VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VÝKONOVÝ DĚLIČ PRO FREKVENČNÍ PÁSMO 10 GHZ POWER DIVIDER WORKING AT FREQUENCY BAND 10 GHZ

Podobné dokumenty
Rovinná harmonická elektromagnetická vlna

Hřebenová trychtýřová anténa

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Širokopásmová dipólová anténa s drážkovaným reflektorem

SIW ŠTĚRBINOVÁ ANTÉNA

Vlnovod, HMIO, SIW, přechody vedení, koplanární vlnovod, finline, CST MWS,

Anténní řada 2x2 pro přenos digitálního TV signálu v pásmu 4,4 až 5 GHz

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

YAGIHO ANTÉNA NAPÁJENÁ VLNOVODEM INTEGROVANÝM DO SUBSTRÁTU

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

Vysoké frekvence a mikrovlny

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ŠTĚRBINOVÁ ANTÉNNÍ ŘADA NA BÁZI VLNOVODU INTEGROVANÉHO DO SUBSTRÁTU

Využití komplementarity (duality) štěrbiny a páskového dipólu M

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VÍCEPÁSMOVÁ FLÍČKOVÁ ANTÉNA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY

Ideální pedagogická koncepce výuky mikrovlnných planárních obvodů

Dvoupásmová aktivní anténa s kruhovou polarizací

Dvoupásmová šroubovicová anténa pro WiFi pásmo

Teoretická elektrotechnika - vybrané statě

Integrovaná dvoupásmová flíčkovo-monopólová anténa

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY REKONFIGUROVATELNÁ ŠTĚRBINOVÁ ANTÉNNÍ ŘADA RECONFIGURABLE SLOT ANTENNA ARRAY

NÁVRH ANTÉNNÍ JEDNOTKY PŘÍSTUPOVÉHO BODU PRO OFF-BODY KOMUNIKACI V ISM PÁSMU 61 GHZ

ZÁKLADNÍ METODY REFLEKTOMETRIE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

NÁVRH 3D VIVALDIHO ANTÉNNÍ ŘADY PRO RADAROVÉ APLIKACE

Obvody pro perspektivní kmitočtová pásma

1. Měření parametrů koaxiálních napáječů

Mikrovlnná měření: výzkum a vzdělávání

Bezdrátový přenos energie uvnitř automobilu

ABSTRAKT KLÍČOVÁ SLOVA ABSTRACT KEYWORDS

Vysokofrekvenční a mikrovlnná technika návody pro mikrovlnné laboratorní experimenty MĚŘENÍ MIKROVLNNÉHO VÝKONU

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Měření vlnové délky, impedance, návrh impedančního přizpůsobení

4.7 Planární širokopásmové antény

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně: Kurz operátorů 1 ANTÉNY A NAPÁJEČE. Kurz operátorů Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně 2016/2017

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Anténní systém pro DVB-T

Šíření rovinné vlny Cvičení č. 1

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY MODELOVÁNÍ ANTÉN PRO KOMUNIKACI V BLÍZKOSTI LIDSKÉHO TĚLA

ANALÝZA PLANÁRNÍCH STRUKTUR POMOCÍ METODY MOMENTŮ A JEJICH OPTIMALIZACE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

2. Měření parametrů symetrických vedení

Modelování blízkého pole soustavy dipólů

Pásmové filtry pro 144 a 432 MHz Tomáš Kavalír, OK1GTH

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN

MĚŘICÍ HŘEBENOVÁ TRYCHTÝŘOVÁ ANTÉNA

Vektorové obvodové analyzátory

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky.

EGU-HV Laboratory a.s Praha 9 - Běchovice

Semestrální práce z předmětu X37CAD (CAD pro vysokofrekvenční techniku)

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

VYSOKÉ UCENÍ TECHNICKÉ V BRNE

UNIVERZITA PARDUBICE

Elektromagnetické vlastnosti UHF RFID zářičů v blízkosti lidského těla

Drátové antény. Obr. 9.1 Rukávový dipól (vlevo) monopól s umělou zemí (vpravo).

