ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU Reports of Forestry Research SVAZEK 5 ČÍSLO 3/25 Vyává Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti Jíloviště-Strnay, ISS 322-9688 Veoucí reaktorka: Ing. J. Hlaváčková. Přesea eiční ray: RDr. B. Lomský, CSc. Výkonná reaktorka: Mgr. E. Krupičková. Vychází čtvrtletně. Aresa reakce: VÚLHM Strnay, 156 4 Praha 5 - Zbraslav, tel. 257 892 222, 257 923 14, fax 257 921 444, e-mail: krupickova@vulhm.cz, http://www.vulhm.cz MARIA SLODIČÁK - JIŘÍ OVÁK Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196)... orway spruce thinning experiments Series Karlovice I an Karlovice II (196) MARIA SLODIČÁK - JIŘÍ OVÁK Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Frýek-Místek (196)... orway spruce thinning experiment Series Frýek-Místek (196) MARIA SLODIČÁK - JIŘÍ OVÁK Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Ostravice (196)... orway spruce thinning experiment Series Ostravice (196) MARIA SLODIČÁK - JIŘÍ OVÁK Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Velké Karlovice I, II a III (196)... orway spruce thinning experiments Series Velké Karlovice I, II an III (196) MARIA SLODIČÁK - JIŘÍ OVÁK Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - zhonocení poznatků z 2. série založené v r. 196... Long-term orway spruce thinning experiments Evaluation of results of the 2n series foune in 196 JIŘÍ ŠIDELÁŘ - JOSEF FRÝDL - PETR OVOTÝ - JIŘÍ TOMEC - LUKÁŠ HERCÍK Honocení vybraných provenienčních ploch s jelí bělokorou ve věku 31 let se zřetelem na ověření fytogeografické proměnlivosti této řeviny v České republice... Evaluation of selecte silver fir provenance plots at the age of 31 years with aim to verify this species phytogeographical variability in the Czech Republic VÁCLAV LOCHMA MILA BÍBA VĚRA FADRHOSOVÁ Vývoj epozice látek a chemismu půy ve výchoní části Českého krasu... Development of substances eposition an soil chemistry in the eastern part of Czech Karst VILÉM PODRÁZSKÝ JIŘÍ REMEŠ - JIŘÍ KRATOCHVÍL Vývoj půního chemismu ve smrkových lesních ekosystémech na území ŠLP Kostelec na Černými lesy... Dynamics of soil chemistry in the orway spruce forest ecosystems on the School Training Forest territory MICHAL KŘEPELA - DAIEL ZAHRADÍK - JOSEF SEQUES ěkteré klasické a geometrické metoy pro popis tvaru kmene vzorníku smrku ztepilého (Picea abies [L.] KARST.)... Some classical an geometrical methos for form escription of orway spruce (Picea abies [L.] KARST.) sample tree MARTI SLOVÁČEK eestruktivní metoa ohau množství proukce biomasy vrb a topolů v energetických plantážích VÚLHM-VS Uherské Hraiště................. on-estructive biomass estimation of Salix an Populus short rotation coppice crops at FGMRI Research Station Uherské Hraiště 129 141 147 154 171 177 189 198 22 27 LESICKÉ AKTUALITY Dub letní, ub zimní a buk lesní, jejich růst při různých světelných pomínkách v prvních vou letech po výsabě... Youth growth of northern re oak, sessile oak an European beech uner ifferent light conitions Smíšené lesní y jako možnost zmírnění rizika poškození lesních ů................... Mixe forest species as a means for risk reuction of forest stans amage 214 214 Růstové moely pro jenotlivé stromy - součást louhoobého plánování na lesních ponicích................... 214 Long-term forest enterprise planning base on iniviual-tree growth moels Vliv vápnění na růst výhonů a kořenů buku lesního a na jeho výživu... Effects of liming on shoot growth, root proliferation an nutrition status of European beech Vývoj tloušťky větví mlaých ubů při shlukové výsabě... Development of branch iameter of young oaks in cluster-plante stans Lesní hospoaření a možnosti řešení ško bouřkové riziko... Forest management an amage solution storm risk 215 215 215 128 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196) RDr. Marian Sloičák, CSc. - Ing. Jiří ovák, VÚLHM-VS Opočno EXPERIMETY S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO KARLOVICE I A KARLOVICE II (196) orway spruce thinning experiments Series Karlovice I an Karlovice II (196) Abstract Experimental series at Karlovice I an Karlovice II were foune in forest region 27 the Hrubý Jeseník Mts. in 196 in 54-year-ol an 52-yearol orway spruce stans as the parts of the secon group of thinning series. Both series consist of two comparative plots with imensions 5 m x 5 m, i.e..25 ha each. Comparative plots are control plots without esigne thinning an comparative plots are the stans with thinning by positive selection from above. Presente paper is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans uring the 4-year perio of observation. Klíčová slova: smrk ztepilý, Picea abies, pěstování, ní výchova Key wors: orway spruce, Picea abies, silviculture, thinning Úvo Pro řešení problematiky ní výchovy smrku ve VÚLHM bylo o roku 1956 o roku 1973 založeno 46 výzkumných řa ve čtyřech časových sériích (série I v letech 1956 1958, série II v roce 196, série IV v letech 1963 1964 a série V v letech 1971 až 1973). Série III byla založena v borových ech a je honocena samostatně (SLODIČÁK, OVÁK 23). Z ruhé série s výchovou smrkových ů, založené Ing. Pařezem v roce 196, se ochovalo celkem 7 výzkumných řa (tab. 1). Překláaná práce se zabývá honocením prvních vou řa Karlovice I a Karlovice II. Další experimentální řay buou honoceny samostatně v násleujících příspěvcích. Souhrnné vyhonocení celé 2. série je obobně jako u 1. série (SLODIČÁK, OVÁK 25) přemětem samostatného sělení. Experimentální řay Karlovice I a Karlovice II byly založeny v lesní oblasti 27 Hrubý Jeseník v roce 196 v 54 a 52letém smrkovém u na LHC Město Albrechtice (y 733 A2 a D3 a pole LHP z roku 1992-21). Zeměpisné souřanice experimentálních řa jsou 17 29 15 v.., 5 6 35 s. š. Porosty se nachází na mírném výchoním svahu se sklonem 2-3 %, v namořské výšce 656 až 66 m. Půní typ byl určen jako kambizem rankerová (luvická), lesní typ 6S3 - svěží smrková bučina s kostřavou nejvyšší (Piceeto-Fagetum oligo-mesotrophicum Festuca altissima), hospoářský soubor 55 Smrkové hospoářství živných stanovišť vyšších poloh. Průměrný roční úhrn srážek za obobí 1961 199 přestavoval pole úajů ČHMÚ 8 mm a průměrná roční teplota za stejné obobí osahovala 7 o C. Experimenty byly založeny pole metoiky VÚLHM (PAŘEZ 1958). Popis prací, umístění a charakteristika výchovných zásahů včetně použitých meto při honocení výsleků jsou uveeny v přechozím příspěvku (SLODIČÁK, OVÁK 23). Experimentální řay Karlovice I a Karlovice II tvoří vžy vě ílčí srovnávací plochy, kažá o velikosti 5 x 5 m, tj.,25 ha (obr. 1). Srovnávací plochy jsou kontrolní, bez výchovy. a těchto plochách se ostraňují pouze souše a přípané zlomy či vývraty. Srovnávací plochy slouží ke sleování vlivu úrovňových výchovných zásahů s pozitivním výběrem. Při poslení revizi v roce 1999 byly na experimentálních řaách vyznačeny výchovné zásahy na srovnávacích plochách (Karlovice I - 21 % a 21 % G a Karlovice II - 23 % a 21 % G) s cílem uvolnit zápoj a násleně sleovat vývoj ponechaných stromů a přípaný výskyt přirozené obnovy. Statistické analýzy byly proveeny pomocí softwaru UISTAT (verze 5.1) s využitím proceur AOVA a Mnohonásobné porovnávání (Stuent-ewman-Keuls a Scheffe). Datové soubory s úaji o výčetní Obr. 1. Umístění experimentálních řa Karlovice I a Karlovice II (Geobáze 1997 2) a výřez z typologické mapy LHC Město Albrechtice, LHP (1992) Geographic location (Geobáze 1997 2) an stan map of experimental series Karlovice I an Karlovice II on Forest Management Plan ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25 129
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196) tloušťce (, 2 ) byly testovány jenak pomocí parametrických testů (t-test) a jenak pomocí vícevýběrových neparametrických testů (Kruskal-Wallisova jenofaktorová analýza rozptylu metoy: t-rozělení, srovnání s kontrolní skupinou - Dunnett, Dunn). Tloušťkové struktury ů na ílčích srovnávacích plochách byly analyzovány pomocí testů obré shoy (χ 2 ). Pro všechny proveené analýzy byla použita hlaina významnosti,95 (MELOU, MILITKÝ 1998). Průběh experimentu Karlovice I V obě založení experimentální řay Karlovice I v roce 196 osáhl věk sleovaného u 54 let. Jenalo se o smrkovou monokulturu o hustotě 1 496 () a 1 544 () jeinců na 1 hektar. Pole úajů z historického průzkumu vznikl přirozeným zmlazením oplněným výsabou po holoseči v roce 192. Mateřský byl půvoně převážně smrkový s přimíšenou jelí a bukem. Jele a buk však ze současného u vymizely. Pře prvními experimentálními zásahy nebyl sleovaný vychováván. Svěčí o tom výrazná tloušťková iferenciace (v u se pře prvními experimentálními zásahy vyskytovali jeinci s výčetní tloušťkou o 6 o 34 cm, obr. 3). Z porovnání záklaních sleovaných charakteristik (tab. 2, obr. 2) je zřejmé, že výchozí stav ů na ílčích srovnávacích plochách byl pře prvními zásahy srovnatelný. Stření výčetní tloušťka ze osahovala 2,6 cm a 2,4 cm, horní ní tloušťka, chápaná jako průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na 1 ha ( 2 ), 28,7 a 28,3 cm. Rovněž rozíly mezi variantami ve stření a horní ní výšce (h 21,4 