Čj. MZP/2018/710/

Sekce technické ochrany životního prostředí Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Čj. MZP/2018/710/848 19.12.2018 APLIKACE 14 ODST. 5 ZÁKONA O INTEGROVANÉ PREVENCI NA VELKÁ SPALOVACÍ ZAŘÍZENÍ Úvod Účelem dokumentu je podrobněji rozpracovat možnosti postupu provozovatelů a povolujících orgánů při implementaci prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení. Jedná se o postup v případech, kdy se uplatní ustanovení 14 odst. 5 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Tímto se doplňuje materiál k metodickému dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení, který byl publikován prostřednictvím informačního systému integrované prevence 15.04.2014. Tento materiál i metodika z roku 2014 by měly usnadnit zpracování žádosti a hodnocení podle příloh 1 a 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci. S ohledem na charakter dotčeného odvětví se tento materiál týká pouze stávajících zařízení ve smyslu definice závěrů o BAT pro velká spalovací zařízení. Dokument je primárně aplikovatelný na SO2, NOx a prach (TZL). Pro ostatní polutanty (např. Hg) má pouze informativní a podpůrný charakter, zejména s ohledem na absenci relevantních sektorových dat, aplikovatelných na národní úrovni, ve vlastním materiálu. Ačkoliv metodika pracuje pouze s náklady jako takovými, je nutné zdůraznit, že v rámci žádosti je nutné zvýšené náklady na aplikaci BAT formálně přiřadit některému z kritérií, uvedených 14 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona o integrované prevenci. 1/34

1 POSTUP V PŘÍPADECH, KDY SE NA ZAŘÍZENÍ VZTAHUJÍ PŘECHODNÉ MECHANISMY Ustanovení 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci ukládá povolujícímu úřadu zajistit prostřednictvím přezkumu a navazujících správních úkonů, aby závazné podmínky provozu všech relevantních integrovaných povolení byly do 4 let od zveřejnění závěrů o BAT pro hlavní činnost v souladu s těmito závěry o BAT, případně aby byly podmínky stanoveny v souladu s postupem podle 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci. Navíc uvedený 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci jasně uvádí, že v dané lhůtě podmínky musí být nejen stanoveny, ale musí být rovněž dána povinnost provozovatele zařízení je dodržovat. Pokud by požadavky závěrů o BAT byly aplikovány ihned po provedení přezkumu, vedlo by to k disproporčnímu ukládání povinností na provozovatele v rámci jednoho odvětví, a to nikoliv primárně jako důsledek jejich vlivu na životní prostředí, ale z organizačně-administrativních důvodů rozložení přezkumů a změn v rámci uvedeného časového úseku. Z uvedených důvodů by podmínky provozu, které odpovídají 14 odst. 4 a 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci, měly být ukládány tak, aby byly pro provozovatele závazné po uplynutí lhůty uvedené v 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci. Ve výjimečných případech lze při uplatňování 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci postupovat odchylně, a to v případech, kdy je možné kratší dobu na aplikaci podmínek dle 14 odst. 4 a 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci odůvodnit odkazem na nutnost plnění standardů kvality životního prostředí (tj. dochází k značnému znečištění životního prostředí, kdy jsou významně překračovány standardy kvality životního prostředí pro relevantní polutant, a zkrácením čtyřleté lhůty se lze přiblížit k plnění uvedených standardů). Stanovisko Evropské komise vymezuje vazbu mezi tzv. přechodnými mechanismy podle čl. 32 a 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) /IED/ 1 ve svém stanovisku 2 tak, že se po relevantní období neaplikují ustanovení vymezující soulad se závěry o BAT v oblasti emisních limitů v čl. 15 (3) IED 3. Nicméně uvedené mechanismy pokrývají pouze emise TZL (prachu), NOx a SO2. Na ostatní polutanty, pro které stanovují závěry o BAT úrovně emisí, nelze uvedené pravidlo vztahovat. Nicméně samotné závěry o BAT obsahují v části vymezující oblast působnosti, následující text: Tyto závěry o BAT se nevztahují na ( ) spalovací zařízení využívající odchylku pro spalovací zdroje s omezenou životností nebo centrální zdroje tepla podle článku 33 a 35 směrnice 2010/75/EU do doby uplynutí platnosti odchylek stanovených v jejich povoleních, pokud jde o úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro znečišťující látky, na které se odchylka vztahuje, jakož i pro jiné 1 Jedná se o 37 a 39 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 2 European Commission - Environment DG, The Industrial Emissions Directive, Frequently Asked Questions (FAQ) http://ec.europa.eu/environment/industry/stationary/ied/faq.htm#ch3_8 3 V národní legislativě jsou transponovány prostřednictvím 14 (4) zákona o integrované prevenci. 2/34

znečišťující látky, jejichž emise by byly sníženy pomocí technických opatření, která nebyla provedena z titulu odchylky. Na národní úrovni jsou pro uvedenou oblast nejvíce relevantní emise rtuti ze spalování hnědého uhlí (BAT 23) na teplárenských zařízeních, která využívají mechanismu podle čl. 35 IED 4. Seznam technických opatření k snižování emisí rtuti sestává z 9 položek, přičemž aplikovatelnost některých z nich lze chápat jako v praktické rovině velmi omezenou a podle předběžných informací bude patrně nutné uplatňovat uvedená opatření v kombinaci. U opatření výrazně převažují ta, která jsou primárně zaměřena na redukci emisí TZL, SO2 a NOx. I když z technického hlediska je možné, že v některých případech nebudou opatření zaměřená na TZL, SO2 a NOx polutanty dostatečná k dosažení souladu s BAT u rtuti (v závislosti na konkrétním složení paliv a technické konfiguraci zařízení), nelze tuto možnost ani vyloučit. S ohledem na zajištění jednotného přístupu ke všem dotčeným provozovatelům a na výše uvedené lze tedy konstatovat, že do uplynutí lhůty podle čl. 35 IED (tj. 31.12.2022) nejsou pro emise rtuti relevantní hodnoty dle závěrů o BAT a to ve smyslu čl. 15 (3) a (4) IED 5. 2 HODNOCENÍ VE VZTAHU K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Dále popsaný postup doplňuje část 5 přílohy č. 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb. Potenciální množství produkovaných emisí vypočtená na základě níže uvedených ustanovení slouží pouze pro účely vyhodnocení odborného posouzení k udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (dle ustanovení 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci) a nijak nepředjímá požadavky uváděné v rámci integrovaného povolení příslušného zařízení (pokud není tento postup navržen přímo provozovatelem). 2.1 Výpočtová část Potenciální množství produkovaných emisí za jeden rok při aplikaci BAT SBAT = Q MHEBAT 1,0 10 9 [1] SBAT (tun/rok) je potenciální množství produkovaných emisí za jeden rok při aplikaci BAT. Q (Nm 3 /rok) je průtok odpadního plynu. Volumetrická průtoková rychlost odpadních plynů vyjádřená v kubických metrech za rok, průtok odpovídá technické projektované kapacitě (musí být zohledněna veškerá technická omezení provozu) se započtením všech běžných odstávek 4 Transponováno 39 zákona o ochraně ovzduší. 5 Transponováno 14 odst. 4 a 5 zákona o integrované prevenci. 3/34

