Ko pete e: h ějí í člá ek ve v světle í zdové difere ia e v České repu li e? Jiří Večer ík, Marti a M síková a Petr Matějů Ko fere e Lidský kapitál a i vesti e do vzdělá í V soká škola fi a č í a správ í,. říj a
Tři části příspěvku 1. Historický a komparativní ko te t Jiří Večer ík 2. Regresní analýza dat PIAAC (Martina Mysíková) 3. Struktur í odel a základě dat PIAAC Petr Matějů
1. Historický a komparativní kontext 1. Jak se ě ila zdová difere ia e u ás po ro e 1989? 2. Jaká je situace dnes v porovnání s ostatními evropský i ze ě i? Národ í data v hovují í, ezi árod í po ěkud i ko ziste t í (Eurostat, OECD). Pri ár í zdroje jsou šetře í ezd u fire a v do á oste h: Structure of Earnings Survey (SES) šetře í Eurostatu se 4- letou periodicitou z vlny 2006 pu liková o edostateč ě, z vl do d eš í do i. EU-Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC) každoroč í šetře í Eurostatu od roku 2005 na rozdíl od příj ů do á ostí o výděl í h oso epu liková o i.
Mzdové rozpětí se v ČR po ro e radikál ě zvětšilo Šetře í a ukazatel 1989 1993 1997 2002 2007 2010 2011 Šetře í u fire : De ilový po ěr D9/D1 2,45 2,74 2,82 2,99 3,11 3,50 3,50 Po ěr : 3,66 4,70 4,96 5,53.. Šetře í v do á oste h: De ilový po ěr D9/D1 2,39 2,68 3,06 2,87 3,00 3,05 3,04 Po ěr : 3,21 3,58 4,82 4,42 4,95 5,22 5,11 Koeficient Gini 0,18 0,23 0,26 0,26 0,26 0,26 0,26 Údaj ze šetře í v domácnostech v pro e te h údaje šetře í u firem: De ilový po ěr 98 98 109 96 96 87 87 D9/D1 Po ěr : 88 76 97 80.. )droj: Mzdová šetře í, Mikro e s - a Život í pod í k,,.
Mzdové rozdíl jsou d es v ČR o do é jako ve v spělý h ze í h EU Podle ukazatele D9/D1 (SES, EU-SILC je rozpětí u ás dnes na stejné úrovni jako ve Francii, Rakousku, Itálii nebo Nizozemsku. Větší rozdíl ež u ás jsou apř. v Ně e ku, Velké Britá ii, Špa ělsku a Portugalsku. Naopak e ší rozdíl jsou ve ska di ávský h ze í h. V ostatních tranzitivních zemích EU (Polsko, Maďarsko, Slove sko, Slovi sko, Bulharsko, Ru u sko jsou rozdíl větší ež u ás.
Také deter i a e zdový h rozdílů se zásad ě pro ě ila Určují í faktor o Do roku 1989 rozhodující pohlaví o Po roce 1989 vzdělá í Pohlaví: 1988 - % varia e výdělků; - 9 % Vzdělá í: 1988-11 % variance, 2010-22 % Věk: - % varia e výdělků, - 2 % zhodnocování lidského kapitálu
Návrat ost vzdělá í ve zdě se v. letech zdvojnásobila 1988 1992 1996 2002 2007 2010 2011 Muži (Konstanta) 7,33 7,34 8,02 8,53 8,76 8,69 8,75 Rok vzdělá í 0,04 0,06 0,08 0,08 0,08 0,08 0,08 Rok zkuše osti 0,03 0,01 0,04 0,02 0,03 0,04 0,04 )kuše ost 2 /100-0,07-0,05-0,08-0,04-0,07-0,07-0,07 R 2 0,26 0,23 0,28 0,22 0,25 0,28 0,29 Že (Konstanta) 6,90 6,95 7,61 8,19 8,41 8,40 8,40 Rok vzdělá í 0,05 0,08 0,10 0,09 0,09 0,10 0,10 Rok zkuše osti 0,02 0,02 0,03 0,01 0,01 0,01 0,02 )kuše ost 2 /100-0,04-0,03-0,05-0,02-0,03-0,02-0,04 R 2 0,28 0,27 0,27 0,22 0,27 0,29 0,28 íra ávrat osti vzdělá í u užů i že se zdvoj áso ila, při s íže í vlivu pra ov í zkuše osti vliv vzdělá í a zdu je u že v šší, vliv délk pra ov í zkuše osti ižší
Vý os jed oho roku vzdělá í a Muži Výnosy (%) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1988 1992 1996 2002 2007 2010 2011 zkuše osti Rok vzdělá í Rok zkuše osti Že Výnosy (%) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1988 1992 1996 2002 2007 2010 2011
Mzd podle pohlaví a vzdělá í v lete h 1988- % prů ěru ) o pp NO o pp SŠ VŠ o pp ) o pp NO o pp SŠ VŠ o pp
Rozdíl ezd oso se základ í a VŠ vzdělá í u ás v rá i EU z ač é Toto rozpětí je podle SES je, a podle EU-SILC 2,4 nacházíme se mezi Rakouskem a Velkou Británií. Větší rozdíl jsou v Ně e ku a Švý arsku. Me ší rozdíl jsou ve ska di ávský h ze í h, ale také ve Fra ii, Belgii, Itálii a Špa ělsku. V ostatních tranzitivních zemích EU - Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko - jsou rozdíl ještě o ě o větší ež u ás podle SES. Jde o charakteristiku tranzitivních zemí?
