MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2010 JOSEF CHYTRÝ 1

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky SAMOJÍZDNÉ SKLÍZECÍ MLÁTIČKY Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Jan Červinka, CSc. Vypracoval: Josef Chytrý 2010 2

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Zpracovatel Studijní program Obor Název tématu: Josef Chytrý Agrobiologie Všeobecné zemědělství Samojízdné sklízecí mlátičky Zásady pro vypracování: 1. V práci podejte přehled sklízecích mlátiček a uveďte konstrukční řešení sklízecích ústrojí (adaptérů). U sklízecích ústrojí se zaměřte na pohon jednotlivých funkčních skupin. Proveďte zhodnocení pohonů žacích ústrojí a pohonů přihaněčů. U žacího ústrojí se zaměřte na teoretický rozbor pohonu a kosy. 2. U vybrané sklízecí mlátičky posuďte kvalitu práce při sklizni máku. 3. Při zpracování závěrečné práce se řiďte instukcemi k úpravě a náležitostmi bakalářské práce vydané děkánátem agronomické fakulty. Rozsah práce: 30-40 stran, obrázky a grafy podle potřeby práce Seznam odborné literatury: 1. Břečka a kol.: Stroje pro sklizeň pícnin a obilovin, ČZU, Praha, 2000, 253 s. 2. ČSN ISO 690-1: 1996. Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura 3. Kolektiv: Elektronik und Bordcomputer, BLV, 2002, 201 s. 4. Maléř a kol.: Samojízdné sklízeče zrnin. SZN. Praha, 1989, 353 s. 3

5. Neubauer a kol.: Stroje pro rostlinou výrobu, SZN, Praha,1989, 720 s. 6. Sloboda a kol.: Stroje na zber krmovín a zrnín. (Teoria,konštrukcia,riziká). Vienale Košice, 351 s., ISBN 80-7099-725-7 7. Wenner a kol. Landtechnik, Bauewesen, BLV, München, 1980, 478 s. 8. www.stranky výrobců ZT a výrobců měřící techniky pro ZT. Datum zadání bakalářské práce: listopad 2008 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2010 L.S. Josef Chytrý řešitel bakalářské práce doc. Ing. Jan Červinka, CSc. vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. vedoucí ústavu prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MU v Brně 4

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Samojízdné sklízecí mlátičky vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MU v Brně. Dne Podpis diplomanta. 5

Poděkování Děkuji Doc. Ing. Janu Červinkovi za rady a připomínky při zpracovávání bakalářské práce. Děkuji AGRO Zvole a.s. za umožnění přístupu a obsluze sklízecích mlátiček při sklizni obilovin. Cíl práce Cílem této bakalářské práce bylo zpracování poznatků a zkušeností při hodnocení technických parametrů sklízecích mlátiček se zaměřením na žací adaptéry. Zhodnocení pohonů žacích ústrojí a pohonů kosy. Dále je uvedeno seřízení sklízecí mlátičky při sklizni máku. 6

Anotace V bakalářské práci je řešena problematika žacích adaptérů a jejich pohonů. Je zde uvedena problematika sklizně obilnin v českém zemědělství, porovnání sklizně obilnin v kraji Vysočina a ČR s návazností na pracovní postupy sklizně obilovin. Je zde uvedena historie sklízecích mlátiček, konstrukce a složení žacích mlátiček se zaměřením na žací adaptéry a jejich pohon. Dále jsou zhodnoceny trendy technického vývoje a seřízení sklízecích mlátiček při sklizni máku. Závěrem jsou uvedeny zásady při pořizování tak finančně nákladných strojů jako jsou sklízecí mlátičky. Klíčová slova: sklízecí mlátička, sklizeň, obiloviny, žací ústrojí. Annotation In baccalaureate work is buckthorn problems reaping adapters and their drives. Is here mentioned problems harvest cereals in Czech agriculture, comparison harvest cereals in limit highlands and Czech Republic with concurrence on routing harvest cereals. Is here mentioned story picking threshing - machines, construction and constitution reaping threshing - machines with a view to reaping adapters and their drive. Further are reviewed trends technical development and setting picking threshing - machines at harvest poppy. In fine are mentioned fundamentals at pořizování so moneywise expensive tool grinder and sharpener as are harvester thresher. Keywords: harvester thresher, harvest, cereals, cutter mechanism. 7

OBSAH 1. ÚVOD... 1 1.1. Problematika sklizně obilovin v ČR... 1 1.2. Sklizeň obilnin v roce 2009 kraj Vysočina... 3 1.3. Sklizeň obilovin v roce 2009 porovnání ČR, Vysočina... 3 2. PRACOVNÍ POSTUPY SKLIZNĚ OBILNIN... 5 2.1. Sklízecí linka... 5 3. SKLÍZECÍ MLÁTIČKY HISTORIE... 7 3.1. Vývoj strojů pro sklizeň obilnin... 7 3.2. Historické sklízecí mlátičky používané v Československu... 8 3.3. Druhy sklízecích mlátiček (rozdělení)... 13 3.4. Odlišnosti mezi konvenční a axiální koncepcí... 15 4. KONSTRUKCE A SLOŽENÍ ZAMĚŘENÍ NA ŽACÍ ADAPTÉRY... 16 4.1. Standardní žací ústrojí... 16 4.2. VARIO žací lišta... 17 4.3. Kukuřičné adaptéry GERINGHOFF... 18 4.4. Slunečnicové adaptéry SUNMASTER... 19 4.5. Sunspeed... 20 4.6. Sběrací adaptér RAKE UP od firmy CLAAS... 20 5. SYSTÉM SCHUMACHER... 21 5.1. Výhody systému... 21 6. ŽACÍ ÚSTROJÍ... 23 6.1. Žací lišty se dělí podle pohonu... 23 6.2. Žací lišty s přímočarým pohybem nožů dělíme podle provedení... 23 6.3. Prstové žací lišty se podle rozteče nožů a prstů dále dělí na žací lišty... 23 7. POHON KOSY... 24 7.1. Mechanismy pohonu... 24 7.2. Desaxiální pohon kosy... 26 7.3. Planetový mechanismus... 26 8. PŘIHÁNĚČ SKLÍZECÍ MLÁTIČKY... 28 8.1. Účel přiháněče... 28 9. TRENDY TECHNICKÉHO VÝVOJE... 29 9.1. Výkonnost sklízecích mlátiček... 29 10. ZHODNOCENÍ KVALITY PRÁCE SKLÍZECÍ MLÁTIČKY PŘI SKLIZNI MÁKU... 31 10.1. Úpravy sklízecí mlátičky pro sklizeň... 31 10.2. Ztráty máku při sklizni... 34 11. ZÁVĚR... 36 12. SEZNAM LITERATURY... 38 8

