METODIKA ODHADU DŮSLEDKŮ NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY PRO DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU V SUBURBÁNNÍCH OBCÍCH

Podobné dokumenty
ROZVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V SUBURBÁNNÍCH OBLASTECH: JE MOŽNÉ PŘEDVÍDAT DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A NÁROKY (NEJEN) NOVÝCH OBYVATEL NA SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU?

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

2.3 Proměna věkové struktury

2.4 Nová bytová výstavba

SUBURBÁNNÍ ROZVOJ, SUBURBANIZACE A URBAN SPRAWL V ČESKÉ REPUBLICE: HLAVNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA MĚSTA A SO ORP HRADEC KRÁLOVÉ NA OBDOBÍ

PROGNÓZY VÝVOJE OBYVATELSTVA KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE A JEHO VYBRANÝCH ÚZEMNÍCH SOUČÁSTÍ NA OBDOBÍ

3.5 Rozvojový potenciál a populační prognóza

Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany

Porovnání výsledků aktuálních populačních prognóz České republiky

SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN OCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE ČESKÝCH ZEMÍ V HISTORICKÉ PERSPEKTIVĚ

MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

ROLE (GEO)DEMOGRAFIE V OTÁZCE HODNOCENÍ DOSTUPNOSTI ZDRAVOTNÍ PÉČE

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

Demografické procesy a struktura obyvatel v obcích metropolitních oblastí České republiky

VÝVOJ OBYVATELSTVA ČESKA V POSLEDNÍCH 100 LETECH: HISTORICKÝ ATLAS OBYVATELSTVA ČESKÝCH ZEMÍ

Sociálně prostorová diferenciace v České republice:

2.7 Rozvojový potenciál a populační prognóza

SEKCE C: AKTÉŘI SUBURBÁNNÍHO ROZVOJE


1.6 Přirozená měna obyvatelstva ve středních Čechách Nina Dvořáková

KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE

HISTORICKÝ ATLAS OBYVATELSTVA ČESKÝCH ZEMÍ

1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková

METODIKA ODHADU DŮSLEDKŮ NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY PRO DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU V SUBURBÁNNÍCH OBCÍCH

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

Vyšla publikace Demografická situace České republiky

Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka

1. Vývoj věkové struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany

SPONTÁNNÍ SUBURBANIZACE VERSUS PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE Z POHLEDU SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR A BUDOUCNOST ČESKÝCH SAMOSPRÁV. Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ OBCE DOLNÍ BŘEŽANY NA OBDOBÍ

2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace

Aktuální populační prognózy ČR srovnání vstupních předpokladů

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A DOSTUPNOST BYDLENÍ V PRAZE

Jednání Platformy dostupného bydlení v Královéhradeckém kraji. 18. dubna 2019

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A VÝZVY HL. M. PRAHY A PRAHY A JEJÍ REFLEXE VE STRATEGICKÉM A ÚZEMÍM PLÁNOVÁNÍ


ZÓNY REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE 2013 Petra Špačková, Martin Ouředníček, Jakub Novák

Projekce romské populace v České republice a na Slovensku

2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel

Analýza bytových developerských projektů (2017)

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PRAKTICKÝMI LÉKAŘI PRO DĚTI A DOROST V ROCE 2018

Metodika odhadu důsledků nové bytové výstavby pro demografický vývoj a sociální infrastrukturu v suburbánních obcích

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA

Bude se vylidňovat náš venkov? Co a proč obce potřebují vědět? Tomáš Kučera

STÁRNOUCÍ POPULACE ČESKÉ REPUBLIKY A NÁKLADY NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ V DLOUHODOBÉ PERSPEKTIVĚ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PÉČE O SENIORA V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ ROLE RODINNÝCH A PROFESIONÁLNÍCH PEČOVATELŮ. PhDr. Kateřina Kubalčíková, Ph.D.

Analýza populačního vývoje v ČR a jeho společenské souvislosti

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH NÁVRHOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ VE SCHVÁLENÉM ÚZEMNÍM PLÁNU MĚSTA CHRASTAVA

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Demografie B

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Metodika hodnocení významu regionálních terminálů vysokorychlostních tratí

NÁVRH NA ZAKOMPONOVÁNÍ ZÍSKANÝCH POZNATKŮ PROJEKTU DO INTERNÍCH SMĚRNIC A PRACOVNÍCH POSTUPŮ VZP ČR

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika

A 903 HODNOCENÍ EXISTUJÍCÍCH NÁSTROJŮ STÁTU, KTERÉ JSOU ZAMĚŘENY KE ZVÝŠENÍ FYZICKÉ DOSTUPNOSTI BYDLENÍ - ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

0% Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

POSTUP PRO PODÁVÁNÍ PROJEKTOVÉ FICHE STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA

Specializovaná mapa s interpretací regionálních rozdílů v oblasti sociálního výzkumu

