Ministerstvo životního prostředí odbor environmentálních rizik Praze dne 10. května 2007 Čj.: 4697/ENV/07 R o z h o d n u t í Ministerstvo životního prostředí jako správní úřad příslušný podle 5 zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb., (dále jen zákon ) a 10 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodlo ve věci žádosti společnosti BASF spol. s r.o., se sídlem Šafránkova 3, 155 00 Praha 5, o povolení k uvedení geneticky modifikovaných brambor se zvýšenou odolností k Phytophtora infestans do životního prostředí v České republice podle 5 odst. 8 zákona takto: společnosti BASF spol. s r.o., Šafránkova 3, 155 00 Praha 5 se u d ě l u j e p o v o l e n í k uvádění geneticky modifikovaných brambor se zvýšenou odolností k Phytophtora infestans do životního prostředí v České republice. 1
Náležitosti povolení podle 18 odst. 6 zákona: Oprávněná osoba Název: BASF spol. s r.o., Sídlo: Šafránkova 3, 155 00 Praha 5, IČO: 41195469 Specifikace geneticky modifikovaného organismu Na základě 18 odst. 3 zákona je žádost o uvádění do životního prostředí podávána pro geneticky modifikované brambory, jejichž modifikace má vést k vyšší odolnosti vůči plísni bramborové (Phytophthora infestans). K vytvoření linie brambor odolnější vůči P. infestans byly zavedeny dva geny řídící odolnost rostliny (R geny) Rpi-blb1 a Rpi-blb2. R geny specificky rozlišují cílový patogen a vyvolají obrannou odpověď v rostlině, a tak ji před infekcí chrání. Geneticky modifikované klony brambor pro další pěstování budou v průběhu pokusů vybírány z materiálů uvedených v žádosti: pro původní odrůdu P698 a plasmid VCPMA16 jde o 108 linií, pro odrůdu P880 o 85 linií a pro odrůdu P835 o 144 linií. Stejné odrůdy byly transformovány plasmidem VCPMA19 a počet geneticky modifikovaných linií je 122 pro odrůdu P698, 60 pro odrůdu P880 a 101 linií pro odrůdu P835. Specifikace genetické modifikace Společnými vnesenými úseky DNA, které pocházejí z genomu bramboru Solanum bulbocastanum, jsou R geny Rpi-blb1 a Rpi-blb2 zajišťující odolnost k plísni bramborové. Exprese zavedených R genů je velmi nízká a srovnatelná s expresí jiných odolnostních genů. Transformace brambor s rekombinantní DNA byla prováděna pomocí Agrobacterium tumefaciens kmene AGL0, AGL1 nebo LBA4404. K identifikaci transformovaných rostlin byl jako selekční marker vnesen modifikovaný gen syntetázy acetohydroxykyseliny (ahas) z Arabidopsis thaliana. Exprese tohoto genu přináší toleranci vůči aktivní složce herbicidů, Imazamoxu, ve tkáňové kultuře. Výsledky hodnocení rizika Solanum tuberosum je kompatibilní pouze s jinými pěstovanými genotypy stejného druhu v České republice a v Evropě, není kompatibilní s příbuznými, divoce rostoucími druhy Solanum dulcamara a Solanum nigrum, a proto nemohou křížením s nimi vzniknout životaschopná semena či rostliny. Možnost přenosu dědičného materiálu na jiné rostliny bramboru je velmi nízká, protože velmi často dochází k opadu květů a brambor není opylován nejčastějšími druhy opylovačů. Prašníky kvetoucích odrůd mají často nevyvinutý, sterilní pyl, nebo neobsahují pyl vůbec. Reprodukce brambor je hlavně vegetativní, prostřednictvím hlíz, i když sexuální rozmnožování je též možné. Za polních podmínek je samoopylení nejpravděpodobnější, 80-100 % semen vzniká jako následek samoopylení. Přenos pylu je omezen na maximální 2
