Algebra. 1. Algebry, homomorfismy, kongruence

Podobné dokumenty
Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Algebra. študenti MFF 15. augusta 2008

1. Základní příklady a poznatky o monoidech a grupách

ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole

Teoretická informatika Tomáš Foltýnek Algebra Struktury s jednou operací

Matematika IV - 3. přednáška Rozklady grup

Matematika IV - 3. přednáška Rozklady grup

ž ú ú ý š ž ý ý ů ž ů ž ý ů š š ů ž ž ž ý Ú Ú Ú ň ž ý Š ý š ž ž ý š ú ý

grupa těleso podgrupa konečné těleso polynomy komutativní generovaná prvkem, cyklická, řád prvku charakteristika tělesa

š É ú Á Á ž ó ú Ť Á

Poznámka 1.1. Nechť A(α i i I)jealgebraaA j jepodalgebra Aprokaždé j J.Pak j J A jjerovněžpodalgebra A. Důkaz. Viz[D, 2.1, 2.8].

Ú Í Ú Č ý ý Ú ý Ú Ú ů ý ýš ů Ž ů š ů ů ů ý Ů ú ý ů Ú š ý ý ý ý ů ý Ž Ů ú ž ýš ý Ú ž É Í ý Ý Í Ú ý ý ú Ú ý ú

ů ý ž ý ý ú Ý ů ý ů Ž Ž ú ů

Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy

Č ů ť ú ů ť ť ú ů ů ť ť ň ů Ť ť ů ó Č ú ť ů ů ů ú ó ó ť ů ů ú ú ú Á ú ť ť ó ň ů ů ň ť Ů Ů ť ň ů ů

Matematická analýza 1

á ý á á ú ú ř ý ý ů ě ů ř á á á á ě ě š ř ů á ě ě ě ů ř š ý š ě ů ž ář ř ř š ý ář á ě ř á ý ě ů á á á ě á ž ě ě ů ě ý ě ř ě šť Č ý á á ř á ě á ř ý ý á

Relace. R, S vyjmenovaním prvků. Sestrojte grafy relací R, S. Určete relace

ň ť ř ř ž é é ř Š Š ú Š ř é ú ř ž ů é ó ř Úř Č Ú ž ř é ž é ř é š ř ř ž ř ř ž ž é é ř ř Š ó Š é é ú é ř é ř ů ř ř ž š é Ž ř Ž é ř é ů ř é é Ž ř Ú Ž Ř Č

Ú é ů é Ú é Ž é é é ě Ú ž é ě ž Ž ě é ě ě ě ě é ě Ú ě ž é ě ě Ž ě ě ě Š ě ó ě ě Í é Ž é Ž Ž ě ě ě ě ě Š ůž ě ěž Ž Ž ě Ž Ž Ž ě ň ň ě ó é Ž ě

Algebra 2 KMI/ALG2. Zpracováno podle přednášek prof. Jiřího Rachůnka a podle přednášek prof. Ivana Chajdy. slidy k přednáškám

: ;

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 2.

Á Č Ú ó ó ů ůč ó ó ó ó ó ó ó Ú ó Č ú ó ů ú ů ú Ú Š Ó Š Ú óň ú ó ď Ž

PŘEDNÁŠKA 7 Kongruence svazů

ň ú ž ž ú Ú Ž ÚÁ ž ú ú Á ň Ú ó ž ó ó ů

Ý Ú Ž Š Á Ú Á Ý Š ú Ý Ý Č Š

ň ú Ú ů é é ň ů ž ů ů ů ů é é é é ú ň é ú ú ů é é ů ů Č é ň ú ú ů é é ů Ť ň é ů ů ú ň é ú ť ť é é é ů é é ů é é ť ň ú ú ů é é ů ů ú é ů é ů é ů ť ů ú

É š š š Ú ó š É Á ó Ž Ú Ú Ú š Ú š š š Á š š ň Ú Ř Ý š Ú Ú ÚÚ Ý š ň ď ň š Ó Č Ž š Ó š š Š Ž Ú š É É š š ň š Č Ž Ž š š š š

ů ř Ž ý ý ř ď ř

ěž Úč úč Í ěž Ž č Ž ž ů Á Č Č Ž Úč Ž Úč Ž ň ž Ů č č Ž Úč Ž Í č š ě ň ó ÚČ č Ž Úč č Č š Ž Š Š ÍŠ

ě ě é ň é ř ř ě ř é ě ě č ě úč ě é č č ě č é ě é čů ř ů č é ě ž ř ú ř ř č ř ě ě ř é Š ř é ř ě ř ř ú č ě ř é Š ř ě ř ř é č ě é é ž é Č é č é é ř ě žň ě

ř ř ř ř ě é ě ř ě úř é úř úř ř ř ý ý úř ě ř ů š š ň š é š ř ů ěř ů ů ř é é ř é ř úř ó

ě ě é é Ú Ů ě ů ě ú Í Č ě ú é ň é Ú ě Ý é ů ě ě ě š ú ě ě š ů Ú ÚČ ě ň ú ž ú š ě é Ž é ÚČ é é é Š ě Ž ÚČ ň ÚČ ó ú ú ú Ž ú Č Ž Ů ú š ě Ý ě ě ž ú ě é š

Algebraické struktury s jednou binární operací

š č šú ň š š Ž č Ž š č ůž ň š ůž ů Í ž č č č ň č Ž Ž Ž Ž šú š ů š č š Ž Ž Ž š č č šú Ž ů Ž ž č Ž ň ú š Ž Ž š Ž

ě Ť ě Í Ť ě Ť Ť Ž Ž ě ž ž ě Ť ě ě ě ě ě Ž Ť ž Ť Ď ě ě Ž ě Í ě ě ť Ž Ť ž ě Ž Ť ě ň Í ž Ž Ť ž ě ě ť ě ě ě ň ě ě ě ě Ť ě ě ě ě ě ě ě ě Í Ť ě Ť ž ň Ť ě ě