Návrh planární dolní propusti

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU NÁVRH A ANALÝZA ELEKTRONICKÝCH OBVODŮ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

INTEGRACE PÁSMOVÉ PROPUSTI DO PLANÁRNÍ ANTÉNNÍ STRUKTURY

Širokopásmová planární anténa

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY STUDIE TURBÍNY S VÍŘIVÝM OBĚŽNÝM KOLEM STUDY OF TURBINE WITH SIDE CHANNEL RUNNER

Studentská tvůrčí a odborná činnost STOČ 2011

Stack Match neboli dělič výkonu pro 144 MHz

Základní otázky ke zkoušce A2B17EPV. České vysoké učení technické v Praze ID Fakulta elektrotechnická

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UCENÍ TECHNICKÉ V BRNE

1. Zadání. 2. Teorie úlohy ID: Jméno: Jan Švec. Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení. Číslo úlohy: 7. Měřeno dne: 30.3.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Širkopásmové dielektrické antény

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ŠIROKOPÁSMOVÉ PLOCHÉ ANTÉNY PRO 3D RADAR WIDEBAND FLAT ANTENNAS FOR 3D RADAR

1 Jednoduchý reflexní přijímač pro střední vlny

Studium tranzistorového zesilovače

SEMESTRÁLNÍ PROJEKT 1 (MM1E, LM1E) Pokyny pro vypracování

Využití metamateriálů pro zlepšení parametrů antén

MODELOVÁNÍ PLANÁRNÍCH ANTÉN POMOCÍ UMĚLÝCH NEURONOVÝCH SÍTÍ

Radiokomunikační technika

( nositelné. Milan Švanda, Milan Polívka. X17NKA Návrh a konstrukce antén

Kolineární anténní řada s vertikální polarizací pro vysílání DVB-T

Určení koncentrace plynů a par z rezonančních charakteristik interdigitálního systému T. Blecha 1 1

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Experiment s FM přijímačem TDA7000

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

Pavol Bukviš 1, Pavel Fiala 2

U1, U2 vnější napětí dvojbranu I1, I2 vnější proudy dvojbranu

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Přehled základních vztahů pro předmět Vysokofrekvenční a mikrovlnná technika

5.1 Modelování drátových antén v časové oblasti metodou momentů

Dvoupásmová anténa pro 160 a 80 m

Návrh a Konstrukce Antén

Transkript:

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF RADIO ELECTRONICS VÝKONOVÝ DĚLIČ PRO FREKVENČNÍ PÁSMO 10 GHZ POWER DIVIDER WORKING AT FREQUENCY BAND 10 GHZ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Radovan Hanslík Ing. Patrik Hubka BRNO, 016

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá návrhem děliče výkonu na bázi vlnovodu integrovaném do substrátu pracujícím v polovičním módu (HMSIW). Jsou zde popsány základní vlastnosti vlnovodů. V práci je popsán návrh a simulace dvou výkonových děličů pro frekvenční pásmo 10 GHz. Ty byly vyrobeny a naměřené hodnoty byly porovnány s výsledky simulací. KLÍČOVÁ SLOVA Vlnovod integrovaný do substrátu pracující v polovičním módu HMSIW, vlnovod integrovaný do substrátu SIW, výkonový dělič ABSTRACT The bachelor s thesis deals with the design of a half mode substrate integrated waveguide power divider. Basic wavegiude parameters are described. It presents design and simulation of two power dividers working at frequency band 10 GHz. Those were fabricated and measured parameters were compared with simulations. KEYWORDS Half Mode Substrate Integrated Waveguide HMSIW, Substrate Integrated Waveguide SIW, power divider

HANSLÍK, R. Výkonový dělič pro frekvenční pásmo 10 GHz. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav radioelektroniky, 016. 30 s. Bakalářská práce. Vedoucí práce: Ing. Patrik Hubka.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že svou bakalářskou na téma Výkonový dělič pro frekvenční pásmo 10 GHz jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou všechny citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a/nebo majetkových a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení 11 a následujících zákona č. 11/000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně možných trestněprávních důsledků vyplývajících z ustanovení části druhé, hlavy VI. díl 4 Trestního zákoníku č. 40/009 Sb. V Brně dne...... (podpis autora) PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Patriku Hubkovi za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. V Brně dne...... (podpis autora)

OBSAH Seznam obrázků Seznam tabulek vii viii Úvod 9 1 Vlnovod integrovaný do substrátu 10 1.1 Vedení typu vlnovod... 10 1. SIW... 10 1.3 HMSIW... 11 1.4 Šíření vlny vlnovodem... 1 1.5 Napájení vlnovodu... 13 1.5.1 Přechod koaxiální vedení SIW... 13 1.5. Přechod mikropáskové vedení SIW... 14 1.5.3 Přechod uzemněný koplanární vlnovod SIW... 14 1.6 Ztráty... 15 1.7 Výpočet šířky HMSIW... 16 1.8 Děliče výkonu... 17 Návrh výkonového děliče 19.1 Výpočet rozměrů... 19. Modelování a optimalizace v CST... 0.3 Návrh dvouramenného děliče... 1.4 Návrh čtyřramenného děliče... 5 3 Závěr 9 Literatura 30 Seznam symbolů, veličin a zkratek 31 vi