v průběhu roku (z technologických, provozních či jiných důvodů). Lze využít i průměrnou hodnotu za reprezentativní období v minulosti např. 10 let. Je vyjádřen při běžné teplotě (273 K) a tlaku (101,3 kpa), při příslušném referenčním obsahu kyslíku (tj. stejném, jaký se použil pro mezní hodnotu emisí (MHEBAT)) a po korekci na obsah vodní páry. MHEBAT (mg/nm 3 ) je příslušná mezní hodnota emisí pro dotčenou znečišťující látku 6, za předpokladu, že je objemový obsah kyslíku v odpadním plynu 6 % u tuhých paliv, 3 % u kapalných a plynných paliv (pro jiná spalovací zařízení než plynové turbíny nebo plynové motory) a 15 % u plynových turbín a plynových motorů. Potenciální množství produkovaných emisí za jeden rok při aplikaci navrženého emisního limitu SEL = Q MHEEL 1,0 10 9 [2] SEL (tun/rok) je potenciální množství produkovaných emisí za jeden rok při aplikaci navrženého emisního limitu. Q viz [1]. MHEEL (mg/nm 3 ) je příslušná mezní hodnota emisí pro dotčenou znečišťující látku, kterou provozovatel navrhuje jako emisní limit platný ve výjimkovém režimu (minimálně odpovídající národní legislativě či povolení pokud je přísnější) 7, za předpokladu, že je objemový obsah kyslíku v odpadním plynu 6 % u tuhých paliv, 3 % u kapalných a plynných paliv (pro jiná spalovací zařízení než plynové turbíny nebo plynové motory) a 15 % u plynových turbín a plynových motorů. Potenciální množství produkovaných emisí za jeden rok při aplikaci všech relevantních opatření ke snížení emisí, které jsou součástí návrhového scénáře 6 Primárně odpovídající horní úrovni emisí spojené s BAT - hodnota Emisní limit / Scénář BAT v tabulce 5.2. přílohy č. 3 vyhlášky č. 288/2015 Sb. 7 Obecně lze považovat za vhodné dosažení hodnot, které byly v procesu tvorby příslušného BREF a závěrů o BAT akceptovány Evropskou komisí jako relevantní pro vymezenou skupinu zařízení, ale nebyly z nejrůznějších důvodů v BAT zohledněny jedná se o tzv. accepted split views Dokument EUROPEAN COMMISSION JOINT RESEARCH CENTRE Institute for Prospective Technological Studies Sustainable Production and Consumption Unit European IPPC Bureau, REVIEW OF THE BEST AVAILABLE TECHNIQUES (BAT) REFERENCE DOCUMENT FOR LARGE COMBUSTION PLANTS (LCP BREF) - Assessment of split view rationales (Seville, 22/06/2016) např. kapitola 11.3.1 kde EK připouští odůvodněnost 190 / 180 mg/m 3 u NOx ve vymezených případech (místo 175 mg/m 3 ). Výše emisního limitu v návrhovém scénáři by měla odpovídat fungování instalované technologie, která je jako BAT uvedena v závěrech o BAT, při bezvadném provozu a s maximální účinností, která je na zařízení technicky dosažitelná, zejména s ohledem na dostupnost a charakter paliva (lokální hnědé uhlí). 4/34

SNS = SEL SDZ SVZ [3] SEL (tun/rok) je potenciální množství produkovaných emisí za jeden rok při aplikaci navrženého emisního limitu. SNS (tun/rok) je potenciální množství produkovaných emisí za jeden rok při aplikaci všech relevantních opatření ke snížení emisí, které jsou součástí návrhového scénáře. SDZ (tun/rok) je garantované množství zamezených emisí za jeden rok (nad rámec stávajících povolení a/nebo platné legislativy vč. závěrů o BAT) na jiném místě zařízení, vymezeného dotčeným integrovaným povolením. Musí být vypočteno transparentní způsobem, aby byly výsledky kompatibilní s formátem SEL a SBAT. 8 V případě, že je snížení emisí dosaženo odstavením části zařízení / technologie, musí být tato odstavovaná technologie schopná být za běžných technických/ekonomických podmínek úpravy tak, aby plnila podmínky závěrů o BAT nebo národní legislativy (pokud se na ni závěry o BAT neaplikují). Jako kompenzační opatření nelze akceptovat odstavování neprovozovaných / provozu neschopných technologií. SVZ (tun/rok) je garantované množství zamezených emisí za jeden rok (nad rámec stávajících povolení a/nebo platné legislativy vč. závěrů o BAT) na jiných zařízeních v dotčené lokalitě (nemusí se jednat o zařízení v režimu integrované prevence a/nebo velké spalovací zařízení) 9. Musí být vypočteno transparentním způsobem, aby byly výsledky kompatibilní s formátem SEL a SBAT. 10 V případě, že je snížení emisí dosaženo odstavením jiného zařízení / technologie, musí být tato odstavovaná technologie schopná být za běžných technických/ekonomických podmínek úpravy tak, aby plnila podmínky závěrů o BAT nebo národní legislativy (pokud se na ni závěry o BAT neaplikují). Jako kompenzační opatření nelze akceptovat odstavování neprovozovaných / provozu neschopných technologií. Potenciální množství produkovaných emisí za jeden rok při aplikaci minimálních požadavků na emisní limit SIED = Q MHEIED 1,0 10 9 [4] 8 Komentář k problematice viz tabulky 4.2. a 6.1. přílohy č. 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb. Pokud v rámci kompenzačních opatření dochází k snížení emise jiného polutantu, než u kterého je žádáno o výjimku, lze podpůrně argumentovat efektem návrhového scénáře / scénáře BAT na potenciál tvorby částic PM2,5. K výpočtu se použije vztah PM2,5 = 1 x PM2,5 + 0,298 x SO2 + 0,067 x NOX + 0,194 x NH3 + 0,009 x VOC 9 Zařízení se musí nacházet ve stejné lokalitě, tj. bezprostředně imisně ovlivněná lokalita se musí překrývat s lokalitou ovlivněnou zařízením, pro které se řeší tzv. výjimka z BAT. 10 Komentář k problematice viz tabulky 4.2. a 6.1. přílohy č. 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb. 5/34

