Trojské trumfy pražským školám

Podobné dokumenty
Trojské trumfy pražským školám

Trojské trumfy. pražským školám SAVANY A STEPI. Didaktický balíček č. 8. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Trojské trumfy. pražským školám RYBÍ INTERMEZZO VE FATA MORGANĚ. Pracovní list č. 8 řešení. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Trojské trumfy. pražským školám BIOMY. Edukační program č. 1. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Trojské trumfy. pražským školám PYTLÁCTVÍ A NEDOVOLENÝ SBĚR. Pracovní list č. 4. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Trojské trumfy. pražským školám BARVY U ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Martin Svoboda, IV. B

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Trojské. rumfy. pražským školám BIOKATALYZÁTORY. Didaktický balíček č. 14. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Trojské trumfy. pražským školám BARVY U ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

VY_32_INOVACE_Z6 1. Téma: Polární kraje. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země

Trojské trumfy. pražským školám DENDROBĚH VE STROMOVCE. Pracovní list č. 14. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Trojské trumfy. pražským školám VÍNO A VINNÁ RÉVA. Didaktický balíček č. 11. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Trojské trumfy. pražským školám BARVY U ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Trojské trumfy. pražským školám CITES OHROŽENÝ DRUH NENÍ SUVENÝR. Pracovní list č. 3. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Trojské trumfy. pražským školám PYTLÁCTVÍ A NEDOVOLENÝ SBĚR. Pracovní list č. 4 řešení. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

VY_32_INOVACE_Z6 2. Téma: Tundra. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Do severu na jih a z jihu na sever

Trojské trumfy. pražským školám BAROKO. Edukační program č. 2. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

Učební osnovy vyučovacího předmětu zeměpis se doplňují: 2. stupeň Ročník: šestý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Šablona č ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Trojské trumfy pražským školám

Šablona č ZEMĚPIS. Biomy polární a mírný pás

Zeměpisná olympiáda 2012

Vzdělávací oblast:člověk a příroda Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

DUM č. 8 v sadě. 20. Ze-2 Evropa

Trojské trumfy pražským školám

Trojské trumfy. pražským školám AUSTRÁLIE. Didaktický balíček č. 4. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

EU V/2 1/Z27. Světový oceán

EU V/2 1/Z19. Evropa poloha a povrch

Trojské trumfy. pražským školám PYTLÁCTVÍ A NEDOVOLENÝ SBĚR. Pracovní list č. 4 řešení. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

anotace výstupu: Prezentace slouží k výkladu a zapojení žáků prostřednictvím animací. Žáci doplňují chybějící pojmy.

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

Maturitní otázky ze zeměpisu

Ekologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav

Trojské trumfy. pražským školám BARVY U ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Trojské. rumfy. pražským školám BIOKATALYZÁTORY. Didaktický balíček č. 14. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Povrch, vodstvo a podnebí Ameriky - pracovní list do zeměpisu

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.

Mezipředmět. vazby. Metodická poznámka. Průřezová témata. Období splnění. Rozsah vyžadovaného učiva. Návrhy učiva pro nadané žáky

Seznam šablon - Zeměpis

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Název: Osídlení Evropy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

49.Tundra a polární oblasti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 6. KUDLÁČEK

Vysvětlí strukturu vesmíru. Vyjmenuje, která tělesa tvoří sluneční soustavu a porovná planety sluneční soustavy.

VY_32_INOVACE_18_SVETOVY_OCEAN

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Biosféra - Polární pustiny Učební pomůcky: Viz zeměpisný test ZÁPIS

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

Trojské trumfy. pražským školám TROPICKÝ DEŠTNÝ LES V BOTANICKÉ ZAHRADĚ. Pracovní list č. 7. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Polární biologie rostlin. 1. přednáška Biomy, Arktida vs. Antarktida

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

Trojské trumfy. pražským školám. POUŠTĚ a POLOPOUŠTĚ. Didaktický balíček č. 1. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Trojské trumfy. pražským školám ČIŠTĚNÍ VODY. Didaktický balíček č. 3. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Datum ověření: PROJEKT: OP VK Název materiálu: TEST OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ PRACOVNÍ LIST VY_52_INOVACE_S2_Z36_35

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Země v oblasti Skandinávské pol.,polární kruh chladnější podnebí

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6.