a 21,2 m a h 2 24,2 a 24,3 m) byly zanebatelné. Rozíly ve všech sleovaných charakteristikách (, G,, h, h 2, 2 ) byly shleány statisticky nevýznamnými. Počet stromů a výčetní kruhová záklana Při prvním výchovném zásahu, proveeném ve věku 54 let, bylo v u srovnávací plochy pozitivním výběrem v úrovni ostraněno 11 % stromů () tvořících 7 % výčetní kruhové záklany (G). Umístění zásahů v ní struktuře je zřejmé z obr. 3. Zásahy se opakovaly až o věku 73 let (1979) většinou v pětiletých perioách a bylo při nich na srovnávací ploše oebráno pozitivním výběrem v úrovni 17, 19, 16 a 17 % (1, 13, 8 a 1 % G). Po pěti výchovných zásazích v ca pětiletých perioách, tj. 24 let po zahájení experimentu (rok 1984, věk 78 let), zůstalo: na kontrolní ploše celkem 92 stromů (mortalita 576 stromů), na srovnávací ploše celkem 648 stromů (při výchově ostraněno 896 stromů). Výčetní kruhová záklana G osáhla ve věku 78 let: na kontrolní ploše 61,1 m 2 (zvýšení o 11,5 m 2 ), na srovnávací ploše 5,5 m 2 (pokles o,1 m 2 ). Perioní přírůst na výčetní kruhové záklaně (ve věku 54 78 let) přestavoval po započtení záměrně vytěžených stromů při výchovných zásazích na ploše 25, m 2 a byl tey o 13,5 m 2 větší než na ploše kontrolní (11,5 m 2 ). O posleního (pátého) výchovného zásahu ve věku 73 let (1979) se oba y výzkumné řay vyvíjely bez záměrného ovlivňování. Ostraňovaly se pouze souše a nahoile vznikající polomy a vývraty. Počet stromů se o poslení revize v roce 1999 (věk 93 let) samovolně snížil: na kontrolní ploše na 532 stromů (mortalita ve věku 54 93 let 836 jeinců), na srovnávací ploše na 52 stromů (zásahy 896 a mortalita 128 jeinců). Mortalita v posleních 15 letech sleování (věk ů 78 93 let) přestavovala na kontrolní ploše 388 jeinců (42 %), zatímco na srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni (prováěném ve věku 54 73 let) bylo v posleních 15 letech nahoile ostraněno 36 stromů (2 % stavu sruženého u ve věku 78 let). ejvětší úbytek stromů byl zaznamenán na kontrolní ploše při přeposlení osmé revizi ve věku 89 let (1995), ky ubylo po větrném polomu 26 % počtu (184 stromů) a 18 % výčetní kruhové záklany G (1,5 m 2 ). Poškození experimentálního u takového rozsahu se během sleování nevyskytlo. ahoilá těžba přestavovala na kontrole při jenotlivých revizích ca 6 až 13 % (většinou 3 až 5 %, výjimečně 1 % G). Počet poškozených stromů a jejich výčetní kruhová záklana na srovnávací ploše s výchovou byla při polomu ve věku 89 méně než poloviční (64 stromů, 4,1 m 2 G). Výčetní kruhová záklana G sruženého u při poslení revizi ve věku u 93 let, tj. 4 let po zahájení experimentu, zůstala největší na srovnávací ploše kontrolní (55,3 m 2 ). a kontrolní ploše bez výchovy osáhla 5, m 2 a oproti výchozímu stavu se zvýšila pouze o,4 m 2. Po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů (tey včetně souší a polomů) byl nárůst výčetní kruhové záklany ve sleovaném obobí na kontrole bez výchovy o 1,4 m 2 menší než na srovnávací ploše s výchovou (34,8 m 2 na kontrole a 36,2 m 2 na ploše ). a kontrolní ploše však bylo v průběhu sleování ostraněno 34,4 m 2 kruhové záklany (99 % přírůstu) jako souše a zlomy, zatímco na srovnávací ploše s výchovou zlomy a souše přestavovaly pouze 6,5 m 2 (18 % perioního přírůstu). Řaa 1 ázev řay 2 Věk 3 Srovnávací plochy 4 Lesní oblast 5 amořská výška 6 (m) Soubor lesních typů 7 1 Karlovice I. 54 2 27 Hrubý Jeseník 656 6 S 2 Karlovice II. 52 2 27 Hrubý Jeseník 66 6 S 3 Frýek - Místek 49 2 4 Moravskoslezské Beskyy 73 6 K 4 Ostravice 43 3 4 Moravskoslezské Beskyy 57 6 P 5 Velké Karlovice I. 48 4 41 Host.-vsetínská vrch. a Javorníky 794 6 B 6 Velké Karlovice II. 48 2 41 Host.-vsetínská vrch. a Javorníky 794 6 B 7 Velké Karlovice III. 41 2 41 Host.-vsetínská vrch. a Javorníky 734 6 V 1 Series, 2 ame of series, 3 Age, 4 Comparative plots, 5 Forest region, 6 Elevation, 7 Forest type group Tab. 1. Souhrnný přehle objektů 2. série výzkumných ploch s výchovou smrkových ů založené v roce 196 List of experimental series in orway spruce stans of the 2n group establishe in 196 13 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196) Karlovice I Sruž. 196 1964 1969 1974 1979 1984 78 let 54 let 58 let 63 let 68 let 73 let 93 let T T% Hlavní Sruž. T T% Hlavní Sruž. T T% Hlavní Sruž. T T% Hlavní Sruž. T T% Hlavní Sruž. Sruž. 1999 T T% Hlavní P 54-93 let P-T ÚTP 54-93 let T 54-93 let T 78-93 let 1496 84 6 1412 1412 136 1 1276 1276 12 9 1156 1156 128 11 128 128 18 11 92 92 532 532 - - - 964 388-1 (ks.ha -1 ) 1544 172 11 1372 1372 228 17 1144 1144 212 19 932 932 148 16 784 784 136 17 648 648 52 18 21 412 - - 14 128 128 G 49,6 1,6 3 47,9 53,3 2,6 5 5,7 56,2 2,5 4 53,7 59,7 2,8 5 56,9 62, 4,3 7 57,8 61,1 5,, 5, 34,8,4 34,4 2,6 (m 2.ha -1 ) 5,6 3,6 7 46,9 51,9 5,1 1 46,8 52,5 7, 13 45,5 51,3 4,2 8 47,2 52,2 5,1 1 47,2 5,5 55,3 11,7 21 43,6 36,2 29,8 36,7 6,5 6,5 2,6 15,8-2,8 21,9 15,7-22,5 23,7 16,2-24,3 25,7 16,8-26,5 27,7 22,4-28,3 29,1 34,6, - 34,6 8,4 - - - - (cm) 2,4 16,3-2,9 22, 16,9-22,8 24,2 2,6-24,9 26,5 18,9-27,7 29,2 21,8-3,5 31,5 36,8 37,2-36,7 1,3 - - - - h 21,4 18,9-21,5 23,3 2, - 23,5 25,9 21,5-26,2 27,7 22,5-28, 29,2 26,7-29,5 3,3 33,6, - 33,6 1, - - - - (m) 21,2 18,9-21,4 23,2 2,6-23,5 26, 24, - 26,3 27,7 23,4-28,3 29,7 26,1-3,2 3,9 34, 34,5-34, 1,3 - - - - 14 12-13 16 127-15 19 133-17 18 134-16 15 119-14 14 97 - - 97 - - - - - h/ 14 116-13 16 122-13 18 117-16 15 124-12 12 12-99 98 92 93-93 - - - - - 28,7 - - - 3,8 - - - 33, - - - 35,4 - - - 37,4 - - - 38,5 41,8 - - - 13,1 - - - - 2 (cm) 28,3 - - - 3,2 - - - 32,6 - - - 34,9 - - - 37,1 - - - 38,6 43,5 - - - 15,2 - - - - 24,2 - - - 26,2 - - - 29,3 - - - 31,1 - - - 32,3 - - - 33,2 36,6 - - - 12,4 - - - - h 2 (m) 24,3 - - - 26, - - - 29,4 - - - 31, - - - 31,6 - - - 33,1 36,2 - - - 11,9 - - - - h 2 / 2 84 - - - 85 - - - 89 - - - 88 - - - 86 -- - - 86 88 - - - - - - - - 86 - - - 86 - - - 9 - - - 89 - - - 85 - - - 86 83 - - - - - - - - Pozn.: P přírůst, T nahoilá těžba, T výchovný zásah (přípaně těžba souší a zlomů), ÚTP úmyslná těžba přemýtní, Sružený ( včetně souší, zlomů a stromů vyznačených k těžbě), Hlavní ( po proveení výchovného zásahu a po ostranění souší a zlomů), kontrolní bez výchovy, srovnávací plocha s pozitivním výběrem v úrovni, počet stromů, G výčetní kruhová záklana, výčetní tloušťka střeního kmene, h stření výška, h/ štíhlostní kvocient, 2 průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar, h 2 průměrná výška 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar, h 2 / 2 štíhlostní kvocient 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar ote: P increment, T salvage cut, T thinning, ÚTP planne intermeiate cutting, Sružený before thinning (incluing ea iniviuals an trees marke for thinning), Hlavní - after thinning (stan after thinning an after removing of ea iniviuals), control plot without thinning, comparative plot with thinning from above, number of trees, G basal area, iameter breast height of the mean stem, h mean height, h/ quotient of slenerness, 2 iameter of 2 thickest trees, h 2 height of 2 thickest trees, h 2 / 2 quotient of slenerness of 2 thickest trees Tab. 2. Záklaní úaje o vývoji experimentu Karlovice I Basic ata on Karlovice I experimental series ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25 131
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196) 2 175 15.ha -1 7 6 G (m 2.ha -1 ) G 125 1 75 9-(16) 5 4 +1(36) 5 +1(36) 3 25 9-(16) 2 4 5 6 7 8 9 1 11 4 5 6 7 8 9 1 Věk/Age V k/age Věk/Age V k/age Obr. 2. Vývoj počtu stromů a výčetní kruhové záklany G na srovnávacích plochách experimentální řay Karlovice I ve věku 54 93 let v porovnání s růstovými tabulkami (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) umber of trees () an basal area (G) on comparative plots of experimental series Karlovice I in the age 54 93 years comparing with Growth tables (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) Po započtení záklany G stromů vytěžených při výchovných zásazích (nahoile těžené souše a zlomy nebyly započítány) byl přírůst výčetní kruhové záklany za obobí sleování experimentu (věk 54 93 let): na kontrolní ploše,4 m 2, na srovnávací ploše 29,8 m 2. Tloušťková struktura Efekt výchovy na tloušťkovou strukturu experimentálních ů byl sleován o roku 196 o roku 1984, tj. v obobí, ky byly prováěny výchovné zásahy, většinou v pětiletých intervalech vžy k atu vyznačení a proveení zásahů. a grafech (obr. 3) je znázorněno rozělení stromů o tloušťkových tří pře proveením zásahů (čárový graf) a vyznačeno jenak umístění výchovného zásahu (bílé sloupce) a jenak mortalita na kontrolní ploše (černé sloupce). Jak je patrné z obr. 3, pře zahájením experimentu v roce 196 (věk u 54 let) byla tloušťková struktura na srovnávacích plochách téměř ientická (bez statisticky signifikantních rozílů). Z umístění výchovných zásahů v ní struktuře je zřejmé, že charakter pozitivního výběru v úrovni na srovnávací ploše byl oržen při všech pěti výchovných zásazích. Při úrovňových zásazích pozitivním výběrem bylo potřebné z u ostranit také jenotlivé zlomy a souše přeevším v nižších tloušťkových stupních, zejména