SIED (tun/rok) je potenciální množství produkovaných emisí za jeden rok při aplikaci minimálních požadavků na emisní limit. Q viz [1]. MHEIED (mg/nm 3 ) je příslušná mezní hodnota emisí pro dotčenou znečišťující látku odpovídající národní legislativě (minimálním požadavkům) 11, za předpokladu, že je objemový obsah kyslíku v odpadním plynu 6 % u tuhých paliv, 3 % u kapalných a plynných paliv (pro jiná spalovací zařízení než plynové turbíny nebo plynové motory) a 15 % u plynových turbín a plynových motorů. Celkové množství emisí po dobu trvání výjimky nad rámec aplikace BAT Nepředpokládá se, že by se množství emisí v čase po dobu platnosti měnilo. Nicméně je to možné, pokud by to provozovatel navrhoval. V těchto případech je nutné provést výpočet pro každý rok samostatně a výsledek pak sečíst. STOT = SNS TOT - SBAT TOT [5] SBAT TOT = SBAT * t [6] SNS TOT = SNS * t [7] STOT (tun) je celkové množství emisí po dobu trvání výjimky nad rámec emisí, které by vznikly aplikací BAT. SBAT TOT (tun) je celkové potenciální množství produkovaných emisí za dobu trvání výjimky při aplikaci BAT. SNS TOT (tun) je celkové potenciální množství produkovaných emisí za dobu trvání výjimky rok při aplikaci všech relevantních opatření ke snížení emisí, které jsou součástí návrhového scénáře. SBAT viz [1] SNS viz [3] 11 Pokud neexistují, pak se vychází ze stávajících reálných úrovní emisí, dosahovaných na zařízení (před realizací technických opatření k jejich snížení). 6/34

Do tabulek v části 5 přílohy č. 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb. se doplňují výsledky výpočtů následovně (jedná se o 3 horní řádky tabulky 5.1. a tabulku 5.2.). Látka/ Skupina látek/ Ukazatel Údaje o emisích 12 rok rok rok Skutečné emise Skutečné emise SNS Parametr Scénář BAT Návrhový scénář Rozdíl mezi scénářem BAT a návrhovým scénářem Emisní limit MHEBAT MHEEL MHEEL - MHEBAT Celkové emise za rok SBAT SNS SNS - SBAT Celkové emise za předpokládanou dobu trvání výjimky SBAT TOT SNS TOT STOT 2.2 Interpretační část 2.2.1 Údaje o emisích (tabulka 5.1. Základní informace k oblasti životního prostředí v části 5 přílohy č. 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb.) V případě, že roční množství emisí vykazuje obecně sestupnou tendenci (při zahrnutí reálných emisí období před udělením výjimky a období výjimky), tak lze hodnotit tento ukazatel pozitivně. Pokud roční množství emisí vykazuje stálé hodnoty a nedochází k poklesu, parametr se hodnotí neutrálně. V případě nárůstu celkového ročního množství emisí oproti reálným emisím z období před možným udělením tzv. výjimky z BAT se parametr hodnotí negativně. Do hodnocení se zahrnují pouze roky, kdy bylo zařízení v běžném provozním režimu a nedocházelo např. k odstávkám z důvodu rekonstrukce. 12 Lze tabulku rozkopírovat do více let (tj. více než 3), aby bylo pro posouzení možné vyhodnotit vývoj v množství emisí. V optimálním případě by měla tabulka zachycovat stav před a po udělení tzv. výjimky z BAT tj. celou dobu trvání výjimky a předchozí období minimálně 3 let. 7/34

2.2.2 Emisní významnost (tabulka 5.1. Základní informace k oblasti životního prostředí v části 5 přílohy č. 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb.) Jedním s klíčových bodů argumentace pro udělení tzv. výjimky z BAT (tj. postup podle 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci) je porovnání celkového množství emisí za rok, která budou ze zařízení vypuštěna za situace, kdy jsou aplikovány BAT (ve smyslu příslušných závěrů o BAT) a množství emisí, které odpovídá navrhovanému výjimkovému režimu (tzv. návrhový scénář). Pokud návrhový scénář kvantitativně vede k ročnímu množství emisí (např. díky tzv. kompenzačním opatřením), které je stejné či lepší než prostá aplikace úrovní emisí spojených s BAT (primárně horní úrovně rozpětí, uváděného v závěrech o BAT) ve formě emisního limitu, pak je k případnému udělení výjimky dostačující rámcové prokázání vyšší nákladovosti opatření scénáře BAT než návrhového scénáře. V praxi ovšem patrně budou převažovat situace, kdy bude celkové roční množství emisí v návrhovém scénáři převyšovat hodnoty ze scénáře BAT. Nicméně v některých případech tento rozdíl nemusí být z hlediska životního prostředí významný. S ohledem na kvantifikovatelné parametry lze pro posouzení významnosti rozdílu mezi návrhovým scénářem a scénářem BAT použít dále uvedené indikativní hodnoty 13. Typ zařízení 14 Nevýznamný rozdíl mezi návrhovým scénářem a scénářem BAT (indikativně) SO2 NOx TZL Ostatní zařízení Méně než 5 % Méně než 5 % Méně než 5 % Teplárna Méně než 10 % Méně než 10 % Méně než 10 % Tabulka 1 - Význam mezi návrhovým scénářem a scénářem BAT s ohledem na množství emisí. Rozdíl mezi scénáři se vypočte pomocí následujícího vztahu R (%) = (SNS - SBAT) / SBAT * 100 [8] Parametr emisní významnosti se hodnotí následujícím způsobem: Celkové roční množství emisí v případě schválení výjimky je menší, než odpovídá scénáři BAT hodnocení je pozitivní 13 Vychází se z poměru mezi roční a denní úrovní emisí /hnědé a černé uhlí/ a hladiny statistické významnosti. 14 Za teplárnu se považuje zařízení, pokud nejméně 50 % tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let, je dodáváno ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona. 8/34

