Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška



Podobné dokumenty
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Základy buněčné biologie

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

Digitální učební materiál

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

Prokaryotní a eukaryotní buňka

prokaryotní Znaky prokaryoty

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Schéma rostlinné buňky

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace


6. Nukleové kyseliny

pátek, 24. července 15 BUŇKA

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

Zemědělská botanika. Vít Joza

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nukleové kyseliny. obecný přehled

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Digitální učební materiál

Z Buchanan et al. 2000

Cytologie. Přednáška 2010

Centrální dogma molekulární biologie

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Sada I 13 preparátů Kat. číslo

Transkript:

Základy cytologie přednáška

Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná živočišná buňka podobnost (similarita) - buňka je vždy ohraničena plazmalemou, obsahuje cytoplazmu a DNA

strana 3 3 Rozdělení organismů do dvou skupin

Rozdělení organismů do dvou skupin strana 4 4 Prokaryota - DNA není organizovaná v chromozomovém komplexu - chybí jaderný obal - chybí organely - řadíme sem řasy a sinice sinice Anabaena sperica Escherichia coli

Rozdělení organismů do dvou skupin strana 5 5 Eukaryota - členěny biologickými membránami na kompartmenty - DNA s proteiny tvoří chromozomy ty jsou v jádře (nucleus)

strana 6 6

strana 7 7

strana 8 8 PLAZMATICKÁ MEMBRÁNA - tvořena dvojitou vrstvou fosfolipidů + membránové proteiny - obdobnou stavbu mají i biomembrány jednotlivých organel - model tekuté mozaiky - semipermeabilní - tl.: 10 nm

strana 9 9 PLAZMATICKÁ MEMBRÁNA funkce - regulace a transport látek mezi buňkou a okolím - regulace syntézy buněčné stěny - reakce na podněty okolního prostředí

strana 10 10 BUNĚČNÁ STĚNA - jen u rostlinných buněk - je produktem cytoplazmy - tvořena vrstvami: SL + P (+ S) - obsahuje ztenčeniny jimi prochází plazmodezmy - omezuje velikost protoplastu - zabraňuje porušení buňky při zvětšování rozměrů vlivem příjmu vody vakuolou - fce významné při absorpci, transportu a sekreci látek

strana 11 11 BUNĚČNÁ STĚNA Struktura plazmodezmy

strana 12 12 JÁDRO (nucleus) Funkce - řídí syntézu proteinů - je v něm uložena genetická informace Struktura - obal (karyotéka) tvořený dvojitou biomembránou s póry - vnitřní obsah tvořen molekulami DNA a bílkovinami - obsahuje jadérko (nucleolus) - realizuje se zde přepis a tvorba ribozomální RNA - vznikají zde ribozomy

strana 13 13 JÁDRO (nucleus) - je v něm uložena DNA

strana 14 14 Co to je DNA? DNA je biologická makromolekula polymer, dvoušroubovice tvořená dvěma řetězci nukleotidů v obou vláknech. Jednotlivé nukleotidy se skládají ze tří složek: Model DNA 1. fosfátu (vazebný zbytek kyseliny fosforečné) 2. deoxyribózy (pětiuhlíkový cukr - pentóza) 3. nukleové báze, (konkrétní dusíkaté heterocyklické sloučeniny).

strana 15 15 V DNA se v různých kombinacích vyskytují čtyři nukleové báze: purinové báze jsou - adenin (A) a guanin (G) a pyrimidinové báze jsou - thymin - (T) a cytosin (C). Sekundární struktura molekuly DNA (a).struktura polynukleotidového řetězce (b)

strana 16 16 PLASTIDY - typické pro rostlinné buňky Struktura - ohraničené dvojitou biomembránou - vnější hladká - vnitřní tzv. stroma obsahuje tylakoidy (váčky) Funkce - v tylakoidech jsou asimilační pigmenty: chlorofyly a karotenoidy - v tylakoidech probíhá světelná fáze fotosyntézy

strana 17 17 PLASTIDY

strana 18 18 MITOCHONDRIE Struktura - ohraničené dvojitou biomembránou - vnější tvoří obal - vnitřní vytváří přepážky tzv. kristy Funkce - probíhají zde pochody buněčného dýchání