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

BLOK III: METODICKÉ PROBLÉMY SLEDOVÁNÍ DOJÍŽĎKY DO PRÁCE A DO ŠKOL

C82,C83,C84,C85 - Ne-Hodgkinův lymfom

URBANISTICKÁ KALKULAČKA URBANKA

Spolupráce Agentury a Vsetína na tématu bydlení

Hlavní demografické změny

4. DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY A PROCESY

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

5. Vývoj nezaměstnanosti v obcích v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany

Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany

Zápis ze zasedání Vědecké rady Geografické sekce PřF UK dne

Obyvatelstvo a bydlení

Projekce potřeby sociálních služeb do r Ladislav P r ů š a Praha, 20. dubna 2011

POPULAČNÍ VÝVOJ V ZÁZEMÍ ČESKÝCH MĚST JAKO DŮSLEDEK PROCESU SUBURBANIZACE

VÝVOJ PLODNOSTI VE STÁTECH A REGIONECH EVROPSKÉ UNIE PO ROCE 1991

Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr.

Aktivita A1004: Vnitroregionální rozdíly ve vybraných čtyřech krajích návrhy postupu

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE SUBURBÁNNÍ ZÓNY PRAHY NA OBDOBÍ

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum

Kdo se postará? Péče o seniory v Česku v kontextu demografického stárnutí společnosti

3. Povinnost studentů zkontrolovat své studijní výsledky

Přírodní vědy. Doplňující pedagogické studium - geografie - učitelství pro SŠ a ZŠ

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

ZAČÁTEK ŠKOLNÍHO ROKU 2011/12

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ MČ P1

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

ÚMRTNOST OBYVATELSTVA ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY; NÁVRH KONSTRUKCE NOVÝCH ÚMRTNOSTNÍCH TABULEK

SCÉNÁŘE BUDOUCÍHO VÝVOJE MIKROREGIONU JADERNÉ ELEKTRÁRNY DUKOVANY S VYUŽITÍM PŘÍSTUPU TERRITORIAL IMPACT ASSESSMENT

Transkript:

METODIKA ODHADU DŮSLEDKŮ NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY PRO DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU V SUBURBÁNNÍCH OBCÍCH Pilotní projekt Zpracovali: RNDr. Jana Temelová, Ph.D. RNDr. Jakub Novák, Ph.D. RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D. RNDr. Petra Špačková, Ph.D. RNDr. Tomáš Kučera, CSc. RNDr. Boris Burcin, Ph.D. Mgr. Jana Jíchová, Ph.D. Ing. arch. Eliška Slámová Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř a katedra demografie a geodemografie Praha 2013

ÚVOD: PROČ METODIKU VYUŽÍT? Předložený pilotní projekt tvoří přílohu č. 4 k Metodice odhadu důsledků nové bytové výstavby pro demografický vývoj a sociální infrastrukturu v suburbánních obcích, která vznikla jako výsledek projektu číslo TD010049 "Prognóza demografického vývoje a jeho důsledků pro kvalitu života obyvatel v dynamicky se měnících obcích v zázemí českých měst: aplikace v rozvoji a správě území". Projekt podpořila v programu OMEGA Technologická agentura České republiky a byl v letech 2012-2013 realizován členy výzkumného týmu Urbánní a regionální laboratoře na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Předkládaná metodika umožňuje představitelům suburbánních obcí odhadnout na základě údajů o rozsahu a struktuře plánované bytové výstavby následující parametry: 1) budoucí vývoj počtu obyvatel obce a specificky vývoj počtu obyvatel nové zástavby, 2) věkovou strukturu obyvatel nové zástavby a její proměnu do roku 2030, 3) a budoucí nároky obyvatel nové zástavby na základní sociální infrastrukturu. Metodika a projekce mohou být využity v procesu zpracování územně plánovacích a strategických dokumentů či při rozhodování o budoucí podobě obce jak z hlediska bytové výstavby tak sociální infrastruktury. Uživatelé si na jejím základě mohou: vytvořit představu o dopadech rozsahu navrhovaných rozvojových ploch pro bydlení ještě před jejich schválením, vytvořit představu o dopadech výstavby nových bytů na již navržených plochách, odhadnout budoucí vývoj obyvatel v již postavených domech (zatím neobydlených) a připravit se tak na pravděpodobnou proměnu nároků na sociální infrastrukturu. Metodiku lze využít ve volně přístupné internetové aplikaci, kterou naleznete na níže uvedených webových stránkách: Přímý odkaz: http://web.natur.cuni.cz/demodept/kalkulacka/ Odkaz ze stránek Suburbanizace.cz http://www.suburbanizace.cz/rady_navody.htm 2

