OCHRANA GEOLOGICKÝCH LOKALIT NA OKRESECH

109 OCHRANA GEOLOGICKÝCH LOKALIT NA OKRESECH HODONÍN A UHERSKÉ HRADIŠTÌ Protection of geological localities in the regions of Hodonín and Uherské Hradištì Irena Kohoutová Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, detašované pracovištì Brno, Lidická 25/27, 657 20 Brno Key words: protection of geological localities, Outer Carpathian Flysh, Vienna Basin, Quarternary, geomorphology Abstract: In the regions of Hodonín and Uherské Hradištì a net of significant geological localities was established. The localities represent all important geological phenomena appearing on their territories. The current condition of all the localities was recorded, the necessary adjustments were proposed and the degree of conservation was revised or proposed. Úvod V rámci Agentury ochrany pøírody a krajiny, detašovaného pracovištì Brno, byl v roce 2000 zpracováván úkol Vytváøení sítì chránìných geologických lokalit v návaznosti na práce V. Cílka (Geologický ústav AV ÈR Praha) z roku 1997 a 1998, který hodnotil geologické lokality v okresech Praha - východ, Kolín a Kutná Hora a Praha - západ, Mìlník a Mladá Boleslav. Pro rok 2000 byly vybrány okresy Hodonín a Uherské Hradištì. Metodickým východiskem této práce je Metodika jednotného postupu pøi budování reprezentativní sítì zákonem chránìných geologických lokalit v ÈR (J. Hromas, AOPK ÈR 1996). Základ pro tvorbu sítì tvoøí Registr významných geologických lokalit ÈGÚ. Dále byla sí doplòována na základì dostupné literatury, terénního šetøení a konzultací s pracovníky ÈGÚ, Pøírodovìdecké fakulty MU Brno, Ústavu geoniky AV ÈR Brno, RŽP OkÚ Hodonín a Uherské Hradištì, Správy a dalšími. U každé lokality byl zaznamenán její souèasný stav, navrženy potøebné úpravy a revidován, popø. navržen stupeò ochrany. U vìtšiny lokalit byla provedena fotodokumentace. Situace lokalit je vyznaèena na obr. 1 a 2. Struèná charakteristika jednotlivých lokalit na území okresu Hodonín Chránìná území s geologickými aspekty a) území chránìná z geologického hlediska 1. PP Výchoz. V umìlém odkryvu jsou zastiženy sedimenty panonu zóny A-C2. Odkryv je registrován u organizací RCMNS a UNESCO (M. Vachek, rukopis). 1. 6. 1998 byl vyhlášen pøírodní památkou (dále PP). 2. PP Osypané bøehy. Chránìné území tvoøí tøi meandry øeky Moravy a jejich bezprostøední okolí. V øíèním korytì vycházejí rozsáhlé odkryvy øíèních a vátých sedimentù. Lokalita byla 31. 8. 1999 vyhlášena PP. Výhledovì se uvažuje o rozšíøení chránìného území. 3. PP Støeèkùv kopec (též lokalita Registru ÈGÚ). V opuštìném lomu jsou odkryty sedimenty antoníneckého souvrství stáøí kampán - maastricht. Jedná se o jeho jediný známý odkryv a zároveò typovou lokalitou (M. Vachek, rukopis). Lokalita byla 6. 12. 1994 vyhlášena PP. b) území chránìná z jiných dùvodù 4. PR Špidláky - èást Bílý kopec (též lokalita Registru ÈGÚ). Geologicky zajímavá je èást Bílý kopec s odkryvem v sedimentech panonu zóny B-C a C (Schinzelová 1997). Lokalita byla 3. 8. 1992 vyhlášena pøírodní rezervací (dále PR). 5. PP Bohuslavické stránì. Geologicky významná je èást Hrad. Ve svazích vrcholu a v opuštìných lùmcích vystupují lukovské vrstvy soláòského souvrství raèanské jednotky. Lokalita byla 15. 1. 1992 vyhlášena PP. 6. PR Háj u Louky (též lokalita Registru ÈGÚ). Zájmovým geologickým objektem je záøez øíèky Velièky s výchozy sedimentù nivnického souvrství bìlokarpatské jednotky stáøí svrchní paleocén. Lokalita je referenèní pro nivnické souvrství (Bubík 1995). Byla 1. 8. 1992 vyhlášena PR. 7. PR Horky. Geologicky významný je odkryv v píscích náležejících zónì E panonu a pøecházejících do pontu. Lokalita byla dne 1. 7. 1989 vyhlášena PR. 8. NKP Mikulèice (též lokalita Registru ÈGÚ). Jedná se o archeologickou lokalitu. V souèasné dobì probíhá prùzkum údolní nivy, jehož souèástí je podrobné mapování rozsahu píseèných návìjí a slepých ramen (M. Vachek, úst. sdìl.). Lokalita byla 3. 6.