1. ÚVOD 1.1. Problematika sklizně obilovin v ČR České zemědělství prochází velkými změnami. Dalo by se říci, že restrukturalizace, transformace a změna zaměření provází český venkov celých posledních dvacet let. Pokles cen zemědělských výrobků tlačí samotné zemědělce do nových sfér jejich podnikatelské činnosti. Jsou zde jak velké podniky, ale stále vedle nich vznikají malé farmy, které se primárně nezabývají produkcí potravin, ale vhodně spojují tuto činnost s dalšími, často nezemědělskými obory. Je jedno, je-li to agroturistika, pohostinství, zpracování vlastní produkce, či služby. V každém případě to je model, který může farmářům zajistit stabilitu jejich příjmů, což také činí. Jednou ze současných priorit ministerstva zemědělství je analyzovat stav českého zemědělství a souvisejících oborů a nabídnout směřování, které by jim poskytlo dlouhodobou perspektivu. Z tohoto důvodu se připravuje materiál Vize českého zemědělství po roce 2010. Záměrem ministerstva je vést širokou a otevřenou diskusi a zapojit do ní jak odbornou, tak širokou veřejnost.[8] Sklizňové pracovní postupy u obilovin, ale i u dalších semenných plodin jsou zajišťovány kombinovanou sklizňovou linkou mobilní - sklízecí mlátičkou, technologickou dopravou a částí stacionární posklizňovou linkou. Obiloviny se v české republice pěstují ve všech výrobních oblastech, od kukuřičné až po horskou výrobní oblast. Obiloviny z hlediska mechanizované sklizně rozdělujeme do skupin, kde jsou zastoupeny rozhodující druhy pro sklizeň sklízecí mlátičkou pšenice, žito, ječmen, oves, triticale a do skupiny, která potřebuje ke sklizni speciální úpravu sklízecí mlátičky kukuřice. Ke sklizni olejnin, luštěnin a pícnin na semeno je nutno sklízecí mlátičku také částečně upravit. Vlastní sklizeň začíná při dosažení technologické zralosti (jiná je u dvoufázové sklizně a jiná pro GPS). Při přímé sklizni sklízecí mlátičkou sklízíme v plné zralosti zrna. Výnosy zrna se pohybují v rozmezí od 3 do 6 tun na hektar, lze dosáhnout výnosů i přes 10 t ha -1. Poměr zrna ke slámě bývá od 1 : 0,8 do 1 : 2,5. Vlhkost zrna při sklizni se pohybuje od 12 22 %, vlhkost slámy bývá od 18 25 %. Výška rostlin při pokosu je od 0,3 m do 2,5 m. Rostliny se sečou při výšce sečení 70 200 mm. 1

Samojízdné sklízecí mlátičky rozdělujeme podle mlátícího ústrojí na mlátičky s tangenciálním mlátícím ústrojím (mlatkový, zubový mlátící buben) a na mlátičky s axiálním mlátícím ústrojím. Mlátičky s vysokou výkonností používají mlatková mlátící ústrojí doplněná dalším separačním bubnem, a k oddělení zrna ze slámy používají kromě vytřasadel rotační bubny (např. systém Claas Lexion, systém New Holland Elektra, systém tříproudého toku John Deere STS). Obr. 1: Schéma sklízecí mlátičky 1- přiháněč, 2- žací lišta, 3- dělič, 4- průběžný šnek, 5- vkládací buben, 6- šikmý dopravník, 7- mlátící buben, 8- mlátící koš, 9- obilní hmota, 10- lapač kamenů, 11- odmítací buben, 12- vyprazdňovací šnek, 13- vytřásadlo, 14- clona, 15- stupňovitá vynášecí deska, 16- úhrabečné síto, 17- prodloužení úhrabečného síta, 18- kláskový nástavec, 19- skluzová plech klásků, 20- zrnové síto, 21- ventilátor, 22- skluzový plech zrna, 23- šnekový dopravník zrna, 24- elevátorový dopravník zrna, 25- dopravník zrna do zásobníku, 26- zásobník, 27,28- vyprazdňovací šnek, 29- kláskový dopravník, 30,31 domlacovač klásků [9] 2

1.2. Sklizeň obilnin v roce 2009 kraj Vysočina Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2009 ve výši téměř 680 tisíc tun byla čtvrtá nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 8,7 %. Oproti předchozímu roku poklesla sklizeň obilovin v kraji o 6,9 %, v celé ČR činil pokles 6,4 %. Menší produkce obilovin v roce 2009 byla způsobena nižším hektarovým výnosem, který se proti předchozímu roku na Vysočině snížil o 8,4 %. Osevní plocha obilovin se naopak mírně rozšířila. V roce 2009 sklidili zemědělci na Vysočině v průměru 4,42 tuny obilovin z jednoho hektaru, což představuje 14. místo mezi regiony a je to nejnižší výnos v rámci České republiky. Na prvním místě pomyslného žebříčku se umístil Zlínský kraj s výnosem 5,60 t/ha -1 (pokud nepočítáme Hlavní město Praha se zanedbatelnou výměrou obilovin). 1.3. Sklizeň obilovin v roce 2009 porovnání ČR, Vysočina Vysočina vzhledem k přírodním podmínkám nemůže konkurovat produkčním oblastem, jako je střední a jižní Morava, střední Čechy nebo Polabí. To se projevuje zvláště u výnosů pšenice a ječmene, tedy rozhodujících druhů obilovin. Přesto dosáhl průměrný výnos pšenice ozimé 4,82 t/ha -1 a ječmene jarního 3,71 t/ha -1. Zcela konkurenceschopnými obilovinami pro Vysočinu jsou žito, oves a triticale, což vyplývá i ze srovnání výnosů s průměrem ČR v posledních pěti letech. Mezi kraji zaujímá Vysočina první místo ve sklizni žita (téměř 35 tis. tun v roce 2009, tj. téměř jedna pětina republikové sklizně) a druhé místo ve sklizni ovsa (téměř 24 tis. tun v roce 2009). Tyto druhy obilovin slouží spíše ke krmným účelům. Naopak žitná mouka a ovesné vločky jsou typickou potravinářskou surovinou. Plochy žita se proti roku 2008 mírně zmenšily, ale výměra ovsa se proti předchozímu roku rozšířila o více než tisíc hektarů. 3

Průměrný hektarový výnos obilovin (v t) podle krajů v roce 2009 Hl. m. Praha Zlínský Jihomoravský Olomoucký Královéhradecký Ústecký Středočeský Pardubický Moravskoslezský Plzeňský Liberecký Jihočeský Karlovarský Vysočina 4,42 5,68 0,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 6,00 Graf 1: Průměrný hektarový výnos obilovin (v t) podle krajů v roce 2009 Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2009 se kraj podílel asi jednou třetinou na celkové produkci brambor v ČR. Ostatních brambor (konzumní + průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno téměř 212 tisíc tun a výměra těchto brambor se v roce 2009 rozšířila o 4 %. Hektarový výnos představoval 28,35 tuny a převýšil o jednu tunu republikový průměr. [1] Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) a druhé místo ve sklizni kukuřice na zeleno a siláž (oboje téměř 16% produkce ČR), což koresponduje s nejvyššími stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na třetím místě za Jihočeským a Plzeňským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (9,3 % produkce ČR). Ve sklizni luskovin se Vysočina umístila s produkcí 8 868 tun na druhém místě za Jihomoravským krajem, sklizeň řepky byla třetí nejvyšší za Středočeským a Jihočeským krajem. Plocha řepky se proti předchozímu roku opět rozšířila, a to o 1,2 %, sklizeň dosáhla téměř 118 tisíc tun při výnosu 3,08 tuny z hektaru. [2] 4