ÁŘ č š ú Š č ů Ž ň č č ů Ž Š ň š č ů š ůž ů ůž č ž Ž Ú č Š Ž ů č ů ů č ů š ů Ž ů úč č č Ú š Č Ž Š č Ě Š ů ú č ů š š Ů Ž Ž š Ž š Ú Ž Š č š Ž Ž š Ž č Ž

ú ě ě ě ú ú ě ě š ě ě ě ě ě ě ě ú ě ů ů ů ě ě ů ů ů

ď é Í Í é é é Ž é Ž é Ž é Ž É é é

Č Ž ú ú ú Š ú Š ú ú ó ú Č ú ú ú Č Ů ú ň ú ú Ě ú ú

ř ř š ř ů ř ů ř Í š ř ů ř ř ř ů š ů ř ř ů ř ř ř ř Ž ř ř Ž ů Ž š ž ř š ů ž š ř Ž ů ů Ť š Í ú ř Ž ř ř š ř ů ů Ž ů ř ů Ž ř ů

é š ž ú é ď É ř ž ú ů é š ž ú ú š ř š ž ř ů š ů ř š é é ž š ú ž ř ů é ů ř ú ň é š ř ř é ú Š Š ř ř š š é é é ú é š ž ů š ř ř ž ř ř é ř ř é é š ž ř ž ž

Č Í Ý ž Ý ň š š ň ůž ůž ž ž ů ůž ž ž ž ž Ý Ý ť ž ůž ů ž Á š ž š ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž Ý ůž š ž š ž š Ý š ť ž š ž ž ť ž ž ň ž ž ž

ý ž ýž ý š š ž Ť ó ý ú ž š Ň ž ú ý š ý ý Ť Ř ů š ž ý ý ý ý ý ž š ů ť š ž ť ý ýš ů š ý ý Á Í

ý ý ů ů ý ů ř Š úř ř ř ů ř ý ř ů ň ý ř ň ó ř ý ů ř Ú ř ý Á ý ň ř ř ř ř ý ř ý ř Č ú

Vlastnosti regulárních jazyků

Ý Ž Ý ň ú Č Ý Ý Č Ú Č Ú Ý É ó ó Ú Ť Ó ó Ň Ž ó Š Á ň Ž Š ď Ř óó Ý ň Ú Ú Ý ť É Ý


ý Ý ž Í ů ů ý ž ž ú ú Á ý ý ž ž ž ý ý ů ú ů ů š š ž ý ž ý ý š ý ň š ý ňň Ý ž ó Á Ě

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

Teorie množin. Čekají nás základní množinové operace kartézské součiny, relace zobrazení, operace. Teoretické základy informatiky.

Co je to univerzální algebra?

é ů č ý Š é ů č ý é ů č ý é č ú č ú ý ý ů Ó ý ů ů ý ú č ú č ž Ý č ý č ý ů ú ý ů é Ž Ž č č č č é ý é ů č é Ů č č é ů Ý é ů é ů Ó ý Ý é ů č Š é ů č é ů

Úlohy k procvičování textu o svazech

Ý š ž é ů Š ú ú ú Ó ů ú ú é Ó Ó Č ů ú Ú ň ů š ů š ů ú ú é é ž

Ť ŤÍ ň ň č Ó Í č č Ť Ť Ť ň ň ť Ž ň ť ň Í ů ň ň ň č ť Í ŤÍ č Ť Ť č Í Ť č č Ť Ť Ď Ť č Ť č č Ť č Ť č ť Ť Ž Ť č Í Ž č ú Ť č Ý Ď č Ť

Ž š ú Í ň š ň Ž ň Í ů š ů Ž ů ú ň Í ň ď É ó Í ú ň ó Ž ůů ó Ň ť ú Ť ů Ú š š Ú ú š š ú ú ú Í ú ú ů š š š ů šť ú Ú ší ú

č ó ý ý ú ů ů ý ú č ú č ň ú č ů č č č ů ý ů č ů Í ů úč ó

é Ó é ú ů ů ú ú é ň é Ú Č Ž ů é ů é ž é ů ů Ž ů š Ú Ů é š Ů š Ž š É Í Ť é š Í

ď ú ď ů ú ů ů ú ď ů š ú ů Í š ú ú ú ú ú ú ů ú š ž Ž ú ů Žň ú ů ž š

3. Algebraické systémy

Á š Á ž Ě Ý ň ď Ě Á Á š ž ě ě ň ě ú ň ů ň ě ů ě ú š ú ě ú ě ú š ž ž ě ě ě ů ě ůž ě ě ě ě ě ú ě š ž ě ě Š ě ě ú Ú ě ž ě ě ž ž ě ů ž š š ň ž ž ž ž š ž ž

Matematika IV - 2. přednáška Základy teorie grup

Č ž ř ó ě ž ú ž ž ž ě ž é ž Ž ž ž ě ř ž ž ů ž Č ž ě ž ů ě ř ž ž ž ě ů ž ř é ě ž ů é ě ř ě ž ž ů é ž ř ě ě ě é ž ž ž ě ř ř ě ž ž ž ř ř ě ž ž ž úř ě ěř

ň ň ň ň ě ě ě Ď Ú ě ě Č ě Č ó ů Š ěď ě ě ó ě Ř ě ěž ěž ě ž ě ě Č Ú ď ú Ř

ň č ů ý ů ů ů ý ť č č ý č č ý ý ý č ú ý ů ť č č Ú ů Ý ů ů ú ý ů ů úč Ú č ů ů úč ý ů ů č ů úč Í ů Í Í ý č úč ů č ň ú ú ů ú č ů č ň ú ú ů ú ú ý ů ň ý ú