Internetová aplikace: http://web.natur.cuni.cz/demodept/kalkulacka/ Aplikaci mohou využít pouze obce v zázemí měst, ve kterých dochází nebo v blízké době může docházet k rozvoji suburbanizace. Obce, které mohou využít metodiku (internetovou aplikaci) Předkládaná metodika a její výstupy jsou níže představeny a popsány na modelovém příkladu. Jako vstupní údaje o velikosti a věkové struktuře stávající populace byly využity skutečné počty za obec Dolní Břežany v zázemí Prahy. Odhad počtu nových obyvatel ve specifických věkových skupinách a odhad rozsahu a časování bytové výstavby jsou však zcela fiktivní. Struktura a obsah prezentovaných výstupů kopíruje podobu výstupů, které poskytuje internetové aplikace. 3

KROK 1: ZADÁNÍ VSTUPNÍCH PARAMETRŮ DO INTERNETOVÉ APLIKACE V internetové aplikaci dostupné na http://web.natur.cuni.cz/demodept/kalkulacka/ uživatel postupuje podle následujících bodů: 1) Uživatel vybere zájmovou obec. a) Pokud uživatel zná kód obce, vyplní jej do nabízeného pole: b) V opačném případě vybere obec z nabídky řazené dle krajské příslušnosti obcí: 4

Pokud se vyžádaná obec v nabídce neobjeví, znamená to, že tato obec nespadá do skupiny obcí, pro které jsou parametry metodiky odhadovány (tj. obce, ve kterých dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít k intenzivnímu rozvoji procesu suburbanizace). 2) Uživatel bude vyzván, aby do příslušných polí formuláře zadal plánovaný rozsah nové bytové výstavby v obci v letech 2012 2031. a) Do prvního řádku uživatel uvede, vždy pro daný rok, počet bytů, které jsou plánovány v nových rodinných domech (RD). b) Do druhého řádku analogicky počet bytů plánovaných v nových bytových domech (BD). 3) Uživatel klikne na Vypočítat a zobrazí se výstupy modelové projekce a odhadu počtu uživatelů služeb. KROK 2: VÝSTUPY MODELOVÉ PROJEKCE A ODHADU POČTU UŽIVATELŮ SLUŽEB V INTERNETOVÉ APLIKACI Výstupy modelové projekce a odhadu počtu uživatelů služeb se v internetové aplikaci zobrazují ve třech sekcích věnovaných: 1) populačnímu vývoji, 2) věkové struktuře a 3) odhadu uživatelů vybraných sužeb. 5

1) Odhad celkového populačního vývoje Odhad populačního vývoje obce na základě zadaných vstupních parametrů je zobrazen ve dvou tabulkách. První tabulka ukazuje vývoj celkového počtu obyvatel obce v pěti časových řezech: 2011, 2015, 2020, 2025 a 2030. Je zde vypočten též tzv. index změny, který relativizuje vývoj počtu obyvatel k jeho stavu ve vstupním roce (tj. zde 2011). Například v roce 2025 znamená hodnota indexu 129, že oproti roku 2011 narostl počet obyvatel v obci o 29 %. Druhá tabulka ukazuje vývoj počtu obyvatel pouze v nové zástavbě (tzn. v bytech postavených ve sledovaném období v nových rodinných a bytových domech). V druhém řádku je uvedeno, jaký podíl tvoří obyvatelé nové zástavby na celkové populaci obce v jednotlivých letech. Při intenzivní nové bytové výstavbě lze očekávat jak nárůst počtu nových obyvatel, tak zvyšování jejich podílu na celkové populaci obce. 2) Modelová projekce věkové struktury obyvatel nové zástavby Věková struktura je ve vybrané obci projektována pouze pro populaci nové zástavby. Počty obyvatel jsou odhadovány v šesti věkových kategoriích (0-14 let, 15-24 let, 25-34 let, 35-49 let, 50-64 let, 65 a více let) v časových řezech shodných s předešlým výstupem. 6

Projekce odhaduje jak celkový počet obyvatel v dané věkové kategorii, tak podíl této kategorie na celkové populaci nové zástavby v daném roce. Například v roce 2025 tedy tvoří děti ve věku 0-14 let 29 % obyvatel nové výstavby, zatímco senioři na 65 let pouze 5 %. 3) Odhad počtu uživatelů vybraných služeb Odhad počtu uživatelů vybraných služeb se týká rovněž pouze obyvatel nové výstavby, ne populace celé obce. Projekce odhaduje počet potenciálních zájemců o danou službu lze z řad nových obyvatel očekávat v letech 2015, 2020, 2025 a 2030. UPOZORNĚNÍ Výstupy modelové projekce poskytují zájemcům rámcovou představu o vlivu plánované bytové výstavby na budoucí populační vývoj obce a s ním spojené nároky na místní sociální infrastrukturu. V žádném případě však nemohou nahradit profesionálně zpracovanou populační prognózu pro danou obec. Neřeší způsob zajištění či rentabilitu nabízených služeb, které jsou na zodpovědnosti konkrétních obcí a poskytovatelů. 7