/HJHQG 110 Obr. 1 - Mapa geologických lokalit na okrese Hodonín. Vysvìtlivky: 1 - lokalita chránìná z geologického hlediska; 2 - lokalita chránìná z jiných dùvodù; 3 - lokalita Registru ÈGÚ; 4 - doplnìná lokalita. Fig. 1 - Map of geological localities in the region of Hodonín. Notes: 1 - locality protected because of geology; 2 - locality protected for other reasons; 3 - locality from ÈGÚ list; 4 - added locality.

111 1998 vyhlášena národním kulturním památníkem. Lokality Registru ÈGÚ 9. Lom - Holý kopec u Koryèan. V opuštìném lomu jsou odkryty lukovské vrstvy soláòského souvrství raèanské jednotky. Lokalita byla navržena k vyhlášení významným krajinným prvkem (dále VKP). 10. Velký vrch u Terezína. V opuštìném lomu jsou odkryty sedimenty podmenilitového souvrství ždánické jednotky stáøí støední až svrchní eocén. Návrh na PP. 11. Èejkovice. Ve staré stìnì cihelny jsou odkryty sedimenty spodního panonu zóny C. Návrh na VKP. 12. Javorník. V opuštìném hliništi vystupují sedimenty kuželovského souvrství bìlokarpatské jednotky stáøí spodní eocén. Lokalita je typovou pro kuželovské souvrství. Návrh èásti hliništì na PP. Doplnìné lokality 13. Kuèerova skála. V opuštìném lomu jsou odkryty sedimenty ždánicko-hustopeèského souvrství ždánické jednotky. Návrh na PP. 14. Vìteøov. V opuštìném lomu jsou odkryty sedimenty ždánicko-hustopeèského souvrství ždánické jednotky. Návrh na PP. 15. Moštìnické kameny. Lokalitu tvoøí výrazný strukturní høbet se zajímavými skalními tvary tvoøenými lukovskými vrstvami soláòského souvrství raèanské jednotky. Návrh na PP. 16. Kyjov. Ve stìnách bývalé cihelny vystupují panonské jíly a písky s nìkolika lumachelami obsahujícími makrofaunu øazenou do zóny B-C (Schizelová 1997). Návrh na PP. 17. Stavìšice. V umìlém odkryvu vystupují písky s drobnými lumachelami s mìkkýší makrofaunou øazenou do spodního panonu, zóny B-C (Schinzelová 1997). Návrh na PP. 18. Šardice. V umìlém odkryvu vystupují jíly s lumachelami a slíny s drtí mìkkýšù, odpovídajícími stáøí panonu zónì B-C (M. Bubík, rukopis). Návrh na PP. 19. Šardice - Dlouhé kameny. V umìlém záøezu je odkryta úhlová diskordance bílovického souvrství (sarmat) vídeòské pánve na ždánicko-hustopeèské souvrství ždánické jednotky (M. Bubík, rukopis). Návrh na PP. 20. Mutìnice. V odkryvu bývalé cihelny vystupují panonské jíly s drobnými lumachelami s úlomky schránek mìkkýšù øazenými do zóny B-D (Schinzelová 1997). Návrh na PP. 21. Ježov. Ve stìnì opuštìné cihelny jsou ve sprašovém profilu støedno až svrchno-pleistocenního stáøí vyvinuty min. tøi pùdní horizonty (P. Havlíèek, úst. sdìl.). Návrh na PP. 22. Tìmice. Lokalitu tvoøí dva umìlé odkryvy s písky s faunou odpovídající stáøí panonskému zónì C (J. Øihák, rukopis). Návrh na VKP alespoò jednoho z odkryvù. 