Celkové roční množství emisí v případě schválení výjimky je stejné nebo nevýznamně větší, než odpovídá scénáři BAT hodnocení je neutrální. Celkové roční množství emisí v případě schválení výjimky je významně větší, než odpovídá scénáři BAT hodnocení je negativní.pokud je indikativní hladina významného rozdílu překročena (tj. hodnocení je negativní), je nutné velmi podrobně hodnotit míru překročení, vliv tohoto stavu na imisní zatížení a problematiku nákladů/výnosů (tj. nejedná se automaticky o důvod k zamítnutí žádosti). Emisní významnost je nutné také posoudit z pohledu doby trvání výjimky. Výjimka by měla být vždy časově ohraničena a mělo by být zřejmé, že po uplynutí této doby bude zařízení provozováno v souladu s požadavky BAT, bude nahrazeno zařízením novým, případně bude zcela vyřazeno z provozu. Při hodnocení délky výjimky lze orientačně vycházet z intervalu, doporučeného pro revizi BREF v IED (tj. 8 let) 15. Kratší doba by se měla pozitivně odrazit v případném hodnocení žádosti. méně než 2 roky hodnocení je pozitivní. 2-4 roky hodnocení je neutrální. Více než 4 roky hodnocení je negativní. Doba trvání výjimky se bere do úvahy zejména v případě, pokud je emisní a imisní významnost jiná než pozitivní. Případné prodloužení výjimky není možné jinak, než ve formě nového řízení o výjimce podle 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci. 2.2.3 Aplikace výjimek s ohledem na kvalitu ovzduší (významnost rozdílu obou scénářů) (tabulka 5.1. Základní informace k oblasti životního prostředí v části 5 přílohy č. 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb.). V této části se hodnotí 16 efekt návrhového scénáře a scénáře BAT na kvalitu ovzduší v dotčené lokalitě a to jednak vůči sobě navzájem a také s ohledem na stávající stav na základě rozptylové studie 17. V krajním případě, který je popsán dále, je nutné v řízení postupovat tak, že návrhový scénář bude vrácen k přepracování nebo se žádost pouze na základě tohoto kritéria zamítne. 15 Směrnice 2010/75/EU rec. (13) ( ) Komise by měla usilovat o to, aby referenční dokumenty o BAT byly aktualizovány nejpozději osm let po zveřejnění předchozí verze. 16 Vyhláška č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci - příloha 3 část 5.3. 17 Zpracována podle Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší pro vypracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (https://www.mzp.cz/cz/zpracovani_rozptylovych_studii_metodika) 9/34

Důvody pro vrácení žádosti k přepracování / zamítnutí žádosti jsou následující: Aplikací návrhového scénáře dojde na okolní obytné zástavbě k zhoršení imisní situace pro relevantní polutant oproti stávajícímu stavu. V krajním případě dojde k neplnění standardu kvality životního prostředí pro relevantní polutant (tj. překročení imisního limitu), který byl doposud v daném místě plněn 18. Jedná se o zařízení, kdy v okolní obytné zástavbě v době podání žádosti dochází k neplnění standardu kvality životního prostředí (překročení imisního limitu) pro relevantní polutant 19. Scénář BAT by na základě rozptylové studie umožňoval jeho plnění. Zároveň návrhový scénář z pohledu standardu standardu kvality životního prostředí nepřináší žádné zlepšení. Z pohledu vlastního hodnocení je nutné uvést, že pokud návrhový scénář nepředstavuje dodatečné nároky na dopravní obslužnost daného stacionárního zdroje v porovnání se současným stavem nebo v porovnání se scénářem BAT, zohledňuje výše uvedené hodnocení (rozptylové studie) pouze vliv stacionárních zdrojů, nikoliv vliv přidružené dopravy. Za relevantní pro hodnocení se považují imisní ukazatele dotčené znečišťující látkou, pro kterou je žádáno o výjimku podle 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci. Jsou hodnoceny znečišťující látky, které mají ze zákona o ochraně ovzduší stanoven imisní limit pro ochranu zdraví. Závěry rozptylové studie pro návrhový scénář a pro scénář BAT se v textové podobě dále shrnou do podoby, požadované v tabulce 5.3. v části 5 přílohy č. 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb. Co se týče porovnávání scénářů mezi sebou v rámci rozptylové studie, tak lze za určitou hranici pro hodnocení považovat stav, kdy rozdíl mezi maximálními vypočítanými imisními příspěvky návrhového scénáře a scénáře BAT přesahuje hladinu statistické významnosti, tj. maximální vypočítané hodnoty imisních příspěvků mezi scénáři se liší o více než 5 %. Přitom platí, že jsou posuzovány pouze maximální imisní příspěvky vypočítané na okolní obytné zástavbě (resp. zástavbě, která je zasažena posuzovaným záměrem nejvíce). Aplikace výjimek v souladu s kvalitou ovzduší se hodnotí následujícím způsobem: Návrhový scénář v případě schválení výjimky má lepší dopad na kvalitu ovzduší, než odpovídá scénáři BAT hodnocení je pozitivní. Dopad na kvalitu ovzduší návrhového scénáře v případě schválení výjimky je stejný nebo se statisticky významně neliší od scénáře BAT (tj. vypočítané hodnoty imisních příspěvků Vyhláška č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci - příloha 3 část 5.1. a Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší pro vypracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 18 Pro hodnocení kvality ovzduší se využívají aktuální mapy pětiletých průměrů v rozlišení 1x1 km, které zveřejnuje ČHMU na svých webových stránkách (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_cz.html). 19 Obecná definice viz 2 písm. f zákona o integrované prevenci. Konkrétní hodnoty jsou v zákoně o ochraně ovzduší příloha 1. 10/34

návrhového scénáře nepřesahují hodnoty scénáře BAT o více než 5 %) hodnocení je neutrální. Návrhový scénář v případě schválení výjimky má významný dopad na kvalitu ovzduší se scénářem BAT hodnocení je negativní. Poslední bod nemusí být nutně důvodem k celkovému zamítnutí žádosti, protože i za uvedené situace může návrhový scénář přinášet zlepšení oproti stávajícímu stavu a/nebo se může blížit efektu scénáře BAT. V těchto případech je nutné věnovat pozornost míře překročení referenčního parametru 5%, vlivu tohoto stavu na imisní zatížení a problematice nákladů/výnosů. 3 HODNOCENÍ NÁKLADŮ (A JEJICH PŘIMĚŘENOSTI) Tato kapitola blíže specifikuje postupy, které odpovídají kapitole 6 přílohy č. 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb. a zejména doplňují základní rámec pro úvahy a odůvodňování při kladném či záporném rozhodnutí povolujícího úřadu v řízeních podle 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci. S ohledem na základní teze v 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci může vyhodnocování nákladů a nákladové efektivnosti být za určitých okolností až sekundárním / podpůrným zdrojem informací. Jedná se o případy, kdy návrhový scénář kvalitativně (tj. je doloženo prostřednictvím rozptylové studie) i kvantitativně (tj. primárně množstvím emisí za rok a/nebo za dobu trvání výjimky) vede ve vztahu k životnímu prostředí ke stejnému či lepšímu efektu než prostá aplikace úrovní emisí spojených s BAT ve formě emisního limitu. Pak je k případnému udělení výjimky dostačující rámcové prokázání vyšší nákladovosti opatření scénáře BAT než návrhového scénáře. Naopak v případech, kdy sebou návrhový scénář přináší určité negativní efekty (kvalitativní a/nebo kvantitativní) v porovnání se scénářem BAT, hraje vyhodnocení nákladů a jejich poměřování s efekty na životní prostředí velmi důležitou úlohu při rozhodování povolujícího úřadu. Pokud by však hodnocení vlivu na životní prostředí i vyhodnocení nákladů vycházelo obojí s převládajícími negativními parametry (a není tedy čím případnou výjimku odůvodnit), může provozovatel přistoupit k tomu, že v rámci opatření v návrhovém scénáři navrhne omezení emisí prostřednictvím emisního stropu a poté provede nové vyhodnocení. 11/34

