Trestní odpovědnost právnických osob Mgr. Tomáš Mařatka Mgr. Bc. Martin Kůs
Osnova přednášky I. Část teoretická zákon o trestní odpovědnosti právnických osob II. Část praktická praktické dopady nové právní úpravy pro podniky
Úvod Probíhající rekodifikace trestního práva Vztah nového trestního zákoníku a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob Důvody pro nezbytnost úpravy trestní odpovědnosti PO v českém právním řádu Mezinárodní dohody Trestní zákoník Rekodifikace trestní odpovědnosti právnických osob v Evropě
Použití zákona o trestní odpovědnosti PO Zásada teritoriality Trestný čin spáchaný na území ČR Aplikace české právní úpravy na trestné činy spáchané v cizině Zásada univerzality
Trestní odpovědnost právnické osoby Trestný čin spáchaný právnickou osobou Statutární orgán Osoba, která je oprávněna jménem nebo za PO jednat Osoba vykonávající řídící nebo kontrolní činnost Osoba vykonávající rozhodující vliv na řízení PO Zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů
Přechod trestní odpovědnosti PO na jejího právního nástupce (na rozdíl od trestní odpovědnosti fyzických osob) Přičitatelnost jednání
Trestné činy Taxativní výčet trestných činů (TČ) je uveden v 7 zákona o trestní odpovědnosti PO TČ proti majetku TČ hospodářské TČ obecně nebezpečné TČ proti životnímu prostředí TČ proti ČR a mezinárodní organizaci TČ proti pořádku ve věcech veřejných TČ proti lidskosti, míru a válečné TČ
Tresty Zákon definuje 8 trestů, které je možné uložit PO: a) zrušení právnické osoby, b) propadnutí majetku, c) peněžitý trest, d) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, e) zákaz činnosti, f) zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, g) zákaz přijímání dotací a subvencí, h) uveřejnění rozsudku.
Zrušení právnické osoby Soud může uložit trest zrušení právnické osoby právnické osobě se sídlem v České republice, pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestného činu nebo trestných činů. Právní mocí rozhodnutí, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby, vstupuje tato právnická osoba do likvidace.
Propadnutí majetku soud může uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li právnickou osobu za zvlášť závažný zločin, kterým pro sebe nebo jiného získala nebo se snažila získat majetkový prospěch propadnutí majetku postihuje celý majetek právnické osoby nebo tu jeho část, kterou soud určí
Zákaz činnosti Soud může uložit právnické osobě trest zákazu činnosti na jeden rok až dvacet let, byl-li trestný čin spáchán v souvislosti s touto činností. Rozsah zákazu činnosti: 1 20 let
Zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži Soud může uložit tento trest dopustila-li se právnická osoba trestného činu v souvislosti s uzavíráním smluv na plnění veřejných zakázek nebo s jejich plněním, s účastí v zadávacím řízení o veřejných zakázkách, koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži. rozsah 1-20 let
Zákaz přijímání dotací a subvencí soud může uložit trest zákazu přijímání dotací a subvencí právnické osobě na jeden rok až dvacet let, dopustila-li se právnická osoba trestného činu v souvislosti s podáváním nebo vyřizováním žádosti o dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc nebo příspěvek, s jejich poskytováním nebo využíváním, anebo s poskytováním nebo využíváním
Uveřejnění rozsudku soud může uložit trest uveřejnění rozsudku, je-li třeba veřejnost seznámit s odsuzujícím rozsudkem soud v rámci rozsudku rovněž určí způsob jeho uveřejnění.
II. Část videosemináře 1) Popisná část popis rizik pro PO dle zákona o trestní odpovědnosti PO 2) Doporučení a postupy
Riziková jednání Rozdělení dle vztahů, které má FO vůči PO: A) vztahy primární B) vztahy sekundární C) vztahy terciární
Primární vztahy statutární orgán osoba jednající na základě plné moci Nutná opatrnost při výběru těchto osob, protože jejich jednáním může dojít ke vzniku trestní odpovědnosti PO
Sekundární vztahy Možno rozdělit na 2 části: a) vztahy, kdy za PO jedná FO v řídící nebo kontrolní funkci nebo externí FO vykonávající pro PO řídící nebo kontrolní činnost b) FO je vůči PO v takovém vztahu ovládání, kdy může prosadit v PO takové rozhodnutí nebo mít rozhodující vliv
Jedná se především o osoby, které nejsou statutárními orgány PO Jde o osoby, které jsou významné z hlediska jednání a případných dopadů na PO Jde např. o vedoucí pracovníky, manažery, aj. osoby, které mohou v PO prosadit určitá rozhodnutí Není rozhodné, zda je jejich vztah s PO formálně upraven
Praktickým případem je osoba, která je skrytá ve složitých vlastnických strukturách Doporučení pro PO: mít jasnou vlastnickou strukturu I z výše uvedených důvodů je zakotvena přičitatelnost jednání dané právnické osobě
Terciární vztahy Vztah PO zaměstnanec (osoba v obdobném poměru) Pro vznik trestní odpovědnosti PO jsou v praxi nutné další podmínky Komisivní jednání PO Omisivní jednání PO
V praxi: Posuzování jednání v souladu s péčí řádného hospodáře Pokud dané jednání nelze PO přičítat Jde o jednání jak na pracovišti, tak i mimo něj (např. na služební cestě) Nejde jenom o zaměstnance, ale i o pracovníka zajištěného agenturou práce nebo OSVČ (vč. případů tzv. Švarcsystému)
Možnosti obrany před trestní odpovědností PO U primárních a sekundárních vztahů je nemožnost vyvinění se U terciárních vztahů lze vyloučit trestní odpovědnost PO: a) PO jednala s péčí řádného hospodáře b) Jde o exces FO nutné posoudit, zda PO učinila vše, co od ní lze spravedlivě požadovat, aby k protiprávnímu jednání nedocházelo
Obrana PO Nezbytné vytvořit systém ochrany před jednáním FO, které ke své činnosti používá Důležitá je struktura PO Zásadní kritéria: a) výběr zaměstnanců b) hodnocení pracovníků c) odměňování pracovníků d) interní + externí mechanismy kontroly e) Ombudsman
Důraz na vytváření vnitřních předpisů PO: i. organizační řád ii. směrnice iii. pravidla Nutné udržování přijatých opatření Seznámení pracovníků s přijatými opatřeními Pravidelná školení pracovníků Kdy je systém efektivní?
Děkujeme za pozornost