OBSAH DRUHÉHO SVAZKU

Podobné dokumenty
UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE

OBSAH PRVNÍHO SVAZKU

Obsah. Politické myšlení Egona Bondyho / Petr Kužel PRACOVNÍ ANALÝZA

POLITICKÉ IDEOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Témata ze SVS ke zpracování

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní okruhy ZSV

RANÝ NOVOVÉK období od konce 15.stol.do poloviny.17.stol. Objevné plavby a jejich společenské důsledky

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova ročník (SOŠ, SOU)

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018

Co je politický extremismus? ANTITEZE k demokratickému ústavnímu státu --> označení antidemokratických názorů a činností (podle: Backes a Jesse)

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Socialistické teorie

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

12. Křesťanství Místo křesťanství v současném světě Křesťanství na pozadí jiných náboženství

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

politický systém založený na všeobecné účasti občanů na správě státu

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ROZPAD HEGELOVY ŠKOLY, MLADOHEGELOVCI

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

* Nadpisy článků označené hvězdičkou doplnila redakce Marxových a OBSAH* *Volby v Německu v roce 1890 Co teď?

OBSAH PRVNÍ ČÁST ÚVOD INTEGRÁLNÍ A SOLIDÁRNÍ HUMANISMUS PRVNÍ KAPITOLA PLÁN BOŽÍ LÁSKY PRO LIDSTVO

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

NABÍDKA POVINNÝCH A NEPOVINNÝCH ZKOUŠEK PROFILOVÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

8. Politologie věda a představitelé pojmy: politika, politická moc, svoboda, spravedlnost, rovnost, demokracie, moc funkce státu, formy státu

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

společnosti struktuře Empirická teorie jednotlivec skupina, komunita, společnost

Pojem politika. POL104 Úvod do politologie

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

Obsah. Co je metafyzika? Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

5.5.2 Dějepis povinný předmět

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE_4B_10_Marxismus

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

VYZVA DE OKRACIE - - SYSTEM VLADY V USA. Kenneth Janda Jeffrey M. Berry Jerry Goldman Earl Huff (připravil. Afl"" SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVí

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Základy společenských věd. Česká filozofie. Tomáš Garrigue Masaryk. Mgr. Jana Bláhová, Gymnázium a SOŠ Orlová

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, Praha 4

Dějepis. žák: TÉMATA. vznik historie jako vědy

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky

Otázka: Německá klasická filozofie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anonymní

Obsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC

Při kritice buržoazní ideologie vycházíme zpravidla z obecné zásady, že pochopit

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny od starověku po 20. století 3. ročník a septima

OBSAH. Sjezd Lidové strany pokrokové v Brně Zprávy knižní a literární Hr. Aehrenthalovo křížem krážem v Bělehradě...

Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena

MATURITNÍ OKRUHY PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD. rok 2010, Mgr. Tomáš Hlavsa, Gymnázium Šumperk

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

FILOSOFIE FILEIN = milovat (láska), SOFIA = moudrost láska k moudrosti

Část první OTEVŘENÁ SPOLEČNOST

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Obsah. 1. Člověk jako jedinec Člověk jako osobnost Psychické jevy Determinanty lidské psychiky 18

SSOS_ON_2.13 Člověk jako občan

Bohumil Baxa ( )

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS Dějepis 7. ročník

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

4. REAKCE JAPONSKA VŮČI ZÁPADU 119 Vliv Západu 119 Počáteční nátlak 119 Reakce Japonska 120

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny

Vyučovací předmět Dějepis je zařazen do vzdělávací oblasti SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Je vyučován od 1. Do 3. ročníku v rozsahu 1 hodiny týdně.

Maturitní okruhy z občanského a společenskovědního základu

otázky (ontologické, gnoseologické, kosmologické, logické, etické, estetické, axiologické)

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií

Název vyučovacího předmětu: DĚJEPIS (DJ) Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Časová dotace vyučovacího předmětu: 1, 1, 1, 0, 0, 0.

