ROČNÍK XI ČÍSLO 6/2007 ZDARMA

Transkript

1 Partnerem čísla jsou společnost ROČNÍK XI ČÍSLO 6/2007 ZDARMA Slavnostní rozšířené zasedání VR EkF str. 4 6 Skupina CCG a. s. potřebuje a bude potřebovat vzdělané, tvořivé a odvážné mladé lidi do všech profesí, které ve společnosti existují. Říká ve svém úvodním slově Ing. Josef Horňák člen představenstva společnosti CCG a. s. Osobnostní rozvoj studentů Fakulty strojní str. 7 Úspěch týmu FEI VŠB TUO na MS RoboGames v San Franciscu str. 12 Slavnostní zakončení 15. ročníku Univerzity III. věku na HGF VŠB TUO str. 13 Bakalářské Zahraniční studijní pasování pobyt a proč? na hradu str. 16 Strategická partnerství ve výzkumu a vývoji str. 17

2

3 úvodní slovo AKADEMIK»ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. öèfredaktorka V ûenè d my, v ûenì p novè, dalöì z v znamn ch Ëlen skupiny Geofin, a. s. je spoleënost CCG a. s., kter sdruûuje öirokou ök lu podnikatelsk ch aktivit v civilnìm letectvì, a se kterou bych v s teô r d struënï sezn mil. Dce inè spoleënosti skupiny CCG se zab vajì leteckou dopravou, leteck m oprav renstvìm i leteck m v cvikem v souëasnè dobï jiû v rozsahu, kter by v minulosti, tedy v roce 1993, kdy aktivity teprve zaëìnaly, nikdo na ostravskèm letiöti nep edpokl dal. VeökerÈ podnik nì v letectvì je technologicky n roën a sofistikovan Ëinnost, do kterè nenì lehkè v bec vstoupit. Proto se ve svèm kr tkèm Ël nku obracìm pr vï na v s, protoûe v m chci sdïlit, ûe skupina CCG a. s. pot ebuje a bude pot ebovat vzdïlanè, tvo ivè a odv ûnè mladè lidi do vöech profesì, kterè ve spoleënosti existujì. Aù uû se jedn o piloty, leteckè inûen ry, leteckè mechaniky, obchodnìky Ëi dalöì profese. Kaûd pozice nabìzì moûnosti osobnìho rozvoje v podnik nì, kterè zahrnuje nejen Evropu, ale cel svït, d v moûnosti cestovat, pozn vat obchodnì partnery z r zn ch zemì a kultur a rozhodnï nenì pro tvo ivèho ËlovÏka nudou. Nehled me ednìky, hled me kolegy, kte Ì n m p inesou novè myölenky, energii a dynamiku. O vöech aktivit ch naöì skupiny v leteckèm oboru se m ûete lehce dozvïdït z jejich webov ch str nek. P esto bych chtïl zmìnit naöe novè oprav renskè centrum, kterè je nejvïtöì ve st ednì a v chodnì EvropÏ a adì se mezi nejvïtöì oprav rensk centra na svïtï. TÌmto projektem se akënì r dius naöì skupiny rovn do letu ob Ìch dopravnìch letadel a trh je tedy vskutku celosvïtov. OsobnÏ m m velmi dobrè zkuöenosti s mlad mi absolventy st ednìch a vysok ch ökol a pat Ì mezi nï i absolventi VysokÈ ökoly b ÚskÈñtechnickÈ univerzity v OstravÏ. Ti z nich, kte Ì mïli z jem o pr ci, a to i o pr ci na sobï, si u naöì skupiny jiû otev eli dve e k zajìmavè kariè e, na kterou by u vïtöiny spoleënostì Ëekali lèta. D v me öance. A m ûeme je d t i v m. DÏkuji, ûe jste doëetli aû sem. Ing. Petra Kubov manaûerka pro vnïjöì vztahy VäB-TUO Ing. Marek Smetana, Ph.D. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn, CSc. ñ FS Ren ta Most nov ñ FEI Doc. Ing. Petr é rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Ivo Schindler, CSc. ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov ñ ñ Katedra spoleëensk ch vïd Mgr. NadÏûda Pe inov ñ ñ Katedra jazyk Mgr. Ji Ì éìdek ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov ñ ñ st ednì knihovna foto: Josef Pol k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk 1770 (E320) Ostrava-Poruba tel./fax: icentrum@centrum.cz Sazba a tisk: ASEITA spol. s r.o. Studentsk 1770/C Ostrava-Poruba tel.: Distribuce: vlastnì N klad: kus Uz vïrka p ÌötÌho ËÌsla: Toto ËÌslo vyölo: ZmÏna program je vyhrazena po adatel m Platnost kaûdè akce doporuëujeme ovï it telefonicky Za obsah reklamy odpovìd zadavatel Ing. Josef HorÚ k Ëlen p edstavenstva CCG a. s. Obsah p ÌspÏvk se nemusì shodovat s n zorem redakce ISSN AKADEMIK 6/2007 3

4 Slavnostní rozšířené zasedání Vědecké rady Ekonomické fakulty Vrcholem celoročních oslav 30 let založení Ekonomické fakulty naší univerzity byla mezinárodní vědecká konference ZVYŠOVÁNÍ KONKUREN- CESCHOPNOSTI aneb Nové výzvy pro rozvoj regionů, států a mezinárodních trhů, která proběhla ve dnech září 2007 v Ostravě a okolí. Na konferenci se p ihl silo zhruba 700 ËastnÌk z 15 zemì celèho svïta. SlavnostnÌ zah jenì v ter 4. z Ì 2007 obstaralo rozöì enè zased nì VÏdeckÈ rady EkonomickÈ fakulty v novè Aule VäBñTUO za Ëasti ady v znamn ch host. Mezi nimi byl takè doposud jedin drûitel titulu Doctor honoris causa udïlenèho na n vrh EkonomickÈ fakulty, prezident»eskè republiky prof. Ing. V clav Klaus, CSc., Dr.h.c., a ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy Mgr. Dana Kuchtov. CelÈ zased nì moderoval prodïkan fakulty doc. Ing. Karel Skokan, Ph.D. U eënickèho pultu se nejprve vyst Ìdali prorektor prof. Ing. JaromÌr Gottvald, CSc. v zastoupenì rektora VäBñTUO, dïkan fakulty doc. Ing. Josef Fiala, CSc., pan prezident a panì ministrynï. HlavnÌmi body programu byla p ed nì ady prestiûnìch ocenïnì. Moderov nì tèto Ë sti zased nì se ujal prorektor prof. Ing. BohumÌr Strnadel, DrSc. Nejv znamnïjöì ocenïnì, udïlenì titulu Doctor honoris causa, obdrûeli spïön absolvent fakulty a hejtman MoravskoslezskÈho kraje Ing. Evûen Toöenovsk a prof. JosÈ Maria Caridad y OcerÌn z univerzity v CordobÏ ve äpanïlsku, kter st l u zrodu mezin rodnì spolupr ce fakulty. PamÏtnÌ medaile Georgia Agricoly byla na n vrh fakulty po projedn nì ve VÏdeckÈ radï VäBñTUO udïlena b valèmu prorektorovi a takè vedoucìmu katedry prof. Ing. et Ing. Duöanu Hal skovi, CSc. a externìmu Ëlenovi VÏdeckÈ rady EkF prof. Ing. RNDr. Frantiöku Pellerovi, Ph.D. z EkonomickÈ univerzity v BratislavÏ. ZlatÈ medaile za dlouholetou pr ci na fakultï, resp. spolupr ci s EkF byly udïleny Ing. VladimÌru Bailovi, Ph.D., Ing. Janu B ezinovi, doc. Ing. Ji Ìmu Ciencialovi, CSc., prof. Ing. Miroslavu HuËkovi, CSc., prof. Ing. V clavu JureËkovi, CSc., prof. Ing. Jind ichu Kaluûovi, CSc., prof. Ing. ChristianÏ KlikovÈ, CSc., prof. RNDr. Ji Ìmu MoËko- ovi, DrSc., doc. PhDr. Ing. Janu NovotnÈmu, CSc., Ing. Janu SvÏtlÌkovi a prof. Ing. Petru änapkovi, DrSc. DalöÌch tak ka 30 zamïstnanc univerzity obdrûelo z rukou dïkana fakulty pamïtnì a grafickè listy. V pr bïhu zased nì vystoupili se sv mi pozdravy nïkte Ì ËestnÌ hostè, jako nap. poslankynï EvropskÈho parlamentu Ing. OdbornÈ sekce konference ï SouËasn stav a perspektivy ËeskÈ ekonomie ï Glob lnì v zvy managementu ï SmÏry ve vzdïl v nì marketingu a obchodu, jejich vyuûitì pro zv öenì konkurenceschopnosti ï ËetnictvÌ a danï v kontextu mezin rodnì ekonomiky ï zemì, znalosti a rozvoj na poë tku 21. stoletì ï Efektivnost pr vnìch p edpis pro zv öenì konkurenceschopnosti v ekonomice ï Evropsk integrace a konkurenceschopnost ï MatematickÈ metody v ekonomice ï Konkurenceschopnost podnik ï Inovace ve ve ejnèm sektoru jako faktor rozvoje zemnìch samospr vn ch celk ï FinanËnÌ ÌzenÌ podnik a finanënìch institucì ï InformaËnÌ a komunikaënì technologie pro praxi ï Moûnosti hospod skè politiky pro posìlenì konkurenceschopnosti st tu ï Strategick management a jeho podpora informaënìmi systèmy ï Konkurenceschopnost jako produkt inovacì v celoûivotnìm vzdïl v nì, Silesian Moodle Moot 2007 VÏra Flasarov, sen tor Parlamentu»R prof. Ing. V clav RoubÌËek, CSc., Dr.h.c., poslanec Parlamentu»R doc. Ing. Petr Wolf, CSc., rektor EkonomickÈ univerzity v BratislavÏ prof. Ing. Rudolf Siv k, CSc. nebo za podniky Rakesh Kapur ze spoleënosti Arcelor- Mittal Ostrava. Po skonëenì slavnostnìho rozöì enèho zased nì VÏdeckÈ rady EkonomickÈ fakulty probïhl na chodbï novè Auly slavnostnì raut, po kterèm n sledoval kulturnì program. V hlavnìm s le novè Auly vystoupili ËlenovÈ N rodnìho divadla moravskoslezskèho s dìlem W. A. Mozarta Mal noënì hudba Allegro a Menuetto. Ve veëernìch hodin ch se ËastnÌci konference spoleënï s ostatnìmi zamïstnanci fakulty setkali v r mci spoleëenskèho veëera, kter probïhl v prostor ch novè menzy. Ve dvou patrech p ipraven bohat raut spoleënï s hudebnì produkcì DJ Steina vytvo- ily vhodnè podmìnky pro p ÌjemnÈ str venì veëera prvnìho dne konference. V dalöìch dvou dnech se uskuteënila jedn nì v odborn ch sekcìch, kter ch bylo celkem 15. OdbornÈ sekce probìhaly v prostor ch fakulty, na dalöìch mìstech Ostravy nebo v jin ch lokalit ch MoravskoslezskÈho kraje. Konference naplnila sv j hlavnì cìl, neboù se stala p ÌleûitostÌ osobnìho setk nì z stupc vysok ch ökol, ekonomickè sfèry, region lnìch i vl dnìch org n celè»r a zahraniëì. ËastnÌci konference si tak mohli p edat svè zkuöenosti, vz jemnï vymïnit poznatky teorie a praxe. KromÏ vlastnìch vystoupenì byli obohaceni o dalöì n zory takè prost ednictvìm tiötïnèho sbornìku abstrakt a sbornìku p ÌspÏvk na CD. CeloroËnÌ oslavy 30 let zaloûenì fakulty by se neuskuteënily v takovèm rozsahu, kdyby se p Ìprav m a organizaci nevïnoval t m schopn ch lidì, aù uû se jednalo o organizaënì v bor nebo redakënì radu sbornìku. V znamn byla rovnïû podpora ze strany partner oslav v Ëele se spoleënostì T ineckè ûelez rny. TÏm vöem a mnoha dalöìm proto pat Ì n ö velk a up Ìmn dìk. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF Foto: Josef Pol k, Kamila Wysoudilov 4 AKADEMIK 6/2007

