Prokaryotické organismy: říše archebakterií Archaebacteria říší eubakterií Eubacteria s podříší bakterie Bacteria (+ sinice Cyanobacteria,



Podobné dokumenty
základní přehled organismů

základní přehled organismů

Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století

Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky

Úvod do mikrobiologie

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, Bakterie

Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

3 Přehled klinicky nejvýznamnějších bakterií

Lesnická botanika speciální přednáška 2

Původce Metoda Cena [Kč]

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

prokaryotní Znaky prokaryoty

PROKARYOTICKÉ MIKROORGANISMY

TAXONOMIE MIKROORGANISMŮ

1. Mikroby obecně a mikroby lidského těla, vlastnosti mikrobů 2. Přehled některých významných bakterií lidského těla 3. Přehled některých významných

05 Biogeochemické cykly

Stavba prokaryotické buňky

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

12 TAXONOMICKÉ SYSTÉMY BAKTERIÍ

Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Zdroje: Mikrofoto preparátů předmětu Bi7340 (rok 2007)

Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr

Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas

CHOROBY ČLOVĚKA VYVOLANÉ BAKTÉRIEMI A JINÝMI PARAZITY

Obecná mikrobiologie. Bakterie Viry Paraziti Houby

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

REZISTENCE MIKROBŮ (TENACITA) Miroslav Votava, Vladana Woznicová Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Původce Metoda Cena Gastrointestinální soustava Escherichia coli Kultivace 90 Identifikace 300 Stanovení patogenních faktorů

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Základní mikrobiologický rozbor vody

9. Viry a bakterie. Viry

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Příloha 12: Vyhodnocení nálezů z hlediska nebezpečnosti nalezených mikroorganizmů

BAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA

PROKARYOTICKÉ ORGANISMY

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a

Vývoj života na Zemi a prokaryotické organismy H E N

Modul 2 Mikrobiologie

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016. Bakterie

Prokaryotické organismy. Prokaryotická buňka. Obaly prokaryotické buňky. Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon =

Epidemiologicky závažné bakteriální infekce Vlastimil Jindrák

LNÍ VLASTNOSTI ENÍ ANTIMIKROBIÁLN ČESKÁ REPUBLIKA. CHUMCHALOVÁ J. a PLOCKOVÁ M. Ústav technologie mléka a tuků

Bakteriální choroby zvěře

Mikroorganismy v potravinách

Prokaryotické organismy. Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte?

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

CZ.1.07/1.5.00/

Tvary bakteriálních buněk Morfologie kolonií Barvení buněk Interpretace Gramova barvení

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)


1 Vzorek C, vaginální výtěr

Mikrobiologie. Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály

AKUTNÍ INFEKCE A PREPARÁTY JOALIS

Přehled bakterií s důrazem na oko. Mikrobiologie a imunologie BOMI0111s + BTMI0111p Týden 4 Ondřej Zahradníček

1. CHARAKTERISTIKA protoplazma - prvkové složení stejné jako u eukaryotní buňky (biogenní prvky C, O, H, N, P tvoří 97% sušiny)

Přehledy citlivostí k antibiotikům r

PROKARYOTA (PRVOJADERNÍ)

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín

Bakterie 1 buněč velikost 1 2 µm

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

MIKROORGANISMY Jednobuněčné Viditelné pouze mikroskopicky Tvoří společenstva s jinými organismy Jsou vysoce odolné a adaptabilní, proto se vyskytují

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Technická kvalita některých obrázků je snížena vzhledem k množství a růz né kvalitě zdrojů.

Hypersenzitivita na léčivou látku ofloxacin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo na kterýkoli z dalších chinolonů.

Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy

O původu života na Zemi Václav Pačes

Základy bakteriální cytologie a morfologie

Eubakterie (Eubacteria)

Biogeochemické cykly biogenních prvků

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST

Bakterie mléčného kvašení jako původci kažení masných výrobků. Co je to zkažená potravina? Faktory ovlivňující mikrobiální kažení

Významné patogenní. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Nesporulující anaerobní bakterie

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE

Taxonomie domén Archaea a Bacteria

BAKTERIE A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ

kvasinky x plísně (mikromycety)

sp.zn.sukls17901/2016 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU DOXYBENE 200 mg TABLETY

F-1 Přehled laboratorních vyšetření prováděných na Oddělení klinické mikrobiologie ONMB

RESPIRAČNÍ INFEKCE. Milan Kolář

G-fermentující tyčinky

Klinická mikrobiologie

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Lékařská mikrobiologie II

Rod Enterobacteriaceae

Transkript:

Prokaryotické organismy: říše archebakterií Archaebacteria říší eubakterií Eubacteria s podříší bakterie Bacteria (+ sinice Cyanobacteria, Cyanophyta, Cyanoprokaryota)

Nadříše Říše Charakteristika zástupců P R O K A R Y O T A archebakterie Archaebacteria eubakterie Eubacteria buněčná stěna obsahuje glukozaminy, proteiny či heteropolysacharidy buněčná stěna neobsahuje kyselinu muramovou a D-aminokyseliny buněčná stěna může i chybět mají zcela specifickou stavbu 16S-rRNA, lišící se od eubakterií a eukaryot, 5S-rRNA se podobá 5S-rRNA eukaryot obdobná proteosyntéza jako u eukaryot (metionin) geny obsahují introny (jako eukaryota) peptidoglykanová buněčná stěna obsahuje kyselinu muramovou a D-aminokyseliny, výjimečně stěna chybí struktura 16S-rRNA a 5S-rRNA je zcela specifická, nevykazuje podobnost s eukaryoty proteosyntéza obdobná jako u mitochondrií eukaryot (formylmetionin) geny neobsahují introny Podříše sinice Cyanobacteria Podříše bakterie Bacteria fotolitotrofní organismy, fotosyntetizující, donorem elektronů je voda, na světle uvolňují do prostředí kyslík, účast chlorofylu-a foto- a chemolitotrofní, -organotrofní, fotosyntetizující bakterie využívají jako donor vodíku např. sulfan, neuvolňují kyslík, bakteriochlorofyl

Říše archebakterie Archaebacteria grampozitivní a gramnegativní koky, tyčinky, vlákna a mykoplazmata netvoří spory pohyblivé druhy tvoří bičíky Taxonomie dle metabolismu: archebakterie metanové: Methanococcus, Methanosarcina, Methanobacterium, Methanobrevibacter, Methanothermus archebakterie extrémně halofilní Halococcus, Halobacterium, Haloarcula, Haloferax archebakterie haloalkalifilní: Natrococcus a Natrobacterium archebakterie termoacidofilní: Sulfolobus, Thermoplasma, Thermoproteales

Říše eubakterie Eubacteria, podříše bakterie Bacteria Bakterie = velmi drobné prokaryotické mikroorganismy velikost od 1 m do 5 m délky a od 0,2 m do 1 m šířky malá velikost = veliký povrch na jednotku biomasy, tj. velkou plochu kontaktu biomasy s prostředím rozmnožují se příčným dělením, pučením, pomocí konidií a hormogonií mohou tvořit termorezistentní spory, tzv. endospory (spory uvnitř buněk), mikrocysty (klidové buňky obalené rezistentním obalem), konidie odškrcované z vláken

bakterie kulovité (tzv. koky, cocci), průměr 0,5-2 m bakterie tyčinkovité, široké 0,2-2 m, dlouhé 0,5-10(20) m Tvary bakterií

Stavba bakteriální buňky Jádro (kružnicová DNA) Ribozómy Mezozóm Fimbrie, glykokalyx, bičíky Pouzdro Buněčná stěna Cytoplazmatická membrána Bičík Chemické bakterií složení Voda 70-98 % celkové živé váhy, (opouzdřené a slizotvorné bakterie x spory bakterií) Sušina: C: 22 64 %, P: 2,5 5 %, N: 8 15 % Pigmenty Fyzikální vlastnosti povrchů bakterií: hydrofilní, hydrofóbní acidorezistence, specifický povrch, povrchové napětí, mezivrstevné napětí, elektrický náboj, osmotické jevy barvicí metody (bazická a kyselá barviva)

Grampozitivní bakterie. 1. Cytoplazmatická membrána, 2. Peptidoglykan, 3. Fosfolipidy, 4. Membránové proteiny, 5. Kys. lipoteichoová. Gramnegativní bakterie. 1. Cytoplazmatická membrána (vnitřní membrána), 2. Periplazmatický prostor, 3. Vnější membrána, 4. Fosfolipidy, 5. Peptidoglykan, 6. Lipoprotein, 7. Proteiny, 8. Lipopolysacharidy, 9. Pór.