je to patrné při zásazích ve věku 58 a 68 let. Posun výchovných zásahů o vyšších tloušťkových stupňů oproti přirozené mortalitě byl patrný při všech pěti proveených zásazích ve věku 54 78 let. Při poslení revizi ve věku 93 let byly v experimentálních ech zastoupeny stromy o tloušťce o 18 o 55 cm (obr. 4). ejnižší tloušťkové tříy 17 3 cm s nejvyšším a nejméně příznivým štíhlostním kvocientem (14 127) byly nejvíce zastoupeny na kontrolní ploše bez výchovy, ke bylo těchto jeinců v přepočtu na 1 hektar 12. a srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni byl počet stromů s výčetní tloušťkou o 3 cm o 44 % nižší (67 jeinců). Počet stromů s výčetní tloušťkou 4 cm a více s relativně příznivějším štíhlostním kvocientem (74 9) byl naopak vyšší na ploše s výchovou (18 jeinců), zatímco na kontrole bylo těchto nejsilnějších a nejstabilnějších jeinců pouze 128, tj. o 29 % méně než na ploše s výchovou. Rozíl v tloušťkových strukturách zaznamenaný při poslení revizi ve věku 93 let byl statisticky průkazný. Pozitivní efekt výchovy se na této výzkumné řaě projevil jenak nárůstem počtu stromů ve vyšších tloušťkových stupních a jenak jejich příznivějším (o 2 3 boy nižším) štíhlostním kvocientem, který se na kontrole pro uveené tloušťkové stupně pohyboval v rozmezí o 9 o 74, zatímco na zásahové ploše v rozmezí o 88 o 71. Statická stabilita Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem střeního kmene a štíhlostním kvocientem horního stromového patra ( 2 ) byla o počátku pokusu nepříznivá. Pře zahájením experimentu v roce 196 byl štíhlostní kvocient střeního kmene na obou srovnávacích plochách stejný, osahoval honot 14 (tab. 2, obr. 5) a nacházel se ještě ve vzestupné fázi, která kulminovala na kontrole honotou 19 a na ploše honotou 18 při třetí revizi ve věku 63 let. V alším obobí štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrole klesal, částečně také početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem. a srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni nebyl vzestup kvocientu výchovnými zásahy zpomalen, kulminoval poobně jako na kontrole ve věku 63 let honotou 18. Pokles po kulminaci byl výraznější, přeevším v ůsleku početních posunů po ostranění souší (převážně nejslabší stromy) při čtvrtém a pátém zásahu ve věku 68 a 73 let. Při honocení horního stromového patra, ky je o výpočtu zahrnut vžy stejný počet nejsilnějších jeinců na srovnávací ploše a tak neochází k početním posunům, byly výchozí honoty štíhlostního kvocientu h 2 / 2 rovněž vyrovnané a osahovaly na plochách a honot 84 a 86. 132 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196) 2 15 1 196 54 let T Zásah Ostran no 11 % 7 % G 2 15 1 1964 58 let T Zásah Ostran no 17 % 1 % G 5 5 2 15 1 5 1 15 2 25 3 35 4 1969 63 let T Zásah Ostran no 19 % 13 % G 2 15 1 5 1 15 2 25 3 35 4 1974 68 let T Zásah Ostran no 16 % 8 % G 5 5 2 15 5 1 15 2 25 3 35 4 1979 73 let T Zásah 2 15 5 1 15 2 25 3 35 4 45 1984 78 let T Zásah 1 Ostran no 17 % 1 % G 1 Ostran no 5 % 3 % G 5 5 5 1 15 2 25 3 35 4 45 5 1 15 2 25 3 35 4 45 5 Obr. 3. Tloušťková struktura a proveené výchovné zásahy v porovnání s mortalitou na kontrolní ploše bez zásahu na experimentální řaě Karlovice I ve věku 54 78 let (T nahoilá těžba, počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an experimental thinning comparing with mortality on control plot without thinning on Karlovice I experimental series in the age of 54 78 years (T salvage cut, Zásah thinning, number of trees per hectare, iameter in cm, ostraněno/remove) ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25 133
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196) 2 15 Karlovice I 1999 93 let h/ h/ 12 11 h/ 1 5 o 3 cm - 12 strom - 67 strom 4 cm+ -128 strom -18 strom 1 2 3 4 5 6 h/ h2/2 1 9 8 7 h/2 h/2 2 6 h 2 / 2 5 6 7 8 9 1 V k/age Obr. 4. Tloušťková struktura a štíhlostní kvocient pole tloušťkových stupňů na experimentální řaě Karlovice I při poslení revizi ve věku 93 let ( počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an h/ ratio for iameter classes on experimental series Karlovice I (last revision) in the age of 93 years ( number of trees per hectare, iameter in cm) Obr. 5. Vývoj štíhlostního kvocientu střeního kmene a horního stromového patra na experimentální řaě Karlovice I ve věku 54 93 let Development of h/ ratio of mean stem an upper tree story (2 thickest trees per hectare) on experimental series Karlovice I in the age of 54 93 years 5 45 4 35 3 25 2 1.3 (cm) Karlovice I 2 15 Rok 196 1964 1969 1974 1979 1984 1989 1995 1999 Year Obr. 6. Vývoj výčetní tloušťky 2 (se směroatnými ochylkami) ominantních stromů (2 nejsilnějších jeinců na 1 hektar) na výzkumné řaě Karlovice I (porovnání variant a ) v obobí 196 1999 (věk 54 93 let). Signifikantnost rozílů je uveena na hlaině významnosti,95 (+) a,99 (++). Development of iameter 2 (with stanar eviations) of ominant trees (2 thickest iniviuals per hectare) on experimental series Karlovice I (comparison between variants an ) in the perio 196 1999 (age 54 93 years). Significant ifferences on confience level.95 (+) an.99 (++) are showe. + a kontrole byla kulminace nárůstu zaznamenána poobně jako u střeního kmene ve věku 63 let při třetí revizi, ky osáhl na plochách a honoty 89 a 9. V alším obobí měl štíhlostní kvocient h 2 / 2 na obou srovnávacích plochách klesající tren s poobnými honotami při jenotlivých revizích. Při přeposlení revizi v roce 1995 (89 let) byl štíhlostní kvocient horního stromového patra na obou plochách stejný (85), při poslení revizi v roce 1999 však na kontrole ubylo několik nejsilnějších jeinců, a proto se závěrečné honoty kvocientu oproti srovnávací ploše signifikantně zvýšily ( 88, 83). Z proveené analýzy 2 (průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na hektar) je zřejmý ientický vývoj (statisticky nevýznamné rozíly) této veličiny na obou srovnávacích variantách v letech 196 až 1995 (věk 54 až 89 let obr. 6). Výpaek několika nejsilnějších stromů na kontrolní ploše zaznamenaný při poslení revizi (93 let) se projevil při honocení 2, ky byly rozíly mezi sleovanými variantami poprvé statisticky významné (obr. 6). Závěry z experimentu Karlovice I V obobí sleování (věk 54 93 let) byla na experimentální řaě Karlovice I o počátku sleování až o přeposlení revize ve věku 89 let největší výčetní kruhová záklana na kontrolní ploše bez zásahu. árůst výčetní kruhové záklany byl na kontrolní ploše reukován poškozením u a mortalitou zaznamenanou zejména při šesté a osmé revizi ve věku 79 a 89 let. Za 39 let sleování se záklana kontrolního u zvýšila z půvoních 49,6 na 5, m 2 při poslení revizi (93 let). Za tuto obu bylo z kontrolního u nahoile ostraněno 34,4 m 2 kruhové záklany (99 % přírůstu) jako souše a zlomy. a srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni byla výčetní kruhová záklana hlavního u uržována pěti výchovnými zásahy ve věku 54 až 73 let zhruba na úrovni 46 až 47 m 2. O této oby byl na ploše s výchovou zaznamenán její nárůst až 134 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196) 35 3 25 2.ha -1 9-(16) 7 6 5 G (m 2.ha -1 ) +1(36) G 15 4 1 5 +1(36) 3 9-(16) 4 5 6 7 8 9 1 11 V k/age Věk/Age 2 4 5 6 7 8 9 1 V k/age Obr. 7. Vývoj počtu stromů a výčetní kruhové záklany G na srovnávacích plochách experimentální řay Karlovice II ve věku 52 91 let v porovnání s růstovými tabulkami (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) umber of trees () an basal area (G) on comparative plots of experimental series Karlovice II in the age 52 91 years comparing with Growth tables (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) na 55,3 m 2 při poslení revizi ve věku 93 let. Přírůst G za obu sleování (věk 54 93 let) ze činil 36,2 m 2 a byl o 1,4 m 2 (o 4 %) vyšší než na kontrolní ploše bez výchovy, z toho souše přestavovaly pouze 6,5 m 2 (18 % perioního přírůstu). Vliv úrovňových výchovných zásahů vel po 39 letech sleování ke snížení zastoupení nejnižších tloušťkových tří ve srovnání s kontrolní plochou bez výchovy. Sleované výchovné zásahy se projevily zvýšením zastoupení stromů v nejvyšších tloušťkových tříách. a variantě s pozitivním výběrem v úrovni byl počet nejslabších stromů s výčetní tloušťkou o 3 cm ve srovnání s kontrolou bez výchovy o 44 % nižší (12 jeinců na ploše a 67 jeinců na ploše ). Počet stromů v nejvyšších tloušťkových tříách (4 cm a více) byl naopak vyšší na ploše s výchovou (18 jeinců), zatímco na kontrole bylo těchto nejsilnějších a nejstabilnějších jeinců pouze 128, tj. o 29 % méně než na ploše s výchovou. Rozílný počet stromů sleovaných imenzí na obou variantách pokusu se projevil při honocení tloušťkových struktur, které se ve věku 93 let statisticky významně lišily. Vzhleem k tomu, že na experimentální řaě Karlovice I je sleován vliv úrovňových zásahů s pozitivním výběrem (ostraňují se stromy přibližně střeních rozměrů a ponechává se poúroveň, která má obvykle nepříznivé statické vlastnosti), byl vývoj štíhlostního kvocientu střeního kmene na obou srovnávacích plochách zpočátku poobný. Kulminace byla zaznamenána při třetí revizi ve věku 