření Úniky CH 4 Čas měření Úniky CH 4 [T] [U] Klasifikace Odběrové [T] [U] [min] [litr/m 2.h] dle úniků místo [min] [litr/m 2.h] B1 8,0 0,0 B2 8,0 0,0 B3 0,3 6,5 B4 8,0 0,0 B5 1,5 1,4 B6 8,0 0,0 B7 0,6 3,7 B8 8,0 0,0 B9 8,0 0,0 B10 8,0 0,0 III. Střední II. Slabé III. Střední B11 8,0 0,0 B12 8,0 0,0 B13 8,0 0,0 B14 8,0 0,0 B15 8,0 0,0 B16 8,0 0,0 B17 8,0 0,0 B18 8,0 0,0 Průměrná hodnota 0,7 Klasifikace dle úniků II. Slabé Měření poklesu koncentrace kyslíku Po testu zaměřeného na případné migrace metanu do ovzduší, pokračoval povrchový průzkum odebíráním vzorků bioplynu ze zatloukaných sond, v tomto případě sledováním poklesu podílu kyslíku ve skládkovém plynu v přímé závislosti na hloubce zaražené sondy. Měření bylo prováděno odběrem plošných vzorků bioplynu z postupně zarážených sond po 10 cm, v rozmezí 10,0-60,0 cm a někde i níž. Pro odběr plošných vzorků ze sond byla vybrána měřená místa III. etapy tak, jak jsme se zmínili již v předchozí kapitole (viz grafická příloha č.1). Nyní bylo tedy celkově zhotoveno 18 zarážených kontrolních sond ve vzdálenostech cca 10-20 metrů. Sondy byly zhotovovány kombinací speciální razící soupravy a zatloukaných ocelových sond. Vzorky plynu byly odsávány ze zatěsněné sondy čerpadlem skládkového analyzátoru BIOGAS 5000. Výsledky provedeného měření poklesu kyslíku v povrchových vrstvách jsou uvedeny v tabulce přílohy č.3, grafické znázornění poklesu kyslíku v závislosti na hloubce sondy je zřejmé z příloh č.4,5,6. Stále platí, že díky konstantnímu složení podpovrchových měřených vrstev je pokles kyslíku v skládkovém plynu u všech sond podobný (jinak je závislý na stavu složení, hutnění, stáří měřených podpovrchových vrstev), výraznější zaznamenáme u většiny sond až v hloubkách okolo 30-40 cm. S postupující hloubkou zarážené sondy (50-80 cm) dochází již u většiny měřených sond (i u sond umístěných v nových, nebo krycích-inertních vrstvách odpadů) k poklesům objemových koncentrací kyslíku blížícím se nulovým hodnotám. Výjimku tvoří oblasti skládky, kde i v maximálně měřené hloubce jsme analyzovali ve vzorcích bioplynu zřetelnější stopy O 2, ale jednalo se pouze o dvě sondy tj. S9, S11, S15 a S16. Za výskytem kyslíku na těchto sondách je důvod dodržení pravidelného měřícího rastru, některé sondy byly 8