strana 19 19 MITOCHONDRIE

strana 20 20 VAKUOLY Struktura - ohraničené biomembránou (tonoplast) - vyplněny buněčnou šťávou (= voda + zásobní/odpadní látky) - dospělé buňky mají jedinou velkou vakuolu (až 90 % objemu buňky) - často také obsahují pigmenty antokyany Funkce - svým zvětšováním (nárust turgoru) umožňují růst buněk - zásobárna buňky - ovlivňují vodní bilanci buňky - slouží k imobilizaci toxinů, fenolických látek atd. - odbourávání makromolekul, rozklad organel

strana 21 21 ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM Struktura - rozvětvený systém biomembrán - tvořeno systémem váčků a kanálků - typy: - drsné s ribozomy - hladké bez robozomů - transportní váčky (vezikuly) Funkce - drsné syntéza bílkovin - hladké syntéza tuků - zajišťuje transport látek mezi jednotlivými částmi buňky

strana 22 22 GOLGIHO APARÁT Struktura - systém měchýřků (diktyozomy) Funkce - v dyktiozomech probíhá modifikace bílkovin - tvorba látek určených k vylučování - hlavní místo syntézy polysacharidů tvořících buněčnou stěnu - transport bílkovin a tuků mezi ER a GA - transport polysacharidů mezi GA a povrchem buňky

strana 23 23

strana 24 24 CYTOSKELET Struktura - vláknité a trubičkovité útvary jež tvoří dynamickou síťovitou strukturu - základní stavební jednotkou: proteiny (tubulin, aktin aj.) vytváří mikrotubuly, mikrofilamenta a intermediální filamenta Funkce - mikrotubuly - zabezpečují strukturu a tvar BS - určují rovinu dělení + tvorbu přepážky - mikrofilamenta přesun organel + pohyb cytoplazmy - intermediální filamenta fce není známa

strana 25 25 CYTOSKELET Molekulární struktura základních komponent cytoskeletu

strana 26 26 Buněčný cyklus

Buněčný cyklus strana 27 27 Buňka prochází morfologickými a funkčními změnami. Za optimálních podmínek se v pravidelných intervalech dělí (mitóza). Během růstu probíhá příprava na další dělení (interfáze).

strana 28 28 Fáze buněčného cyklu G 1 -fáze (předsyntetická) - začíná po rozdělení mateřské buňky - nejvíce variabilní doba trvání - intenzivní syntéza proteinů, RNA a nukleotidů - zvětšuje se počet většiny buněčných struktur (ribozomů, mitochondrií, ER atd.)

strana 29 29 Fáze buněčného cyklu S-fáze (syntetická) - chrakteristická syntézou (replikací) DNA - trvá 1 2 h

strana 30 30 Fáze buněčného cyklu G 2 -fáze (postsyntetická) - pokračuje růst buňky - intenzivní syntéza proteinů, RNA a tvorba buněčných struktur

strana 31 31 Fáze buněčného cyklu M-fáze (mitóza, jaderné dělení) - čtyři fáze: - profáze - metafáze - anafáze - telofáze - na konci mitózy proběhne cytokineze = rozdělení buňky pomocí plazmatické destičky na dvě dceřinné buňky

strana 32 32 Schéma cytokineze u vyšších rostlin

strana 33 33 Další typ buněčného dělení Meióza - tzv. redukční dělení - probíhá v reprodukčních meristémech (= dělivých pletivech) - výsledek: snížení počtu chromozomů na polovinu - jde o dvě po sobě jdoucí dělení: - 1. dělení snížení počtu chromozomů - 2. dělení homeotypické (ekvační) obdobné s mitózou

strana 34 34 Závěr

Závěr strana 35 35 Popsali jsme si živé buňky, ale... Většina buněk tvořících dřevo jsou buňky mrtvé, tj. nemají organely, cytoplazmu. Jsou tvořeny jen buněčnou stěnou. Tracheidy (většina buněk jehličnatého dřeva) nemají živý buněčný obsah jsou mrtvé