Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Analýza a vyhodnocení účinnosti a kvality leteckého vápnění v Krušných horách po dvou a pěti letech od data aplikace. Zpracovali: Dr. Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan Reininger Ing. Tomáš Samek, Ph. D. Schválil: Dr.Ing. Pavel Čermák ředitel SÚK Předkládá: RNDr. Jaroslav Staňa ředitel ústavu Brno prosinec 2009
Obsah 1. Úvod... 7 2. Hodnocení účinnosti vápnění po dvou letech od aplikace dolomitického vápence... 8 2.1. Seznam odběrných míst... 8 2.2. Půda... 10 2.2.1. Nadloţní humus... 11 2.2.2. Půdní reakce výměnná... 11 2.2.3. Půdní reakce aktivní... 12 2.2.4. Výměnná acidita... 13 2.2.5. Dusík celkový... 14 2.2.6. Spalitelný uhlík... 16 2.2.7. Poměr C/N... 16 2.2.8. Hliník... 17 2.2.8.1. Hliník přístupný... 17 2.2.8.2. Hliník celkový... 17 2.2.8.3. Hliník výměnný... 18 2.2.9. Vápník... 18 2.2.9.1. Vápník přístupný... 18 2.2.9.2. Vápník celkový... 19 2.2.9.3. Vápník výměnný... 20 2.2.10. Kadmium... 21 2.2.11. Chróm... 21 2.2.12. Měď... 22 2.2.13. Olovo... 22 2.2.14. Ţelezo... 22 2.2.14.1. Ţelezo celkové... 22 2.2.14.2. Ţelezo výměnné... 23 2.2.15. Draslík... 23 2.2.15.1. Draslík přístupný... 23 2.2.15.2. Draslík celkový... 23 2.2.15.3. Draslík výměnný... 24 2.2.16. Hořčík... 25 2.2.16.1. Hořčík přístupný... 25 2.2.16.2. Hořčík výměnný... 26 2.2.16.3. Hořčík celkový... 26 2.2.17. Mangan... 28 2.2.18. Fosfor... 28 2.2.18.1. Fosfor přístupný... 28 2.2.18.2. Fosfor celkový... 30 2.2.19. Zinek... 30 2.2.20. Sodík výměnný... 30 2.2.21. Kationtová výměnná kapacita - CEC... 30 2.2.22. Sycení sorpčního komplexu bázemi... 30 2.3. Chemizmus jehlic smrku... 32 2.3.1. Hliník... 32 2.3.2. Bór... 33 2.3.3. Vápník... 33
2.3.4. Kadmium... 34 2.3.5. Chróm... 34 2.3.6. Měď... 34 2.3.7. Ţelezo... 34 2.3.8. Draslík... 35 2.3.9. Hořčík... 35 2.3.10. Dusík... 35 2.3.11. Mangan... 35 2.3.12. Fosfor... 36 2.3.13. Olovo... 37 2.3.14. Síra... 37 2.3.15. Zinek... 38 3. Hodnocení účinnosti vápnění po pěti letech od aplikace dolomitického vápence (Kraslicko)... 39 3.1. Seznam odběrných míst (Kraslicko)... 40 3.2. Půda... 41 3.2.1. Nadloţní humus... 42 3.2.2. Půdní reakce výměnná... 43 3.2.3. Půdní reakce aktivní... 44 3.2.4. Dusík celkový... 45 3.2.5. Spalitelný uhlík... 46 3.2.6. Hliník... 46 3.2.6.1. Hliník přístupný... 46 3.2.6.2. Hliník celkový... 47 3.2.6.3. Hliník výměnný... 47 3.2.7. Vápník... 47 3.2.7.1. Vápník přístupný... 47 3.2.7.2. Vápník celkový... 48 3.2.7.3. Vápník výměnný... 48 3.2.8. Kadmium... 50 3.2.9. Chróm... 50 3.2.10. Měď... 50 3.2.11. Ţelezo... 51 3.2.11.1. Ţelezo celkové... 51 3.2.11.2. Ţelezo výměnné... 51 3.2.12. Draslík... 52 3.2.12.1. Draslík přístupný... 52 3.2.12.2. Draslík celkový... 52 3.2.12.3. Draslík výměnný... 53 3.2.13. Hořčík... 53 3.2.13.1. Hořčík přístupný... 53 3.2.13.2. Hořčík výměnný... 54 3.2.13.3. Hořčík celkový... 54 3.2.14. Mangan... 55 3.2.14.1. Mangan celkový... 55 3.2.14.2. Mangan výměnný... 55 3.2.15. Fosfor... 55 3.2.15.1. Fosfor celkový... 55 3.2.15.2. Fosfor přístupný... 57 3.2.16. Olovo... 57
3.2.17. Zinek... 58 3.2.18. Sodík výměnný... 58 3.2.19. Kationtová výměnná kapacita - CEC... 58 3.2.20. Sycení sorpčního komplexu bázemi... 59 3.2.21. Poměr C/N... 60 3.2.22. Výměnná acidita Al + H... 60 3.3. Chemizmus jehlic smrku... 61 3.3.1. Hliník... 62 3.3.2. Bór... 62 3.3.3. Vápník... 63 3.3.4. Kadmium... 63 3.3.5. Chróm... 64 3.3.6. Měď... 64 3.3.7. Ţelezo... 65 3.3.8. Draslík... 65 3.3.9. Hořčík... 66 3.3.10. Mangan... 66 3.3.11. Dusík... 67 3.3.12. Fosfor... 67 3.3.13. Olovo... 67 3.3.14. Síra... 67 3.3.15. Zinek... 67 3.3.16. Nikl... 68 4. Hodnocení účinnosti vápnění po pěti letech od aplikace dolomitického vápence (Horní Blatná)... 69 4.1. Seznam odběrných míst... 70 4.2. Půda... 71 4.2.1. Nadloţní humus... 72 4.2.2. Půdní reakce výměnná... 72 4.2.3. Půdní reakce aktivní... 72 4.2.4. Dusík celkový... 72 4.2.5. Spalitelný uhlík... 72 4.2.6. Poměr C/N... 72 4.2.7. Hliník... 73 4.2.7.1. Hliník přístupný... 73 4.2.7.2. Hliník celkový... 73 4.2.7.3. Hliník výměnný... 73 4.2.8. Kadmium... 74 4.2.9. Vápník... 74 4.2.9.1. Vápník přístupný... 74 4.2.9.2. Vápník celkový... 74 4.2.9.3. Vápník výměnný... 75 4.2.10. Chróm... 75 4.2.11. Měď... 76 4.2.12. Ţelezo... 77 4.2.12.1. Ţelezo celkové... 77 4.2.12.2. Ţelezo výměnné... 78 4.2.13. Draslík... 78 4.2.13.1. Draslík přístupný... 78 4.2.13.2. Draslík celkový... 79
4.2.13.3. Draslík výměnný... 79 4.2.14. Hořčík... 79 4.2.14.1. Hořčík přístupný... 79 4.2.14.2. Hořčík celkový... 80 4.2.14.3. Hořčík výměnný... 81 4.2.15. Mangan... 82 4.2.15.1. Mangan celkový... 82 4.2.15.2. Mangan výměnný... 83 4.2.16. Fosfor... 83 4.2.16.1. Fosfor přístupný... 83 4.2.16.2. Fosfor celkový... 83 4.2.17. Olovo... 84 4.2.18. Zinek... 84 4.2.19. Výměnná acidita... 84 4.2.20. Sodík výměnný... 85 4.2.21. Kationtová výměnná kapacita - CEC... 85 4.2.22. Sycení sorpčního komplexu bázemi... 85 4.2.23. Al + H... 86 4.3. Chemizmus jehlic smrku... 87 4.3.1. Hliník... 87 4.3.2. Bór... 87 4.3.3. Vápník... 89 4.3.4. Kadmium... 89 4.3.5. Chróm... 89 4.3.6. Měď... 90 4.3.7. Ţelezo... 90 4.3.8. Draslík... 90 4.3.9. Hořčík... 90 4.3.10. Dusík... 90 4.3.11. Olovo... 90 4.3.12. Mangan... 91 4.3.13. Fosfor... 92 4.3.14. Síra... 93 4.3.15. Zinek... 93 4.3.16. Nikl... 93 5. Hodnocení účinnosti vápnění po pěti letech od aplikace dolomitického vápence (Děčínsko)... 94 5.1. Seznam odběrných míst... 95 5.2. Půda... 95 5.2.1. Nadloţní humus... 95 5.2.2. Půdní reakce výměnná... 95 5.2.3. Půdní reakce aktivní... 95 5.2.4. Dusík celkový... 97 5.2.5. Spalitelný uhlík... 97 5.2.6. Poměr C/N... 97 5.2.7. Hliník... 97 5.2.7.1. Hliník přístupný... 97 5.2.7.2. Hliník celkový... 97 5.2.7.3. Hliník výměnný... 98 5.2.8. Vápník... 98