63 let (na kontrole honotou 19 a na ploše honotou 18). Ve fázi poklesu se již projevil vliv výchovy a na srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni byl pokles kvocientu po kulminaci výraznější než na ploše kontrolní. Při poslení revizi ve věku 93 let osáhl štíhlostní kvocient střeního kmene na srovnávací ploše honoty 92, zatímco na kontrole honoty 97. Štíhlostní kvocient horního stromového patra h 2 / 2, který není ovlivněn početními posuny, měl na obou srovnávacích plochách srovnatelné honoty a poobný průběh s kulminací při třetí revizi honotami 89 () a 9 () s násleným poklesem na honoty 85 na obou plochách při přeposlení revizi ve věku 89 let. Při poslení revizi v roce 1999 štíhlostní kvocient horního stromového patra h 2 / 2 na ploše s výchovou ále klesal na honotu 83, zatímco na kontrole po vytěžení několika poškozených nejsilnějších jeinců se závěrečné honoty kvocientu oproti srovnávací ploše signifikantně zvýšily (na 88). Průběh experimentu Karlovice II V obě založení experimentální řay Karlovice II v roce 196 osáhl věk sleovaného u 52 let. Jenalo se o smrkovou monokulturu o hustotě 1 592 () a 1 572 () jeinců na 1 hektar. Pole úajů z historického průzkumu vznikl přirozeným zmlazením oplněným výsabou po holoseči v roce 192. Mateřský byl půvoně převážně smrko-jelový s přimíšeným bukem. Poíly jenotlivých řevin historické prameny neuváějí. Jele a buk ze současného u vymizely. Pře prvními experimentálními zásahy nebyl sleovaný vychováván. Svěčí o tom výrazná tloušťková iferenciace (v u se pře prvními experimentálními zásahy vyskytovali jeinci s výčetní tloušťkou o 5 o 36 cm, obr. 8). Z porovnání záklaních sleovaných charakteristik (tab. 3, obr. 7) je zřejmé, že výchozí stav ů na ílčích srovnávacích plochách byl pře prvními zásahy srovnatelný. Stření výčetní tloušťka ze osahovala 18,9 cm a 18,4 cm, horní ní tloušťka, chápaná jako průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na 1 ha ( 2 ), 28,9 a 28,1 cm. Rovněž rozíly mezi variantami ve stření a horní ní výšce (h 21,1 a 2,6 m a h 2 24,8 a 24,3 m) byly zanebatelné. Rozíly ve sleovaných charakteristikách (, G,, h, h 2 ) byly shleány statisticky nevýznamnými. Počet stromů a výčetní kruhová záklana Při prvním výchovném zásahu, proveeném ve věku 52 let, bylo v u srovnávací plochy pozitivním výběrem v úrovni ostraněno 26 % stromů () tvořících 15 % výčetní kruhové záklany (G). Umístění zásahů v ní struktuře je zřejmé z obr. 8. Zásahy se opakovaly až o věku 71 let (1979) většinou v pětiletých perioách a bylo při nich na srovnávací ploše oebráno pozitivním výběrem v úrovni 25, 15, 15 a 23 % (12, 8, 9 a 1 % G). ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25 135
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196) Po pěti výchovných zásazích v ca pětiletých perioách, tj. 24 let po zahájení experimentu (rok 1984, věk 76 let), zůstalo: na kontrolní ploše celkem 552 stromů (mortalita 1 4 stromů), na srovnávací ploše celkem 48 stromů (při výchově ostraněno 1 92 stromů). Výčetní kruhová záklana G osáhla ve věku 76 let: na kontrolní ploše 42,6 m 2 (pokles o 2,1 m 2 ), na srovnávací ploše 38,4 m 2 (pokles o 3,2 m 2 ). Perioní přírůst na výčetní kruhové záklaně (ve věku 52 76 let) přestavoval po započtení nahoile vytěžených stromů a stromů vytěžených při výchovných zásazích záměrně na ploše 19,7 m 2 a byl tey o,8 m 2 větší než na ploše kontrolní (18,9 m 2 ). O posleního (pátého) výchovného zásahu ve věku 71 let (1979) se oba y výzkumné řay vyvíjely bez záměrného ovlivňování. Ostraňovaly se pouze souše a nahoile vznikající polomy a vývraty. Počet stromů se o poslení revize v roce 1999 (věk 91 let) samovolně snížil: na kontrolní ploše na 372 stromů (mortalita ve věku 52 91 let 1 22 jeinců), na srovnávací ploše na 376 stromů (zásahy 1 92 a mortalita 14 jeinců). Mortalita v posleních 15 letech sleování (věk ů 76 91 let) přestavovala na kontrolní ploše 18 jeinců (33 %), zatímco na srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni (prováěném ve věku 52 71 let) bylo v posleních 15 letech nahoile ostraněno 14 stromů (22 % stavu sruženého u ve věku 76 let). ejvětší úbytek stromů byl zaznamenán na kontrolní ploše při páté revizi ve věku 71 let (1979), ky ubylo po větrném polomu 27 % počtu (28 stromů) a 16 % výčetní kruhové záklany G (7,5 m 2 ). Poškození experimentálního u o něco menšího rozsahu bylo během sleování zaznamenáno ještě při ruhé revizi ve věku 56 let (1964), ky bylo z kontrolní plochy nahoile vytěženo 21 % jeinců (272 stromů na 1 hektar) tvořících 1 % výčetní kruhové záklany G. ahoilá těžba přestavovala na kontrole při jenotlivých revizích ca 11 až 14 % (výjimečně 19 %), tvořících ca 7 až 12 % G. Počet poškozených a nahoile vytěžených stromů a jejich výčetní kruhová záklana byla v obobí pěstebního kliu ve věku 76 až 91 let na srovnávací ploše přibližně poloviční (14 stromů, 6,9 m 2 G) než na kontrolní ploše bez zásahu (18 stromů, 11,4 m 2 G). Výčetní kruhová záklana G sruženého u při poslení revizi ve věku u 91 let, tj. 39 let po zahájení experimentu, byla největší na srovnávací ploše (39,6 m 2 ). Oproti výchozímu stavu se snížila o 2 m 2. a kontrolní ploše bez výchovy osáhla záklana 38,3 m 2 a oproti výchozímu stavu se snížila o 6,4 m 2. Po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů (tey včetně souší a polomů) byl nárůst výčetní kruhové záklany ve sleovaném obobí na kontrole bez výchovy o,2 m 2 menší než na srovnávací ploše s výchovou (26,8 m 2 na kontrole a 27, m 2 na ploše ). a kontrolní ploše však bylo v průběhu sleování 33,2 m 2 kruhové záklany (14 % přírůstu) ostraněno jako souše a zlomy, zatímco na srovnávací ploše s výchovou zlomy a souše přestavovaly pouze 6,9 m 2 (26 % perioního přírůstu). Po započtení záklany G stromů vytěžených při výchovných zásazích (nahoile těžené souše a zlomy nebyly započítány) byl přírůst výčetní kruhové záklany za obobí sleování experimentu (věk 52 91 let): na kontrolní ploše () -6,4 m 2 (pokles), na srovnávací ploše s úrovňovým výběrem () 2,1 m 2. Tloušťková struktura Efekt výchovy na tloušťkovou strukturu experimentálních ů byl sleován o roku 196 o roku 1984, tj. v obobí, ky byly prováěny výchovné zásahy, většinou v pětiletých intervalech vžy k atu vyznačení a proveení zásahů (věk 52, 56, 61, 66, 71 a 76 let). a grafech (obr. 8) je znázorněno rozělení stromů o tloušťkových tří pře proveením zásahů (čárový graf) a vyznačeno jenak umístění výchovného zásahu (bílé sloupce), a jenak mortalita na kontrolní ploše (černé sloupce). Jak je patrné z obr. 8, pře zahájením experimentu v roce 196 (věk u 52 let) byla tloušťková struktura na srovnávacích plochách téměř ientická. Rozíly (statisticky potvrzené) spočívaly zejména v poněku vyšším zastoupení jeinců v tloušťkových stupních o 15 cm (o 17 %) na variantě. Z umístění výchovných zásahů v ní struktuře je zřejmé, že charakter pozitivního výběru v úrovni na srovnávací ploše byl oržen při všech pěti výchovných zásazích. Při úrovňových zásazích pozitivním výběrem bylo potřebné z u ostranit také jenotlivé zlomy a souše přeevším v nižších tloušťkových stupních, zejména je to patrné při prvním a ruhém zásahu ve věku 52 a 56 let. Posun výchovných zásahů o vyšších tloušťkových stupňů oproti přirozené mortalitě byl patrný při všech pěti proveených zásazích ve věku 52 71 let. Při poslení revizi ve věku 91 let byly v experimentálních ech zastoupeny stromy o tloušťce o 2 o 52 cm (obr. 9). ejnižší tloušťkové tříy 2 3 cm s nejvyšším a nejméně příznivým štíhlostním kvocientem (14 128) byly nejvíce zastoupeny na srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni, ke bylo těchto jeinců v přepočtu na 1 hektar 18. a kontrolní ploše bez výchovy byl počet stromů s výčetní tloušťkou o 3 cm o 8 % nižší (1 jeinců). Počet stromů s výčetní tloušťkou 4 cm a více s relativně příznivějším štíhlostním kvocientem (72 89) byl rovněž vyšší na ploše s výchovou (172 jeinců), zatímco na kontrole bylo těchto nejsilnějších a nejstabilnějších jeinců pouze 124, tj. o 39 % méně než na ploše s výchovou. Pozitivní efekt výchovy se na této výzkumné řaě projevil jenak nárůstem počtu stromů ve vyšších tloušťkových stupních a jenak jejich příznivějším (o 2 boy nižším) štíhlostním kvocientem, který se na kontrole pro uveené tloušťkové stupně pohyboval v rozmezí o 89 o 74, zatímco na zásahové ploše v rozmezí o 87 o 72. Vliv pozitivního výběru v úrovni se na této sérii projevil také v mírném nárůstu počtu slabších jeinců ve srovnání s kontrolní plochou bez zásahů. Celkové rozělení četností v tloušťkových strukturách se však na jenotlivých variantách při poslení revizi statisticky významně nelišilo. Statická stabilita Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem střeního kmene a štíhlostním kvocientem horního stromového patra ( 2 ) byla o počátku pokusu nepříznivá. Pře zahájením experimentu v roce 196 (věk 52 let) byl štíhlostní kvocient střeního kmene na obou srovnávacích plochách téměř stejný, osahoval honot 111 a 112 na plochách a (tab. 3, obr. 1) a nacházel se ve fázi kulminace, která byla zaznamenána na obou plochách při ruhé revizi ve