tedy umístěny jednak v místech, kam byl odpad nedávno uložen (méně hutněné vrstvy), nebo v oblastech, kde je odpad překryt silnou těsnící vrstvou. Můžeme tvrdit, že skládka je producentem bioplynu, což dokazují nulové koncentrace O 2 v hloubce 60 cm a jak jsme se již výše zmínili i níž, u většiny zatloukaných sond (viz tabulka přílohy č.3). Unikající bioplyn vytěsňuje půdní kyslík. Veškerý zbytkový O 2 v těchto hloubkách již byl spotřebován při tvorbě metanogenních částic. V důsledku nepropustnosti horních vrstev odpadů nedochází k přisávání dalšího kyslíku. Zbytkový kyslík v těchto hloubkách již byl vytlačen nebo spotřebován při tvorbě metanogenních částic. V důsledku nepropustnosti horních vrstev odpadů nedochází k přisávání dalšího kyslíku. Analýza vzorků plynu Téměř zároveň se sledováním výskytu kyslíku v bioplynu a to v konečné hloubce zaražené sondy, byly z těchto míst odebrány a vzápětí analyzovány i ostatní zájmové složky plynů obsažených v skládkovém plynu. Objemové hodnoty CH 4, CO 2 a množství H 2 S naměřené na jednotlivých odběrových místech (viz příloha č. 1) dosahovaly velikostí patrných z tabulky přílohy č. 3. Průměrné, maximální a minimální objemové hodnoty jsou patrné z dolní částí této přílohy. Grafické znázornění vývinu a hodnot metanu, sirovodíku a složení skládkového plynu na jednotlivých měřených místech je zřejmé z grafických příloh č. 7, 8 a 10. Hodnoty složení skládkového plynu naměřené na sondách jsou s výjimkou H 2 S (ppm) udávány v procentech (Pro přepočet na objemové množství (v mg.m -3 ) je třeba hodnotu v ppm vynásobit koeficientem (k=1,42). Teplota vzorku plynu je zřejmá z přílohy č. 3 a 9. Vzorky plynu byly odsávány ze zatěsněné sondy čerpadlem skládkového analyzátoru BIOGAS 5000 od firmy GEOTECH po dobu cca 3 minut (případně delší až do ustálení měřených hodnot). BIOGAS 5000 provádí simultánní měření koncentrace metanu, oxidu uhličitého, kyslíku a sirovodíku. Dále měří atmosférický tlak a okolní teplotu (vzorku). Tyto údaje jsou ukládány do paměti spolu s přesným časem, datem a názvem místa měření (viz příloha č.13). Koncentrace metanu a oxidu uhličitého je v přístroji měřena vestavěným analyzátorem na bázi nedisperzního infračerveného záření. Ostatní plynové kanály jsou monitorovány elektrochemickými čidly s dlouhou životností. Samostatné vnitřní převodníky monitorují atmosférický tlak. K záznamu teploty v místě měření slouží externí teplotní sonda. Objemové množství N 2 obsaženého v bioplynu se stanoví dopočtem, protože ostatní složky jsou zastoupeny v zanedbatelných množstvích. Z poměru složek CH 4, CO 2 a N 2 lze posoudit biochemické procesy rozkladu organické hmoty v tělese skládky. Ze získaných výsledků měření dojdeme k následujícím závěrům. Průměrné dopočtené objemové složení plynu činí u tohoto odebírání vzorků 35,3% CH 4, 39,2% CO 2 a 99,3 ppm H 2 S. U testu provedeného v říjnu 2014 dosahovaly průměrné hodnoty 48,2% CH 4, 36,1% CO 2. Porovnáním těchto výsledků je zřejmé, že u metanu se jedná o určité snížení, naopak u kysličníku uhličitého došlo nyní k navýšení hodnot ve složení bioplynu. Analyzované výsledky jsou dané skutečnostmi, že odběr vzorků skládkových plynů probíhal u tohoto průzkumu přece jen z novějších podpovrchových vrstev, ale většinou zhutněných a i prosypaných, kde rozklad odpadů je již v pokročilejší metanogenní fázi. Výraznějších hodnoty CH 4 byly zachyceny v části skládky, kde je uložen a kvalitně zhutněn či zatěsněn starší organický odpad. Maximální koncentrace CH 4 byla analyzována na sondě č. S18 a to 60,0% (10/2014 - S4-66,0%). Maximum CO 2 bylo zjištěno na sondě č. S8 tj. 80,0%, tedy v oblasti skládky, kam je v poslední době odpad ukládán. Ze zaražených sond, z hloubky 60 cm a níž, jsme z odebraných vzorků plynu analyzovali také množství sirovodíku H 2 S obsaženým ve 9