vzdálenost 5 až 10 m. Šíření pomocí větru je okrajovou záležitostí. Brambory přežívají ve formě hlíz nebo semen. Protože jsou hlízy obecně citlivé na mráz, jejich možnost přežití a reprodukce závisí na teplotě. Přežití semen závisí na metodách obdělávání půdy a střídavém způsobu pěstování plodin. Za normálních okolností jsou rostliny, které vyrostly divoce ze semen, zlikvidovány při orání, vláčení, aplikaci herbicidů a jako následek konkurence při střídavém způsobu pěstování plodin. Geneticky modifikované linie bramboru s genem Rpi-blb2 byly uvedeny do životního prostředí ve Švédsku v roce 2005, geneticky modifikované linie bramboru s geny Rpi-blb2 a Rpi-blb1 byly uvedeny do životního prostředí v roce 2006 ve Švédsku, v Holandsku a rovněž v Německu. Polní pokusy s bramborem se změněným složením škrobu obsahujícím rovněž gen ahas jako selekční gen proběhly v roce 2005 ve Švédsku a v České republice (od roku 2005). Vnášený selekční markerový gen zvyšuje odolnost vůči herbicidům imidazolinonové skupiny v tkáňové kultuře. Exprese genu ahas v rostlinách bramboru způsobuje odolnost stonků rostlin při selekci v buněčné kultuře vůči aktivní substanci herbicidů k Imazamoxu. Avšak ve skleníkovém prostředí nevykazovaly geneticky modifikované rostliny brambor s genem ahas žádnou odolnost vůči imidazolinonům, a proto se ani neočekává odolnost vůči běžnému režimu postřiků na poli. Selekční výhoda pro rostliny s aktivním genem ahas ve všech částech rostliny se nemůže v praxi uplatnit, protože herbicid Imazamox není v České republice registrován pro použití do brambor a na pokusném pozemku bude následně po dva roky vyloučeno pěstování luskovin, pro něž je použití obdobných herbicidů v České republice povoleno (vyloučení možnosti selekční výhody zaplevelujících rostlin). Odlišné přežívání geneticky modifikovaného bramboru na zemědělských půdách nebo zvýšená invazivnost rostlin do životního prostředí nejsou v porovnání s konvečními odrůdami bramboru očekávány. Možnost přenosu genů bude vyloučena přijetím příslušných opatření při polním pokusu izolační vzdáleností porostu od konvenčních odrůd brambor a absencí planých druhů. Pokud by k takovému velmi nepravděpodobnému přenosu pylu na geneticky nemodifikovanou odrůdu došlo, neočekávají se žádné následky, neboť brambor se při konvenčním pěstování množí hlízami, nikoliv semeny. Interakce geneticky modifikovaného bramboru s necílovými organizmy a z toho vyplývající účinky jsou srovnatelné s interakcemi s konvenčními odrůdami bramboru. Zamýšleným účinkem genetické modifikace je zlepšení odolnosti vůči P. infestans. V případě výskytu napadení porostu plísní bramborovou na pozemku by geneticky modifikované brambory měly mít selekční výhodu proti konvenčním odrůdám bramboru. Tato výhoda se může projevit na zemědělské půdě pouze tehdy, pokud nejsou používána další opatření na ochranu rostlin proti P. infestans. Standardní zemědělské postupy v kombinaci s kontrolou výskytu zaplevelujících rostlin zabrání úniku odolných rostlin na pozemku a v jeho bezprostředním okolí. Jiná selekční výhoda z uvedené genové manipulace pro rostliny bramboru nevyplývá. V předchozích polních pokusech s geneticky modifikovaným bramborem se zvýšenou odolností k Phytophtora infestans nebyly pozorovány nepříznivé účinky na zdraví člověka a zvířat, ani na životní prostředí, ani žádné nežádoucí jevy v porovnání s konvenčním pěstováním brambor. Nebyly zjištěny žádné jiné rozdíly vztahující se k uvádění brambor do prostředí mezi geneticky modifikovanými liniemi a běžně používanými bramborami. Protože nebyly zavedeny žádné změny v agronomických charakteristikách, pěstování GM brambor vykazuje stejný vliv na životní prostředí jako pěstování běžných nemodifikovaných brambor. Odolnost rostlin k infekci plísní bramborovou znamená omezení množení patogena. K tomu dochází i v běžné zemědělské praxi, kdy je populace houby P. infestans regulována 3