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

ročník 7. č. 15 název

Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)

Inovace výuky Člověk a jeho svět

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

Krajinná sféra 50.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Jméno: 1. Červenou pastelkou obtáhni hranice států severní Evropy. Modrou pastelkou doplň názvy moří a oceánů.

Podnebí:.. Počasí: lokalizace sluneční svit teplota zajímavost. Tropický podnebný pás. Subtropický podnebný pás. Mírný podnebný pás

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Zeměpis (geografie) - ročník: PRIMA

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Místopis Angloameriky

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí

Fyzická geografie. Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka

Transkript:

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Didaktický balíček č. 12 Trojské trumfy pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 BIOMY SVĚTA

A B? doplňte domácí úkol napište?! nápověda laboratorní práce prezentace úkol na výběr vyfoťte DB = didaktický balíček PL = pracovní list PM = pracovní materiály Členové realizačního týmu projektu: Manažer projektu Hlavní metodička Metodičky Metodik Odborné garantky Odborný garant Výtvarnice projektu Mgr. Radim Jendřejas (Trojské gymnázium) Mgr. Zuzana Venclíková (Trojské gymnázium) Mgr. Ivana Motýlová (Trojské gymnázium) Mgr. Ada Hrstková (Trojské gymnázium) Mgr. Tereza Chýlová (Trojské gymnázium) Ing. Ludmila Horká (Trojské gymnázium) Ing. Lukáš Marek (Trojské gymnázium) Mgr. Věra Bidlová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) PhDr. Eva Vítová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) RNDr. Milena Peterová (Zoo Praha) Mgr. František Tymr (Zoo Praha) Bc.A. Eva Göndörová (Zoo Praha)

DB Č. 12 ŘEŠENÍ PL Č. 1 Polární oblasti Pracovní list pro práci ve škole GEOGRAFIE Určeno pro individuální práci Přestože polární oblasti jsou málo osídlené, mají pro člověka obrovský význam. Zabírají sice jen zhruba 7 % povrchu zeměkoule, je v nich ale soustředěno přes 90 % veškeré sladké vody na Zemi. 1. Napište, jaké podmínky musí splňovat polární oblasti. Pak je zakreslete a popište v mapě. oblast na S a J od polárních kruhů střídání polárních dní a nocí výskyt ledovců a sněhu velice chladné podnebí (nízké průměrné teploty) oblasti tunder a polárních pustin (velice málo vegetace) 2. Proč není postačující podmínkou přítomnost ledovce? ledovce se nevyskytují pouze v polárních oblastech, ale také v horských oblastech všech podnebných pásů 3. Antarktida a Arktida se lidem často pletou. Vymyslete alespoň 4 rozdíly mezi těmito oblastmi. ANTARKTIDA jižní polokoule samostatný kontinent nemá stálé obyvatelstvo žijí zde šelmy, ale ne tučňáci ARKTIDA severní polokoule oblast Severního ledového oceánu a okrajových oblastí Asie, Evropy a Ameriky i s ostrovy a souostrovími má stále obyvatelstvo (např. Inuité, Aleuté, Čukčové, Laponci) nežijí zde šelmy, ale zato tučňáci 1