skládkovém plynu. Nejvýraznější hodnoty H 2 S byly většinou zachyceny přibližně ve stejných oblastech skládky jak tomu bylo u CO 2. Maximální, výraznou hodnotu, jsme analyzovali u jedné sondy a jedná se sondy č. S8. Teploty vzorku plynu naměřené na jednotlivých sondách jsou optimální. Za výskytem hodnot konkrétních plynů, analyzovaných na jednotlivých měřených místech stojí skutečnosti uvedené v poznámkách přílohy č.3. Můžeme tedy tvrdit a to z naměřených a dopočtených objemových koncentrací, že skladba bioplynu odpovídá stupni rozkladu biodegradabilních částic ve stadiu stabilní metanogenní fázi. Tomu nasvědčují hodnoty CH 4 a CO 2, snižující se podíl N 2 a velmi nízké až nulové koncentrace O 2 ve složení bioplynu. Odběr vzorků plynu z odběrových studní bioplynu I tento povrchový průzkum na skládce odpadů Fedrpuš jsme ukončili odebráním vzorků skládkového plynu z kontrolních odběrových míst., to znamená, že bylo provedeno měření objemového složení vzorků skládkového plynu. Těmito místy bylo (viz příloha č.1-situace měření) vyústění odplyňovacích studní bioplynu označených jako E1 (neměřena, již napojena na odplyňovací systém), E2, E3, F1, F2 a F3 to znamená z kontrolních míst, které byly dostupné a byly v dobrém technickém stavu. Tyto objekty zatím nejsou napojeny na kogenerační jednotku Naměřené hodnoty jsou uvedeny v tabulce č.3- Hodnoty naměřené na kontrolních místech a v grafické příloze č.12-hodnoty bioplynu na měřených místech. Proměřované OS jsou v dobrém technickém stavu (jejich pažnice jsou neporušeny, zhlaví je řádně zatěsněno víkem, které je opatřeno odnímatelnou matkou umožňujícím odběr vzorků bioplynu). Výsledky odebraných vzorků bioplynu na jednotlivých odvětrávacích studních skládkového plynu jsou podobné, v tomto případě jsme u všech měřených míst analyzovali výrazné koncentrace zájmových plynů. Tabulka č.3 - Hodnoty naměřené na kontrolních místech Měřené místo dv CH4 [%] dv CO2 [%] Naměřené hodnoty/jednotky dv O2 [%] dv H2S [ppm] T [ o C] Poznámka E1 NAPOJENA E2 52,0 40,0 0,0 200,0 29,0 E3 60,0 40,0 0,0 20,0 25,0 F1 51,0 39,0 0,4 50,0 23,0 F2 47,0 33,0 0,6 33,0 19,0 F3 30,0 34,0 0,6 2,0 16,0 NENAPOJE NA NENAPOJE NA NENAPOJE NA NENAPOJE NA NENAPOJE NA 10

7. Závěr a bezpečnostní opatření Z výsledků povrchového testu orientovaného na výskyt bioplynu na skládce odpadů Fedrpuš ze dne 26.5.2015 lze usoudit, že skládka je producentem skládkového plynu. Na základě provedeného měření, jeho vyhodnocení a v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. a jeho prováděcího předpisu č. 383 11, následně ČSN 83 8034 o odplynění skládek a ČSN 83 8036 o monitorování plynů u skládek TKO lze stanovit následující závěry: Měření bylo prováděno v souladu s provozním řádem skládky. Toto měření bylo prováděno na rozdíl od předchozích novým skládkovým analyzátorem BIOGAS 5000 od firmy GEOTECH. Naměřené hodnoty metanu a oxidu uhličitého lze srovnávat s předchozími monitoringy, neboť rozsah a způsob měření je shodný s předchozím přístrojem LMSxi. U měřeného množství sirovodíku je maximální hodnota nyní 5000 ppm oproti předešlým 200 ppm. Z toho důvodů jde jen těžko srovnávat naměřené hodnoty s předchozími. Toto měření bylo prováděno na rozdíl od předchozích novým skládkovým analyzátorem BIOGAS 5000 od firmy GEOTECH. Naměřené hodnoty metanu a oxidu uhličitého lze srovnávat s předchozími monitoringy, neboť rozsah a způsob měření je shodný s předchozím přístrojem LMSxi. U měřeného množství sirovodíku je maximální hodnota nyní 5000 ppm oproti předešlým 200 ppm. Z toho důvodů jde jen těžko srovnávat naměřené hodnoty s předchozími. Výskyt a hodnoty skládkového plynu během monitorování byl sledován na ploše skládky několika metodami. Na celé, odpady zavezené ploše skládky III. etapy byly měřeny povrchové migrace (úniků) metanu do ovzduší. Na základě tohoto měření lze metanu na skládce klasifikovat jako II.třídy, to jsou migrace slabé, průměrná hodnota úniků činí 0,7 litrů/m 2.h. Druhým způsobem bylo sledování složení skládkového plynu ze zárazných sond. Dle hodnot naměřených na jednotlivých místech (viz přílohy) je produkce skládkového plynu ve stabilní, pokročilé metanogenní fázi. Průměrná koncentrace CH 4 z hodnot naměřených na zárazných sondách je 35,3%, u CO2 je průměr 39,2%. Poslední měření hodnot a složení skládkového plynu bylo prováděno na vyústění odběrových studní OS-E2, E3, F1, F2 a F3. Koncentrace jednotlivých měřených zájmových plynů byly u všech OS výrazné. Za velikostmi hodnot zájmových plynů, analyzovaných u tohoto povrchového průzkumu, stojí skutečnosti, o kterých jsme se zmínili v jednotlivých kapitolách Výsledků měření a vyhodnocení. Norma ČSN 83 8034 je rozhodujícím nařízením pro provoz skládek z hlediska odplynění. Stanoví základní podmínky pro navrhování, výstavbu, zkoušení a provoz plynového zařízení skládek, ve kterých vzniká plyn a uvádí vlastnosti skládkového plynu. Pro posouzení nutnosti odplynění skládky, volby odplyňovacího systému a 11