5.2.8.1. Vápník přístupný... 98 5.2.8.2. Vápník celkový... 98 5.2.8.3. Vápník výměnný... 99 5.2.9. Kadmium... 99 5.2.10. Chróm... 99 5.2.11. Měď... 100 5.2.12. Ţelezo... 100 5.2.12.1. Ţelezo celkové... 100 5.2.12.2. Ţelezo výměnné... 100 5.2.13. Draslík... 100 5.2.13.1. Draslík přístupný... 100 5.2.13.2. Draslík celkový... 100 5.2.13.3. Draslík výměnný... 101 5.2.14. Hořčík... 101 5.2.14.1. Hořčík přístupný... 101 5.2.14.2. Hořčík celkový... 101 5.2.14.3. Hořčík výměnný... 102 5.2.15. Mangan... 102 5.2.15.1. Mangan celkový... 102 5.2.15.2. Mangan výměnný... 102 5.2.16. Fosfor... 103 5.2.16.1. Fosfor přístupný... 103 5.2.16.2. Fosfor celkový... 103 5.2.17. Olovo... 103 5.2.18. Zinek... 103 5.2.19. Al + H... 103 5.2.20. Sodík výměnný... 103 5.2.21. Kationtová výměnná kapacita - CEC... 103 5.2.22. Sycení sorpčního komplexu bázemi... 103 5.2.23. Výměnná acidita... 103 5.3. Chemizmus jehlic smrku... 104 6. Závěr... 106 6.1. Hodnocení účinnosti vápnění po dvou letech od aplikace... 106 6.2. Hodnocení účinnosti vápnění po pěti letech od aplikace (Kraslicko)... 106 6.3. Hodnocení účinnosti vápnění po pěti letech od aplikace (Horní Blatná)... 108 6.4. Hodnocení účinnosti vápnění po pěti letech od aplikace (Děčínsko)... 108
1. Úvod Tato zpráva byly vypracována na základě specifikace činnosti stanovené MZe pro rok 2009 pod č.j.: 12090/09 16210. Zabývá se vyhodnocením analytických údajů stanovených pro zhodnocení účinků vápnění lesních pozemků v PLO č. 1: Krušné hory, které bylo povedeno v roce 2004 a 2007, tedy po pěti a dvou letech od zásahu. Prostředkem pro vyhodnocení účinnosti vápnění jsou změny chemizmu šetřených kompartmentů ekosystému ve stanoveném období. Práce je sestavena do přehledných kapitol, tabulek grafů a komentářů. V závěru je provedeno souhrnné hodnocení účinnosti vápnění v Krušných horách. 7
2. Hodnocení účinnosti vápnění po dvou letech od aplikace dolomitického vápence V roce 2009 byly odebrány vzorky v porostech, kde bylo v roce 2007 provedeno letecké vápnění a na kontrolních stanovištích. Pro zhodnocení účinnosti vápnění se hodnotí chemické vlastnosti půd na těchto plochách, zjištěné odběrem v roce 2009. Pro porovnání mezi vápněnými a nevápněnými porosty byl pouţit Mann-Whitneyův U test a t-test pro nezávislé výběry. Mapa č. 1 plochy vápnění v roce 2007 ostatní vápněné plochy odběrná místa 2.1. Seznam odběrných míst Na mapě č. 1 jsou znázorněny červeným šrafem vápněné oblasti v roce 2007. Modrá barva znázorňuje lesní pozemky vápněné v jiných letech. Jednotlivá odběrná místa jsou znázorněna červenými body na celém území. Přiloţený seznam odběrných míst informuje o pouţitelnosti kaţdého odběrného místa v posuzování účinnosti rozmetaného vápence na lesní prostředí. 8
Tabulka č. 1: Seznam odběrných míst Odběrné místo Typ OM Vlastník Porost Věk LT Zastoupení dřevin 01392 Kontrolní LS Litvínov 168B 5a 58 7K3 sm 70,kl 20,md 10 01395 Vyřazeno LS Litvínov 104D 3a 31 7K4 br 50,smp 40,jr 5,md 5 01396 Vápněné LS Litvínov 108B 5 54 7K4 sm 100 01399 Vyřazeno LS Litvínov 414E 3a 31 7K4 kos 40,smp 30,br 30 01400 Kontrolní Košťany Holding s.r.o. 425B 5b 56 7K4 sm 100 01409 Kontrolní LS Litvínov 473A 5 56 6S4 sm 60,kl 15,ol 10,js 10,br 5 01412 Kontrolní LS Litvínov 428A 2 24 7K3 kos 50,smp 30,br 10,md 10 01418 Kontrolní Lesy Sever s.r.o. 430E 4 44 6K1 bk 60,sm 30,br 10 01549 Vápněné LS Litvínov 108B 5 54 7K4 sm 100 01561 Vápněné LS Litvínov 343B 3 29 6S4 br 40,jr 20,md 20,smp 20 01566 Vápněné LS Litvínov 329E 4 40 7K3 jr 60,br 15,sm 15,bk 10 01567 Vyřazeno LS Litvínov 330B 3 33 7K3 smp 55,br 30,jr 15 01599 Kontrolní LS Litvínov 119B 6b 59 7S1 sm 100 01600 Vápněné LS Litvínov 103F 6 65 7K4 sm 95,jr 5 01794 Vápněné LS Litvínov 120A 6/2/1 63/25/16 7K3 jr 100/smp 45,ol 25,br 25,md 5/ smp 100 01795 Vyřazeno LS Litvínov 119D 3 36 6S1 sm 100 01796 Vápněné LS Litvínov 103G 2b/1 24/10 7K4 smp 40,br 30,md 30/sm 80,kl 20 01797 Kontrolní LS Litvínov 112E 2 23 6K5 smp 30,br 30,jr 30,ol 10 01798 Vápněné LS Litvínov 105D 5 56 7K4 sm 90,jr 10 01799 Kontrolní LS Litvínov 107D 3b 33 7K4 smp 50,sm 20,br 20,jr 10 01800 Kontrolní LS Litvínov 511C 3/2 29/20 7K3 smp 100/kos 100 01801 Vápněné LS Litvínov 103C 2a 24/10 7K4 smp 40,br 25,md 20,jr 10,sm 5/ sm 75,kl 20,bk 3,md2 01802 Kontrolní LS Litvínov 120A 5 53 6K5 sm 100 01803 Vápněné LS Litvínov 110B 5 57 7K4 sm 100 01804 Vápněné LS Litvínov 107A 4 43 7K4 sm 90,jr 10 01805 Vápněné LS Litvínov 124A 4 40 6S5 sm 80,md 10,ol 10 01806 Vápněné LS Litvínov 121B 5 51 7K3 sm 95,ol 5 01807 Vyřazeno LS Litvínov 122E 2a 21 7K3 md 40,smp 30,br 20,kl 5,ol 5 01808 Vápněné LS Litvínov 330C 3 33 7K3 br 40,jr 30,sm 15,smp 15 01809 Vyřazeno LS Klášterec n. O. 336D 4 50 6K1 bk 100 01810 Vyřazeno LS Litvínov 339A 3a 29 6S5 smp 30,br 30,jr 20,md 10,bk 10 01811 Vyřazeno LS Litvínov 327B 2 28 7K3 smp 35,br 30,jr 20,sm 10,kos 5 01812 Kontrolní LS Litvínov 317B 3 29 7K3 smp 50,br 50 01813 Vyřazeno LS Litvínov 455E 2c/1c 28/9 6S9 smp 50,br 20,jr 10,md 10,bk 10/ sm 85,bk 10,md 5 01814 Kontrolní LS Litvínov 445B 2a 19 7K3 smp 100 01815 Kontrolní LS Litvínov 344A 2 28 6S4 br 65,md 15,smp 10,jr 10 01816 Kontrolní LS Litvínov 328B 2a 25 7K3 smp 30,br 30,jr 30,sm 10 01817 Vyřazeno LS Litvínov 227E 3 33 6S4 br 80,jr 10,smp 10 01818 Vyřazeno LS Litvínov 119B 3/1 29/11 6S1 smp 50,sm 15,md 15,ol 20/ sm 60,jr 20,smp 10,md 10 01819 Vyřazeno LS Litvínov 304C 5 56 7K4 sm 100 Celkem byly ke kontrole odebrány vzorky ze 40 porostů. Z tohoto počtu byly k analýze pouţity vzorky pouze z 28 porostů (14 vápněných + 14 kontrolních). Vzorky z porostů vyřazených z porovnání obsahovaly nevyhovující mnoţství vápníku nebo hořčíku v horizontu nadloţního humusu. K porovnání úrovně výţivy u smrku ztepilého byly pouţity vzorky z 10 vápněných a 7 kontrolních porostů. 9