JAKUB JINEK Obec a politično v Aristotelově myšlení

S T A T U T S O U T Ě Ž E

CÍRKEV a svět: 3/8;4/8;22/3;28/7;31-32/6; 60/1;67/1;70/1;71/1;73/7; 74/1; 81/2.27; 121/7; /13

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

Obsah KE KONSTITUČNÍ MONARCHII (1' ) 1. SVOBODA, ROVNOST, VlASTNICTVÍ: PŘEDMLUVA 9

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

Občanský a společenskovědní základ dvouletý volitelný předmět

ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17

FILOZOFIE. Oddíl E učební osnovy VIII.10.B

CS004 - Vodohospodářská legislativa. CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky

Max Weber Hlavní myšlenky, přínos

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Dějepis 6.ročník. význam zkoumání dějin, získávání informací o dějinách, historické prameny, historický čas a prostor

Transkript:

OBSAH DRUHÉHO SVAZKU Část třetí PODSTATA A vývoj HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE SPOLEČNOSTI (pokračování) Kapitola šestá VZNIK A vývoj CIVILIZACE: KOMUNISMUS Oddíl A: Komunismus budoucnosti 90. Marxismus je svou podstatou komunismem. Marxovy požadavky komunistické. Jeho stoupenci... 11 91. Komunismus a materialismus... 15 92. Marxovský komunismus společenskou soustavou nejen hospodářskou, nýbrž také duchovou a kulturní vůbec.......................................... 17 93. Rozlišení pojmů: socialismus, kolektivismus, komunismus. Stanovisko autorovo.. 18 94. Kritika Marxovy komunistické soustavy. Domnělý protiklad komunismu a kapitalismu. Pokud se komunismus připravuje už nyní. Neurčitosti o principu rozdělení. Marx a Engels se nakonec komunismu vlastně vzdali... 21 Oddíl B: Komunismus prvotní. vývoj rodiny a civilizace 95. Marx a Platón: význam rodiny pro marxovský komunismus. Engelsův spis o rodině (Engels a Morgan)... 24 96. Základní myšlenka Engelsovy knihy o rodině: společnost je původně organizována svazky rodinnými, nikoli poměry výrobními. Rozpor s historickým materialismem... 26 97. Engelsův výklad o jednotlivých stadiích vývoje rodiny a kultury... 27 98. Znova moralismus proti amoralismu. Engelsův fetišismus pokrevenství. Engelsovy názory o původních formách rodiny jsou nesprávné. Engelsova matriarchátu nikdy nebylo... "... 31 295

99. Podstata původního rodu (gens). Zřízení rodové není v protikladu k státu. Prvotní komuiůsmus negativní, ne pozitivní. Takzvaný agrární komuiůsmus doby nejstarší.. 35 100. Engelsovo líčení rodového zřízení u národů evropských, zvláště u Germánů a Slovanů. Ruský mir a zadruga. Engels a slavjanofilové... 41 101. Barbarství a civilizace: civilizace degenerací a dekadencí... 47 102. Kritika Engelsových kulturních dějin a zvláště jeho teorie úpadku... 52 103. Co je vlastně Engelsův původní komunismus: komunismu absolutního nikdy nebylo. Komunismus pohlavní a rodinný jako základ komunismu hospodářského... 55 Oddíl C: Otázka ženská. Volná láska 104. Budoucí komunismus má být také pohlavní. Engelsův výklad podstaty a vývoje monogamie. Rodina buržoazní a proletářská. Socialismus a individuální láska pohlavní. Volná láska budoucnosti... 56 105.Engelsova dekadentní teorie lásky a její důvody: materialismus. Dvojí typ dekadence - katolický a protestantský. Láska, ne láska volná!... 60 Část čtvrtá SOUSTAVY IDEOLOGICKÉ Kapitola sedmá STÁT A PRÁvo 106. vývoj politického myšlení v Německu. Hegelovská levice... 69 107. Marxovo učení o státě ajeho vývoj. Stát a buržoazie. Stát politický... 72 108. Engelsova státověda. Stát jako protiklad organizace rodové. vývoj státu. Stát odumře... 74 109. Nauka historického materialismu o státu nedostatečná: podstata a význam státu. Stát a organizace hospodářská. Stát a církev. Stát a národnost. Marxův a Engelsův pojem "společnosti". Anarchismus a státní socialismus. Bernstein kontra Marx-Engels... 79 110. vývoj moderního státu: orgaiůzace hospodářská a intelektuální stává se samostatnou. Stát a filosofie. Afilosofismus a astatismus (anarchismus). Centralizace a autonomizace autonomie funkční, nejen lokální... 85 111. Marxova a Engelsova filosofie právní... 86 112. Právo má obsah širší než hospodaření. Forma výroby nepodmiňuje formy majetku. Sankce práva jen v moci a ve vůli většiny?............................. 88 113. Engelsův výklad lidských práva zvláště proletářského požadavku rovnosti... 91 114.Pozitivistický historismus neuznává pozitivních pojmů práva. Lidová práva se vyvíjejí v oblasti církevně-náboženské. Pojem rovnosti u Marxe a Engelse neurčitý... 103 296

