1. ročník 1. semestrální úkol zimní semestr 2018 Koncept Koncepční přemýšlení o vztahu prostoru, hmot a prostředí patří k základním schopnostem architekta v hledání řešení zadaného úkolu. Knihovna patří k nejzajímavějším typologickým architektonickým zadáním. Dnes i k nejdůležitějším domům, místům ve městě či obci. Navazuje na sebe mnoho funkcí a provozů a tím i vztahů.
zadání: Na základě vybrané knihovny rozeberte prostorové, dispoziční a funkční vazby. Včetně vazby na město/místo. Na základě tohoto rozboru prezentujte koncepční schema domu formou plánů, kreseb či modelů. 1. semestrální úkol zimní semestr 2018 Viipurin Mariia Khositashvili Hledání konceptu knihovny Alvara Aalto a vytvoření modelu na základě zkoumání, jako finalní výstup. hlavní téma: Koncept knihovny kirjasto Pět evropských realizací knihoven: Library, Viipury (Vyborg), Alvar Aalto; Knihovna Rentemestervej, COBE architects Městská knihovna Viana do Castelo, Alvaro Siza Vieira Veřejná knihovna Spijkenisse, MVRDV Městská knihovna Stuttgart, YI Architects podklady: vlastní rešerše, plány, historie projektu čím se zabýváme: Zabýváme se konceptem určité knihovny. Co inspirovalo architekta na konkretní myšlenku? Jaký má význam konkretní knihovna? Jak ovlivní místo, ve kterém je postavená? Jaké funkcí plní konkretní knihovna? Jak to funguje ve skutečností? Jestli ten projekt funguje a odpovídá cílům ve skutečnosti? výstupy: 1. týden Rešerše - prezentace místa, plánů, recenzí vybrané budovy Rozbor konceptu knihovny. 2. týden rozpracovanost, skicy, modely návrhy způsobu finální prezentace, kritický text. 3.Týden Vlastní prezentace konceptu budovy - finální prezentace 2d či 3d zobrazení konceptu budovy. termíny: prezentace zadání 26.10.2018 prezentace zpracování lokality kontext, koncept 28/03/2013
Vyborg. Město, které se nahcází na severozapadě Ruské Federácí a Momentální patří Rusku, i když většínu historii bylo Finským městem. Alvar Aalto jako jeden z nejznámnějších finských architektů navrhoval Knihovnu v roce 1927, v tu dobu toto území patřilo Finsku. Knihovna se nachází v centrálním parku, kde dříve vedle díla Aalto bylo náměstí s velkým kostelem, což obzvlašť ovlinilo koncept této budovy.
Knihovna Alvara Aalto má svoje vyjímečné rysy. Hlavním jsou světliky, ze kterých svití prírozené světlo a vytváří čtenařům přijemný dojem. Taky světlo jenom ze stropu a nepřítomnost oken umožňuje ukladat víc knih tím, že regaly stojí u každé stěny a otevírají prostory v centru místností. Další výhodou je uhel světla, kterě padá na stůl před čtenářem. Aalto spočítal ten úhel tak, aby nikdy nepadal stín na knížku před čtenářem. Dalším řešením Aalto je vlněný strop v přednaškovém salu, taková forma stropu výrazně zlepšuje akustiku. Zabradlí schodu směřuje čtenáře a nepovolí se vám vyýhnout recepci, kde si máte knížku zapsat nebo objednat. Další funkce zavradlí, že se oddděluje prostor knihovny od prostoru schod, tím pádem rozděluje prostor na určité zóny.
Kostel, který v dobu navrhování a stavby Knihovny byl vedle staveniště nepřežil válku, proto na první pohled nezdá se, že knihovna má nějaký sakralní charakter. Ale Aalto jako architekta nemohl delat knihovnu bez ohleda na Kostel, který je centralním objektem na území, kde má být knihovna. Kruhové okna na střeše jsou tím hlavním prvkem celé knihovny. Podle mě světliky ukazují na dostání ználostí odněku z nebe, nápady, mýšlenky, nová informace jakoby padají na nas zezhora skrz přečtení knížek. Kniha je portalem k něčěmu vyššímu, sakralnímu. Myslím si, že Aalto chtěl poukazat na to, že znalostí nejdou v rozpor s náboženstvím jako takovým. Knihovna Alvara Aalto akumuluje «světlo» a ználosti, stěny knihovny slouží jen k ohraničení prostoru, ve kterém se děje něco sakrálního. Pokud voda teče z kohoutku a chceme jí uložit a schovat, potřebujeme něco, čím ohraníčíme prostor v okolí, aby voda tam natekla. Stejně i knihovna Aalto jako lavor, kam stekají se znalostí a myšlenky zezhora.
Book Mountain Matěj Hoffman Veřejná knihovna Spijkenisse od nizozemského studia MVRDV, nebo také Book Mountain, má sloužit především jako inzerce a pozvánka ke čtení. Architekti navršili jednotlivé funkce knihovny na sebe, vznikla tak stupňovitá krajina. Na tu umístili police s knihami a obrátili knihy směrem k tváři města. Vytvořili horu z knih. Ta by měla být viditelná ze všech stran skrz skleněný poklop a upozorňovat na pokles využívání knihoven. Ve svém pojetí konceptu knihovny jsem vytvořil koláž, ve které zdůrazňuji především inzerci ke čtení. Upozaďuji skleněný poklop a soustředím se především na horu knih. Vzniká forma jakési obálky, ve které ještě více vyniká hlavní myšlenka.
