*UOHSX00AQ0B3* UOHSX00AQ0B3 PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R0239/2016/VZ-35386/2017/322/LKa Brno 4. prosince 2017 V řízení o rozkladu ze dne 15. 9. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem MPI Group, s.r.o., IČO 43875017, se sídlem Holečkova 31, 150 95 Praha 5, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0478/2016/VZ- 36412/2016/523/MKv ze dne 31. 8. 2016, vydanému ve věci návrhu na uložení zákazu plnění kupní smlouvy č. 1519/2/0061 uzavřené dne 6. 1. 2016 mezi zadavatelem Vojenský technický ústav, s. p., IČO 24272523, se sídlem Mladoboleslavská 944, 197 06 Praha 9, a vybraným uchazečem TATRA TRUCKS a.s., IČO 01482840, se sídlem Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice, v souvislosti s veřejnou zakázkou s názvem Podvozky s kabinou s hydraulickými prvky pro vyprošťovací vozidla, jejíž plnění bylo poptáváno na základě výzvy k jednání ze dne 8. 12. 2015, jsem podle 90 odst. 4 ve spojení s 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0478/2016/VZ- 36412/2016/523/MKv ze dne 31. 8. 2016 r u š í m a správní řízení ve věci návrhu navrhovatele MPI Group, s.r.o., IČO 43875017, se sídlem Holečkova 31, 150 95 Praha 5, na uložení zákazu plnění kupní smlouvy č. 1519/2/0061 uzavřené dne 6. 1. 2016 mezi zadavatelem Vojenský technický ústav, s. p., IČO 24272523, se sídlem Mladoboleslavská 944, 197 06 Praha 9, a vybraným uchazečem TATRA TRUCKS a.s., IČO 01482840, se sídlem Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice, v souvislosti s veřejnou zakázkou s názvem Podvozky s kabinou s hydraulickými prvky pro vyprošťovací vozidla, jejíž plnění bylo poptáváno na základě výzvy k jednání ze dne 8. 12. 2015, z a s t a v u j i. ODŮVODNĚNÍ I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 1. Zadavatel Vojenský technický ústav, s. p., IČO 24272523, se sídlem Mladoboleslavská 944, 197 06 Praha 9 (dále jen zadavatel ) poptával na základě výzvy k jednání ze dne 8. 12. 2015 plnění na veřejnou zakázku s názvem Podvozky s kabinou s hydraulickými prvky pro vyprošťovací vozidla (dále jen veřejná zakázka ) s odkazem na výjimku z působnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon 1 a Výjimka ), zakotvenou v 18 odst. 1 písm. b) zákona. 2. Přesto, že zadavatel postupoval při poptávání předmětného plnění s odkazem na Výjimku zakotvenou v 18 odst. 1 písm. b) zákona, přistoupil ke zpracování výzvy k jednání, souboru požadavků na poptávané plnění nazvaného jako zadávací dokumentace a rovněž rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. 3. Předmětem plnění byla podle bodu I. výzvy k jednání dodávka podvozků s kabinou s hydraulickými prvky pro vyprošťovací vozidla blíže specifikovaná v příloze č. 1 Zadávací dokumentace( ) (dále jen Vozidlo ). Podle bodu III. zadávací dokumentace byla předpokládaná hodnota stanovena na 140 000 000 Kč bez DPH. 4. Dne 6. 1. 2016 uzavřel zadavatel s dodavatelem TATRA TRUCKS a.s., IČO 01482840, se sídlem Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice (dále jen vybraný uchazeč ) kupní smlouvu č. 1519/2/0061 na předmět plnění veřejné zakázky (dále jen kupní smlouva ). 5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel MPI Group, s.r.o., IČO 43875017, se sídlem Holečkova 31, 150 95 Praha 5 (dále jen navrhovatel ) byl přesvědčen, že kupní smlouva nebyla uzavřena v souladu se zákonem, podal dne 4. 7. 2016 u Úřadu pro ochranu 1 Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení 26 zákona v návaznosti na ustanovení 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení 273 odst. 1 tohoto zákona. 2
II. hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) podle 114 odst. 2 písm. a) zákona návrh na zahájení správního řízení o uložení zákazu plnění smlouvy (dále jen návrh ). Napadené rozhodnutí 6. Dne 31. 8. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv z téhož dne (dále jen napadené rozhodnutí ), kterým zamítl návrh podle 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle 118 odst. 1 nebo 2 zákona. 7. Napadené rozhodnutí Úřad odůvodnil především naplněním všech 3 podmínek pro použití Výjimky na pořízení Vozidel a z toho dovozenou neexistenci porušení zákona jako základního znaku skutkové podstaty některého ze správních deliktů, jejichž spáchání je nezbytným předpokladem pro možnost uložení nápravného opatření požadovaného navrhovatelem. III. Námitky rozkladu 8. Dne 15. 9. 2016 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 31. 