ú ú Ý ť ó ó Ý É ó Ú ó ó Žó ó ó ó ď ú ó ó ň ó ó ú ď ó ň ď ó ň Ž Ů Č Š ú ť Ž

Ž š Ž ň Ú ň ň Ž ú

ě ě š ů ě ú ú ó ž ě ě Ň ž Ý ú ž š š ž š ó ť š ť ž

ú ó ž ú ó ť

ě ú ů éú ž é Ž é ú Á ě ě é ů é ů ůž ě ě ě ú é ť

š č š ó Ú š ň č č Š ú č ů Š ž Č ž š Ú č Ť č Úž č Ó č š ď

ž Š ú ý ž ý ů É ž Ň Š ý ú ý Ž ž ď š ý ž ý š š ž ž ž ů ž ď ý ž ň ď ů ý Ž ů š ý ď Ť Ť ý ž ůž ž ž ž ý ž š š ž

í č č é č í č ě í É č Č ě ě ě ě é í č í č í ý ě é ý é í í é é ě í í é č ě č Č č í ý í í č

ú ú ť ú ú ú ú ú ú ú ú ú ť ť ú ú ť ú ú ú ť ó ú ť Ý ú ú ú ú ú ú ú ó

ůž ó Á é š é ů é é Ž Ě Ě ů ů Ž š ů Ů ó


Í š š š š Í

Ú č Č ě é č č ú ŠÍ ú š ě é č Á ě é č č ž é ž é Č é ú š ů č ě ů ž ý č é č ú ě Ž ú ž č č č é š č ú ě Č č š Č ě ě š ů ě č Č č é č Č Č ě ý ě Ů é ě č ú ó ž

Í ÁŇ Ý ÚŘ Í Ů É Č Ú ň ú Ú ů Ž Í ň ů Ž Ž ů Ž ó ů ů ú Ž Ž ť ť ť Ž ů ů Ž ů ů Ž

ó č ý ý ě ž ž ý č ž ý ý ě ý č ú ý ž ť ý ú č ý ý č ž ě ý ů ý č ó ž ž ě Ž ž ž ě ý ě ě ň ý ě ž ě Ž ě ó ý ě ů ž ú ů č ž č ý Ú č ý ě ý ě č ě č ž ý ě ě

Ú Á É Á Á Ě Š Ů É Ř ÁŠ Ý Š ů ž Í Ž ó ž ú Í ú Ž Ž ž Í ý ý Ž Í ú Ž ů ů Ž ů ůž ý ý Í Ž ýú ý ž Ž ý ó Ž ú ú ů ů Í

š é Č šť é ř Č ř ý ý ž ž é Č é Č ř š ů ř é é ý ó ž ý ř ý ý š ý ř é š ý ř ř é é ý ú é ř é šř ý ř Č š é ř ó ý Č ý é ř é ýš ý ý é é é ý ý ý ý é šť é ý ř

ň ů š ž ž ž ů ž ů ů ž ě š š ž ě š ě ů ě ž ě š ě ž ě ž ů ň š ěž Č ě ě ě ž ě ůž ž ě ě šť Ý š ů š Ú Č ě ž ě š ž ú Ú ú ě Č ě š ě š ě ó ů ě ě ě š ě ů Č ě ě

Š š š ž Ť š Ť č č ď ž č Ť ž č č Ť ž ž ž ž Í ž ž ž č ž Ť š č š ď Ť Ž Ó Ť Ť š š ž č Ž ž š š š Ť Ť Ť Ž Ť š š č Ť ž Í š š ž š ž ŤŽ Ť š ž Š ť ž Í ď č š š š

RELACE, OPERACE. Relace

ž ř ř ý Ž š ý š š Ž ř š š š ř š ý š ý Ž ů Ž ž š ý Ž Č š ý š Ů Ů ř ř š š ř ý ý ž ý Ž šť š ý ý ý ý ů ůž ý ý ř ý ý ž ý Ž ý ú š ý Ž Í ů ý ů ů ů ú ý ů ř ý

V B r n ě, 2 4. b ř e z n a

ů ě ž ž ů ě Ý š ý ě ž ý ý ě šť ž ě š ě ě ů ě ž š ž ů ě š š š ě ě ě ý ě š ě ů ž ý š ž ó ó ě ý ů ý ý ž ž š ě ž ž ž ě ž š ě ě Č ě š ě ž ě ě š ě ž ě ů ů ý

ě

É ň ú ú Č Ě ú ó Ú Ú Ť Ú ď Ú Š ó Ž Ž ú Ó Ž ó ň ú Š Š ú ť ú Ť

ř ř Ý Á Ř Ě É ů ř é č é ž ň ř Č š č š ž ř ý ů ů ř ž š š š é ř ř ř ť č ú ž ř ů ý š ý é ř č š ý č š ž č č ů Š š é š é ň éč é é ů š Š Š é ř š ř ž ý Ů Č č

ó ž ž ě ě ě ě ě ů ě ď ž ů ě ě ů

ý Č é é é ř ž ý ý ý ý ř é ř ý é ž Ž š ř ý ý ž ř ř é ř é ř ř é Ú š ř ž ý ú š ž ř ř ž é ž ň š é ž é ř ý ř Š ž ř é ž Ů é é ŽÍ ú é ý š é é ž ýš é é ž ř ž

ň ď ú ú ú ň ú ú ó

ř č é ř č ě é č ě ý ý ř ů á á ř áš ř ý á Í Ž ý ůč š é ý ý é š ě ž č é č é á ě ý ě á ý é é á á á ě ý ž á ď á ů á é š é ý ý Ž ř ý é é č é č é ě ě é č ě

Č š ú ú ú ú Ú ú ú Ú Š ť Č Í Í Č

ú ž ú š ř š ň ř ř š ř ř ř É ú ř

ř ě ř ě ř ě ů ěž š ň ě ň Ů ó ó ů ó ř ě ů Ř š ů ř ř ě Ř ř ř š ř ě ě ř ě š Ž ř Ř ř ř ě š ů ě Í ě ě Š ř ž Š ň ň ř ě ř ř ě š Í ňň š ě ň Š Ž Ž Ř ř Á ř ě ě

š ě é ě ř ř ů é é ý š ý ř š é ř é š ě ě š ý ř š ň é š ý ř é ú ž ě š ý ř š ě ř ů ř ý ě ě š ý ř é š š ě ů ě ř ř ř ú ž ě ď š ý ř ě ý ě ý ý ú ř š ý ř Ú ž