2.2. Půda Tabulka č. 2: Průměrné hodnoty sledovaných charakteristik v půdních horizontech vápněných a kontrolních porostů zjištěné 2 roky po vápnění Horizont nadloţního humusu Horizont organominerální Horizont minerální Vápněné Kontrolní Rozdíl Vápněné Kontrolní Rozdíl Vápněné Kontrolní Rozdíl Nad. humus [t/ha] 109,3 98,6 10,7 -- -- -- -- -- -- ph CaCl2 4,14 3,29 0,85* 3,49 3,31 0,18 3,86 3,83 0,03 ph H2O 4,66 4,05 0,61* 4,11 3,90 0,21 4,46 4,38 0,08 N [%] 1,51 1,27 0,24* 0,28 0,26 0,02 0,15 0,14 0,01 C ox [%] 25,8 25,2 0,6 5,56 4,97 0,59 4,16 3,90 0,26 C/N 17,1 20,4-3,3* 22,2 22,0 0,2 29,10 29,74-0,64 Al dus [mg/kg] 5665 5327 338 4125 3657 498 7087 7129-42 Ca dus [mg/kg] 7424 1195 6229* 337,5 141,0 196,5 234,1 105,3 128,8 Cd dus [mg/kg] 0,51 0,46 0,05 < 0,20 < 0,20 N < 0,20 < 0,20 N Cr dus [mg/kg] 9,85 7,98 1,87 7,16 4,38 2,78 8,05 6,78 1,27 Cu dus [mg/kg] 12,41 11,72 0,69 5,19 5,08 0,11 3,42 4,00-0,58 Fe dus [mg/kg] 6790 6243 547 8358 7669 689 11258 11153 105 K dus [mg/kg] 1069 1092-23 113,5 110,0 3,5 95,2 101,8-6,6 Mg dus [mg/kg] 4169 683 3486* 595,8 292,3 303,5 835,8 343,4 492,4 Mn dus [mg/kg] 204,3 96,9 107,4 200,16 111,96 88,2 357,6 258,1 99,5 P dus [mg/kg] 1178 937 241* 258,7 248,2 10,5 286,8 219,9 66,9 Pb dus [mg/kg] 158,6 139,8 18,8 107,3 86,8 20,5 62,1 48,0 14,1 Zn dus [mg/kg] 41,3 34,4 6,9 13,03 11,68 1,35 16,52 12,92 3,6 Vým. acidita [mekv./kg] -- -- -- 152,4 157,6-5,2 130,8 137,0-6,2 Al MIII [mg/kg] -- -- -- 1554 1545 9 2010 2135-125 P MIII [mg/kg] -- -- -- 8,59 12,20-3,61 5,25 N N K MIII [mg/kg] -- -- -- 61,1 54,6 6,5 35,8 37,0-1,2 Ca MIII [mg/kg] -- -- -- N < 100 N < 100 < 100 N Mg MIII [mg/kg] -- -- -- 125,2 46,0 79,2 61,6 26,3 35,3 (Al+H) VYM [mekv./kg] -- -- -- 67,2 84,6-17,4 55,2 64,1-8,9 K VYM [mekv./kg] Ca VYM [mekv./kg] Mg VYM [mekv./kg] Na VYM [mekv./kg] Mn VYM [mekv./kg] Al VYM [mekv./kg] Fe VYM -- -- -- 1,18 1,10 0,08 0,69 0,72-0,03 -- -- -- 11,89 4,38 7,51 5,36 2,21 3,15 -- -- -- 9,86 2,61 7,25 4,13 0,98 3,15 -- -- -- 0,38 0,33 0,05 0,30 0,27 0,03 -- -- -- N N N 0,38 0,28 0,1 -- -- -- 55,8 68,6-12,8 49,3 59,6-10,3 [mekv./kg] -- -- -- 3,62 6,04-2,42 N 1,83 N CEC [mekv./kg] -- -- -- 90,5 93,1-2,6 65,7 68,5-2,8 BS [%] -- -- -- 21,71 9,85 11,86 16,09 6,31 9,78* * mezi vápněnými a kontrolními plochami je na hladině p < 0,05 statisticky významný rozdíl N hodnota neuvedena pro větší výskyt hodnot menších neţ detekční minimum laboratorních přístrojů 10
2.2.1. Nadložní humus Hodnocení se týká mnoţství nadloţního organického materiálu zjištěného před vápněním a po vápnění dotčených pozemků. Soubory údajů z odběrných míst jsou znázorněny v krabicovém grafu (obr. č. 1a). Zjištěná změna není statisticky významná. Kombinované sloupcovité a spojnicové grafy (obr. č. 1b,c) znázorňují variabilitu mnoţství nadloţního organického materiálu, která je odrazem rozdílnosti vzorkovaných pedonů v rámci souborů lesních typů i konkrétních lesních typů. Obr. č. 1: Porovnání mnoţství nadloţního humusu v kontrolních a vápněných porostech (a) a sledování změny mnoţství na jednotlivých OM (b,c) a) b) c) 2.2.2. Půdní reakce výměnná V nadloţním organickém horizontu existují mezi kontrolními a vápněnými plochami statisticky významné rozdíly v chemických vlastnostech studovaného horizontu. Na vápněných plochách se významně změnila hodnota půdní chemické reakce výměnné ph vým. Na vápněných plochách je hodnota ph vým vyšší, sníţila se tedy kyselost organické půdy, coţ lze přičítat účinku vápnění (obr. č. 2a). Z grafického znázornění hodnoty ph vým na jednotlivých místech vyplývá, ţe hodnoty na kontrolních stanovištích jsou v roce 2007 soustředěny kolem hodnoty ph vým 3,0 3,5. Na těchto stanovištích jsou přibliţně stejné hodnoty zjištěny i v roce 2009. Na dalších kontrolních místech se hodnoty v roce 2009 pohybují v intervalu ph 3 4 (obr. č. 2b). Na vápněných pozemcích je zřejmé zvýšení hodnoty ph vým v letech 2009 proti hodnotám z roku 2007. Na ostatních vápněných odběrných místech se hodnota ph vým pohybuje v intervalu 3,5 6,2 (obr. č. 2c) V minerální části profilů nejsou mezi soubory údajů z minerální části profilu, z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách 11
po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. Vyšší variabilita mezi jednotlivými odběrnými místy na vápněných plochách, zřejmě souvisí se změnami vyvolanými vápněním. Obr. č. 2: Porovnání hodnoty ph CaCl2 v půdních horizontech kontrolních a vápněných porostů (a,d,e) a sledování změny hodnoty ph CaCl2 na jednotlivých OM v horizontu nadloţního humusu (b,c) a) b) c) d) e) 2.2.3. Půdní reakce aktivní Z hodnocení souboru všech vybraných vzorkovaných stanovišť vyplývá vyšší hodnota ph H2O na vápněných pozemcích v nadloţním organickém horizontu. Medián souboru hodnot zjištěných před vápněním v roce 2007 je přibliţně ph 4 a po vápnění ph 4,5. Grafická analýza na kombinovaných grafech ukazuje zvýšení hodnot v roce 2009 ve vápněných porostech. Nejvyšší obsah je v roce 2009 na odběrném místě 01801. 12