věku 56 let (honoty 113). V alším obobí štíhlostní kvocient střeního kmene na obou srovnávacích plochách klesal, částečně také početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem na kontrole a ostraňováním jeinců s vysokým štíhlostním kvocientem při výchovných zásazích na srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni. Pokles po kulminaci byl výraznější na ploše, ke se kromě početních posunů projevil také vyšší přírůst stření výčetní tloušťky. Při poslení revizi v roce 1999 osáhl štíhlostní kvocient střeního kmene na zásahové ploše honoty 92 a byl o 3 boy příznivější než na kontrole (honota 95). Při honocení horního stromového patra, ky je o výpočtu zahrnut vžy stejný počet nejsilnějších jeinců na srovnávací ploše a tak neo- 136 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196) 2 15 1 196 196 52 52 let let T Zásah Ostran no 26 % 15 % G 2 15 1 1964 56 let T Zásah Ostran no 25 % 12 % G 5 5 2 15 1 5 1 15 2 25 3 35 4 1969 61 let Ostran no 15 % 8 % G T Zásah 2 15 1 5 1 15 2 25 3 35 4 1974 66 let T Zásah Ostran no 15 % 9 % G 5 5 2 15 5 1 15 2 25 3 35 4 1979 71 let T Zásah 2 15 5 1 15 2 25 3 35 4 45 1984 76 let T Zásah 1 Ostran no 23 % 1 % G 1 Ostran no 4 % 3 % G 5 5 5 1 15 2 25 3 35 4 45 5 1 15 2 25 3 35 4 45 5 Obr. 8. Tloušťková struktura a proveené výchovné zásahy v porovnání s mortalitou na kontrolní ploše bez zásahu na experimentální řaě Karlovice II ve věku 52 76 let (T nahoilá těžba, počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an experimental thinning comparing with mortality on control plot without thinning on Karlovice II experimental series in the age of 52 76 years (T salvage cut, Zásah thinning, number of trees per hectare, iameter in cm, ostraněno/remove) ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25 137
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196) 2 15 1 5 Karlovice II 1999 91 let o 3 cm - 1 strom - 18 strom 1 2 3 4 5 6 h/ h/ 4cm+ - 124 strom - 172 strom Obr. 9. Tloušťková struktura a štíhlostní kvocient pole tloušťkových stupňů na experimentální řaě Karlovice II při poslení revizi ve věku 91 let ( počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an h/ ratio for iameter classes on experimental series Karlovice II (last revision) in the age of 91 years ( number of trees per hectare, iameter in cm) 5 45 4 35 3 25 2 1.3 (cm) Karlovice II 2 15 Rok Year Obr. 11. Vývoj výčetní tloušťky 2 (se směroatnými ochylkami) ominantních stromů (2 nejsilnějších jeinců na 1 hektar) na výzkumné řaě Karlovice II (porovnání variant a ) v obobí 196 1999 (věk 52 91 let). Signifikantnost rozílů je uveena na hlaině významnosti,95 (+) a,99 (++). Development of iameter 2 (with stanar eviations) of ominant trees (2 thickest iniviuals per hectare) on experimental series Karlovice II (comparison between variants an ) in the perio 196 1999 (age 52 91 years). Significant ifferences on confience level.95 (+) an.99 (++) are showe. 196 Karlovice II + + 1964 2 1969 1974 1979 1984 1989 1995 + 1999 h/ h2/2 12 11 1 9 chází k početním posunům, byly výchozí honoty štíhlostního kvocientu h 2 / 2 na obou srovnávacích plochách stejné (86). a kontrole byla kulminace nárůstu zaznamenána ve věku 61 let při třetí revizi, ky osáhl na plochách honoty 92. a zásahové ploše kulminoval kvocient horního stromového patra honotou 9 již při ruhé revizi ve věku 56 let. V alším obobí měl štíhlostní kvocient h 2 / 2 na obou srovnávacích plochách klesající tren s poobnými honotami při čtvrté a páté revizi ve věku 66 a 71 let. Větší tloušťkový přírůst uvolňovaných stromů se však o šesté revize projevil signifikantním poklesem kvocientu na zásahové ploše. Při poslení revizi v roce 1999 (91 let) byl štíhlostní kvocient horního stromového patra na zásahové ploše o čtyři boy nižší (83) než na kontrole (87). K poobným závěrům směřuje i analýza 2 (průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na hektar), která ukazuje poněku olišný vývoj této veličiny na obou srovnávacích variantách (obr. 11). Zatímco při prvních vou revizích (v letech 196 a 1964, věk 52 a 56 let) byla honota 2 průkazně nižší na variantě, při poslení revizi (1999, 91 let) byla na této variantě zaznamenána honota 2 průkazně vyšší než na variantě kontrolní. Závěry z experimentu Karlovice II h/ 8 h 2 / 2 7 h/2 h/ h/2 6 4 5 6 7 8 9 1 V k/age Věk/Age Obr. 1. Vývoj štíhlostního kvocientu střeního kmene a horního stromového patra na experimentální řaě Karlovice II ve věku 52 91 let Development of h/ ratio of mean stem an upper tree story (2 thickest trees per hectare) on experimental series Karlovice II in the age of 52 91 years V obobí sleování (věk 52 91 let) byla na experimentální řaě Karlovice II o počátku sleování až o věku 76 let (šestá revize) největší výčetní kruhová záklana sruženého u na kontrolní ploše bez zásahu. árůst výčetní kruhové záklany byl na kontrolní ploše reukován poškozením u a mortalitou zaznamenanou zejména při páté revizi ve věku 71 let, ky muselo být z u ostraněno 27 % jeinců (16 % G). Za 39 let sleování se záklana kontrolního u snížila z půvoních 44,7 na 38,3 m 2 při poslení revizi (91 let). Za tuto obu bylo z kontrolního u nahoile ostraněno 33,2 m 2 kruhové záklany (14 % přírůstu) jako souše a zlomy. a srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni byla výčetní kruhová záklana hlavního u uržována pěti vý- 138 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196) chovnými zásahy ve věku 52 až 71 let zhruba na úrovni 35 až 36 m 2. O této oby byl na ploše s výchovou zaznamenán její nárůst na ca 37 m 2 při poslení revizi ve věku 91 let. Přírůst G za obu sleování (věk 52 91 let) ze činil 27, m 2 a byl o,2 m 2 (o ca 1 %) vyšší než na kontrolní ploše bez výchovy, z toho souše přestavovaly pouze 6,9 m 2 (26 % perioního přírůstu). Vliv úrovňových výchovných zásahů vel po 39 letech sleování ke zvýšení zastoupení nejnižších i nejvyšších tloušťkových tří ve srovnání s kontrolní plochou bez výchovy. a variantě s pozitivním výběrem v úrovni byl počet nejslabších stromů s výčetní tloušťkou o 3 cm ve srovnání s kontrolou bez výchovy o 8 % vyšší (1 jeinců na kontrole a 18 jeinců na ploše ) a počet stromů s výčetní tloušťkou 4 cm o 39 % vyšší (124 jeinců na kontrole a 172 jeinců na ploše ). Celkové rozělení četností v tloušťkových strukturách se však na jenotlivých variantách při poslení revizi statisticky významně nelišilo. Vzhleem k tomu, že na experimentální řaě Karlovice II je sleován vliv úrovňových zásahů s pozitivním výběrem (ostraňují se stromy přibližně střeních rozměrů a ponechává se poúroveň, která má obvykle nepříznivé statické vlastnosti), byl vývoj štíhlostního kvocientu střeního kmene na obou srovnávacích plochách zpočátku poobný. Kulminace byla zaznamenána již při ruhé revizi ve věku 56 let (honotou 113 na obou plochách). Ve fázi poklesu se již projevil vliv výchovy a na srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni byl pokles kvocientu po kulminaci výraznější než na ploše kontrolní. Při poslení revizi ve věku 91 let osáhl štíhlostní kvocient střeního kmene na srovnávací ploše honoty 92, zatímco na kontrole honoty 95. Štíhlostní kvocient horního stromového patra h 2 / 2, který není ovlivněn početními posuny, měl na obou srovnávacích plochách stejné výchozí honoty (86). a kontrole byla kulminace nárůstu zaznamenána ve věku 61 let při třetí revizi (honota 92), na zásahové ploše již při ruhé revizi ve věku 56 let honotou 9. V alším obobí měl štíhlostní kvocient h 2 / 2 na obou srovnávacích plochách klesající tren s poobnými honotami při čtvrté a páté revizi ve věku 66 a 71 let. Větší tloušťkový přírůst uvolňovaných stromů se však o šesté revize projevil průkazně větším poklesem kvocientu na zásahové ploše. Při poslení revizi v roce 1999 (91 let) byl štíhlostní kvocient horního stromového patra na zásahové ploše o čtyři boy nižší (83) než na kontrole (87). Literatura ČERÝ, M., PAŘEZ, J., MALÍK, Z.: Růstové a taxační tabulky hlavních řevin České republiky. (Smrk, borovice, buk, ub.) Jílové u Prahy, IFER 1996. 245 s. Geobáze 1997 2: Česká republika 1 : 1. Digitální mapa. Česká Lípa, Geoézie ČS, a. s. 2. 1 CD-ROM. MELOU, M., MILITKÝ, J.: Statistické zpracování experimentálních at. Praha, East Publishing 1998. 839 s. PAŘEZ, J.: ávrh postupu při zakláání, sleování a vyhonocování trvalých pokusných ploch se zvláštním zřetelem k pokusným plochám probírkovým a výnosovým. Jíloviště-Strnay, VÚLHM 1958. 248 s. SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého cíle a metoika. Zprávy lesnického výzkumu, 48, 23, č. 4, s. 149-152 SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Zhonocení poznatků z 1. série sleované o roku 1958. Zprávy lesnického výzkumu, 5, 25, č. 1, s. 13-17 Poěkování: Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru MZE ČR Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se pomínkách prostřeí MZE 2721. Recenzováno ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25 139