5

6

7 Osobnostní rozvoj studentů Fakulty strojní To je hlavní cíl projektu Evropských strukturálních fondů CZ / / 0415 Inovace vzdělávání na Fakultě strojní zaměřené na osobnostní rozvoj studentů, který řeší pedagogové Fakulty strojní VŠB Technické univerzity Ostrava ve spolupráci se specialisty z Ostravské univerzity. Prof. Most n zahajuje semin z moci vedoucìho ÌdicÌho t mu projektu nosti t movè pr ce, kreativitï a inovativnost, ÌzenÌ kolektivu, komunikaci a prezentace dosaûen ch v sledk, tedy schopnosti oznaëovanè souhrnnï jako Ñsoft skillsì. VedenÌ fakulty si je vïdomo tïchto poûadavk a proto byly ve spolupr ci s pedagogy, zejmèna garanty jednotliv ch obor a specializacì, za azeny do studijnìch pl n p edmïty Ñbakal sk projektì a Ñdiplomov projektì, kterè se na tyto problèmy zamï ujì. Ale ukazuje se, ûe to nestaëì, je t eba zmïnit p Ìstup k v uce takè v dalöìch p edmïtech. A pr vï k tomu p ispìv projekt ESF. SpecialistÈ fakulty ve spolupr ci s odbornìky z OstravskÈ univerzity intenzivnï p ipravujì jednotlivè moduly s n zvy: ñ Komunikace ñ T mov pr ce TÈma projektu je odpovïdì na p ipomìnky zamïstnavatel naöich absolvent, kte Ì vyt kajì naöim student m kromï nedostatk v jazykovè p ÌpravÏ, p edevöìm malè schopñ KreativnÌ a inovaënì myölenì ñ Prezentace Jiû od p ÌötÌho akademickèho roku budou tyto v ukovè moduly za azeny do v uky ËastnÌci jsou vtaûeni do p edn öky ÑTRIZ ñ metodika tvorby a eöenì inovaënìch zad nìì Prof. Zegzulka p esvïdëuje ËastnÌky, ûe vyn lezcem m ûe b t kaûd z nich r zn ch odborn ch p edmït fakulty. KromÏ toho se p ipravujì takè elektronickè podpory pro samostatnou pr ci student. PrvnÌ v sledky eöenì p inesl pracovnì semin projektu, uspo dan eöiteli 30. ñ 31. kvïtna 2007 v hotelu MESIT na HornÌ BeËvÏ. ËastnÌci vyslechli nïkolik klìëov ch p edn öek k eöenè tèmatice: ï TRIZ ñ metodika tvorby a eöenì inovaënìch zad nì (doc. Ing. Bohuslav Buöov, CSc., FEKT VUT Brno), ï PodmÌnky vzniku objev a vyn lez (prof. Ing. Ji Ì Zegzulka, CSc., FS VäBñTUO), ï Koncepce projektu a integrace vzdïl vacìch modul do studijnìch program (Dr. Ing. Anna Plchov, FS VäBñTUO), ï Administrace a finanënì ÌzenÌ projekt ESF (Ing. Marcel Klus, FS VäBñTUO). Dr. Plchov m se za azenìm modul do studijnìch pl n jasno V pracovnì Ë sti pak ËastnÌci probrali obsah a zamï enì jednotliv ch v ukov ch modul a metody zapojenì jak student, tak ostatnìch pedagog fakulty do vyuûitì v sledk projektu. Semin konstatoval dobr stav eöenì projektu a p ipravenost jeho eöitel k dosaûenì cìl projektu. PodrobnÈ informace pro z jemce jsou k dispozici na webu fakulty Proto je cìlem fakulty i v dalöìm programovacìm obdobì reagovat na pot eby student, spoleënosti a trhu pr ce, p ipravit dalöì spïönè projekty zamï enè na rozvoj vzdïl vacì Ëinnosti a pro jejich spolufinancov nì vyuûìt prost edky EvropskÈho soci lnìho fondu. ËastnÌci pracovnìho semin e Doc. Ing. Radim Farana, CSc. ProdÏkan pro bakal skè, magisterskè studium a externì pracoviötï FS Foto: autor AKADEMIK 6/2007 7

8 Založení České technologické platformy bezpečnosti průmyslu o.s. Začátkem června letošního roku byla Fakultou bezpečnostního inženýrství založena Česká technologická platforma bezpečnosti průmyslu o.s. (CZ-TPIS). V tomtéž měsíci se také konala 1. valná hromada, jejímž zasedáním byla zahájena činnost této národní platformy a to v souladu s již fungující Evropskou technologickou platformou bezpečnosti průmyslu (ETPIS).»esk technologick platforma bezpeënosti pr myslu je dobrovolnè, nez - vislè sdruûenì, sdruûujìcì Ëleny na z kladï spoleënèho z - jmu. JejÌm posl nìm je podpora organizacì p sobìcìch ve prospïch rozvoje bezpeënosti pr myslu v»r, spoleënèho identifikov nì n rodnìch z jm v oblasti pr myslovè bezpeënosti a jednotnèho prosazov nì tïchto z jm na evropskè rovni.»lenem platformy se m ûe st t jak koliv fyzick nebo pr vnick osoba, kter si p eje tuto platformu podporovat, a souhlasì se Stanovami CZ-TPIS.»lenstvÌ v CZ-TPIS vznik zasl nìm p ihl öky prost ednictvìm webov ch str nek platformy a n sledn m schv lenìm ËlenstvÌ ÿìdìcìm v borem. Mezi z kladnì poûadavky na ËlenstvÌ v CZ-TPIS pat Ì p edevöìm: Ëast na pravideln ch setk nì valnè hromady, spolupr ce na zpracov nì a p ipomìnkov nì p ipravovan ch dokument ÑStrategickÈ programy v zkumuì, zaplacenì Ëlensk ch p ÌspÏvk. P Ìnosem ËlenstvÌ v CZ-TPIS bude p edevöìm spolupodìlenì se na v voji oblasti bezpeënosti pr myslu, ovlivnïnì vytv enì politiky a pr vnìch p edpis v tèto oblasti, spolupr ce na eöenì vïdecko-v zkumn ch kol, zìsk v nì prost edk z n rodnìch a mezin rodnìch zdroj a podpora realizace v sledk v zkumu a v voje v pr myslovè praxi. Tato platforma je vedena ÌdÌcÌm v borem sloûen m ze z stupc vïdeck ch a v zkumn ch stav, st tnìch org n a univerzit, pr myslu a dalöìch v znamn ch organizacì. Z - kladnìm Ël nkem jsou pracovnì skupiny vedenè odbornìky pro danou oblast a ustavenè pro koordinaci jednotliv ch priorit, s p Ìm m napojenìm na p ÌsluönÈ zainteresovanè strany. AdministrativnÌ ÌzenÌ a organizaci CZ-TPIS zajiöùuje ÌdÌcÌ v bor platformy, kter je v konn m org nem CZ-TPIS. Jeho ËlenovÈ jsou voleni valnou hromadou z ad Ëlen platformy. KontrolnÌm a reviznìm org nem platformy je kontrolnì komise. JejÌm kolem je dohlìûet na finanënì hospoda enì platformy. NejvyööÌm org nem CZ-TPIS je pak valn hromada, kterou tvo Ì vöichni ËlenovÈ platformy. Dne 13. Ëervna 2007 se konala v NovÈ Aule VäBñTUO 1. valn hromada CZ- TPIS, jejìmû organiz torem byla Fakulta bezpeënostnìho inûen rstvì. Tohoto zased - nì se z Ëastnilo p ibliûnï 35 host. Mezi nejv ûenïjöì z nich pat ili p edevöìm: Jokin Rubio (LEIA, äpanïlsko), JUDr. Petr äimerka (MPSV»R), Ing. Rudolf Hahn (SUIP), Ing. Pavel Forint (MéP»R), prof. Tom ö»erm k (VäBñTUO), Ing. Lenka HavlÌËkov (TC AV»R) a dalöì. D vody zaloûenì technologickè platformy bezpeënosti pr myslu v»r, jejì d leûitost a postavenì v EvropskÈ unii p edstavil ve svè prezentaci pan Jokin Rubio, kter zastupoval öpanïlskou organizaci LEIA. Tato organizace je mimo jinè zodpovïdn za koordinaci ËinnostÌ vöech n rodnìch technologick ch platforem bezpeënosti pr myslu v EvropÏ. Ve svèm vystoupenì se pan Jokin Rubio zamï il na Ëinnost a zkuöenosti spojenè se zaloûenìm n rodnì platformy bezpeënosti pr myslu ve äpanïlsku. V znam vzniku CZ-TPIS ocenil ve svèm kr tkèm vystoupenì i n mïstek ministra pr ce a soci lnìch vïcì JUDr. Petr äimerka, kter navrhl spolupr ci CZ-TPIS s Radou vl dy»eskè republiky pro bezpeënost a ochranu zdravì p i pr ci. Role technologick ch platforem p i prosazov nì tèmat evropskèho v zkumu, p edevöìm v r mci 7. R mcovèho programu EU, byla p edstavena Ing. Lenkou HavlÌËkovou z TechnologickÈho centra AV»R. V pr bïhu valnè hromady takè probïhly volby do ÌdÌcÌho v boru a kontrolnì komise platformy. Za Ëleny ÌdÌcÌho v boru byly nadpoloviënì vïtöinou hlas Ëlen platformy p ijati tito kandid ti: Ing. Ivan KriËfaluöi (New Eltom Ostrava), Ing. Pavel Fuchs, CSc. (TU Liberec), RNDr. Stanislav Mal, Ph.D. (V BP, v.v.i.), Ing. VladimÌr VlËek, Ph.D. (HZS MSK) a Dr. Ing. Aleö BernatÌk (VäBñTUO, FBI), kter byl zvolen p edsedou CZ-TPIS. Mezi Ëleny kontrolnì komise byly n slednï jednomyslnï p ijati tito z stupci st tnì spr - vy: Ing. Pavel Forint (MéP»R) a Ing. Karel Klouda, CSc. (S JB) v Ëele s p edsedou Ing. Milanem JankoviËem (S IP). TajemnÌkem platformy byla zvolena Ing. Kate- ina Sikorov (VäBñTUO, FBI).»esk technologick platforma bezpeënosti pr myslu si klade za cìl zapojit»r do realizace hlavnìch ËinnostÌ ETPIS, propagovat zìskanè znalosti a zkuöenosti v ËeskÈm pr myslu a tìm dos hnout zv öenì bezpeënosti a konkurenceschopnosti pr myslu v»eskè republice. Vznik CZ-TPIS tak umoûnì propojit z jmy pr myslov ch podnik, odborn ch i v zkumn ch pracoviöù, univerzit apod. se z jmy org n st tnì spr vy. R di bychom V s tìmto zp sobem oslovili o spolupr ci na tomto projektu. PevnÏ vï Ìme, ûe toto vznikajìcì sdruûenì povede k vïtöìmu zapojenì Ëesk ch partner do projekt 7. R mcovè programu EU a dalöìch n rodnìch a mezin - rodnìch projekt, a tìm p ispïje k eöenì ot - zek bezpeënosti pr myslu v»r. DalöÌ podrobnïjöì informace vëetnï p ihl öky pro ËlenstvÌ k platformï CZ-TPIS m ûete nalèzt na webov ch str nk ch / Ing. Kate ina Sikorov TajemnÌk CZ-TPIS Foto: archìv 8 AKADEMIK 6/2007