. Data šetře í PIAAC a jeji h regresní analýza (Martina Mysíková)
PIAAC zjišťová í ezd Hru á zda před odvode da í, zdravot ího a so iál ího pojiště í )apočítávají se i od ě za prá i přesčas, pravidel é pré ie, spropit é či provize Nezapočítávají se roč í pré ie Mož ost uvést hodi ový, de í, týde í, dvoutýde í, ěsíč í e o roč í příje Případ ě kategorie: é ě ež ; -16000; 16001-21000; 21001-28000; 28001- ; ví e ež 37000 Analýza: za ěst a i pra ují í a pl ý úvazek ve věku - 64 let respo de tů Vše h i for a e přepočte a hru é ěsíč í zd
Mzd podle pohlaví, věku a vzdělá í v % prů ěru Zdroj: PIAAC
Faktory mzdy: PIAAC vs. SIALS (1998) SIALS, % v světle é varia e 1. Dokumentová gramotnost ejsil ější vliv 2. Čte ářská gra ot ost 3. Kvantitativní gramotnost ejsla ší vliv Vše h ko pete e daleko sil ější vliv u že PIAAC sil ější vliv: % 1. Numerická gramotnost ejsil ější vliv 2. Čte ářská gra ot ost 3. Ko pete e k řeše í pro lé ů v prostředí i for ač í h te h ologií pouze část respo de tů ejsla ší vliv
Mzd podle úrov ě ko pete í Poznámka: Oz ače í kategorií ko pete í: ízká u eri ká a čte ářská, nízká numerická a v soká čte ářská, v soká u eri ká a ízká čte ářská, v soká u eri ká a čte ářská. 4 vysoká numerická a čte ářská ejv šší zd 1 nízká numerická a čte ářská ej ižší zd Muži: 3 vysoká numerická a nízká čte ářská v šší zd ež Že : nízká numerická a vysoká čte ářská v šší zd ež
Regresní analýza Model 1 Model 1 (Konstanta) 9,015*** Literární/100 0,116*** Numerická/100 0,228*** Že a Střed í škola V soká škola Rok zkuše osti Rok zkuše osti 2 /100 Soukromý sektor Veřej ý sektor Počet let v za ěst á í Počet let v za ěst á í* Vedoucí pozice Smlouva na dobu eurčitou Nižší kvalifika e V šší kvalifika e Praha Používá í počítače R2 0,113 odový árůst čte ářské ko pete e,6% árůst zd odový árůst u eri ké ko pete e, % árůst zd R 2 pouze 11,3 %
Regresní analýza Model 2 Model 1 Model 2 (Konstanta) 9,015*** 9,199*** Literární/100 0,116*** 0,141*** Numerická/100 0,228*** 0,172*** Že a -0,221*** Střed í škola V soká škola Rok zkuše osti Rok zkuše osti 2 /100 Soukromý sektor Veřej ý sektor Počet let v za ěst á í Počet let v za ěst á í* Vedoucí pozice Smlouva na dobu eurčitou Nižší kvalifika e V šší kvalifika e Praha Používá í počítače R2 0,113 0,184 Že o % ižší zda R 2 vzrostlo na 18 % Čte ářská ko pete e Nu eri ká ko pete e U že větší vliv u eri ké kompetence (kterou mají prů ěr ě ižší ež čte ářskou U užů větší vliv čte ářské kompetence (kterou mají prů ěr ě ižší ež numerickou)