ošetřováním porostu brambor fungicidy. Celkový účinek brambor odolných vůči plísni bramborové na cílový organizmus lze považovat za srovnatelný s účinkem fungicidních přípravků aplikovaných na geneticky nemodifikované brambory v souladu s běžnou zemědělskou praxí. Avšak vzhledem k nižší potřebě ošetřování pozemku fungicidy je možné očekávat nárůst populace takových necílových organizmů, které by mohly být omezovány použitím přípravků pro konvenční zemědělství. Brambor je např. napadán kořenomorkou brambor Rhizoctonia solani a houbami rodu Fusarium a Phoma. Podmínky nakládání Nakládat s výše uvedeným geneticky modifikovaným organismem lze jen způsobem popsaným v žádosti společnosti BASF spol. s r.o., se sídlem Šafránkova 3, 155 00 Praha 5, čj. MŽP 4697/ENV/07, doručené na MŽP dne 19. ledna 2007 a doplněné podáním na MŽP dne 17. dubna 2007, (tato žádost souvisí s žádostí, Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., se sídlem Drnovská 507, 161 06 Praha 6, čj. MŽP 6090/ENV/07) při dodržování všech uvedených podmínek, zejména: - Veškerá manipulace s geneticky modifikovaným materiálem bude probíhat za podmínek minimalizujících možnost úniku transgenu do životního prostředí. - Opatření přijatá pro zakládání, udržování a sklizeň polních pokusů i pro další nakládání se sklizeným geneticky modifikovanými bramborami odpovídají pravidlům předběžné opatrnosti a jejich dodržování plně zajistí bezpečnost při uvádění jmenovaného geneticky modifikovaného bramboru do životního prostředí. - Geneticky modifikované brambory nejsou ve fázi uvolnění do životního prostředí určeny pro použití jako krmivo a nesmí se předávat nepovolaným a neproškoleným osobám. - Každý rok se bude pokusný materiál sázet v dubnu a sklizeň se předpokládá v říjnu. - Hustota výsadby se bude řídit tradiční zemědělskou praxí, tedy 4,5 rostliny na 1 m 2. Pokud bude k dispozici od linií vybraných ze seznamu vždy maximální počet hlíz, pak počet vysázených linií bude přibližně 80 nebo nižší. V dalších letech budou vysazeny na základě hodnocení nižší počty linií a počet GM rostlin na linii a rok nepřevýší 2000. - Plocha, která bude osázena liniemi geneticky modifikovaných brambor, bude přibližně 1 ha. Žadatel je povinen předat v písemné podobě informace o pokusných pozemcích určených pro výsadbu GM brambor pro roky následující (nejlépe v podobě aktualizované části žádosti podle vyhlášky č. 209/2004 Sb., část C, bod č. 4: Pracoviště a pozemky, na kterých bude uvádění do ŽP probíhat, včetně přiložené mapy s vyznačením pokusného pozemku), a to vždy s předstihem před výsadbou. - Aktuální seznam sázených linií s počty hlíz bude vždy před každou vegetační sezónou upřesněn v dopise adresovaném Ministerstvu životního prostředí. - Žadatel musí na požádání Ministerstva životního prostředí, popřípadě laboratoře podle 28 odst. 1 písm. f) zákona, kdykoliv v průběhu nakládání poskytnout vzorky výše uvedených geneticky modifikovaných organismů nebo jejich genetického materiálu. - Příprava a udržování pozemku pro provedení pokusu bude prováděna v souladu s běžnou zemědělskou praxí. Příprava pozemku zahrnuje v případě potřeby hnojení a aplikaci fungicidů nebo insekticidů. Plevel bude odstraňován manuálně nebo chemicky. - Přístroje určené pro sázení a sklizeň budou po použití důkladně kontrolovány na nepřítomnost GMO. Rozbory vzorků geneticky modifikovaných brambor budou probíhat mimo území České republiky. - Sadbové brambory budou dopraveny na místo pokusného uvedení do prostředí v České republice a sklizené brambory budou dopraveny z pokusného místa na místo skladování 4
