FYZIKA Měříme rezistivity kovových drátů a závislost odporu vodiče na jeho délce a průřezu JIŘÍ ERHART Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TU, Liberec Teoretický úvod Průchod nosičů náboje (elektronů) látkou je ovlivněn její strukturou, typem meziatomových vazeb a množstvím volných nosičů náboje, které jsou k dispozici pro vedení proudu. V kovových materiálech je těchto volných elektronů dostatečné množství. V polovodičích je jich podstatně méně a v izolantech zcela nebo z velké části chybí. Napětí U mezi konci vodiče vyvolá podle Ohmova zákona proud vodičem o velikosti I = U R, (1) kde veličina R [Ω] se nazývá elektrický odpor (rezistance) a charakterizuje schopnost vodiče vést elektrický proud. Elektrický odpor válcového vodiče dále závisí na rozměrech vodiče a jeho materiálu R = ρ l S, (2) kde l je vzdálenost mezi konci vodiče a S jeho průřez kolmý ke směru vedení proudu. Různé materiály vodičů potom odlišuje materiálová konstanta ρ [Ω m] nazývaná rezistivita (měrný elektrický odpor). 26 Matematika fyzika informatika 24 2015
Rezistivita je jednou z fyzikálních veličin vůbec s největším řádovým rozsahem hodnot a lze ji podstatně měnit změnou struktury látky a jejím dopováním příměsemi. Podle velikosti rezistivity se látky dělí na vodiče, polovodiče a izolanty. Typické hodnoty rezistivity pro různé látky jsou uvedeny v tab. 1. Vodiče ρ [10 8 Ω m] Al 2,45 Cu 1,555 Fe 8,81 Au 2,04 Ag 1,505 Pt 9,81 mosaz 7 až 9 ocel uhlíková 13 bronz cínový 18 dural 5 Polovodiče ρ [Ω m] C (diamant) 10 6 Ge 0,47 Si 3 10 3 AlN 10 10 GaP GaAs GaSb InP InAs InSb 10 2 4 10 3 4 10 4 8 10 5 3 10 4 6 10 4 Izolanty ρ [Ω m] bakelit 10 6 až 10 12 šelak 1 10 14 jantar 1 10 18 porcelán tvrdý 3 10 12 papír kondenzátorový 10 10 až 10 12 olej transformátorový 10 9 až10 11 parafin 10 14 plexisklo 1 10 13 polyvinylchlorid 1 10 13 sklo 10 11 až 10 16 Tab. 1 Rezistivity různých látek [1, s. 106 110] Matematika fyzika informatika 24 2015 27
Problematicky se měří jak velmi vysoké elektrické odpory (izolanty v elektrostatice), tak také velmi malé hodnoty odporů (např. kovové dráty). Pro velmi vysoké odpory (větší než 10 MΩ) je třeba měřit velmi malé proudy, což je problematické vzhledem k elektrostatické indukci. Pro velmi malé odpory (menší než 1 Ω) je odpor měřících vodičů srovnatelný s měřenou hodnotou. Není tedy náhodou, že rozsahy běžných multimetrů jsou pro měření odporů v rozmezí 1 Ω 10 MΩ. Chceme pro kovové vodiče ověřit vztah (2) a použít ho ke stanovení rezistivity materiálů. Nelze však použít přímé měření elektrického odporu na multimetru, neboť elektrické odpory přívodních (měřících) vodičů jsou srovnatelné s měřeným odporem. Jednou z možností změření malých odporů kovových vodičů je použití Ohmova zákona (1) změřením napětí a proudu vodičem. Použijeme tzv. čtyřvodičovou metodu (obr. 1), kde dva vodiče reprezentují proudový obvod a druhé dva vodiče slouží k měření napětí. Vnitřní odpor voltmetru je obvykle alespoň řádu 10 kω, takže jeho proudový odběr je vzhledem k vodiči o odporu řádově 1 Ω zanedbatelný. Vliv proudového odběru voltmetru na měřenou hodnotu napětí je tak řádově pod hodnotou danou třídou přesnosti voltmetru. Obr. 1 Zapojení elektrického obvodu čtyřvodičová metoda měření Experiment K měření rezistivity kovových vodičů užijeme sadu 10 drátů různých materiálů a různých průměrů (viz tab. 2). Dráty jsou upevněny a napnuty mezi banánkovými svorkami a uloženy po dvou v plastikových profilech kvůli jejich ochraně před mechanickým poškozením. Délku drátů mezi měřícími kontakty měříme pomocí příložného měřítka. Dráty v délce asi 100 cm jsou upevněny v přípravku podle obr. 2, který umožňuje jejich jednoduché kontaktování v různých délkách pomocí měří- 28 Matematika fyzika informatika 24 2015