9 Stříbrná medaile z Mistrovství světa pro studenta FEI VŠB TUO Pavla Burdu července 2007 se v Praze na Žofíně vyhlašovaly výsledky Mistrovství světa ve zpracování informací, které se konalo společně se 46. kongresem mezinárodní federace Intersteno. Zástupci ČR dosáhli unikátního výsledku. Nejenom, že překonali počet medailí z minulého mistrovství světa ve Vídni, ale navíc toho dosáhli v historicky největší konkurenci více než 30 zemí světa ze tří kontinentů. MedailistÈ na MistrovstvÌ svïta ve zpracov nì informacì JednÌm z medailist je student 3. roënìku Fakulty elektrotechniky a informatiky, oboru Informatika a v poëetnì technika, Pavel Burda z BohumÌna. P ed dvïma lety, jeötï jako student St ednì odbornè ökoly Net Office v OrlovÈ, se zamï enìm na informaënì technologie, byl vysl n na MistrovstvÌ svïta ve VÌdni, kde v kategorii JUNIOR zvìtïzil a vyhr l zlatou medaili. Letos, v Ëervenci 2007, jiû soutïûil v kategorii nejstaröìch ñ praktik, a ve velkè konkurenci, kde zìskal st Ìbrnou medaili v disciplìnï Wordprocessing. Wordprocessing je profesion lnì zpracov nì textu, laicky eëeno jak nejrychleji upravit libovoln text vëetnï obr zk a tabulek do poûadovanè podoby, nap. pro tisk. SoutÏûÌcÌ musì vyuûìt funkcì sv ch textov ch editor a p etvo it soubory s textem profesion lnìm zp sobem tak, aby v co nejkratöìm Ëase spr vnï provedli vöechny koly, kterè jim ukl d p edloha. SoutÏû je rozdïlena do dvou Ë stì. PrvnÌ Ë st obsahuje nenaform tovan text, kterèmu je t eba p i- adit form t podle zad nì, a kol z hromadnè korespondence. Ve druhè Ë sti je d n jiû naform tovan text, kter soutïûìcì musì p eform tovat do jinè podoby tak, aby nezmïnil ostatnì nastavenè atributy. Jen pro p edstavu: soutïûìcì zvl dne za 75 minut zpracovat 100 stran textu, obr zk a tabulek. Bodov m systèmem se hodnotì spr vnost a odchylky v pravï od poûadovanè p edlohy. Tato vynikajìcì reprezentace naöì univerzity ve svïtï je spïchem a velkou v zvou nejen pro Pavla Burdu na p ÌötÌ MistrovstvÌ svïta v ËÌnskÈm Pekingu, ale pro i pro dalöì ctiû dostivè studenty s velk mi cìli, pro kterè m ûe b t studium i z bavou. VÌce informaci najdete na Ing. Jana MlateËkov Fakulta elektrotechniky a informatiky Foto: archìv Pavel Burda p ebìr ocenïnì za 2. mìsto na MS Projekt Koncepce celoživotního vzdělávání v oboru Management Projekt Koncepce celoživotního vzdělávání v oboru Management (CZ / ) spočívá ve zkvalitnění současného stavu celoživotního vzdělávání na Ekonomické fakultě VŠB TUO a vytvoření nové koncepce celoživotního vzdělávání v oboru Management, která rozšíří nabídku stávajících vzdělávacích produktů. vent m Vä a ostatnìm z jemc m o dalöì studium na vysokè ökole. Je koncipov n jako otev en stavebnicov systèm zahrnujìcì adu propojen ch vzdïl vacìch modul, kdy si kaûd ËastnÌk kurzu m ûe flexibilnï volit takovou skladbu modul, aby si pro sebe vytvo il kurz Ñöit na mìruì. Form lnìm aspektem absolvov nì vzdïl vacìho programu bude zìsk nì certifik tu, podmìnïnè spïönostì frekventant p i z vïreënè zkouöce z kaûdèho modulu. KonkrÈtnÌ podoba vzdïl vacìho programu vych zì z identifikace a specifikace vzdïl - CÌlem tohoto projektu je podnìtit a napomoci realizovat z jem koneën ch cìlov ch skupin o efektivnì zp sob vzdïl v nì, p ispìvajìcì ke zv öenì jejich zp sobilostì, odpovìdajìcì pot eb m, z jm m a nedostatk m identifikovan m u koneën ch cìlov ch skupin a jejich moûnostem d le se vzdïl vat na vysok ch ökol ch. Tento vzdïl vacì e-learningov program je urëen akademick m pracovnìk m vysok ch ökol, pracovnìk m institucì p i vysok ch ökol ch, pedagogick m pracovnìk m na st ednìch ökol ch a gymn ziìch, absolvacìch pot eb koneën ch cìlov ch skupin, kter byla provedena v podobï pilotnìho pr zkumu u potenci lnìch z jemc o navrhovan druh vzdïl v nì. N slednï pak byl realizov n pr zkum u öiröìho spektra koneën ch cìlov ch skupin, na jehoû z kladï byly vybr ny konkrètnì vzdïl vacì moduly. Realizace tohoto programu zapoëala , vzdïl v nì cìlov ch skupin bude probìhat od ledna do dubna 2008 a p edpokl - danè ukonëenì projektu je DalöÌ informace m ûete zìskat na cvom/ nebo p Ìm m kontaktem: andrea.copikova@vsb.cz, , petra.horvathova@vsb.cz, , viktorie.janeckova@vsb.cz, Ing. Andrea»opÌkov Katedra managementu EkF AKADEMIK 6/2007 9

10 Zápočty z Obchodního práva v LMS Moodle Zápočtové testy z předmětu Obchodní právo ještě nikdy nebyly tak rychle opraveny, jako v letním semestru minulého akademického roku na konci května. V tomto termínu proběhlo na Katedře práva EkF VŠB TUO první hromadné psaní zápočtových testů studentů tohoto předmětu pomocí Learning Management System Moodle ( Celkem si ve dvou dnech napsalo zápočtový test 678 studentů a v opravném termínů dalších 128 studentů. Technické zajištění těchto zápočtů zabezpečovali pracovníci Institutu inovace vzdělávání, kteří LMS Moodle administrují. PouûitÌ speci lnìho learningovèho systèmu p ineslo nïkolik v hod. Z sadnìmi v hodami pro pedagogy byly jednoznaënï n hodnè generov nì jednotliv ch test, studenti tedy nemïli moûnost opisovat Ëi Ñuzmoutì variantu testu pro dalöì termìny. Nespornou sporou Ëasu pak je automatick oprava ñ tìm je rovnïû eliminov na moûnost chyby lidskèho faktoru p i opravov nì. Pro studenty nov systèm znamenal p edevöìm moûnost okamûitè kontroly vlastnìch v sledk, ovï enì, co bylo öpatnï, a denty je pr ce s poëìtaëem rovnocenn k pr ci s papìrem. I studenti, kte Ì dosud nemïli moûnost pracovat v tomto systèmu, byli schopni bez problèm reagovat na pokyny pedagoga a zpracovat test. P i pr ci studenti zejmèna ocenili neust le p Ìtomn aktu lnì Ëasov limit, kter je kaûdèmu testu p i azen individu lnï ñ nikdo se tedy necìtil poökozen, ûe test se k nïmu dostal pozdïji. DomnÌv me se, ûe tento systèm testov nì maxim lnï uspokojuje poûadavky pro tento typ z poët, je p ehledn, spravedliv, racion lnì, uûivatelsky p telsk. NavÌc umoû- Úuje kontrolu i statistickè vyhodnocenì. Pro dalöì akademick rok pedagogovè Katedry pr va uvaûujì vyuûìt LMS Moodle znovu pro psanì z poëtov ch test v p edmïtu ObchodnÌ pr vo, novï pak zvaûujì jeho vyuûitì i v dalöìch p edmïtech. JUDr. Jana Martinkov, Ph.D. Katedra pr va EkF Mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2007 Konference byla jiû tradiënï po d na ve spolupr ci se SdruûenÌm poû rnìho a bezpeënostnìho inûen rstvì, Technickou univerzitou v KoöicÌch a V zkumn m stavem bezpeënosti pr ce v Praze. Na letoönìm mezin rodnìm fûru, stejnï jako i v minul ch letech osobnï vystoupil n - mïstek ministra pr ce a soci lnìch vïcì JUDr. Petr äimerka, gener lnì inspektor St tnìho adu inspekce pr ce (S IP) Mgr. Ing. Rudolf Hahn a takè HlavnÌ hygienik»eskè republiky n mïstek ministra zdravotnictvì MUDr. Michael VÌt, Ph.D. ZahraniËnÌ Ëast byla tvo ena odbornìky v oblasti BOZP z NÏmecka, v Ëele s p edstavitelkou Dipl. Ing. Ritou Schl ter, Commission for Occupational Health and Safety and Standardization, Rakouska, Polska a hlavnï Slovenska. p ÌpadnÈ okamûitè konzultace s pedagogem. Z roveú mu byl v sledek z poëtu okamûitï zaznamen n do indexu. Z hlediska tèto zmïny testov nì se objevovaly obavy, zda-li nebude pro studenty pr - ce v systèmu dalöì z tïûì, navìc nad vlastnì obsah testu. Tyto obavy se vöak nepotvrdily a lze jednoznaënï konstatovat, ûe pro stu- Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO uspořádala již VII. ročník mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2007 pod záštitou rektora prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. a náměstka ministra práce a sociálních věcí JUDr. Petra Šimerky, a to ve dnech června Odborn garantka konference doc. Ing. Ivana Bartlov, CSc. z FBI mïla moûnost uvìtat na 150 ËastnÌk v novè Aule, kter poskytla pro n sledn probìhajìcì jedn nì velmi kultivovanè z zemì vëetnï moûnostì k osobnìm setk nìm a konzultacìm. V vodnìm slovï rektor prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. zd raznil, ûe FBI jiû p t m rokem spïönï naplúuje moûnost zìsk nì vysokoökolskèho vzdïl nì v oboru BezpeËnostnÌ inûen rstvì a tìm odbornè kvalifikace v oblasti bezpeënosti a ochrany zdravì. VedoucÌ po dajìcì Katedry bezpeënostnìho managementu doc. RNDr. Ji Ì ävec, CSc. p i zah jenì s potïöenìm konstatoval zv öen poëet ËastnÌk oproti roku PracovnÌ blok konference zah jil gener lnì inspektor S IP hodnocenìm dosavadnì Ëinnosti inspekce pr ce v»eskè republice. Ve svèm p ÌspÏvku se d le dotkl nïkter ch aktu lnìch ot zek dozoru nad bezpeënostì vyhrazen ch technick ch za ÌzenÌ. S velk m z jmem vyslechli ËastnÌci konference vystoupenì hlavnìho hygienika»r MUDr. Michaela VÌta, Ph.D. s jednoznaën m z vïrem, ûe kategorizace pracì je n - strojem k ÌzenÌ rizik na pracoviötìch. Nej- ËastÏji vyskytujìcìm rizikov m faktorem je st le hluk, onemocnïnì zp soben vlivem hluku nejsou p edevöìm dìky Ëinn m ochrann m opat enìm Ëast. Problematiku radiaënì ochrany jako sou- Ë st bezpeënosti a ochrany zdravì p i pr ci vyzdvihl Ing. ZdenÏk Prouza, CSc. ze St tnìho stavu radiaënì ochrany. V znamn m p Ìnosem bylo vystoupenì p edstavitelky Commission for Occupational Health and Safety and Standardization Dipl. Ing. Rity Schl ter z NÏmecka, kter zd raznila nutnost Ëasti expert na oblast BOZP ve vöech aktivit ch rozvoje standard evropskè spoleënosti. Z roveú vysvïtlila moûnosti ERO- SHNET ñ A network for European OSH experts (EvropskÈ sìtï pro odbornìky v oblasti BOZP). TÈmaticky byla mezin rodnì konference zamï ena na Aktu lnì ot zky bezpeënosti pr ce a t kala se rovnïû p edem formulovan ch odborn ch okruh, kterè tvo ily jednotlivè tèmatickè bloky konference. Jednalo se o problematiku legislativnìch zmïn a jejich dopad, oblast nov ch nastupujìcìch rizik, nebezpeënè chemickè l tky - zav dïnì REACH a o ruënì manipulaci s b emeny. RuËnÌ manipulace s b emeny a s touto problematikou souvisejìcì vznik typick ch po- 10 AKADEMIK 6/2007 2