možnosti energetického využití je rozhodující tabulka v článku 7.3, která podle intenzity vývinu plynu rozděluje skládky do tří tříd. Na základě výsledků měření pomocí zárazných sond spadá skládka (dle výše citované tabulky z článku 7.3) do třídy III. Pro skládky třídy III musí být navržen odplyňovací systém. Tato podmínka je na skládce Fedrpuš splněna. Jednotlivá odběrová místa studny bioplynu, jsou napojeny na kogenerační jednotku likvidující skládkový plyn vznikající v tělese skládky. Protože monitorování skládky probíhá periodicky již několik roků je možno částečně srovnávat výsledky z provedených měření. Jako srovnávací veličiny vždy slouží průměrné hodnoty složení skládkového plynu z jednotlivých měření. Uvedené průměrné hodnoty lze brát spíše jako informativní a zároveň jako hodnoty sloužící k zařazení skládky do skupiny z hlediska složení skládkového plynu. V tabulce č.4 je uvedeno porovnání průměrných objemových hodnot složení skládkového plynu z dosud provedených měření, graficky znázorněno v příloze č.11. Tabulka č.4 Termín Měření CH 4 [%] CO 2 [%] O 2 [%] N 2 [%] H 2 S [ppm] 10/2002 44,0 34,1 0,0 21,9 29,3 5/2003 44,6 45,3 0,1 10,1 39,5 11/2003 50,5 31,9 0,0 17,7 52,3 5/2004 39,5 32,2 0,1 28,1 62,7 10/2004 50,6 28,1 1,2 20,1 5,5 4/2005 42,5 26,1 1,5 29,9 16,7 11/2005 49,0 32,0 1,3 17,8 66,2 5/2006 41,4 32,4 0,9 25,2 39,5 11/2006 51,6 32,1 1,2 15,1 40,8 5/2007 41,6 30,7 0,6 27,2 90,6 10/2007 39,9 32,5 0,4 27,2 81,8 5/2008 49,3 35,1 0,0 15,7 90,6 10/2008 34,0 29,2 2,2 34,1 89,7 5/2009 36,3 36,5 1,6 25,4 99,7 10/2009 36,5 38,0 2,7 22,9 79,4 5/2010 42,3 37,1 1,4 19,2 80,0 10/2010 47,7 37,8 0,8 13,8 86,3 12