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Různé typy kovových vlnovodů: a) obdélníkový, b) kruhový, c) Π, d) H. [1]... 10 Obrázek Vlnovod integrovaný do substrátu []... 11 Obrázek 3 Porovnání SIW a HMSIW [3]... 1 Obrázek 4 Rozložení povrchových proudů ve vlnovodu SIW []... 13 Obrázek 5 Koax. sonda... 14 Obrázek 6 Přechod mikropásek SIW... 14 Obrázek 7 Přechod GCPW SIW [1]... 15 Obrázek 8 GCPW [6]... 15 Obrázek 9 SIW [10]... 16 Obrázek 10 Dělič typu T [8]... 18 Obrázek 11 Wilkinsonův dělič schéma [9]... 18 Obrázek 1 Wilkinsonův dělič - mikropáskové provedení [8]... 19 Obrázek 13 Model HMSIW... 0 Obrázek 14 S parametry HMSIW... 1 Obrázek 15 Dvouramenný dělič - stěny PEC... Obrázek 16 Dvouramenný dělič... 3 Obrázek 17 S parametry - dělič ramena... 4 Obrázek 18 Parametr S1 - dělič ramena... 4 Obrázek 19 Čtyřramenný dělič... 5 Obrázek 0 Čtyřramenný dělič SIW... 6 Obrázek 1 Zadní strana děliče s konektory... 7 Obrázek S parametry - dělič 4 ramena... 7 Obrázek 3 Přenos děliče - 4 ramena... 8 vii

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Rozměry HMSIW v mm... 1 Tabulka Rozměry děliče v mm... Tabulka 3 Rozměry děliče s prokovy... 3 Tabulka 4 S parametry - dvouramenný dělič... 5 Tabulka 5 Rozměry děliče - 4 ramena v mm... 6 Tabulka 6 Rozměry děliče s prokovy - 4 ramena... 6 Tabulka 7 S parametry čtyřramenný dělič... 8 viii

ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá návrhem výkonového děliče pro frekvenční pásmo 10 GHz na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu pracujícím v polovičním módu (angl. Half-Mode Substrate Integrated Waveguide, zkráceně HMSIW). Technologie HMSIW přímo vychází z technologie SIW (Substrate Integrated Waveguide, vlnovod integrovaný do substrátu), která vznikla jako náhrada klasických kovových obdélníkových vlnovodů. Zachovává si jejich výhody jako je výkonová zatížitelnost, či nízké ztráty a zároveň řeší integraci s planárními obvody především v mikrovlnném pásmu. Největší výhodou HMSIW jsou rozměry takto navržených struktur, které jsou téměř poloviční oproti klasickému SIW. Hodí se tedy pro miniaturizaci obvodů. V práci jsou popsány vlastnosti HMSIW a děličů výkonu. Je zde uveden výpočet šířky HMSIW a návrh výkonového děliče. 9

1 VLNOVOD INTEGROVANÝ DO SUBSTRÁTU 1.1 Vedení typu vlnovod Vlnovod je typ vedení, jehož příčné rozměry jsou srovnatelné nebo větší než je vlnová délka přenášeného signálu. Vzhledem ke svým rozměrům se vlnovody používají v pásmu centimetrových a milimetrových vln. Mezi hlavní výhody vlnovodů patří nízký útlum, vysoký činitel jakosti a vysoký přenášený výkon. Mezi nevýhody patří obtížná integrace s planárními obvody, složitá výroba pro vysoké kmitočty a také vyšší výrobní náklady. Kovové vlnovody mají nejčastěji obdélníkový, případně kruhový průřez. Existují také vlnovody průřezem ve tvaru Π nebo H (viz obr. 1), ty mají širší pásmo jednovidovosti, ale jsou schopny přenášet menší výkon. Tyto nevýhody řeší vlnovod integrovaný do substrátu. [1] Obrázek 1 Různé typy kovových vlnovodů: a) obdélníkový, b) kruhový, c) Π, d) H. [1] 1. SIW Vlnovod typu SIW (z angl. Substrate Integrated Waveguide) je podobný klasickému obdélníkovému vlnovodu a to jak konstrukčně, tak i rozložením pole uvnitř vlnovodu. SIW je tvořen dielektrickým substrátem o výšce h a relativní permitivitě ε r. Na substrátu je z obou stran nanesena vodivá vrstva. Boční stěny vlnovodu tvoří dvě řady prokovů, které spojují horní a spodní vodivou stranu (viz obr. ). 10