Plodina Plocha v hektarech Výnos v t/ha Sklizeň v tunách 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 Obiloviny celkem 151 608 151 355 153 711 4,29 4,82 4,42 650 554 729 618 679 031 pšenice ozimá 63 317 65 184 69 857 4,87 5,46 4,82 308 173 356 208 336 507 pšenice jarní 4 593 2 963 2 451 3,09 3,47 2,98 14 203 10 272 7 308 ječmen ozimý 13 022 14 873 14 248 4,66 4,50 4,47 60 648 66 974 63 632 ječmen jarní 46 847 43 736 42 329 3,47 4,09 3,71 162 427 178 709 157 188 žito ozimé a jarní 6 690 7 730 7 395 4,93 5,02 4,68 32 972 38 831 34 642 oves 7 034 6 047 7 062 2,88 3,28 3,39 20 248 19 825 23 964 triticale 3 934 4 980 5 075 4,18 4,41 4,00 16 444 21 944 20 286 kukuřice na zrno 5 015 5 004 4 454 6,63 7,14 7,72 33 241 35 706 34 369 Luskoviny celkem 4 187 3 298 5 143 2,24 1,92 1,72 9 390 6 327 8 868 Brambory ostatní 1) 7 946 7 188 7 472 28,59 29,18 28,35 227 151 209 734 211 806 Řepka 36 562 37 756 38 218 3,00 2,76 3,08 109 519 104 083 117 548 Pícniny na orné půdě celkem - seno 66 868 65 731 64 425 5,99 6,19 6,45 400 306 407 115 415 350 Kukuřice na zeleno a siláž 25 292 26 879 27 493 34,63 35,05 36,89 875 827 942 111 1 014 212 Trvalé travní porosty - píce v seně 86 733 85 297 78 620 2,98 3,23 3,44 258 801 275 435 270 354 1) Brambory ostatní zahrnují brambory konzumní a průmyslové Tab. 1: Sklizeň obilovin v kraji Vysočina v létech 2007 až 2009 2. PRACOVNÍ POSTUPY SKLIZNĚ OBILNIN 2.1. Sklízecí linka Sklizňové pracovní postupy u obilnin, ale i dalších semenných plodin jsou zajišťovány kombinovanou sklizňovou linkou, jež se dělí na část mobilní, technologickou dopravu a část stacionární. Sklizňové pracovní postupy zajišťované mobilní linkou mohou být: a) Přímé (přímá, jednofázová sklizeň), kdy se porost sklízí nastojato v plné zralosti přímo samojízdnými sklízecími mlátičkami, od nichž se získává finální produkt, tj. víceméně čisté zrno. Přímá sklizeň obilnin nejefektivněji využívá příznivé počasí, ale i po dešti porost nastojato velmi rychle osychá. V současné době je to u nás prakticky jediný způsob sklizně obilnin. 5

b) Dělené (rozdělená sklizeň), a to: - Ve snopech (vazačová sklizeň), kdy žací vazač seče porost ve voskové- žluté zralosti a vytváří z obilní hmoty snopy, které se stavějí do panáků a pro proschnutí slámy a dozrání zrna se převážejí k výmlatu na stacionární mlátičce. Tato sklizeň se již u nás prakticky nepoužívá. - Ze řádků (dvoufázová nebo třífázová sklizeň), kdy žací řádkovač seče porost obilnin ve žluté zralosti a vytváří řádky. Porost dozrává za 2 až 5 dnů do technologické (plné) zralosti a pak se sbírá sběrací mlátičkou (dvoufázová sklizeň) nebo sběrací řezačkou (třífázová sklizeň). Dvoufázová sklizeň vzhledem k většímu riziku počasí je použitelná jen v oblastech s převládajícím stálým počasím v době sklizně. Má význam pro nevyrovnaně dozrávající porosty (zmlazené ječmeny), pro porosty s vysokým obsahem zelených příměsí (podsev, zaplevelení), pro porosty s příliš vlhkou slámou (vlhké ovsy) a pro zvlášť vysoké porosty (dlouhé žito), dále pro nízké luskoviny, semenné trávy a jeteloviny. Řádkování urychluje začátek sklizně, zvyšuje výkonnost sklízecích mlátiček (o 20 až 30 %) a odstraňuje nebo snižuje potřebu sušení zrna. Není vhodné při trvale nepříznivém počasí, pro řídké porosty (hustota pod 300 stébel na 1 m 2 ), kdy stébla propadají strništěm a klasy ve styku se zemí při dešti prorůstají, a pro přezrálé porosty (velké ztráty výdrolem). U nás se prakticky dvoufázová sklizeň obilnin nepoužívá. Při třífázové sklizni se získává od sběracích řezaček pořezaná obilní hmota s 80 až 99 % uvolněného zrna, hmota se převáží velkoobjemovými vozy ke stacionárnímu separátoru, kde se teprve získá finální produkt zrno. Tato sklizeň se u nás v provozu z různých příčin neujala. [4] 6

3. SKLÍZECÍ MLÁTIČKY HISTORIE 3.1. Vývoj strojů pro sklizeň obilnin 1636 Francouz Besson a Holanďan van Berg navrhli mlátičku, v níž se klikou roztáčelo několik cepů najednou. 1732 - Francouz Michael Menzies sestrojil zdokonalenou mlátičku na vodní pohon. 1780 Konaly se první pokusy zkonstruovat žací stroj, zatím však bez většího praktického významu. 1788 Skot Andrew Meikle vynalezl mlátičku s lištovým bubnem (uvádí se i rok 1784 nebo 1786). 1802 Rozšiřuje se výroba mlátiček na ruční pohon a žentourový pohon. 1811 R. Trevithick zdokonalil mlátičku a využil parní pohon. 1826 Anglický duchovní Patrick Bell zkonstruoval prakticky využitelný žací stroj. 1830 Američan Cyrus Hall Mc. Cormick sestrojil žací stroj již moderního typu a začal s jeho sériovou výrobou v továrně na zemědělské stroje v Chicagu. 1836 Byla sestrojena a patentována první sklízecí mlátička, která sdružuje žací stroj a mlátičku. 1860 a dále V americkém farmářství (v Kalifornii) se šíří používání sklízecích mlátiček. Postupně se zvětšoval záběr těchto strojů až na 10 m a hmotnost až na 35 t. Nejprve se k pohonu používala zvířata (až 40 zvířat). 1871 V USA se k pohonu sklízecí mlátičky začal využívat parní stroj. 1878 V americkém zemědělství byly zavedeny automatické samovazací žací stroje, které se během několika let rozšířily. Tyto stroje, vynalezené Applebym a Deeringem, se rychle rozšířily i do Evropy. Zatímco v USA se sklízecí mlátičky rychle rozšířily (včetně svahové modifikace s příčným vyrovnáváním), v Evropě se delší dobu nemohly prosadit. Vytýkaly se jim vysoké ztráty zrna, znehodnocení slámy, plev a úhrabků a nepříznivý vliv na 7

zaplevelení pozemků. Začátkem třicátých let 20. století byla zahájena výroba sklízecích mlátiček v SSSR a v Německu (firma Claas). Sklízecí mlátičky se u nás ve větší míře objevují až po druhé světové válce. V letech 1951 až 1952 byly dovezeny sovětské samojízdné sklízecí mlátičky S-4. V té době se k nám dovážely i přívěsné sklízecí mlátičky S-6. [5] 3.2. Historické sklízecí mlátičky používané v Československu Claas MBD Historicky vůbec první sklízecí mlátičkou, která se u nás v letech 1940 42 oficiálně zkoušela v Uhříněvsi u Prahy byl Claasův přívěsný žací a mlátící vazač (MDB) dovezený z Německa. Na Ekonomii Vyškov byl tento stroj dovezen již v roce 1937. Byl to příčně přímotoký tažený stroj s žacím ustrojím o záběru 2,1 metru, mlátícím bubnem o průměru 400 mm,pohaněný traktorem o výkonu 45 koni. Fotografie pochází z roku 1952 z Hlízova (Kutna Hora). Emag AC - 400 Do našeho zemědělství byly v první polovině padesátých let dodávány Maďarské sklízecí mlátičky Emag AC-400, jednalo se v podstatě o vylepšený sovětský typ S-4. Byl na nich použit benzinový motor maďarské výroby Czepel B-350 o výkonu 60 koni. Žací val byl již opatřen průběžným šnekem. Agrostroj Prostějov ŽM 21 Tento prototyp vyrobený v roce 1952, byl vybaven po složitých úpravách polovinou motoru Tatra 111. V témže roce se zúčastnil srovnávacích zkoušek sklízecích mlátiček v JZD Olšany, porovnáván byl s typy S-6, S-4, Massey Harris 221 a 222. Náš ŽM-21 dosáhl v testu nejlepších výsledků. 8

