Dva vzpřímen meně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném m popelu před p 3,5 miliony let Vznik a vývoj člověka Základy antropogeneze Evoluce primátů vznik primátů v kříděk z hmyzožravc ravců pohyb brachiací komplex horních končetin schopni uchopit potravu drápy byly u řady druhů nahrazeny nehty a prsty se stávaj vají citlivé oči i primátů jsou blízko u sebe stereoskopické vidění důležité při i rychlém m pohybu větvv tvích dobře e rozvinuta koordinace mezi rukou a okem redukce zubů z 44 na 32, heterodontní chrup zmenšen ení čichového a čelistního aparátu přítomnost placenty, prodlužuje uje se péče p e o potomstvo Řád Primáti podřád: d: Poloopice (Prosimiae) podřád: d: Vyšší primáti (Anthropoidea) infrařád: : Ploskonosí Platyrrhina (opice nového světa) infrařád: Úzkonosí Catarrhini nadčele eleď: Cercopithecoidea (opice starého světa) nadčele eleď: Hominoidea čeleď: Hylobatidae (giboni) čeleď: Hominidae podčele eleď: Dryopithecinae, Ramapithecinae, Ponginae, Gorillinae podčele eleď: Homininae rody: Australopithecus, Homo
Evoluční vztahy Z fosilních nálezn lezů se předpokládá, že e se podřád Prosimiae a Anthropoidea oddělily asi před p 50 miliony lety. Lidoopi se od opic nového a starého světa oddělili před p více v než 30 miliony lety. Šimpanzi se oddělili od linie vedoucí k člověku před p 4 8 miliony let. Šimpanzi mají blíž k člověku než k orangutanům.
Obvyklé omyly Omyl: Člověk pochází z opic Správně: Šimpanzi a člověk k jsou ve skutečnosti dvě linie, které se vyvinuly ze společného předkap Omyl: Vývoj člověka se dá chápat jako přehlídkový průvod na sebe navazujících druhů, které se mění plynule jeden ve druhý až k Homo sapiens Správně: je zde mnoho prázdných míst, m slepých a souběž ěžných linií.. V daném čase mohlo koexistovat několik n druhů hominidů vedle sebe Omyl: lidské znaky, např. vzpřímená chůze a velký mozek vznikají souběžně Správně: zavádí se termín mozaikovitá evoluce lidské znaky se vynořuj ují nezávisle na sobě.. Např.. tvorové kteří začali ali chodit po dvou měli m ještě velmi malý mozek Vývojové schéma podčeleď: HOMININAE 2 rody: Homo, Australopithecus Hominizační proces: Komplex pánve p a dolních končetin schopnost bipedie - páteř se esovitě prohýbá - rozší šíření pánve a narovnání stehenních kostí - dvojitá nožní klenba Komplex ruky - diferenciece ruky - jemné úkony - opozice palce Komplex mozku - zvětšov ování mozku - gyrifikace Regrese špičáků a řezáků,, parabolický zubní oblouk
Hominizace Hominizace První hominidi V roce 1994 objeven ve východní Africe u jezera Turkana Australopithecus anamensis žil asi před 4 miliony let a chodil po dvou V Egyptě nedaleko Hadaru nalezen Ardipithecus ramidus žil asi před p 4,4 miliony lety, zřejmz ejmě na stromech; není jisté,, zda se pohyboval po dvou či po čtyřech
Jedno z možných schémat evolučního stromu člověka V každém m případp padě chodili hominidi 2 miliony let vzpřímen meně aniž by se jim zvětšoval mozek. Bipedalismus uvolnil ruce pro sběr r potravy nebo pro starost o mláďata. Výroba složitých nástrojů přijde mnohem později. Australopithecus afarensis Lucy v 1974 nalezeno 40% kostry. stáří Lucy je asi 3,2 miliónů let Lucy byla asi 1 m vysoká a chodila po dvou hlava velikosti softballového míčku Lucy dostala své jméno po písni p Lucy with the sky with diamonds od Beatles Australopithecus afarensis (cca 3,6 2,8 mil. let BP) Mozek má objem 380 420 cm 3 20-40 kg, 130 cm, všežravý A. Afarensis a současný člověk
Australopithecus africanus (3 2,2 milonů let) Australis = jižní; pithecus = opice první exemplář nalezl R. Dart 1924 1,2 1,6 m vysoký, 40-50 kg A. afarensi a A. africanus řadíme mezi tzv. gracilní hominidy Australopithecus africanus Taungské dítě Nalezeno: vápencový v lom Taung v Jihoafrické republice Taungské dítě bylo staré asi 3 roky Australopithecus