Obrázek Vlnovod integrovaný do substrátu [] Prokovy mají průměr d a rozestupy s. Šířka w je měřena od středů prokovů. Doporučený poměr průměru prokovů a jejich vzdálenosti pro návrh je [] s/d< a d/w<1/8. (1.1) Mezi hlavní parametry, které ovlivňují rozměry vlnovodu, jsou použité pracovní frekvence a relativní permitivita použitého substrátu. Pro výrobu SIW struktury lze využívat stejné technologie jako pro výrobu desek plošných spojů. To umožňuje jednoduchou výrobu s relativně nízkými náklady. Další výhodou je dobrá integrace s planárními obvody, jelikož vlnovod i zbylé obvody mohou být umístěny na společné desce. Oproti klasickému kovovému vlnovodu má SIW větší útlum. 1.3 HMSIW Při snaze o minimalizaci elektronických zařízení může být i vlnovod typu SIW příliš velký a může být obtížné ho integrovat do obvodu. Proto byl navržen vlnovod integrovaný do substrátu pracující v polovičním módu (angl. Half-Mode Substrate Integrated Waveguide, dále jen HMSIW). Ten vznikne rozpůlením standardního SIW v podélném směru. V místě rozpůlení se nachází magnetická stěna, která umožňuje vlnovodu pracovat v polovičním módu. Tak jako se ve vlnovodu SIW šíří vidy TE p,0, tak ve vlnovodu HMSIW jsou vidy TE p-0.5,0. Celková šířka HMSIW je jen o trochu větší než polovina šířky původního SIW. Také je možno využít jednu řadu prokovů pro dva vlnovody HMSIW vedle sebe, čímž lze dosáhnout výrazné úspory místa. Ukázka HMSIW v porovnání se SIW vlnovodem včetně rozložení pole dominantního vidu je na obr. 3Obrázek 3. [3] 11

Obrázek 3 Porovnání SIW a HMSIW [3] 1.4 Šíření vlny vlnovodem Vlnovodem se může šířit pouze signál, který se nachází v pásmu propustnosti daného vlnovodu, tedy kmitočet signálu f je větší než mezní kmitočet vlnovodu f m, resp. vlnová délka λ je menší než mezní vlnová délka vlnovodu λ m. Musí tedy platit podmínka [1]: f > f m, případně λ < λ m. (1.1) Hodnota λ m je závislá na příčných rozměrech vlnovodu, f m závisí také na parametrech dielektrika uvnitř vlnovodu. Tyto hodnoty lze získat pomocí vztahů [1]: f m 1 r a m n b, (1.) m, (1.3) m n a b kde ε r je relativní permitivita, a a b jsou příčné rozměry vlnovodu a m, n jsou vidová čísla. Další veličinou je délka vlny ve vlnovodu λ g. To je vzdálenost, kterou urazí vlna za dobu jedné periody [1]: g. (1.4) 1 m Ve vlnovodu typu SIW se může šířit pouze transverzálně elektrická vlna TE m0. [5] Rozložení povrchových proudů tekoucích ve struktuře SIW je na obr. 4. Z něj je vidět, 1

že proudy tečou rovnoběžně se štěrbinami v bočních stěnách vlnovodu. To znamená, že dochází pouze k malým ztrátám vlivem vyzařování do okolí. Pokud by směr proudů byl kolmý vzhledem k orientaci štěrbin, docházelo by k vyzařování. Tento princip využívají např. štěrbinové antény. Ostatní módy TE m0 mají podobné rozložení proudů na bočních stěnách. Obrázek 4 Rozložení povrchových proudů ve vlnovodu SIW [] 1.5 Napájení vlnovodu Pro buzení vlnovodů se nejčastěji používají následující tři druhy přechodů vedení. Všechny druhy přechodů lze použít jak pro napájení vlnovodu typu SIW, tak i HMSIW. 1.5.1 Přechod koaxiální vedení SIW Tento typ napájení využívá stejný princip jako přechod koaxiální vedení obdélníkový vlnovod. Napájecí proudová sonda je tvořena vnitřním obnaženým koncem vodiče koaxiálního kabelu (viz obr. 5). Ten je připájen k desce motivu. Vzhledem k malé výšce substrátu by bylo obtížné zajistit přesnou hloubku zasunutí sondy jako u klasického kovového vlnovodu. Vnější vodič koaxiálního kabelu je potom připájen k zemnící desce. Pro optimální buzení určitého vidu elektromagnetického pole musí být sonda zasunuta rovnoběžně se siločarami elektrického pole buzeného vidu, a to v místě jeho maximální intenzity. Umístění sondy pro dosažení maximálního buzení by mělo být ve středu strany SIW, případně blízko otevřené části HMSIW. V podélné části vlnovodu by měla být sonda umístěna ve vzdálenosti λ g /4. Mírnou změnou umístění sondy lze zlepšit impedanční přizpůsobení přechodu. [4] 13