a do laboratoří v EU (laboratoře v Německu nebo ve Švédsku) k analýze. Bezpečný převoz hlíz je ověřen z dlouhodobých polních pokusů v jiných členských státech EU a převoz bude časově synchronizován tak, aby doba skladování hlíz na pracovišti Humpolec byla co nejkratší. Převoz bude proveden vhodným vozidlem s oddělenými netransgenními a transgenními bramborami. GM brambory budou uloženy v dvojitých síťových vacích označených Geneticky modifikovaný organizmus rezistence k plísni bramborové a Není určeno ke konzumaci ani zkrmení. - Hlízy budou do České republiky dopraveny autem ze zahraničí v doprovodu proškoleného pracovníka společnosti BASF Plant Science GmbH, jejich celistvost bude při vykládání kontrolována, stejně jako počet transgenních linií podle předávacího protokolu. Pracovník společnosti BASF Plant Science GmbH rovněž zabezpečí odvoz sklizených hlíz za stejných opatření mimo území České republiky. - Řádně zkontrolované a zaevidované původní obaly s hlízami budou převezeny na pozemek valníkem taženým traktorem. Ložná plocha bude zabezpečena proti ztrátě obalu a při vykládání na pozemku budou obaly kontrolovány podle evidence. - Hlízy dopravené k sázení budou skladovány v původních obalech (dvojité síťové vaky) v uzamykatelné ocelokolně v objektu pokusné stanice (schválená pro skladování GM brambor, viz žádost BASF č.j. 642/OER/GMO/05 ze dne 16.6.2005). Stejný prostor bude použit pro sklizené hlízy, které budou skladovány odděleně na paletách, které vně i uvnitř ponesou cedule s jednoznačnou identifikací příslušných GMO a jednotlivých linií. Sklad hlíz bude pravidelně ošetřován deratizačními prostředky - Místo pokusného uvedení do prostředí bude opatřeno výstražnými tabulkami, aby se zabránilo přístupu nepovolaným osobám. V každém rohu pozemku bude po celou dobu vegetace připevněna cedule s nápisem "POZOR GMO NEVSTUPOVAT OŠETŘENO JEDEM". - Hlízy určené k vysázení budou vyjmuty z dvojitých síťových vaků přímo na poli, v prvém roce testace bude sázení prováděno ručně, v následujících letech může být podle rozsahu pokusu k sázení použit miskový sazeč, tato skutečnost bude vždy před zahájením pokusu s předstihem upřesněna oznámením na MŽP. - Budou vysazeny všechny dovezené hlízy. V případě použití strojního zařízení pro sázení a sklizeň bude toto očištěno na místě a smí opustit místo pokusu teprve po provedení kontroly nepřítomnosti hlíz. Po ukončení pracovní činnosti každý pracovník provede čištění svého pracovního oděvu či ochranných prostředků. - Výsadba geneticky modifikovaných rostlin bude provedena vždy na místě, kde se nenachází v blízkosti lesní porost. Kolem místa uvedení do prostředí bude postaven elektrický ohradník, jako ochrana proti zvířatům. - Ochrana rostlin před účinky napadení Phytophtora infestans nebude na pokusných parcelkách prováděna a na okolních plochách, které jsou rovněž v užívání stanice, bude prováděna ošetřením porostu povolenými přípravky. - Po zasázení bude následovat proorávka naslepo a vláčení a pak nahrnování hrobkovačem. - Sklizeň se bude provádět v