8. 2016. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě. 9. Navrhovatel považuje napadené rozhodnutí především za nezákonné, neboť závěry Úřadu zjevně vychází z nesprávného právního posouzení a neúplně zjištěných skutkových okolností, a dále za nepřezkoumatelné, neboť se Úřad řádně nevypořádal se všemi skutečnostmi jím namítanými v návrhu, a trvá na svém přesvědčení, že pro uzavření kupní smlouvy mimo režim zákona nebyly splněny zákonné podmínky, neboť nebyly naplněny předpoklady pro aplikaci Výjimky. 10. Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel měl při zadání veřejné zakázky postupovat v některém z druhů zadávacích řízení obsažených v 21 odst. 1 zákona, neboť v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy nebyly splněny zákonné podmínky pro aplikaci 18 odst. 1 písm. b) zákona. 11. Zadavatel především namítá absenci povahy poskytovaného plnění jako vojenského materiálu, dále absenci nezbytnosti ochrany podstatných bezpečnostních zájmů České republiky, a konečně i narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie. 12. Navrhovatel závěrem uvádí, že tím, že zadavatel při uzavření kupní smlouvy nepostupoval dle právní úpravy zadávání veřejných zakázek a neuveřejnil tak oznámení o zahájení zadávacího řízení dle 146 odst. 1 zákona, ačkoliv byl při zadání veřejné zakázky povinen postupovat dle právní úpravy obsažené v zákoně a tedy příslušné oznámení uveřejnit, se tak dle názoru navrhovatele dopustil naplnění všech skutkových znaků správního deliktu dle 120 odst. 1 písm. c) zákona. A zároveň dle navrhovatele došlo k naplnění všech zákonných znaků správního deliktu dle 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť zadáním veřejné zakázky uzavřením kupní smlouvy bez předchozího zadávacího řízení mohlo dojít a také došlo k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. 3
Závěr rozkladu 13. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se zadavateli ukládá zákaz plnění smlouvy, případně aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Další průběh správního řízení 14. Dne 24. 5. 2017 zaslal předseda Úřadu účastníkům správního řízení Sdělení k přípisu navrhovatele ze dne 15. 9. 2016 č. j. ÚOHS-14487/2017/322/LKa. Učinil tak s ohledem na skutečnost, že rozklad proti napadenému rozhodnutí nebyl opatřen uznávaným elektronickým podpisem a nebyl tedy učiněn v zákonem předvídané formě. Z toho důvodu se předseda Úřadu nemohl věcí zabývat. S ohledem na principy dobré správy předseda Úřadu v rámci svého dozorčího postavení předběžně posoudil, zda jsou či nejsou ohledně napadeného rozhodnutí dány důvody pro zahájení přezkumného řízení z moci úřední, eventuálně zda jsou splněny podmínky obnovy řízení nebo nového rozhodnutí ve věci. 15. Předseda Úřadu účastníkům správního řízení sdělil, že po provedeném předběžném posouzení věci z moci úřední nedošel k závěru, že lze mít důvodně za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, pročež nebyl dán prostor pro zahájení přezkumného řízení, v němž by bylo možné postupem podle 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) napadené rozhodnutí zrušit. 16. Dne 11. 9. 2017 obdržel Úřad rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS ) ze dne 7. 9. 2017 č. j. 7 As 221/2017-40 týkající se výkladu ustanovení 117c odst. 1 písm. b) zákona. NSS v něm sice přisvědčil Úřadu, že jedinou formou, kterou lze podle citovaného ustanovení zákona podat rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu, je elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Přesto však NSS dospěl k závěru, že ze systematického i teleologického výkladu plyne, že smyslem vložení 117c odst. 1 písm. b) do zákona o veřejných zakázkách byla elektronizace zasílání podání týkajících se rozkladu ve věcech řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a že podání podle 117c odst. 1 zákona o veřejných zakázkách bylo možné učiniti prostřednictvím datové schránky s tím, že není třeba dalšího potvrzování podání zasílaných prostřednictvím datové schránky pomocí elektronického podpisu. 17. Úřad plně respektuje tento nově poskytnutý výklad NSS a v souladu se zásadou dobré správy přistoupil ke změně své ustálené rozhodovací praxe při výkladu ustanovení 117c odst. 1 písm. b) zákona. Bez ohledu na již dříve provedené předběžné posouzení napadeného rozhodnutí v rámci zhodnocení předpokladů pro zahájení přezkumného řízení podle správního řádu je podaný rozklad proti napadenému rozhodnutí projednán v souladu s tímto zákonem. 18. Dne 21. 9. 2017 odeslal Úřad účastníkům správního řízení oznámení o pokračování správního řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0239/2016/VZ podaném proti napadenému rozhodnutí. 4