Obrázek 5 Koax. sonda 1.5. Přechod mikropáskové vedení SIW Přechod z mikropáskového vedení na SIW je založeno na postupném rozšiřování mikropásku při přechodu na SIW. Šířka mikropáskového vedení se volí s ohledem na charakteristickou impedanci mikropásku Z 0, typicky Z 0 =50 Ω. Pokud se liší char. impedance mikropásku a SIW, musí mezi nimi být vložen přechod v podobě rozšiřujícího se mikropásku. Šířka mikropásku se tedy zvolí s ohledem na pracovní frekvenci a char. impedanci. V [5] byly další parametry přechodu zvoleny následovně: L tap =10d, L p =5d, W tap =(W-d)/. Kde d je průměr prokovu a W je šířka SIW od středů prokovů. Přechod z mikropáskového viz obr. 6. Obrázek 6 Přechod mikropásek SIW 1.5.3 Přechod uzemněný koplanární vlnovod SIW Uzemněný koplanární vlnovod (GCPW z angl. Grounded Coplanar Wavequide) je zobrazen na obr. 7. Vazby mezi GCPW a SIW je dosaženo pomocí vazebního prvku, kterým protéká proud a vytváří kolem sebe magnetické pole, které odpovídá 14

transverzálně elektrické vlně TE 10 v obdélníkovém vlnovodu. Vazebním prvkem je buď uzemněný prokov (a), nebo vazební štěrbina (b). Prokovy po stranách GCPW slouží k potlačení šíření nežádoucích vyšších vidů. Ostatní prokovy už tvoří klasický SIW vlnovod. Pro shodnou impedanci obou stran přechodu je důležité zvolit vhodný substrát. Obrázek 7 Přechod GCPW SIW [1] Pro zajištění šíření pouze jednoho vidu je nutné dodržet následující podmínku [6]: c W S D. (1.5) f r Obrázek 8 GCPW [6] 1.6 Ztráty Ve vlnovodu typu SIW lze uvažovat tři základní druhy ztrát. Jsou to ztráty konečnou vodivostí kovových stěn. S rostoucím kmitočtem nastává tzv. povrchový jev, kdy se zmenšuje hloubka, do které proniká el. proud (klesá hloubka vniku). Tento jev má za následek vyšší odpor pro vyšší frekvence a tedy i vyšší ztráty. Hloubka vniku se vypočte [4]:, () 15

kde μ je permeabilita vodiče, ρ je měrný odpor a ω je kmitočet proudu. [4, 11] Dielektrické ztráty substrátu, které závisí na daném substrátu a jsou charakterizovány ztrátovým činitelem tgδ, nezávisí na geometrii substrátu. A ztráty vyzařováním, které jsou způsobeny úniky energie mezi prokovy na bočních stranách vlnovodu. Tyto ztráty mohou být minimalizovány vhodným zvolením parametrů průměru prokovů d a jejich rozestupy s. 1.7 Výpočet šířky HMSIW Při výpočtu šířky HMSIW se vychází z postupu pro výpočet šířky klasického SIW (viz obr. 9). Šířka vlnovodu w se udává jako vzdálenost mezi středy prokovů na protilehlých stranách vlnovodu a odpovídá šířce klasického kovového vlnovodu o šířce w eff. Ta nabývá hodnot v rozmezí w a (w-d). Efektivní šířku lze získat ze vztahu []: Obrázek 9 SIW [10] w eff d w. (1.5) 0,95 s Tento vztah platí pro dostatečné malé s. Pro přesnější výpočet slouží vztah []: d d w 1,08 0,1. (1.6) s w w eff Tento vzorec platí, pokud je s/d menší než 3 a d/w je menší než 1/5. Možný obecný postup návrhu vlnovodu je: 1) Zvolíme s/d (<.0) ) Zvolíme d/w (<1/5) 3) Vypočteme w eff podle pracovní frekvence. 4) Vypočteme w podle rovnice (1.6). 5) Vypočteme s a d, aby byly splněny poměry d/w a s/d. 16

Pokud je poměr d/w menší než 1/8, lze použít jednodušší výpočet. Při známé mezní frekvenci lze použít vztah []: w c f l r cos, (1.7) kde f l je spodní mezní pracovní frekvence. Úhel θ je vhodné volit okolo 30. Postup návrhu v tomto případě je: 1) Zvolíme s/d (<,5). ) Zvolíme d/w (<1/8). 3) Zvolíme úhel θ roven nebo větší 30 a vypočteme w z (1.7). 4) Vypočteme d a s podle d/w a s/d. S vypočtenými hodnotami SIW lze přistoupit k určení šířky HMSIW. Pro lepší orientaci bude šířka w eff přejmenována na w eff,siw. Rozpůlením vlnovodu typu SIW lze získat šířku vlnovodu HMSIW [7]: weff, SIW w eff, HMSIW. (1.8) Jelikož je třeba nyní uvažovat vlnovod s magnetickou stěnou, je nutné provést korekci šířky vlnovodu [7]: w w eff, HMSIW eff, HMSIW w, (1.9) kde Δw je dodatečná šířka, která má vliv na pole na okraji vlnovodu. Tu získáme ze vzorce [7]: w h 0,30 w,05 ln 0,79 r h 104 w 0 eff, HMSIW eff, HMSIW 3 h 61 38,77. (1.10) h 1.8 Děliče výkonu Výkonové děliče jsou pasivní obvody, které slouží k dělení výkonu na dvě nebo více nejčastěji stejných částí. Výstupnímu signálu z děliče, který dělí signál na poloviny, odpovídá úroveň -3 db, u děliče se čtyřmi výstupními branami je to -6 db. S ohledem na ztráty, které jsou popsány v předchozí kapitole, budou výsledné úrovně signálu u vyrobeného děliče vždy menší. Častým požadavkem je, aby byly výstupní signály ve stejné fázi, případně s fázovým posunem o 90. Také zajišťují, že obvod, který takto signál upraví má požadovanou charakteristickou impedanci Z 0. Výkonové děliče lze realizovat jak z diskrétních součástek, tak z úseků vedení. 17