5/2011 44,8 31,5 0,6 23,1 67,0 10/2011 35,1 41,1 0,5 23,3 108,9 5/2012 18,4 41,9 2,8 38,9 122,8 10/2012 30,9 47,4 0,5 21,1 110,5 5/2013 29,9 43,7 2,1 24,3 121,4 10/2013 32,7 31,4 1,7 34,1 69,6 5/2014 39,9 33,2 0,3 26,5 66,8 10/2014 48,2 36,1 1,0 14,7 65,7 5/2015 35,3 39,2 1,3 24,2 99,3 Četnost monitorování stanovujeme na 2 krát ročně (v jarním a podzimním období). Monitorování má pokračovat po celou dobu biodegradačního procesu, tzn. i po ukončení ukládání odpadu pokud maximální koncentrace hořlavého plynu ve skládkovém plynu neklesne pod 1% průměrné objemové hodnotě měřené na všech monitorovacích místech. Monitorování musí být prováděno kompetentní zaškolenou osobou nebo odbornou firmou. Musí být stanovena standardní metoda, aby výsledky byly srovnatelné, spolehlivé a reprodukovatelné. Záznamy o měření musí být archivovány v jednoznačné formě. Přenosné přístroje používané k měření kvality skládkového plynu musí být vybrány vhodně s ohledem na vlhkost a nečistoty obsažené ve skládkovém plynu a musí být pravidelně kalibrovány. Z důvodu vyšších koncentrací CH 4 je nutné neustále dodržovat bezpečnostní opatření stanovená provozním řádem skládky, zákaz kouření, rozdělávání ohně a podobně. Před vstupem do plynem ohrožených prostorů (odběrové studny, kontrolní šachty a jímky) musí být provedeno měření stávající atmosféry přístroji schválenými pro provoz jako nevýbušná zařízení. Vstup do uzavřeného prostoru může být povolen teprve potom, kdy odpovědný pracovník měřením na přístrojích zjistí, že v uzavřeném prostoru nejsou žádné škodlivé, hořlavé nebo jedovaté plyny v nepřístupných koncentracích. V případě zjištění vyšších hodnot musí být prostor před a během vstupu nuceně provětráván, potřebný proud vzduchu (nejméně 10 m 3 /min.m 2 ) je nutno přivést na dno ohroženého prostoru. Z hlediska provozního řádu skládky a ukládání odpadů provozovatel zajišťuje pravidelné hutnění odpadu. Tím je zabráněno úletům lehkých částic, výskytu hlodavců a hlavně velkému úniku skládkového plynu přes povrch skládky. Na povrchu skládky byly zachyceny skládkového plynu pouze v oblasti nejnovějších odpadů (nepatrné ) a z odběrových studní bioplynu. Překrývání odpadu inertním materiálem je prováděno dle potřeby na základě složení likvidovaného odpadu. Povrch skládky je pravidelně zvlhčován zpětným postřikem 13

skládkových vod. Těmito opatřeními je vytvářeno optimální prostředí pro rozvoj metanogenních částic pro tvorbu skládkového plynu. Další komplexní povrchový průzkum bioplynu doporučujeme provést na podzim roku 2015. 14

8. Přílohy 1. Situace měření 2. Měření povrchových úniků CH 4 3. Tabulka naměřených hodnot bioplynu 4. Graf závislosti koncentrace kyslíku na hloubce odběru plynu (sondy 1, 2, 3, 4, 5) 5. Graf závislosti koncentrace kyslíku na hloubce odběru plynů (sondy 6, 7, 8, 9, 10) 6. Graf závislosti koncentrace kyslíku na hloubce odběru plynů (sondy 11, 12, 13, 14, 15) 7. Znázornění množství CH 4 na sondách 8. Znázornění množství H 2 S na sondách 9. Teplota vzorku na sondách 10. Složení bioplynu na sondách 11. Porovnání průměrných hodnot složení bioplynu z jednotlivých měření 12. Hodnoty bioplynu naměřené na odběrových místech 13. Protokol z odběru vzorků skládkových plynů 15

9. Použitá literatura ČSN 83 8030 Skládkování odpadů Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek ČSN 83 8034 Skládkování odpadů Odplynění skládek ČSN 83 8034/Z1 Skládkování odpadů Odplynění skládek (změna ze září 2003) ČSN 83 8036 Skládkování odpadů Monitorování skládek Prováděcí vyhláška č.383/2001 Sb. Provozní řád skládky odpadů S OO Fedrpuš Technické zprávy z měření již dosud provedených na skládce odpadů Fedrpuš 16

S22/68,4 Číslo odběrové sondy/množství metanu Odběrová studna pažená

Příloha č.2 7,0 6,0 6,5 Měření povrchových úniků CH 4 LIMITNÍ HODNOTY ÚNIKŮ I.nulové do 0,5 l CH 4 /(m 2.h) II.slabé 0,6-3,0 l CH4(m 2.h) III.střední 3,0-20,0 l CH 4 /(m 2.h) IV.silné 20,0-75 l CH 4 /(m 2.h) V.velmi silné nad 75,0 l CH Úniky CH4 [U] litr/m2.h 4 /(m 2.h) 5,0 4,0 3,7 Velikost úniků 3,0 2,2 2,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 B8 B9 B10 B11 B12 B13 B14 B14 B14 B14 B14 Úniky CH4 [U] litr/m2.h0,0 0,0 6,5 0,0 2,2 0,0 3,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Měřená místa