11 4 3 ökozenì zdravì je letoönìm celoevropsk m tèmatem kampanï EvropskÈ agentury pro bezpeënost a ochranu zdravì p i pr ci OSHA (Occupational Safety and Health Agency). V programu jedn nì konference bylo takè vyhl öenì zah jenì tèto kampanï v»r, a to gener lnìm inspektorem St tnìho adu inspekce pr ce Mgr. Ing. Rudolf Hahnem. Vyhl öenì kampanï startuje celou adu dalöìch aktivit ve st tnì i podnikatelskè sfè e. Ve druhèm dni jedn nì konference vyvolalo mimo dn z jem a bohatou diskuzi vystoupenì n mïstka ministra pr ce a soci lnìch vïcì JUDr. Petra äimerky. Ve svèm sdïlenì se zamï il zejmèna na aktu lnì ot zky souvisejìcì s nïkter mi z sadnìmi zmïnami, kterè byly obsahem legislativy p ijatè v roce Jednou z dalöìch oblastì, kterè jsou nynì p edmïtem eöenì, je dotaûenì problematiky t kajìcì se zvl ötnì odbornè zp sobilosti, variant pozice st tnìho dozoru v oblasti vyhrazen ch technick ch za ÌzenÌ a takè z leûitosti t kajìcì se rozsahu povinnostì zamïstnavatel v souvislosti s p ipravovanou Ñvelkouì novelou Z konìku pr ce. Jedn nì konference se aktivnï z Ëastnila cel ada Ëesk ch i zahraniënìch odbornìk v oblasti BOZP ze st tnìch ad, zdravotnìch stav, vysok ch ökol a dalöìch organizacì podìlejìcìch se na vzdïl v nì v oblasti BOZP a takè z stupc pr myslov ch podnik, bezpeënostnì technici i odbor i. Mezi dalöì v znamnè ËastnÌky konference zcela jistï pat ila takè editelka odboru strategie a ÌzenÌ ochrany a podpory ve ejnèho zdravì ministerstva zdravotnictvì RNDr. Karla ÿìhov, Ing. AntonÌn Duö tko ze SUIP Praha, MUDr. Sylva Gilbertov ze ZdravotnÌho stavu Praha, doc. Ing. Milan Oravec, Ph.D. z TechnickÈ univerzity v KoöicÌch, editel V zkumnèho stavu bezpeënosti pr ce RNDr. Stanislav Mal, Ph.D. a dalöì. Konference je takè kaûdoroënï p ÌleûitostÌ pro prezentaci firem, v robc i dodavatel ochrann ch systèm, modernìch ochrann ch Ing. ZdenÏk Prouza, CSc., St tnì stav radiaënì ochrany 2. HlavnÌ hygienik»r, n mïstek ministra zdravotnictvì MUDr. Michael VÌt, Ph.D. 3. N mïstek ministra pr ce a soci lnìch vïcì JUDr. Petr äimerka 4. Dipl. Ing. Rita Schl ter, Commission for Occupational Health and Safety and Standardization EU 5. Elke Werner ñ Keppner, Gesellschaf fur Angewandte Psychogie, Germany 6. Gener lnì inspektor St tnìho adu inspekce pr ce Mgr. Ing. Rudolf Hahn Blahopřejeme k dvojímu diplomu prost edk urëen ch ke kolektivnì i osobnì ochranï osob ve zhoröen ch pracovnìch podmìnk ch. Na letoönì konferenci vyuûilo tuto p Ìleûitost vìce neû deset Ëesk ch i zahraniënìch firem. Nezbytnou souë stì konference byla takè diskuze k poster m prezentovan m ve vestibulu Auly. SpoleËensk veëer, kter se konal po prvnìm jednacìm dnu, poskytl ËastnÌk m konference dalöì prostor k osobnìm setk nìm a neform lnìm diskuzìm. Setk nì odbornìk v oblasti BOZP na takovèto rovni nem v»eskè republice obdobu. LetoönÌ mezin rodnì konference byla jeötï navìc podtrûena vynikajìcì atmosfèrou, ke kterè p ispïlo velmi p ÌjemnÈ prost edì novè Auly VäBñTUO. Organiz to i konference i spokojenì ËastnÌci se jiû tïöì na v po adì jiû VIII. roënìk mezin rodnì konference BezpeËnost a ochrana zdravì p i pr ci 2008, kter se bude konat 18.ñ Ing. SvÏtla Fiöerov Katedra bezp. managementu FBI Foto: archìv katedry VedenÌ Fakulty strojnì VäBñTU Ostrava ocenilo v jimeënè studijnì v sledky Ing. Veroniky KuËerovÈ, kter jako prvnì studentka fakulty obh jila dvojì diplom a spïönï ukonëila magisterskè studium souëasnï na naöì univerzitï a na partnerskè TechnickÈ univerzitï v Dr ûôanech v obou EnergetickÈ stroje. JejÌ spïch je dalöìm krokem v dlouholetè a intenzìvnì spolupr ci mezi naöimi univerzitami a zejmèna Fakultou strojnì, kter p ispìv ke zkvalitnïnì v uky a rozvoji studia, p edevöìm v oblasti energetiky a ûivotnìho prost edì. ÿadou studijnìch pobyt, eöenìm spoleën ch projekt a dalöìmi aktivitami se na spolupr ci podìlì p edevöìm pracovnìci a doktorandi Katedry energetiky. VedenÌ fakulty aktivnï podporuje tuto plodnou spolupr ci, p edevöìm zahraniënì pobyty student, a je p esvïdëeno, ûe na tento spïch nav ûì dalöì studenti a sou- ËasnÏ bude vzorem pro dalöì pracoviötï fakulty k rozvoji tèto modernì formy spolupr ce se zahraniënìmi univerzitami. Z jem o v sledky tèto spolupr ce projevil i gener lnì konzul t»r v Dr ûôanech. Vöechny tyto skuteënosti jsou moûnè jen dìky aktivnì podpo e pana Dr. Koppeho, kter spolupr ci z nïmeckè strany zaötiùuje. Doc. Ing. Radim Farana, CSc. ProdÏkan pro bakal skè, magisterskè studium a externì pracoviötïfs Foto: archìv fakulty AKADEMIK 6/

12 Úspěch týmu FEI VŠB TUO na Mistrovství světa RoboGames v San Franciscu RoboGames je oficiálním mistrovstvím světa pro příznivce robotiky, mechatroniky, umělé inteligence a dalších oblastí spojených se slovem ROBOT. V letošním roce se tyto hry pod záštitou světové federace fotbalu robotů FIRA konaly v červnu ve Ft. Massons Festival Pavilon v San Franciscu ve slunné Kalifornii. z Ëastnil v soutïûnì disciplìnï kategorie Mi- RoSoT. U kategorie MiRoSoT (Micro Robot Soccer Tournament) hrajì vûdy pïtiëlennè hernì t my proti sobï. JednotlivÌ hr Ëi ñ mobilnì roboti jsou d lkovï Ìzeni poëìta- Ëem. PoËÌtaË s m sv mi algoritmy reaguje na vzniklou situaci, posìl povely robot m svèho t mu a ÌdÌ chod hry tak, aby dos hl vst elenì branky do sìtï protihr Ë a naopak zamezil skûrovat soupe i. Na hernìch principech jsou tak ovï ov ny nejmodernïjöì technickè a programovè prost edky budoucìch technologiì zamï en ch na cìlenè, kooperativnì chov nì i velmi rozs hl ch autonomnìch elektromechanick ch systèm a umïlou inteligenci. Na MistrovstvÌ svïta se n ö t m umìstil na vynikajìcìm 5.ñ8. mìstï ûeb ÌËku z ËastnÏn ch. Tato velmi pïkn reprezentace naöì Ve dnech 16. ñ 20. kvïtna 2007 probïhlo na Slovensku v KoöicÌch MistrovstvÌ Evropy v tzv. Fotbale robot, kde zìskal t m Fakulty elektrotechniky a informatiky VäB ñtechnickè univerzity Ostrava bronzovou medaili v kategorii Middle league po tïûkèm z vïreënèm utk nì s druûstvem Ruska s v sledkem 7:1. PÏtiËlenn t m ve sloûenì: Ji Ì Kotzian ñ hardware robota, technickè vedenì, Jan Koûan ñ strategie, Dalibor Luk ö ñ rozpozn - vanì obrazu, ZdenÏk Mach Ëek ñ firmware robota a VilÈm Srovnal jr. ñ modelov nì ÌzenÌ, vysìlanì, se Ëastnil svèho prvnìho mistrovstvì a postoupil do nominace na MistrovstvÌ svïta v USA. Dvoulet spolupr - ce Katedry mï icì a ÌdicÌ techniky, Katedry aplikovanè matematiky a Katedry informatiky na FakultÏ elektrotechniky a informatiky p inesla svè ovoce. HernÌ pole tïsnï p ed zah jenìm Na MistrovstvÌ svïta ve dnech 14.ñ18. Ëervna se tento t m FEI VäBñTU Ostrava BronzovÌ medailistè ñ t m FEI VäBñTUO ËastnÌci Robogames z celèho svïta P Ìprava robot k soutïûi na MistrovstvÌ svïta univerzity a mladè ËeskÈ vïdeckè generace ve svïtï je spïchem a velkou v zvou nejen pro n ö t m do p ÌötÌho obdobì. DalöÌ informace: www. robogames.net, Ing. Ji Ì Kotzian, PhD. Ing. Jana MlateËkov Fakulta elektrotechniky a informatiky Nepříznivé počasí neohrozilo úspěšnost sportovního dne! V předvečer sportovního dne se již tradičně sešli účastníci nočního orientačního běhu. Tentokrát bojovali nejen s tmou a orientací v Sherwoodu, ale i s přívaly deště a rozbahněným terénem. Svou odolnost prokázalo 40 účastníků. HlavnÌ Ë st programu se odehr vala Pan rektor prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. opït podpo il sportovnì den udïlenìm rektorskèho volna. Studenti i zamïstnanci si mohli vybrat z nabìdky 15ti sportovnìch odvïtvì. PodzimnÌ forma poëasì ovlivnila jak Ëast, tak i pr bïh nïkter ch soutïûì, ale ti, kte Ì se z Ëastnili, zaûili kr snou atmosfèru, zvìtïzili nad soupe i Ëi alespoú sami nad sebou. NejvÏtöÌ z jem byl tradiënï o formy aerobiku, volejbal a fotbal. Nejen velk Ëast, ale i vysok hr Ësk roveú zdobila turnaj ve florbalu, kter skonëil aû v pozdnìch odpolednìch hodin ch. Celkem se sportovnìho dne z Ëastnilo 553 aktivnìch sportovc z ad student i zamïstnanc VäBñTUO. Vöem p Ìznivc m sportovnìho dne dïkujeme za Ëast a podporu! TÏöÌme se, ûe se budeme s V mi setk vat i v p ÌötÌm akademickèm roce! VyuûÌvejte nabìdky a sportovnìch aktivit v pr bïhu zkouökov ch obdobì! Mgr. Hana Mihulov Katedra tïlesnè v chovy a sportu 12 AKADEMIK 6/2007