Stávající metodické materiály 20 připouští 3 úrovně ekonomických výpočtů, přičemž každá úroveň výpočtů je doprovázena příslušnými tabulkami ve formátu Microsoft Excel 21. Pro oblast velkých spalovacích zařízení je však vždy relevantní pouze nejkomplexnější úroveň výpočtu 22, kde se příslušná nákladovost rozděluje na dílčí investiční a provozní položky. Výsledkem jsou průměrné roční náklady po dobu technické (provozní) doby životnosti (v letech) 23. Tato doba životnosti by měla zohledňovat případné předpokládané odstavení technologie i z jakýchkoliv jiných než technických důvodů. Dále je nutné zdůraznit, že v případě schválení žádosti úřadu v řízeních podle 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci je nutné všechna opatření v návrhovém scénáři, která se týkají dotčeného zařízení, převést na závazné podmínky provozu. 3.1 Náklady a výnosy technologie (Scénář BAT) 3.1.1 Výpočtová část Základní porovnání nákladovosti scénáře BAT a návrhového scénáře NNS porovnat s NBAT 24 [9] 20 Metodický dokument k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení, který byl publikován prostřednictvím informačního systému integrované prevence 15.04.2014 (http://www.mzp.cz/ippc/ippc4.nsf/xsp/.ibmmodres/domino/openattachment/ippc/ippc4.nsf/0e783de513877fc 2C12580110023AFB9/files/Metodika%20vyjimky%20BAT%20%2815.04.14%29%20FINAL.pdf) 21 Informační systém integrované prevence, sekce O integrované prevenci, oddíl Výjimka z BAT (https://www.mzp.cz/ippc/ippc4.nsf/%24%24opendominodocument.xsp?documentid=8dff5faa778573cbc1258 011002539D1&action=openDocument) 22 Metodický dokument k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení - Kapitola 3.2. Určení úrovně ekonomických výpočtů úroveň 1 23 Metodický dokument k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení - Kapitola 3.5. Ostatní položky 24 Pokud není možné na stávající technologii realizovat další opatření k snižování emisí, je legitimním postupem za náklady v aplikaci BAT považovat vybudování nové technologie či jeho části. Související jednorázové náklady je možné připočíst k investici do nové technologie, je také nutné do výpočtů zahrnout i související zamezené náklady (tj. náklady na provoz aj. demontovaného zařízení, které již nebudou relevantní) a také výnos z prodeje demontované technologie či její částí. Pokud je posuzovaná část zařízení součástí rozsáhlejšího technologického celku, například v chemickém průmyslu, tak je nutné vhodným způsobem do výpočtů zahrnout i pozitivní a negativní finanční efekty opatření scénáře BAT i návrhového scénáře na celém komplexu souvisejících výrob. 12/34

NNS = NEL + NDZ + NVZ [10] nbat = NBAT / (SIED - SBAT) [11] nns = NNS / (SIED - SNS) 25 [12] NBAT (Kč/rok) jsou průměrné roční náklady při realizaci opatření ve scénáři BAT, které jsou získány pomocí postupů v kapitole 3 metodického dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení, respektive odpovídá položce náklady výnosy technologie BAT (A-B) výpočtu pomocí Soubor 01 FINAL (Microsoft Excel). NNS (Kč/rok) jsou průměrné roční náklady při realizaci opatření v návrhovém scénáři, které jsou získány pomocí postupů v kapitole 3 metodického dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení, respektive odpovídá položce náklady výnosy technologie NS (A-B) výpočtu pomocí Soubor 01 FINAL (Microsoft Excel). NEL (Kč/rok) jsou průměrné roční náklady při realizaci opatření v návrhovém scénáři, vztahující se pouze k dosažení návrhového emisního limitu MHEEL na dotčeném zdroji, které jsou získány pomocí postupů v kapitole 3 metodického dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení. K výpočtu lze využít položku náklady výnosy technologie NS (A-B) výpočtu pomocí Soubor 01 FINAL (Microsoft Excel) s tím, že započtená opatření se omezí pouze na ta, která souvisí s uvedenou úrovní emisí. NDZ (Kč/rok) jsou průměrné roční náklady při realizaci opatření v návrhovém scénáři, vztahující se pouze k dosažení snížení emisí nad rámec aktuálních požadavků z povolení či legislativy Již investované náklady k snížení emisí (z období bezprostředně před podáním žádosti se však musí započítat do obou scénářů. Nicméně tento postup je možný pouze a jedině v případě, že se u dané technologie jedná o BAT a je jmenována v závěrech o BAT pro daný typ technologie a paliva. Lze tedy teoreticky předpokládat, že její provozování má potenciál k tomu, aby bylo dosaženo hodnot emisí spojených s BAT. Pokud provozní data ukazují, že to možné není, a jediným postupem je náhrada technologie jinou, tak je nutné k investičním nákladům na již realizovanou technologii připočíst náklady na její odstranění a případně i náklady na realizaci jiné techniky. Orientačně lze období vymezit ve vztahu k povinnosti transponovat / implementovat klíčová ustanovení směrnice 2010/75/EU do národní legislativy tj. od roku 2012 do roku 2023, alternativně začátkem účinnosti přechodných mechanismů podle zákona o ochraně ovzduší, tj. 2016 2023. 25 Pokud se potenciální množství produkovaných emisí za jeden rok při aplikaci minimálních požadavků na emisní limit rovné návrhovému scénáři (tj. SIED = SNS), tak určí nákladovost nns ve vztahu k redukci emisí, související s IED (rozdíl před a po instalaci) přepočteno na stejnou hodnotu Q ze vztahu [1] a nákladovosti opatření k dosažení požadavků IED. 13/34