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Karlovice I a Karlovice II (196) Karlovice II Sruž. 196 1964 1969 1974 1979 1984 1999 52 let 56 let 61 let 66 let 71 let 76 let 91 let T T% Hlavní Sruž. T T% Hlavní Sruž. T T% Hlavní Sruž. T T% Hlavní Sruž. T T % Hlavní Sruž. Sruž. T T % Hlavní P 52-91 let P-T ÚTP 52-71 let T 52-91 let T 76-91 let 1592 3 19 1292 1292 272 21 12 12 136 13 884 884 124 14 76 76 28 27 552 552 372 372 122 18-1 (ks.ha -1 ) 1572 416 26 1156 1156 292 25 864 864 132 15 732 732 112 15 62 62 14 23 48 48 376 88 23 288 192 14 14 G 44,7 3,5 8 41,2 46,1 4,4 1 41,7 45,8 3,1 7 42,7 46,6 3,3 7 43,4 47,1 7,52 16 39,6 42,6 38,3,, 38,3 26,8-6,4 33,2 11,4 2-1 (m 2.ha -1 ) 41,6 6,2 15 35,4 39,8 4,8 12 35, 39,4 3,3 8 36, 39,7 3,6 9 36,1 39,5 4,1 1 35,4 38,4 39,6 8,4 21,2 31,2 27, 2,1 22,1 6,9 6,9 18,9 12,2-2,2 21,3 14,3-22,8 23,9 17,1-24,8 25,9 18,3-27, 28,1 21,5-3,2 31,4 36,2, - 36,2 25,8 - - - - (cm) 18,4 13,8-19,5 2,9 14,5-22,7 24,1 17,9-25, 26,3 2,3-27,2 28,5 19,3-3,7 31,9 36,6 34,9-37,2 26,3 - - - - h 21,1 16,8-21,7 24, 19, - 24,8 26,6 22,4-27,1 28,3 23,8-28,8 3,1 26,7-3,9 31,7 34,4, - 34,4 18,1 - - - - (m) 2,6 17,8-21,1 23,7 19,7-24,6 25,8 22,3-26,3 27,8 24,4-28,3 29,5 24,2-3,5 31,3 33,7 33,1-33,9 16,8 - - - - 111 137-18 113 132-19 111 131-19 19 13-17 17 124-12 11 95-95 - - - - - h/ 112 129-19 113 136-18 17 124-15 16 12-14 14 125-99 98 92 95-91 - - - - - 28,9 - - - 31,2 - - - 33,2 - - - 35,2 - - - 36,7 - - - 38, 41,5 - - - 12,6 - - - - 2 (cm) 28,1 - - - 3,4 - - - 32,8 - - - 34,8 - - - 36,6 - - - 38,4 42,8 - - - 14,7 - - - - 24,8 - - - 28,5 - - - 3,4 - - - 31,8 - - - 33,2 - - - 34,1 36,2 - - - 11,4 - - - - h 2 (m) 24,3 - - - 27,5 - - - 29,2 - - - 31,3 - - - 32,7 - - - 33,5 35,6 - - - 11,3 - - - - h 2 / 2 86 - - - 91 - - - 92 - - - 9 - - - 9 - - - 9 87 - - - - - - - 86 - - - 9 - - - 89 - - - 9 - - - 89 - - - 87 83 - - - - - - - Pozn.: viz Tab. 2 ote: see Tab. 2 Tab. 3. Záklaní úaje o vývoji experimentu Karlovice II Basic ata on Karlovice II experimental series 14 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Frýek-Místek (196) RDr. Marian Sloičák, CSc. - Ing. Jiří ovák, VÚLHM-VS Opočno EXPERIMET S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO FRÝDEK-MÍSTEK (196) orway spruce thinning experiment Series Frýek-Místek (196) Abstract Experimental series at Frýek-Místek was foune in forest region 4 the Moravskoslezské Beskyy Mts. in 196 in 49-year-ol orway spruce stan as the parts of the secon group of thinning series. Series consists of two comparative plots with imensions 4 m x 62,5 m, i.e..25 ha each. Comparative plot is control plot without esigne thinning an comparative plot is the stan with thinning by positive selection from above. Presente paper is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans uring the 4-year perio of observation. Klíčová slova: smrk ztepilý, Picea abies, pěstování, ní výchova Key wors: orway spruce, Picea abies, silviculture, thinning Úvo Experimentální řaa Frýek-Místek je součástí ruhé série objektů založených VÚLHM roku 196 pro řešení problematiky ní výchovy smrku. Souhrnné vyhonocení celé 2. série je obobně jako u 1. série (SLODIČÁK, OVÁK 25) přemětem samostatného sělení. Experimentální řaa Frýek-Místek byla založena v lesní oblasti 4 Moravskoslezské Beskyy v roce 196 v 49letém smrkovém u na LHC Frýek-Místek ( 431 D8 pole LHP z roku 199). Zeměpisné souřanice experimentální řay jsou 18 29 59 v.., 49 31 22 s. š. Porost se nachází na severozápaním svahu se sklonem 23 %, v namořské výšce 73 m. Půní typ byl určen jako kambizem moální oligotrofní, lesní typ 6K3 kyselá smrková bučina borůvková (Piceeto- Fagetum aciophilum Vaccinium myrtillus), hospoářský soubor 53 Smrkové hospoářství kyselých stanovišť vyšších poloh. Průměrný roční úhrn srážek za obobí 1961 199 přestavoval pole úajů ČHMÚ 1 2 mm a průměrná roční teplota za stejné obobí osahovala 5 o C. Experimenty byly založeny pole metoiky VÚLHM (PAŘEZ 1958). Popis prací, umístění a charakteristika výchovných zásahů včetně použitých meto při honocení výsleků jsou uveeny v přechozím příspěvku (SLODIČÁK, OVÁK 23). Experimentální řau tvoří vě ílčí srovnávací plochy, kažá o velikosti 4 x 62,5 m, tj.,25 ha (obr. 1). Srovnávací plocha je kontrolní, bez výchovy. a této ploše se ostraňují pouze souše a přípané zlomy či vývraty. Srovnávací plocha slouží ke sleování vlivu úrovňových výchovných zásahů s pozitivním výběrem. Při poslení revizi v roce 2 byl na srovnávací ploše vyznačen těžební zásah s cílem uvolnit zápoj a násleně sleovat vývoj ponechaných stromů a výskyt přirozené obnovy. Statistické analýzy byly proveeny pomocí softwaru UISTAT (verze 5.1) s využitím proceur AOVA a Mnohonásobné porovnávání (Stuent-ewman-Keuls a Scheffe). Datové soubory s úaji o výčetní tloušťce (, 2 ) byly testovány jenak pomocí parametrických testů (t-test) a jenak pomocí vícevýběrových neparametrických testů (Kruskal-Wallisova jenofaktorová analýza rozptylu metoy: t-rozělení, srovnání s kontrolní skupinou - Dunnett, Dunn). Tloušťkové struktury ů na ílčích srovnávacích plochách byly analyzovány pomocí testů obré shoy (χ 2 ). Pro všechny proveené analýzy byla použita hlaina významnosti,95 (MELOU, MILITKÝ 1998). Průběh experimentu V obě založení experimentální řay Frýek-Místek v roce 196 osáhl věk sleovaného u 49 let. Jenalo se o smrkovou monokulturu o hustotě 1 96 až 1 992 jeinců na 1 hektar. Pole úajů hospoářské evience vznikl přirozenou obnovou po clonných sečích Obr. 1. Umístění experimentální řay Frýek-Místek (Geobáze 1997 2) a výřez z typologické mapy LHC Frýek-Místek, LHP (1992) Geographic location (Geobáze 1997 2) an stan map of experimental series Frýek-Místek on Forest Management Plan ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25 141
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Frýek-Místek (196) Frýek - Místek Sružený 196 1965 197 1975 198 49 let 54 let 59 let 64 let 69 let T T% Hlavní Sružený T T% Hlavní Sružený T T% Hlavní Sružený T T% Hlavní Sružený 2 89 let Přírůst 49-89 Sružený let Přírůst -T T 49-89 let 196 52 3 198 198 412 22 1496 1496 188 13 138 138 164 13 1144 1144 628 - - 1332 (ks.ha -1 ) 1992 96 5 1896 1896 488 26 148 148 268 19 114 114 2 18 94 94 58 - - 36 G 37,9,4 1 37,5 42,5 4, 9 38,5 43, 2,2 5 4,8 45,1 2,6 6 42,4 46,1 48,3 32,2 1,4 21,8 (m 2.ha -1 ) 35,8 2, 6 33,8 39, 5,1 13 33,9 38,3 3,8 1 34,5 38,7 3,6 9 35,1 38,7 45,4 31,7 24,1 7,6 15,7 1,1-15,8 16,9 11,1-18,1 19,1 12,1-19,9 21, 14,3-21,7 22,7 31,3 8,3 - - (cm) 15,1 16,4-15,1 16,2 11,6-18,5 18,6 13,4-19,6 2,8 15,2-22 22,9 31,6 8,2 - - h 17, 12,7-17,1 19,2 14,1-2,1 22,2 16,2-22,8 24, 19, - 24,5 25,6 31, 9,8 - - (m) 16,1 17, - 16, 18,8 14,6-2,6 21,6 17,3-22,3 23,5 19,2-24,1 25,2 3,6 9,3 - - 18 126-18 114 127-111 116 134-114 114 132-113 113 99 - - - h/ 16 14-17 116 126-111 116 129-114 113 126-111 11 97 - - - 23,2 - - - 25,6 - - - 27,7 - - - 29,9 - - - 31,8 39,5 16,3 - - 2 (cm) 22,6 - - - 24,9 - - - 27,2 - - - 29,2 - - - 31, 38,5 15,9 - - 21,7 - - - 24,3 - - - 27,1 - - - 28,5 - - - 3, 33,9 12,2 - - h 2 (m) 2,8 - - - 24,4 - - - 26,5 - - - 28, - - - 29,4 33,6 12,9 - - h/ 2 94 - - - 95 - - - 98 - - - 95 - - - 94 86 - - - 92 - - - 98 - - - 97 - - - 96 - - - 95 87 - - - Pozn.: T nahoilá těžba, T výchovný zásah, (přípaně těžba souší a zlomů), Sružený ( včetně souší, zlomů a stromů vyznačených k těžbě), Hlavní ( po proveení výchovného zásahu a po ostranění souší a zlomů), kontrolní bez výchovy, srovnávací plocha s pozitivním výběrem v úrovni, počet stromů, G výčetní kruhová záklana, výčetní tloušťka střeního kmene, h stření výška, h/ štíhlostní kvocient, 2 průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar, h 2 průměrná výška 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar, h 2 / 2 štíhlostní kvocient 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar ote: Přírůst - increment, T salvage cut, T thinning, Sružený before thinning (incluing ea iniviuals an trees marke for thinning), Hlavní - after thinning (stan after thinning an after removing of ea iniviuals), control plot without thinning, comparative plot with thinning from above, number of trees, G basal area, iameter breast height of the mean stem, h mean height, h/ quotient of slenerness, 2 iameter of 2 thickest trees, h 2 height of 2 thickest trees, h 2 / 2 quotient of slenerness of 2 thickest trees Tab. 1. Záklaní úaje o vývoji experimentu Frýek-Místek Basic ata on Frýek-Místek experimental series 142 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Frýek-Místek (196) 35 3 25 2.ha -1 9-(16) 7 6 5 G (m 2.ha -1 ) +1(36) G 15 1 5 +1(36) 4 5 6 7 8 9 1 11 V k/age 4 3 9-(16) 2 4 5 6 7 8 9 1 V k/age Věk/Age Obr. 2. Vývoj počtu stromů a výčetní kruhové záklany G na srovnávacích plochách experimentální řay Frýek-Místek ve věku 49 89 let v porovnání s růstovými tabulkami (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) umber of trees () an basal area (G) on comparative plots of experimental series Frýek-Místek in the age 49 89 years comparing with Growth tables (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) a větrném polomu v letech 192 až 1919. Mateřský byl půvoně převážně jelový (j 6, sm 4). Přirozeně zmlazená jele však ze současného u postupně vymizela. Pře prvními experimentálními