13 Slavnostní zakončení 15. ročníku Univerzity III. věku na HGF VŠB TUO 30. května 2007 se v prostorách Auly VŠB TU Ostrava uskutečnilo slavnostní ukončení 15. ročníku Univerzity 3. věku pořádané Hornicko-geologickou fakultou. Z rukou akademických funkcionářů školy převzalo osvědčení o absolvování 38 účastníků kurzu Geologie a životní prostředí a 15 účastníků kurzu Informatika. Ve svèm projevu vysoce ocenil studenty ñ seniory a jejich z jem o zìsk v nì nov ch poznatk prorektor VäBñTUO doc. Dr. Ing. VladimÌr Kebo. DÏkan Hornicko-geologickÈ fakulty prof. Ing. VladimÌr Slivka, CSc. Institutu geoinformatiky. Studenti obdrûeli ke kaûdèmu p edmïtovèmu bloku tiötïnè i elektronickè v ukovè texty. V roce 2007/2008 bude opït na Hornicko-geologickÈ fakultï otev eno studium p ipomenul v znam Univerzity III. vïku jako jednè z forem celoûivotnìho vzdïl v nì, kter se stala jiû nedìlnou souë stì nabìdky studijnìch aktivit fakulty a kter sehr v v ûivotï lidì postproduktivnìho vïku d leûitou roli nejen vzdïl vacì, ale i spoleëenskou. Univerzity t etìho vïku pat Ì ve vyspïl ch st tech ke standardnìm a vyhled van m sluûb m, kter mi univerzity p ispìvajì ke zkvalitnïnì ûivota senior. Na rozdìl od bïûnèho studia si nekladou za cìl profesnì p Ìpravu jedinc na budoucì povol nì. P esto majì studenti U3V o v uku velk z jem. Studium U3V umoûúuje senior m sezn menì s aktu lnìmi poznatky v mïnìcìm se svïtï, usnadúuje integraci do spoleënosti a zlepöuje mezigeneraënì komunikaci. ËastnÌk m se nabìzì moûnost setk v nì s podobnï sm ölejìcìmi lidmi, navazov nì nov ch p telstvì a aktivnìho tr venì volnèho Ëasu. V akademickèm roce 2006/2007 probïhl na HGF v r mci Univerzity III. vïku kurz Geologie a ûivotnì prost edì a kurz Informatika. V uka se konala jednou t dnï v uëebn ch GeologickÈho pavilonu prof. PoöepnÈho. GeovÏdnÏ zamï en kurz byl naplnïn p edn ökami z oblasti mineralogie, geomorfologie, paleontologie, inûen rskè geologie a technickè estetiky. SouË stì v ukovèho programu byla i dvoudennì odborn exkurze do oblasti Pavlovsk ch vrch a moravsk ch naftov ch polì. Kurz seznamujìcì seniory s v poëetnì technikou se v r mci jednoho semestru vïnoval z klad m pr ce na PC a v semestru druhèm pak z klad m geoinformatiky. P edn öejìcìmi byli v obou kurzech pedagogovè Institutu geologickèho inûen rstvì, Institutu enviroment lnìho inûen rstvì a U3V. DÌky neutuchajìcìmu z jmu a zvyöujìcì se popt vce po tèto formï studia tentokr t jiû ve 3 kurzech. Dva z nich budou zamï eny na geologii a ûivotnì prost edì a jeden opït na informatiku. DalöÌ informace lze nalèzt na Ing. Martina Pol ökov Geologick pavilon prof. PoöepnÈho Foto: Kamila Wysoudilov Krádež v Centru SLUNEČNICE Dne 19. června 2007 došlo v Centru pro handicapované studenty SLU- NEČNICE ke krádeži kompenzační pomůcky v osobním vlastnictví zrakově handicapovaného pracovníka tohoto centra. Jedná se o vysoce výkonný notebook, jež byl vybaven specifickým software v celkové hodnotě Kč ,. Postup zlodějů byl jednoduchý klepali na učebny či kanceláře, a pokud v kanceláři někdo byl, vymluvili se na omyl. Když však zjistili, že v kanceláři je jeden člověk, vyčkávali na chodbě na jeho chybu. Tentokrát se své příležitosti dočkali. Dle očitých svědků to byli tři mladí muži, kteří vypadali a chovali se jako studenti. Hledali příležitost po celé škole. Okradený potkal zloděje před svou kanceláří a netušil, že v tašce s nimi odcházejí jeho elektronické oči! Pro pracovníka SLUNEČNICE byl speciální notebook velkým a nedocenitelným pomocníkem nejen při práci, ale také při jeho studiu a dalším vzdělávání. Ztracena jsou nenahraditelná data. Vyzýváme tímto všechny studenty a zaměstnance, aby si dávali pozor na své věci a kanceláře zamykali i v případě, že odcházejí jen na pár sekund. Je smutné, jak se někteří lidé chovají. Dá se očekávat, že notebook zloději přinese štěstí a že sám se nikdy nedostane do podobně složité životní situace? AKADEMIK 6/

14 Tým FEI VŠB TUO společně se Stanford University pro Formuli 1 Stanford University patří se svými 18ti nositeli Nobelovy ceny, 4 vítězi Pulitzerovy ceny, 21 držiteli Národní medaile za vědu, rozpočtem 3,2 mld USD, a mimo jiné i 182 medailisty z letních olympijských her, mezi nejlepší univerzity na světě (2. nejlepší univerzita na světe dle Academic Ranking of World Universities i Newsweeku). Pro širokou veřejnost je Stanfordská univerzita známá také jako katalyzátor vzniku známého centra Silicon Valley. Z nejznámějších firem, jejichž vznik souvisí právě se Stanfordem, můžeme jmenovat Hewlett-Packard, SUN Microsystems, Cisco Systems, Google, Yahoo a další. Prof. Charbel Farhat, Stanford University, USA Stanford je mimo jinè i v znamn m centrem multidisciplin rnìho superpoëìta- ËovÈho v zkumu, kter koordinuje od dubna letoönìho roku novï z ÌzenÈ Army High-Performance Computing Research Center. Jeho editel, profesor Charbel Farhat, vedoucì Department of Mechanical Engineering, p iletïl ve st edu 15. srpna do Ostravy, kde ho oëek vali dva jeho spolupracovnìci ze Stanfordu, dr. R. Tezaur a dr. Ph. Avery, a hostitelè z Fakulty elektrotechniky a informatiky VäBñTUO. CÌlem n - vötïvy bylo pokraëov nì v dnes jiû pïtiletè spolupr ci v oblasti v voje paralelnìch algoritm pro numerickè eöenì rozs hl ch loh, kterè zahrnujì vz jemn kontakt tïles; jednou z aplikacì je i poëìtaëov simulace kompletnìho motoru Toyoty pro Formuli 1. V zkum byl podporov n granty NSF (National Scientific Foundation) i MäMT. N vötïva je v znamn m ocenïnìm v sledk t mu prof. Dost la z FEI VäBñTUO v oblasti v voje masivnï paralelnìch algoritm. N vötïva navazuje na loúsk pracovnì P edn öka na tèma ÑModernÌ metody eöenì v poëetnï n roën ch loh s aplikacemiì se setkala s velk m z jmem pobyt ve Stanfordu, kterèho se z Ëastnil kromï prof. Dost la takè doc. Vondr k a Ing. Hor k, bïhem nïhoû se poda ilo pouûìt nïkterè algoritmy vyvinutè na VäBñTUO spolu se sofware vyvìjen m ve Stanfordu k eöenì vybran ch obtìûn ch loh. SuperpoËÌtaËov v - Spolupr ce t m prof. Farhata a prof. Dost la trv jiû pït let zkum na VäBñTUO je od ledna podporov n v zkumn m z mïrem MäMT ÑV voj ök lovateln ch algoritm pro eöenì v poëetnï n - roën ch lohì. Mimo pr ce na spoleënèm projektu p ednesl profesor Charbel Farhat takè p edn öku pro vöechny z jemce na tèma ÑModernÌ metody eöenì v poëetnï n roën ch loh s aplikacemiì v p tek od h v mìstnosti NA4 v novè Aule, kter se setkala s velk m z jmem. Prof. RNDr. ZdenÏk Dost l, DrSc., Doc. Mgr.Vondr k, Ph.D. Katedra aplikovanè matematiky FEI Foto: Ing. JiljÌ Flanderka Konkrétní forma spolupráce Fakulty strojní VŠB TUO s průmyslovou praxí V období několika posledních let enormně narůstá poptávka průmyslových firem po absolventech Fakulty strojní. Je to příjemné zjištění. Horší už je, že přání jednotlivých firem můžeme splnit jen částečně, protože počty absolventů nejsou neomezené. A tak firmám nezbývá nic jiného, než volit i jiné formy, jak přilákat studenty. Příkladem může být firma Rieger Automotive International, a.s. zabývající se výrobou autosoučástek. Ta nabìdla Ëerstv m absolvent m a student m z vïreënèho roënìku magisterskèho studia konkrètnì moûnost zìskat pracovnì uplatnïnì a tìm vyuûìt vzdïl nì nabyt p i studiìch na FS VäBñTU Ostrava u dce inè firmy, kter se za- ËÌnala stavït v pr myslovè zûnï Kop ivnice. SÌdlo firmy v SRN P vodnì sestava SÌdlo firmy v»r PrvnÌ kontakty s firmou probïhly jeötï na sklonku roku 2005, kdy na p dï Fakulty strojnì probïhla prvnì prezentace firmy. N sledovalo setk nì s majitelem firmy, panem Veitem Schulerem, konzultace jeho 14 AKADEMIK 6/2007