IV. Řízení o rozkladu 19. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle 87 správního řádu a podle 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu. Procesní vývoj během řízení o rozkladu 20. Dne 16. 11. 2017 obdržel Úřad podání zadavatele označené jako Doložení dokladů, v němž zadavatel Úřad informoval o tom, že plnění dle kupní smlouvy bylo již vybraným uchazečem poskytnuto. 21. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-R0239/2016/VZ-33940/2017/322/LKa ze dne 20. 11. 2017 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k novým podkladům rozhodnutí. Stanovisko předsedy Úřadu 22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru. 23. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil. 24. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení. V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení 25. Podle 118 odst. 2 zákona Úřad svým rozhodnutím na základě návrhu podle 114 odst. 2 uloží zákaz plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, pokud se zadavatel a) dopustí správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. c), s výjimkou případů, kdy zadavatel uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle 146 odst. 2 a postupoval v souladu s 82 odst. 1, 110 odst. 6 a 111 odst. 5; b) dopustí správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) a současně správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. d); nebo c) dopustí správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) a současně postupuje podle 82 odst. 3. 26. Podle 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání. 27. Podle 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků. 28. Podle 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou. 5
29. Bezpředmětnost ve smyslu 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele. 30. Dne 16. 11. 2017 obdržel Úřad podání zadavatele označené jako Doložení dokladů, ve kterém zadavatel Úřad informoval o tom, že plnění dle kupní smlouvy bylo již vybraným uchazečem poskytnuto. 31. Dne 27. 11. 2017 obdržel Úřad doklady týkající se předání a převzetí Vozidel dle kupní smlouvy. 32. V rámci své úřední činnosti předseda Úřadu přezkoumal výše uvedená podání, přičemž dospěl k závěru, že předáním a převzetím předmětu kupní smlouvy došlo ke splnění této smlouvy v úplném rozsahu. Ze správního spisu šetřeného případu tudíž vyplývá, že závazek z kupní smlouvy byl již splněn. 33. Předseda Úřadu výše uvedenou skutečnost rovněž ověřil na profilu zadavatele, na němž bylo zadavatelem uvedeno, že plnění kupní smlouvy bylo již splněno. 34. Úřad zahájil toto správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění kupní smlouvy na základě písemného návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele uložení zákazu plnění kupní smlouvy. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo k úplnému splnění závazků z kupní smlouvy, čímž došlo k splnění celého předmětu veřejné zakázky. Za tohoto stavu tak již nelze o návrhu navrhovatele na uložení zákazu plnění kupní smlouvy meritorně rozhodnout, jelikož již není možné rozhodnout způsobem, který navrhovatel požaduje. 35. Z výše uvedeného vyplývá, že i kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení zákazu plnění kupní smlouvy), tedy již dosáhnout nelze. 36. Nadto uvádím, že jednou z podmínek, za nichž lze zákaz plnění smlouvy uložit je rozhodnutí Úřadu o tom, že byl zadavatelem spáchán správní delikt, zároveň je však další podmínkou skutečnost, že zde ještě existuje plnění, jež může být rozhodnutím přerušeno. Rozhodnutí o spáchání správního deliktu vydává Úřad v řízení z moci úřední a účastníkem takového řízení je dle 116 zákona osoba podezřelá z jeho spáchání. Navrhovateli tak svědčí pouze právo požadovat uložení zákazu plnění smlouvy, nikoliv však již právo, aby Úřad konstatoval spáchání správního deliktu. 37. V tomto správním řízení v průběhu řízení o rozkladu nastala situace, kdy se žádost (návrh navrhovatele) stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku splnění kupní smlouvy nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, tj. uložení zákazu plnění kupní smlouvy pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu, což je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit. 6