Transkript:

Algebra 1. Algebry, homomorfismy, kongruence Def.: množina,zobrazení «: Ò,kde Ò ¾ 0 1 jen-árníoperace(òjearita). Def.: «¾ ÁoperacearityΩ na,pak («¾ Á)jealgebra. Def.:mn. jeuzavřenánaoperaci «,když 1 Ò ¾ platí «( 1 Ò ) ¾. Def.: («¾ Á)algebra,. jepodalgebra,je-liuzavřenána «¾ Á. Poznámka 1.1: Průnikpodalgeberjepodalgebra. Důkaz: Vezmu 1 Ò ¾ ¾Â. Vím že «( 1 Ò ) ¾ ¾ Â. Def.: Zobr. : je slučitelné s operací «, pokud 1 Ò ¾ µ («( ) ( 1 Ò )) = «( ) ( ( 1 ) ( Ò )). Def.:Algebry a,kterémajístejnýpočetoperacístejnéarity,jsoualgebrystejnéhotypu. Def.: Proalgebrystejnéhotypuje : homomorfismus,pokudjeslučitelnésevšemijejich operacemi. Poznámka 1.2: Složeníhomomorfismůjehomomorfismus.Je-li bijekceahomomorfismus,je 1 takyhomomorfismus. Důkaz: pro1operaci,zeslučitelnosti,zdef.bijekce. Def.:Bijektivníhomomorfismusjeizomorfismus,algebrystejnéhotypujsouizomorfní, -limezinimi aspoň 1 izomorfismus. Poznámka 1.3 : Nechť : je homomorfismus, nechť je podalgebra a podalgebra. Pak ( )jepodalgebra a 1 ( )= ¾ ( ) ¾ jepodalgebra. Důkaz: pro 1 operaci ověřit uzavřenost, z def. homomorfismu, def. podalgebry. Def.:Relacenamnožině jelib.podmnožina.( ) ¾. 1 = ( ) ( ) ¾ -opačná relace, + = ( ) ¾ 0 ¾ : 0 = = ( +1 ) ¾ -tranzitivní obal. Def.: = ( ) ¾ -identita, 1 -symetrická, -reflexivní, + -tranzitivní. Reflexivní, symetrická a tranzitivní relace je ekvivalence. Def.: = [ ] ¾ jefaktorovámnožina,kde[ ] = ¾ ( ) ¾ jsoutřídyekvivalence. Def.:přirozenáprojekcemn. podle je :,t.ž. ( )=[ ]. Poznámka 1.4: (1) Nechť jeekvivalence na. Pak [ ] ¾ tvoří (disjunktní) rozklad množiny A.(2) = ¾Â, tj. mámdisj. rozklad na, pak relace daná předpisem( ) ¾ ¾ Â: ¾ tvoříekvivalencinaa.důkaz:(dcv) Def.: jeslučitelnás«,pokud 1 Ò 1 Ò :( ) ¾ µ «( 1 Ò ) «( 1 Ò ). Def.:kongruence je každá ekvivalence slučitelná se všemi operacemi algebry. Def.: :,ker :( 1 2 ) ¾ker ( 1 )= ( 2 )jejádrozobr.. Poznámka 1.5: : zobr., ekviv. na. (1) ker je ekvivalence na. (2) je prosté ker =. (3) ker =. (4) zobr. :, splňující podmínku Æ = existuje ker Důkaz: (1)ekvivalenceker sedostanezekvivalence =, (2),(3)triviální,(4) µ vezmu( 1 2 ) ¾,potom ( 1 )= ( 2 ),tedy( 1 2 ) ¾ ker. 1 2 µ( ker ) ( 1 )= ( 2 ) µ ([ 1 ] )= ([ 2 ] ),tedygjedobředefinované. Poznámka 1.6: : jehomomorfismusalgeberstejnéhotypu µker jekongruence na. Důkaz: ker jeekvivalencez1.5(1),slučitelnostpřímo,zhomomorfismuf Věta 1.7: kongruence na µpřirozená projekce : jehomomorfismus. Důkaz: operaci «na def. «na -faktoroperaci,sluč.s. Def.: Algebras1binárníoperacíjegrupoid. ¾ : = = ¾ jeneutrálníprvek. Algebra ( )s asociativníjemonoid. Poznámka 1.8: Každý grupoid odsahuje nevýš 1 neutrální prvek. Důkaz: sporem pro 2 neutrální prvky 1