23. Vracov. Lokalitu tvoøí duna, která je pravdìpodobnì nejvìtší z celé oblasti vátých pískù. Návrh na VKP. 24. Vacenovice. Lokalitu tvoøí umìlý odkryv ve vátých píscích s fosilní pùdou. Návrh na PP. 25. Jezero. Pro kvartérní geologii má význam právì probíhající výzkum rašeliništì na základì pylové analýzy. Lokalita mìla být do konce roku 2000 vyhlášena PP (M. Vachek, úst. sdìl.). 26. Hodonín. V dosud tìženém hliništi jsou odkryty sedimenty panonu zóny C-D a E. Vrstva s bází panonu E je považována za vùdèí stratigrafický horizont (Schinzelová 1997). Návrh èásti hliništì na PP. 27. Blatnièka. V záøezu cesty jsou odkryty sedimenty nivnického souvrství bìlokarpatské jednotky. Na základì foraminifer a vápnitého nanoplanktonu zde byla doložena hranice paleocén/eocén (M. Bubík, rukopis). Návrh na PP. 28. Údolí Kazivce. V øeèišti potoka Kazivce jsou odkryty sedimenty svodnického souvrství bìlokarpatské jednotky. Lokalita je dostateènì chránìna, nebo leží v I. zónì CHKO (aktuální zonace platí od r. 1994). 29. Filipovské údolí. V údolí Hrubého potoka se nachází pøirozený odkryv sedimentù svodnického souvrství bìlokarpatské jednotky. Lokalita je dostateènì chránìna, nebo leží v I. zónì CHKO. 30. Radìjov - potok Mandát. V záøezech jedné z pramenných vìtví potoka Mandát vystupují jílovce kaumberského (gbelského) souvrství bìlokarpatské jednotky stáøí cenoman - svrchní senon (Krejèí et al. 1994). Lokalita je dostateènì chránìna, nebo leží v I. zónì CHKO. Struèná charakteristika jednotlivých lokalit na území okresu Uherské Hradištì Chránìná území s geologickými aspekty a) území chránìná z geologického hlediska 1. Medlovický lom (též lokalita Registru ÈGÚ). V opuštìném lomu jsou odkryty porcelanity a vypálené jíly panonského stáøí, které jako jediné na Moravì vznikly vypálením po vyhoøení lignitové sloje (Ètyroký, Novák 1978). Lokalita byla 6. 8. 1997 vyhlášena PP. 2. Ježovský lom. V opuštìném lomu jsou odkryty luhaèovické vrstvy zlínského souvrství raèanské jednotky stáøí støední eocén. Lokalita byla 15. 7. 1998 vyhlášena PP. 3. Olšava. Jedná se o zbytek pøirozeného koryta øeky Olšavy, která odkrývá sprašový profil s nìkolika fosilními pùdami (P. Havlíèek,úst. sdìlení.). Lokalita byla dne 1. 9. 1999 vyhlášena PP. 4. PR Kalábová. Pøedmìtem ochrany je zbytek slatinných prameniš s výskytem pìnovcových inkrustací. Lokalita byla 1. 8. 1999 vyhlášena PP. b) území chránìná z jiných dùvodù 5. PR Holý kopec. Geologicky významné jsou pøirozené

112 /HJHQG Obr. 2 - Mapa geologických lokalit na okrese Uherské Hradištì. Vysvìtlivky: 1 - lokalita chránìná z geologického hlediska; 2 - lokalita chránìná z jiných dùvodù; 3 - lokalita Registru ÈGÚ; 4 - doplnìná lokalita. Fig. 2 - Map of geological localities in the region of Uherské Hradištì. Notes: 1 - locality protected because of geology; 2 - locality protected for other reasons; 3 - locality from ÈGÚ list; 4 - added locality.