15 Z kladnì k men p edstav s p edstavami student a podpis p edbïûnè smlouvy. Vy stïnìm tïchto p Ìprav na Ñkrok do nezn maì byla Ëast nov ch adept na zamïstn nì na pokl d nì z kladnìho kamene budoucìho sìdla firmy v pr myslovè zûnï Kop ivnice ve studenèm dopoledni Od nora 2006 pak vybranì studenti zah - jili dlouhodob pobyt v mate skèm sìdle firmy spojen se zaökolenìm ve ökolicìm centru firmy Rieger v mïsteëku Villingen- Schwenningen. PrvnÌ t dny pobytu byly vïnov ny p edevöìm v uce a zdokonalov - nì se v nïmeckèm jazyce pod vedenìm zkuöenè lektorky. PotÈ byli studenti postupnï zaökolov ni na r zn ch pracoviötìch, aby se podrobnï sezn mili s technologiemi, kterè se u firmy realizujì. Jednalo se konkrètnï o technologie lisov nì kov, vst ikov nì plast, pracoviötï logistiky, kontroly kvality, oblasti konstrukce, koly n stroj rny a problematiku ËetnictvÌ. Po nïkolika t dnech pak byli studenti dle zamï enì, schopnostì a oblastì z jmu rozdïleni na konkrètnì mìsta ve firmï, kde se jeötï vìce zamï ili na odbornou specializaci, se kterou se u nich poëìtalo p i n bïhu v roby v Kop ivnici. Pobyt v NÏmecku ale nebyl jen o zdokonalov nì se v jazyce a praktickèm zaökolov nì. DÌky v hodnè poloze sìdla firmy v blìzkosti hranic s FranciÌ, äv carskem a Lichtenötejnskem studenti o vìkendech pozn vali z padnì Evropu i turisticky. SvÏd- ËÌ o tom nejen n vötïvy Strasburourgu, Z richu, Basileje, Vaduzu (z tïch vzd lenïjöìch) ale i atraktivnìch mìst z blìzkèho okolì ñ Stuttgart, Freiburg, Donaueschingen, Konstanz, HeidelbergÖ Rok utekl jako voda a ËeskÈ sìdlo firmy bylo mezitìm postaveno probïhlo v novï vybudovan ch prostor ch slavnostnì zah jenì provozu. Po vodnìm projevu majitele firmy a z stupc z oblasti mìstnì samospr vy a FS VäBñ TU Ostrava si mohli vöichni p ÌtomnÌ prohlèdnout v robnì sortiment firmy a strojnì vybavenì, na kterèm se tento sortiment realizuje. Odborn mi pr vodci n m tak mohli b t naöi studenti, kte Ì po n vratu do vlasti zast vajì u firmy Rieger Automotive International, a.s. pozice, na kterè byli odbornï vyökoleni. KonkrÈtnÏ zde pracujì tito absolventi VäBñTUO: Ing. Marek Sigmund ñ kontrola kvality, Ing. Martin KubÌËek ñ kontrola kvality, Ing. Martin ätevko ñ v roba kov, Ing. Jana Urb nkov ñ v roba plast, SlavnostnÌ zah jenì SouË stky Ing. David JelÌnek ñ v roba plast a BOZP, Lucie Ryö nkov ñ ekonomick sek, Martin Prymus ñ v roba plast. Neb v, neû tïmto absolvent m podïkovat za dobrou reprezentaci fakulty a pop t jim do jejich budoucìho ûivota mnoho zdravì, pracovnìch spïch a spokojenosti nad v sledky spïönè firmy. Doc. Dr. Ing. Ivan Mrkvica ProdÏkan pro vïdu, v zkum a spolupr ci s praxì FS Foto: Ing. Marek Sigmund Účast studentů FBI na Zaštitijadě v Srbsku V termínu se skupina studentů 3. a 4. ročníku Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ve složení Ivo Konderla, Tomáš Sedláček, Michal Šamárek a František Trchalík v doprovodu Ing. Miroslava Mynarze zúčastnila Zaštitijady v Srbsku. Na letoönì ÑZaötitijadÏì konanè v kr snèm prost edì n rodnìho parku Zlatar byli p Ìtomni, kromï ËeskÈ delegace, reprezentanti nïkolika srbsk ch univerzit (Novi Sad, Beograd, Niú) a studenti v r mci v mïnnèho programu z thajsk ch univerzit. Toto mezin rodnì vïdecko-sportovnï-spoleëenskè setk nì student po dala Fakulta bezpeënosti pr ce z Univerzity Niö. Jednalo se jiû o 4. roënìk akce, na kterè si studenti jednotliv ch fakult mohli zmï it sìly jak v r zn ch sportovnìch aktivit ch, tak na vïdecko-v zkumnè platformï. I p esto, ûe poëet naöich student byl omezen, Ëastnili se turnaj v malè kopanè, stolnìm tenisu, öachu a ve volejbale, zìskali kr snè 2. mìsto. V r mci kulturnï-spoleëensk ch aktivit navötìvili jeden z nejstaröìch kl öter Srbska v Mileöovu s ojedinïlou expozicì n stïnn ch maleb. SouËasnÏ se sportovnìmi akcemi probìhala v p edn ökovèm s le vystoupenì student jednotliv ch fakult, bïhem kter ch prezentovali svè vïdecko-v zkumnè poëiny. Auto i nejlepöì studentsk ch pracì byli ocenïni a byly jim p ed ny diplomy. Na z vïr ÑZaötitijadyì p ijala naöe delegace pozv nì dïkana po dajìcì fakulty prof. Dr. Dragana SpasiËe a p emìstila se do asi 300 km vzd lenè Niöe, kde si studenti mïli moûnost prohlèdnout budovu fakulty, uëebny, laborato e a setkat se s vedenìm fakulty. Na opl tku si studenti FBI p ipravili prezentaci, ve kterè ËastnÌk m p edstavili VäBñTUO a FBI. P ijetì bylo velmi srdeënè a nezb v neû podïkovat student m a zamïstnanc m Fakulty bezpeënosti pr ce z Univerzity Niö, kte Ì se starali o organizaci celè akce, a tïöit se na dalöì spolupr ci. Ing. Miroslav Mynarz Martina P eëkov Fakulta bezpeënostnìho inûen rstvì AKADEMIK 6/

16 Zahraniční studijní pobyt a proč? Každoročně mají studenti Fakulty strojní i všech ostatních fakult VŠB TUO možnost vyjet studovat do zahraniční v rámci programu Socrates/Erasmus (pro příští rok pod názvem Lifelong Learning Programme) a jiných programů. Bohužel, počet vyjíždějících studentů zdaleka neodpovídá počtu nabízených studijních míst. Mezi důvody, proč studenti nechtějí vyjíždět, jistě patří obavy z neúspěchu, nedůvěra ve vlastní schopnosti i problém finanční. Problém finanční je na Fakultě strojní řešen alespoň částečně stipendiem, které je studentům studujícím v zahraničí přidělováno. PoËet zahraniënìch univerzit, kam je moûno vyjet studovat, se rok od roku zvyöuje. Na obr zku je orientaënì mapka mìst, kam mohou studenti FS vyjìûdït v akademickèm roce 2007/2008. JistÏ, v bec nenì jednoduchè opustit bezpeëì ÑrodinnÈho krbuì, ale domnìv me se, ûe tyto pobyty jsou jednoznaënï p Ìnosem. O tom, ûe je studenti po n vratu hodnotì kladnï vypovìdajì jejich ohlasy (viz. mobility/socrates-erasmus/zpravy). Pokud student str vì alespoú jeden semestr v zahraniëì, je to p Ìnosem i pro jeho budoucì karièru. O tom je moûno se p esvïdëit v dalöì Ë sti tohoto p ÌspÏvku. Napom hajì zahraniënì st ûe k zìsk nì pracovnì pozice? P edpokl dejme, ûe hlavnì motivacì studia na vysokè ökole je moûnost lèpe se uplatnit na trhu pr ce s cìlem uch zet se o prestiûnì pracovnì pozice. Nezn m studenta, kter by nechtïl pracovat na atraktivnìm mìstï, s nadstandardnìm platem, mnoha zamïstnaneck mi v hodami, pruûnou pracovnì dobou, cestov - nìm po svïtï v podnikovèm voze s firemnì kreditnì kartou v kapse. K naplnïnì tohoto cìle vöak je t eba splúovat i poûadavky zamïstnavatele a nabìdnout mu odpovìdajìcì osobnì dovednosti, znalosti, komunikaënì schopnosti, profesionalitu a schopnost zdokonalovat se po vöech str nk ch. Mnoho z poûadavk zamïstnavatel Ëasto s m nabìzì doökolit ale ochota investovat do novèho pracovnìka nenì bezedn a ËÌm vìce m uchazeë jiû za sebou, tìm vyööì m ûe b t pro zamïstnavatele jeho atraktivita v porovn nì s konkurencì ostatnìch uchazeë. OsobnÌ spïch v dneönìm ekonomickèm prost edì je z velkè Ë sti zaloûen na schopnostech. VlastnictvÌ vhodnèho akademickèho diplomu je nutnou, nikoliv postaëujìcì podmìnkou. DneönÌ globalizovan svït nutì i mnoho ryze Ëesk ch spoleënostì obsazovat rozhodujìcì pozice po vöech str nk ch kvalitnìmi lidmi s bezchybnou orientaci na mezin rodnìm poli. ZahraniËnÌ st ûe p i v bïru mezi nïkolika kandid ty p edstavujì d leûit detail, kter m ûe z sadnï napomoci p i zìsk nì novèho zamïstn nì. Zeptejme se Bc. Barbary OmelkovÈ, specialisty n boru pracovnìk pro spoleënost Honeywell Aerospace: ÑJak je rozdìl v n - zoru na uchazeëe, pokud studijnï tr vil jist Ëas v zahraniëì?ì JejÌ odpovïô je n sledujìcì: U studenta se zahraniënì st ûì p edpokl - d m spïönè zvl dnutì z kladnìch situacì v organizaci (t mov pr ce Ëasto v mezin - rodnìm kolektivu, komunikaënì procesy ve firmï, orientace v procesech, odolnost v Ëi stresu, stanovov nì priorit a organizace vlastnì pr ce nebo pr ce ostatnìch zejmèna pokud pracovali na samostatnèm projektu nebo byli jeho souë stì). Moûnost srovn nì rozdìln ch kultur (n - rodnìch i firemnìch) a p inesenì nov ch poznatk do ËeskÈ organizace (nenì ovlivnïn ÑprovoznÌ slepotouì), m schopnost srovn vat a kreativnï se podìlet na zavedenì zmïn nebo jin ch systèm a dok ûe to pat iënï od vodnit. Na mnoho lok lnï zaûit ch n - zor zìsk v nov pohled na z kladï osobnì zkuöenosti ze zahraniëì. OsobnÌ aktivita a samostatnost, kter je spojen s pobytem mimo rodinu a obvyklè prost edì p inutì jednotlivce starat se s m o sebe v cizìm prost edì a to pom h r stu osobnosti a charakterov ch vlastnostì. ËastnÌci jsou prokazatelnï zralejöì a zkuöenïjöì, dospïlejöì, Ñprot elì svïtemì, pobyt dod zdravè sebevïdomì. Student m moûnost si lèpe nez vaznï vyzkouöet, jak pr ce mu vyhovuje nebo naopak; podle toho si lèpe urëuje sv j dalöì smïr nebo specializaci. M ûe tak zjistit, ûe se chce spìöe orientovat na jinou konkrètnì oblast svè profese, neû si p vodnï myslel. Pom ûe mu to lèpe zakotvit v specializaci, m jasnïji vyt Ëenou cestu. Coû se projevuje u pohovoru tìm, ûe dok ûe popsat, kde vidì svou budoucnost. To lèpe pom h p i dalöìm pl nu jeho profesnìho rozvoje a p i nabìdce pozic dok ûe p esnïji vymezit strukturu a charakter svèho dalöìho rozvoje. Orientace v mezin rodnìm a odliönèm prost edì, kdy student p ece jen musì projìt jist m administrativnìm procesem a tìm se p irozenï sezn mì, jak se orientovat v odliön ch administrativnìch systèmech, komunikace s institucemi v partnerskè zemi. Po n vratu zpït pro studenta Ëasto nenì problèm pohybovat se intuitivnï na mezin rodnìm poli. Jedn se o pobyt v kvalitnìm prost edì, prakticky na nejvyööì spoleëenskè rovni, kter lze jen tïûko srovn vat nap. s pomocn mi pracemi v obchodnìm etïzci. Vystupov nì, jedn nì i jazyk je nutno zvl dnout po hovorovè i form lnì str nce na velmi vysokè rovni. O svè zkuöenosti se s n mi podïlil i Ing. Pavel Sonnek, Ph.D, v souëasnosti pracujìcì pro Honeywell Aerospace: ÑOsobnÏ mohu z vïry uvedenè v öe bez v jimky potvrdit. Ëastnil jsem se nïkolika zahraniënìch pobyt a jiû mnohokr t se mi potvrdilo, ûe m öance pro zìsk nì pozice v oddïlenì Materi lovèho a procesnìho inûen rstvì Honeywell Aerospace nebo na p edchozì funkci hlavnìho metalurga Mora Aerospace by bez mè osobnì zkuöenosti ze studia v zahraniëì byla podstatnï horöì. Nejedn se pouze o jazykovou vybavenost, i praktick zkuöenost z pr ce v mezin rodnìch kolektivech je neoceniteln. NÏkterÈ Ë sti vstupnìho pohovoru byly dìky tïmto pobyt m zcela vynech ny pro svou neopodstatnïnost.ì Na z kladï post eh Bc. Barbary OmelkovÈ uveden ch v öe bych oëek val, ûe nabìdky studia v zahraniëì v r mci v mïnn ch program, jako je nap. popul rnì Socrates/Erasmus, jsou rozebr ny jiû p ed ofici lnìm zve ejnïnìm. Je proto pro mne p ekvapenìm ûe tomu tak nenì a mnoho z nabìzen ch mìst se vracì zpït jako nevyuûit. Jedn se p itom o po vöech str nk ch zajiötïn a bezpeën zp sob pobytu v zahraniëì, kdy v p ÌpadÏ jakèhokoliv selh nì v jakèmkoliv smïru student nenì ponech n na holiëk ch na pospas Ñvlk mì. V mïnn m student m i v zahraniëì z st vajì vöechny v hody, zv hodnïn doprava, ubytov nì, stravov nì, nïkdy dokonce moûnost leg lnï pracovat na Ë steën vazek a to vöe ofici lnì cestou, kdy st tnì spr va hostitelskè zemï neklade administrativnì p ek ûky p i vy- izov nì nutn ch formalit, kterè jsou v tomto p ÌpadÏ omezeny na naprostè minimum. R d bych proto vöechny jeötï v hajìcì podpo- il p i rozhodov nì zda do toho jìt, Ëi nikoliv. P estoûe v mnoha p Ìpadech nemusì b t rozhodov nì osobnï snadnè, novè prost edì vûdy p in öì mnohè v zvy, je zde i ot zka finanënì n roënosti celèho pobytu, ale v hody a naëerpanè zkuöenosti jednoznaënï p evaûujì. NaötÏstÌ uû ûijeme v dobï, kdy m kaûd mlad jedinec sv j osud ve sv ch rukou a osobnì cìle, jakkoliv jsou vysokè, mohou b t dosaûeny, ale pouze pokud se jim vïnuje pat iënè osobnì silì. Pobyt v zahraniëì je jedna z moûnostì, jak kvalitnï p etavit toto osobnì silì na nespornou v hodu na trhu pr ce, kter m ûe ve svèm d sledku vèst k zìsk nì k ûenè pracovnì pozice uspokojujìcì uchazeëe po vöech str nk ch. Bc. Barbara Omelkov ñ specialista pro n bor pracovnìk, Honeywell Aerospace Ing. Pavel Sonnek, Ph.D. ñ d Ìve Ph.D. student na VäBñTUO, pobyt v r mci programu S/E ve Finsku, dnes ve funkci materi lovèho a procesnìho inûen ra v Honeywell Aerospace Ing. Milada Hlav Ëkov, Ph.D. Fakulta strojnì VäBñTUO 16 AKADEMIK 6/2007