(vč. závěrů o BAT) na jiném místě zařízení (jiném zdroji znečišťování ovzduší, který je součástí dotčeného integrovaného povolení), které jsou získány pomocí postupů v kapitole 3 metodického dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení. K výpočtu lze využít položku náklady výnosy technologie NS (A-B) výpočtu pomocí Soubor 01 FINAL (Microsoft Excel) s tím, že započtená opatření se omezí pouze na ta, která souvisí s uvedeným zdrojem. NVZ (Kč/rok) jsou průměrné roční náklady při realizaci opatření v návrhovém scénáři, vztahující se pouze k dosažení snížení emisí nad rámec aktuálních požadavků z povolení či legislativy (vč. závěrů o BAT) na jiném zařízení v dotčené lokalitě (jiném zdroji znečišťování ovzduší, který není součástí dotčeného integrovaného povolení. Nemusí se jednat o zdroj provozovaný v režimu integrované prevence), které jsou získány pomocí postupů v kapitole 3 metodického dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení. K výpočtu lze využít položku náklady výnosy technologie NS (A-B) výpočtu pomocí Soubor 01 FINAL (Microsoft Excel) s tím, že započtená opatření se omezí pouze na ta, která souvisí s uvedeným zdrojem. nbat (Kč/ tun) jsou náklady na aplikaci BAT vztažené na redukované množství polutantu. Hodnota odpovídá celkovému zamezenému množství polutantů, tj. jsou zohledněny i emise, které by vznikaly při plnění povinností týkajících se BAT na úseku integrované prevence. SIED viz [4] SBAT viz [1] nns (Kč/ tun) jsou náklady na aplikaci opatření návrhového scénáře vztažené na redukované množství polutantu. Hodnota odpovídá celkovému zamezenému množství polutantů, tj. jsou zohledněny i emise, které by vznikaly při plnění povinností z návrhového scénáře. Pokud je potenciální množství produkovaných emisí za jeden rok při aplikaci minimálních požadavků na emisní limit stejné jako při návrhovém scénáři (tj. SIED = SNS), tak určí nákladovost NNS (zpětně) postupem pomocí postupů v kapitole 3 metodického dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení 26. 3.1.2 Interpretační část Pro udělení výjimky se u tohoto scénáře hodnotí následující základní předpoklad, který ovšem nebere do úvahy množství emisí. Pokud je NNS < NBAT, tj. celkové průměrné roční náklady na scénář BAT jsou vyšší než u návrhového scénáře, tak je hodnocení pozitivní (tj. ve prospěch udělení výjimky). 26 K výpočtu lze využít položku náklady výnosy technologie NS (A-B) výpočtu pomocí Soubor 01 FINAL (Microsoft Excel) s tím, že započtená opatření se omezí pouze na ta, která souvisí s implementací minimálních požadavků IED. 14/34

V opačném případě (NNS > NBAT) je hodnocení negativní. Postup provozovatele v tomto případě postrádá ekonomický smysl a je nutné podrobnější vysvětlení. Větší vypovídací schopnost mají parametry vztažené na množství polutantu. Pokud je nns < nbat, tj. měrné náklady na redukci emisí v návrhovém scénáři jsou nižší než ve scénáři BAT, tak je hodnocení pozitivní (tj. ve prospěch udělení výjimky). V opačném případě (nns > nbat) je hodnocení negativní. Postup provozovatele v tomto případě postrádá ekonomický smysl a je nutné podrobnější vysvětlení. Dalším obecným aspektem, který lze hodnotit, je významnost rozdílu mezi nákladovostí scénáře BAT a návrhového scénáře. Indikativně lze vycházet z vymezení v tabulce 2. Za méně významný rozdíl lze považovat situaci, kdy rozdíl mezi nbat a nns (tj. hodnota nbat - nns) činí méně než 25% rozdílu mezi odpovídajícími hodnotami v tabulce 2 27. Hodnocení je potom negativní (tj. v neprospěch výjimky) 28 až neutrální. Za významný rozdíl se považuje více než 25% rozdílu mezi výše uvedenými náklady. Hodnocení je potom pozitivní. 3.2 Náklady na jiném místě zařízení / na jiných zařízeních Při zjišťování nákladovosti opatření na jiném místě zařízení / jiných zařízeních z návrhového scénáře se postupuje takto 3.2.1 Výpočtová část ndz = NDZ / SDZ [13] nvz = NVZ / SVZ [14] ndz (Kč/ tun) jsou náklady na aplikaci opatření návrhového scénáře na jiném místě zařízení vztažené na celkové množství polutantu. nvz(kč/ tun) jsou náklady na aplikaci opatření návrhového scénáře na jiných zařízeních vztažené na celkové množství polutantu. NDZ, NVZ viz [10] 27 Jedná se o následující hodnoty nákladů na snížení emisí (tj. přepočtené na tuny nevypuštěných / zabráněných emisí) SO2 122 500 Kč/tun; NOx 325 000 Kč/tun a TZL 650 000 Kč/tun. 28 Jedná se zejména o případy, kdy rozdíl v nákladovosti mezi scénáři neexistuje, případně je implementace BAT ekonomicky výhodnější než návrhový scénář. 15/34

SDZ, SVZ viz [3] Průměrné roční náklady na jiném místě zařízení / na jiných zařízeních je nutné vhodným způsobem zohlednit také ve výpočtových tabulkách v položce Náklady na kompenzační opatření (KO) při výpočtu pomocí Soubor 01 FINAL (Microsoft Excel). 3.2.2 Interpretační část Individuální posouzení nákladové efektivity na jiném místě zařízení či na jiném zařízení 29 dokládá možnost redukce emisí za ekonomicky výhodnějších podmínek než aplikací BAT na posuzovaném zdroji. Primárně se vychází z opatření, ke kterým se zavazuje provozovatel v návrhovém scénáři. Jako ekonomické kritérium má spíše doplňkový charakter (hodnoty se uvádí jako kontextové do tabulek v části 6 přílohy č. 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb.). Za klíčový lze v této části považovat aspekt vynutitelnosti redukce emisí na jiném zdroji v rámci zařízení / na jiném zařízení. Vynutitelnost opatření na jiném místě téhož zařízení, pokud ji lze formulovat v závazných podmínkách provozu a kontrolovat měřením, se považuje za vysokou. Hodnocení je pozitivní (tj. ve prospěch udělení výjimky). Pokud opatření na jiném místě téhož zařízení nemá stejnou kvalitu měření, případně jej z jiných důvodů nelze považovat za zcela rovnocennou případným opatřením scénáři BAT (může se týkat zejména ovlivněné oblasti, charakteru emisí atd.) je hodnocení neutrální až negativní. V případě opatření na jiných zařízeních se postupuje analogicky, úřad navíc musí vyhodnotit, na základě jakého právního titulu, uzavřeného mezi provozovatelem žádajícím o výjimku a provozovatelem jiného zařízení, dojde k přislíbené redukci emisí. Pro ilustraci lze uvést nákladovost i na opatřeních k redukci emisí na jiných zdrojích obecně, pokud je v žádosti obecně argumentováno disproporčností aplikace BAT vůči výslednému efektu na životní prostředí. V takovém případě je nutné uvést zdroj předkládaných informací a vysvětlit relevanci k předmětnému zařízení a ovlivněné lokalitě. 3.3 Náklady v oboru 3.3.1 Výpočtová část Viz kapitola 3.1. 29 Nemusí se jednat o zařízení v režimu zákona o integrované prevenci ani zařízení stejného provozovatele nicméně doložitelný efekt by měl zahrnovat území, které ovlivňuje i zařízení, které žádá o výjimku. 16/34