113 i umìlé výchozy sedimentù raèanské jednotky. Lokalita byla 6. 10. 1975 vyhlášena PR. 6. PP Barborka. Geologicky významný je pøirozený výchoz sedimentù raèanské jednotky. Lokalita byla 6. 10. 1975 vyhlášena PP. 7. PP Lom Rasová (též lokalita Registru ÈGÚ). V opuštìném lomu vystupují sedimenty svodnického souvrství bìlokarpatské jednotky stáøí svrchní paleocén. Lokalita byla dne 1. 8. 1991 vyhlášena PP. 8. NPR Javoøina. Geologicky významný je záøez Jamného potoka, v nìmž jsou odkryty sedimenty javorinského souvrství bìlokarpatské jednotky. Území bylo 9. 3. 1951 vyhlášeno národní pøírodní rezervací (dále NPR). 9. NPR Porážky. Z geologických jevù zde lze pozorovat nátrže, sesuvy a pramenné vývìry (P. Bezdìèka in verb.). Lokalita byla 17. 6. 1987 vyhlášena NPR. 10. PP Uvezené. Geologický význam má ukázka sesuvného území s pramennými vývìry (P. Bezdìèka, úst. sdìl.). Lokalita byla 1. 8. 1991 vyhlášena PP. Lokality Registru ÈGÚ 11. Støílky - Stupava. V opuštìném lomu jsou zastiženy lukovské vrstvy soláòského souvrství raèanské jednotky. Návrh na PP. 12. Salaš. V opuštìném lomu jsou zastiženy lukovské vrstvy soláòského souvrství raèanské jednotky. Návrh na VKP. 13. Boršice u Buchlovic. Ve stìnì èásteènì zavezené štìrkovny vychází profil náplavovým kuželem vzniklým ve spodním až støedním pleistocénu (P. Havlíèek, úst. sdìl.). Návrh na PP. 14. Hluk - záøez silnice. V umìlém záøezu jsou odkryty sedimenty hluckých vrstev bìlokarpatské jednotky stáøí spodní køída - barrem-apt. Jedná se o jediný povrchový výchoz a zároveò typovou lokalitu (Krejèí et al. 1994). Návrh na PP. 15. Hluk - potok Okluky. V bøehu potoka Okluky jsou odkryty púchovské slíny bìlokarpatské jednotky stáøí svrchní køída - kampán-maastricht. Jedná se o jediný povrchový výchoz a zároveò referenèní lokalitu (Krejèí et al. 1994). Návrh na PP. 16. Nivnice - støelnice. V opuštìném lomu jsou zastiženy sedimenty nivnického souvrství bìlokarpatské jednotky stáøí nejvyšší paleocén. Lokalita je typovou pro nivnické souvrství (Krejèí et al. 1994). Návrh na PP. 17. Bystøice pod Lopeníkem. V opuštìném lomu se nacházejí výchozy nivnického souvrství bìlokarpatské jednotky proniknuté ložními žílami trachyandezitù miocenního stáøí. V blízkosti pronikù vznikly porcelanity (Krejèí et al. 1994). Návrh na VKP. 18. Skalky - Modrá voda. V opuštìném lomu jsou odkryty pískovce svodnického souvrství bìlokarpatské jednotky proniknuté trachyandezity a trachybazalty miocenního stáøí (Krejèí et al. 1994). Návrh na PP. 19. Starý Hrozenkov. Ve stìnách opuštìného lomu je odkryta ložní žíla olivínického trachybazaltu miocenního stáøí pronikající do sedimentù svodnického souvrství bìlokarpatské jednotky (Krejèí et al. 1994). Návrh na PP. 20. Javoøina - Svinárský potok. V záøezu cesty vycházejí sedimenty javorinského souvrství bìlokarpatské jednotky stáøí svrchní køída - kampán-maastricht (Krejèí et al. 1994). Lokalita je dostateènì chránìna, nebo leží v I. zónì CHKO. Doplnìné lokality 21. Králùv stùl. Jedná se zbytek mrazového srubu tvoøený pískovcem lukovských vrstev soláòského souvrství raèanské jednotky. Pøedstavuje zajímavý pøírodní výtvor a zároveò kulturní památku, do jejichž kategorie svým významem spadá. 22. Bøestecká skalka. Jedná se o významný geomorfologický tvar vzniklý v horní èásti strukturního høbetu tvoøeného lukovskými vrstvami soláòského souvrství raèanské jednotky (K. Kirchner, A. Ivan, rukopis). Návrh na PP. 23. Oøechov. V umìlém záøezu jsou odkryty luhaèovické a újezdské vrstvy zlínského souvrství raèanské jednotky (M. Bubík, rukopis). Návrh na VKP. 24. Havøice. Ve stìnì opuštìné cihelny se na rozhraní jílovcù zlínského souvrství a svahových hlín zachovaly zbytky vyšších terasových stupòù øeky Olšavy (Hatala 1989). Návrh na VKP. 25. Nezdenice. V opuštìném lomu vychází šikmo odluèný trachyandezit. Pod žilou vystupují lavice flyšových pískovcù a pod nimi namodralé èedièe (A. Pøichystal, rukopis ). Návrh na VKP. 26. Bánov. V opuštìném lomu je odkryta balvanitá vulkanická brekcie. Návrh na PP. 27. Komòa - Buèník. V levé stìnì lomu vystupují sedimenty svodnického souvrství bìlokarpatské jednotky kontaktnì metamorfované trachyandezitem na porcelanity. Dále je z lokality známo kolem 60 druhù nerostù a jejich odrùd (Èerný 1992). Návrh na PP. 28. Bzová - Lokov. V opuštìném lomu jsou odkryty pískovce svodnického souvrství bìlokarpatské jednotky. Po pravé stranì lomu se nachází travertinová kupa. Lokalita je dostateènì chránìna, nebo leží v I. zónì CHKO. 29. Lopenické sedlo. Jedná se o rozvodní horské sedlo nacházející se v oblasti kopanièáøského osídlení (K. Kirchner, A. Ivan, rukopis). Návrh na PP. Významnými geologickými lokalitami jsou také holocenní travertiny. V souèasné dobì probíhá jejich podrobný prùzkum a po jeho ukonèení budou nejdùležitìjší výskyty navrženy k ochranì.