Viana do Hana Turnovská Hledání konceptu knihovny od Alvára Sizy a jeho zobrazení ve formě modelu. Castelo
Viana do Castelo. Nevelké městečko na severu Portugalska, sevřené mezi horami a mořem při ústí řeky Limy, ve svých uličkách skrývá bohatou historii. Ta vznikala již od nejhlubších středověkých počátků jen díky vodě. Řeka snoubící se s mořem udělala z městečka centrum rybolovu, nejznámější objevitelé nových zemí vyráželi vstříc oceánům právě z jeho břehů a dnes jsou jeho pláže surfařským rájem. Alváro Siza respektuje vodu a její důležitost pro město v celé své budově. Spíše by se dokonce dalo říci vyzdvihuje. Celá knihovna funguje jako jednoduchý, meditativní prostor, jenž se nás nesnaží přimět dívat se dovnitř, ale ven. Všude, kde můžeme, jsme lákáni se zastavit a vyhlédnout do okolí. Budova prostor města a vody, parku a nábřeží nerozděluje, ale naopak spojuje. V souladu se Sizovým stylem působí, jako by na svém místě vlastně vždy měla být.
Při zkoumání vnitřních vztahů zjišťuji, že i vnitřní prostory jsou uspořádány s ohledem na vnějšek - v místech, která mají dynamickou funkci, kterými máme jen projít, která nás navádí, nejsou žádná okna, jen ubíhající stěny - naopak všude, kde se máme nějak zdržet, číst, či jen tak sedět, nás vše vybízí k pohledu ven. Docházím tedy k závěru, že právě propojení s vnějším prostorem je pro knihovnu nejdůležitější.
Ve svém pojetí knihovny zdůrazňuji právě důležitost výhledů, průhledů a podhledů, které knihovnu pevně ukotvují na jejím místě na břehu řeky. Z jednoho bodu do druhého, vzájemná interakce budovy s jejím okolím. Postupně docházím až k formě jakéhosi diagramu, který odráží vztahy pozorovatele, stavby a krajiny. Výsledný model
Hledání konceptu knihovny a jeho zobrazení ve formě modelu. Glib Sydorenko Stadtbibliothek Stuttgart
Stadtbibliothek Stuttgart na konci 20. století byl navržen nový urbanistický projekt pro Stuttgart, Stuttgart 21, jeho součástí byla taky nová čtvrť Europaviertel u hlavního nádraží, kde se nachází i Stadtbibliothek Stuttgart. Knihovna je koncipována jako centrum místního kulturního rozvoje a místo setkáni nejen pro obyvatele dane čtvrti ale i celého města. Okolní zástavbu přesahuje o dvě patra, tím pádem vytvaří dojem velkého monolitického kamene, volně stojící ve městě.
Koncept dane knihovny by se dal rozdělit na dvě částí, na hmotnou část a prostorovou. Hmota musí působit jako monolitický kus kamene. Dominanta, velmi pravidelná a složená z geometrických tvarů. Hlavní prostor tvoří atrium, Der Herz a Forum. Jednoduché tvary a řád odkazují na počátky lidského byti a centrum vzdělání. Srdce tvoří prázdná krychle osvětlena jen oculem ze stropu. Má budit dojem jeskyně a přiblížit člověka k pravěkým počatkům lidstva, kde se zrodilo vzděláni a kultura. Atrium odkazuje k jiným počátkům. Převrácený jehlan, má připomínat starověké pyramidy. Jako první kamené sakrální stavby sjednocujíci lidí už několik tisíciletí, v náší době tuto funkci přebíra knihovna. Skrze vnitřní prostory omezené dvojítou fasádou má od nejnižšího bodu ve Fóru vychazet energie, prochazet skrze srdce do atria a přes prosklenou střechu vycházet ven do města. Tím se propojuje svět vzděláni a město dohromady.
Pravě tyto tři základní tvary tvoříci interiery knihovny, jsem chtěl znázornit ve svém modelu. Výsledný model
Rentemestrevej Adam Kocík Objekt knihovny Rentemestervej na severozápadním okraji Kodaně tvoří vznášející se boxy potažené zlatavě se třpytícím tahokovem. Knihovna od dvojice dánských ateliérů COBE a TRANSFORM se nachází v bývalé průmyslové oblasti, která dnes prožívá překotný vývoj, ale uchovává si své původní kouzlo. V chaoticky strukturovaném a pestrém prostředí lze jen těžko najít charakteristický rys, kterého by se mohli architekti chytit. Přístavba, která se podobá vyskládanému stohu knih, obsahuje uvnitř funkce podněcující společenský život. Mezi zrekonstruovaným objektem a nově přistavěnou knihovnou se nachází atrium otevřené přes celou výšku domu. V přízemí atria se nachází kavárna a soustava schodišť vedoucí do horních tří podlaží s tématickými sbírkami pro děti, mládež a dospělé jsou rozděleny. V nejvyšším patře pak leží koncertní sál.
1. ročník 2018/19 Hana Turnovská Adam Kocík Maria Khositashvili Matěj Hoffman Glib Sydorenko atelier architektura 4 2018