cích háčků připojených do voltmetru (pozlacené banánky, měděné měřící háčky). Svorky na jedné straně přípravku mohou být vodivě spojeny na stejném potenciálu (černé svorky na obr. 2). Zdrojem napětí může být jakýkoliv běžný školní zdroj s regulovatelným napětím a omezením odebíraného proudu. Proudový obvod zapojíme nejlépe spojovacími vodiči s napevno pájenými banánky na koncích, abychom zabránili přerušování ideálního kontaktu ve spojovacích bodech při náhodném pohybu vodičů. Na velikosti elektrického odporu zapojeného v proudovém obvodu (sériové spojení) však vůbec nezáleží proud je stejný všemi prvky v proudové smyčce. Bronz Měď První sada Ø 0,2 mm Ø 0,4 mm Ø 0,5 mm Ø 0,6 mm Ø 0,7 mm Ø 0,8 mm Bronz Měď Druhá sada Ø 0,7 mm Ø 0,5 mm Ø 0,5 mm Ø 0,2 mm Ø 0,4 mm Ø 0,5 mm Ø 0,6 mm Ø 0,7 mm Ø 0,8 mm Tab. 2 Dráty použité k měření rezistivity a ověření vztahu (2) Obr. 2 Přípravek pro měření rezistivity drátů čtyřvodičovou metodou. Drát je snadno kontaktován ve volitelné délce pomocí měřících háčků Dráty z materiálů mosaz, nerez a měď snadno seženeme v různých průměrech (0,2 0,8 mm) u prodejců potřeb pro navlékání bižuterních korálků. Dráty z bronzu se používají pro drátové řezačky. Všechny dráty je třeba Matematika fyzika informatika 24 2015 29
použít bez povrchové úpravy jako je např. lakování, což je časté pro elektrotechnické dráty z mědi určené pro vinutí cívek! Kousky drátů každého průřezu jsou ponechány stranou pro měření jejich průměru mikrometrem (viz detail na obr. 3). Obr. 3 Detail kousků drátů pro měření jejich průměrů Pohyblivými vodiči připojeného voltmetru zvolíme nejprve asi 50 cm vybraného drátu. Délku drátu zapojenou pohyblivými vodiči měříme přiloženým měřítkem. Nastavíme napětí na zdroji tak, aby proud protékající drátem měl velikost při horním okraji použitého měřícího rozsahu ampérmetru (typicky 400 ma). Postupně zvětšujeme délku zapojeného drátu po 5 cm až do 100 cm a měříme napětí a proud drátem. K určení elektrického odporu užijeme Ohmova zákona (1). Rezistivitu vypočteme podle vztahu ρ = UπD2, (3) 4Il kde D je průměr drátu, l jeho délka, U napětí a I proud drátem. Vynášíme grafy závislosti elektrického odporu na délce drátu, rezistivitu určujeme pomocí lineární regrese závislosti odporu na délce drátu podle vztahu (2). Pravděpodobnou chybu měření určujeme pomocí kvad- 30 Matematika fyzika informatika 24 2015
ratického zákona hromadění chyb ϑ2 (U) ϑ(ρ) = ρ U 2 + ϑ2 (I) I 2 + 4 ϑ2 (D) D 2 + ϑ2 (l) l 2, (4) případně krajní chybu rezistivity pomocí lineárního zákona hromadění chyb ( ) ϑ(u) ϑ(ρ) = ρ U + ϑ(i) I + 2 ϑ(d) D + ϑ(l) l. (5) Příklad měření V Tabulkách 3 a 4 jsou uvedeny naměřené hodnoty rezistivity drátů různých materiálů stejného průměru (0,3 mm) a nerezových drátů různých průměrů. Na obr. 4 a 5 jsou pak vyneseny odpory drátů v závislosti na jejich délkách pro různé materiály a pro nerezový drát různých průměrů. Napětí a proud byly měřeny na digitálních multimetrech METEX 3850D a 3860D. Chyba měření napětí i proudu je 0,8 % + 1 dgt. Průměr drátu byl měřen mikrometrem s chybou ϑ(d) = 0,01 mm. Délka drátu byla měřena milimetrovým měřítkem s chybou ϑ(l) = 1 mm. Délka drátu byla nastavována pohyblivými vodiči pomocí měřících háčků. Vzhledem k malým průměrům drátu přispívá chyba určení