3.3.2 Interpretační část Nákladovost v oboru je v této metodice považována za nejdůležitější údaj, nicméně není sám o sobě určující pro rozhodnutí o žádosti. Musí být posuzován v kontextu efektu návrhového scénáře na životní prostředí a významnosti rozdílu v nákladovosti mezi scénářem BAT a návrhovým scénářem. Dále uvedené hodnoty byly adresně zjištěny pro podmínky v České republice 30 a při sběru dat bylo respektováno složení nákladů podle příslušné části platné národní metodiky k problematice BAT. Je však nutné zdůraznit, že jsou primárně pokryty standardní teplárenské a elektrárenské zdroje. Vypovídací schopnost vůči specifickým technickým konfiguracím (např. v chemickém průmyslu) a způsobům provozu (např. kompresorové stanice) je velmi omezená. Porovnání pracuje s dvěma hodnotami, kdy nákladovost vycházející z opatření jednoznačně vymezených regulátorem (bez možnosti výjimky) je označena A. S ohledem na realizaci BAT byly určeny náklady nutné ke splnění úrovní emisí spojených s BAT. Tyto náklady jsou označeny B. Při hodnocení se vychází z toho, že při definici BAT a souvisejících parametrů je brána do úvahy i přiměřenost nákladů vůči efektům na životní prostředí. Vyšší nákladovost jde tedy nad rámec předpokládaných ekonomických dopadů aplikace BAT a je tedy možné je v obecné rovině považovat za disproporční vůči efektu na životní prostředí. Nastavení závazných podmínek provozu tak, aby obsahovalo požadavky nad rámec BAT, je mimo rámec režimu 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci a je nutné aplikovat 15 odst. 1 uvedeného zákona (není předmětem této metodiky). Znečišťující látka /náklady v odvětví Mezní náklady A nodv A (Kč/tun) Mezní náklady B nodv B (Kč/tun) SO2 55 000 300 000 NOx 250 000 900 000 TZL 200 000 1 500 000 Tabulka 2 Náklady v odvětví v cenách roku 2017 Náklady v tabulce 2 jsou určeny při předpokládané životnosti opatření 10 let. Pro účely vyhodnocení je nutné porovnat nodv s nbat a nns. 30 Zdrojová analýza je metodologicky postavena na sběru a analýze primárních dat získaných od elektrárenských a teplárenských zdrojů v České republice. Od června do listopadu 2017 proběhl sběr primárních dat získaných od elektrárenských a teplárenských zdrojů. Celkově byla získána data za 25 elektrárenských a teplárenských zdrojů. Se získanými daty pracujeme v kontextu extenzivní rešerše mezinárodní literatury. 17/34

Hodnocení nodv A nodv B (1) nns nbat (2) nns nbat (3) nns, nbat (4) nns nbat (5) nns, nbat (6) nns, nbat Nákladovost (Kč/tun) (1) nns < nodv A a zároveň nbat > nodv B Podmínky pro kladné vyhodnocení (tj. ve prospěch udělení výjimky z BAT) jsou splněny. Nákladovost návrhového scénáře je nižší než hodnota A, zatímco scénář BAT přesahuje hranici pro mezní náklady na jejich aplikaci B. (2) nodv A < nns < nodv B a zároveň nbat > nodv B Podmínky pro kladné vyhodnocení jsou splněny. Nákladovost návrhového scénáře je vyšší než hodnota A (ale menší než B), zatímco scénář BAT přesahuje hranici pro mezní náklady (B) na jejich aplikaci. (3) nns > nodv B a zároveň nbat > nodv B Vyhodnocení je kladné. Nákladovost obou scénářů se nachází za mezní hodnotou přiměřenosti nákladů vůči efektu na životní prostředí (tj. hodnotou B). Za této situace je nutné preferovat ekonomicky co nejefektivnější způsob snížení emisí. (4) nns < nodv A a zároveň nodv A < nbat < nodv B Vyhodnocení je neutrální. Důvodem je skutečnost, že nákladovost scénáře BAT nepřekračuje mezní náklady B, byť ji již nelze označit za jednoznačně přiměřenou. V případě značného rozdílu mezi nbat a nns (viz kapitola 3.1.2) je hodnocení neutrálníkladné. U neutrálního-kladného vyhodnocení je nutné demonstrovat stejné či či analogické efekty na životní prostředí). (5) nodv A < nbat < nodv B a zároveň nodv A < nns < nodv B Vyhodnocení je neutrální. Nákladovost obou scénářů je vyšší než hodnota A, nicméně nepřekračuje mezní hodnotu B. V případě značného rozdílu mezi nbat a nns (viz kapitola 3.1.2) je hodnocení neutrální-kladné. U neutrálního-kladného vyhodnocení je nutné demonstrovat stejné či či analogické efekty na životní prostředí). 18/34

(6) nodv A < nbat < nodv B a zároveň nodv A < nns < nodv B Vyhodnocení je negativní. Nákladovost obou scénářů je nižší než hodnota A. Klíčovým důvodem negativního hodnocení je skutečnost, že nákladovost scénáře BAT je nižší než hodnota A. V případě značného rozdílu mezi nbat a nns (viz kapitola 3.1.2) je hodnocení negativní-neutrální. U negativního-neutrálního vyhodnocení je nutné demonstrovat stejné či či analogické efekty na životní prostředí). Provozovatelé mohou mít k dispozici i přesnější údaje s větší relevancí k dílčímu zdroji (například přesné hodnoty nákladovosti k plnění legislativy v oblasti ovzduší (tj. údaj ekvivalentní nodv A) a předběžné náklady na plnění požadavků BAT na základě informací od dodavatelů (tj. údaj ekvivalentní nodv B ). Pak se provede paralelní hodnocení s těmito přesnějšími údaji. Musí být však uvedeny všechny doprovodné informace. Starší údaje o nákladech musí být převedeny na současnou hodnotu. Údaje pro ostatní polutanty se nepodařilo spolehlivě zjistit. Žadatel může pro vyhodnocení použít údaje z jiných zdrojů, např. odborné literatury, či vycházet z nabídek dodavatelů příslušných technologií (cena obvyklá / referenční porovnaná s cenou na konkrétním zařízení). V případě nákladů na snížení emisí v odvětví velkých spalovacích zařízení je k dispozici řada údajů. Primárně jsou v literatuře uváděny ve formátu nákladů na zachycenou tunu polutantu. K údajům z odborné literatury lze uvést, že se dílčí hodnoty velmi liší. Důvodem jsou specifické podmínky jednotlivých států (primárně palivový mix) či způsob provozu. Dalším úskalím je absence důležitých informací ohledně kontextu snižování emisí z jakých výchozích hodnot byla emise snižována, jaké byly koncové parametry a jak bylo ve výpočtu naloženo s technologií, která byla využívána předtím. Tato informace by měla být v případě porovnávání s odvětvovým údajem uvedena. V případě její absence lze brát uváděný údaj pouze jako orientační s tím, že u nákladovosti při snižování emisí není lineární a v případě nutnosti změny technologie může docházet i ke skokovému nárůstu proti dosavadním údajům. 3.4 Referenční náklady 3.4.1 Výpočtová část Viz kapitola 3.1. 3.4.2 Interpretační část Dalším údajem, který poskytuje kontextuální rámec pro rozhodování, jsou referenční náklady, kde se primárně zjišťuje akceptovatelnost nákladů na snížení emisí z širšího pohledu než porovnání v rámci odvětví (tzv. externality). Většina postupů zahrnuje v určité formě převedení vlivu emisí na finanční dopady (tzv. externality). Při hodnocení poskytuje kontext při vyhodnocování údajů o nákladovosti. 19/34