Agrostroj Prostějov ŽM 330 Sériová výroba nové sklízecí mlátičky začala v roce 1956, ale už v roce 1957 na základě rozhodnuti RVHP byla výroba převedena do maďarského závodu EMAG. V Agrostroji Prostějov bylo vyrobeno asi 600 kusů tohoto typu. Záběr žacího ústrojí - 3,3 m. Šířka mlátícího bubnu - 888 mm. Průměr mlátícího bubnu - 550 mm. Separační ústrojí - čtyři vytřasadla. Objem zásobníku zrna - 1,7 m 3. Typ motoru - TATRA T 924. Výkon motoru - 45 kw. Pojezd - variátorový s mech. Převodovkou. Počet rychlosti - 3 vpřed, 1 vzad. Rozsah rychlosti - 1,7 15 km/h. SK 4 Tento typ se začal hromadně dodávat na náš trh v roce 1963, krátce po roce 1970 byl nahrazen modernizovanou verzi SK-4M. Celkem k nám bylo dovezeno asi 12 000 strojů. Záběr žacího ústroji - 3,2, 4,1 m. Šířka mlátícího bubnu - 1185 mm. Separační ústrojí - čtyři vytřasadla. Objem zásobníku zrna - 1,8 m 3. Výkon motoru - 55 kw (75 k). Pojezd - variátorový s mech. převodovkou. Počet rychlosti - 3 vpřed, 1 vzad. Rozsah rychlosti - 1 18 km/h. SK 5 NIVA Dovoz tohoto typu začal v roce 1974. Záběr žacího ústrojí 3,2, 4,1, 5, 6, 7 m. Šířka mlátícího bubnu 1186 mm. Průměr mlátícího bubnu 600 mm. Separační ústrojí - čtyři vytřasadla. Objem zásobníku zrna - 3 m 3. Typ motoru - SMD-17K nebo SMD-18K. Výkon motoru - 73 kw (100 k). Pojezd - variátorový s mech. převodovkou. Počet rychlosti - 3 vpřed, 1 vzad. Rozsah rychlosti - 1 18,7 km/h. SK 6 KOLOS Tento typ se dovážel v letech 1974-79, SK-6 měl modifikaci SK-6 II se dvěma mlátícími bubny mlatkovými a SKPR-6, který měl také dva bubny ale, první buben byl hřebový. Záběr žacího ústrojí - 4,1, 5, 6, 7 m. Šířka mlátícího bubnu - 1485 mm. Průměr mlátícího bubnu - 600 mm. Separační ústrojí - pět vytřasadel. Objem zásobníku zrna - 3 m 3. Typ motoru - SMD-64. Výkon motoru - 110kW (150 k). 9

Pojezd - variátorový s mech. převodovkou. Počet rychlosti - 3 vpřed, 1 vzad. Rozsah rychlosti - 1 18,7 km/h. Fortschritt E 512 Tato sklízecí mlátička se k nám oficiálně dovážela z Německa od roku 1968. V následujícím roce byla oceněna na XI. MSV v Brně zlatou medaili. Záběr žacího ústrojí - 4,2 (5,7) m. Šířka mlátícího bubnu - 1280 mm. Průměr mlátícího bubnu - 600 mm. Separační ústrojí - čtyři vytřasadla. Objem zásobníku zrna - 2,3 m 3. Typ motoru - 4 VD 14,5/12-1 SRW. Výkon motoru - 77,3 kw (105 k). Pojezd - variátorový s mech. převodovkou. Počet rychlosti - 3 vpřed, 1 vzad. Rozsah rychlosti - 1,4 20 km/h. Fortschritt E 514 Tento typ se objevil na našem trhu v roce 1983. Záběr žacího ústrojí - 3,6, 4,2, 4,8, 5,7 m. Šířka mláticího bubnu - 1280 mm. Průměr mlátícího bubnu - 600 mm. Separační ústrojí - čtyři vytřasadla. Objem zásobníku zrna - 3,6 m 3. Typ motoru - 4 VD 14,5/12-1 SRW. Výkon motoru - 85 kw. Pojezd - variátorový s mech. převodovkou. Počet rychlosti - 3 vpřed, 1 vzad. Rozsah rychlosti - 1,4 20 km/h. Fortschritt E 516, E 516 B Ve významnějším počtu se k nám dodávala E 516 od roku 1978. E 516B byl modernizovaný typ E 516, který se lišil hlavně úpravou motoru. Záběr žacího ústrojí - 6,7, 7,6 m. Šířka mlátícího bubnu - 1625 mm. Průměr mláticího bubnu - 800 mm. Separační ústroji - pět vytřasadel. Objem zásobníku zrna - 4,5 m 3. Typ motoru - 8 VD 14,5/12,5-1 SVW. Výkon motoru - 168 kw (228 k). Pojezd - hydrostaticky. Rozsah rychlosti - 0 20 km/h. Fortschritt E 517 E 517 vstoupila na náš trh ke konci osmdesátých let. Záběr žacího ústrojí - 5,7, 6,7 m. Šířka mlátícího bubnu - 1625 mm. Průměr mlátícího bubnu - 800 mm. 10

Separační ústrojí - pět vytřasadel. Objem zásobníku zrna - 5,5 m 3. Typ motoru - 8 VD 14,5/12,5-1 SVW. Výkon motoru - 168 kw. Pojezd - hydrostaticky. Rozsah rychlosti - 0 20 km/h. Fortschritt E 523, E 524 Záběr žacího ústrojí - 3,6, 4,2, 4,8, 5,4 m. Šířka mláticího bubnu - 1300 mm. Průměr mláticího bubnu - 600 mm. Separační ústrojí - čtyři vytřasadla. Objem zásobníku zrna - 4,5 m 3 (E 523) 5,0 m3 (E 524). Výkon motoru - 85 kw (E 523) 110 kw (E 524). Pojezd - mechanicky u E 524 na přání hydrostaticky. V roce 1989 na 31. MSV v Brně byl typ E 524 oceněn zlatou medaili. Bizon KZS 3, KZS 5 Super Záběr žacího ústrojí - 5,2 m. Šířka mlátícího bubnu - 1280 mm. Průměr mlátícího bubnu - 600 mm. Separační ústrojí - pět vytřasadel. Objem zásobníku zrna - 3,5m 3.Typ motoru - Leyland. Výkon motoru - 91,2 kw. V rámci kooperačních dohod bylo dodáno do našeho zemědělství i omezené množství sklízecích mlátiček ze západní Evropy, jednalo se především o typy Sampo, BM Volvo, Claas Dominator nebo Laverda AL. V našich zkušebnách byly zkoušeny i jiné modely z RVHP i ostatních zemí, které se k nám nedovážely, patřili mezi ně například: Emag (Balaton, Kalasz, Rac), Fortschritt (E 175, E 517M, E 526), Vistula, Bizon Z083 a mnoho jiných. [3] Obr. 2: Sklízecí mlátička Claas MDB Obr. 3: Sklízecí mlátička Emag AC - 400 11

Obr. 4: Agrostroj Prostějov ŽM - 330 Obr. 5: Sklízecí mlátička SK - 4 Obr. 6: Sklízecí mlátička SK 5 NIVA Obr. 7: Sklízecí mlátička SK - 6 Kolos Obr. 8: Sklízecí mlátička Fortschritt E 512 Obr. 9: Skl. mlátička Fortschritt E 514 12

Obr. 10: Sklízecí mlátička Fortschritt E 516 Obr. 11: Skl. mlátička Fortschritt E 517 Obr. 12: Sklízecí mlátička Fortschritt E 524 Obr. 13: Sklízecí mlátička Bizon KZS-3 3.3. Druhy sklízecích mlátiček (rozdělení) Podle prostředku pohonu - Traktorové přívěsné i návěsné - Samojízdné s vlastním motorem 13