Klasifikace bakteriálních kmenů (Cavalier-Smith) Chlorobacteria (Chloroflexi) Hadobacteria (Deinococcus, Thermus) Cyanobacteria (sinice) Gracilicutes (Proteobacteria, Chlamydiae, Planctomyces, Chlorobi, Bacteroidetes, Spirochaetae) Eurybacteria (Selenobacteria, Fusobacteria, Thermotogae) Endobacteria (Firmicutes) Actinobacteria????? Neomura zahrnuje Archaea, Eukarya

Proteobacteria Alphaproteobacteria (Caulobacter, Rhodospirillum, Rhizobium, Rickettsia) Betaproteobacteria (Burkholderia, Gallionella, Neisseria, Nitrosomonas) Gammaproteobacteria (Pseudomonas, Vibrio, Enterobacter, Legionella) Deltaproteobacteria (Desulfovibrio, Myxococcus) Epsilonproteobacteria (Helicobacter, Campylobacter)

Systematické rozdělení bakterií založeno na barvitelnosti buněk anilinovými barvivy, krystalovou violetí a safraninem = bakterie grampozitivní a bakterie gramnegativní Podříše bakterie Bacteria: 1. oddělení bakterie gramnegativní Gracilicutes 2. oddělení bakterie grampozitivní Firmicutes 3. oddělení mykoplazmata Tenericutes (bez buněčné stěny)

endotoxin Gramnegativní bakterie Gracilicutes porin Specifický sacharid (O antigen) Lipopolysacharidy Buněčná stěna Fosfolipidy Lipoproteiny Peptidoglykany Cytoplazmatická membrána Membránové proteiny Cytoplazma

1. skupina: Aerobní chemoorganotrofní nefermentující koky a tyčinky Čeleď Pseudomonadaceae tyčinky, monotrichální či lofotrichální, striktní aerobové, onemocnění u člověka, zvířat, rostlin, výrazná utilizace živin, rozkládají uhlovodíky (fenol a nafta), genetická variabilita, skupiny, zařazuje se i skupina bakterií typu zoogloea, Pseudomonas aeruginosa, Ps. mallei (Burkholderia), P. syringae, P. denitrificans, P. putida, Xanthomonas Čeleď Azotobacteraceae pohyblivé tyčinky či mírně oválného tvaru, aerobní fixace vzdušného dusíku, zapouzdřené, algináty, druh Azotobacter chroococcum Zoogloea Azotobacter

1. skupina: Aerobní chemoorganotrofní nefermentující koky a tyčinky Čeleď Rhizobiaceae rod Rhizobium, známý jako tzv. hlízkatá bakterie (symbióza) Čeleď Legionellaceae těžké pneumonie (L. pneumophilla), pohyblivé tyčinky Čeleď Neisseriaceae Neisseria gonorrhoae, Neisseria meningitidis, N. subflava Další rody: Acetobacter, Brucella, Francisella, Flavobacterium Legionella

2. skupina: Fakultativně anaerobní chemoorganotrofní tyčinky Čeleď Enterobacteriaceae osidlují střevní trakt člověka a vyšších živočichů rody Salmonella (břišní tyfus, paratyfus, alimentární intoxikace), rod Shigella (úplavice, dyzentérie), druh Yersinia pestis (původce moru) saprofyty tlustého střeva jsou Escherichia (EPEC, ETEC, EIEC, EHEC) a Enterobacter Citrobacter, Proteus, Klebsiella Čeleď Vibrionaceae Vibrio cholerae, V. parahaemolyticus, Aeromonas hydrophila Čeleď Pasteurellaceae parazité savců a ptáků (Actinobacillus lignieresii, Pasteurella multocida), druh Haemophilus influenzae akutní respirační onemocnění

