rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Podobné dokumenty
rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření dubu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina. řeky

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův teplotní index izolinie 60 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření akátu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření topolu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

paty řeky Průměrná roční vzduchu teplota [ C] 5,5-6,0 9,5-10,0 4,0-4,5 7,5-8,0 8,0-8,5 6,0-6,5 10,0-10,5 4,5-5,0 10,5-11,0 5,0-5,5 6,5-7,0 8,5-9,0

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

Změny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků

VLIV MIKROKLIMATU STANOVIŠTĚ NA NÁSTUP A PRŮBĚH JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U SMRKU ZTEPILÉHO A BUKU LESNÍHO.

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Hodnocení zdravotního stavu lesa pomocí nových metod dálkového průzkumu Země

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

Porovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

Interpolační funkce. Lineární interpolace

fytopatogenů a modelování

LIDÉ MAJÍ POCIT, ŽE KORUPČNÍ KLIMA POSILUJE

Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí

Vliv návštěvníků na mikroklima Kateřinské jeskyně. Influence of Visitors on Kateřinská Cave Microclimate

Trendy investic do nemovitostí v ČR a regionu střední Evropy

Český hydrometeorologický ústav, oddělení biometeorologických aplikací, Na Šabatce 17, Praha 4 - Komořany,

Sešit pro laboratorní práci z biologie

MODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA

Regulační diagramy EWMA. Eva Jarošová Škoda Auto Vysoká škola

Škody zvěří na lesních porostech

Pokročilé metody geostatistiky v R-projektu

Úvod k lesním ekosystémům

Přehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Přírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.


PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY

Nejistoty v konstrukci regionálních scénářů změny klimatu. Martin Dubrovský Ústav fyziky atmosféry AVČR. České Budějovice,

DLOUHODOBÉ KOLÍSÁNÍ POČÁTKU VEGETAČNÍ SEZÓNY V ČR V LETECH

Přízemní ozón v Jizerských horách. Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha

Hodnocení zdravotního stavu lesů: potenciál časových řad. Petr Lukeš

Aktuální mapy znečištění ovzduší v evropském i českém měřítku (roční charakteristiky) a vývoj v oblasti mapování

Vliv horka na úmrtnost v ČR. Aleš Urban, Jan Kyselý et al. ÚFA AV ČR PřF UK

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

Za krátký okamžik začneme, ale ještě před tím bychom chtěli poděkovat našim partnerům.

VAZBY NÁSTUPU JARNÍCH ALERGOLOGICKY VÝZNAMNÝCH FENOFÁZÍ A INDEXU SEVEROATLANTICKÉ OSCILACE (NAO)

EU EGEE Presentace projektu

NEDÁVNÉ HORKÉ VLNY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V KONTEXTU KLIMATICKÉ ZMĚNY

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Dopady variability a změny klimatu na agrosystémy

Zeměpisná olympiáda 2012

VLIV OČEKÁVANÝCH ZMĚN KLIMATU NA POTENCIÁLNÍ RŮS- TOVÉ PODMÍNKY LESNÍCH POROSTŮ NA ÚZEMÍ DRAHANSKÉ VRCHOVINY V ČASOVÉM HORIZONTU 2050

Vybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách

Problematika změny klimatu v ČR

Tendence vývoje vegetace v závislosti na a klimatických podmínkách v přírodní lesní oblasti Bílé Karpaty a Vizovické vrchy

N-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002

Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Odvodové zatížení v ČR ve srovnání se zeměmi CEE

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Management of habitats and species

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

TENDENCE VÝVOJE VEGETACE NA JIHOZÁPADNÍ MORAVĚ

Program screeningu karcinomu prsu v datech

Key words: functions of forests, global climate changes

Satelitní účet cestovního ruchu ČR

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

Digitální kartografie 7

Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE

SROVNÁNÍ VÝVOJE TEPLOT DVOU KLIMATICKÝCH REGIONŮ S VÝHLEDEM DO BUDOUCNA

Marie Doleželová. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, oddělení meteorologie a klimatologie, Kroftova 43, Brno

Modelování sesuvu svahu v Halenkovicích pomocí metody kriging

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

VII. Přílohy. 1 Seznam příloh


Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ. GIS, Antonín Hlosta HLO042

Klimatická změna, zemědělství a produkce potravin , Poslanecká Sněmovna Parlamentu ČR, Praha

Digitální modely terénu a vizualizace strana 2. ArcGIS 3D Analyst

Kienbaum International Praha, 05. října Aktuální situace v odměňování v ČR ve srovnání se západní, východní a střední Evropou

Transkript:

Holdridgova bioteplota v období 1961-199 Vnitřn Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin v Kaech bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina řek Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima 4-5 Záí Ka Pro hocení dopadů změn klimatu na les v Kaech bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (26). v Kaech Jižn Les v Kaech 1 15 2 5 Tp lesních porostů Procentuální zastoupení v 12 listnaté porost Srbské Ka jehličnaté porost 5-1 smíšené porost 1-15 15-2 2-25 25-3 5 1 15 2 5 1 15 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 228(1-2), 113 129. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Hudson, G., & Wackernagel, H. (1994). Mapping temperature using kriging with external drift: Theor and an example from scotland. International Journal of Climatolog, 14(1), 77 91. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 12(11): 2163 2174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Holdridgova bioteplota v období 221-25 Vnitřn Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin v Kaech bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina řek Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima Záí Ka Pro hocení dopadů změn klimatu na les v Kaech bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (26). v Kaech Jižn Les v Kaech 1 15 2 5 Tp lesních porostů Procentuální zastoupení v 12 listnaté porost Srbské Ka jehličnaté porost 5-1 smíšené porost 1-15 15-2 2-25 25-3 5 1 15 2 5 1 15 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 228(1-2), 113 129. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Hudson, G., & Wackernagel, H. (1994). Mapping temperature using kriging with external drift: Theor and an example from scotland. International Journal of Climatolog, 14(1), 77 91. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 12(11): 2163 2174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Holdridgova bioteplota v období 271-21 Vnitřn Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin v Kaech bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina řek Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima 14-15 12-13 Záí Ka Pro hocení dopadů změn klimatu na les v Kaech bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (26). v Kaech Jižn Les v Kaech 1 15 2 5 Tp lesních porostů Procentuální zastoupení v 12 listnaté porost Srbské Ka jehličnaté porost 5-1 smíšené porost 1-15 15-2 2-25 25-3 5 1 15 2 5 1 15 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 228(1-2), 113 129. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Hudson, G., & Wackernagel, H. (1994). Mapping temperature using kriging with external drift: Theor and an example from scotland. International Journal of Climatolog, 14(1), 77 91. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 12(11): 2163 2174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost habru (Carpinus betulus) v Kaech v období 221-25 Změna Holdridgov bioteplot v období 221-25 oproti období 1961-199 Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v Kaech v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. Holdridgova bioteplota v období 221-25 teplejší klima a vsktuje se převážně v nadmořsk výškách do 6 m n. m. Je považován za dřevinu snášející kontinentální klima lépe než buk. Toleruje průměrné zimní teplot až do -8 C, v letním období však bývá také poškozován suchem. Klimatická amplituda je podobná buku a Ellenbergův klimatický koeficient se jeví jako proměnná vhě určující distribuční limit habru. Z hlediska změn klimatu je habr možno považovat za dřevinu perspektivní, zejména z hlediska všší tolerance vůči suchu a nízké zranitelnosti biotickými činiteli. 15 2 řek Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (271-21). Změna Holdridgov bioteplot v období 221-25 oproti období 1961-199 Pro hocení dopadů změn klimatu na les v Kaech bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (26). v Kaech 1 Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Ke kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Holdridgova bioteplota má podobné použití jako Kirův teplotní index. Data o rozšíření dřevin v Kaech bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na 5 Procentuální zastoupení v 1 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H.,DAT Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Nárùst bioteplot [ ] 2 5-1 1-15,5 -,75 1,5-1,75,75-1, 1,75-2, 1, - 1,25 2, - 2,25 1,25-1,5 2,25-2,5 15-2 2-25 25-3 5 1 řek 15 2 5 1 15 2 Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 228(1-2), 113 129. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Hudson, G., & Wackernagel, H. (1994). Mapping temperature using kriging with external drift: Theor and an example from scotland. International Journal of Climatolog, 14(1), 77 91. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 12(11): 2163 2174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost habru (Carpinus betulus) v Kaech v období 271-21 Změna Holdridgov bioteplot v období 271-21 oproti období 1961-199 Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v Kaech v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. Holdridgova bioteplota v období 271-21 teplejší klima a vsktuje se převážně v nadmořsk výškách do 6 m n. m. Je považován za dřevinu snášející kontinentální klima lépe než buk. Toleruje průměrné zimní teplot až do -8 C, v letním období však bývá také poškozován suchem. Klimatická amplituda je podobná buku a Ellenbergův klimatický koeficient se jeví jako proměnná vhě určující distribuční limit habru. Z hlediska změn klimatu je habr možno považovat za dřevinu perspektivní, zejména z hlediska všší tolerance vůči suchu a nízké zranitelnosti biotickými činiteli. 5 1 15 2 Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Ke kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Holdridgova bioteplota má podobné použití jako Kirův teplotní index. řek Data o rozšíření dřevin v Kaech bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (271-21). 14-15 12-13 Změna Holdridgov bioteplot v období 271-21 oproti období 1961-199 Pro hocení dopadů změn klimatu na les v Kaech bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (26). v Kaech Nárùst bioteplot [ ] Procentuální zastoupení v 1 2 5-1 1-15 15-2 1,75-2, 2, - 2,25 3, - 3,25 3,25-3,5 2,25-2,5 2,5-2,75 3,5-3,75 3,75-4, 2,75-3, 4, - 4,27 2-25 25-3 5 1 řek 15 2 5 1 15 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 228(1-2), 113 129. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Hudson, G., & Wackernagel, H. (1994). Mapping temperature using kriging with external drift: Theor and an example from scotland. International Journal of Climatolog, 14(1), 77 91. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 12(11): 2163 2174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.