Podle pohonu mlátičky - S mechanickým pohonem - S hydrostatickým pohonem Podle způsobu získávání obilné nebo semenné hmoty - Žací porost přímo sečou - Sběrací porost sbírají z řádků - Vyčesávací vyčesávají zrno z klasu Podle způsobu separace hrubého omlatu - Vytřásadlové 4 až 6 vytřásadel, které jsou uložena na 2 klikových hřídelích - Bubnové tangenciální bubny uložené za sebou místo vytřásadel - Bubnové axiální axiální buben s vnitřním rotorem - Kombinované 1 až 2 bubny, za nimi vytřásadla Podle svahové dostupnosti - Standardní do 8 - Standardní upravené- do 12 - Svahové do 20 Podle konstrukce mlátícího ústrojí - Tangenciální hmota se pohybuje kolmo na osu mlátícího bubnu 14

Obr. 14: Tangenciální mlátící ústrojí - Axiální hmota se pohybuje podél osy mlátícího bubnu [6] Obr. 15: Axiální mlátící ústrojí 3.4. Odlišnosti mezi konvenční a axiální koncepcí Hlavní odlišnosti axiální koncepce: - Při výmlatu se výrazně uplatňuje účinek tření a odstředivá síla. - Šetrnější způsob výmlatu s nižším poškozením zrna. - Doba průchodu sklízené hmoty je v axiálním mechanizmu podstatně kratší, tím je dosahováno vyšší výkonnosti. - Je méně namáhána konstrukce stroje. - Při malých průchodnostech se v relativně velké mezeře mezi rotorem a košem hmota nezpracovává dost intenzivně a dochází poměrně k vysokým ztrátám. - Je energeticky náročnější. Tangenciální sklízecí mlátičky jsou v evropských podmínkách více univerzálnější, díky tomu jsou v Evropě podstatně rozšířenější než axiální. [3] 15

Srovnáme-li oba typy mlátícího ústrojí, vychází nám axiální mlátička jako výhodnější, výkonnější a méně ztrátová oproti tangenciální mlátičce. V axiálním mlátícím ústrojí dochází k menšímu poškození zrna (větší podíl vytírání hmoty). [7] 4. KONSTRUKCE A SLOŽENÍ ZAMĚŘENÍ NA ŽACÍ ADAPTÉRY 4.1. Standardní žací ústrojí Sečení porostů obilnin s vkládáním do šikmého dopravníku vykonává žací ústrojí. Při práci žacího ústrojí je posečená hmota rozdělena na dávky, odřezána a plynule dávkována do mlátičky. Důležité je minimalizovat ztráty zrna. Žací stůl tvoří samostatně odpojitelný celek, který je v případě potřeby převážen na samostatném podvozku zapojen do závěsu sklízecí mlátičky. Výkyvné spojení žacího stolu s mlátičkou umožňuje podélné a příčné kopírování povrchu pole. Výška strniště je nastavována za pomoci plazů anebo automatického řízení. V případě potřeby se žací stůl zaměňuje za speciální adaptéry, např. pro sklizeň kukuřice nebo slunečnice. Standardní žací ústrojí tvoří prstová žací lišta (pohyblivá kosa a pevné prsty), žací stůl, průběžný vkládací šnek, přiháněč s děliči. Po řezu prstovou žací lištou dochází k plnění žacího stolu, zároveň pohybující se průběžný vkládací šnek odebírá hmotu z celého záběru žacího stolu a posunuje ji k šikmému dopravníku. Vkládací šnek je zpravidla ve svém středu opatřen vkládacími prsty, jejich pohyb je umožňován klikovým mechanismem. Přiháněč jako další konstrukční prvek usnadňuje podávání a oporu sklízené hmoty při sečení. U přiháněče se nastavují otáčky, předsazení a výška. Toto je umožněno zpravidla hydraulicky nebo mechanicky z kabiny sklízecí mlátičky. 16

Obr. 16: Standardní žací ústrojí Pro usnadnění sklizně řepky je možno osadit stávající lištu ještě řepkovým adaptérem- viz. obrázek 17. Obr. 17: Řepkový adaptér 4.2. VARIO žací lišta Se zvyšujícími se výnosy se zvyšují nároky na rychlost a kvalitu sklizně. Na tyto základní faktory reagují výrobci sklízecích mlátiček zdokonalováním žacích ústrojí mlátiček. Jedním ze způsobů je žací lišta VARIO od firmy CLAAS. VARIO žací ústrojí umožňuje plynulou změnu délky žacího stolu pomocí ovládacího panelu obsluhy. Dochází pomocí hydromotorů a dvojitého dna žacího stolu zpravidla ke zkrácení o 100 mm nebo prodloužení o 300 mm. Při sklizni řepky se stůl vysunuje o dalších 500 mm, pasivní děliče je nutné vyměnit za děliče aktivní poháněné hydromotory. Hydrostaticky poháněný přiháněč umožňuje automaticky regulovat otáčky v závislosti na rychlosti pojezdu mlátičky. Tímto nastává optimální tok hmoty k pod průběžný šnekový dopravník. Kopírování povrchu sklízeného pozemku s redukcí přítlaku na půdu zajišťuje systém auto-contur. Další předností tohoto žacího ústrojí je poměrně rychlá 17

přestavba ke sklizni řepky. Provádí se vložením několika plechů pro ještě větší prodloužení žacího stolu a montáží dělících kos na bocích lišty. [10] 4.3. Kukuřičné adaptéry GERINGHOFF Kukuřice je v dnešní době hojně zastoupena v osevních postupech zemědělských podniků. V české republice se uplatňují adaptéry pro sklizeň kukuřice, které mohou po úpravě a osazení speciálními noži sloužit také ke sklizni slunečnice. Jedním z významných výrobců adaptérů je firma Geringhoff. Kukuřičný adaptér Geringhoff má nový optický vzhled a lepší funkční vlastnosti. Nové zbarvení stroje lépe koresponduje s jednotlivými mlátičkami a celkově zlepšuje jeho optický vzhled. Ne pouze změna barvy náleží k celkové inovaci adaptéru, ale i nová specielně vyvinutá karoserie z umělé hmoty projevující se svojí vysokou hladkostí (nižší opotřebení) a optimální funkčností. Tato karoserie má své výrazné opodstatnění zejména v podmínkách polehlé kukuřice a při vyšší vlhkosti v průběhu sklizně. Rovněž jiný tvar středních a krajních děličů (špicí) snižuje celkové tření s okolními stébly a tím se zvyšuje celková kvalita sklizně a hlavně výkonnost celé soupravy. Hliníkové převodovky a další lehké konstrukční materiály byly základem pro snižování hmotnosti již původních ROTA-DISC* adaptérů. Rovněž společné řezání slámy s odřezáváním stonků od strniště a s česáním palic do jednoho integračního soukolí 3 válců snížilo hmotnost adaptéru tím, že bylo upuštěno od použití jednotlivých cepových drtičů slámy. Jedinečný systém řezání slámy, který spočívá ve využití řezacích disků točící se vysokou rychlostí kolem vlastní osy, čímž se dosahuje fyzikálně lehce provedeného řezu s velmi nízkou spotřebou energie - na rozdíl od horizontálních nožů (cepů). Příčné a podélné nařezání slámy výrazně zlepšuje podmínky pro její následnou mineralizaci. Snížená hmotnost jednotlivých pracovních jednotek cca o 17 kg kromě snižování celkové hmotnosti adaptéru ulehčuje i celkový servis jednotlivých pracovních jednotek. Jednotlivé děliče (špice) z umělé hmoty jdou bez použití nářadí lehce oddělovat (vyzvednout) a jejich opotřebitelnost a koroze jsou zcela minimální. 18

