VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_23 Úvodní část seznámení s cílem hodiny Báje a pověsti Hlavní část čtení textu s porozuměním, žák odpovídá na otázky týkající se textu Závěrečná část zpětná vazba probrané látky Shrnutí Autor: Mgr. Jitka Bílková 12. 4. 2013 5. ročník Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: žák se seznamuje s nejznámějšími pověstmi, vyhledává v textu informace, odpovídá na otázky Číslo klíčové aktivity: I/2
Báje a pověsti z Čech Miloš V. Kratochvíl O vodnické vděčnosti V Polabci na Poděbradsku slavili jednou posvícení. Když posvícení, tak posvícení! Šup s husami na pekáč a s krmníky do necek! Z hospodyň se jen kouřilo, co měly práce, a z pecí vycházely koláče, jeden lepší než druhý: s mákem, tvarohem, povidly, se žmolenkou inu, jen těch vůní, co bylo ve vzduchu. Až se sliny sbíhaly. A když to bylo zrovna v nejlepším a ve statcích a chalupách se nosilo na stůl, přijde na polabeckou náves vandrovní. Ani malý, ani velký, takový nijaký, jenže byl trochu spíš škaredý než hezký. Zastavil se, a jen se zastavil, uhodily mu do chřípí ze všech stran takové příjemné vůně, že nevěděl, kterým směrem by se měl obrátit. A už ho také z jedněch oken domácí spatřili a hned, aby šel dál, že dneska nesmí žádný vandrovní s hladem projít. Už chtěl milý chlapík vykročit k chalupě, kam ho zvali, když tu ze statku za jeho zády stejná písnička: Pojďte, vandrovní, ke stolu, ať nám s vámi neodejde štěstí! Zkrátka za chvilku ho zvali do všech chalup a statků, co jich bylo na návsi. Slyším vás, slyším, lidičky, povídá vandrovní, a je to hezké, že mě všichni zvete. Tak abych nikoho neurazil, zatočím se teď na patě, a proti kterým vratům se zastavím s nosem kupředu, tam půjdu. A opravdu se mužíček roztočil na podpatku, jenže to jste měli vidět točil se tak rychle, že jsi nerozeznal záda od břicha a celý vypadal jako vysoustruhovaná kuželka. Až se najednou zarazil a zrovna proti chalupě koláře Vojty. Kolář už předtím koukal jako u vyjevení, jak se vandrovní na patě točil, a teď ho bude mít tedy hostem. No host do domu, bůh do domu, a to se ví, všecka pocta mu náleží. Posadili
tedy vandrovního ke stolu, ani se neptali, nač má chuť, a nandávali mu plný talíř ode všeho. Jen bylo zvláštní, jak si host neustále žádal vodu a pořád mezi jídlem pil a pil. To už začalo být divné i Vojtově ženě copak je to za mužského, o posvícení si ani jednou piva nezavdá a jen a jen to husí víno! A tak, když se to hodilo, jak nesla koláče kolem stolu, přitočila se k vandrovníkovi a pořádně si ho prohlédla. A tu to spatřila: Z levého šosu kabátu mu na zem kapala voda. Hastrman! Jen jí to napadlo, hned to také vykřikla. Můžete si představit ten poprask kolem stolu. Ale vodník vandrovní se ani nepohnul. Toliko v tváři všecek zezelenal a očkama šmejdil, cože se teď bude dít. První se vzpamatoval sám kolář Vojta. Uhodil plochou dlaní do stolu, a když se křik a štěbot stolovníků a ženských ztišil, řekl rozvážně: Kdo přišel v dobrém pod mou střechu, v dobrém také zůstane. Ostatně jsem ho sám pozval, a je to tedy můj host, ať je kdo je. A už také pozvedl džbánek a přiťukl si s vodníkem, který se jen do široka šklíbil, což u vodníků a žab znamená úsměv. Když to vše tak dobře dopadlo, uklidnili se záhy i ostatní hosté i domácí a po hostině sama kolářova žena připravila vodníkovi tolik výslužky, že ji sotva unesl. Tehdy se zvedl a kývnutím ruky si zavolal milého Vojtu stranou. Všichni byli napjati, co mu chce, ale nic se nedozvěděli, protože to, co vodník říkal, zašeptal Vojtovi do ucha. Pak se všem hluboce uklonil a odešel. Jen malá loužička po něm zůstala vedle židle, na které seděl, jak mu z šosu kapalo. Když byl pryč, byli všichni zvědavi, co ještě Vojtovi pověděl. Nu, kolář se nedal dlouho nutit: Jestlipak víte, sousedé, co mi hastrman slíbil? Moc se mu mezi námi líbilo a za to pohoštění prý se postrádá, že z celé vsi se do devátého kolena nikdo neutopí! A tak prý se také stalo. Ostatně můžete se na to v Polabci zeptat.