Regresní analýza Model 3 Model 1 Model 2 Model 3 (Konstanta) 9,015*** 9,199*** 9,406*** Literární/100 0,116*** 0,141*** 0,105** Numerická/100 0,228*** 0,172*** 0,024 Že a -0,221*** -0,262*** Střed í škola 0,210*** V soká škola 0,420*** Rok zkuše osti 0,017*** Rok zkuše osti 2 /100-0,000*** Soukromý sektor Veřej ý sektor Počet let v za ěst á í Počet let v za ěst á í* Vedoucí pozice Smlouva na dobu eurčitou Nižší kvalifika e V šší kvalifika e Praha Používá í počítače R2 0,113 0,184 0,300 Individuální charakteristiky R 2 30% Vliv numerické kompetence nevýznamný (numerická kompetence úzce spoje a se vzdělá í Vliv čte ářské kompetence výz a ý, ale ižší
Regresní analýza Model 4 Model 1 Model 2 Model 3 Model 4 (Konstanta) 9,015*** 9,199*** 9,406*** 9,277*** Literární/100 0,116*** 0,141*** 0,105** 0,038 Numerická/100 0,228*** 0,172*** 0,024 0,015 Že a -0,221*** -0,262*** -0,198*** Střed í škola 0,210*** 0,149*** V soká škola 0,420*** 0,336*** Rok zkuše osti 0,017*** 0,010*** Rok zkuše osti 2 /100-0,000*** -0,000*** Soukromý sektor 0,158** Veřej ý sektor 0,176** Počet let v za ěst á í 0,008*** Počet let v za ěst á í* -0,000 Vedoucí pozice 0,117*** Smlouva na dobu eurčitou 0,089*** Nižší kvalifika e 0,053** V šší kvalifika e -0,099*** Praha 0,181*** Používá í počítače R2 0,113 0,184 0,300 0,505 Pracovní charakteristiky včet ě ISCO a NACE) R 2 51 % O ě ko pete e nevýznamné Efekt vzdělá í sla ší V šší ež vzdělá í v žadova é v součas é za ěst á í negativní vliv Nižší vzdělá í ež v žadova é pozitivní vliv
Regresní analýza Model 5 Model 1 Model 2 Model 3 Model 4 Model 5 (Konstanta) 9,015*** 9,199*** 9,406*** 9,277*** 9,275*** Literární/100 0,116*** 0,141*** 0,105** 0,038 0,045 Numerická/100 0,228*** 0,172*** 0,024 0,015 0,008 Že a -0,221*** -0,262*** -0,198*** -0,191*** Střed í škola 0,210*** 0,149*** 0,126*** V soká škola 0,420*** 0,336*** 0,303*** Rok zkuše osti 0,017*** 0,010*** 0,01*** Rok zkuše osti 2 /100-0,000*** -0,000*** -0,000*** Soukromý sektor 0,158** 0,149* Veřej ý sektor 0,176** 0,168* Počet let v za ěst á í 0,008*** 0,008** Počet let v za ěst á í* -0,000-0,000 Vedoucí pozice 0,117*** 0,106*** Smlouva na dobu eurčitou 0,089*** 0,074*** Nižší kvalifika e 0,053** 0,037 V šší kvalifika e -0,099*** -0,088*** Praha 0,181*** 0,183*** Používá í počítače 0,104*** R2 0,113 0,184 0,300 0,505 0,512 Používá í počítače kladný vliv R 2 51 % Pokles vlivu ostatních faktorů vzdělá í, vedoucí pozice)
Shrnutí regresní analýzy Ko pete e ají a výdělek z ač ý vliv, avšak před zahr utí další h pro ě ý h, předevší vzdělá í. U že ají větší vliv u eri ké ko pete e kterou ají prů ěr ě ižší ež čte ářskou. U užů je větší vliv čte ářské ko pete e kterou ají prů ěr ě ižší ež u eri kou a zdu. Nejví e půso í ku ula e čte ářské a u eri ké kompetence. S ohlede a úzkou prováza ost ko pete í a vzdělá í je tře a aplikovat ko ple ější přístup k elku vztahů, kterým je strukturní analýza.