17 Strategická partnerství ve výzkumu a vývoji VŠB Technická univerzita Ostrava velmi intenzivně podporuje spolupráci s řadou univerzit celého světa. Naše pracoviště rozvíjejí spolupráci s univerzitami zemí Západní Evropy, Číny a Japonska a daří se jim spolupracovat na mezinárodních projektech. Nelze však opomíjet ani spolupráci s univerzitami okolních států, jakým je například Ma arsko. I kdyû se na prvnì pohled zd, ûe MaÔarsko je jen zemï s bohatou kulturnì tradicì, rozhodnï tomu tak nenì. Je to pr myslovï zemïdïlsk oblast, kde hospod stvì proch zì rychlou struktur lnì p estavbou. Pr mysl se podìlì aû 40 % na tvorbï n rodnìho d chodu. Jedno z v znamn ch pr myslov ch odvïtvì je i hutnictvì, do kterèho pat Ì v roba oceli v Miskolci a v roba hlinìku v Szekesfehervaru. Nezanedbateln objem pr myslovè produkce tvo Ì chemick pr mysl. MaÔarsko pat Ì k p ednìm v robc m hnojiv a v znamn m exportèr m lèk. VysokÈ ökoly nejen s humanitnìm, ale i technick m zamï enìm sehr vajì v maôarskè spoleënosti velmi v znamnou lohu, univerzity disponujì kvalitnìm materi lnìm i finanënìm z zemìm a p edstavujì vhodnè partnery pro eöenì vïdeck ch a technologick ch projekt. Pro podporu rozvoje mezin rodnìch aktivit s MaÔarskem se ve dnech 26. a 27. Ëervence 2007 uskuteënïna v Budapeöti sch zka z stupc naöì univerzity z oddïlenì projekt a klastr s velvyslankynì»eskè republiky pro MaÔarsko Dr. M rii OpÏlovou a s jejìm poradcem pro pr mysl Ing. Svatoplukem OpÏlou a poradkynì pro kulturu a ökolstvì Valerii F leovou. Sch zky se za naöi stranu z Ëastnily Ing. Vlasta Gazdov a Ing. Daniela Vedrov. BÏhem jedn nì byly dohodnuty moûnè okruhy spolupr ce v r mci projekt 7. RP EU, p ev ûnï v oblasti energetiky, v mïny v zkumn ch pracovnìk a rozvoji spolupr ce mezi maôarsk mi univerzitami technickèho zamï enì. MaÔarsko v souëasnè dobï disponuje siln m potenci lem mlad ch technicky zamï en ch lidì, kte Ì majì z jem prohlubovat a vymïúovat si svè dovednosti I. Mezinárodní sportovní den a znalosti v oblasti vïdy a v zkumu v jin ch zemìch, jakou je i»esk republika. TÏöÌme se na brzkou odezvu naöich nabìdek na spolupr ci od naöich maôarsk ch soused. I kdyû maôarötina je jazykem zcela odliön m, technick most spojuje vöechny zemï stejnï. Ing. Vlasta Gazdov, Ing. Daniela Vedrov Spr va projekt a klastr Foto: Ign c FÈkesi První mezinárodní sportovní den se konal 16. a 17. května Kromě pořádající Fakulty baníctva, ekológie, riadenia a geotechnológií Technické univerzity v Košicích se zúčastnily tyto školy: Wydzial Górnictva i Geoinřynieri Akademia Górniczo-Hutnicza z Polské republiky, Muszaki Foldtudomanyi Kar Miskolci Egyetem z Ma arské republiky a Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava z České republiky. HlavnÌm cìlem I. Mezin rodnìho sportovnìho dne bylo podeps nì deklarace o budoucì spolupr ci vöech z ËastnÏn ch ökol v tïchto oblastech: ï zìsk v nì grant a prost edk EU na rozvoj a v zkum, ï rozvoj spoleën ch platforem pro vïdeckou v mïnu a dalöì vzdïl v nì na rovnì bakal skèho, magisterskèho a doktorandskèho studia, ï podpo e v mïnn ch pobyt student, ï organizov nì spoleën ch soutïûì o nejlep- öì studentskou odbornou pr ci, ï spolupr ci p i publikov nì vïdeck ch pracì, ï vz jemnè podpo e aktivnì Ëasti na vïdeck ch konferencìch. Deklarace byla podeps na dïkany jednotliv ch ökol, za VäBñTUO v zastoupenì prof. Ing. Vojtechem Dirnerem, CSc. ñ vedoucìm Institutu environment lnìho inûen rstvì Hornicko-geologickÈ fakulty, kte Ì se zav zali pravidelnï po dat spoleën sportovnì soutïûenì student a zamïstnanc fakult. V I. roënìku Mezin rodnìho sportovnìho dne soutïûila vybran druûstva ve volejbale, basketbale, futbale a v öach ch.»eskè studentky (L. Jav rkov, V. Facunov, G. LyËkov, M. Macoszkov a K. Slez kov ) reprezentovaly VäBñTUO ve volejbale, kde vyhr ly poh r za 3. mìsto a prof. Ing. Vojtech Dirner, CSc. zìskal poh r za druhè mìsto v öach ch. Text a foto: Ing. Veronika Facunov Institut environment lnìho inûen rstvì HGF INZERCE AKADEMIK 6/