prvém roce testace ručně, v dalších letech pokusu dle jeho rozsahu mechanicky jednořádkovým vyorávačem, tato skutečnost bude vždy před zahájením pokusu s předstihem upřesněna oznámením na MŽP. - Hlízy budou převáženy v nejkratším možném termínu odděleně od běžných brambor v uzavřených a označených dvojitých kontejnerech pro uskladnění a analýzu na zahraniční pracoviště za účelem biochemických rozborů. V případě potřeby je materiál z hlíz také využíván jako sadba na následující sezónu. - Zbylé hlízy budou ručně sesbírány a v samostatném obalu budou dopraveny k likvidaci na určené místo mimo území České republiky ke zničení (dle požadavku firmy BASF). 5
- Doba skladování sklizených brambor nebude delší než 1 týden. Žádný genetický materiál nesmí být předán jiným osobám. - Při havárii - úniku hlíz do prostředí se zasažené místo označí, veškeré hlízy se sesbírají a umístí do označených dvojitých síťových vaků a odvezou na místo likvidace (na adresu Ingenieurbüro Hetterich, Bamberger Str. 50, D-97359 Schwarzach). - Pokud dojde k úniku na zemědělské půdě, bude místo pravidelně monitorováno pro možné vzcházení rostlin bramboru a po případném jejich vzejití budou odstraněny vhodným způsobem (mechanicky nebo vhodnými herbicidy), podle místních podmínek. - Při neočekávaném rozsypání hlíz mimo prostory určené k manipulaci bude takové místo vyznačeno páskou a bude zabráněno vstupu nepovolaných osob. Po odstranění hlíz sesbíráním do uzavíratelných obalů označených Geneticky modifikovaný organizmus rezistence k plísni bramborové Není určeno ke konzumaci ani zkrmení bude místo zaměřeno a zakreslen plánek místa, aby bylo možné kontrolovat po dobu následujícího vegetačního období, zda na takto zasaženém pozemku následně nedochází ke vzcházení rostlin bramboru. - V případě požáru předměty zasažené požárem je možno považovat za zbavené geneticky modifikovaných organismů. O případném vynášení hlíz GM bramboru ze zasaženého místa a o dalším nakládání s nimi rozhodne vedoucí stanice, případně odborný poradce. - Při přepravě budou vždy převáženy prázdné pytle, do kterých by byly v případě havárie hlízy sesbírány a vhodné popisovací potřeby k označení sesbíraného materiálu. - Bude důsledně dbáno, aby sklizené hlízy nebyly smíchány s jinými sklizenými hlízami. - Během dvou let po pokusném uvedení do prostředí nebudou na tomtéž pozemku vysázeny žádné brambory ani luskoviny (vyloučení aplikace herbicidů na bázi Imazamoxu), aby bylo zajištěno monitorování zaplevelujících rostlin bramboru a aby bylo možné monitorovat jedince vyrostlé ze semen. V následné plodině budou použity herbicidy hubící rostliny bramboru. Předpokládá se střídavý způsob pěstování plodin. - Možný výskyt rostlin vyrostlých ze semen bude sledován a rostliny budou odstraněny v souladu s běžnými zemědělskými praktikami. - Pracovníci mají povinnost při práci s GMO zachovávat všechna opatření, která jsou popsaná v provozním řádu, včetně zákazu konzumu a zkrmování GM bramboru. - O polních pokusech s geneticky modifikovaným bramborem bude vedena přesná evidence v podobě deníku (samostatná Vegetační kniha), který je dodán firmou BASF (např. o všech pracovních operacích, o stavu porostu, o všech mimořádných událostech a jiných změnách, které mohou mít vliv na životní prostředí, o učiněných opatřeních a následné kontrole bude učiněn zápis a neprodleně informován místní příslušný orgán životního prostředí.). - Žadatel musí v souladu s 19 písm. h) zákona poskytnout správním