Příloha č.3: Tabulka naměřených hodnot bioplynu Akce: Skládka odpadů Jindřichův Hradec - Fedrpuš Datum měření: 26. 5. 2015 Teplota vzduchu: 13-16,0 o C Barometrický tlak: 950,0 mbar Číslo Kyslíkový gradient Složení plynu měření 10cm 20cm 30cm 40cm 50cm 60-80cm Teplota vzorku Poznámky O 2[%] CO 2[%] CH 4[%] N 2[%] H 2S[ppm] [ o C] S1 21,3 20,1 15,2 11,2 6,1 0,9 48,0 40,0 11,1 59,0 14,9 prosypané zhutněné novější odpady S2 21,8 17,2 12,3 7,2 0,9 0,0 66,0 24,0 10,0 168,0 14,5 " S3 21,7 13,6 8,8 1,2 0,7 0,0 60,0 40,0 0,0 45,0 15,9 " S4 21,6 13,2 10,8 5,1 1,2 0,0 45,0 52,0 3,0 53,0 14,0 " S5 21,5 16,3 10,2 4,7 0,5 0,0 56,0 44,0 0,0 104,0 13,0 " S6 21,6 17,6 11,2 5,2 0,4 0,0 50,0 40,0 10,0 50,0 14,5 " S7 21,6 18,9 14,9 11,2 5,3 0,4 39,0 31,0 29,6 98,0 15,7 " S8 21,7 14,3 9,2 3,6 0,8 0,0 80,0 5,0 15,0 617,0 13,0 " S9 21,7 18,6 14,4 7,4 1,6 1,2 28,0 27,0 43,8 158,0 14,2 obnažené méně zhutněné novější odpady S10 21,7 17,1 13,8 10,2 1,5 0,0 37,0 58,0 5,0 180,0 14,5 různě silně zatěsněné odpady S11 21,6 16,8 13,3 10,2 7,0 1,2 34,0 37,0 27,8 90,0 15,3 " S12 21,7 20,1 18,0 11,6 6,2 0,0 31,0 45,0 24,0 26,0 13,6 " S13 21,6 20,3 18,4 13,2 7,0 0,2 33,0 44,0 22,8 13,0 13,6 " S14 21,7 14,5 12,3 8,7 5,0 0,0 32,0 44,0 24,0 23,0 13,6 " S15 21,0 20,5 20,1 20,1 18,9 17,6 32,0 1,0 49,4 1,0 14,1 " S16 21,3 20,0 18,7 12,3 6,8 1,8 4,0 15,0 79,2 2,0 14,4 " S17 21,5 16,5 10,9 8,7 1,1 0,5 5,0 28,0 66,5 2,0 16,9 " S18 21,7 19,9 12,3 7,1 0,3 0,0 26,0 60,0 14,0 98,0 15,5 " TABULKA HODNOT O 2[%] CO 2[%] CH 4[%] N 2[%] H 2S[ppm] Průměrné hodnoty 1,3 39,2 35,3 24,2 99,3 Maximální hodnoty 17,6 80,0 60,0 79,2 617,0 Minimální hodnoty 0,0 4,0 1,0 0,0 1,0

S1 S2 S3 S4 S5 Příloha č.4 Závislost koncentr. kyslíku na hloubce 25,0 20,0 Množství kyslíku [%] 15,0 10,0 5,0 0,0 10cm 20cm 30cm 40cm 50cm 60-80cm Hloubka sondy [cm]

S6 S7 S8 S9 S10 Příloha č.5 Závislost koncentr. kyslíku na hloubce 25,0 20,0 Množství kyslíku [%] 15,0 10,0 5,0 0,0 10cm 20cm 30cm 40cm 50cm 60-80cm Hloubka sondy [cm]