V minerální části profilu nebyla zjištěna rozdílnost mezi kontrolními a vápněnými pozemky. Rovněţ zde je znatelná vyšší variabilita na vápněných místech, která můţe být známkou počátečního působení dolomitického vápence v těchto horizontech. Obr. č. 3: Porovnání hodnoty ph H2O v půdních horizontech kontrolních a vápněných porostů (a,d,e) a sledování změny hodnoty ph H2O na jednotlivých OM v horizontu nadloţního humusu (b,c) a) b) c) d) e) 2.2.4. Výměnná acidita V organominerálním horizontu není mezi hodnotami výměnné acidity na kontrolních a vápněných místech zjištěn statisticky významný rozdíl (obr. č. 4a). Nízká hodnota na kontrolním odběrném místě 01812 (por.sk. 317B 3, LS Litvínov porost smrku pichlavého a břízy) s výměnnou aciditou 100 mekv.kg -1 a vysoká hodnota rovněţ na kontrolním 13
odběrném místě 01814 (por. sk. 445B 2a, LS Litvínov porost smrku pichlavého) odráţejí variabilitu v meliorovaných náhradních porostech (obr. č. 4c). V organominerálním horizontu je velmi nízká hodnota na vápněném odběrném místě 01600 (por. sk. 103F 6, LS Litvínov) zřejmě způsobna vápněním v minulosti (obr. č. 4d). V nadloţním organickém horizontu tohoto profilu byl zjištěn relativně vyšší obsah vápníku uţ v roce 2007. Mezi soubory údajů z minerálního horizontu nejsou po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly (obr. č. 4b). Hodnota výměnné acidity v organominerálním horizontu všech porostů 150 mekv.kg -1. Obr. č. 4: Porovnání hodnoty výměnné acidity v organominerálním (a) a minerálním (b) horizontu kontrolních a vápněných porostů a sledování změny hodnoty výměnné acidity na jednotlivých OM v těchto horizontech (c,d) c) d) 2.2.5. Dusík celkový V nadloţním organickém horizontu jsme porovnáním souborů ze všech stanovišť a testováním t-testem zjistili významně vyšší obsahy celkového dusíku na vápněných plochách (obr. č. 5a, tab. č. 2). Obsah se zvyšuje z 1,27 % na kontrolních plochách na 1,51 % na plochách vápněných. Kombinované grafy ukazují velkou variabilitu nasycení organického materiálu na kontrolních plochách a naopak menší variabilitu na plochách vápněných (obr. č. 5b,c). 14
Obr. č. 5: Porovnání obsahu N v horizontu nadloţního humusu kontrolních a vápněných porostů (a) a sledování změny obsahu N na jednotlivých OM v jednotlivých půdních horizontech (b-g) a) b) c) d) e) f) g) V minerální části profilů nejsou z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. Extrémně nízká hodnota N tot 15
v organominerálním horizontu je zjištěna na odběrných místech 01801 (por. sk. 103C 2a, LS Litvínov), kde neznáme příčinu a na 01804 a 01812 kde zřejmě souvisí s nízkým obsahem C ox na tomto místě (obr. č. 5d,e). V minerálním horizontu jsou extrémně vysoké hodnoty zjištěny na vápněných odběrných místech 01806 (por. sk. 121B 5, LS Litvínov smrkový porost s příměsí olše), a 01808 (por. sk. 330C 3, LS Litvínov náhradní porost) (obr. č. 5g). 2.2.6. Spalitelný uhlík Porovnáním obsahu spalitelného uhlíku v nadloţním organickém horizontu se dospělo k podobným závěrům jako u hodnocení nadloţního humusu. Obsah spalitelného uhlíku se pohybuje kolem hodnoty 25 % a je charakteristický velkou variabilitou jednotlivých stanovišť odběrných míst. Významný rozdíl v době dvou let po vápnění není zjištěn. 2.2.7. Poměr C/N V nadloţním organickém horizontu se vyšší obsahy celkového dusíku projevily ve statisticky významné změně poměru C/N. Ten je na vápněných pozemcích (17) menší neţ na pozemcích nevápněných (20) (obr. č. 6a). Povaţujeme li poměr C/N 26 za limitní vzhledem k nebezpečí eutrofizace půdního prostředí dusíkem, je tento poměr nepříznivý na obou porovnávaných souborech porostů. Na vápněných se přitom ještě zvyšuje. Vysoké obsahy celkového dusíku jsou výsledkem vysoké atmosferické depozice, která se v nejvyšších polohách Krušných hor pohybuje kolem 15 20 kg.n tot.rok -1. Obr. č. 6: Porovnání poměru C/N v horizontu nadloţního humusu kontrolních a vápněných porostů (a) a sledování změny poměru C/N na jednotlivých OM v horizontu nadloţního humusu (b,c) a) b) c) 16
2.2.8. Hliník 2.2.8.1. Hliník přístupný Mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách nejsou v minerální části profilů po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. Extrémně nízké hodnoty jsou zjištěny v organominerálním horizontu na odběrných místech 01812 (por. sk. 317B 3, LS Litvínov) a 01600 (por. sk. 103F 6, LS Litvínov) (obr. č. 7a,b). Na obou stanovištích je extrémně nízká hodnota C ox. V horizontu minerálním je extrémně nízká hodnota zjištěna na odběrném místě 01600 (por.sk. 103F 6, LS Litvínov) (obr. č. 7d). Obr. č. 7: Sledování změny obsahu Al MIII na jednotlivých OM v organominerálním a minerálním horizontu (a-d) c) d) 2.2.8.2. Hliník celkový Šetřením obsahů hliníku nebyl v nadloţním organickém horizontu zjištěn statisticky významný rozdíl v jeho obsahu mezi vápněnými na nevápněnými plochami. Na odběrných vápněných plochách je vidět značná rozdílnost ve zjištěných obsazích. Nejvyšší hodnota Al byla zjištěna na odběrném místě 01805 v porostní skupině 124A 4 na LS Litvínov (obr. č. 8b). V minerální části profilů nejsou mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. V organominerálním horizontu byly extrémně nízké obsahy celkové formy hliníku zjištěny na stanovištích 01812 a 01600 (obr. č. 8c,d). V minerálním horizontu byly extrémně nízké hodnoty zjištěny na stanovišti 01600 (por. sk. 103F 6, LS Litvínov) (obr. č. 8f). 17