Dělič typu T Jedná se o jednoduchý trojbran, který je tvořen úseky vedení. Může být tvořen jak klasickým obdélníkovým vlnovodem, vlnovodem SIW, tak mikropáskovým vedením (viz obr. 10). Oproti např. Wilkinsonovu děliči není izolace mezi výstupními branami tak velká. Wilkinsonův dělič Obrázek 10 Dělič typu T [8] Dělič se skládá ze vstupního vedení o charakteristické impedanci Z 0 a dvou úseků vedení o délce λ/4 s char. impedancí Z 0. Na ty navazuje výstupní vedení o impedanci Z 0, mezi kterými je odpor o velikosti R= Z 0. V případě potřeby rozdělení signálu na více stejných dílů nastává problém s umístěním rezistoru ke všem vedením současně. Proto se v takových případech používají kombinace několika Wilkinsonových děličů za sebou pro dosažení potřebného počtu výstupů. Izolace mezi výstupními branami je dobrá, neboť signál z jedné brány se šíří dvěma cestami. A to přes rezistor a druhou cestou přes dva úseky vedení o celkové délce λ/, díky čemu se otočí fáze a oba příspěvky se vyruší. Na obr. 11 je obecné schéma Wilkinsonova děliče a na obr. 1 je jeho mikropásková varianta. [8,4,9] Obrázek 11 Wilkinsonův dělič schéma [9] 18

Obrázek 1 Wilkinsonův dělič - mikropáskové provedení [8] NÁVRH VÝKONOVÉHO DĚLIČE Cílem této kapitoly je navrhnout výkonový dělič na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu pracujícím v polovičním módu v pracovním pásmu 10 GHz. K modelování a simulaci je použit program CST Microwave Studio. Dělič je navržen na substrátu CuClad 17 s relativní permitivitou ε r =,17, ztrátovým činitelem tgδ=0,0009 a výškou h=1,54 mm..1 Výpočet rozměrů Pro výpočet šířky HMSIW je použit postup z kapitoly 1.7. Parametry prokovů d a s jsou zvoleny následovně: d=0,7 mm a s=,5 mm. Nejprve se vypočte šířka w siw podle (1.7): w c 310 8 SIW 16, 461 9 fl r cos 7,14310,17 cos30 mm, hodnota cos θ byla zvolena 30 a pro dolní mezní pracovní frekvence f l platí: 9 f 1010 f 1,4 fl fl 7, 143 GHz 1,4 1,4. Je tedy splněna podmínka pro použití tohoto vzorce a sice: d w 0,7 16,461 0,045 SIW w SIW d 1 8. Následně se pomocí vztahu (1.6) určí efektivní šířka SIW w eff, siw : d d 0,7 0,7 w SIW wsiw 1,08 0,1 16,4611,08 0,1 s wsiw,5 16,461 Rozpůlením vlnovodu typu SIW lze získat šířku vlnovodu HMSIW (1.8): eff, 16, 5 mm 19

w w 16,5 eff, SIW eff, HMSIW 8, 16 mm. Následně je třeba vypočíst dodatečnou šířku Δw podle vzorce (1.10): 0,30 w w h 0,05 ln 0,79 r eff, HMSIW 3 0,30 8,16 1,54 0,05 ln 0,79,17 8,16 h 3 104 w eff, HMSIW h 1048,16 61 1,54 61 38,77 h 38 1,54,77 0,060 mm Výsledná šířka HMSIW je tedy (1.9): w w w 8,16 0,06 8, mm. eff, HMSIW eff, HMSIW 186. Modelování a optimalizace v CST Pro optimalizování finální šířky byl v programu CST Microwave Studio vytvořen model. Pro napájení a měření struktury jsou použity SMA konektory. Pro snížení výpočetního času výpočtů při optimalizaci byly řady prokovů nahrazeny dokonale vodivými stěnami (PEC). Kromě šířky HMSIW bylo optimalizováno také umístění napájecích konektorů. Po ukončení optimalizace s požadovanými výsledky S parametrů byly stěny PEC nahrazeny opět prokovy a byly porovnány hodnoty S parametrů. Model HMSIW s prokovy je na obr. 13. Obrázek 13 Model HMSIW 0