Poznámka 1.9: Å( )monoid, ¾ Å. Pokud( = )&( = ),pak = Důkaz: = = ( )=( )= =. Def.: Å( )monoid, Ñ ¾ Å,Pak Ñ 1 ¾ Åjeinverzníprvek,pokud Ñ Ñ 1 = Ñ 1 Ñ=.Prvek je invertibilní, pokud má nějaký inverzní prvek. Poznámka 1.10: Buď Å( )monoid,pak = Ñ ¾ Å Ñ 1 jejehopodmonoid. Každý inverzníprvekjeinvertibilní. Důkaz: uzavřenostna, -prosoučin2prvkůz ex.inv.prvek; inverz k inverzu je pův. prvek. Def.:Algebra ( 1 )jegrupa,pokudje ( )monoida 1 jeoperaceinv.prvku. Poznámka 1.11: Å( )monoid, Å množ. všechjehoinvertibilníchprvků. Omezímeli operaci na Å na prvky z Å a jako 1 vezmeme operaci inv. prvku na Å, pak Å ( Å 1 )jegrupa. Důkaz: Z1.10jemožné omezitna Å, Å jepodmonoid Å( )zdef. je grupa. Def.: À ( 1 )jenormálnípodgrupa,pokudjepodgrupaazároveň ¾ ¾ À: 1 ¾ À. jekomutativní(abelovská),pokudje komutativní. Poznámka 1.12: Každá podgrupa komutativní grupy je normální. Důkaz: z komutativity. Věta 1.13: Nechť ( 1 )jegrupaa relacena.pak jekongruence [ ] jenormální podgrupa a( ) ¾ právěkdyž 1 ¾[ ]. Důkaz: µ : kongruence-ověřituz. na (zrefl.),uz. na 1 :( ) ¾ µ( 1 (= ) 1 ) ¾ ;uz. na :( ) ( ) ¾ µ( ) ¾ ;z toho[ ]jepodgrupa. ( ) ¾, ¾ µ( 1 ( ) 1 ( ))=( 1 ) ¾ (refl.,sluč.)-normální podgrupa. Ověření( ) ¾ 1 ¾[ ] : µ zesluč.,vynásobitzleva 1, vynásobit zleva. :def. :( ) ¾ 1 ¾ À,dokázatže jeekvivalence(přímo),[ ] = À (přímo),slučitelnostsoperacemi- platí refl.relaci, 1 : 1 ¾ À µ 1 ¾ À µ ( 1 ) ¾ À, : 1 ¾ À(= ( 1 ) 1 ); 1 ( 1 1 ) =( ) 1 ( ) ¾ À. Def.: G/H =,kde jekongruenceodp.dle1.13normálnípodgrupě À. 2. Uzávěrové systémy na algebrách Def.: množina, È( ). jeuzávěrovýsystém,pokud(1) ¾,(2) ¾ ¾ Á µ ¾Á ¾. Def.:zobrazení Ð : È( ) : Ð ( )= ¾ senazýváuzávěr. Def.:zobr. «:È( ) È( )jeuzávěrovýoperátor,pokud «( ) ¾ È( ), «(«( ))=«( ), µ «( ) «( ) ¾ È( ). Poznámka 2.1: Systém všech podalgeber algebry A tvoří uzávěrový systém. Důkaz: z 1.1- průnik podalgeber je podalgebra- vyhovuje Věta 2.2: (1)Je-li uzávěrovýsystém,pak Ð jeuzávěrovýoperátor.(2)je-li «:È( ) È( )uzávěrovýoperátor,pakmnožina = ¾ È( ) «( )= tvoříuzávěrovýsystéma «=Ð. Důkaz: (1)dokázataxiomyuz. operátorupro Ð -1. plynezvl. Ð,2. oběinkluze( z 1., z2. ax. uz. systému),3. zteoriemnožin. (2)dokázataxiomy -1. ajepevnýbod «,2. «( ¾Á )= ¾Á - z1.ax.uz.op, z3.ax.uz.op.,dokázatže «( )= ¾ - «( ) ¾ podle2.ax.uz.op., «( )z1.ax. µ «( ) Ð( ). «( ) ¾ «( ) «( )= -z 3.ax. Poznámka 2.3: Systémvšechuzávěrovýchsystémůnamnožině tvoříuzávěrovýsystém na È( ). Důkaz:1.ax.: È( ) ¾È( ) ¾ È( ),2.ax.: ¾Á uz.systém?:1.ax.: È( )jeuz. systém; ¾ ¾Á,2.: ¾ ¾Á ¾  µ ¾Â ¾ ¾Á. Poznámka 2.4: Nechť a jsou2uz. systémyna ;,t.ž. a, potom Ð ( ) Ð ( ). Důkaz: Ð ( ) Ð ( )platídle2.2(1), Ð ( ) Ð ( )rozepsatjako průniky množin, z teorie množin jako 2.2(1)-3. Poznámka 2.5: Množina věch reflexivních(symetrických, tranzitivních) relací a množina všechekvivalencínamnožině tvoříuzávěrový systémna. Důkaz: proreflexivní,,kde jerefl.-ok,symetrickáatranzitivnípodobně,ekvivalencez2.3aprůniku předch. 2