Obr. č. 8: Sledování změny obsahu Al dus na jednotlivých OM v jednotlivých půdních horizontech (a-f) c) d) e) f) 2.2.8.3. Hliník výměnný V minerální části profilu nejsou mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. 2.2.9. Vápník 2.2.9.1. Vápník přístupný Mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách nejsou po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. V organominerálním horizontu je nicméně obsah přístupného vápníku na vápněné ploše (Ca MIII = 139 mg.kg -1 ) poněkud vyšší neţ na ploše nevápněné (Ca MIII 100 mg.kg -1 ) (obr. č. 9a,b). Můţe se jednat pouze o dočasný stav, případně nízkou dávku pouţitého vápence. Extrémně vysoká hodnota je zjištěna na vápněném odběrném místě 01801 (por.sk. 103C 2a, LS Litvínov), zřejmě jako důsledek vápnění. 18
V minerálním horizontu je zaznamenáno pouze mírné zvýšení obsahů přístupného vápníku na vápněné ploše (Ca MIII 100 mg.kg -1 ) proti ploše nevápněné (Ca MIII 100 mg.kg -1 ) (obr. č. 9c,d). Extrémně vysoká hodnota je zjištěna na vápněném odběrném místě 01801 (por. sk. 103C 2a, LS Litvínov), zřejmě jako důsledek vápnění. Obr. č. 9: Sledování změny obsahu Ca MIII na jednotlivých OM v organominerálním a minerálním horizontu (a-d) * hodnoty < 100 byly zobrazeny jako hodnota 50 (2009) c) d) * hodnoty < 100 byly zobrazeny jako hodnota 50 (2009) 2.2.9.2. Vápník celkový Odběry po dvou letech od zásahu byl v nadloţním organickém horizontu potvrzen významně vyšší obsah vápníku na vápněných plochách (obr. č. 10a). Vyšší variabilita je způsobena, zřejmě nerovnoměrným rozmetáním vápence, způsobeným mechanicky, nebo propadem porostní klenbou. Nejvyšší hodnota, dosahující aţ 4,5 t.ca.ha -1, je zjištěna na odběrném místě 01801 v porostní skupině 103C 2a na LS Litvínov. Protoţe se jedná o náhradní porost je zde moţný vliv chemické meliorace v minulosti. Mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách v minerální části profilů nejsou po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. V organominerálním horizontu dosahují obsahy na vápněných odběrných místech 01801 (por. sk. 103C 2a, LS Litvínov) a 01805 (por. sk. 124A 4, LS Litvínov) hodnotu Ca celk. 1200 mg.kg -1, coţ je způsobeno vápněním lesa (obr. č. 10c). V minerálním horizontu byl v roce 2007 zjištěn extrémně vysoký obsah vápníku na kontrolním místě 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.). Jedná se o bukový porost s příměsí smrku a břízy. V roce 2009 je potom extrémně vysoký obsah na vápněném místě 01805 (por. sk. 124A 4, LS Litvínov). Zde je smrkový porost s modřínem a olší. Obsahy na vápněných odběrných místech 01805 (por. sk. 124A 4, LS Litvínov) dosahují hodnotu Ca celk. 1000 mg.kg -1, coţ je způsobeno vápněním lesa. 19
Obr. č. 10: Porovnání obsahu Ca dus v horizontu nadloţního humusu kontrolních a vápněných porostů (a) a sledování změny obsahu Ca dus na jednotlivých OM v organominerálním a minerálním horizontu (b-e) a) b) c) d) e) 2.2.9.3. Vápník výměnný V minerální části profilů nejsou mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. Obsahy na vápněných odběrných místech 01801 a 01805 v organominerálním horizontu jsou výjimečně vysoké a zřejmě souvisí s vápněním lesa (obr. č. 11b). V minerálním horizontu jsou obsahy na vápněných odběrných místech 01801 a 01805 výjimečně vysoké a zřejmě souvisí s vápněním lesa (obr. č. 11d). 20
Obr. č. 11: Sledování změny obsahu Ca VYM na jednotlivých OM v organominerálním a minerálním horizontu (a-d) * hodnoty < 1,0 byly zobrazeny jako hodnota 0,5 (2009) c) d) * hodnoty < 1,0 byly zobrazeny jako hodnota 0,5 (2009) 2.2.10. Kadmium Mezi obsahy kadmia na vápněných a kontrolních pozemcích není zjištěn významný rozdíl v celém profilu. 2.2.11. Chróm Mezi obsahy chrómu na vápněných a kontrolních pozemcích není zjištěn významný rozdíl v celém profilu. V organominerálním horizontu jsou extrémní obsahy, dosahující potencionálně toxických hodnot zjištěny na odběrných místech 01561 (por. sk. 343B 3, LS Litvínov), 01794 (por. sk. 120A 6, LS Litvínov), 01806 (por. sk. 121B 5, LS Litvínov), 01392(por. sk. 168B 5a, LS Litvínov), 01805 (por. sk. 124A 4, LS Litvínov), 01814 (por. sk. 445B 2a, LS Litvínov) a 01815 (por. sk. 344A 2, LS Litvínov) (obr. č. 12a,b). V minerálních pak na odběrných místech 01794 (por. sk. 120A 6, LS Litvínov), 01806 (por. sk. 121B 5, LS Litvínov), 01805 (por. sk. 124A 4, LS Litvínov), 01812 (por. sk. 317B 3, LS Litvínov) a 01814 (por. sk. 445B 2a, LS Litvínov) (obr. č. 12c,d). 21
Obr. č. 12: Sledování změny obsahu Cr dus na jednotlivých OM v organominerálním a minerálním horizontu (a-d) c) d) 2.2.12. Měď Mezi obsahy mědi na vápněných a kontrolních pozemcích není zjištěn významný rozdíl v celém profilu. V organominerálních a minerálních horizontech na kontrolních i vápněných plochách byly zjištěny extrémní hodnoty, které však nedosahují hodnotu předpokládané toxicity (Cu dus 15 20 mg.kg -1 ). 2.2.13. Olovo Mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách nejsou po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly v celém profilu. V minerální části profilů jsou zjištěny hodnoty, které povaţujeme za potencionálně toxické (Pb 100 mg.kg -1 ). V minerálním horizontu je to na vápněném místě 01798 (por.sk. 105D 5, LS Litvínov), kde je obsah Pb 200 mg.kg -1. 2.2.14. Železo 2.2.14.1. Železo celkové V nadloţním organickém horizontu není mezi obsahy ţeleza na vápněných a kontrolních pozemcích zjištěn významný rozdíl. Mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách v minerální části profilů nejsou po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. 22