S11 S12 S13 S14 S15 S16 S17 S18 Příloha č.6 Závislost koncentr. kyslíku na hloubce 25,0 20,0 Množství kyslíku [%] 15,0 10,0 5,0 0,0 10cm 20cm 30cm 40cm 50cm 60-80cm Hloubka sondy [cm]

44,0 1,0 15,0 28,0 60,0 Příloha č.7 Znázornění množství CH 4 na sondách 60,0 58,0 52,0 50,0 40,0 40,0 40,0 44,0 40,0 45,0 44,0 Množství CH 4 [%] 30,0 24,0 31,0 27,0 37,0 20,0 10,0 5,0 0,0 S1 S2 S3 S4 S5 S6 S7 S8 S9 S10 S11 S12 S13 S14 S15 Číslo sondy S16 S17 S18

Příloha č.8 Znázornění množství H 2 S na sondách 700,0 600,0 617,0 500,0 Množství H2S [ppm] 400,0 300,0 200,0 168,0 158,0 180,0 100,0 0,0 98,0 104,0 59,0 98,0 53,0 90,0 45,0 50,0 26,0 13,0 23,0 2,0 S1 S2 S3 1,0 S4 S5 2,0 S6 S7 S8 S9 S10 S11 S12 S13 S14 S15 S16 S17 S18 Číslo sondy

15,5 Příloha č.9 Teplota vzorků na sondách 18,0 16,0 14,0 14,9 14,5 15,9 14,0 13,0 14,5 15,7 13,0 14,4 16,9 15,3 14,5 14,2 14,1 13,6 13,6 13,6 12,0 Teplota vzorků [ o C] 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 S1 S2 S3 S4 S5 S6 S7 S8 S9 S10 S11 S12 S13 S14 S15 S16 S17 S18 Číslo sondy

O2 [%] CH4 [%] N2 [%] H2S[ppm] 79,2 98,0 Příloha č.10 Složení bioplynu na sondách 250,0 230,0 210,0 CO2 [%] 190,0 180,0 170,0 168,0 158,0 150,0 Objemové množství 130,0 110,0 90,0 104,0 98,0 80,0 90,0 70,0 50,0 30,0 10,0-10,0 66,0 66,5 59,0 60,0 58,0 60,0 56,0 52,053,0 48,0 50,0 50,0 49,4 45,0 45,0 44,0 43,8 45,0 44,0 44,0 40,0 40,0 40,0 39,0 37,0 37,0 34,0 31,0 33,0 31,0 32,0 32,0 29,6 28,0 27,0 27,8 26,0 28,0 24,0 24,0 26,0 22,8 24,0 23,0 17,6 13,0 15,0 14,0 15,0 11,1 10,0 10,0 5,0 5,0 0,9 1,0 2,0 2,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 1,2 0,0 1,2 0,0 0,2 0,0 1,8 4,0 5,0 3,0 0,0 0,0 1,0 0,5 0,0 S1 S2 S3 S4 S5 S6 S7 S8 S9 S10 S11 S12 S13 S14 S15 S16 S17 S18 Číslo sondy

Příloha č.11 Porovnání průměrných hodnot složení bioplynu z jednotlivých měření 108,9 122,8 110,5 121,4 CH4 CO2 O2 N2 H2S 140,0 120,0 Objemové množství 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 52,3 50,5 50,6 51,6 48,9 49,3 47,7 47,4 44,6 45,3 44,8 44,0 42,5 41,4 41,5 42,3 39,5 39,9 41,1 41,9 43,7 39,5 39,5 40,8 36,5 36,5 37,1 37,8 39,2 36,9 34,0 35,0 34,0 35,1 34,1 35,3 31,9 32,3 32,0 32,4 32,1 32,5 30,7 31,5 30,9 29,3 29,7 29,9 28,1 28,1 29,2 26,1 27,2 27,2 25,2 25,4 21,9 22,9 23,1 23,3 24,3 24,2 20,1 21,1 19,2 17,7 17,8 18,4 16,7 15,1 15,7 13,8 34,2 32,7 31,4 33,2 39,6 26,5 48,2 36,1 14,7 10,1 0,0 0,1 0,0 0,1 61,2 5,5 66,2 90,6 81,8 1,2 1,5 1,3 0,9 1,2 0,6 0,4 0,0 90,6 89,7 2,2 1,6 99,7 79,4 80,0 2,7 86,3 67,0 1,4 0,8 0,6 0,5 2,8 0,5 2,1 1,7 69,6 66,8 65,7 0,3 1,0 1,3 10/2002 5/2003 11/2003 5/2004 10/2004/2005 11/2005/2006 11/2006 05/2007 10/2007 05/2008 10/2008 05/2009 10/2009 05/2010/2010 05/2011 10/2011 05/2012 10/2012 05/2013 10/2013 04/2014 10/2014 05/2015 Datum měření 99,3