18 I. etapa rekonstrukce areálu Fakulty bezpečnostního inženýrství Fakulta bezpečnostního inženýrství (FBI) je nejmladší fakultou VŠB Technické univerzity Ostrava. Byla zřízena na základě rozhodnutí Akademického senátu VŠB TUO k 1. srpnu Vzhledem k prostorovým problémům v areálu v Ostravě-Porubě bylo využito nabídky Magistrátu města Ostravy, na jejímž základě univerzita pro umístění fakulty získala bezúplatným převodem z majetku města Ostravy areál Základní školy na ulici Lumírova v Ostravě-Výškovicích. Protoûe prostory, kterè slouûily z kladnì ökole, nevyhovovaly poûadavk m na p Ìpravu vysokoökolsky vzdïlan ch odbornìk v oblasti bezpeënostnìho inûen rstvì a souvisejìcì vïdeckou a v zkumnou Ëinnost, Aula byla jeötï p ed nastïhov nìm fakulty provedena v lètï 2002 tzv. ÑMal rekonstrukce FBIì, p i kterè byly upraveny prostory pro dïkan t, knihovnu, studijnì oddïlenì, poëìtaëovè uëebny a v dejnu jìdel. DrobnÈ pravy byly provedeny i v prozatìmnìch laborato Ìch. N slednï byla zpracov na ÑStudie rekonstrukce FBIì. Ta zahrnuje modernizaci vöech pïti st vajìcìch pavilon are - lu, p Ìstavbu novèho pavilonu ÑtÏûk ch laborato Ìì, z ÌzenÌ parkovacìch ploch a pravu okolì fakulty vëetnï oplocenì. Studie p edpokl dala i moûnost postupnè realizace rekonstrukce. Z hlediska priorit fakulty byla do prvnì etapy rekonstrukce vybr na modernizace pavilonu ÑCì, dìky kterè fakulta zejmèna zìsk velmi pot ebnou a doposud chybïjìcì velkou posluch rnu pro vìce neû 200 posluchaë a modernì laborato e pro v uku a vïdeckou a v zkumnou Ëinnost odpovìdajìcì hygienick m a bezpeënostnìm poûadavk m, kterè z vïtöì Ë sti nahradì jiû nevyhovujìcì provizornì laborato e. VlastnÌ I. etapa rekonstrukce mohla b t zah jena na ja e 2005 po rozhodnutì MäMT Laborato VV o p idïlenì investiënìch prost edk pro tuto akci. Projektov dokumentace se zaëala zpracov vat v kvïtnu roku V bïrov m ÌzenÌm byla pro zpracov nì projektu vybr na firma MARPO, s.r.o., vedoucìm projektantem TÏlocviËna Laborato EPS a EZS Budova C ñ atrium byl Ing. arch. Ji Ì Bobek. Jednou z velmi n - roën ch Ë stì projektu byl projekt vzduchotechniky pro specializovanè laborato e. Naprost vïtöina zkuöebnìch metod umìstïn ch v laborato Ìch rekonstruovanèho objektu vyûaduje ËinnÈ ods v nì, a tìm i p Ìvod upravenèho vzduchu do jednotliv ch laborato Ì. Rozs hl vzduchotechnick systèm je i energeticky n roën. DosavadnÌ elektrick p Ìpojka, p vodnï urëen jen pro z kladnì ökolu, nemohla pokr t n r st odbïru are lu FBI. Proto byla jako samostatn akce realizov na i stavba novè trafostanice 10 kv/400 V. StavebnÌ povolenì na rekonstrukci pavilonu ÑCì bylo vyd no v listopadu V bïrov mi ÌzenÌmi byly vybr ni hlavnì dodavatelè. Dodavatelem stavebnìch pracì se stala firma SKANSKA CZ a.s., dodavatelem interièr speci lnìch laborato Ì firma MERCI, s.r.o., interièru posluch rny, d evïnèho a kovovèho n bytku firma ZK Design, a.s. a dodavatelem audiovizu lnì techniky firma MANTA, s.r.o. Po p Ìpravn ch pracìch zapoëala v kvïtnu 2006 hlavnì Ë st rekonstrukce. BouracÌ pr ce, kterè pobìhaly na poë tku rekonstrukce, vyûadovaly p es opat enì pro omezenì hluënosti znaënè pochopenì nejen ze strany student a pracovnìk fakulty, ale i obyvatel sousednì bytovè z stavby. Po dokonëenì p Ìstavby 3. NP postupnï p eöly pr ce do interièru budovy a rekonstrukce byla dokonëena na ja e Dne bylo zah jeno p ejìmacì ÌzenÌ I. etapy rekonstrukce. ProbÏhlou prvnì etapou rekonstrukce fakulta zìskala: v 1. NP: Posluch rnu, kterou m ûe vyuûìvat 208 student vëetnï dvou tïlesnï postiûen ch. Posluch rna je vybavena modernì audiovizu lnì technikou pro v uku, konference a dalöì akce. Mimo standardnì v uku m ûe posluch rna slouûit i pro p ijìmacì ÌzenÌ, po d nì dne otev en ch dve Ì, z pisy student apod. Dob e pouûiteln je i pro po - d nì konferencì a obdobn ch akcì. SouË stì posluch rny je zvukovï oddïlen reûie s technick m AV vybavenìm a mìstnost pouûiteln i pro p ÌpadnÈho p ekladatele. TÏlocviËnu, zejmèna pro v uku bojov ch sport a ÑzimnÌì p Ìpravu na poû rnì sport. V tïlocviënï je i speci lnì konstrukce pro praktickou v uku student pro zajiöùov nì p i Laborato stavebnìch hmot ñ n drû pr ci ve v ök ch a nad volnou hloubkou. Laborato stavebnìch hmot, ve kterè budou umìstïny zkuöebnì metody umoûúujìcì student m demonstrovat vliv zv öen ch teplot na chov nì stavebnìch hmot a konstrukcì. Laborato bude vyuûìv na i pro fyzik lnì modelov nì öì enì kou e v objektech. V tèto laborato i je umìstïna i n drû na 5 m 3 vody a ËerpacÌ stanice, kter slouûì pro zkuöebnu sprinkler a trysek ve 3.NP. Laborato poû rnï-technick ch charakteristik (PTCH) prach a laborato protiv buchovè prevence, ve kterè je moûnè prov - dït stanovenì v buchov ch charakteristik smïsì ho lav plyn, par ho lav ch kapalin a ho lav ch prach se vzduchem vëetnï stanovenì poû rnï technick ch charakteristik prach ho lav ch hmot. 18 AKADEMIK 6/2007

19 Laborato EPS a EZS slouûì pro pr ci se systèmy elektrickè poû rnì signalizace a zabezpeëovacìmi systèmy. Laborato bude vyuûìv na jak pro laboratornì cviëenì student, tak i pro mï enì v r mci bakal sk ch a diplomov ch pracì. ve 2. NP: Laborato pro vïdeckou a v zkumnou Ëinnost v oblasti PTCH materi l, kter je urëena Laborato chemie ñ dve e pro pr ci student p i zpracov nì doktorsk ch, diplomov ch a bakal sk ch pracì a vïdeckou a v zkumnou Ëinnosti pedagog FBI. Laborato chemie slouûì pro experimenty spojenè s pot ebou chemick ch anal z, nap. toxicitou ho enì a tepelnèho rozkladu, anal zy zbytk po pyrol ze atd. Ve 2. NP z staly i öatny a sprchy pro v uku v tïlocviënï a kabinet pro pedagogy zajiöùujìcì v uku v tïlocviënï. ve 3. NP: Laborato modelov nì, kter slouûì pro zkouöenì sprinklerov ch hlavic, trysek apod. umoûúuje mï enì tlaku a pr toku vody p ed sprinklerem nebo tryskou, sledov nì tvaru rozt ÌötÏnÈho vodnìho proudu atd. Je vybavena z - stïnami vytv ejìcìmi prostor cca 3x4 metry, ve kterèm lze souëasnï zkouöet aû 4 trysky. Max. pr tok vody je 14 l/ s, max. tlak vody 0,7 MPa. Dod vka vody je zajiötïna ËerpacÌ stanicì umìstïnou v laborato i stavebnìch hmot v 1. NP, kde je takè vyrovn vacì n drû o objemu 5 m 3. SbÏr dat o tlaku a pr toku vody je zajiötïn ÌdÌcÌm poëìtaëem p es A/D p evodnìky. Laborato mater l Laborato poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ a zabezpeëovacìch systèm je speci lnï navrûen laborato pro prov dïnì test na rozhranì mezi laboratornìmi zkouökami a velkorozmïrov mi poû rnìmi zkouökami. V laborato i je vytvo en Ñohnivzdorn ì prostor o rozmïrech cca 2,7 x 2,7 metr samostatnï odvïtran nad st echu objektu. V tomto prostoru je moûnè mï it parametry prov zejìcì poû r s mal m tepeln m v konem, zkouöet vybran poû rnï bezpeënostnì za ÌzenÌ vëetnï sprinklerovèho SHZ v podmìnk ch skuteënèho poû ru apod. Laborato materi l je nejvïtöì laborato Ì na fakultï a slouûì ke stanovenì poû rnï technick ch charakteristik pevn ch a kapaln ch l tek vë. stanovenì toxick ch plynn ch pro- Laborato PTCH prach dukt vznikajìcìch p i ho enì. VyuûÌv na bude zejmèna pro laboratornì cviëenì posluchaë nap. v p edmïtech Nauka o materi - lu, NebezpeËnÈ l tky apod. Laborato nahradì st vajìcì, kapacitnï a technicky nevyhovujìcì laborato v pavilonu ÑDì. SouË stì kaûdèho podlaûì je i strojovna vzduchotechniky a pomocnè prostory jako sklady, p Ìpravny vzork, technickè prostory atd. Pro umoûnïnì bezbarièrovèho p Ìstupu tïlesnï postiûen ch osob do vöech podlaûì fakulty byl k pavilonu ÑBì p istavïn v tah. K zajiötïnì bezbarièrovèho p Ìstupu i do 3. NP je v tomto podlaûì vybudov n spojovacì most mezi pavilony ÑBì a ÑCì. RealizacÌ I. etapy rekonstrukce FBI byl uskuteënïn prvnì krok pro p echod p vodnìho are lu z kladnì ökoly, kter byl vybudov n p ed vìce neû 30 lety, do are lu odpovìdajìcìho prostorovèmu a technickèmu zajiötïnì provozu Fakulty bezpeënostnìho inûen rstvì VäBñTUO. V souëasnè dobï probìh projektov p Ìprava II. etapy rekonstrukce are lu ñ rekonstrukce pavilonu ÑDì. Z vïrem dïkujeme vöem dodavatel m, kte Ì se na rekonstrukci podìleli, stavbyvedoucìmu firmy SKANSKA CZ, a.s. Ing. Petru Vantuchovi a pracovnìk m oddïlenì reprodukce majetku VäBñTUO, jmenovitï jeho vedoucìmu Ing. Josefu Kurkovi a stavebnìmu dozoru panu Jaroslavu Chudovi. Zvl ötnì podïkov nì pat Ì dïkanovi FBI doc. Laborato protiv buchovè prevence Dr. Ing. Aleöi Dud Ëkovi, bez jehoû iniciativy a podpory by realizace celè n roënè akce neprobïhla tak rychle a hladce. Gabriela éilov VedoucÌ Provozu laborato Ì a VT FBI Foto: Kamila Wysoudilov INZERCE AKADEMIK 6/

20 Letní kurz se zaměřením na podporu všestranného osobního rozvoje měl úspěch Letošní příjemné léto přálo i tradiční akci Létu s Davidem Gruberem, kterou připravuje pro studenty a zaměstnance univerzity INFOCENTRUM VŠB-TUO pod vedením zkušeného odborníka na oblast využívání duševních technik. Zájem o možnost prohloubit si své schopnosti a tím zapracovat na své osobní pohodě byl tak značný, že se letos poprvé akce zopakovala ve dvou termínech. HlavnÌ trènovanou oblastì letos bylo Racion lnì ËtenÌ, p i kterèm se ËastnÌci dozvïdïli a prakticky pronikli do metod rychlo- ËtenÌ, jak se rychle zorientovat v z plavï text, jak m zp sobem mohou ignorovat nepodstatnè nebo osvojit si umïnì, jak uvïdomïle zapomìnat p eûitè a osvojovat si novè a tìm dos hnou efektivnìho studia. V n vaznosti na tyto poznatky byla d le trènov na oblast efektivnì v uky cizìho jazyka se snahou zlomit svè vïënè zaë teënictvì a nedìlnou souë stì kurzu je i trènink v oblasti ÑTo nejlepöì z komunikaënìch dovednostìì. Jestliûe V s zaujala moûnost Ëasti na kurzech Davida Grubera, dozvìte se vìce informacì o jeho pr ci na webu p ÌpadnÏ si jiû nynì rezervujte v lètï Ëas na p ÌötÌ pokraëov nì letnìho kurzu. Ing. Jaroslav éelasko INFOCENTRUM VäB-TUO Foto: archìv INZERCE 20 AKADEMIK 6/2007