2.2.14.2. Železo výměnné Mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách nejsou po dvou letech od vápnění v minerální části profilů zjištěny významné rozdíly. Obsahy celkového ţeleza i sycení sorpčního komplexu kationtem Fe 3+ je v rámci studovaných souborů velmi variabilní. 2.2.15. Draslík 2.2.15.1. Draslík přístupný V minerální části profilů nejsou mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách nejsou po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. V organominerálním horizontu jsou extrémně vysoké hodnoty zjištěny zejména na kontrolním místě 01814 (por. sk. 445B 2a, LS Litvínov) a na vápněných místech 01566 (por. sk. 329E 4, LS Litvínov), 01794 (por. sk. 120A 6, LS Litvínov) (obr. č. 13a,b), 01806 (por. sk. 121B 5, LS Litvínov) a 01808 (por. sk. 330C 3, LS Litvínov). V minerálním horizontu jsou extrémně vysoké hodnoty zjištěny zejména na kontrolním místě 01800 (por. sk. 511C 3/2, LS Litvínov) a na vápněných místech 01566 (por. sk. 329E 4, LS Litvínov), 01798 (por. sk. 105D 5, LS Litvínov) a 01808 (por. sk. 330C 3, LS Litvínov) (obr. č. 13c,d). Obr. č. 13: Sledování změny obsahu K MIII na jednotlivých OM v organominerálním a minerálním horizontu (a-d) c) d) 2.2.15.2. Draslík celkový V nadloţním organickém horizontu není mezi obsahy draslíku na vápněných a kontrolních pozemcích zjištěn významný rozdíl. Nejvyšší hodnoty jsou zjištěny na kontrolních místech 01797 (por. sk. 112E 2, LS Litvínov náhradní porost smrku 23
pichlavého) a 01814 (por. sk. 445B 2a, LS Litvínov náhradní porost smrku pichlavého a břízy). Na vápněných místech jsou zjištěny výjimečné obsahy na odběrném místě 01803 (por. sk. 110B 5, LS Litvínov) a 01805 (por. sk. 124A 4, LS Litvínov) (obr. č. 14a,b). Mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách nejsou po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly v minerální části profilů. Obr. č. 14: Sledování změny obsahu K dus na jednotlivých OM v horizontu nadloţního humusu (a,b) Obr. č. 15: Sledování změny obsahu K VYM na jednotlivých OM v organominerálním a minerálním horizontu (a-d) c) d) 2.2.15.3. Draslík výměnný Mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách nejsou po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. V organominerálním horizontu je extrémně vysoká hodnota zjištěna na kontrolním odběrném místě 01814 (por. sk. 445B 2a, LS Litvínov). Ta koresponduje pouze s vysokou hodnotou spalitelného draslíku C ox. Extrémně nízké hodnoty byly zjištěny na vápněných odběrných místech 01549 (por. sk. 108B 5, LS Litvínov, 01600 (por. sk. 103F 6, LS Litvínov) 24
a 01804 (por. sk. 107A 4, LS Litvínov) (obr. č. 15a,b). Na místech 01600 a 01804 jsou nízké obsahy C ox. V minerálním horizontu byly extrémně nízké hodnoty zjištěny na kontrolním místě 01599 (por. sk. 119B 6b, LS Litvínov) a vápněném 01396 (por. sk. 108B 5, LS Litvínov), 01803 (por.sk. 110B 5, LS Litvínov) (obr. č. 15c,d). 2.2.16. Hořčík Obr. č. 16: Porovnání obsahu Mg MIII v organominerálním (a) a minerálním (b) horizontu kontrolních a vápněných porostů a sledování změny obsahu Mg MIII na jednotlivých OM v organominerálním a minerálním horizontu (c-f) c) d) e) f) 2.2.16.1. Hořčík přístupný V minerální části profilu nejsou mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. 25
V organominerálním horizontu je obsah na vápněném odběrném místě 01801 Mg MIII 700 mg.kg -1 způsoben vápněním lesa (obr. č.16d). Průměrná hodnota obsahů přístupného hořčíku na kontrolních místech (Mg = 46 mg.kg -1 ) je menší neţ na místech vápněných (Mg = 125 mg.kg -1 ). I zde je moţný vliv vápnění lesa. V minerálním horizontu je obsah na vápněném odběrném místě 01801 Mg MIII 280 mg.kg -1 způsoben vápněním lesa. Průměrná hodnota obsahů přístupného hořčíku na kontrolních místech (Mg = 26 mg.kg -1 ) je menší neţ na místech vápněných (Mg = 62 mg.kg -1 ). Rozdíl není statisticky významný. 2.2.16.2. Hořčík výměnný Mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách nejsou po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. V organominerálním horizontu je na vápněných odběrných místech zjištěno poněkud vyšší průměrné sycení sorpčního komplexu kationtem Mg 2+ (9,86 mekv.kg -1 ), neţ na místech kontrolních (2,61 mekv.kg -1 ). Výskyt extrémních hodnot je důsledkem vápnění lesa. V minerálním horizontu je na vápněných odběrných místech zjištěno poněkud vyšší průměrné sycení sorpčního komplexu kationtem Mg 2+ (4,13 mekv.kg -1 ), neţ na místech kontrolních (0,98 mekv.kg -1 ). Výskyt extrémních hodnot je důsledkem vápnění lesa. Extrémně vysoký obsah je zjištěn pouze na vápněném místě 01801 (por. sk. 103C 2a, LS Litvínov). Zde je rovněţ vysoký obsah vápníku (obr. č. 17b). Obr. č. 17: Sledování změny obsahu Mg VYM na jednotlivých OM v minerálním horizontu (a,b) 2.2.16.3. Hořčík celkový V nadloţním organickém horizontu jsou na vápněných pozemcích zjištěny významně vyšší obsahy hořčíku (obr. č. 18a). Na vápněných pozemcích je vysoká variabilita v obsazích kolísající mezi hodnotami 500 16000 mg.kg -1. Nejvyšší hodnota byla zjištěna na odběrném místě 01801 (por. sk. 103C 2a, LS Litvínov), coţ je stanoviště náhradního porostu. Vyšší obsahy hořčíku jsou evidentně důsledkem vápnění lesa dolomitickým vápencem (obr. č. 18c). V minerální části profilu nejsou mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. V organominerálním horizontu jsou na vápněných odběrných místech zjištěny extrémní hodnoty, způsobené dodáním vápence, na odběrných místech 01561 (por. sk. č. 343B 3, LS Litvínov), 01794 (por. sk. č. 120A 6/2/1, LS Litvínov) a 01805 (por.sk. 124A 4, LS Litvínov). Vysoká hodnota na kontrolním odběrném místě 01815 (por. sk. č. 344A 2, LS Litvínov) a dalších je zřejmě způsobena vápněním v minulosti (náhradní porost) (obr. č.18d,e). 26