3. Strukturní model formování a zhodnocování kompetencí Petr Matějů
Rozšíře ý odel for ová í a zhodnocování kompetencí. Celá ekonomicky aktivní populace. Zaměstnání (ISEI) Sociálněekonomický původ (FAMSES) Dosažené vzdělání (RED) Příjem (INC) Pohlaví (SEX) Kompetence (COMP)
Rozšíře ý odel for ová í a zhodnocování kompetencí. Model aplikova ý odděle ě a uže a že. Zaměstnání (ISEI) Sociálněekonomický původ (FAMSES) Dosažené vzdělání (RED) Příjem (INC) Kompetence (COMP)
Strukturní model pro celou EA populaci Model měření pro SES výchozí rodiny parametry fixovány pro všechny věkové skupiny Model vyhovuje Model měření pro kompetence parametry fixovány pro všechny věkové skupiny
Strukturní model pro celou EA populaci z ě koefi ie tů v souvislosti s věke
Hlav í závěr ze struktur í h odelů pro celou EA populaci Kro ě základ ího stratifikač ího zřetěze í vzdělá í za ěst á í příje se prosazuje sil ý vliv vzdělá í a úroveň ko pete í sil ý pří ý vliv vzdělá í a příje ale pří é zhod o e í ko pete í v získá í za ěst á í s v šší so iál ě-eko o i ký statuse e o ve výši výdělků je vel i sla é te to po ěr ě překvapivý závěr eplatí pro vše h věkové skupi. Klíčové je ovše potvrze í e iste e velký h rozdílů ezi uži a že a i vr hol ve věku až let! Tento závěr korespo duje s po ěr ě sil ý poklese úrov ě ko pete í u že ve stej é o do í 39 let)
Hlav í závěr ze struktur ího odelu pro celou EA populaci Nepřehléd utel ý je ulový pří ý vliv vzdělá í a výdělek v ej ladší kohortě. Až v kohortě -39 let se tento vliv dostává k úrov i odpovídají í zhru a % příj ového árůstu za každý další stupeň vzdělá í v uče í, aturita, v soká škola. Pří ý vliv SES za ěst á í a výdělk je aopak ejv šší a počátku pra ov í kariér (obsazení profesní pozice ovlivní výdělek té ěř ez prodle í a aví sil ě, zatí o sa ot é vzdělá í se jako faktor výdělku prosazuje až v pozdější věku. Pří ý vliv ko pete í a výdělek je s výjimkou jedné kohorty (40-49 let) zanedbatelný.
Struktur í odel odděle ě pro uže a že Muži Ženy
Struktur í odel odděle ě pro uže a že
Hlav í závěr ze struktur í h odelů pro uže a že Vliv so iál ě-ekonomického statusu výchozí rodiny na ko pete e je u že zřetel ě sil ější ež u užů. U užů se vliv so iál ího původu a ko pete e prosazuje sil ěji prostřed i tví dosaže ého vzdělá í. Ačkoliv souhr ý vliv so iál ího původu a elkovou úroveň ko pete í je u užů a že stej ý, utváří se odliš ě: zatímco že po ěkud sil ěji kapitalizují rodi é prostředí, uži ví e zhod o ují ásled é vzdělává í. Pří ý vliv ko pete í a so iál ě-ekonomický status za ěst á í COMP ISEI u že je ohe sla ší ež u užů, přiče ž u že je aopak sil ější vliv for ál ího vzdělá í a za ěst á í RED ISEI).
Hlav í závěr ze struktur í h odelů pro uže a že Deter i a e výdělků vše i pro ě ý i zahr utý i do odelu je u že v šší ež u užů. Pří ý vliv ko pete í a výdělek je ovše v případě o ou pohlaví zanedbatelný.
Shrnutí Analýza dat PIAAC v širší ko te tu vztahů si e potvrzuje silné příj ové z evýhod ě í že součas ě ale ukazuje a arůstají í z evýhod ě í užů v přístupu k v šší u vzdělá í. Při stej ý h harakteristiká h jsou výdělk že ižší ež výdělk užů, přiče ž platové z evýhod ě í že se poh uje v rozmezí 20-30 %. V histori ké čase jsou uži stále ví e z evýhodňová i v přístupu k v šší u vzdělá í. pakliže ho však dosáh ou, od ášejí si z ěho ve srov á í se že a i po ěkud lepší vý avu ěřitel ý h ko pete í.
Shrnutí Jak formování kompetencí, tak jejich kapitalizace v ároč ější za ěst á í a v šší výdělku epro íhá u užů a že podle stej ý h vzor ů. Že ve srov á í s uži lépe zhod o ují kultur í kapitál vý hozí rodi a sil ěji u i h půso í askriptiv í pozič í mechanismy. To se u že projevuje ve sla ší vlivu vzdělá í a ko pete e i a výdělek, a také ve sla ší vlivu ko pete í a so iál ěeko o i ký status za ěst á í, který je ko pe zová sil ější vlive statusu za ěst á í a výdělek. Výsledk az ačují, že u užů jsou při elkově sla ší deter i a i výdělků sil ěji v vi uté zásluhové e ha is : vzdělá í sil ěji půso í a ko pete e zej é a u eri ké gra ot osti, a SES za ěst á í i a výdělek, zatí o vliv SES za ěst á í a výdělek je u užů sla ší ež u že.
Děkujeme za pozornost