3. skupina: Anaerobní koky a tyčinky ve střevech a ústní dutině člověka a savců, tvoří důležitou složku mikroflóry bachoru dobytka (Bacteroides succinogenes, Bacteroides amylophilus), Bacteroides fragilis patogen, záněty slepého střeva (pigmentované a asacharolytické Porphyromonas, nepigmentované a sacharolytické Prevotella) 4. skupina: Aerobní a mikroaerobní šroubovité či zakřivené bakterie respirační metabolismus, vyskytují se v půdě, reprodukčních orgánech, střevě, ústní dutině člověka a zvířat fixaci vzdušného dusíku umožňuje rod Azospirillum Campylobacter, Helicobacter

5. skupina: Chemolitotrofní bakterie tři fyziologické skupiny bakterií: nitrifikační, sirné, železité (manganové), oxidace anorganických látek, Vinogradskij Nitrifikační bakterie = energii aerobní oxidací amonných solí na dusitany a dusitanů na dusičnany, zdrojem uhlíku je oxid uhličitý Nitrosomonas, Nitrobacter, Nitrococcus Sirné bakterie = oxidují síru a sirné sloučeniny Thiobacillus denitrificans a Thiobacillus thiooxidans, Thiobacillus ferrooxidans - oxiduje dvojmocné Fe na trojmocné Železité (manganové) bakterie = oxidací uhličitanu železnatého či manganatého na hydroxid železitý či manganičitý, zdrojem uhlíku je oxid uhličitý Siderocapsa (S. treubii), Siderococcus, Naumaniella

6. skupina: Bakterie redukující síru a sirné sloučeniny striktně anaerobní, redukují síru na sulfan!!!, acetát na oxid uhličitý, Desulfovibrio (dismutace), Desulfobacter, Desulfomaculum (konzervy, ne bombáž), Desulfuromonas 7. skupina: Fototrofní bakterie Zelené sirné bakterie č. Chlorobiaceae: striktně anaerobní, v přítomnosti sulfanu, bakteriochlorofyl-c,d, Chlorobium, Chlorobacterium Purpurové sirné bakterie č. Chromatiaceae: striktně anaerobní, karotenoidy a bakteriochlorofyl-a,b, Chromatium, Thiosarcina, Thiospirillum, Thiopedia Purpurové bezsirné bakterie č. Rhodospirillaceae: nevyužívají redukované sirné sloučeniny, jsou fotoorganotrofní, mikroaerofilní až anaerobní, ve tmě jsou aerobní, chemoorganotrofní poutají vzdušný dusík, Rhodospirillum, Rhodopseudomonas

Chlorobium Chromatium Thiosarcina Thiospirillum Rhodopseudomonas Amoebobacter Rhodospirillum Thiopedia

8. skupina: Bakterie tvořící pochvy několikabuněčná vlákna, přiléhající pochvy (ekologie), nepravé dichotomické větvení, gonidie!!! Sphaerotilus natans Leptothrix pseudoochracea Clonothrix fusca Crenothrix polyspora

Železité bakterie Leptothrix sp. Sphaerotilus natans - dichotomus

9. skupina: Bakterie množící se pučením či vytvářející extracelulární výběžky = 3 skupiny bakterií: bakterie tvořící prostéky (Hypnomicrobium, Pedomicrobium, Caulobacter - Brevundimonas), bakterie vylučující extracelulární výběžky (Gallionella) a bakterie bez prosték (Pasteurita, Blastobacter, Planctomyces) Gallionella Caulobacter Hypnomicrobium Planctomyces

Železité bakterie Gallionella sp.

10. skupina: Chemoorganotrofní buňky s klouzavým pohybem = umělá skupina bakterií bez fylogenetické příslušnosti, klouzavý pohyb, nemají bičíky Myxobakterie = tvoří plodnice a myxospory, pigmenty, kompost, rozklad, klidové mikrocysty, Melittangium, Myxococcus Cytofágy = netvoří plodnice, jsou to štíhlé buňky, rozklad, Capnocytophaga, Simonsiella Vláknité chemoorganotrofní bakterie vyznačující se klouzavým pohybem = pružná 500 m dlouhá vlákna, respirační metabolismus Čeleď Beggiatoaceae (Beggiatoa, Thionema), Čeleď Leucothrichaceae (Leucothrix, Thiothrix), Čeleď Achromatiaceae (Achromatium, Thiogloea), Čeleď Pelonemataceae (Achronema, Pelonema, Peloploca)