Antarktida je největší zaledněnou oblastí na Zemi. Z celkové rozlohy kontinentu, což je téměř 14 mil. km², pokrývá ledovec 96 % povrchu, přičemž antarktický led představuje 90 % z veškerého světového zalednění. V antarktickém ledu je ukryto přes 80 % světových zásob sladké vody. V roce 1959 vznikla tzv. Antarktická smlouva, ve které se signatářské země zavázaly k dodržování stanovených pravidel. 4. Přečtěte si obsah smlouvy a do rámečku pod textem vlastními slovy shrňte její nejdůležitější body. Neopomeňte zejména článek 4. Preambule Antarktida má sloužit výhradně mírovým účelům a nemá být dějištěm ani předmětem mezinárodních sporů. Článek 1 Antarktida bude sloužit pouze mírovým účelům, jakékoliv vojenské využití je zakázáno (vojenský personál či zařízení je ovšem možné využít pro mírové účely). Článek 2 V Antarktidě bude pokračovat svobodný vědecký výzkum a spolupráce. Článek 3 Smluvní strany si budou vyměňovat vědecký personál, údaje a výsledky vědeckých pozorování a informace o plánech vědeckých prací. Článek 4 Dosavadní vznášené nároky všech států na územní svrchovanost v jakékoliv části Antarktidy jsou zmrazeny po dobu platnosti této smlouvy. Článek 5 Jsou zakázány jaderné výbuchy i zneškodňování radioaktivního odpadového materiálu v Antarktidě. Článek 6 Smlouvě podléhá území na jih od 60. rovnoběžky jižní šířky, včetně plovoucích ledovců (nikoliv volné moře). Článek 7 Smluvní strany mají právo jmenovat pozorovatele pro jakoukoli inspekci a tento pozorovatel má v kteroukoli dobu volný přístup do všech oblastí Antarktidy (včetně všech stanic, lodí a letadel na základnách); každá smluvní strana musí ostatní informovat o všech výpravách do Antarktidy, o všech stanicích a o každém vojenském personálu či vybavení. Článek 8 Všichni pozorovatelé i vědecký personál podléhají jurisdikci svého státu. Článek 9 Zástupci smluvních stran se budou scházet na pravidelných konferencích, kde budou diskutovat o všech problémech, které se týkají Antarktidy. Článek 10 Všechny smluvní strany zajistí, aby v Antarktidě nebyla prováděna žádná činnost, odporující této smlouvě. Článek 11 Jakékoli spory se budou řešit mírovými prostředky, jednáním a šetřením; pokud nedojde k dohodě, bude spor řešit mezinárodní soud. Článek 12 Smlouva může být kdykoli změněna nebo doplněna, pokud budou souhlasit všechny smluvní strany; po uplynutí 30 let od započetí platnosti smlouvy je k její změně nutný souhlas pouze většiny smluvních stran. Článek 13 Smlouvu může v budoucnu podepsat jakýkoli stát OSN nebo jakýkoli jiný stát, pokud souhlasí všechny smluvní strany. Článek 14 Smlouva bude uložena v archivu vlády Spojených států amerických. 5. S Antarktidou se pojí i zajímavá čísla. Přijdete na to, co daná čísla znamenají? 1 958 m n. m. průměrná nadmořská výška kontinentu -89,2 C 4 892 m n. m. výška nejvyšší hory Antarktidy Mt. Vinson v Ellsworthově pohoří 14. 12. 1911 toho dne poprvé dosáhl člověk jižního pólu (norská výprava vedená Roaldem Amundsenem) 2 nejnižší naměřená teplota nejen na Antarktidě, ale i na Zemi (na ruské výzkumné stanici Vostok)