Obr. 18: Kukuřičný adaptér Geringhoff Pohled zespodu znázorňuje jednoduché technické řešení ROTA-DISC* Geringhoff systému. Dva řezací válce a hřídel s 15 řezacími kotouči tvoří v současné době nejefektivnější systém odřezání stébla, česání palic a následné rozřezání slámy. Rychle se otáčející řezací kotouče jsou samoostřící a mají velmi dlouhou životnost. Pomocí nožů umístěných na konci šnekovnice česacích válců dochází k nízkému odřezávání stébel od strniště, čímž je zaručené následné bezproblémové zaorání kukuřičných zbytků. ROTA-DISC* kukuřičné adaptéry jsou vyráběny ke všem značkám a typům sklízecích mlátiček a rovněž ke všem nejmodernějším samochodným řezačkám za účelem sklizně kukuřice metodou LKS. 4.4. Slunečnicové adaptéry SUNMASTER V posledních letech k nám pronikly adaptéry pro sklizeň slunečnice. Používá se 4, 6, 8 a 12-ti řádkový adapter pro sklizeň slunečnice, který je určený pro agregaci s různými typy sklízecích mlátiček. Výměnný upínací rám, pohon stroje z pravé i levé strany a variabilní systém převodů umožní přizpůsobit tento stroj pro vaši sklízecí mlátičku. Pracovní ústrojí se skládá z plastových naváděcích děličů, které přivádění rostliny k řetězovým dopravníkům s unášecími palci. Seřízením stroje je docíleno stejné rychlosti řetězového dopravníku jako je pojezdová rychlost. Na plastové děliče navazují aktivní lapače ztrát ve tvaru vany. Lapače jsou mechanicky natřásány a starají se o to, aby zrno, které vlivem kontaktu rostliny se strojem vypadne a spadlo by na pozemek, bylo dopraveno pod průběžný šnek a sklizeno. Řetězové dopravníky přivedou rostlinu k aktivním rotačním nožům, které uříznou rostlinu a zbrzdí její dolní část tak, aby byla uložena do lišty a dopravena do sklízecí mlátičky. Zkušenosti z praxe hovoří o 20-30% zvýšení výnosu slunečnice vlivem minimalizace ztrát. Návratnost investice do nákupu speciálního slunečnicového adapteru je cca 200 ha sklizených ploch. [11] 19

4.5. Sunspeed Dalším sklizňovým adaptérem pro sklizeň slunečnice je výrobek SUNSPEED od firmy CLAAS. Při zachycení slunečnic záchytným člunkem pomůže přestavitelný usměrňovací plech přitlačit plody (nažky s olejnatými semeny) dopředu. Současně trhací válec zabrání předčasnému odřezání. Tak se jen plody dostanou ke speciálně vyvinutému přihaněči, který je osazen prsty a přídavnými pryžovými usměrňovači. Přihaněč dopraví odříznuté plody ke šnekovému dopravníku, odkud jsou nakonec dopraveny ke komoře šnekového dopravníku. Obr. 19: Adaptér Sunspeed 4.6. Sběrací adaptér RAKE UP od firmy CLAAS Sběrací adaptér Rake Up je určen pro sběr plodin z pokoseného řádku. Prsty jsou namontovány na šesti držácích. Jsou ovládány tak, že při podávání sklízeného produktu na pásový dopravník se složí dolů a vykonají přídavný pohyb do strany. Z kabiny mohou být otáčky sběracího agregátu plynule hydraulicky nastaveny. Rake Up tak zabezpečí bezpečný sběr a vysoký výkon i při nejobtížnějších sklizňových podmínkách a čistý sběr produktu. Robustní konstrukce RAKE UP má dlouhou životnost, dvoudílný přidržovač zajišťuje plynulý tok produktu a univerzální použití pro téměř všechny druhy plodin. [6] 20

Obr. 20: Sběrací adaptér RAKE UP 5. SYSTÉM SCHUMACHER 5.1. Výhody systému V mnoha sklízecích mlátičkách se dnes prosazuje systém Schumacher, tedy speciální převodovka sloužící ke změně otáčivého pohybu na přímočarý kývavý. Žabky mají oboustranné ostří, takže by měly lépe vysekávat a nemělo by docházet k ucpávání lišty. K rovnoměrnému toku hmoty by měl přispívat i vkládací šnek, který má vkládací prsty nejen uprostřed, ale po celé šířce záběru a také šikmý dopravník, který je stejně široký jako mláticí buben a navíc má předřazen prstový vkládací buben. Takže materiál vstupující do mláticího bubnu je rovnoměrně rozprostřen, což je důležité jak pro dosažení dobré výkonnosti, tak kvalitního výmlatu. Firma GEBRÜDER SCHUMACHER vyvinula stavebnicový systém, který prakticky na všech sklízecích mlátičkách umožňuje výměnu originálního žacího systému za systém SCHUMACHER při současném získání mnohem vyšších užitných vlastností stroje. V uplynulých letech cestu přestavby žacího systému zvolilo již více než 150 obchodních partnerů nejen na strojích FORTCHRITT, ale také CLAAS, LAVERDA a MASSEY FERGUSON a jejich poznatky potvrzují trvalé odstranění poruchovosti žacího systému, a vibrací, zvýšení výkonu sklízecí mlátičky a prodloužení životnosti jednotlivých dílů. [13] 21

Obr. 20, 21, 22, 23: Jednotlivá ústrojí žacího systému Schumacher 22

6. ŽACÍ ÚSTROJÍ 6.1. Žací lišty se dělí podle pohonu 1) S mechanickým pohonem 2) S hydraulickým pohonem 3) S kombinovaným pohonem 6.2. Žací lišty s přímočarým pohybem nožů dělíme podle provedení - Prstové (s pasivním protiostřím) - Bezprsté s protiběžnými kosami (s aktivním protiostřím) 6.3. Prstové žací lišty se podle rozteče nožů a prstů dále dělí na žací lišty a) Normální řídké b) Husté nízkořezné c) Polopusté střední Principem sečení (řezu) žací lišty je výsledný pohyb nožů kosy k sečení porostu, který je složen ze dvou pohybů: - Pohyb do záběru (podávání) přímočarý postupný pohyb celé soustavy - Pohyb do řezu (zdvih) přímočarý vratný nerovnoměrný pohyb kosy 23

7. POHON KOSY 7.1. Mechanismy pohonu Přímo vratný pohyb do řezu ( pohyb kosy) je realizován různými pohony (mechanismy) zkrácený klikový, šikmý čep, kapalinový, kulisový... Schéma zkrácených klikových mechanismů pohonu kosy: a) Rovinný b) Prostorový c) Dvouklikový Obr. 24: Schéma zkrácených klikových mechanismů pohonu kosy 1 klika, 2- těhlice, 3- kosa 24

Schéma prostorových klikových mechanismů: a) S vahadlem b) S vodítkem Obr. 25: Schéma prostorových klikových mechanismů 1- klika, 2- těhlice, 3- čelisti, 4- vahadlo, 5- táhlo, 6- kosa, 7- vodítko Schéma prostorových mechanismů s kývavou hřídelí: a) s hnací klikou b) s šikmým čepem Obr. 26: Schéma prostorových mechanismů s kývavou hřídelí 25