orgánům podle 28 a 31 až 33 součinnost při kontrole pozemků, prostorů a zařízení určených k nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo pozemků, prostorů a zařízení, v nichž k tomuto nakládání dochází nebo může docházet, včetně poskytnutí písemností a strpění bezúplatného odebírání vzorků pro kontrolní účely. Další podmínky nakládání stanovené podle 5 odst. 10 zákona: - Každý rok minimálně 30 dnů před výsadbou poskytne společnost BASF spol. s r.o., Ministerstvu životního prostředí informace o uvádění do životního prostředí a pozemcích, na nichž bude probíhat, u kterých došlo ke změně oproti údajům uvedeným v žádosti (bod 6
7. a násl., část B přílohy č. 2 k vyhlášce č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty). - Isolační vzdálenost od místa pokusného uvedení do prostředí k vedlejšímu pozemku s komerčně pěstovanými bramborami bude nejméně 20 m a zvýšená izolační vzdálenosti ve výši 40 m vůči bramborám pěstovaným v režimu ekologického zemědělství. Místo pokusného uvedení do prostředí je obklopeno ze 3 stran zemědělskou půdou (pokusné pozemky). Z jižní strany sousedí se zahradou. Žádné sexuálně kompatibilní rostliny se v místě pokusného uvedení do prostředí ani v bezprostřední blízkosti pozemku nebudou vyskytovat. - Zelené části rostlin resp. jejich desikované zbytky budou zlikvidovány na pozemku jejich zapravením do země. Orba je účinnou ochranou rovněž před vzejitím rostlin z uvolněných zralých semen, pokud se taková vyskytnou. Vyorané brázdy budou kontrolovány na přítomnost nesklizených hlíz. Pokud se při následné plodině vyskytnou na ploše rostliny bramboru, budou vytrhány a zlikvidovány postřikem herbicidu (Reglone). Zemědělská technika po ukončení prací bude na pozemku důkladně prohlédnuta a veškeré části GMO odstraněny. - Žadatel musí v souladu s 19 písm. c) zákona každoročně předat ministerstvu v listinné a elektronické podobě vždy k 15. únoru kalendářního roku údaje o množství GM brambor a o způsobu nakládání s nimi za uplynulý kalendářní rok a v souladu s 19 písm. d) zákona zaslat do 60 dnů od ukončení nakládání s geneticky modifikovanými organismy závěrečnou zprávu o průběhu, důsledcích této činnosti, zejména s ohledem na rizika ohrožení zdraví a životního prostředí. Účel nakládání V prvních 3-4 letech bude účelem experimentu sledování událostí souvisejících s odolností GM brambor vůči Phytophthora infestans (průkaz vhodnosti v českých polních podmínkách se specifickými českými kmeny Phytophthora infestans). Kromě toho budou během pokusu sledovány a zaznamenávány agronomické výsledky (např. vitalita a výnos rostlin), vybrané parametry rostlin (např. vzcházení, kvetení, zrání) a také stabilita znaku. Cílem posledních 1-2 roků pokusu bude navíc sběr dat o vybraných liniích odolných vůči plísni Phytophthora ke zhodnocení rizik v porovnání s nemodifikovanými rodičovskými či tradičními odrůdami brambor. Monitoring se bude zabývat pozorováním během uvedení bramborových klonů do prostředí konkrétně pro odrůdy P698, P880 a P835 a plasmid VCPMA16 nebo plasmid VCPMA19 a též situací po pokusu. V rámci této fáze budou proškolení pracovníci zjišťovat stabilitu exprese (např. k odebírání vzorků rostlin v různých stádiích vývoje k provedení genetických testů), potenciální účinky na hmyzí škůdce brambor a změn kvalitativních vlastností (např. kvality hlíz). Sklizený rostlinný materiál bude využit k různým analýzám (včetně molekulárně biologických a biochemických testů). V případě potřeby je materiál z hlíz také využíván jako sadba na následující sezónu. Dlouhodobým cílem je vyšlechtit brambory odolnější vůči P. infestans. Další požadavky na označení Pro nakládání s GMO platí obecné podmínky označování geneticky modifikovaného organismu dané zákonem. 7