38. K zastavení řízení z důvodu bezpředmětnosti u návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy se vyjádřil například Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 29 Af 91/2013 ze dne 17. 12. 2015 Jestliže tedy v daném případě nastala v řízení o rozkladech nová skutková okolnost spočívající v tom, že byla vypovězena a následně ukončena Rámcová smlouva, jejíhož zákazu plnění se navrhovatel (žalobce) domáhal, obstojí závěr předsedy Úřadu o tom, že návrh žalobce se stal zjevně bezpředmětným. Dotčená smlouva již byla ukončena a bylo tudíž zcela zjevné, že vést další řízení, jehož jediným cílem z hlediska navrhovatele je dosáhnout na uložení zákazu plnění smlouvy, nedává smysl, neboť smlouva již plněna být nemůže a nelze tak ani uložit zákaz jejího plnění. Ačkoli v posuzovaném případě došlo ke splnění smlouvy nikoli k jejímu vypovězení, závěr o nemožnosti rozhodnutí o návrhu navrhovatele jiným způsobem, než správní řízení zastavit, bude stejný, neboť již zde není plnění, jehož zákaz by bylo možno uložit. 39. Závěrem shrnuji, že jelikož jsem při přezkoumávání rozhodných skutečností dospěl k závěru, že návrhu navrhovatele nelze vyhovět, poněvadž plnění, kterému se svým návrhem navrhovatel pokoušel zabránit, bylo již provedeno, má tato skutečnost vliv na samotné vedení správního řízení, když zákaz plnění kupní smlouvy na veřejnou zakázku nelze zadavateli účinně uložit a dosažení účelu návrhu nelze jinými zákonnými prostředky dosáhnout. 40. K tomu dodávám, že předseda Úřadu jako odvolací správní orgán rozhoduje na základě skutkového stavu v době vydání rozhodnutí o rozkladu, tedy je povinen novou skutečnost spočívající ve splnění závazků z kupní smlouvy při rozhodování reflektovat. Tento postup je aprobován ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu, který například v rozsudku ze dne 7. 4. 2011, č. j. 1 As 24/2011 79 uvedl, že ( ) Rozhodování správního orgánu podle skutkového stavu v době vydání rozhodnutí tedy vyplývá přímo z povahy správního řízení, které směřuje k vydání konstitutivního správního rozhodnutí. Teprve právní mocí takového rozhodnutí vzniká, mění se či zaniká právo a povinnost. Tento postup je brán jako samozřejmý a zavedený v historii správního řízení (např. již rozhodnutí prvorepublikového NSS ze dne 20. 10. 1925, sp. zn. 8179/25, Boh. A. č. 5975/26)( ). 41. Dále lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2013, č. j. 62 Af 58/2011-68, který konstatoval, že I v rozsudku ze dne 17. 12. 2008, č. j. 1 As 68/2008 126 (body 36 a 37) Nejvyšší správní soud zdůraznil, že správní orgán vychází při vydání rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který zde je v době rozhodování. Totéž platí i o rozhodnutí odvolacího správního orgánu, což lze dovodit i z 75 odst. 1 s. ř. s. Pokud správní soud přezkoumává rozhodnutí správního orgánu (zpravidla odvolacího orgánu) dle skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správního orgánu, pak i samo rozhodnutí (odvolací) musí vycházet ze stavu v době svého vydání. Odvolací správní orgán není vázán skutkovým stavem zjištěným správním orgánem prvního stupně. Devolutivní účinek odvolání spočívá v tom, že celá věc přechází k rozhodnutí na nadřízený orgán, který odpovídá (ve stejném rozsahu jako správní orgán prvního stupně) za správné a úplné zjištění skutkového stavu, a který je za tímto účelem oprávněn zopakovat již provedené dokazování, vedle toho provést i důkazy nové. Při tom je odvolací orgán omezen právě 82 odst. 4 s. ř., tj. koncentrací správního řízení, která brání uvádění nových skutečností a navrhování nových důkazů, vyjma těch, které nemohl účastník uplatnit dříve (např. proto, že nastaly až po vydání prvostupňového rozhodnutí). 7
42. Podle 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle 89 odst. 2 správního řádu. 43. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit. VI. Závěr 44. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení. 45. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle 91 odst. 1 ve spojení s 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Obdrží: 1. Vojenský technický ústav, s. p., Mladoboleslavská 944, 197 06 Praha 9 2. MPI Group, s.r.o., Holečkova 31, 150 95 Praha 5 3. TATRA TRUCKS a.s., Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 8