zásahy nebyl sleovaný vychováván. Svěčí o tom výrazná tloušťková iferenciace (v u se pře prvními experimentálními zásahy vyskytovali jeinci s výčetní tloušťkou o 5 o 27 cm, obr. 3). Z porovnání záklaních sleovaných charakteristik (tab. 1, obr. 2) je zřejmé, že výchozí stav ů na ílčích srovnávacích plochách byl pře prvními zásahy srovnatelný. Stření výčetní tloušťka ze osahovala 15,7 cm a 15,1 cm, horní ní tloušťka, chápaná jako průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na 1 ha ( 2 ), 23,2 a 22,6 cm. Rovněž rozíly mezi variantami ve stření a horní ní výšce (h 17, a 16,1 m a h 2 21,7 a 2,8 m) byly přijatelné. Rozíly ve všech sleovaných charakteristikách (, G,, h, h 2, 2 ) byly shleány statisticky nevýznamnými. Počet stromů a výčetní kruhová záklana Při prvním výchovném zásahu, proveeném ve věku 49 let, bylo v u srovnávací plochy pozitivním výběrem v úrovni ostraněno 5 % stromů () tvořících 6 % výčetní kruhové záklany (G). Umístění zásahů v ní struktuře je zřejmé z obr. 3. Zásahy se opakovaly až o věku 64 let (1975) v pětiletých perioách a bylo při nich na srovnávací ploše oebráno pozitivním výběrem v úrovni 26, 19 a 18 % (13, 1 a 9 % G). Po čtyřech výchovných zásazích v pětiletých perioách, tj. vacet let po zahájení experimentu (rok 198, věk 69 let), zůstalo: na kontrolní ploše celkem 1 144 stromů (mortalita 816 stromů), na srovnávací ploše celkem 94 stromů (při výchově ostraněno 1 52 stromů). Výčetní kruhová záklana G osáhla ve věku 69 let: na kontrolní ploše 46,1 m 2 (nárůst o 8,2 m 2 ), na srovnávací ploše 38,7 m 2 (nárůst o 2,9 m 2 ). Perioní přírůst na výčetní kruhové záklaně (ve věku 49 69 let) přestavoval po započtení záměrně vytěžených stromů při výchovných zásazích na plochách 17,4 m 2 a byl tey o 9,2 m 2 větší než na ploše kontrolní (8,2 m 2 ). O posleního výchovného zásahu ve věku 64 let (1975) se oba y výzkumné řay vyvíjely bez záměrného ovlivňování. Ostraňovaly se pouze souše a nahoile vznikající polomy a vývraty. Počet stromů se o poslení revize v roce 2 (věk 89 let) samovolně snížil: na kontrolní ploše na 628 stromů (mortalita ve věku 49 89 let 1 332 jeinců), na srovnávací ploše na 58 stromů (mortalita 36 jeinců). Mortalita v posleních vaceti letech sleování (věk ů 69 89 let) přestavovala na kontrolní ploše 516 (27 %) jeinců, zatímco na srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni (prováěném ve věku 49 64 let) bylo ostraněno 36 stromů (38 % stavu ve věku 69 let). ejvětší úbytek stromů byl zaznamenán na kontrolní ploše při ruhé revizi ve věku 54 let (1965), ky ubylo po sněhovém polomu 22 % počtu (412 stromů) a 9 % výčetní kruhové záklany G (4, m 2 ). Poškození experimentálního u se opakovalo v takovém rozsahu ještě ve věku 84 let (1995), ky muselo být na kontrole ostraněno 22 % tvořících ca 11 % výčetní kruhové záklany (18 stromů, 5,5 m 2 G). Počet poškozených stromů a jejich výčetní kruhová záklana na srovnávací ploše s výchovou byla přibližně poloviční (92 stromů, 2,8 m 2 G). Výčetní kruhová záklana G při poslení revizi ve věku u 89 let, tj. 4 let po zahájení experimentu, zůstala největší na kontrolní ploše bez výchovy (48,3 m 2 ). a srovnávací ploše se oproti výchozímu stavu zvýšila o 9,6 m 2 a osáhla 45,4 m 2. Po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů (tey včetně souší a polomů) byl nárůst výčetní kruhové záklany ve sleovaném obobí na kontrole bez výchovy o,5 m 2 větší než na srovnávací ploše s výchovou (32,2 m 2 na kontrole a 31,7 m 2 na ploše ). a kontrolní ploše však bylo v průběhu sleování 21,8 m 2 kruhové záklany (68 % přírůstu) ostraněno jako souše a zlomy, zatímco na srovnávací ploše s výchovou zlomy a souše přestavovaly pouze 7,6 m 2 (24 % perioního přírůstu). ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25 143
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Frýek-Místek (196) 25 2 15 196 49 let T Zásah 25 2 15 1965 54 let T Zásah 1 5 Ostran no 5 % 6 % G 1 5 Ostran no 26 % 13 % G 5 1 15 2 25 3 35 4 5 1 15 2 25 3 35 4 25 2 197 59 let T Zásah 25 2 1975 64 let T Zásah 15 1 Ostran no 19 % 1 % G 15 1 Ostran no 18 % 9 % G 5 5 5 1 15 2 25 3 35 4 5 1 15 2 25 3 35 4 45 Obr. 3. Tloušťková struktura a proveené výchovné zásahy v porovnání s mortalitou na kontrolní ploše bez zásahu na experimentální řaě Frýek-Místek ve věku 49 64 let (T nahoilá těžba, počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an experimental thinning comparing with mortality on control plot without thinning on Frýek-Místek experimental series in the age of 49 64 years (T salvage cut, Zásah thinning, number of trees per hectare, iameter in cm, ostraněno/remove) Po započtení záklany G stromů vytěžených při výchovných zásazích (nahoile těžené souše a zlomy nebyly započítány) byl přírůst výčetní kruhové záklany za obobí sleování experimentu (věk 49 89 let): na kontrolní ploše 1,4 m 2, na srovnávací ploše 24,1 m 2. Tloušťková struktura Efekt výchovy na tloušťkovou strukturu experimentálních ů byl sleován o roku 196 o roku 1975, tj. v obobí, ky byly prováěny výchovné zásahy, v pětiletých intervalech vžy k atu vyznačení a proveení zásahů. a grafech (obr. 3) je znázorněno rozělení stromů o tloušťkových tří pře proveením zásahů (čárový graf) a vyznačeno jenak umístění výchovného zásahu (bílé sloupce) a jenak mortalita na kontrolní ploše (černé sloupce). Jak je patrné z obr. 3, pře zahájením experimentu v roce 196 (věk u 49 let) byla tloušťková struktura na srovnávacích plochách téměř ientická (bez statisticky signifikantních rozílů). Z umístění výchovných zásahů v ní struktuře je zřejmé, že charakter pozitivního výběru v úrovni na srovnávací ploše byl oržen při všech čtyřech výchovných zásazích. Při úrovňových zásazích pozitivním výběrem bylo potřebné z u ostranit také jenotlivé zlomy a souše přeevším v nižších tloušťkových stupních, zejména je to patrné při zásazích ve věku 54 a 59 let. Posun výchovných zásahů o vyšších tloušťkových stupňů oproti přirozené mortalitě byl patrný přeevším při prvním, třetím a čtvrtém zásahu ve věku 49, 59 a 64 let. Při poslení revizi ve věku 89 let byly v experimentálních ech zastoupeny stromy o tloušťce o 17 o 5 cm (obr. 4). ejnižší tloušťkové tříy 17 3 cm s nejvyšším a nejméně příznivým štíhlostním kvocientem (1 133) byly nejvíce zastoupeny na kontrolní ploše bez výchovy, ke bylo těchto jeinců v přepočtu na 1 hektar 34. a srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni klesl počet stromů s výčetním průměrem o 3 cm o 13 % (na 296). Počet stromů s výčetní tloušťkou 4 cm a více s relativně příznivějším štíhlostním kvocientem (85 74) zůstal rovněž nejvyšší na kontrole (8 jeinců), 144 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Frýek-Místek (196) 2 15 1 5 Frýek-Místek 2 89 let o 3 cm - 34 strom - 296 strom h/ h/ 4 cm + -8 strom -72 strom 1 2 3 4 5 6 Obr. 4. Tloušťková struktura a štíhlostní kvocient pole tloušťkových stupňů na experimentální řaě Frýek-Místek při poslení revizi ve věku 89 let ( počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an h/ ratio for iameter classes on experimental series Frýek-Místek (last revision) in the age of 89 years ( number of trees per hectare, iameter in cm) h/ h2/2 12 11 1 9 8 h/ h 2 / 2 7 h2/2 h 2 2 h2/2 h 2 /h 2 6 4 5 6 7 8 9 1 V k/age Obr. 5. Vývoj štíhlostního kvocientu střeního kmene a horního stromového patra na experimentální řaě Frýek-Místek ve věku 49 89 let Development of h/ ratio of mean stem an upper tree story (2 thickest trees per hectare) on experimental series Frýek-Místek in the age of 49 89 years zatímco na ploše s výchovou bylo těchto nejsilnějších a nejstabilnějších jeinců pouze 72, tj. o 1 % méně než na kontrole. Uveený rozíl v tloušťkových strukturách zaznamenaný při poslení revizi ve věku 89 let byl statisticky průkazný. Pozitivní efekt výchovy je patrný zejména na honotách štíhlostního kvocientu nejslabších stromů (tloušťkové stupně 2 22), který osáhl na ploše s výchovou honot 114 117, zatímco na kontrole byly honoty méně příznivé (119 124). Statická stabilita Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem střeního kmene a štíhlostním kvocientem horního stromového patra ( 2 ) byla o počátku pokusu nepříznivá. Pře zahájením experimentu v roce 196 byl štíhlostní kvocient střeního kmene na obou srovnávacích plochách téměř stejný a osahoval honot 16 na ploše a 18 na ploše (tab. 1, obr. 5). Kvocient se nacházel ještě ve vzestupné fázi, která kulminovala na kontrole honotou 116 při třetí revizi ve věku 59 let. V alším obobí štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrole klesal, částečně také početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem. a srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni nebyl vzestup kvocientu výchovnými zásahy zpomalen, kulminoval poobně jako na kontrole ve věku 59 let honotou 116. Pokles po kulminaci byl výraznější než na kontrole a byl způsoben zejména početními posuny po ostranění souší (převážně nejslabší stromy). Při honocení horního stromového patra, ky je o výpočtu zahrnut vžy stejný počet nejsilnějších jeinců na srovnávací ploše a tak neochází k početním posunům, byly