Na obalech s geneticky modifikovanými bramborami bude v průběhu celého pokusu, včetně uskladnění a převozu označení Geneticky modifikovaný organizmus rezistence k plísni bramborové a dále též označení Není určeno ke konzumaci ani zkrmení. Místo uvádění do životního prostředí Pokusný pozemek se nachází v katastru obce Humpolec, kraj Vysočina, parcelní číslo 10, katastrální území Na Klínku pod katastrálním číslem 1094 a má velikost 16178 m 2. Polní pokus bude mít rozsah přibližně 1 ha. Pozemek obhospodařuje Pokusná stanice VÚRV Humpolec, Na Závodí 173, 396 01 Humpolec, která má tento pozemek dlouhodobě pronajmut od pana Víta Prokopa, Lužická 1043, 396 01 Humpolec Pozemek není evidován dle evidence využití zemědělské půdy (LPIS) podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství ve znění pozdějších předpisů). Požadavky na monitoring a podávání zpráv o jeho výsledcích Plán monitoringu je založen na závěrech zhodnocení rizika vůči životnímu prostředí a má za cíl včasné zpozorování a identifikaci jevů, které by měly očekávaný a neočekávaný vliv v důsledku uvedení GM brambor do prostředí. - Monitoring bude prováděn na místě pokusného uvedení do životního prostředí a zároveň bude prováděn i nespecifický monitoring životního prostředí v bezprostředním okolí pokusných ploch - Monitoring bude prováděn vedoucím projektu či vyškoleným personálem minimálně v měsíčních intervalech během vegetačního období, a to od začátku vegetačního období (dobře rozeznatelné rostliny). - Monitoring bude prováděn po dobu dvou let následujících po roce pokusného uvedení do prostředí a po jeho skončení bude vypracována zpráva o jeho průběhu a výsledcích. Tato zpráva bude do 60 dnů od ukončení monitoringu zaslána Ministerstvu životního prostředí v písemné i elektronické podobě. Doba platnosti povolení Uvádění do životního prostředí bude probíhat od roku 2007 do roku 2011. O d ů v o d n ě n í Dne 19. ledna 2007 byla doručena na MŽP žádost společnosti BASF spol. s r.o., se sídlem Šafránkova 3, 155 00 Praha 5, (dále jen žadatel ), o povolení k uvedení geneticky modifikovaných brambor se zvýšenou odolností k Phytophtora infestans do životního prostředí v České republice podle zákona. Tato žádost byla evidována pod č.j. MŽP 4697/ENV/07. Ministerstvo životního prostředí posoudilo výše uvedenou žádost a dne 29. ledna 2007 ji podle 5 odst. 4 zákona zaslalo k vyjádření Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu 8
zdravotnictví. Současně MŽP podle 10 zákona zveřejnilo shrnutí obsahu žádosti a informaci o zahájení řízení. MŽP neobdrželo žádné vyjádření veřejnosti ve smyslu 5 odst. 6 zákona. Žádost v elektronické podobě byla též zaslána k posouzení České komisi pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (ČK GMO) a určeným odborným posuzovatelům. Dne 26. března 2007 doručil žadatel vzorky 10 transgenních linií geneticky modifikovaného bramboru na základě povinnosti podle 18 odst. 2 zákona na pracoviště SZÚ CHPŘ v Brně. Ministerstvo zemědělství se vyjádřilo podáním doručeným MŽP dne 5. března 2007, ve kterém doporučilo navýšit izolační vzdálenosti od komerčně a ekologicky pěstovaných brambor, uvést reference na předchozí polní pokusy, konkretizovat a upřesnit