114 Závìr Na území okresu Hodonín bylo zpracováno 30 geologických lokalit, z toho 8 lokalit je v souèasné dobì chránìno, 15 bylo navrženo k vyhlášení v kategorii pøírodní památka a 4 v kategorii významný krajinný prvek. Na území okresu Uherské Hradištì bylo zpracováno 29 geologických lokalit, z toho 10 lokalit je v souèasné dobì chránìno, 11 bylo navrženo k vyhlášení v kategorii pøírodní památka a 5 v kategorii významný krajinný prvek. Vìtšina lokalit je vhodná k exkurzím. Literatura: Bubík, M. (1995): Louka (okres Hodonín). Geologické a mikropaleontologické zhodnocení pro úèely vyhlášení lokality pøírodní památkou. - MS ÈGÚ, Brno. Èerný, M. (1992): Geologický a petrologický výzkum neovulkanitù na listu Strání 35-12 1 : 50 000. - MS Dipl. práce, Pøírodovìd. Fak. Masaryk. Univ., Brno. Ètyroký, P. - Novák, F. (1978): Flyš a medlovické porcelanity v jižní èásti Chøibù. - Èas. Min. Geol., 30, 2, 185-198, Praha. Hatala, H. (1989): Havøice - závìreèná zpráva. - MS Unigeo s. p. Ostrava, závod Modøice. Geofond. Krejèí, O. - Adamová, M. - Bubík, M. - Pøichystal, A. - Stráník, Z. (1994): Význaèné geologické lokality bìlokarpatské jednotky magurského flyše. - Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1993, 21-23, Brno. Schinzelová, E. (1997): Panonské sedimenty v okolí Hodonína a jejich fauna. - MS Dipl. práce, Pøírodovìd. Fak. Masaryk. Univ., Brno. NÌKTERÉ ASPEKTY MIGRACE CHLOROVANÝCH ETYLÉNÙ NA PØÍKLADU LOKALIT V KARPATSKÉ PØEDHLUBNI Some aspects of the migration of chlorinated ethenes on the example of a few localities in the Carpathian Foredeep Tomáš Kuchovský Katedra geologie a paleontologie, PøF MU, Kotláøská 2, 61137, Brno Key words: Carpathian foredeep, Badenian clays, Quarternary fluvial deposits, chlorinated ethenes, DNAPL, free phase accumulation, residual DNAPL Abstract: Localities situated in the Carpathian Foredeep offer unique possibility for the detection of the DNAPL free phase accumulation. The Badenian clays found in depths of only few meters below ground surface are forming capillary barrier preventing downward migration of the free phase DNAPL. By collecting ground water samples from the different depths of the saturated zone marked zones with higher concentrations were found, indicating presence of the DNAPL pool. Higher concentrations close to the ground water level as a reflection of the source in vadose zone were found too. This method seems to be very useful in distinguishing residual and pool DNAPL in the source of the contamination, where the DNAPL is likely to be present. Úvod Chlorované etylény (ClE) jsou v souèasnosti jednou z vùbec nejsledovanìjších skupin kontaminantù. Poté, co se prokázalo, že v pøípadì ClE nevedou klasické hydraulické metody sanace saturované zóny k pøedpokládané rychlé dekontaminaci prostøedí, byla koncem 80. a v 90. letech 20. století realizována øada experimentù v laboratorních i pøírodních podmínkách s cílem objasnit tento jev. Jako hlavní pøíèiny byly urèeny nízké rozpustnosti kapalné fáze primárních kontaminantù v podzemní vodì a také pomìrnì snadný prùnik volné fáze do znaèného objemu zvodnìných hornin. To pøi bìžných hydraulických pomìrech v hrubìji klastických prùlinovì propustných zvodnìných sedimentech zpùsobuje pøetrvávání kapalné fáze ve formì rezidua v øádu desítek let a akumulací volné fáze v øádu