Poznámka 2.6: Všechnykongruencenaalgebřetvoříuzávěrovýsystémna. Důkaz: prokaždouoperacizvl. množinasluč. relací Ê jeuz. systém,kongruencezprůniku(jeprůnikuz. systém?).1.ax jesluč.sčímkoliv,2.axpřímo Poznámka 2.7: Nechť jerelacena Je-lireflexivní(symetrická),pak + a 1 je taky reflexivní(symetrická). Důkaz: přímo. Poznámka 2.8: Nechť jerelace,pak(( ) ( ) 1 ) + =( 1 ) + jenejmenší ekvivalenceobs. (uzávěr vuz.systémuekvivalencí). Důkaz: ekvivalencez2.7,minimalita zřejmá(musím mít zaručenu refl., sym. i trans.) Def.: Nechť jealgebra,, jeuz. systémvšechpodalgeber. Pak Ð ( )je podalgebra generovanámnožinou. Poznámka 2.9: Nechť : jsou2homomorfismyalgeberstejnéhotypuað ( )=. Pokud (Ü)= (Ü) Ü ¾ (mn.generátorů),pak =. Důkaz: Vezmu = ¾ ( )= ( ),,dokážusluč.slib.operací µ jepodalgebra, Ð ( ) Ð ( ). 3. Izomorfismy Def.: 2ekvivalencena. Pak / -faktor-ekvivalencejerelacedefinovaná: ([ ] [ ] ) ¾ ( ) ¾. Poznámka 3.1: (1)Nechť jsouekvivalencena. Pak jeekvivalencena. (2) Nechť jeekvivalencena,pakex. právě1ekvivalence na,t.ž. a =. Důkaz: (1)dokázatkorektnostdefinice -([ 1 ] =[ 2 ] [ 1 ] =[ 2 ],( 1 1 ) ¾ ) µ(ztranzitivity )( 2 2 ) ¾. důkazekvivalence-přímo. (2) najdupodlepředpisu([ ] [ ] ) ¾ ( ) ¾,, jeekvivalence(zekvivalence ) µex.faktor-ekvivalence. Poznámka 3.2 : Nechť je kongruence na a ekvivalence na,. Pak je kongruencena jekongruencena. Důkaz: µ -z3.1plyneekvivalence, dokázatslučitelnostslib.operací «([ 1 ] [ Ò ] )=[«( 1 Ò )]-zesluč.. dokázatslučitelnost -tosaménaopak. Poznámka 3.3(Věta ohomomorfismu): Nechť : je homomorfismusalgeber stejnéhotypua kongruencena. Pak(1)ex. homomorfismus :,t.ž. =, právěkdyž ker. (2) jenavícizomorfismus,právěkdyž jenaa =ker. Důkaz: (1) µ přímýdůsledek1.5(4), zobr. : ([ ] )= ( )jedobředefinovanépodle1.5(4), slučitelnostpřímozpředpokladů. (2) µ ( 1 2 ) ¾ µ ([ 1 ])= ( 1 )= ( 2 )= ([ 2 ])( prosté) µ[ 1 ]=[ 2 ]. dokázatprostost : ( 1 )= ([ 1 ])= ([ 2 ])= ( 2 ) µ ( 1 2 ) ¾ker = µ [ 1 ] =[ 2 ]. Věta 3.4(1. větaoizomorfismu): Nechť : jehomomorfismusalgeberstejného typu,pak ( )jealgebrastejnéhotypua ker jeizomorfníalgebře ( ). Důkaz: definuji =ker,zpozn. 3.3ex. homomorfismus : ker ( ), jena ( ),protože jena ( ), =ker µ jeizomorfismus. Věta 3.5(2.větaoizomorfismu): Nechť jsoukongruencenaalgebře.pak ( ) ( ) jeizomorfní. Důkaz: z3.3(pro = ) homomorfismus : : ([ ] )=[ ]. je (zdef.)na,z3.4(pro ): ³ ( ) ker.zdef. ker =. 4. Svazy Def.:Relace namn. je(částečné)uspořádání,pokudjereflexivní,tranzitivníaslaběantisymetrická(tj. µ = ). Def.:Prousp. na, je ¾ nejmenší(největší)prvek,jestliže ¾ ( ¾ ). Ñ ¾ jeinfimum(supremum)mn., jdelionejvětšíprvekmnožiny ¾ ¾ (nejmenšíprvekmnožiny ¾ ¾.Značení:inf sup. Def.: Dvojici ( )nazvusvazem, je-li uspořádání a dvojici ex. sup ( )a inf ( ). Def.:Osvazu( )řekneme,žejeúplný,jestližeex.inf ( ),resp.sup ( )pro (implikuje existenci nejv. a nejm. prvku) 3

Poznámka 4.1 : Buď svaz, definujme bin. operace na : (průsek) a (spojení): =inf ( ) a = sup ( ). Pak platí: (1) =, =, (2) = =,(3) ( )=( ) (pro stejně),(4) ( )= = ( ). (pro lib. z ). Důkaz: (1),(2)triviální,(3)zdef.supremaatranzitivity ( ),stejně prob,c; protopronejmenšíhorníodhad,tj. platítaky; dálenejm. odhad ( ) µ ( ) ( ),zpětsymetricky.(4) ( )zdef.suprema,opačněplatí-horníodhady ( ). Poznámka 4.2: Buď Ë( )algebras2bin. operacemiproněžplatí4.1. Definujme relaci na Ë: ( = ). Potom (Ë ) tvoří svaz, kde sup ( )=, inf ( )=. Tj. můžeme svaz říkat algebře Ë( ). Důkaz: a): ověřitže je uspořádání(přímo),pak = (zdef.,4.1(1)),potominf = : (z4.1) µ inf,pak µ ( ).(prosupsymetricky). Věta 4.3: Každýuzávěrovýsystém jeúplnýmsvazem( ),kdesup ( )=Ð ( )a inf ( )=Ð ( ). Důkaz: vizvlastnostiuz.systémů Def.:(Ë )nechťjesvaz Ë( ),potom pokrýváb( ),pokud ¾ Ë:, = µ =nebo =. Def.:Nechť ( ) ¾ Ëjenejmenší(největší)prvek Ë,potom nazvemeatom(koatom)svazu Ë,jestliže ( ). Def.:HasseůvdiagramsvazujeorientovanýgrafsvrcholyzË,mezi budehranaz do ( bude podb),pokud. Poznámka 4.4: Je-li Ë( )svaz,potomje Ë( )takysvaz(opačnýsvaz) Důkaz: plyne z(4.1),(4.2) Poznámka 4.5: Nechť Ë( )jesvaz, ¾ Ë.Pokud,potom ( ) ( ) ) Důkaz: zdolníchodhadů: (( ) ), (( ) ) Def.: Ë( )jemodulární,pokud ¾ Ë: µ ( )=( ). Def.: :,kde( ) ( )jsousvazy. Pak jemonotónní,pokud 1 2 ¾ : 1 2 µ ( 1 ) ( 2 )(opačnésenepoužívá). Poznámka 4.6: Homomorfismussvazůjemonotónní. Důkaz: µ(4.2) = µ ( )= ( )= ( ) ( ) µ ( ) ( ). Poznámka 4.7: : jeizomorfismussvazů i 1 jsoumonotónní. Důkaz: µ zřejmé(4.6), sluč.s (podle(4.4)platíipro ).Zmonotonieaodhadů ( ) ( ) ( ), zmonotonie 1 1 ( ( ) ( )),aplikovat,vyjdeop.nerovnost. jebijekce,protoi 1 je homomorfismus. Poznámka 4.8: Nechť jemnožina, ¾, jeuz.systémna,obsaženývmnožině všech ekvivalencí (tj. podmnožina množiny ekvivalencí), systém podmnožin Æ È( ). Nechťplatí:(1)[ ] ¾ Æ ¾,(2) Æ ¾ Æ ¾ : Æ=[ ],(3) ¾ :[ ] [ ] µ. Pak Æ tvoříuzávěrovýsystém,zobrazení ³: Æ : ³( )=[ ] jesvazovýizomorfismus. Důkaz: Æ jeusp.množina; ³jedobředefinované,naz(1),(2);z(3)jeprosté-³( )=³( ) µ = µjebijekce, ³ 1 ([ ] )=.Z(3)je ³ 1 monotónní, : ³( )=[ ] [ ] = ³( )-³jemonotónní. Mámbijekcioběmasměrymezisvazemausp.množinou µmámna Æ i stejnoustrukturuvzhledem k.proto Æ jeuz.systém,zbytekz(4.7). Věta 4.9: Množina všech normálních podgrup grupy tvoří svaz, izomorfní svazu všech kongruencí. Důkaz: podle(4.8)-z(1.13)[ ] ¾ jenorm.podgrupa µ(4.8(1))ok, Æ ¾ Æ: Æ :( ) ¾ Æ 1 ¾ Æjez(1.13)kongruenceaÆ=[ ] Æ µ(4.8(2))ok,[ ] [ ] z(1.13) µ µ(4.8(3))ok. ³( )=[ ] jeizomorfismus. 5. Grupy Poznámka 5.1: Je-lizobr. : À,kde Àjsougrupy,slučitelnésbin. operací,pak jehomomorfismus. Důkaz: pro : ( )= ( )= ( ) ( ). ( ) 1 ex. (zdef. grupy),zleva jímvynásobit.pro 1 : = ( )= ( 1 )= ( ) ( 1 ),opačnésymetricky,chovásejakoinverzk ( ). 4