výchozí honoty štíhlostního kvocientu h 2 / 2 rovněž vyrovnané a osahovaly na plochách a honot 94 a 92. a kontrole byla kulminace nárůstu zaznamenána poobně jako u střeního kmene ve věku 59 let při třetí revizi, ky osáhl honoty 98. V alším obobí měl štíhlostní kvocient h 2 / 2 na kontrole klesající tren trvající až o poslení revize ve věku 89 let, ky osáhl honoty 86. a srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovní štíhlostní kvocient horního stromového patra kulminoval honotou 98 již při ruhé revizi ve věku 54 let a o poslení revize ve věku 89 let klesl na honotu 87. Z proveené analýzy 2 (průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na hektar) je zřejmý ientický vývoj (statisticky nevýznamné rozíly) této veličiny na obou srovnávacích variantách po celou obu sleování (obr. 6). Závěry z experimentu Frýek-Místek V obobí sleování (věk 19-89 let) byla na experimentální řaě Frýek-Místek největší výčetní kruhová záklana na kontrolní ploše bez zásahu. árůst výčetní kruhové záklany byl na kontrolní ploše reukován poškozením u a mortalitou zaznamenanou zejména při ruhé, páté a osmé revizi ve věku 54, 69 a 84 let. Za 4 let sleování se záklana kontrolního u zvýšila z půvoních 37,9 na 48,3 m 2 při poslení revizi (89 let), navíc bylo z kontrolního u ostraněno 21,8 m 2 kruhové záklany (68 % přírůstu) jako souše a zlomy. a srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni byla výčetní kruhová záklana hlavního u uržována čtyřmi výchovnými zásahy ve věku 49 až 64 let zhruba na úrovni 34 až 35 m 2. O této oby byl na ploše s výchovou zaznamenán její nárůst až na 45,4 m 2 při poslení revizi ve věku 89 let. Přírůst G za obu sleování (věk 49-89 let) ze činil 31,7 m 2 a byl o,5 m 2 (o 1,5 %) nižší než na kontrolní plose bez výchovy, z toho souše přestavovaly pouze 7,6 m 2 (24 %). Vliv úrovňových výchovných zásahů vel po 4 letech sleování ke snížení zastoupení nejnižších tloušťkových tří ve srovnání s kont- ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25 145
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Frýek-Místek (196) 5 45 4 1.3 (cm) Frýek - Místek 2 35 3 25 2 1c 2a 15 196 1965 197 1975 Rok Year Obr. 6. Vývoj výčetní tloušťky 2 (se směroatnými ochylkami) ominantních stromů (2 nejsilnějších jeinců na 1 hektar) na výzkumné řaě Frýek-Místek (porovnání variant a ) v obobí 196 2 (věk 49 89 let). Signifikantnost rozílů je uveena na hlaině významnosti,95 (+) a,99 (++). Development of iameter 2 (with stanar eviations) of ominant trees (2 thickest iniviuals per hectare) on experimental series Frýek-Místek (comparison between variants an ) in the perio 196 2 (age 49 89 years). Significant ifferences on confience level.95 (+) an.99 (++) are showe. 198 1985 199 1995 2 rolní plochou bez výchovy. Sleované výchovné zásahy se neprojevily ani ve zvýšení zastoupení stromů v nejvyšších tloušťkových tříách. a variantě s pozitivním výběrem v úrovni byl počet nejslabších stromů s výčetní tloušťkou o 3 cm ve srovnání s kontrolou bez výchovy o 13 % nižší (34 jeinců na ploše a 296 jeinců na ploše ). Počet stromů v nejvyšších tloušťkových tříách (4 cm a více) byl rovněž na kontrole vyšší o 1 % (8 stromů na a 72 stromů na ). Vzhleem k tomu, že na experimentální řaě Frýek-Místek je sleován vliv úrovňových zásahů s pozitivním výběrem (ostraňují se stromy přibližně střeních rozměrů a ponechává se poúroveň, která má obvykle nepříznivé statické vlastnosti), byl vývoj štíhlostního kvocientu střeního kmene na obou srovnávacích plochách zpočátku poobný. Kulminace byla zaznamenána při třetí revizi ve věku 59 let (116 na obou srovnávacích plochách). Ve fázi poklesu se již projevil vliv výchovy a na srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni byl pokles kvocientu po kulminaci výraznější než na ploše kontrolní. Při poslení revizi ve věku 89 let osáhl štíhlostní kvocient střeního kmene na srovnávací ploše honoty 97, zatímco na kontrole honoty 99. Štíhlostní kvocient horního stromového patra h 2 / 2, který není ovlivněn početními posuny, měl na obou srovnávacích plochách srovnatelné honoty a poobný průběh s kulminací při ruhé () a třetí () revizi honotami 98 s násleným poklesem na honoty 86 () a 87 () při poslení revizi ve věku 89 let. Literatura ČERÝ, M., PAŘEZ, J., MALÍK, Z.: Růstové a taxační tabulky hlavních řevin České republiky. (Smrk, borovice, buk, ub.) Jílové u Prahy, IFER 1996. 245 s. Geobáze 1997 2: Česká republika 1 : 1. Digitální mapa. Česká Lípa, Geoézie ČS, a. s. 2. 1 CD-ROM. MELOU, M., MILITKÝ, J.: Statistické zpracování experimentálních at. Praha, East Publishing 1998. 839 s. PAŘEZ, J.: ávrh postupu při zakláání, sleování a vyhonocování trvalých pokusných ploch se zvláštním zřetelem k pokusným plochám probírkovým a výnosovým. Jíloviště-Strnay, VÚLHM 1958. 248 s. SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého cíle a metoika. Zprávy lesnického výzkumu, 48, 23, č. 4, s. 149-152. SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Zhonocení poznatků z 1. série sleované o roku 1958. Zprávy lesnického výzkumu, 5, 25, č. 1, s. 13-17 Poěkování: Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru Ministerstva zeměělství ČR Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se pomínkách prostřeí MZE 2721. Recenzováno 146 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Ostravice (196) RDr. Marian Sloičák, CSc. - Ing. Jiří ovák, VÚLHM-VS Opočno EXPERIMET S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO OSTRAVICE (196) orway spruce thinning experiment Series Ostravice (196) Abstract Experimental series at Ostravice was foune in forest region 4 the Moravskoslezské Beskyy Mts. in 196 in 43-year-ol orway spruce stan as the part of the secon group of thinning series. Series consists of three comparative plots with imensions 4 m x 62,5 m, i.e..25 ha each. Comparative plot is control plot without esigne thinning, comparative plot is the stan with thinning by positive selection from above an comparative plot 3p is the stan with thinning by negative selection from below. Presente paper is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans uring the 4-year perio of observation. Klíčová slova: smrk ztepilý, Picea abies, pěstování, ní výchova Key wors: orway spruce, Picea abies, silviculture, thinning Úvo Experimentální řaa Ostravice je součástí ruhé série objektů založených VÚLHM roku 196 pro řešení problematiky ní výchovy smrku. Souhrnné vyhonocení celé 2. série je obobně jako u 1. série (SLODIČÁK, OVÁK 25) přemětem samostatného sělení. Experimentální řaa Ostravice byla založena v lesní oblasti 4 Moravskoslezské Beskyy v roce 196 v 43letém smrkovém u na LHC Ostravice ( 452 C3 pole LHP z roku 1985). Zeměpisné souřanice experimentální řay jsou 18 27 18 v.., 49 27 32 s. š. Porost se nachází na 33-45% severním svahu, v namořské výšce 57 m. Půní typ byl charakterizován jako (horský) humusový pozol pseuoglejový, lesní typ 6P1() - kyselá smrková jelina třtinová v egraovaném staiu s borůvkou (Piceeto-Abietum variohumium aciophilum Calamagrostis villosa), hospoářský soubor 57 Smrkové hospoářství oglejených stanovišť vyšších poloh. Průměrný roční úhrn srážek za obobí 1961 199 přestavoval pole úajů ČHMÚ 1 mm a průměrná roční teplota za stejné obobí osahovala 6 C. Experimenty byly založeny pole metoiky VÚLHM (PAŘEZ 1958). Popis prací, umístění a charakteristika výchovných zásahů včetně použitých meto při honocení výsleků jsou uveeny v přechozím příspěvku (SLODIČÁK, OVÁK 23). Experimentální řau tvoří tři ílčí srovnávací plochy, kažá o velikosti 4 x 62,5 m, tj.,25 ha (obr. 1). Srovnávací plocha je kontrolní, bez výchovy. a této ploše se ostraňují pouze souše a přípané zlomy či vývraty. Srovnávací plocha slouží ke sleování vlivu úrovňových výchovných zásahů s pozitivním výběrem a na ploše 3p se uskutečňuje výchovný program s negativním výběrem, v poúrovni. Při poslení revizi v roce 2 byl na srovnávacích plochách a 3p vyznačen těžební zásah s cílem uvolnit zápoj a násleně sleovat vývoj ponechaných stromů a výskyt přirozené obnovy. Statistické analýzy byly proveeny pomocí softwaru UISTAT (verze 5.1) s využitím proceur AOVA a Mnohonásobné porovnávání (Stuent-ewman-Keuls a Scheffe). Datové soubory s úaji o výčetní tloušťce (, 2 ) byly testovány jenak pomocí parametrických testů (t-test) a jenak pomocí vícevýběrových neparametrických testů (Kruskal-Wallisova jenofaktorová analýza rozptylu metoy: t-rozělení, srovnání s kontrolní skupinou - Dunnett, Dunn). Tloušťkové struktury ů na ílčích srovnávacích plochách byly analyzovány pomocí testů obré shoy (χ 2 ). Pro všechny proveené analýzy byla použita hlaina významnosti,95 (MELOU, MILITKÝ 1998). Obr. 1. Umístění experimentální řay Ostravice (Geobáze 1997 2) a výřez z typologické mapy LHC Ostravice, LHP (1985) Geographic location (Geobáze 1997 2) an stan map of experimental series Ostravice on Forest Management Plan Průběh experimentu V obě založení experimentální řay Ostravice v roce 196 osáhl věk sleovaného u 43 let. Jenalo se o smrkovou monokulturu ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 5, ČÍSLO 3/25 147