Tabulka 1 Rozměry HMSIW v mm w_hm 8,89 d 0,7 s,5 w_m 3 p 1,03 q 7,93 Následně byla tato struktura vyrobena a byly změřeny S parametry. Na obr. 14 je porovnání simulovaných a změřených S parametrů. Obrázek 14 S parametry HMSIW.3 Návrh dvouramenného děliče S vypočtenou a odsimulovanou šířkou HMSIW bylo přistoupeno k návrhu výkonového děliče. Návrh vychází z článku Half Mode Substrate Integrated Waveguide (HMSIW) Multi-way Power Divider [3]. Dělič je navržen na frekvenci 10 GHz. Dělič se zkládá z vlnovodu typu SIW, ve kterém je napájecí port 1. Následně se dělí na dvě ramena typu HMSIW, ve kterých jsou umístěny porty a 3. K rovnoměrnému dělení signálu napomáhá prokov umístěný uprostřed děliče o průměru d. Model děliče s jeho rozměry je na obr. 15. 1

Obrázek 15 Dvouramenný dělič - stěny PEC Tabulka Rozměry děliče v mm p 7,5 w_siw 16,57 w_hm 8,85 d 0,7 R_hm R_stena 31,5 p1 6,07 q,55 w_p 3,49 Při optimalizaci děliče bylo použito parametrické rozmítání (funkce Parametr Sweep) jednotlivých parametrů. Z nich byly vybrány hodnoty blížící se požadovaným a následně byla ještě použita funkce Optimizer pro finální zpřesnění hodnot. Optimalizace byla prováděna na modelu s PEC stěnami. Na konci byla provedena simulace s prokovy pro porovnání S parametru, které je na obr. 16.

Obrázek 16 Dvouramenný dělič Tabulka 3 Rozměry děliče s prokovy p 8 w_siw 17,53 w_hm 9,33 d 0,7 R_hm R_stena 3 p1 6,07 q,55 w_p 3,01 Dělič byl vyroben a byly změřeny jeho charakteristiky pro porovnání se simulací. Na obr. 17 je vyobrazeno přizpůsobení portů u dvouramenného děliče a na obr. 18 je potom přenos S1. 3

Obrázek 17 S parametry - dělič ramena Obrázek 18 Parametr S1 - dělič ramena V Tab. 4 jsou uvedeny hodnoty naměřených a odsimulovaných hodnot S parametrů dvouramenného děliče na frekvenci 10 GHz. Jak lze vyčíst, tak shoda mezi simulovanými a naměřenými hodnotami je poměrně dobrá. 4

Tabulka 4 S parametry - dvouramenný dělič S parametry simulace měření S11 [db] -11,1-10,6 S [db] -13,4-11,8 S33 [db] -13,4-10,1 S1 [db] -4,7 -,8.4 Návrh čtyřramenného děliče Návrh 4 ramenného děliče vychází z dvouramenného modelu. Port 1 opět přivádí signál do vlnovodu SIW, který se následně dělí na 4 ramena s výstupními porty. Vnitřní ramena jsou od otevřené strany HMSIW odděleny mezerou s parametry w_gap a l_gap a řadou prokovů, které zabraňují prosakování pole do vnitřních ramen děliče skrz vzduchovou mezeru. Vyobrazení děliče je obr. 19 a obr. 0. Na obr. 1 je zadní strana děliče s konektory, číslování konektorů je následující: port č. 1 je nahoře, spodní řada je číslována zleva do prava čísly, 3, 4 a 5. Obrázek 19 Čtyřramenný dělič 5

Tabulka 5 Rozměry děliče - 4 ramena v mm p1 8,7 p3 9,17 w_siw 19,97 q3 0,93 w_hm 9,99 w_g 0,77 d 0,7 l_g 4,01 R_hm w_p 3,49 R_stena 31,5 q 0,93 p 9,17 Obrázek 0 Čtyřramenný dělič SIW Tabulka 6 Rozměry děliče s prokovy - 4 ramena p1 9, p3 8,65 w_siw 0,93 q3 3,14 w_hm 10,48 w_g 0,77 d 0,7 l_g 4,01 R_hm w_p 3,01 R_stena 3 q 0,93 p 9,64 6

Obrázek 1 Zadní strana děliče s konektory Porovnání S parametrů čtyřramenného děliče je na obr. a obr. 3. Obrázek S parametry - dělič 4 ramena 7