6. Arktida je oblast v Severním ledovém oceánu, která je vymezována severním polárním kruhem a izotermou +10 ºC (spojnice míst s průměrnou teplotou nejteplejšího měsíce 10 ºC). Arktida zasahuje do několika států. S pomocí atlasu najděte alespoň 5 těchto států. Rusko Švédsko Finsko Norsko Kanada USA (Aljaška) Dánsko (Grónsko) 7. Na rozdíl od Antarktidy má Arktida stálé obyvatelstvo. Každý někdy slyšel o Inuitech neboli Eskymácích, zatímco o Sámech ví jen málokdo. Přečtěte si krátký článek a podtrhněte v něm nové informace, ty nejzajímavější si vypište do rámečku. Uveďte hlavní rozdíly mezi Inuity a Sámy. Kdo jsou Inuité a Sámové V posledních letech přibývá na českých festivalech world music interpretů z dalekého severu... Diváci jsou jejich nezvyklým způsobem zpěvu mnohdy zaskočeni... Nám novinářům zpravidla chybějí slova, kterými by se dal zážitek popsat. A navíc tápeme v základní terminologii a vysvětlujeme, že Sámové jsou Eskymáci... Nejsou a nemají s nimi kromě života za severním polárním kruhem mnoho společného. Je obvyklé, že jeden národ dává druhému pojmenování podle ne zrovna pozitivní vlastnosti. Vždyť i my Češi své germánské sousedy označujeme jako němé, neboť jejich jazyk připadal našim předkům nesrozumitelný. Podobně vikinští plavci, kteří se jako první Evropané setkali s domorodými obyvateli grónského pobřeží, označili tyto muže a ženy germánským Skraelingar, řvouni. Vžilo se však až pozdější pojmenování Eskymáci, které vychází z výrazu indiánů Kríů aškimeg, což znamená ten, kdo jí syrové maso. Sami Eskymáci se však nazývají Inuit, což v jejich jazyce znamená prostě lidé. Eskymáci, kteří obývají rozsáhlé oblasti od Grónska, Aljašky a Kanady až po severovýchodní Sibiř, patří antropologicky k arktickému mongoloidnímu typu. Inuité se těší značné autonomii zejména v Grónsku a v Kanadě. V Grónsku je grónská eskymáčtina (vedle dánštiny) úředním jazykem, kterým na největším ostrově světa hovoří asi 69 % obyvatel... Kromě toho v Kanadě existuje administrativní region Nunavik v rámci provincie Québec. Oficiálním jazykem Nunaviku je eskymácký jazyk inuktikut, kterým se vyučuje v prvních třech třídách základní školy a který má vlastní slabičné písmo... V dalších oblastech Kanady (Severozápadní teritoria a Labrador) Inuité píší latinkou. (Eskymáci z Aljašky a Sibiře nepatří mezi Inuity ve vlastním slova smyslu a používá se pro ně výraz Yupik.) Pro Sámy, což je etnikum ze severských oblastí Norska, Švédska, Finska a ruského poloostrova Kola, máme původní české pojmenování Laponci či ještě archaičtější Lopaři. Ani tyto výrazy nejsou politicky korektní, protože slovo Laponec pochází buď z norského lapp (necivilizovaný, hloupý), nebo v lepším případě z finského lape (odlehlý)... Sámové jsou nám antropologicky, kulturně i jazykově bližší než Inuité. Jde o Evropany, kteří hovoří několika příbuznými jazyky z uralské jazykové rodiny. Mají složitý systém samohlásek a dvojhlásek a podobně jako příbuzní Finové rozlišují krátké a dlouhé souhlásky. Skloňují (mají 8 9 pádů) i časují, pro tvorbu slov a jejich tvarů používají řady přípon a předpon. V současné době se rozlišuje kolem 10 variant sámštiny, přičemž počet mluvčích se pohybuje od několika jednotlivců až po 25 000 mluvčích severní sámštiny. Milan Tesař dostupné z http://hudba.proglas.cz/detail-clanku/kdo-jsou-inuite-a-samove.html, kráceno 3