Nejznámější místa nálezn lezů Australopithéců rod: HOMO přelom třetihor t a čtvrtohor Sapientace proces změn n vedoucích ch k Homo sapiens Encefalizace - mohutný rozvoj mozku - zvýšen ení čela - zmenšen ení nadočnicových nicových valů - zkrácen cení zubního oblouku, zvětšov ování tělesné výšky.. Rozvoj 2. signáln lní soustavy Specializace nástrojn strojů Artikulovaná řeč Rozvoj nábon boženských a světon tonázorových představp Homo habilis 2,2 1,6 mil. let BP 1960 Olduvai 140-150 150 cm, 40-50 kg, 550-750 cm 3 sběra račství a lovectví sociáln lní hierarchie mezi mužem a ženou první pracovní nástroje
Homo erectus (1,9 milionů let 250 000 let BP) = člověk k vzpřímený 170 cm, 60-80 kg nálezy i z oblastí mimo Afriku (Jáva). větší objem mozku než H. habilis (H. erectus má 1200 cm 3 ) velké lícní kosti,, dopředu vystupující obličej, široký nos, čelisti a patro vyspělá materiální kultura pěstní klíny archaický Homo sapiens Nejstarší post Homo erectus fosílie jsou staré 300 000 let a pocházej zejí z Afriky Mnoho paleontologů seskupuje tyto nálezy n s nálezy n neandrtálc lců a řadou další ších regionáln lně odlišných asijských a australských materiálů do skupiny archaický Homo sapiens před 250 750 tis. lety 2 teorie vzniku moderního člověka multiregionální model out of Africa
Multiregionální model Podle tohoto modelu se moderní lidé vyvinuli z archaického H. sapiens v různých částech světa Velkou genetickou podobnost moderních lidí model vysvětluje občasným křížením mezi sousedními populacemi Out of Africa Moderní lidé nevznikli na mnoha místech m světa, ale v Africe, odkud se tito moderní lidé rozptýlili do ostatních kontinentů poměrn rně nedávno Pokud je tato interpretace správn vná, neandrtálci nejsou předky moderních lidí Podle out of Africa jsou jak neandrtálci, tak i archaický Homo sapiens slepé vývojové větve model podpořen rozborem mitochondriáln lní DNA Anatomické rozdíly mezi lidmi a lidoopy Velký mozek Bipedie Uzavřen ení pánve Dlouhé nohy Krátk tké paže Páteř dvakrát t esovitě prohnutá Týlní otvor balancuje lebku Veké čelisti a zuby Knuckle-walking Pánev podlouhlá Krátk tké nohy Dlouhé paže Páteř prohnutá Týlní otvor více v vzadu
Vzpřímen mená postava Homo sapiens neanderthalensis (130 000 35 000 let BP) Anteneadrtálci archaický Homo sapiens 160-170 170 cm, 60-70 kg 2 evoluční skupiny: časní a klasičtí neandrtálci Lebka: menší nadočnicov nicové valy, vyklenutější čelo, kapacita mozkovny řeč neartikulovaná,, pohřebn ební rituály Objem mozku aža 1 700 cm 3 (!!) Naleziště u nás: n jeskyně Šipka u Štramberka Moravský kras Gánovce u Popradu Výroba nástrojů
Homo sapiens sapiens = anatomicky moderní člověk, žil před 35 000 lety Podle jeskyně Cro-magnon ve Francii 50-10 tis. let Nálezy u nás: Předmostí u Přerova Dolní Věstonice, Pavlov Koněprusy Mladeč Brno Umění Altamira 16 000 14 000 let Lascaux ve Francii 15 000 10 000 let Cosquer,, Francie 27 000 19 000 Objeveno 1994 Nepřímé důkazy evoluce Rudimenty znaky, které mají všichni lidé dokazují vývoj člověka orgány, části, které ztratily svůj j význam meziobratlové ploténky ( pozůstatek chordy dorsalis ), kostrč ocas, slepé střevo, pozůstatek mžurky, m hrtanové chrupavky platysma sval na krku -hodně vyvinutý u lichokopytníků a vačnatc natců Atavismy znaky, které mají pouze někten kteří,, dokazují vývoj člověka osmičky ( zub ), bradavičky na obličeji, Darwinův v hrbolek pozůstatek špiček nadpočetn etné obratle a žebra Zmnožen ení prsních bradavek a mléčných žláz
Shrnutí Jedno z mnoha možných schémat