V minerálním horizontu jsou extrémně vysoké obsahy zjištěny na vápněných místech 01794 (por. sk. 120A 6/2/1, LS Litvínov) a 01805 (por. sk. 124A 4, LS Litvínov) (obr. č. 18g) a dalších. Obr. č. 18: Porovnání obsahu Mg dus v horizontu nadloţního humusu kontrolních a vápněných porostů (a) a sledování změny obsahu Mg dus na jednotlivých OM v jednotlivých půdních horizontech (b-g) a) b) c) d) e) f) g) 27
2.2.17. Mangan V nadloţním organickém horizontu není mezi obsahy manganu na vápněných a kontrolních pozemcích zjištěn významný rozdíl v celé části profilů. V minerální části profilů jsou obsahy celkového manganu i sycení sorpčního komplexu kationtem Mn 2+ v rámci studovaných souborů velmi variabilní. Větší variabilita je na vápněných plochách. Zde je zjištěna i vyšší průměrná hodnota. 2.2.18. Fosfor 2.2.18.1. Fosfor přístupný V minerální části profilů nejsou mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. V organominerálním horizontu jsou extrémně vysoké hodnoty zjištěny na odběrných místech 01409 (por. sk. 473A 5, LS Litvínov) a 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.) (obr. č. 19a). V minerálním horizontu pak na odběrných místech 01409 (por. sk. 473A 5, LS Litvínov) a 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.) (obr. č. 19c). Je zde shoda s organominerálním horizontem. Obr. č. 19: Sledování změny obsahu P MIII na jednotlivých OM v organominerálním a minerálním horizontu (a-d) * hodnoty < 3,0 byly zobrazeny jako hodnota 1,5 (2009) c) d) * hodnoty < 3,0 byly zobrazeny jako hodnota 1,5 (2009) 28
Obr. č. 20: Porovnání obsahu P dus v horizontu nadloţního humusu (a) kontrolních a vápněných porostů a sledování změny obsahu P dus na jednotlivých OM v jednotlivých půdních horizontech (b-g) a) b) c) d) e) f) g) 29
2.2.18.2. Fosfor celkový V nadloţním organickém horizontu byly na vápněných pozemcích zjištěny významně vyšší obsahy fosforu (obr. č. 20a). Na kontrolních i vápněných pozemcích je zjištěna vysoká variabilita. Na odběrném místě 01800 (por. sk. 511C 3/2, LS Litvínov) je zjištěn extrémně nízký obsah fosforu P 300 mg.kg -1. Odběrné místo je v porostu smrku pichlavého s příměsí kleče na lesním typů 7K3. Na tomto místě je rovněţ zjištěn nízký obsah spalitelného uhlíku a rovněţ celkového dusíku. Lze předpokládat původ celkového fosforu ve spalitelných rostlinných zbytcích. Pravděpodobnější je ovšem souvislost s vysokými hodnotami výměnné i aktivní půdní reakce a vyšším obsahem všech forem vápníku. Ten vytváří stabilní komplexy s fosforem. Niţší půdní kyselost můţe být na tomto stanovišti náhradního porostu důsledkem vápnění lesa v minulosti. Vysoká hodnota na vápněném pozemku na odběrném místě 01805 (por. sk. 124A 4, LS Litvínov) naopak zřejmě souvisí s bohatším stanovištěm lesního typu 6S5, tedy svěţí smrkovou bučinou s třtinou rákosovitou. Vliv stanoviště na výchozí obsahy fosforu nelze zcela vyloučit, ovšem stanoviště s bohatším půdním prostředím jsou mapována spíše na kontrolních plochách (obr. č. 20b,c). V minerální části profilů nejsou mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly. V organominerálním horizontu jsou extrémně vysoké hodnoty zjištěny na odběrných místech 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.) a 01801 (por. sk. 103C 2a, LS Litvínov). V minerálním horizontu pak na odběrných místech 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.) a 01801 (por. sk. 103C 2a, LS Litvínov) a dalších. Je zde shoda s organominerálním horizontem. 2.2.19. Zinek Mezi obsahy zinku na vápněných a kontrolních pozemcích není zjištěn významný rozdíl v celém půdním profilu. 2.2.20. Sodík výměnný Mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách nejsou po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly v minerální části profilu. 2.2.21. Kationtová výměnná kapacita - CEC Mezi soubory údajů z odběrných míst na kontrolních a vápněných plochách nejsou po dvou letech od vápnění zjištěny významné rozdíly v obou minerálních horizontech. V souboru kontrolních i vápněných odběrných míst je vysoká variabilita v hodnotě CEC. Ta je dána fyzikálními vlastnostmi minerálního a humusového sorpčního komplexu a můţe významně ovlivnit účinnost dolomitického vápence. 2.2.22. Sycení sorpčního komplexu bázemi V organominerálním horizontu je na odběrném místě 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.) v roce 2007 zjištěna extrémní hodnota sycení. Tento obsah koresponduje se sycením výměnného komplexu vápníkem na tomto místě. Další výjimečné hodnoty zjištěné na vápněných místech 01801 (por. sk. 103C 2a, LS Litvínov) a 01805 (por. sk. 124A 4, LS Litvínov) souvisí pravděpodobně s vápněním (obr. č. 21a,b). 30
V minerálním horizontu jsou mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách zjištěny významné rozdíly v sycení sorpčního komplexu půd (obr. č. 21c). Obr. č. 21: Sledování změny hodnoty BS na jednotlivých OM v organominerálním horizontu (a,b) a porovnání hodnoty BS v minerálním horizontu kontrolních a vápněných porostů (c) c) 31