2,0 16,0 CH4 [%] CO2 [%] O2 [%] H2S [ppm] Teplota [C] 250,0 Příloha č.12 Hodnoty bioplynu naměřené na odběrových místech 200,0 200,0 150,0 Naměřené hodnoty 100,0 50,0 52,0 40,0 29,0 60,0 51,0 40,0 39,0 25,0 20,0 50,0 23,0 47,0 33,0 33,0 34,0 30,0 19,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,6 0,6 E2 E3 F1 F2 F3 Odběrové místo

Date - Time Site BH CH4(%) MCH4(%) CO2(%) O2(%) N2(%) H2S(ppm) CO(??) HCN(??) NH3(??) LEL(%) Tmp(C) ap(mb) dp(pa) Flw(l/h) H2O(cm) Stat() 1 26.5.2015 16:08:14 JHRADEC S1 40,0 --- 48,0 0,9 11,1 59,0 --- --- --- >>> 14,9 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 2 26.5.2015 16:12:26 JHRADEC S2 24,0 --- 66,0 0,0 10,0 168,0 --- --- --- >>> 14,5 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 3 26.5.2015 16:15:26 JHRADEC S3 40,0 --- 60,0 0,0 0,0 45,0 --- --- --- >>> 15,9 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 4 26.5.2015 16:20:34 JHRADEC S4 52,0 --- 45,0 0,0 3,0 53,0 --- --- --- >>> 14,0 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 5 26.5.2015 16:23:48 JHRADEC S5 44,0 --- 56,0 0,0 0,0 104,0 --- --- --- >>> 13,0 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 6 26.5.2015 16:27:43 JHRADEC S6 40,0 --- 50,0 0,0 10,0 50,0 --- --- --- >>> 14,5 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 7 26.5.2015 16:35:06 JHRADEC S7 31,0 --- 39,0 0,4 29,6 98,0 --- --- --- >>> 15,7 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 8 26.5.2015 16:39:29 JHRADEC S8 5,0 --- 80,0 0,0 15,0 617,0 --- --- --- 100,0 13,0 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 9 26.5.2015 16:46:06 JHRADEC S9 27,0 --- 28,0 1,2 43,8 158,0 --- --- --- >>> 14,2 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 10 26.5.2015 16:52:30 JHRADEC S10 58,0 --- 37,0 0,0 5,0 180,0 --- --- --- >>> 14,5 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 11 26.5.2015 16:56:03 JHRADEC S11 37,0 --- 34,0 1,2 27,8 90,0 --- --- --- >>> 15,3 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 12 26.5.2015 17:06:06 JHRADEC S12 45,0 --- 31,0 0,0 24,0 26,0 --- --- --- >>> 13,6 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 13 26.5.2015 17:09:11 JHRADEC S13 44,0 --- 33,0 0,2 22,8 13,0 --- --- --- >>> 13,6 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 14 26.5.2015 17:12:59 JHRADEC S14 44,0 --- 32,0 0,0 24,0 23,0 --- --- --- >>> 13,6 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 15 26.5.2015 17:22:02 JHRADEC S15 1,0 --- 32,0 17,6 49,4 1,0 --- --- --- 20,0 14,1 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 16 26.5.2015 17:22:50 JHRADEC S16 15,0 --- 4,0 1,8 79,2 2,0 --- --- --- >>> 14,4 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA 17 26.5.2015 17:24:49 JHRADEC S17 28,0 --- 5,0 0,5 66,5 2,0 --- --- --- >>> 16,9 950,0 --- --- --- ZÁRAZNÁ SONDA Příloha č.13 - Protokol z odberu vzorku skladkovych plynu (měřeno přístrojem BIOGAS 5000) - skladka JHradec