údaje o počtu generací množených hlízami, upřesnit, které linie budou vysázeny v prvém roce pokusu a tato data pro následné roky aktualizovat, doplnit údaje o značení GM materiálu, konkretizovat informaci týkající se označení obalových aj. přepravních materiálů a upřesnit dobu trvání monitoringu. Na základě výzvy MŽP žadatel žádost podle těchto připomínek upravil podáním doručeným MŽP dne 17. dubna 2007. MZe dopisem ze dne 10. května 2007 sdělilo, že považuje opravy žádosti za dostačující, a souhlasilo s uvedením geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí s podmínkou dodržení zvýšené izolační vzdálenosti ve výši 40 m vůči bramborám pěstovaným v režimu ekologického zemědělství. Ministerstvo zdravotnictví podáním doručeným MŽP dne 9. března 2007 sdělilo, že požaduje doplnit žádost o literární údaje, týkající se vzniku možných alergických účinků patatinu, aktualizovat doložené mapy pozemků, na kterých bude testace probíhat, a zpřesnit údaje o počtu varovných tabulí zabezpečení pozemku proti vstupu neoprávněných osob. Na základě výzvy MŽP žadatel žádost podle těchto připomínek upravil podáním doručeným MŽP dne 17. dubna 2007. MZd dopisem ze dne 10. května 2007 sdělilo, že považuje opravy žádosti za dostačující, a souhlasilo s uvedením geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí. Dne 26. března 2007 vydala své stanovisko k žádosti ČK GMO. Ve svém stanovisku ČK GMO uvedla, že je nutné zpřesnit a doplnit údaje o životaschopnosti semen bramboru, jednoznačně uvést údaje o izolační vzdálenosti, zpřesnit údaje o hustotě výsadby, přípravě pozemku, způsobu dopravy, skladování GM materiálu, specifikaci monitoringu, údaje o následných plodinách, způsob likvidace GM bramboru, údaje o použitých herbicidech a popis chemického ošetření, doplnit značení GM materiálu a zpřesnit údaje o pokusném pozemku. Na základě výzvy MŽP žadatel žádost podle těchto připomínek upravil podáním doručeným MŽP dne 17. dubna 2007. Komise poté konstatovala, že připomínky a doporučení odborných posuzovatelů na doplnění byly akceptovány. MŽP dne 3. května 2007 zaslalo v souladu se zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, žadateli výzvu k zaplacení správního poplatku za vydání povolení pro uvádění GMO do životního prostředí v České republice. Dne 10. května 2007 žadatel poplatek zaplatil. 9
Vzhledem k tomu, že žádost po všech úpravách a doplnění vyhovuje ustanovením zákona a jeho prováděcích předpisů a nakládání v režimu uvádění GMO do životního prostředí za daných podmínek nepředstavuje zvýšené riziko pro zdraví člověka a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost, a dále s přihlédnutím ke kladným stanoviskům MZe, MZd a ČK GMO a dalším výše uvedeným skutečnostem, vydává MŽP žadateli povolení k uvádění výše uvedených geneticky modifikovaných brambor se zvýšenou odolností k Phytophtora infestans do životního prostředí. P o u č e n í Proti tomuto rozhodnutí je možno podle 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat do 15 dní od jeho oznámení rozklad, o němž rozhodne ministr životního prostředí, a to podáním adresovaným Ministerstvu životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10. Ing. Pavel Forint v. r. ředitel odboru Rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. května 2007. Toto rozhodnutí obdrží: A. Účastník řízení do vlastních rukou: BASF spol. s r.o., Šafránkova 3, 155 00 Praha 5, B. Na vědomí: 1. Ministerstvo zdravotnictví 2. Ministerstvo zemědělství 10