Kapitola osmá NÁRODNOST A MEZINÁRODNOST 115. Některé novější projevy marxistické o otázce národnostní... 98 116. Názory Marxovy a Engelsovy. Jejich praktická mezinárodnost..., 100 117. vývoj principu národnostního... 102 118. Kautsky o národnostním federalismu. Národnost a humanita. Právo jazykové je přirozené. Kosmopolitisn:tus, nacionalismus, socialismus................ 105 119. Marx a marxisté o Rusku a o Slovanech. Marxismus a otázka polská. Marxisté proti německému šovinismu... 109 120. Marx a otázka židovská........................................... 113 Kapitola devátá OTÁZKA NÁBOŽENSKÁ 121. Marxův Kapitál dovršuje Feuerbachovu kritiku náboženství: náboženský antropomorfismus ekonomickým fetišismem... 120 122. Engelsova filosofie náboženství... 121 123.Antropomorfismus nevyčerpává podstaty náboženství. Marx a Engels obnovují s Feuerbachem racionalistický deismus. Náboženství ajeho prvek etický a sociální. Moderní boj o Boha........................................... 123 124. Marxův revoluční ateismus: křesťanství náboženstvím otroků... 125 125. Vliv náboženství v době nové. Reformace. Kulturní význam velikého historického dualismu náboženského: Katolicismus a protestantismus. Podstata protestantismu a jeho význam pro moderní filosofii, vědu, mravnost a politiku. Dva typy hospodářství vůbec a speciálně také socialismu: typ katolický a protestantský. Historický materialismus a problém náboženský... 127 126. Poměr marxismu ke katolicismu, k protestantství, k židovství... 134 127. Mladší marxisté a problém náboženský. Je náboženství věcí soukromou? Pokud je socialismus hnutím náboženským... 137 Kapitola desátá OTÁZKA ETICKÁ 128. Marx a Engels pro pozitivistický amoralismus, ale zároveň pro humanitní moralismus. Marx a Engels přijímají humanismus Feuerbachův: humanismus "reálný" bez sentimentality. Třídní morálka negativní, ale přesto "skutečně lidská"... 141 129.Noetická odůvodnění zákona mravního. Mravní zákon je absolutní: v kterém smyslu. Pouhé morálky třídní není: "Morálka budoucnosti skutečně lidská." Základní otázka noetická o etické sankci. Mravnost a náboženství... 144 297

130. Materiální obsah zákona mravního. Marxův a Engelsův dualismus. Egoismus a altruismus. Člověk podle Marxe v podstatě egoistický.,... 146 131. Marxova obava před sentimentalitou neodůvodněná: vývoj moderního ideálu humanitního. Humanita bez lásky nemožná: Socialismus nejen vědecký, také sociální! Marxův a Engelsův aristokratický hédonismus... 148 132. Moderníláska: láska demokratická... 150 133. Mladší marxisté uznávají samostatnost a účinnost mravnosti neegoistické... 152 134. Socialistická diskuse o otázkách praktické etiky. Zločin a trest. Zločin a poměry hospodářské. Zločin politický: masa. Prostituce. Marxova teorie trestu... 154 Kapitola jedenáctá SOCIALISMUS A UMĚNÍ 135. Socializace moderního umění. Historický materialismus a umění... 156 136. Vliv socialismu na jednotlivé druhy umění... 159 137. Sociální hodnota umění pro vzdělání. Začátky sociální a socialistické estetiky (Ruskin, Morris, Bax, Crane, Tolstoj). Marxův materialismus práce a pozitivistický intelektualismus vede k přezírání krásy... 160 Kapitola dvanáctá MARXISMUS: ABSOLUTNÍ OBJEKTIVISMUS 138. Marxismus jako soustava filosofická: absolutní objektivismus v protivě k německému absolutnímu subjektivismu (idealismu). Nejdůležitější teze marxismu. Nedostatečnost absolutního objektivismu... 163 139. Marxismus a problémy nové filosofie a etiky... 167 140. Sociální a etická hodnota marxismu... 168 141.MarxaEngels... 169 Část pátá MARXISTICKÁ KRITIKA V PRAXI Kapitola třináctá HLA VNÍ PROBLÉMY MARXISTICKÉ POLITIKY Oddíl A: Revoluce či reformace? 142. Marxova revolučnost: materialismus jako činnost "prakticko-kritická", jako revoluce: Marx se nakonec mírní... 175 143. Engelsova politická závěť: revoluce se prohlašuje za nemožnou a za nepotřebnou 177 298