8. S polárními oblastmi je spojován problém ozonových děr. Napište, které z oblastí se týká, čím je způsoben a jaké má důsledky. Ozonová díra vzniká poklesem koncentrace ozonu v ozonosféře, který je způsoben lidským znečišťováním atmosféry (oxidy dusíku a halogenovými uhlovodíky tzv. freony). Nejvíce tímto problémem trpí velká města. Největší dosud zaznamenaná ozonová díra je nad Antarktidou. icetrendmap2008.pdf 2008-11-27 13:25:16 9. Velkým problémem Arktidy je ubývání ledovců i mořského ledu. Prohlédněte si mapku a odhadněte, jakou rychlostí se ledová plocha Arktidy zmenšuje. Za období mezi rokem 1982 a 2008 ubyly velmi přibližně 3 miliony km 2, tj. 37,5 % plochy ledu (1982 cca 8 milionů km 2, 2008 cca 5 milionů km 2 ), což odpovídá průměrné rychlosti ubývání ledové plochy cca o 115 tisíc km 2 ročně. Kromě plochy je však důležitá také síla ledu, kterou tyto snímky CMY nezachycují (více v doporučení pro K učitele). C M Y CM MY CY 1982 2008 Median minimum extent Minima arktického mořského ledu v září 1982 a 2008. Plná čára ukazuje průměr of ice z cover minimální (1979-2000) ledové pokrývky z let 1979 2000. Zdroj: Hugo Ahlenius, UNEP/GRID-Arendal, http://maps.grida.no/go/graphic/arctic-sea-ice-minimum-extent-in-september-1982-and-2008 10. Zvířata žijící v polárních oblastech jsou speciálně přizpůsobena k životu v drsných klimatických podmínkách. Prohlédněte si zvířata na obrázcích a napište jak. bílé zbarvení kratší uši (opatření proti ztrátě tepla) hustší srst zajíc mírného pásu polární zajíc Věděli byste, která dvě polární zvířata se nemohou ve volné přírodě setkat? tučňák a lední medvěd liška mírného pásu polární liška Za domácí úkol splňte jednu z následujících úloh dle vlastního výběru. a/ Zjistěte, jaký je rozdíl mezi pevninským, šelfovým a horským ledovcem. pevninský ledovec = ledovec s velkou rozlohou a mocností vázaný na polární oblast (dnes pouze na Antarktidě a v Grónsku) šelfový ledovec = ledovec při okrajích kontinentů a v zálivech horský ledovec = ledovec v horských a velehorských oblastech s menší mocností i rozlohou b/ Zjistěte, co je polární den a polární noc a čím jsou způsobeny. polární den = souvislé období světlého dne, které trvá na polárních kruzích 24 hodin, směrem k pólům se prodlužuje a na pólech je nejdelší půl roku polární noc = souvislé období, kdy Slunce nevyjde nad horizont a nastává tma. Na polárních kruzích trvá 24 hodin, směrem k pólům se prodlužuje a na pólech je nejdelší půl roku Střídání polárního dne a noci je způsobeno sklonem zemské osy a oběhem Země kolem Slunce. Pokud je na severní polokouli polární noc, na jižní bude naopak polární den. c/ V dobách ledových zasahoval kontinentální ledovec i na území ČR. Zjistěte, z čeho to lze poznat a kde v ČR se takové doklady nacházejí. Přítomnost kontinentálního ledovce dokládají štěrkopískové uloženiny ledovcového původu s balvany ze švédské žuly (Jítravské sedlo mezi Ještědským hřbetem a Lužickými horami, Moravská brána u Hranic ). 4