2.3. Chemizmus jehlic smrku Tabulka č. 3: Průměrné hodnoty sledovaných charakteristik v jehlicích smrku ztepilého vápněných a kontrolních porostů zjištěné 2 roky po vápnění Jednoleté jehlice Dvouleté jehlice Vápněné Kontrolní Rozdíl Vápněné Kontrolní Rozdíl Al [mg/kg] 83,6 67,3 16,3 120,4 85,7 34,7 B [mg/kg] 19,6 22,4-2,8 19,1 21,9-2,8 Ca [mg/kg] 4856 3616 1240* 7601 4967 2634* Cd [mg/kg] N < 0,10 N N < 0,10 N Cr [mg/kg] < 0,25 < 0,25 N N N N Cu [mg/kg] 3,19 3,45-0,26 3,39 2,32 1,07 Fe [mg/kg] 37,0 42,8-5,8 49,2 51,4-2,2 K [mg/kg] 5784 7143-1359 5219 5387-168 Mg [mg/kg] 1163 1189-26 1193 1077 116 Mn [mg/kg] 308 341-33 486 436 50 N [%] 1,48 1,57-0,09 1,49 1,48 0,01 Ni [mg/kg] 1,54 2,11-0,57 0,99 1,24-0,25 P [mg/kg] 1810 1727 83 1473 1346 127 Pb [mg/kg] < 0,30 < 0,30 N < 0,30 < 0,30 N S [mg/kg] 1153 1199-46 1191 1161 30 Zn [mg/kg] 36,6 34,7 1,9 31,8 27,1 4,7 * mezi vápněnými a kontrolními plochami je na hladině p < 0,05 statisticky významný rozdíl N hodnota neuvedena pro větší výskyt hodnot menších neţ detekční minimum laboratorních přístrojů 2.3.1. Hliník Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Obr. č. 22: Sledování změny obsahu B na jednotlivých OM v jehlicích smrku ztepilého (a-d) c) d) 32
2.3.2. Bór Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Výjimečně vysoké jsou obsahy zjištěné na odběrném místě 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o), v jehlicích běţného i minulého roku (obr. č. 22a,c). 2.3.3. Vápník U vápníku jsou zjištěny statisticky významně vyšší obsahy vápníku v jednoletých i dvouletých jehlicích smrku na vápněných plochách (obr. č. 23a,b). Obr. č. 23. Porovnání obsahu Ca v jehlicích smrku ztepilého kontrolních a vápněných porostů Obr. č. 24: Sledování změny obsahu Cd na jednotlivých OM v jehlicích smrku ztepilého (a-d) * hodnoty < 0,1 byly zobrazeny jako hodnota 0,05 (2009) c) d) * hodnoty < 0,1 byly zobrazeny jako hodnota 0,05 (2009) 33
2.3.4. Kadmium Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Na odběrných místech 01803 (por. sk. 110B 5, LS Litvínov) a 01806 (por. sk. 121B 5, LS Litvínov) byly zjištěny velmi vysoké obsahy kadmia v jednoletých a na odběrných místech 01409 (por. sk. 473A 5, LS Litvínov), 01803 (por. sk. 110B 5, LS Litvínov) a 01806 (por. sk. 121B 5, LS Litvínov) ve dvouletých jehlicích (obr. č. 24b,c,d). 2.3.5. Chróm 2.3.6. Měď Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Na odběrných místech 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.) a 01798 (por. sk. 105D 5, LS Litvínov) byly zjištěny velmi vysoké obsahy mědi v jednoletých i dvouletých jehlicích (obr. č. 25a,b,c,d). Obr. č. 25: Sledování změny obsahu Cu na jednotlivých OM v jehlicích smrku ztepilého (a-d) c) d) 2.3.7. Železo Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Obsahy ţeleza jsou na všech místech na nízké aţ dobré úrovni. Ve dvouletých jehlicích jsou obsahy niţší. 34
2.3.8. Draslík Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Na odběrném místě 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.) byl zjištěn velmi vysoký obsah draslíku v jedno i dvouletých jehlicích a na vápněném odběrném místě 01566 (por. sk. 329E 4, LS Litvínov) ve dvouletých jehlicích (obr. č. 26a,b,c,d). Obr. č. 26: Sledování změny obsahu K na jednotlivých OM v jehlicích smrku ztepilého (a-d) c) d) 2.3.9. Hořčík Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly v obsahu hořčíku v jehlicích smrku ztepilého. Vápněním se nezvýšil obsah hořčíku v jehlicích. 2.3.10. Dusík Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Vyšší obsah dusíku je v jehlicích běţného roku zjištěn na odběrném místě 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.). 2.3.11. Mangan Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Vysoký obsah manganu v obou věkových třídách jehlic je zjištěn na odběrném místě 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.) (obr. č. 27a,c). 35
Obr. č. 27: Sledování změny obsahu Mn na jednotlivých OM v jehlicích smrku ztepilého (a-d) c) d) 2.3.12. Fosfor Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Vyšší obsah fosforu je zjištěn na odběrném místě 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.) v obou věkových třídách jehlic (obr. č. 28a,c). Obr. č. 28: Sledování změny obsahu P na jednotlivých OM v jehlicích smrku ztepilého (a-d) c) d) 36
2.3.13. Olovo Porovnání bylo provedeno pouze u dvoletých jehlic. Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Vyšší obsah olova je zjištěn na odběrném místě 01798 (por. sk. 105D 5, LS Litvínov) (obr. č. 29b). Obr. č. 29: Sledování změny obsahu Pb na jednotlivých OM v dvouletých jehlicích smrku ztepilého (a,b) * hodnoty < 0,3 byly zobrazeny jako hodnota 0,15 (2009) 2.3.14. Síra Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Vyšší obsah síry je zjištěn na odběrném místě 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.) v obou věkových třídách jehlic (obr. č. 30a,c). Obr. č. 30: Sledování změny obsahu S na jednotlivých OM v jehlicích smrku ztepilého (a-d) c) d) 37
2.3.15. Zinek Mezi soubory na kontrolních a vápněných plochách nejsou zjištěny významné rozdíly. Vyšší obsah zinku je zjištěn na odběrném místě 01418 (por. sk. 430E 4, Lesy Sever s.r.o.) v jedno i dvouletých jehlicích (obr. č. 31a,c). Obr. č. 31: Sledování změny obsahu Zn na jednotlivých OM v jehlicích smrku ztepilého (a-d) c) d) 38