Thionema Achromatium Beggiatoa Thiothrix Leucothrix

11. skupina: Spirochéty Řád Spirochaetales = ohebné tenké buňky šroubovitého tvaru, které dosahují velikosti až 500 m, v buněčné stěně osové vlákno aerobní, anaerobní i fakultativně anaerobní Treponema pallidum (T. carateum), Borrelia recurentis, B. burgdorferi, Spirochaeta, Spirillum B. burgdorferi Treponema pallidum Spirochaeta plicatilis

12. skupina: Rikétsie a chlamydie Rikétsie = krátké tyčinky nebo koky, nepohyblivé, rozmnožující se příčným dělením obligátní intracelulární parazité členovců Rickettsia prowazekii, Coxiella burneti Chlamydie = intracelulární parazité živočichů a člověka závislí na metabolismu hostitelské buňky ( rikétsie) Chlamydia trachomatis, Chlamydophila psittaci, Chlamydophila pneumoniae

Grampozitivní bakterie Firmicutes Kys.teichoová Peptidoglykany Buněčná stěna Cytoplazmatická membrána Membránové proteiny Cytoplazma

1. skupina: Aerobní a anaerobní koky = heterogenní skupina chemoorganotrofních bakterií, kultivace, koagulázový t., katalázový t., apod. Streptococcus = nepohyblivé koky ve dvojicích či v řetízcích, ABCD Streptococcus pyogenes, Str. pneumoniae, Str. faecalis (Enterococcus faecalis), patogenní Sarcina, Peptococcus, patogenní Peptostreptococcus Lactococcus, Pediococcus potraviny, kvašení Micrococcus, Leuconostoc Staphylococcus = koky uspořádané ve shlucích, je fakultativně anaerobní, koaguláza pozitivní a negativní Staphylococcus aureus způsobující hnisavá onemocnění (St. epidermidis nepatogenní), hemolýza Probiotika prebiotika - synbiotika

2. skupina: Pravidelné nesporulující tyčinky = krátké, dlouhé tyčinky, popř. tvoří vlákna Lactobacillus, Listeria monocytogenes způsobuje listeriózu, Erysipelothrix insidiosa je původcem červenky vepřů 3. skupina: Nepravidelné sporulující tyčinky = aerobní i anaerobní, vyskytují se v půdě, vodě a na různých hostitelích, jsou saprofytické i patogenní Corynebacterium diphteriae (záškrt), Mycobacterium tuberculosis (tuberkulóza), lepra, atypická mykobakteria

4. skupina: Koky a tyčinky tvořící endospory Endospory = spory, které vznikají uvnitř vegetativní buňky, termorezistence, rezistence vůči chem.l., záření, neslouží k rozmnožování schopnost přežívat v půdě po mnoho let, v příznivých podmínkách vyklíčí ve vegetativní buňku patogenní, např. Clostridium botulinum (botulismus), Cl. tetani (tetanus), Bacillus anthracis (sněť slezinná), parasporální tělíska toxiny (cyto-, neuro-)

5. skupina: Bakterie tvořící mycelium = tzv. aktinomycety, které se částečně nebo úplně větví Actinomyces (velmi krátké hyfy), Streptomyces (vlákna dokonale vyvinutá, Streptomyces griseus - streptomycin), Nocardia (hyfy se rozpadají na drobné fragmenty) z konců hyf odškrcují spory nebo endogenní spory tvoří ve sporangiu spory nejsou rezistentní a slouží pouze k rozmnožování ( endospory u č. Bacillaceae)

Oddělení mykoplazmat Tenericutes = buňka těchto bakterií postrádá buněčnou stěnu ( kryje pouze třívrstevná cytoplazmatická membrána) gramnegativní nepohyblivé bakterie netvoří klidové buňky, rozmnožují se pučením nebo dělením fakultativně anaerobní, obligátně anaerobní, chemoorganotrofní, energii získávají fermentací vyžadují cholesterol a mastné kyseliny, teplotu 22-37 C saprofytičtí i parazitičtí Mycoplasma pneumoniae (pneumonie u člověka), M. bovigenitalium (mastitida u krav), Ureoplasma urealyticum (infekce pohlavních orgánů u člověka), Spiroplasma citri (onemocnění citrusových plodů)