Def.: À, ¾ : ah= ¾ À,Ha= ¾ À,rmod À,lmod À jsourelacedané: ( ) ¾rmod À 1 ¾ À,( ) ¾lmod À 1 ¾ À. Poznámka 5.2: Pro ( 1 1), À a ¾ platí:(1)rmod À ilmod À jsouekvivalence. (2)( ) ¾rmod À ( 1 1 ) ¾lmod À (pronorm.podgrupylmodarmodsplývajíajsounavíc kongruence). (3) rmod À = lmod À,(4)[ ] rmodà = À,[ ] lmodà = À,(5) [ ] rmodà = [ ] lmodà = À. Důkaz: (1)reflexivnízuzavřenosti Àna,symetrickézuz. Àna 1,tranzitivní zuz. Àna,detailviz(1.13)pronorm. podgrupy. (2)přímozdef.,symetrielmod. (3)ex. bijekcez lmod À dormod À : : : ( )= ( 1 )(involuce),protomámbijekci : rmod À lmod À : ([ ] rmodà )=[ 1 ] lmodà. (4)[ rmodà ]= Ü ¾ ¾ À: 1 =Ü =À,lmod À symetricky. (5) def. zobr. :À À : ( )=. zjevněna,prosté: 1 = ( 1 )= ( 2 )= 2,vynásobit 1 zprava. Def.: À ( 1 1).index Àv ječíslo[ :À]= rmod À = lmod À. Věta 5.3(Lagrange): Je-li À ( 1 1),pak =[ :À] À. Důkaz: = ¾ rmod À = È ¾ rmod À (5.2(5))= È ¾ rmod À À = À [ :À]. Poznámka 5.4(důsledek): Velikost podgrupy dělí velikost konečné grupy. Důkaz: plyne z(5.3) Poznámka 5.5 : Je-li ³ : Z : ³ (Ò) = Ò, kde ¾ ( 1 1), pak ³ je grupový homomorfismusz(+ 0)a ( 1 1). Důkaz: Podle(5.1)slučitelnosts stačí. Přímo,zvl. případypro ³(Ñ+Ò),kde Ñ Ò 0 Poznámka 5.6(důsledek): Nechť ( 1 1)jegrupa, Ò Ñ ¾Z. Pak ¾ : (1)( Ò ) 1 = ( 1 ) Ò = Ò,(2)( Ò ) Ñ = ÒÑ. Důkaz: (1)slučitelnost ³s 1,(2)prokladnáčíslazdefinice, záporná z ind. rozšíření. Def.: Pro ( 1 1) ¾ je = nejmenšípodgrupaobs.. jecyklická, pokud ¾ : =. Poznámka 5.7: (1)Prokaždou À Z(+ 0)ex.číslo,t.ž. Z= = À( podgrupa jecyklická).(2) À Z Ò (+ 0)(Ò ¾N) : =0nebo Ò,t.ž. = À. Důkaz: À= 0 triv. příp.,vezmu À = 0. ¾ À 0,vezmunejmenšítakové. À, ¾ Àlib.,vydělím sezbytkem Ý= + ( Ü). ¾ À ( Ü) ¾ À µ Ý ¾ À, Ý µ Ý=0 = À.Pro(2) odlišnosti: =( Ü)mod Ò+Ýmod ÒNechť Ò: Ð:= ÆË ( Ò),zezpětnéhochoduEuklidovaalg. Ð=«+ Ò(«¾Z). Ðmod Ò=(«)mod Ò µ Ð ¾ µ Ð ¾ À,ale jeminimální, Ð ÆË 1 -spor. Věta 5.8: Nechť ( 1 1)jecyklická. (1)Je-li nekonečná, pak ³Z(+ 0). (2) Je-li Ò= konečné, pak ( 1 1) ³Z Ò (+ 0). Důkaz: Nechť =,podle(5.5)je ³:Z :³(Þ)= Þ homomorfismus. ker ³jez(1.13)kongruencevZµjednozn. korespondences nějakounormálnípodgrupou À Z. Z(3.4)Z ker ³ ³. z(5.7) Ò ¾ À= ÒZ(( ) ¾ker ³ ( ) ¾ ÒZ),pro Ò=0ker ³=,dostanu(1), Ò 0:z(5.5)dostanuizomorfismus :Z Z Ò,z (3.4)Z Ò ³Z ÒZ ³ Z ker ³ ³ -dostanu(2). Poznámka 5.9(důsledek): Každá(1) podgrupa a(2) faktorová grupa cyklické grupy je cyklická. Důkaz: (1) z(5.8)a(5.7);(2)pro = : [ ] =. Poznámka 5.10(důsledek): Nechť ( 1 1)jekonečnácyklickágrupaa,pak!À, t.ž. À =. Důkaz: =1µÀ= 0, 1:À= Ò = 0 Ò 2Ò 1)Ò (. Jednoznačnost: à = :Ã= à ³Z (1 Ü ( Ü)mod Ò). ¾ : = Ò, = ( Ò ) µ ležív. Ãa jsou2stejněvelkékonečnémn.-ex.izomorfismus. Poznámka 5.11: Nechť ( 1 1)jekonečnágrupa,Pak ¾ : =1. Důkaz: =1, kde = (zizomorf.sz ),podle(5.4), =(5.6),(5.4)( ) =1 =1. Poznámka 5.12: (1)Nechť Ò ¾N ¾Z Ò, =ÆË ( Ò),Pak Z Ò = Z Ò. (2) Z Ò =Z Ò ÆË ( Ò)=1. Důkaz: (1) =( Ü)+ÒÝ=( Ü)mod Ò, µ :( )mod Ò= µ ¾. (2) plynez(1)pro =1. µ : Ü Ý: Ü+ÒÝ=1, Ò µ 1,tj. ÆË ( Ò)=1. Def.:Zobrazení ³:N N: ³(Ò)= 0 Ò:ÆË ( Ò)=1 jeeulerovafunkce. 5