144. Marxovi a Engelsovi nástupci. Jejich spor o radikalismus a oportunismus. Otázka přípustnosti kompromisu... 182 145. Marxova filosofie humanistické revoluce na základě humanismu Feuerbachova.. 186 146. Tato filosofie revoluce je romantická a ideologická... 192 147. Nematerialistická teorie revoluce: reformace, ne revoluce! Problém revoluce je v poslední instanci etický. Demokratická etika proti aristokratické revoluci.. 194 148. Marxův "kategorický imperativ" "praktické kritiky", tj. revoluce. Kritika nekritická. Negace a kritika tvůrčí. Čistě empiristická kritika historismu. Bez kritiky zásad. Kritika amorální. Kritika objektivistická bez sebekritiky... 199 149. Marxova kritika jako pokračování filosofie Feuerbachovy. Revoluční nespokojenost Marxova vyplývá z filosofie, nikoliv z kritiky hospodářské... 201 150. Kritika u Marxe a u Schopenhauera. Marx a pesimismus. Pesimismus objektivismu a subjektivismu. Moderní sebevražednost vlastní otázkou sociální. Sebevražda a vražda. Moderní titáni ajejich boj s Bohem a o Boha. Revoluce ateismu... 202 151. Podstata moderního vývoje filosofického a nábožensko-etického od reformace. Faust Marxův se stává voličem... 206 152. Marxismus a anarchismus... 207 153. Vnitřní rozpory Marxova revolucionismu: revolucionismus je původu francouzského a nehodí se k německé filosofii. Socialismus katolický a protestantský. Kolísání v taktice mezi evolucionismem a katastrofismem. Teorie hodnotní v rozporu s revolucionismem... 210 Oddt1 B: Marxismus a parlamentarismus 154. Marxismus se stává socialismem státním. Přeceňování činnosti politické. Strana sociálnědemokratická jako sociální strana reformní v moderní demokracii. Radikalismus negativní a pozitivní... 212 155. Marxismus a formy ústavní: republikanismus. vývoj státu konstitučního. Otázka ústavní formy stává se méně akutní. Socialismus a monarchismus. Anarchismus shora. "Sociální království". Marxismus a militarismus. Vnější politika: politika světová..., 213 156. Demokratismus státu konstitučního. Reforma konstitucionalismu. (Všeobecné právo volební. Zastoupení minoritní. Referendum. Iniciativa. Autonomizace proti centralizaci: socialismus komunální.)... 217 157. Demokratismus a politika vědecká: antropomoďický pojem masy. Pověra demokratická... 220 158.PoIitický primitivismus následkem demokratismu antropomoďického... 221 159. Vady politického primitivismu. Marxismus a hospodářská družstva... 221 160. Spolky vzdělávací. Propaganda mravní. Koncentrická práce sociální. Demokratis- 225 299

Část šestá VÝSLEDEK Kapitola čtrnáctá KRIZE MARXISMU VĚDECKÁ A ALOSOACKÁ 161. Chronická krize vědeckého, filosofického i politického marxismu... 229 162. Diskuse o této krizi............................................... 231 Předmluva vydavatelova k druhému českému vydání... 235 Poznámka k pátému [třetímu českému] vydání... 238 EDIČNÍ POZNÁMKA... 239 - Srovnání prvního a druhého (čtvrtého) českého vydání... 246 - Srovnání druhého (šestého) českého vydání s vydáním německým... 249 Vysvětlivky a odkazy - Svazek I 251 - Svazek II... 267 REJSTŘÍK OSOB... 275