Úkoly k textu: 1) Ve které vesnici se děj odehrával? 2) Co je to posvícení? Vzpomínková slavnost na posvěcení kostela / Slavnost na vítání zimy (vyber správnou odpověď) 3) Jakou náplň měly koláče? 4) Kdo je to vandrovní? 5) Proč lidé zvali vandrovního ke stolu? 6) Jakým způsobem se vandrovní rozhodl, kdo ho bude hostit? 7) Kdo ho hostil? 8) Kdo byl ve skutečnosti vandrovní? 9) Jak se zachoval kolář, když zjistil, kdo vandrovní ve skutečnosti je? 10) Myslíš, že se zachoval správně? 11) Která věta v textu tě ujistí v tom, kým vandrovní ve skutečnosti byl? 12) Co u vodníků a žab znamená úsměv? 13) Co vandrovní přislíbil kolářovi, když odcházel? 14) Jak vypadal vandrovní, když se roztočil na podpatku? 15) Přečti si úryvky a vymysli pro ně vhodný název No host do domu, bůh do domu, a to se ví, všecka pocta mu náleží. Posadili tedy vandrovního ke stolu, ani se neptali, nač má chuť, a nandávali mu plný talíř ode všeho. Jen bylo zvláštní, jak si host neustále žádal vodu a pořád mezi jídlem pil a pil. To už začalo být divné i Vojtově ženě copak je to za mužského, o posvícení si ani jednou piva nezavdá a jen a jen to husí víno! A tak, když se to hodilo, jak nesla koláče kolem stolu, přitočila se k vandrovníkovi a pořádně si ho prohlédla. A tu to spatřila: Z levého šosu kabátu mu na zem kapala voda. Hastrman!
V Polabci na Poděbradsku slavili jednou posvícení. Když posvícení, tak posvícení! Šup s husami na pekáč a s krmníky do necek! Z hospodyň se jen kouřilo, co měly práce, a z pecí vycházely koláče, jeden lepší než druhý: s mákem, tvarohem, povidly, se žmolenkou inu, jen těch vůní, co bylo ve vzduchu. Až se sliny sbíhaly. Slyším vás, slyším, lidičky, povídá vandrovní, a je to hezké, že mě všichni zvete. Tak abych nikoho neurazil, zatočím se teď na patě, a proti kterým vratům se zastavím s nosem kupředu, tam půjdu. A opravdu se mužíček roztočil na podpatku, jenže to jste měli vidět točil se tak rychle, že jsi nerozeznal záda od břicha a celý vypadal jako vysoustruhovaná kuželka. Až se najednou zarazil a zrovna proti chalupě koláře Vojty. Použité zdroje: KRATOCHVÍL, M. V., Báje a pověsti z Čech, Albatros, Praha 1984, 13-736-84 http://office.microsoft.com obrázek Text: vlastní tvorba autora
Ukázka správných odpovědí Úkoly k textu: 1) Ve které vesnici se děj odehrával? Polabec 2) Co je to posvícení? Vzpomínková slavnost na posvěcení kostela / Slavnost na vítání zimy 3) Jakou náplň měly koláče? Makovou, tvarohovou, povidlovou a žmolenka 4) Kdo je to vandrovní? Vandrák 5) Proč lidé zvali vandrovního ke stolu? Aby jim neodešlo štěstí z domu 6) Jakým způsobem se vandrovní rozhodl, kdo ho bude hostit? Roztočil se na patě a kam ukáže jeho nos, tam půjde 7) Kdo ho hostil? Kolář Vojta 8) Kdo byl ve skutečnosti vandrovní? Hastrman 9) Jak se zachoval kolář, když zjistil, kdo vandrovní ve skutečnosti je? Šlechetně, nebál se a v dobrém ho pohostil 10) Myslíš, že se zachoval správně? Ano 11) Která věta v textu tě ujistí v tom, kým vandrovní ve skutečnosti byl? Z levého šosu kabátu mu na zem kapala voda 12) Co u vodníků a žab znamená úsměv? Široké šklíbnutí 13) Co vandrovní přislíbil kolářovi, když odcházel? Že z celé vsi se do devátého kolena nikdo neutopí 14) Jak vypadal vandrovní, když se roztočil na podpatku? Jako vysoustruhovaná kuželka 15) Přečti si úryvky a vymysli pro ně vhodný název vlastní odpověď