Poznámka 5.13: ³(Ò)= ¾Z Ò Ü:Ü =1,z(5.12(2))= ¾Z Ò =Z Ò = invertibilníprvkymonoiduz Ò. Důkaz: (5.12(2)),zdef. Věta 5.14(Malá Fermatova) : Ò ÆË ( Ò)=1 platí: ( ³(Ò) )mod Ò=1. Důkaz: ¾ Ò( 1), Òjepodle(1.11)grupa,podle(5.13) Ò =³(Ò),z(5.11)platí. Poznámka 5.15: (1) ³(Ô Ò )=(Ô 1)Ô Ò 1 pro ÔprvočísloaÒ ¾N. (2) ³(Ò Ñ)=³(Ñ) ³(Ò) pro Ò Ñ ¾N ÆË (Ò Ñ)=1. Důkaz: (1) ³(Ô Ò )=(Ô Ò 1) 0 Ô Ò ÆË ( Ô Ò ) 1. (2)naZ Ò Z Ñ definovatnásobení, dostanu součinový monoid. : Z ÑÒ Z Ò Z Ñ : ( )= ( mod Ò mod Ñ)jehomomorfismus(přímoověřitslučitelnosts 1),jeprosté( ( )= (Ð) Ð - mod Ò=Ðmod Ò mod Ñ=Ðmod Ñ,znesoudělnosti Ò Ñ Ð= ).jeina(2stejněvelkékonečné mn.) µjeizomorfismus. ( ) ¾Z Ò Z Ñ jeinvertibilní jsouinvertibilnívz ÒÑ. ³(ÒÑ)=(z 5.13) Z ÒÑ = (Z Ò Z Ñ ) = Z Ò Z Ñ = Z Ò Z Ñ =(5.13)³(Ò) ³(Ñ). Věta 5.16: Je-li Ò=Ô 1 1 Ô 2 2 Ô Ð Ð prvočíselný rozklad čísla Ò, t.j Ô jsouprvočísla, Ô = Ô = 1,pak ³(Ò)=Π Ð =1 (Ô 1)Ô 1. Důkaz: indukcíz(5.15(2)),úpravavýrazupodle (5.15(1)) Věta 5.17: Nechť Ì jetělesosoperacemi+. (Ì 0 )( 1 1)jekomutativnígrupa(z lin. algebry). Nechť jekonečnápodgrupa(ì 0 )( 1 1). Pakje cyklická. Důkaz: bez důkazu. 6. Okruhy Def.:Nechť Ê(+ 0 1)jealgebra,t.ž. Ê(+ 0)tvoříkomutativnígrupu, Ê( 1)jemonoidaplatí ( +)= + a( + )= + ¾ Ê.Pakje Êokruh. Poznámka 6.1: Prokaždé2prvky ¾ Ê(+ 0 1)platí: (1)0 = 0=0,(2)( ) = ( )= ( ), (3) ( )( )=, (4) Ê 1 0 =1 Důkaz: (1), (2),(3)zlin. algebry, jednoduchýmitriky;(4) triviální,mám2prvky; µ obměnou0=1 µ ¾ Ê: =1 = 0 =0. Def.:Nechť Ê(+ 0 1)jeokruhaÁ Ê.Pak Ájepravý(levý)ideál,pokud Á Ê(+ 0)(jei normální,protože Êjekomutativní)a ¾ Á Ö ¾ Ê: Ö ¾ Á(levý Ö ¾ Á)(důsledek:uzavřenost Ána násobení). Ájeideál,pokudjepravýazároveňlevýideál. Def.:Ideáljenetriviální,pokud Á = 0 aá = Ê. Věta 6.2 : Buď Ê(+ 0 1)okruh. Pak zobrazení, které kongruenci na okruhu Ê přiřadí[0] jeizomorfismussvazuvšechkongruencíasvazuvšechideálů(tj. [0] jeideál). Navíc ( ) ¾ +( ) ¾ [0]. Důkaz: z(4.8), předp. (4.8(1)) - jekongruenceina Ê(+ 0),[0] jenorm. podgrupa(z(1.13),(4.9)),ověřit ¾[0] Ö ¾ Ê: Ö ¾[0] Ö ¾[0] -z ( 0) ¾ (Ö Ö) ¾, sluč. s. (4.8(2))z1.13 kongruencena Ê(+ 0),dokázatslučitelnost s 1-1 zreflexivity; :( 1 2 ) ¾, ( 1 2 ) ¾, ( 1 2 ) 1 ¾ Á, 2 ( 1 2 ) ¾ Á µ ( 1 1 ) ( 2 2 )=( 1 2 ) 1 + 2 ( 1 2 ) ¾ Á. (4.8(3)) :[0] [0] µ -platíiprosystém kongruencína Ê(+ 0)z(4.9),tenjevětší µplatí. 6