Obrázek 3 Přenos děliče - 4 ramena Hodnoty naměřených a odsimulovaných hodnot S parametrů pro čtyřramenný dělič jsou v Tab. 7. Tabulka 7 S parametry čtyřramenný dělič S parametry simulace měření S11 [db] -15,4-8,5 S [db] -16,9-6,7 S33 [db] -9,5-5,6 S1 [db] -7,6-11,6 S31 [db] -9, -15,0 S51 [db] -7,6-10,3 U tohoto děliče se naměřené hodnoty od těch simulovaných značně liší. Možná příčina je v nedostatečném prokovení ramen HMSIW a v okolí napájecích konektorů, které jsou poměrně blízko hrany motivu. 8

3 ZÁVĚR V bakalářské práci je popsána struktura typu HMSIW, její základní vlastnosti a druhy napájení. Dále je popsán princip výkonových děličů. V další části je popsán návrh výkonového děliče na bázi HMSIW na pracovní kmitočet 10 GHz a jeho optimalizace v programu CST Microwave Studio. Dva děliče byly vyrobeny a byly změřeny jejich charakteristiky. U modelu se dvěma rameny byla pozorována dobrá shoda se simulovanými charakteristikami, u čtyřramenného modelu se naměřené charakteristiky rozcházely. 9

LITERATURA [1] HANUS, S., SVAČINA, J. Vysokofrekvenční a mikrovlnná technika. Skriptum. Brno. FEKT VUT v Brně, 004, ISBN 80-10--X. XU, F.,WU, K. Guided-Wave and Leakage Characteristics of Substrate Integrated [] Waveguide. IEEE Transactions on Microwave Theory and Techniques. 005, vol. 53, no. 1, p 66 73 [3] LIU, B., TIAN, L., ZHU, H., JIANG, W., WU, K. Half Mode Substrate Integrated Waveguide (HMSIW) Multi-way Power Divider. Proceedings of Asia-Pacific Microwave Conference 006. Yokohama: 006, p. 917-90, ISBN: 978-4-90339-11-6. [4] VÁGNER, P. Vysokofrekvenční technika. Skripta FEKT VUT, 013. (CS) [5] RAYAS-SANCHEZ, J.E.; GUTIERREZ-AYALA, V. A general EM-based design procedure for single-layer substrate integrated waveguide interconnects with microstrip transitions, IEEE MTT-S International Microwave Workshop Series on Signal Integrity and High-Speed Interconnects (IMWS009-R9), 009, p. 7-30. [6] KAZEMI, R., SADEGHZADEH, R., FATHY, A. A New Compact Wide Band 8-Way SIW Power Divider at X-Band. Loughborough Antennas and Propagation Conference, 011 [7] LAI, Q., FUMEAUX, Ch., HONG, W., VAHLDIECK, R. Characterization of the Propagation Properties of the Half-Mode Substrate Integrated Waveguide. IEEE Transactions on Microwave Theory and Techniques. 009, vol. 57, no. 8, 1996-004 [8] Pozar, D. M., Microwave Engineering, Hoboken, John Wiley & Sons, 005. [9] DENG, P., CHEN, Y. New Wilkinson Power Dividers and Their Integration Applications to Four-Way and Filtering Dividers, IEEE Transactions on Components, Packaging and Manufacturing Technology, 014, vol. 4, no. 11. [10] VYSKOČIL, J. Filtr na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Ústav radioelektroniky, 011. 49 s, 1 s. příloh. Diplomová práce. Vedoucí práce: prof. Dr. Ing. Zbyněk Raida [11] KONISHI, Yoshihiro. Microwave electronic circuit technology. New York: Marcel Dekker, c1998. ISBN 084701011. [1] JACKOVIC, P. Filtr na bázi SIW pracující v polovičním módu. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Ústav radioelektroniky, 015. 54 s, 1 s. příloh. Bakalářská práce. Vedoucí práce: Ing. Patrik Hubka 30

SEZNAM SYMBOLŮ, VELIČIN A ZKRATEK c d f f 0 f l λ ε r db h SIW rychlost světla ve vakuu průměr prokovu frekvence střední kmitočet spodní mezní kmitočet vlnová délka relativní permitivita materiálu decibel výška substrátu Substrate Integrated Waveguide, vlnovod integrovaný do substrátu HMSIW Half Mode Substrate Integrated Waveguide, vlnovod integrovaný do substrátu pracující v polovičním módu PEC GCPW m n w w eff Z 0 Perfect Electrical Conductor, dokonalý elektrický vodič Grounded Coplanar Waveguide, uzemněný koplanární vlnovod vidové číslo m vidové číslo n šířka vlnovodu efekticní šířka vlnovodu charakteristická impedance 31