Vysok ökola finanënì a spr vnì PÃT LET

Vysok ökola finanënì a spr vnì PÃT LET

nënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï VzpomÌnka gener lnì editelky Je to teprve (nebo uû?) pït let, co jsme byli zaps ni do rejst Ìku obecnï prospïön ch spoleënostì potè, co jsme zìskali akreditaci nïkolika bakal sk ch studijnìch program a souhlas p sobit jako vysok ökola neuniverzitnìho typu. Tenkr t na v noce v roce 1999 jsem jistï pociùovala velkè ötïstì, ûe m me Ñglejtì na existenci, ale docela ûivï si p ipomìn m pocity ohromnè odpovïdnosti a respektu v Ëi nï- Ëemu imagin rnìmu, a p esto existujìcìmu ñ vysokèmu ökolstvì. Tam se rodì velk Ë st budoucnosti n roda! P ipomnïla jsem si svoji alma mater ñ Filozofickou fakultu UK, svè profesory i pracovnice studijnìho oddïlenìö UvÏdomovala jsem si, ûe tady uû konëì legrace a pochybovala jsem, jestli jsem dostateënï p ipraven na tento historick kol ñ vèst soukromou vysokou ökolu, kter rozhodnï nebude smït mìt povïst outsidera, ba pr vï naopak. P edstavovala jsem si svoji vysnïnou ökolu jako ökolu p telskou, kter bude d vat öanci vöem, nejen tïm, co jsou ËerstvÏ po maturitï, ale i tïm, co z nejr znïjöìch d vod aû dnes dospïli ke svèmu ûivotnìmu rozhodnutì studovat vysokou ökolu nebo zìskat novou kvalifikaci pro svoji pr ci nebo zìskat lepöì öanci na uplatnïnì. äkolu, na kterè budou pracovat zamïstnanci, kte Ì budou mìt studenty r di, kte Ì budou odhodlanì jim p edat to nejlepöì, co v nich je. PracovnÌci, kte Ì budou mìt o studenty a jejich problèmy z jem a budou ochotni jim jejich problèmy p ekon vat ñproblèmy, kterè se vyskytnou v pr bïhu studia. Nejr znïjöì problèmy, nïkdy i jen takzvanï Ñlidsky ztratì slovoì, povzbudì, poradì. Osobnosti, profesion lovè. P edstavovala jsem si vysokou ökolu, kter bude modernì, soudob sv m vybavenìm, technick m, programov m i person lnìm, svou filozofiì, sv m p Ìstupem ke student m, sv m n zorem na ûivot (protoûe jak mi ekla moje profesorka p ed mnoha lety ñ studovat ekonomii (znamen pochopit Ñûivotì). Snila jsem o vysokè ökole, kam budou studenti r di chodit, o ökole, kterou budou povaûovat za Ñsvojiì, a proto se na ni budou r di i po absolutoriu vracet. A ökola bude vïdït, jak se jim da Ì. A protoûe Ñnic netrv ve svïtï vïënïì, bude jim pom hat doplúovat znalosti tak, jak vïda a v zkum p jdou kup edu. Tenkr t jsem vïdïla, ûe to bude znamenat Ñcedit krev a potì. Ale Ñnevykrv cela jsemì, ovöem nasazenì nejen moje, ale i ady lidì na VäFS bylo velkè. A je po d. II roënìk 3 / ËÌslo 4 / suplement

Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr To, co je na tom kr snè a tïûkè z roveú, je, ûe nikdy nenì konec. Kaûd semestr, kaûd akademick rok se aktualizuje, inovuje, vylepöuje a doplúuje. St le se dïje nïco poprvè, st le p ich zejì novì studenti, teô uû i odch zejì konëìcì studenti, p ich zejì a odch zejì pedagogovè a dalöì zamïstnanci ökoly. SnaûÌm se vnìmat, ûe ûivot nenì jen pr ce. To je radost, to je i m j smysl ûivota, to je naplnïnì m ch d vn ch sn. M m r da sny, kterè nekonëì a p itom se naplúujì. M m r da tuto ökolu. Dr. Bohuslava äenk ov Slovo gener lnìho partnera PÏt let je dlouh doba. Za pït let se malè dìtï nauëì chodit, mluvit a p ipravì se na cestu do ûivota. V pïti letech majì dïti uû svè pevnè mìsto v rodinï a mezi kamar - dy a p ed sebou majì n dhernou budoucnost plnou nekoneën ch moûnostì a novèho pozn nì. Tak jako je prvnìch pït let nejd leûitïjöìch pro ûivot kaûdèho ËlovÏka, je toto prvotnì obdobì z sadnìm takè pro stabilitu kaûdèho organismu, vysokou ökolu nevyjìmaje. Za sv ch prvnìch pït let Vysok ökola finanënì a spr vnì vyrostla a zesìlila a hlavnï se nauëila ûìt samostatn m ûivotem. TÌm nejd leûitïjöìm v kaûdè spoleënosti jsou lidè a jejich dobrè vztahy. OsobnÏ m m velikou radost z toho, ûe se n m bïhem prvnìch pïti let ûivota naöì vysokè ökoly poda ilo v znamnï rozöì it z kladnì t m spolupracovnìk a partner ökoly. Vysok ökola finanënì a spr vnì se tak mohla st t nejvïtöì soukromou vysokou ökolou v zemi a navìc s ambicì b t co nejd Ìve ÑUniverzitouì. Jsem si jist, ûe bez odvahy a bez sehranèho t mu pracovit ch a p em öliv ch lidì nelze vytv et velkè projekty. Proto bych chtïl pop t vöem, kte Ì Vysokou ökolu finanënì a spr vnì povaûujì za svou, aby se jim v nì poda ilo naplnit jejich tv rëì sny. Aby v klidu, kr Ëek po kr Ëku, vybudovali jednu z nejlepöìch Ëesk ch vysok ch ökol. Aby vytvo ili ökolu, kter bude mìt silnèho ducha a kter bude vyhled - van m centrem vzdïl nì pro mnoho student. Ing. AntonÌn Kol Ëek p edseda dozorëì rady Appian Group a.s. p edseda spr vnì rady VäFS, o.p.s. Gener lnì partner VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì akciov spoleënost Appian Group byla zaloûena v roce 1999 spoleënostì Investenergy SA se sìdlem ve äv carsku. Zakladatelsk m cìlem bylo vytvo it jednu silnou obchodnì znaëku zast eöujìcì z jmy akcion e na zemì»eskè republiky. Do srpna 2002 p sobila pod n zvem Synergo Group a.s. JejÌm stoprocentnìm vlastnìkem je spoleënost Investenergy SA, kter spravuje akvizice americkè investiënì skupiny Appian Group v EvropÏ. Mezi nejv znamnïjöì Ëleny koncernu pat Ì Mosteck uheln spoleënost, a.s., äkoda Holding, a.s. a Tepl rna Otrokovice, a.s. HlavnÌm p edmïtem Ëinnosti Appian Group a.s. je obchodov nì s energetick mi komoditami (uhlìm, elektrickou energiì, teplem) a poradenskè sluûby poskytovanè zejmèna spoleënostem v r mci koncernu. HlavnÌmi z kaznìky Appian Group a.s. jsou elektr rensk spoleënost»ez, a.s., Elektr rny Opatovice, a.s., Chemopetrol, a.s. a Mosteck uheln spoleënost, a.s. Appian Group a.s. st la u zaloûenì VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì, o.p.s., kter je nejvïtöì soukromou vysokou ökolou v»eskè republice s akreditacì ministerstva ökolstvì na bakal skè a magisterskè studium. V roce 2002 se Appian Group a.s. stala gener lnìm partnerem SymfonickÈho orchestru hlavnìho mïsta Prahy FOK. Ve stejnèm roce byl rovnïû zaloûen Most nadïje ñ nadaënì fond na podporu charitativnìch projekt. CelkovÏ vyd v skupina Appian Group na charitativnì, spoleëensky prospïönè projekty dovï desìtky milion korun roënï. prosinec 2004 / suplement III

nënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï VäFS ñ pït let Existence VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì zaëìn dnem vzniku jejì pr vnì subjektivity ñ 22. 12. 1999, kdy byla zaps na do rejst Ìku obecnï prospïön ch spoleënostì. Za hlavnì p edmït Ëinnosti (posl nì) jì bylo urëeno zajiöùov - nì vzdïl vacì a v zkumnè, v vojovè a dalöì tv rëì Ëinnosti v akreditovanèm studijnìm programu. Aktu registrace p edch zelo ovöem mnohamïsìënì silì jejìch zakladatel, BankovnÌ akademie, a.s. a Synergo Group, a.s. (od 2003 p ejmenov na na Appian Group a.s.), o vytvo enì ucelenèho komplexu vzdïl vacìho procesu v oblasti ekonomiky a managementu; toho se mïlo docìlit propojenìm st edoökolskèho stupnï reprezentovanèho BankovnÌ akademiì s vysokoökolsk m. AkreditaËnÌ komise Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»r vyslovila 29. 9. 1999 souhlas s û dostì zakladatel vybudovat vysokou ökolu neuniverzitnìho typu a udïlila jì akreditaci bakal sk ch studijnìch program v oborech bankovnictvì, pojiöùovnictvì, ÌzenÌ podniku a podnikov ch financì, ve ejn ch financì a spr vy. 20. 11. 1999 n sledoval souhlas od MäMT, kterè zaregistrovalo vnit nì p edpisy ökoly a jiû uveden z pis mezi obecnï prospïönè spoleënosti. MezitÌm zakladatelè ustavili spr vnì a dozorëì radu, ta pak jmenovala 13. 10. 1999 prvnì editelkou ökoly dr. Bohuslavu äenk ovou. Funkce dïkana jako vrcholnèho akademickèho p edstavitele byla 31. 5. 2000 zmïnïna na rektora a den nato byl rektorem jmenov n prof. PhDr. VladimÌr»ech k, CSc. SouËasnÏ byly p ed ny jmenovacì dekrety Ëlen m akademickè rady. ObdobÌ po vzniku ökoly vïnovali jejì p edstavitelè p ÌpravÏ prvnìho akademickèho roku prezenënìho a kombinovanèho studia a n boru student. Od 7. 9. 2000 probïhl z pis prvnìch student prezenënìho studia, o mïsìc pozdïji n sledoval z pis z jemc o kombinovanè studium. Celkem bylo tehdy zaps no 330 student a jejich imatrikulace se konala 6. a 7. 10. 2000 v Panteonu N - rodnìho muzea v Praze. V uka se konala zpoë tku na nïkolika mìstech v prostor ch sdìlen ch s BankovnÌ akademiì v Praze 3, VlkovÏ ulici 12, d le v budovï M Prahy 3 v CimburkovÏ ulici 18 a velkè p edn öky se konaly v DomÏ odborov ch svaz (v s le P Ìtomnost). U toho vöak nez stalo: ökola zìskala dalöì prostory a z - roveú rozöì ila svè p sobenì i mimo Prahu, o detaöovan pracoviötï v KladnÏ a v MostÏ. MosteckÈ studijnì st edisko bylo otev eno 19. 2. 2001, kladenskè st edisko 1. 6. 2001 a v uka v nich byla zah jena jeötï tèhoû roku zprvu v pronajat ch prostor ch. CÌlem tohoto rozöì enì p sobnosti VäFS byla podpora rozvoje oblastì, kterè jsou v projektu evropskè integrace povaûov ny za rozvojovï perspektivnì. V souladu s tìmto SlavnostnÌ inaugurace rektora a jmenov nì akademickè rady VäFS 1. 6. 2000 IV roënìk 3 / ËÌslo 4 / suplement

Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr z mïrem pak bylo v Ìjnu 2001 p i VäFS v KladnÏ otev eno Region lnì evropskè informaënì st edisko pro St edoëesk kraj, jehoû posl nìm je poskytovat obëan m regionu vöechny informace o EvropskÈ unii, o jejì Ëinnosti, o moûnostech rozvoje a o spolupr ci. DalöÌ studijnì rok zìskala ökola do pron jmu dalöì budovu ñ v Praze 5 ñ SmÌchovÏ, ve VltavskÈ ulici 12. P estoûe srpnov katastrof lnì povodeú v ûnï poökodila oblast ökoly, nezabr nila zah jenì v uky v nì. Z Ì se pak zapsalo do dosavadnì historie ökoly obzvl öù v znamnou ud lostì: 26. 9. 2002 byla podeps na smlouva s americkou City University o studiu MBA. Tato smlouva, kterou podepsali vrcholnì p edstavitelè obou institucì, povznesla VäFS na mezin rodnì roveú a zah jila plodnou odbornou, organizaënì a pedagogickou spolupr ci. A ökola se rozr stala o dalöì studenty a dalöì studijnì programy, ale takè o dalöì pracoviötï ñ o stav pro energetiku a o vlastnì VydavatelstvÌ a nakladatelstvì, kterè bylo pozdïji nazv no EUPRESS. Plej da aktivit VäFS se ovöem neomezila jen na uzav en prostor ökoly a pedagogickèho procesu. Od roku 2000 otev ela ökola sv j vïdeckov zkumn potenci l ve ejnosti, a to v podobï konferencì na aktu lnì ekonomick tèmata; tyto konference, kter ch od jejich poë tku pod ötìtem VäFS probïhlo jiû deset, p it hly pozornost mnoha odbornìk vëetnï zahraniënìch. nor 2004 se stal druh m historick m meznìkem v ûivotï ökoly: konaly se prvnì st tnì z vïreënè zkouöky, po nichû n sledovaly poë tkem dubna i prvnì promoce. V z Ì pak probïhly prvnì promoce student ze studijnìch st edisek Most a Kladno. UskuteËnila se i prvnì promoce absolvent studia MBA. PoË tkem novèho akademickèho roku 2004/2005 doölo k rozs hlè akci p esunu do nov ch ökolnìch budov, a to jak v Praze, tak ve st ediscìch v KladnÏ a v MostÏ. Pomysln ökolnì campus se tìm rozrostl na pït budov. Za pït let svè existence se Vysok ökola finanënì a spr vnì vyövihla do Ëela Ëesk ch soukrom ch vysok ch ökol. Ambice jejìch zakladatel mì Ì d le, ke statutu univerzity. Zpracovala PhDr. Lenka Ruppertov editelka odboru komunikace a PR SlavnostnÌ inaugurace 1. 6. 2000 ñ v znamnì hostè Ing. AntonÌn Kol Ëek a dr. Bohuslava äenk ov zahajujì provoz studijnìho st ediska VäFS v MostÏ prosinec 2004 / suplement V

nënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï V voj studijnìch program na VäFS P Ìprava studijnìch obor, jejich obsahovè n plnï a p edmïtovè struktury, byla zah jena zaë tkem roku 1999 na p dï jednoho ze spoluzakladatel VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì, BankovnÌ akademie. Z iniciativy vedenì tèto organizace byl ustaven pracovnì t m, jehoû kolem bylo p ipravit na z kladï anal zy v tè dobï existujìcì nabìdky studijnìch obor, p edevöìm ve ejn ch vysok ch ökol p sobìcìch v»eskè republice, pot eb trhu pr ce zejmèna ve finanënì a spr vnì oblasti, n vrh studijnìch obor a jejich obsahovè n plnï. PoslÈze tento kolektiv, v tè dobï pracovnìk BankovnÌ akademie, p istoupil s vyuûitìm jak zkuöenostì zìskan ch v r mci vzdïl vacìch aktivit BankovnÌ akademie, tak i n mït a inspiracì, kterè vyplynuly z anal zy studijnìch pl n analogick ch obor ve ejn ch vysok ch ökol k tvorbï studijnìch pl n zvolen ch obor a obsahovè n plnï jak povinn ch, povinnï voliteln ch, tak i v bïrov ch p edmït, kterè byly do tïchto pl n zaëlenïny. V sledkem tèto pr ce byly studijnì pl ny bakal skèho studia Ëty obor : BankovnictvÌ, PojiöùovnictvÌ, Ve ejnè finance a spr va a PodnikovÈ finance. StudijnÌ pl ny tïchto obor byly spolu s ostatnìmi dokumenty p edloûeny AkreditaËnÌ komisi»eskè republiky, kter je projednala 28. z Ì 1999 na svèm dnèm zased nì konanèm v TiönovÏ. Na z kladï doporuëenì AkreditaËnÌ komise zìskala Vysok ökola finanënì a spr vnì akreditaci prezenënì formy bakal skèho studia uveden ch obor a poë tkem prosince roku 1999 i st tnì souhlas p sobit jako soukrom vysok ökola neuniverzitnìho typu. Jiû od z Ì 1999 tat û pracovnì skupina pracovnìk BankovnÌ akademie, kter zpracov vala podklady pro jedn nì AkreditaËnÌ komise, zah jila p ÌpravnÈ pr ce smï ujìcì k zìsk nì akreditace i ÑkombinovanÈì formy studia uveden ch obor. é dost s pat iënou dokumentacì byla AkreditaËnÌ komisì p ed na poë tkem roku 2000 a v dubnu tèhoû roku pot ebnou akreditaci Vysok ökola finanënì a spr vnì zìskala. V uku podle tïchto studijnìch pl n ökola zah jila v Ìjnu roku 2000. Vöechny obory, jejichû v uku Vysok ökola finanënì a spr vnì v tomto obdobì realizovala, byly vìcemènï finanënìho zamï enì. Obor Ve ejnè finance a spr va vöak kromï problematiky ve ejnè ekonomiky a ve ejn ch financì zahrnoval i p edmïty orientovanè na postiûenì pr vnìch aspekt v konu ve ejnè spr vy i p edmïty zamï enè na vlastnì v kon ve ejnè spr vy. Protoûe jiû v prvnìm roce v uky se uk zala pot eba posìlit v uku takto orientovan ch p edmït, zvaûovalo vedenì VäFS moûnost pravy studijnìho pl nu tohoto oboru. AnalogickÈ zkuöenosti se t kaly i oboru PodnikovÈ finance. Zde praktickè zkuöenosti uk zaly v raznou pot ebu rozöì enì p edmït orientovan ch na ÌzenÌ podniku a manaûerskou problematiku. TÏchto zkuöenostì vyuûily pracovnì kolektivy VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì p i p ÌpravÏ û dosti o urëitè pravy v akreditovan ch studijnìch programech, kterè se t kaly p edevöìm uveden ch studijnìch obor. SouËasnÏ p ipravila Vysok ökola finanënì a spr vnì û dost s pot ebn mi podklady o akreditaci bakal skèho studia oboru Aplikovan informatika. Jedn nì s AkreditaËnÌ komisì, na z kladï û dosti a pat iënè dokumentace p edloûenè ökolou, probïhlo v prvnì polovinï roku 2001. Jeho v sledkem bylo, ûe Vysok ökola finanënì a spr vnì od akademickèho roku 2001/2002 zìskala akreditaci k realizaci prezenënì i kombinovanè formy t Ì bakal sk ch studijnìch program, v jejich r mci öesti obor. V r mci studijnìho programu Hospod sk politika a spr va to byly opït obory BankovnictvÌ a PojiöùovnictvÌ, jejichû standardnì doba studia byla zkr cena na t i roky. P vodnì obor Ve ejnè finance a spr va byl, na z kladï jiû d Ìve zmìnïn ch zkuöenostì, rozdïlen ve dva samostatnè obory, obor Ve ejnè finance a obor Ve ejn spr va. Oba obory byly za azeny opït do programu Hospod sk politika a spr va. V r mci p edmït Ve ejnè finance byla posìlena zejmèna problematika financì st tnì spr vy a samospr vy. V oboru Ve ejn spr va byl poloûen vïtöì d raz na p edmïty zamï enè na vlastnì v kon ve ejnè spr vy a novï byla za azena tèmatika t kajìcì se Ñve ejn ch politikì. P vodnì obor ÑPodnikovÈ financeì byl modifikov n rozöì- enìm p edmït orientovan ch na ÌzenÌ podniku a manaûerskou problematiku. Tento obor byl po zmìnïn ch prav ch nazv n ÑÿÌzenÌ podniku a podnikovè financeì, a byl zaëlenïn do studijnìho programu ÑEkonomika a managementì. NovÏ byla zìsk na akreditace bakal skèho studia oboru ÑAplikovan informatikaì, kter byl zaëlenïn do studijnìho programu ÑInformatikaì. Pro akademick rok 2002/2003 vzhledem ke skuteënosti, ûe prvnì posluchaëi ökoly dospïli jiû do 3. roënìku studia a st li p ed ot zkou volby tèmatiky bakal sk ch diplomnìch pracì, byly v r mci nïkter ch obor p ipraveny ÑstudijnÌ smïryì (specializace). V p ÌpadÏ oboru ÑBankovnictvÌì to byly studijnì smïry ÑKomerËnÌ bankovnictvìì a ÑInvestiËnÌ bankovnictvìì, v p ÌpadÏ oboru ÑÿÌzenÌ podniku a podnikovè financeì to byly studijnì smïry ÑManagement a marketingì, ÑPodnikovÈ financeì a Ñ ËetnictvÌ a auditì. V p ÌpadÏ oboru ÑVe ejn spr vaì byly p ipraveny studijnì smïry ÑVe ejn spr va v EvropskÈ uniiì a ÑVe ejn spr va v»eskè republiceì. KromÏ nich byl pro posluchaëe oboru ÑVe ejn spr vaì VI roënìk 3 / ËÌslo 4 / suplement

Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 AkademiËtÌ pracovnìci InternÌ / externì pedagogovè V voj poëtu student podle formy studia celkem z toho prezenënì z toho kombinovanè 330 135 195 755 270 485 1242 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 p ipraven i studijnì smïr ÑVe ejnè financeì. (PonÏkud jinak koncipovan neû samostatn obor ÑVe ejnè financeì.) PoË tkem dalöìho akademickèho roku byly p ipraveny i studijnì smïry pro obor ÑAplikovan informatikaì a to ÑSoftwarovÈ systèmyì a ÑManaûersk informatikaì. V uka ve vöech uveden ch oborech (i studijnìch smïrech) probìhala jak prezenënì, tak i kombinovanou formou. K v raznèmu posunu v oblasti akreditovan ch studijnìch program doölo ve druhè polovinï akademickèho roku 2002/2003. Vysok ökola finanënì a spr vnì zìskala akreditaci dvou studijnìch program navazujìcìho magisterskèho 424 818 1910 711 1199 2723 961 1762 studia. Byl to jednak program ÑEkonomika a managementì, v nïmû byla zìsk na akreditace navazujìcìho magisterskèho studia v oboru ÑÿÌzenÌ podniku a podnikovè financeì a program ÑHospod sk politika a spr vaì, v nïmû byla zìsk na akreditace navazujìcìho magisterskèho studia obor ÑVe ejn politikaì a ÑFinance a finanënì sluûbyì. Ve vöech p Ìpadech byla zìsk na akreditace pro realizaci jak prezenënì, tak i kombinovanè formy studia. StudijnÌ pl ny navazujìcìho magisterskèho studia obor ÑVe ejn spr vaì a ÑÿÌzenÌ podniku a podnikovè financeì ÑnavazujÌì na bakal skè studijnì programy analogick ch obor realizovan ch na VäFS. Jsou vöak otev eny (v p ÌpadÏ splnïnì podmìnek pro p ijetì) i absolvent m bakal skèho studia stejn ch nebo podobn ch obor realizovan ch na jin ch jak soukrom ch, tak i ve ejn ch vysok ch ökol ch. Obor navazujìcìho magisterskèho studia ÑFinance a finanënì sluûbyì byl koncipov n jako ÑnavazujÌcÌì na bakal skè studijnì obory ÑBankovnictvÌì, ÑPojiöùovnictvÌì a ÑVe ejnè financeì. V r mci tohoto oboru lze studovat ÑstudijnÌ smïryì: ÑKomerËnÌ bankovnictvìì, ÑInvestiËnÌ bankovnictvìì, ÑPojiöùovnictvÌì a ÑVe ejnè financeì. I tento obor navazujìcìho magisterskèho studia je otev en spïön m absolvent m bakal skèho studia jin ch soukrom ch i ve ejn ch vysok ch ökol. V souëasnè dobï tedy nabìzì Vysok ökola finanënì a spr vnì z jemc m jak prezenënì, tak i kombinovanou formu studia v tïchto studijnìch programech: Bakal skè studijnì programy Hospod sk politika a spr va obory: PojiöùovnictvÌ BankovnictvÌ (studijnì smïry: KomerËnÌ bankovnictvì, InvestiËnÌ bankovnictvì) Ve ejnè finance Ve ejn spr va (studijnì smïry: Ve ejn spr va v EU, Ve ejn spr va v»r, Ve ejnè finance) Ekonomika a management obor: ÿìzenì podniku a podnikovè finance (studijnì smïry: Management a marketing, PodnikovÈ finance, ËetnictvÌ a audit) Informatika obor: Aplikovan informatika (studijnì smïry: SoftwarovÈ systèmy, Manaûersk informatika) StudijnÌ programy navazujìcìho magisterskèho studia Hospod sk politika a spr va obor: Ve ejn spr va (studijnì smïry: Ve ejn spr va v EU, Ve ejn spr va v»r, Ve ejnè finance) Finance a finanënì sluûby (studijnì smïry: BankovnictvÌ, PojiöùovnictvÌ, Ve ejnè finance) Ekonomika a management obor: ÿìzenì podniku a podnikovè finance (studijnì smïry: Management a marketing, PodnikovÈ finance, ËetnictvÌ a audit) V souëasnè dobï se p ipravujì podklady k akreditaci bakal skèho studijnìho oboru Finance a finanënì sluûby, kter bude zahrnovat t i z kladnì studijnì smïry (PojiöùovnictvÌ, BankovnictvÌ a Ve ejnè finance) a ve stadiu vah je akreditace bakal skèho studia novèho oboru ÑMarketingov a medi lnì komunikaceì. Prof. PhDr. VladimÌr»ech k, CSc. rektor VäFS prosinec 2004 / suplement VII

nënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï VÏda a v zkum na VäFS Kdyû se pod heslem ÑVäFS ñ ökola s ambicì st t se univerzitouì snaûìme zìskat univerzitnì status, a tìm i moûnost vychov vat svè budoucì akademiky v r mci akreditovan ch doktorsk ch program a akademik m st vajìcìm udìlet za jejich v zkumnè a pedagogickè z sluhy akademickè tituly, plnï si uvïdomujeme, ûe vïda je ingrediencì, kterou û dn univerzita ve svè podstatï nesmì postr dat, a jejì podpora a rozvoj je tedy hlavnì prioritou naöeho silì o splnïnì tohoto ambiciûznìho a pion rskèho kolu. PÏtiletÈ jubileum ökoly je p ÌleûitostÌ zrekapitulovat, jak mi smïry se naöe badatelskè tendence vydaly, jak ch v sledk jsme dos hli a jakè dalöì p Ìleûitosti se pro n s v souëasnè dobï otevìrajì. Nutnost rozvoje aktivit naöì ökoly ve vïdecko-v zkumnè oblasti si vyû dala na podzim roku 2003 z ÌzenÌ funkce prorektora pro vïdu a v zkum, a jeho seku 1, coû byl vzhledem k organizaënì a manaûerskè n roënosti p Ìpravy i realizace v zkumn ch projekt v znamn a vlastnï nevyhnuteln krok. Nebylo by totiû v sil ch kaûdèho jednotlivèho badatele (kter kromï toho jeötï p edn öì) zmapovat systèm ve ejnè podpory v oblasti v zkumu, v voje a inovacì, natoû pak vysledovat vöechny relevantnì p Ìleûitosti uch - zet se o ni, o zpracov nì kompletnìho projektu od prvotnìho n vrhu po z vïreënè vy Ëtov nì nemluvï.tento systèm se vyznaëuje nejednoduchou strukturou. Pro v zkum a v voj lze ze st tnìho rozpoëtu»eskè republiky zìskat podporu Ëelovou a institucion lnì. Ëelov podpora je adresov na cìl m explicitnï uveden m v projektovè dokumentaci, aù uû si je ûadatel stanovuje arbitr rnï (v p ÌpadÏ grantovèho projektu) anebo tak, aby p ispïly k realizaci nïjakèho öiröìho programu (v p ÌpadÏ projektu programovèho). Takov m celoploön m programem je v»eskè republice N rodnì program v zkumu na obdobì 2004ñ2008 (NPV), kter pokr v nïkolik prioritnìch oblastì v zkumu a v voje od informatiky p es lidskè zdroje po energetiku a udrûiteln rozvoj. V evropskèm mï Ìtku se obdobnï sloûit programov struktura pouûìv k distribuci prost edk ze Struktur lnìch fond. Vedle program NPV vyhlaöujì jednotliv ministerstva i jinè st tnì instituce svè vlastnì programy a granty; standardnìm poskytovatelem grant je nicmènï Grantov agentura»r. Naproti tomu podpora institucion lnì je urëena prim rnï institucìm a teprve sekund rnï na Ëely, kterè instituce stanovì. Je tedy v sadou tïch, kte Ì zkoumajì a b dajì systematicky, dlouhodobï a s prokazateln mi v sledky, tedy p edevöìm univerzit a ve ejn ch vysok ch ökol. Z toho, co vöichni vìme o ambicìch a cìlech naöì ökoly, lze snadno uhodnout, ûe se o tuto formu podpory chyst me uch zet. P itom se budeme muset prezentovat jako ökola s v razn m vïdeckov zkumn m zamï enìm a dosaûen mi v sledky. JednÌm z hlavnìch kriteriì kvality vïdecko-v zkumnè pr ce je publikaënì Ëinnost v renomovan ch odborn ch Ëasopisech, nejlèpe s mezin rodnìm dopadem a navazujìcì aktivity, zejmèna vystoupenì na prestiûnìch svïtov ch konferencìch. Jako p Ìklad za VäFS lze uvèst loúskè vystoupenì prorektora pro vïdu a v zkum a zahraniënì vztahy na vïdeckè konferenci SIDIM v U.S.A., kde se VäFS dostala do vybranè spoleënosti nejlepöìch univerzit svïta, jako Uni- Mary Canning ze SvÏtovÈ banky na konferenci, 22. 4. 2004 MÌstop edseda vl dy»r PhDr. Petr Mareö, CSc. na konferenci VäFS 22. 4. 2004 1 V roce 2004 byla p sobnost prorektora de iure rozöì ena takè na zahraniënì vztahy (de facto tak tomu bylo jiû od poë tku) a vedle OddÏlenÌ vïdy a v zkumu vzniklo OddÏlenÌ zahraniënìch vztah. P edsednictvo konference o znalostnì ekonomice, 22. 4. 2004 VIII roënìk 3 / ËÌslo 4 / suplement

Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr versity of California at Berkeley, Brown University a dalöì. Pro ökolu je ovöem velmi d leûitè zìsk vat tèû prost edky externï ñ nejlèpe v podobï grant. PrvnÌ vlaötovkou podpory od GrantovÈ agentury»r je grant s n zvem Efektivnost investov nì do lidskèho kapit lu, kter od roku 2003 eöì t m odbornìk naöì ökoly. V souëasnosti vrcholì hodnocenì letoönìch grantov ch n vrh GA»R, takûe se nynì oëek v rozhodnutì p Ìsluön ch komisì o osudech grantu katedry ÌzenÌ podniku a podnikovè ekonomiky Prov zanost systèm podnikovèho ÌzenÌ s rozvojem trend v oblasti informaënìch technologiì a grantu katedry financì a finanënìch sluûeb Teoretick a metodologick v chodiska anal z systèmu regulace a supervize finanënìch trh. DalöÌ n vrhy projekt trpïlivï ËekajÌ na svè schv lenì na ministerstvech, kter se podìlejì na implementaci N rodnìho programu v zkumu. stav pro energetiku p edloûil samostatn projekt Deskripce, anal za, racionalizace rozhodovacìch proces ve ejnè spr vy, t kajìcì se energetiky; d le se ve spolupr ci s V zkumn m stavem hnïdèho uhlì podìlel na p ÌpravÏ projekt V zkum nov ch metod a technologiì souvisejìcìch s povrchovou tïûbou a VyuûitÌ obnoviteln ch zdroj a odpad k v robï novèho ekologickèho paliva a nov ch typ v robk. Projekt ZmÏny struktury kulturnìch norem a chov nì obyvatel krizov ch region»r p ipravil t m katedry komunikace a managementu a na vypracov nì projektu XML pro systèmy elektronickè dokumentace ve zdravotnictvì a ve ejnè spr vï spolupracovala katedra informatiky a katedra matematiky a statistiky jako partner spoleënosti Software602. Co se t Ëe resortnìch program a grant, pak uû v roce 2003 byl realizov n projekt s n zvem Investice do lidsk ch zdroj v prov dïn ch restrukturalizacìch n rodohospod sk ch sektor formou vzdïl vacìho procesu, jehoû garantem byl rektor naöì ökoly a mecen öem Ministerstvo pr ce a soci lnìch vïcì. S podporou Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy se ve spolupr ci s V zkumn m stavem hnïdèho uhlì dlouhodobï podìlìme na aktivit ch Region lnìho kontaktnìho centra. DalöÌ moûnosti Ëerp nì prost edk pro v zkum, v voj, inovace a vzdïl v nì se n m nynì otevìrajì dìky tomu, ûe naöe republika vstoupila do EvropskÈ unie. Proto intenzivnï pracujeme na tom, aby naöe projekty byly s to ve sloûit ch hodnotìcìch mechanismech obst t. JistÏ n m k spïchu pomohou i dosavadnì zkuöenosti s realizacì projekt v r mci p edvstupnìho programu PHARE, resp. EQUAL. Jejich garantem je p edevöìm studijnì st edisko Most. Pro naöi ökolu zìskalo partnerstvì s Integrovanou st ednì ökolou technickou ñ Centrem odbornè p Ìpravy v MostÏ v projektu Informatika ñ inovace v uky informaënìch technologiì, ukonëenèm na ja e letoönìho roku, a v projektech Region lnì rozvojovè agentury steckèho kraje Kompas I. a II., jejichû cìlem je vytvo it Program podpory aktivace vlastnìch schopnostì uchazeëe o zamïstn nì. Co se t Ëe p Ìpravy dalöìch projekt financovan ch ze zdroj EU, spolupracuje VäFS se spoleënostmi PricewaterhouseCoopers a Profess Consulting v n rodnìm a s Univerzitou v nïmeckè MohuËi v mezin rodnìm mï Ìtku. Nelze se nezmìnit o trûnìch elementech, kterè do ökolstvì vn öìme; to platì takè v oblasti v zkumu a odbornèho poradenstvì. Kaûd vysok ökola disponuje pomïrnï vysokou koncentracì odbornìk v nejr znïjöìch oborech, avöak V razn ediënì spïch VäFS z roku 2004 ne kaûd dok ûe tèto odbornè kapacity komerënï vyuûìt. D se Ìci, ûe se n m komerënìm v zkumem da Ì kompenzovat urëitè znev hodnïnì v oblasti v zkumu podporovanèho z ve ejn ch zdroj. V tomto smïru pat Ì mezi naöe klienty p edevöìm partne i ökoly. Pro Appian Group prov dìme v tomto roce v zkum Monitoring ekonomick ch a vybran ch soci lnìch faktor udrûitelnèho rozvoje; z roveú p ipravujeme nov projekt s n zvem ÿìzenì trûnìho rizika obchodov nì s elekt inou v Appian Group. Pro realizaci projekt FinanËnÌ interpolace v nosov ch k ivek a Algoritmizace finanënìch proces, jejichû zadavatelem je»esk spo itelna, resp. cel bankovnì skupina Erste, se poda ilo zìskat zahraniënìho partnera ñ vìdeúskou Fachhochschule des BFI. DalöÌ partner naöì ökoly Magistr t hl. m. Prahy v hojnè mì e vyuûìv naöì nabìdky poradenskè a konzultaënì Ëinnosti; zmìnit lze nap. anal zy a posudky v oblasti swapov ch operacì hlavnìho mïsta Prahy. Na naöì akademickè p dï tedy kvete pomïrnï ûiv badatelsk kultura. PodstatnÈ p itom je, ûe mnohè v zkumnè aktivity, byù se odehr vajì v r mci zd nlivï nesouvisejìcìch obor, majì tendenci konvergovat, a ûe se tu tak ka spont nnï rodì silnè interdisciplin rnì prost edì. To m obrovsk v znam pro jiû zmìnïnè silì o institucion lnì podporu, o nìû se budeme uch zet formou N vrhu v zkumnèho z mïru, kde vytyëìme dostateënï obs hlou a mezioborovou oblast, v nìû se hodl me systematicky a dlouhodobï angaûovat. Dr. Alan Krautstengl prorektor pro vïdu, v zkum a zahraniënì vztahy prosinec 2004 / suplement IX

nënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Partnerem VäFS je City University Vysok ökola finanënì a spr vnì nabìzì kromï program bakal skèho a magisterskèho studia takè dalöì moûnosti, a to studium v programech BSBA (americk bakal sk titul) a MBA (americk magistersk titul). Oba tyto programy nabìzì ve spolupr ci se City University. Jedn se o nejvïtöì soukromou americkou univerzitu na severoz padï USA, kter se adì mezi 20 nejlepöìch tzv. CyberSchools, tj. ökol, kterè nabìzejì d lkovè studium on-line. Tato univerzita je uzn van m Ëlenem akademickè obce v Seattlu od roku 1973 a m jiû 20 poboëek po celèm svïtï ñ kromï USA takè v KanadÏ,»ÌnÏ a v EvropÏ. V öe uvedenè programy jsou nabìzeny buô tïmito poboëkami nebo prost ednictvìm partnersk ch univerzit. VäFS je pr vï takovou partnerskou univerzitou, p iëemû nejuûöì vztahy m s poboëkou City University na Slovensku, kter p sobì v BratislavÏ a v TrenËÌnÏ. City University na Slovensku p sobì jiû od roku 1991 a jejì editel Ing. J n Rebro je viceprezidentem City University pro Evropu. Jeho prost ednictvìm jsou Ìzeny poboëky City University v Bulharsku, Rumunsku a ÿecku. Prost ednictvìm VäFS pak City University pronikla na Ëesk trh, o coû ñ jak sami jejì p edstavitelè uv dïjì ñ usilovala jiû nïkolik let. Spolupr ce s nì byla zah jena v roce 2002, k podpisu smlouvy o vz jemnè spolupr ci mezi VäFS a City University doölo v z Ì roku 2002. Tuto smlouvu podepsal za City University jejì tehdejöì prezident Dr. Steven Stargardter, p iëemû tato smlouva se t kala spolupr ce v oblasti program MBA ve specializacìch General Management a Financial Management. Na jejìm z kladï byl program MBA zah jen jiû v lednu 2003, kdy zaëala na naöì ökole studovat prvnì skupina v poëtu 14 student. JednotlivÌ lekto i jsou dìlem lekto i City University, kte Ì obvykle vyuëujì na Slovensku, dìlem lekto i p sobìcì v»eskè republice, a to buô na naöì ökole nebo nap. na Anglo-American College. Vöichni lekto i vyuëujìcì v programu MBA musejì b t akreditov ni ze strany City University. V Ìjnu 2004 byl na naöì ökole zah jen jiû p t bïh stu- SpoleËnÈ foto na promoci MBA gener lnì editelky VäFS dr. Bohuslavy äenk ovè a z stupc City University J na Rebra a Branislava Zlochy Proslov absolventky MBA Soni RychlÈ na promoci, kterè se z Ëastnili z stupci City University ñ Scott Mason, J n Rebro a d le z stupci VäFS ñ Gÿ dr. Bohuslava äenk ov a rektor prof. VladimÌr»ech k VystoupenÌ dr. BudinskÈho na ÌjnovÈ konferenci v Seattlu dia MBA a studium v tomto bïhu zah jil rekordnì poëet 20 student. Jiû p edtìm ñ v z Ì 2004 ñ probïhla promoce prvnìho a druhèho bïhu studia MBA. BÏhem n vötïvy v Seattlu v Ëervnu 2004 zhodnotili p edstavitelè VäFS ñ gener lnì editelka Dr. Bohuslava äenk ov a jejì n mïstek Dr. Petr Budinsk ñ spolu s novï jmenovan m prezidentem City University Dr. Michaelem Eastonem dosavadnì spolupr ci obou institucì a prodiskutovali dalöì podmìnky tèto spolupr ce, vëetnï podmìnek zah jenì programu BSBA v Praze. Na ÌjnovÈ konferenci po danè City University v Seattlu,jÌû se za VäFS z Ëastnil Dr. Petr Budinsk, se diskutovalo o dalöì spolupr ci. TÈto konference se z Ëastnili tèû z stupci poboëek City University z jednotliv ch zemì a p edstavitelè partner City University. P i tèto p Ìleûitosti se poda ilo s prezidentem City University Dr. Eastonem dojednat smluvnì podmìnky v hodnïjöì pro VäFS, neû tomu bylo doposud. D le byl bïhem n vötïvy v Seattlu odsou- X roënìk 3 / ËÌslo 4 / suplement

Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr hlasen model, kter umoûnì absolvent m nïkter ch bakal sk ch obor na VäFS (nap. ÿìzenì podniku a podnikovè finance) zìskat americk titul BSBA ve zkr cenè lh tï, kdy jim budou ze strany City University uzn ny a zapoëteny t i roënìky studia v Praze a Ëtvrt roënìk ñ protoûe studium BSBA v USA je Ëty letè ñ absolvujì podle americkèho modelu. Jednou z v hod navrhovanèho modelu je skuteënost, ûe titul BSBA mohou naöi studenti zìskat jeötï v pr bïhu studia na VäFS, druhou v hodou je zcela jistï cena, za kterou se student m VäFS studium BSBA nabìzì, kter je poloviënì. City University je pro Vysokou ökolu finanënì a spr vnì prospïön m a perspektivnìm partnerem. Moûnosti spolupr ce dosud nebyly zdaleka vyëerp ny a budou p edmïtem dalöìch vz jemn ch setk nì nejvyööìch p edstavitel obou ökol v nejbliûöì budoucnosti. RNDr. Petr Budinsk, CSc. n mïstek Gÿ pro rozvoj a obchod VäFS ñ centr la Praha Vysok ökola finanënì a spr vnì v Praze odstartovala svou existenci po mnohamïsìënìm silì sv ch zakladatel, BankovnÌ akademie a.s. a Appian Group a.s. (tehdy Synergo Group), 22. prosince 1999 z pisem do rejst Ìku obecnï prospïön ch spoleënostì. Jiû p edtìm zìskala ke svèmu p sobenì souhlas AkreditaËnÌ komise MäMT»R a n slednï i samotnèho MäMT. Za adila se mezi prvnì Ëty i soukromè vysokè ökoly v»eskè republice, kterè jiû vznikly. ZakladatelÈ ustavili statut rnì org ny: öestiëlennou spr vnì a t ÌËlennou dozor- ËÌ radu; spr vnì rada na svèm prvnìm zased nì 13. 10. 1999 jmenovala editelku. Dr. Bohuslavu äenk ovou, a prvnìho rektora, prof. PhDr. VladimÌra»ech ka, jehoû slavnostnì inaugurace probïhla 1. 6. 2000 spolu se jmenov nìm AkademickÈ rady VäFS. Od 7. 9. 2000 pak ñ po p edch zejìcì marketingovè kampani ñ probìhal z pis student do prezenënìho studia, o mïsìc potè pak do kombinovanèho studia a to v prvnìm bakal skèm studijnìm programu ökole akreditovanèm, Ekonomika a management. Celkem se tehdy zapsalo 330 student. Jejich imatrikulace se konala 6. a 7. 10. 2000 v Panteonu N rodnìho muzea za Ëasti v znamn ch p edstavitel spoleëensk ch, politick ch a odborn ch kruh. V prvnìm roce svè existence p sobila ökola ve spoleën ch prostor ch s BankovnÌ akademiì ve VlkovÏ ulici 12 a v CimburkovÏ ulici 18, pro p edn öky s poëetnou n - vötïvnostì vyuûìvala s l P Ìtomnost v DomÏ odborov ch svaz. Ve studijnìm roce 2001/2002 nabìdla ökola 755 zapsan m student m vzdïl nì jiû ve t ech bakal sk ch programech: Ekonomika a management, Hospod sk politika a spr va a Informatika. Tato struktura trv doposud, rozrostla se vöak o magisterskè studium u prvnìch dvou program. Ve t etìm roce svè existence jiû VäFS mïla 1240 zapsan ch student a hledala pro nï vhodnè prostory; ty se poda ilo nalèzt na SmÌchovÏ, v budovï b valè ökoly ve VltavskÈ ulici 12. Srpnov katastrof lnì povodeú nezabr - nila zah jenì v uky. DÌky stabilizaci person lnìho stavu pedagog a stabilizaci kateder na poëet öesti bylo moûno p ikroëit k dalöìm Ëinnostem: vybudov nì knihovny, zaloûenì stavu pro energetiku a z ÌzenÌ ediënìho oddïlenì, pozdïji vydavatelstvì a nakladatelstvì EUPRESS. D leûit m meznìkem v rozvoji ökoly se stalo nav z nì zahraniënì spolupr ce s americkou City University v z Ì 2002, kter vedla k akreditaci studijnìch program BSBA a MBA a jejich zah jenì od ledna 2003. 2. 4. 2004 se konaly historicky prvnì promoce student bakal skèho studia a 17. 9. tèhoû roku pak i prvnì promoce absolvent magisterskèho studia. V souëasnosti m ökola 2800 zapsan ch student a dospïla na Ëelo soukrom ch vysok ch ökol v»eskè republice. Od 1. 10. 2004 se rozrostla o novè prostory v b valè ökole ve VröovicÌch a p sobì nynì ve t ech budov ch. KromÏ pedagogickè Ëinnosti vyvìjì ökola intenzivnì Ëinnost vïdeckov zkumnou, kterou prezentuje nejen tradiënì formou publikaënì v odbornèm tisku a v kniûnìch publikacìch, ale tèû ËastÌ vybran ch pracovnìk na vïdeck ch konferencìch i organizov nìm vlastnìch konferencì nez Ìdka s mezin rodnì ËastÌ. VlastnÌch konferencì uspo dala ökola za svou existenci dosud deset, nejvïtöì pozornost z nich vyvol v kaûdoroënï organizovan konference Lidsk kapit l a investice do vzdïl nì. äkola participuje na Ëty- ech prestiûnìch grantech od GrantovÈ agentury»eskè republiky a zapojila se do t Ì tematick ch program N - rodnìho programu v zkumu a p ipravuje se na dalöì. äkole se dostalo uzn nì za jejì Ëinnost bïhem ady n - vötïv v znamn ch osobnostì, mezi nimiû lze na p ednìm mìstï uvèst dneönìho prezidenta prof. Ing. V clava Klause, CSc., ministra financì»r dr. Bohuslava Sobotku nebo ministra zahraniëì»r JUDR. Cyrila Svobodu, jakoû i ambasadora USA p. Williama J. Cabanisse a adu dalöìch. Zpracoval Josef ämatl k, EUPRESS prosinec 2004 / suplement XI

nënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï VäFS ñ studijnì st edisko Kladno Nov budova VäFS v KladnÏ StudijnÌ st edisko VäFS zah jilo v KladnÏ svou Ëinnost v roce 2001. Do prvnìho roënìku bylo p ijato 81 student kombinovanèho studia obor Ve ejn spr va a ÌzenÌ podniku a PodnikovÈ finance. SlavnostnÌ imatrikulace student probïhla v Panteonu N rodnìho muzea Praha. 3. 10. 2001 vzniklo v KladnÏ Region lnì evropskè in- formaënì st edisko (REIS) pro St edoëesk kraj na podporu komunikaënì strategie Ministerstva zahraniënìch vïcì p ed vstupem»r do EvropskÈ unie. Z izovatelem REIS je Vysok ökola finanënì a spr vnì a Statut rnì mïsto Kladno. Posl nìm REIS je informovat obëany o vstup do EvropskÈ unie. REIS poskytuje obëan m informace osobnï, prost ednictvìm tiötïn ch materi l, moûnostì vyhled v nì na Internetu, p i besed ch a semin Ìch po- dan ch pro ökoly a öirokou ve ejnost. V r mci zkvalitnïnì sv ch sluûeb nav zalo st edisko REIS v KladnÏ spolupr ci s DelegacÌ EvropskÈ komise, InformaËnÌm centrem EU (ICEU), Region lnì rozvojovou agenturou pro St ednì»echy a InformaËnÌm centrem pro podnikatele p i OkresnÌ hospod skè komo e v KladnÏ. V druhèm akademickèm roce otev eno kromï kombinovanèho studia i studium prezenënì v oborech Ve ejn spr va a ÿìzenì podniku a podnikovè finance. Ke studiu bylo p ijato nov ch 100 student Ve t etìm akademickèm roce bylo p ijato 128 osob prezenënì a kombinovanè formy studia obor Ve ejn spr va a ÿìzenì podniku a podnikovè finance. V tomto roce se konaly i st tnì z vïreënè zkouöky oboru Ve ejn spr va v kombinovanèm studiu a studijnì st edisko VäFS Kladno opustili prvnì absolventi, kte Ì spïönï dokonëili bakal skè studium. Jejich slavnostnì promoce se odehr la v z Ì v Praze, v kostele sv. äimona a Judy. Akademick rok 2004/2005 zah jili pracovnìci kladenskèho st ediska n roën m stïhov nì do nov ch ökolnìch prostor v historickè budovï v centru mïsta Kladna. Tyto prostory se poda ilo zìskat dìky spolupr ci a vst Ìcnosti p edstavitel mïsta. Student m je k dispozici öest uëeben a knihovna se studovnou, ostatnì z zemì tvo Ì studijnì oddïlenì, kancel pro pedagogickou Ëinnost, mìstnost pro lektory a kancel editelky studijnìho st ediska. SlavnostnÌ otev enì VäFS Kladno probïhlo 26. 10. 2004 za p Ìtomnosti vedenì VäFS, p edstavitel statut rnìho mïsta Kladna, p edstavitel v znamn ch organizacì a podnik v regionu a za p Ìtomnosti z stupc region lnìch mèdiì. NovÈ ökolnì prostory zaëaly slouûit 144 nov m student m oboru Ve ejn spr va a ÿìzenì podniku a podnikovè finance v prezenënì i kombinovanè formï studia. Mgr. Eva»erm kov vedoucì studijnìho st ediska VäFS Kladno PrvnÌ kladensk promoce XII roënìk 3 / ËÌslo 4 / suplement

Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr VäFS ñ studijnì st edisko Most StudijnÌ st edisko VäFS v MostÏ odvìjì svou Ëinnost od 19. 2. 2001, kdy byl pro nï zìsk n prvnì pracovnìk, vedoucì z izovanèho st ediska, PhDr. Jan Rytina. Z mïrem VäFS bylo prosadit se v MostÏ, kde v r zn ch form ch vysokoökolskèho studia p sobily jiû jinè vysokè ökoly, a vybudovat zde mìstnì vysokou ökolu, resp. vysokoökolskè pracoviötï na rovni fakulty, kter se nabìdkou vzdïl v nì bude podìlet na filozofii rozvoje regionu a prost ednictvìm vysokoökolsky vzdïlan ch odbornìk bude p ispìvat ke zvl dnutì spoleëensko-ekonomick ch zmïn Mostecka a ovlivúovat je. V prvnìm akademickèm roce 2001/2002 byly otev eny studijnì obory Ve ejn spr va a ÿìzenì podniku a podnikovè finance, od roku 2003/2004 p ibyl obor Aplikovan informatika (v prvnìm roce v prezenënìm, od dalöìho roku tèû v kombinovanèm studiu). V roce 2004/2005 zah jilo magisterskè studium prvnìch PrvnÌ promoce na VäFS v MostÏ 25 student v kombinovanè formï studia oboru Ve ejn spr va. Spolu s tìm, jak se ökola ve mïstï, resp. v regionu zabydlovala a prosazovala mezi ve ejnostì, rostly i poëty student : v prvnìm roce 59 student kombinovanèho studia, ve ËtvrtÈm roce, tj. 2004/2005 to bylo jiû celkem 358 student, z toho 168 prezenënï a 190 v kombinovanè formï. PrvnÌ promoce mosteck ch absolvent bakal skèho studia probïhly v z Ì 2004 v prostor ch proslulèho kostela NanebevzetÌ Panny Marie. Spolu se studenty p ib valo i pedagog : od poë teënìch dvou Ñzakladatel ì (PhDr. Rytina, Mgr. Radov -Kastnerov ) po dneönìch 12 kmenov ch a celkem 50 lektor z regionu, v noru 2003 pak byla z Ìzena jiû funkce editele, kterou zast v Ing. Josef ävec. P imï enï svèmu r stu (i r stu svèho v znamu) se ökola stïhovala do nov ch a nov ch prostor; od zap jëen ch uëeben VOä, SPgä a OA v MostÏ, objekt ISäT COP ve VelebudicÌch aû do budovy b valè Zä v ulici Pion r. PerspektivnÏ se uvaûuje o dalöìm, novèm, rekonstruovanèm objektu b valèho kulturnìho st ediska v Zahraûanech.»innost mosteckèho st ediska se neomezuje na pouh pedagogick proces, ale dìky spolupr ci s adou institucì a firem v regionu p sobìcìch aktivnï zasahuje do vöech sfèr region lnìho rozvoje; k hlavnìm partner m ökoly pat Ì SIAD BraÚany, MUS Most, MÏsto Most, ada mïstsk ch ad v steckèm a KarlovarskÈm kraji, krajskè ady, ady pr ce aj. äkola se podìlì na ökolenì ednìk krajsk ch a mïstsk ch zastupitelstev a ve spolupr ci s jin mi, st ednìmi ökolami po d besedy o studijnìch programech a aktu lnìch tèmatech spoleëensko-ekonomickèho rozvoje v regionu. Mimoto mosteckè st edisko buduje tzv. kabinet regionalistiky jako informaënì a tv rëì centrum mapujìcì strukturu, historii a rozvojovè z mïry regionu. Ing. Josef ävec editel studijnìho st ediska VäFS Most prosinec 2004 / suplement XIII

nënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï MalÈ historickè kalend rium Chronologie v znamn ch meznìk historie VäFS RozhodnutÌ AK o akreditaci bakal sk ch studijnìch program a obor BankovnictvÌ, PojiöùovnictvÌ, ÿìzenì podniku a podnikovè finance, Ve ejnè finance a spr va 29. 9. 1999 PrvnÌ zased nì spr vnì rady ñ jmenov nì Dr. Bohuslavy äenk ovè editelkou ökoly 13. 10. 1999 Na z kladï doporuëenì MäMT udïlenì souhlasu p sobit jako soukrom Vä 20. 11. 1999 Vznik VäFS, o.p.s. z pisem do rejst Ìku obecnï prospïön ch spoleënostì 22. 12. 1999 SlavnostnÌ inaugurace rektora VäFS ñ prof. PhDr. VladimÌra»ech ka, CSc. v Panteonu N rodnìho muzea v Praze 1. 6. 2000 P ed nì jmenovacìch dekret Ëlen m akademickè rady VäFS 1. 6. 2000 Zah jenì v uky 1. roënìku na VäFS ak. rok 2000/2001 ñ celkem bylo zaps no 330 student ñ v uka probìhala v budovï sìdla ökoly ñ Vlkova 12, Praha 3 a v budovï mïstskè Ë sti Praha 3 Cimburkova 18, velkè p edn öky probìhaly v s le P Ìtomnost, DOS Otev enì studijnìho st ediska Most nor 2001 Otev enì studijnìho st ediska Kladno a zah jenì Ëinnosti Region lnìho informaënìho st ediska pro st edoëesk kraj pro vstup do EU Ëerven 2001 Zah jenì v uky 1. roënìk ve studijnìch st ediscìch ak. rok 2001/2002 UdÏlenÌ akreditace nov ch bakal sk ch studijnìch obor ñ Ve ejn spr va, Ve ejnè finance a Aplikovan informatika 21. 5. 2001 Podpis smlouvy s Prahou 5 na pron jem novè budovy Vltavsk 12 Ëerven 2002 Podpis smlouvy se City University of Washington o studiu MBA 26. 9. 2002 UdÏlenÌ akreditace navazujìcìch magistersk ch studijnìch program a obor ÿìzenì podniku a podnikovè finance, Finance a finanënì sluûby a Ve ejn spr va 28. 3. 2003 Z ÌzenÌ stavu pro energetiku a VydavatelstvÌ a nakladatelstvì (pozdïji nazv no EUPRESS) ak. rok 2002/2003 PrvnÌ st tnì z vïreënè zkouöky na VäFS nor 2004 Zah jenì v uky na navazujìcìm magisterskèm studiu b ezen 2004 PrvnÌ promoce student bakal skèho studia (v Praze) 2. 4. 2004 Zah jenì v uky v ak. roce 2004/2005 Ìjen 2004 Praha ñ zìskala novou budovu Estonsk 500 Kladno ñ nov budova Flori nskè n m. 103 Most ñ Pion r 2806 V znamnè akce VäFS pro odbornou ve ejnost VÏdeckÈ konference 2000 Lidsk kapit l a investice do vzdïl nì v procesu rozvoje spoleënosti / 21.ñ22. 9. Nov legislativnì prava finanënìch trh / listopad 2000 2001 Lidsk kapit l a investice do vzdïl v nì ñ na prahu vzdïlanostnì spoleënosti / 17.ñ18. 9. PenzijnÌ reforma / 12. 6. 2002 Lidsk kapit l a investice do vzdïl nì / 24.ñ25. 9. 2003 Regulace a dozor nad finanënìmi trhy / 24.ñ25. 6. Lidsk kapit l a investice do vzdïl nì / 23.ñ24. 9. 2004 T i role ve ejnè spr vy v energetice / 20.ñ21. 4. ZnalostnÌ ekonomika / 22. 4. Lidsk kapit l a investice do vzdïl nì (ZnalostnÌ spoleënost, soci lnì kapit l a soci lnì sìtï, Profil absolvent Vä a absolventskè sìtï) / 22.ñ23. 9. Zpracovaly: Zuzana DoËekalov, Bc. Radoslava»ern XIV roënìk 3 / ËÌslo 4 / suplement

Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr SlavnÈ n vötïvy na VäFS V clav Klaus, prezident»r Cyril Svoboda, ministr zahraniëì»r William J. Cabaniss, velvyslanec USA Ozdobou VäFS jsou nejen jejì v sledky v pedagogickè Ëinnosti a vïdeckov zkumnè pr ci, ale takè projevy uzn nì ze strany v znamn ch osobnostì. Svou n - vötïvou podpo ila prestiû ökoly ada vrcholn ch p edstavitel politick ch a spoleëensk ch kruh i odbornìk z ekonomickè a manaûerskè sfèry z»r i ze zahraniëì. Za vöechny zve ejúujeme malou, leë v mluvnou uk zku. Bohuslav Sobotka, ministr financì»r prosinec 2004 / suplement XV

nënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Vysok ökola finanënì a spr vnì ñ PÃT LET ï Partne i VäFS Gener lnì partner HlavnÌ partne i XVI roënìk 3 / ËÌslo 4 / suplement