průměru drátu mikrometrem až několika procenty k celkové chybě měření, více pak pro dráty menších průměrů. Materiál drátu ρ [10 8 Ω m] ϑ(ρ) [10 8 Ω m] ϑ r (ρ) [%] Měď 1,84 0,13 7,1 7,04 0,48 6,9 Bronz 11,57 0,79 6,8 73,08 4,98 6,8 Tab. 3 Naměřené rezistivity pro dráty různých materiálů o průměru 0,3 mm Naměřené hodnoty rezistivity drátů různých materiálů odpovídají zhruba hodnotám uvedeným v tab. 1 pro mosaz, měď a bronz. Pro měřené dráty z nerez oceli se hodnota značně liší od hodnoty uvedené v tab. 1 pro ocel. Ve všech případech měřených drátů jde však o slitiny nám neznámého složení a srovnávání s tabulkovou hodnotou je problematické. Rezistivita je vlastnost značně závislá na chemickém složení a technologii úpravy materiálu. Matematika fyzika informatika 24 2015 31
D [mm] ρ [10 8 Ω m] 0,2 74,60 0,3 73,08 0,4 72,77 0,5 73,79 0,6 70,43 0,7 74,06 0,8 73,63 Tab. 4 Naměřené rezistivity pro nerezový drát různých průměrů ový drát různých průměrů byl pořízen u stejného dodavatele a lze tedy očekávat, že hodnoty materiálových vlastností budou stejné. Rezistivity nerezových drátů byly v rámci chyby měření (asi 7 %) naměřeny shodně pro různé průměry drátů. Obr. 4 Odpor drátů různých materiálů o průměru 0,3 mm v závislosti na délce drátu Pro orientaci při volbě měřících rozsahů voltmetru a ampérmetru uvádíme hodnoty měřených napětí a proudů pro různé dráty (tab. 5). Ačkoliv hodnoty proudů drátem přesahují normou stanovenou bezpečnou hodnotu proudu (10 ma) jde o zcela bezpečné měření. I při náhodném dotyku rukou na drát nepřesahuje proud tekoucí rukou bezpečnou hodnotu díky velmi malému napětí. 32 Matematika fyzika informatika 24 2015
Obr. 5 Odpor nerezového drátů různých průměrů v závislosti na délce drátu Materiál Bronz Měď D l = 50 cm l = 100 cm [mm] U [mv] I [ma] U [mv] I [ma] 0,3 329 398 478 295 0,7 78 395 137 359 0,2 435 399 619 290 0,3 183 364 291 295 0,4 98 352 169 310 0,5 74 396 129 360 0,6 45 394 80 374 0,7 41 397 72 377 0,8 31 397 56 381 0,3 53 398 95 374 0,5 21 398 36 389 0,2 4770 391 5080 220 0,3 2051 390 2296 226 0,4 1145 391 1374 240 0,5 737 389 943 253 0,6 490 391 666 269 0,7 379 392 542 283 0,8 292 396 435 299 Tab. 5 Hodnoty napětí a proudu měřenými dráty Matematika fyzika informatika 24 2015 33
Úloha je pro svou teoretickou i experimentální jednoduchost vhodná pro laboratorní praktikum z fyziky ve výuce jak na středních školách, tak i na přírodovědných, učitelských nebo technických oborech na vysokých školách. Názorně ukazuje princip měření malých odporů čtyřvodičovou metodou. Poděkování. Autor děkuje M. Lustikovi za vyrobení přípravku pro měření rezistivity. L i t e r a t u r a [1] Brož, J. Roskovec, V. Valouch, M.: Fyzikální a matematické tabulky, SNTL, Praha, 1980. Změna vnitřní energie konáním práce KATEŘINA VONDŘEJCOVÁ Univerzita Hradec Králové, Gymnázium Dobruška V historii fyziky vědci začali nalézat v běžných činnostech souvislost mezi konáním mechanické práce a změnami vnitřní energie, a tedy i změnami teploty. V tomto tématu lze s žáky středních škol nahlédnout do historie fyziky, propojit poznatky z mechaniky a termiky a zapojit moderní technologie ověřit závěry měřením termokamerou. Vrtání dělových hlavní Podívejme se stručně na výrobu dělových hlavní na počátku 19. století. Dělové hlavně se odlévaly do forem a po ztuhnutí bylo třeba otvor v hlavni dovrtat. Vrtací stroje měly rozměry srovnatelné s rozměry domu. Na kladkostrojích byla z podkroví svisle zavěšena dělová hlaveň, v přízemí 34 Matematika fyzika informatika 24 2015