1- klika, 2- těhlice, 3- hřídel, 4- kosa, 5- hnací hřídel s šikmým čepem, 6- ložiska, 7- vidlice, 8- hřídel, 9- kývavé rameno, 10- táhlo, 11- závěs, 12- posuvné uložení závěsu 7.2. Desaxiální pohon kosy Pohon kosy žacího ústrojí je nejčastěji realizován zkráceným desaxiálním klikovým mechanismem, který mění otáčivý pohyb na přímovratný. Z hlediska kvality sečení je důležitým parametrem žacího ústrojí střední rychlost kosy. Při nedostatečné rychlosti do řezu nastává nejdříve ohýbání stonků, potom jejich deformace a konečný střih je kombinován s přetržením. Při větší vůli mezi nožem a protiostřím může dojít ke vtahování rostlin do této mezery a k ucpání žacího ústrojí. Čím vetší je rychlost kosy, tím čistší je řez a menší příkon pro vlastní řez. Roste ale příkon na prázdno a zvětšují se setrvačné síly, které nelze vyvážit. Střední rychlost kosy je charakteristická vhodností žacího ústrojí k sečení porostu s různě tuhými stonky. Pro žací stroje k sečení píce na orné půdě se udává střední rychlost v rozmezí 1,6 2-6 m.s - 1. Pro žací stroje na sečení trav je rozmezí 2,3 3,2 m.s -1. Pro obilní žací stroje k sečení obilovin se pohybuje rozmezí střední rychlosti kosy od 0,8 1,4 m.s -1. Velikost střední rychlosti pohybu kosy s ohledem na kvalitu řezu musí být vázána na rychlost do záběru. Dodržením poměru mezi pracovní rychlostí a rychlostí kosy je limitována výkonnost žacích strojů a je ovlivněna výška strniště. U normální (řídké) žací lišty dochází k řezu v oblasti maximální rychlosti kosy, což je výhodné. U husté žací lišty je řez realizován již při nulové rychlosti, ale hrozí nebezpečí vtahování stonků mezi nůž a protiostří, což znamená ucpávání. Je nutné dbát na seřízení kosy a naostření nožů. U polopusté žací lišty je dosaženo příznivé rovnoměrnosti zatížení pohonu kosy řezem během zdvihu. 7.3. Planetový mechanismus Kromě desaxiálního klikového mechanismu a mechanismu se šikmým čepem, je v poslední době k pohonu kosy často používán i tzv. planetový mechanismus. Výhodou tohoto mechanismu je jeho kompaktnost, malé rozměry a především přímočarý pohyb hnacího čepu, který je bez dalšího převodu použitelný přímo pro pohon kosy. 26

Planetový mechanismus je tvořen korunovým kolem s vnitřním ozubením, po kterém se odvaluje menší ozubené kolo satelit. Korunové kolo je pevně spojeno s rámem stroje. Satelit je poháněn přes řemenici a kliku (unášeč satelitu). Rameno s hnacím čepem kosy je pevně spojeno se satelitem. Při vhodné volbě průměru korunového kola, satelitu a délky ramen, je výsledný pohyb hnacího čepu přímočarý vratný. Obr. 27: Schéma planetového mechanismu pohonu kosy 1- korunové kolo, 2- satelit, 3- řemenice, 4- hnací klika satelitu, 5- čep pohonu kosy 27

8. PŘIHÁNĚČ SKLÍZECÍ MLÁTIČKY 8.1. Účel přiháněče Úkolem přiháněče u sklizňových mlátiček je oddělování pásu porostu v příčném směru, kde tyto pásy porostu přiklání k žací liště. Dále je přidrží a odsečený porost odloží na další ústrojí (průběžný šnek). Přiháněče u sklizňových strojů rozdělujeme na přiháněče s neřízenými přiháňkami (s pevnými nebo přestavitelnými) a s řízenými přiháňkami (řízenými excentrickým mechanismem nebo vačkovou dráhou). U sklízecích mlátiček se používá nejčastěji přiháněč výškově a podélně přestavitelný s přiháňkami řízenými excentrickým mechanismem. Přiháněč tvoří přiháňky (trubka, na které jsou namontovány pružné prsty), ramena, pomocí nichž jsou přiháňky spojeny s hřídelí přiháněče. Řízení přiháněk zajišťuje vodící rám, který je vzhledem k hřídeli přiháněče uložen excentricky. Ramena vodícího rámu jsou spojena s hřídelemi přiháněk pomocí řídících ramének. Obr. 28: Schéma přiháněče Pro správnou činnost přiháněče pracujícího s minimálními ztrátami platí, že přiháňky musí vnikat do porostu co nejmenší plochou, v nejnižší poloze se musí opírat o stébla porostu nad jejich těžištěm tj., asi ve dvou třetinách jejich výšky od bodu sečení tak, aby odsečené obilí nepřepadávalo přes přiháňky. Při příliš vysokém postavení 28

přiháněče dochází ke ztrátám vytloukáním zrn z klasů přiháňkami. Při sklizni polehlého porostu musí přiháněč zajistit jeho nadzvednutí a ve spolupráci se zvedači klasů umožnit sklizeň i velmi polehlého porostu. U přiháněče můžeme tedy seřizovat výšku ( zpravidla hydraulicky), posuv přiháněče vpřed či vzad( mechanicky nebo hydraulicky), sklon přiháněk (změnou polohy výstředníku), počet otáček přiháněče( hydrostatickým pohonem nebo řemenovým variátorem), zakrytí prstů lištami. [9] 9. TRENDY TECHNICKÉHO VÝVOJE 9.1. Výkonnost sklízecích mlátiček Tlak na stále vyšší výkon se projevuje zhruba od roku 1995 a renomovaní výrobci se doslova předhánějí, kdo z nich nabídne výkonnější sklízecí mlátičku. Pokud se podíváme na současný stav, jsou na trhu k dispozici stroje, které výkonem motoru atakují hranici 441 kw (600 k), přitom modely s výkonem 257 až 330 kw (350 až 450 k) představují velmi významný podíl nově dodávaných sklízecích mlátiček. To samé platí o pracovním záběru žacího válu. Menší modely dostupné na trhu využívají zpravidla žací vál o záběru asi 5,5 až 6,5 m (v minimální míře jsou zastoupeny pracovní záběry 4 až 5 m), naopak s růstem výkonů se dnes běžně využívají pracovní záběry 7,5 až 9 m a začínají se objevovat i pracovní záběry nad 10 m. Obdobné je to u sklizně kukuřice na zrno, kdy čtyřřádkové adaptéry jsou spíše výjimkou a častěji se setkáváme s kukuřičnými adaptéry pro sklizeň šesti a osmi řádků. Na trhu jsou k dispozici rovněž větší modely, kdy nejvýkonnější sklízecí mlátičky mají dvanáctiřádkové adaptéry. Tyto údaje napovídají, že nároky na zajištění plynulé dopravy zrnin a olejnin jsou značné a splnit je lze pouze s nasazením výkonné dopravní techniky a pečlivým sestavením technologických linek. Mění se i skladba plodin, stírají se rozdíly mezi dozráváním odrůd i druhů a vývoj průběhu počasí se v posledních letech dá nazvat vším možným, jenom ne ideálním. V intenzivním zemědělství se navíc zvyšují výnosy z jednotky plochy, což zvyšuje nároky na výkonné mlácení, separaci a čištění zrna. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a s přihlédnutím k relativně vysokým pořizovacím cenám sklízecích mlátiček je nutné minimalizovat ztrátové časy, protože 29