DB Č. 12 BIOMY DOPORUČENÍ PRO UČITELE PL je vázán na probírání konkrétního učiva (biosféra, kryosféra, litosféra, regionální geografie, globální problémy světa) a předpokládá se, že se žáci v daném tématu alespoň zhruba orientují. PL může sloužit k zopakování a prohloubení učiva o polárních oblastech. K vypracování vybraných úkolů mohou žáci používat atlas. Některé úkoly jsou koncipovány na pravidlu výběru student si může zvolit úkol, který mu vyhovuje či který ho zaujal, nemusí splnit všechny úkoly. Touto cestou je možné studenty motivovat k práci a překonat jejich nechuť z toho, že musí. Mohou si totiž vybrat. Úkol č. 9 je možné pojmout jen orientačně, tedy skutečně pouhým odhadem ( by oko ), nebo je možné pokusit se plochy nějakým způsobem měřit (záleží na fantazii a šikovnosti sudentů). Je vhodné vysvětlit, že právě v září je každoročně rozsah ledu nejmenší, poté se opět ledová plocha zvětšuje proto se minima uvádějí pro září. Vysvětlení metod měření rozsahu ledové plohy a mnoho dalšch zajímavých dat, grafů a komentářů k tématu najdete např. na stránkách National Snow and Ice Data Center (http://nsidc.org/arcticseaicenews/) nebo Arctic Sea-Ice Monitor (http://www.ijis.iarc.uaf.edu/en/home/seaice_extent.htm). K otázce síly ledu doporučujeme článek O. Berana na http://www.osel.cz/index.php?clanek=4051. Téma nabízí další možná rozšíení, jako je zkoumání dat a grafů, porovnávání informací z různých zdrojů apod. Optimální čas pro vypracování PL je 45 minut, pro kontrolu a vyhodnocení je vhodné vyčlenit dalších 20 minut. PL lze hodnotit např. podle procenta splněných úkolů nebo na základě sebehodnocení pravidla si stanoví učitel. K dispozici je i další literární ukázka, která se nevešla do vlastního pracovního listu, ale mohla by přispět k lepší představě žáků o polárních oblastech. Někde je jistě ten kraj, kde přece jen bude zlatá svoboda, někde na té veliké zemi bude místečko, na kterém se usadí a bude žít podle svého. V Irkutsku se náhodou dověděl, že svobodní jsou jenom synové zlatého severu, jejichž škunery a šalupy plují pod vlajkou ledního medvěda. Jan Welzl se do těch krajů vydal. Šel jako v pohádce, čtyři léta pěšky napříč Sibiří, pustinami a pralesy, do země, o které slyšel, že tam může být člověk úplně svobodný, že je tam skutečným pánem a že všechno, co je dar přírody, si může kdykoli vzít.. Stal se svobodným člověkem na samém konci světa, na pustém ostrově Nové Sibiři, v chudobném jeskynním doupěti, které si sám pořídil. Líbilo se mu zde, houževnatě pracoval a shromažďoval majetek. Byl vším: zámečníkem, lékařem, pošťákem, lovcem, zlatokopem, velrybářem a obchodníkem, jednoho dne byl dokonce zvolen náčelníkem a nejvyšším soudcem v kraji. Pak už rychle bohatl a stal se majitelem krásné lodi Laury a spolumajitelem několika menších šalup. Jeho spřežení dopravovala poštu, jeho psi sváželi náklady ryb na všech okolních ostrovech, jeho lodi odvážely kožešiny do velkoobchodů a přivážely odtud živobytí, které se prodávalo nejen na ostrovech mezi bílými lovci, ale i mezi zlatokopy v Kanadě a na Aljašce mezi Indiány a Eskymáky. Kapitál se hromadil a k svobodě syna zlatého severu přirůstala i naděje na klidné stáří, které prožije sice nikoli v přepychu, ale v blahobytném a klidném pojídání medvědích tlapek a výborných lososů v té krásné, třebas studené zemi. Ale roku 1924 se stala hrozná příhoda GOLOMBEK, B., VALENTA, E. Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě. Nejtěžší léta Eskymo Welzla. Praha: Odeon, 1971. s. 14 15, kráceno. Otázky k textu: 1. Jaká hrozná příhoda se mohla Eskymu Welzlovi stát? Popusťte uzdu své fantazie a odhadněte pokračování příběhu. Ten, kdo je zvědavý, jak to bylo doopravdy, si může knihu přečíst nebo najít informaci na internetu a s příběhem seznámit ostatní. 2. Kteří Češi se dostali v 19. st. až do severních krajů a popsali svou zkušenost v literatuře? (Welzl, Běhounek) 3. Zjistěte, kolik let žil Eskymo Welzl mezi Eskymáky a jak se na severu v té době žilo. (30 let) 4. Odhadněte, zda by se hl. hrdinovi líbilo na severu i dnes. 5