Znečišťující látka / Referenční náklady (vstupní hodnoty) Náklady A nref A (Kč/tun) Náklady B nref B (Kč/tun) SO2 330 000 980 000 NOx 150 000 420 000 TZL 450 000 1 440 000 Tabulka 3 - Odhad výše externalit na tunu vypuštěného polutantu (odvozeno z dat Evropské agentury pro životní prostředí) nref A (Kč/tun) je nižší hodnota, obecně vyčíslující dopady na životní prostředí na tunu daného polutantu. Je vztažena na hodnotu VOLY 31. nref B (Kč/tun) je vyšší hodnota, obecně vyčíslující dopady na životní prostředí na tunu daného polutantu. Je vztažena na hodnotu VSL 32. Pro účely vyhodnocení je nutné porovnat nref A/B s nbat a nns. Hodnocení nref A nref B (1) nns nbat (2) nns nbat (3) nns, nbat (4) nns nbat (5) nns, nbat (6) nns, nbat Nákladovost (Kč/tun) (1) nns < nref A a zároveň nbat > nref B Podmínky pro kladné vyhodnocení (tj. ve prospěch udělení výjimky z BAT) jsou splněny. Nákladovost návrhového scénáře je v pásmu referenčních externalit ve vztahu k oběma vymezeným hodnotám, zatímco scénář BAT přesahuje vyšší hranici referenčních externalit. (2) nref A < nns < nref B a zároveň nbat > nref B 31 VOLY - value of a life year 32 VSL - value of statistical life 20/34

Podmínky pro kladné vyhodnocení jsou splněny. Nákladovost návrhového scénáře je v pásmu referenčních externalit ve vztahu k vyšší z vymezených hodnot, zatímco scénář BAT přesahuje vyšší hranici referenčních externalit. (3) nns > nref B a zároveň nbat > nref B Vyhodnocení je kladné. Nákladovost obou scénářů se nachází za horní hranicí referenčních externalit. Za této situace je nutné preferovat ekonomicky co nejefektivnější způsob snížení emisí. (4) nns < nref A a zároveň nref A < nbat < nref B Vyhodnocení je neutrální. Důvodem je skutečnost, že nákladovost scénáře BAT nepřekračuje horní hranici referenčních externalit, nicméně překračuje již hranici dolní. V případě značného rozdílu mezi nbat a nns (viz kapitola 3.1.2) je hodnocení neutrálníkladné. U neutrálního-kladného vyhodnocení je nutné demonstrovat stejné či či analogické efekty na životní prostředí). (5) nref A < nbat < nref B a zároveň nref A < nns < nref B Vyhodnocení je neutrální. Nákladovost obou scénářů je vyšší než spodní hranice referenčních externalit, nicméně nepřekračuje horní hranici. V případě značného rozdílu mezi nbat a nns (viz kapitola 3.1.2) je hodnocení neutrální-kladné. U neutrálního-kladného vyhodnocení je nutné demonstrovat stejné či či analogické efekty na životní prostředí). (6) nbat < nref A a zároveň nns < nref A Je nutné vyhodnotit negativně (tj. v neprospěch udělení výjimky z BAT). V případě značného rozdílu mezi nbat a nns pak neutrálně (pro rozhodnutí budou určující další aspekty). Důvodem záporného hodnocení je skutečnost, že se nákladovost scénáře BAT nachází v pásmu referenčních externalit vůči oběma vymezeným hodnotám. V případě značného rozdílu mezi nbat a nns (viz kapitola 3.1.2) je hodnocení negativní-neutrální. U negativního-neutrálního vyhodnocení je nutné demonstrovat stejné či či analogické efekty na životní prostředí). Provozovatelé mohou mít k dispozici i přesnější údaje s větší relevancí k dílčímu zdroji, zjištěné např. z adresně zpracované studie 33. Nicméně s ohledem na orientační charakter posouzení, dostupnosti jiných dat, validních na evropské úrovni, a extrémní nákladovost a komplexnost se zpracovávání takové studie v jednotlivých případech nepožaduje. Žadatel může pro vyhodnocení použít údaje z jiných zdrojů, např. odborné literatury. 33 Tyto studie by měly vycházet z aktuálních údajů, zahrnovat co oblasti dopadů na životní prostředí a lidské zdraví vč. sekundárních emisí. Zpracování by mělo odpovídat uznávané mezinárodní metodice a autor by měl vhodným způsobem doložit svoji kvalifikaci. 21/34

3.5 Postup při vyplňování žádosti Pro usnadnění vyplňování podkladů k žádosti je dále popsáno použití dílčích výsledků dílčích výpočtůpři přípravě tabulek v části 6 přílohy č. 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb. se doplňují výsledky výpočtů následovně. Náklady na dosažení úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami či náklady na redukci emisí s obdobným efektem na životní prostředí Náklady - výnosy technologie (scénář BAT) Náklady na jiném místě zařízení Kč/rok nbat, nns NBAT, NNS ndz NDZ Vyhodnocení Viz kapitola 3.1. Viz kapitola 3.2. Náklady v oboru nodv A, nodv B Viz kapitola 3.3. Náklady na jiných zařízeních nvz NVZ Viz kapitola 3.2. Referenční náklady nref A, nref B Viz kapitola 3.4. Na citace zdrojů informací se aplikují požadavky ČSN ISO 690 Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Schválil Mgr. Evžen Doležal ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence 22/34

Seznam zkratek BAT BAT-AEL BREF EU IED NOx NS Nejlepší dostupné techniky (Best available techniques) Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (Emission levels associated with the best available techniques) Referenční dokument o BAT (BAT reference document) Evropská unie Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Industrial Emissions Directive) Oxidy dusíku Návrhový scénář PM10 Polétavý prach (Particulate Matter), které obsahují částice o velikosti menší než 10 µm PM2,5 Polétavý prach (Particulate Matter), které obsahují částice o velikosti menší než 2,5 µm SO2 TZL VOLY VSL Oxid siřičitý Tuhé znečišťující látky (value of a life year) (value of statistical life) Literatura Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/119/EU ze dne 10. února 2012, kterým se stanoví pravidla ohledně pokynů pro sběr údajů a pro vypracování referenčních dokumentů o BAT a zabezpečení jejich kvality uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/115/EU ze dne 10. února 2012, kterým se stanoví pravidla týkající se přechodných národních plánů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 288/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci Vyhláška č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Metodický dokument k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení. Ministerstvo životního prostředí. 15.04.2014 Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší pro vypracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Ministerstvo životního prostředí 23/34