pouze tak může sklízecí mlátička zajistit sklizeň požadovaných ploch, respektive množství zrna a zajistit příznivou ekonomiku provozu. Kromě samotné organizace práce, výrobcem předepsané údržby a servisních úkonů a šikovnosti obsluhy výrazně ovlivňuje výkonnost stroje fungující logistika, tedy odvoz zrna od sklízecích mlátiček a jeho následné uskladňování a zpracovávání. Při sestavování linky na sklizeň obilovin je třeba zajistit, aby nejdražší článek, to znamená sklízecí mlátička, pracoval s minimálními ztrátovými časy. Nezbytný je tedy kontinuální odvoz umožňující vysýpání zásobníku mlátičky pokud možno za jízdy. Rozhodně platí, že dopravní prostředek musí jezdit za sklízecí mlátičkou a nikoli naopak. Počet mlátiček je vodítkem při výběru vhodných přepravních prostředků a souprav, neboť objem násypky zrnin vzrůstá úměrně zvětšujícímu se pracovnímu záběru adaptéru. Nároky se zvyšují v případě využití tzv. skupinového nasazení strojů. Ačkoli má naše zemědělství s tímto systémem bohaté zkušenosti, je často zajištění dopravy limitujícím faktorem celé sklizňové technologie. U nejmenších sklízecích mlátiček s objemem násypky 3000 až 4500 l, tj. 2400 až 3600 kg pšenice, je zajištění odvozu poměrně jednouchou záležitostí. U nejvýkonnějších strojů, kde je objem zásobníku 8000 až 12 000 l, tj. 6400 až 9600 kg, je to mnohem složitější. Vezmeme-li v úvahu nosnost malých traktorových přívěsů a návěsů, či starších zemědělských verzí nákladních vozidel, pak zjistíme, že hmotnost nákladu se často rovná hmotnosti objemu zásobníku jedné sklízecí mlátičky a nasazení takových přepravních prostředků může snížit výkon i v případě, že sklizeň zajišťuje pouze jediná sklízecí mlátička. Vzhledem k tomu, že počet pracovníků neustále klesá, není řešením efektivní dopravy při žních zvyšování počtu přepravních prostředků, ale je nutné zvolit vhodnou dopravní techniku. V minulosti se téměř výhradně využívalo nasazení nákladních automobilů a traktorových přípojných vozidel a tento systém se používá také dnes. Vzhledem k tehdejšímu omezenému přístupu k progresivním technologiím, nízké výkonnosti sklízecích mlátiček a objemům zásobníku zrna stačila taková technika zjistit požadovanou obslužnost. V souvislosti s výše popsanými faktory se však stále více prosazují překládací vozy různé konstrukce. Firma Claas má na našem trhu dominantní postavení v prodejích sklízecích mlátiček. Doby, kdy model Dominator byl výkonným strojem, který dokázal nahradit několik dosluhujících modelů E 512, jsou již pryč a v prodejích vévodí Lexiony. Ale i Claas Tucano v provedení Hybrid je jistě zajímavým strojem a vystihuje jej motto: vyšší 30

průchodnost s menší sklízecí mlátičkou. Je třeba však vzít v úvahu, že nižší výkonnost proti řadě Lexion nebude asi znamenat významně nižší cenu. Claas Tucano Hybrid je totiž podobně jako Lexion strojem s vysokou technickou úrovní. Technická inovace sklízecích mlátiček zaznamenala za posledních 10 let nesporný pokrok. Obecné trendy technického vývoje směřují ke zvyšování výkonnosti strojů, snižování kvalitativních a kvantitativních ztrát, k multifunkčnímu využití strojů pro sklizeň různých plodin pěstovaných na zrno a na semeno, ke zvyšování komfortu obsluhy, ke zvyšování podílu automaticky řízených, regulovaných a sledovaných prvků, k omezování negativních dopadů na životní prostředí. [12] 10. ZHODNOCENÍ KVALITY PRÁCE SKLÍZECÍ MLÁTIČKY PŘI SKLIZNI MÁKU 10.1. Úpravy sklízecí mlátičky pro sklizeň Po domluvě s vedoucím práce doc. Ing. Janem Červinkou jsem se v této kapitole zaměřil na zhodnocení kvality práce při sklizni máku. Využil jsem 31 zkušeností získaných jako bývalý zaměstnanec firmy AGRO Zvole a.s., Zvole nad Pernštejnem. Ve sklizňovém roce 2009 byla použita pro sklizeň máku vlastní sklízecí mlátička Claas Lexion 460. Sklizeno bylo 120 ha máku s výnosem 1,1 t/ha- 1. Při současném vybavení zemědělských podniků sklizňovou technikou je jasné, že jedinou variantou sklizně, která připadá v úvahu je sklizeň přímá. Je však třeba rozhodnout, zda mák sklízet pouze za účelem získání semene, nebo zda mák sklízet společně s makovinou. Prvním úkolem, který před zemědělci při sklizni stojí je, jak upravit sklízecí mlátičku tak, aby bylo dosaženo kvalitní sklizně máku s co nejnižšími ztrátami. Už zde se objevuje první problém, protože výrobci jednotlivých typů sklízecích mlátiček zpravidla se sklizní máku nepočítají. Obecné zásady seřízení sklízecí mlátičky pro sklizeň máku vypadají přibližně následovně. Základní podmínkou přímé sklizně máku a především makoviny je nezaplevelenost jeho porostů, především vyššími plevely. Rovněž při případném hnojení dusíkatými hnojivy je třeba dbát na snížení rizika poléhání máku. Cílem seřízení funkce mechanismů žacího válu je především snížit sklizňové ztráty na minimum. Sklizňové ztráty zde vznikají vypadnutím posečených

makovic na zem před žací vál nebo jejich odlomením před žací lištou činností přiháněče. K zabezpečení správné funkce přiháněče se doporučuje seřídit přiháňky tak, aby se téměř dotýkaly prstů žací lišty a stíraly z ní posečené makovice k průběžnému šnekovému dopravníku. Prsty přiháněk je přitom vhodné doplnit gumotextilními pásy připevněnými na prsty přiháněk. Šířka pásů je asi 60 až 65 mm. Obecně však lze konstatovat, že ztráty na žacím válu jsou způsobeny především špatným stavem sklízeného porostu a seřízením žacího válu je lze snižovat pouze částečně. Ztráty na žacím válu se zvyšují na špatně zapojených porostech. Tento nepříznivý vliv je možno zčásti eliminovat zvýšenou pojezdovou rychlostí (8-12 km.h 1 ). V dobře zapojeném porostu se usečené makovice opírají o stěnu tvořenou neposečenými makovicemi před žacím válem a nevypadávají před žací lištu. Jako výhodné řešení se pro sklizeň máku jeví žací vály s pásovým dopravníkem před průběžným šnekovým dopravníkem (PowerFlow firmy MF). Zde je díky dopravnímu účinku pásů možno přiháněč zvednou a tak prakticky vyřadit z činnosti. Tím se zamezí vzniku ztrát odlomením makovic. Průběžný šnekový dopravník je třeba nastavit nad dnem žacího válu výše, aby se předešlo případnému rozdrcení makovic před vstupem do mláticího ústrojí a zabránilo se drcení stonků (důležité zvláště při sklizni makoviny). Doporučovaná hodnota nastavené mezery je asi 20 mm. Při seřízení je třeba pamatovat také na stírací lištu za průběžným šnekovým dopravníkem, kterou je třeba přestavit tak, aby k němu byla co možná nejblíže. Výšku sečení je vhodné volit co nejvyšší, avšak samozřejmě tak, aby se posekaly makovice vyrostlé nízko nad zemí. Mají se useknout všechny tobolky s co nejkratší částí stonku. Tím se zajistí, že do mlátičky přichází co nejméně stonků (výhodné pro sklizeň makoviny). V případě polehlých porostů, které se také vyskytují, lze sklízet i s nízkou výškou sečení. Ukazuje se, že následná kvalita práce sklízecí mlátičky v tomto případě do značné míry závisí na stupni zaplevelení porostu. Je-li porost polehlý ale není zaplevelený, lze dosahovat uspokojivých výsledků jak při sklizni máku, tak makoviny. Nejvhodnější doba sklizně je od 10 až 11 hodin dopoledne, kdy je porost více proschlý. Mák je lehce mlátitelná plodina, proto mlátičku seřizujeme tak, abychom snížili účinek mláticího ústrojí. Toho lze dosáhnout především snížením otáček mláticího bubnu. U bubnů o nejběžnějším průměru 600 mm se dnes doporučuje rozmezí otáček 450 až 550 za minutu. Jako mezní hodnota počtu otáček bývá udáváno rozmezí 600 až 32