Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek

Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek Oblast podpory B Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností Pro účely programu Nová zelená úsporám 2013 se rozumí: A. Výpočetní postupy a okrajové podmínky pro výpočet součinitele prostupu tepla neprůsvitných konstrukcí 1. Výpočet součinitele prostupu tepla bude proveden dle ČSN 73 0540-4:2005 a ČSN EN ISO 6946:2008. 2. Tepelné odpory při přestupu tepla pro výpočet součinitele prostupu tepla se uvažují pro zimní období dle ČSN 73 0540-3:2005. Povrch Konstrukce / povrch Tepelný odpor při přestupu tepla R si, R se [(m 2.K)/W] Vnější jednoplášťová 0,04 dvouplášťová Stejné jako R si Zemina styk se zeminou 0 stěna (horizont. tep. tok) 0,13 Vnitřní střecha (tep. tok vzhůru) 0,10 podlaha (tep. tok dolů) 0,17 Pozn.: Hodnoty platí pro běžnou emisivitu vnitřního povrchu 0,9. Je-li emisivita vnitřního povrchu jiná, lze pro účely výpočtu tepelných toků použít výpočet tepelného odporu při přestupu tepla podle ČSN EN ISO 6946:2008, příloha A. 3. Součinitel prostupu tepla konstrukce se stanoví bez vlivu zeminy a přilehlých nevytápěných prostor. Přídavné tepelné odpory R u [(m 2.K)/W] se do výpočtu součinitele prostupu tepla nezahrnují. 4. Do tepelného odporu se započítávají pouze ty vrstvy, které jsou účinně chráněny před účinky vlhkostí. U střech se jedná o vrstvy pod hydroizolací, u podlah o vrstvy nad hydroizolací s výjimkou nenasákavých tepelně izolačních materiálů (oblast použití uvádí výrobce v listu výrobku) jako jsou např. extrudovaný polystyren, pěnové sklo, 1/16 v.01

apod. U dvouplášťových konstrukcí se započítávají pouze vrstvy vnitřního pláště, tj. vrstvy mezi interiérem a větranou vzduchovou vrstvou. 5. Ve výpočtu součinitele prostupu tepla je uvažováno s návrhovou hodnotou součinitele tepelné vodivosti λ u [W/(m.K)]. Ta je odvozena z ČSN 73 0540-3:2005, tab. A.1, A.2, B.1, C.1 a C.2, dle typu materiálu a předpokládané objemové hmotnosti. U ostatních materiálů neuvedených v ČSN 73 0540:2005 se postupuje odborným odhadem dle míry vlhkostní nasákavosti materiálu. Standardně se uvažuje s přirážkou 7-10% u nasákavých materiálů (minerální vlna) a 3-5% u méně nasákavých materiálů (EPS). 6. Zhoršující vlivy opakovaně se vyskytujících tepelně vodivějších konstrukčních (např. dřevěné konstrukce ve vrstvě izolace) a dalších prvků se zohlední pomocí ekvivalentního součinitele tepelné vodivosti dle ČSN EN ISO 6946:2008, odst. 6.2 a ČSN 730540-4:2005. Pouze vlivy, které takto zahrnout nelze (např. vliv srážkové vody na obrácené střechy, vliv mechanicky kotvících prvků procházejících tepelně izolační vrstvou, vliv opakujících se kovových prvků, apod.), se zohlední ve formě přirážky ΔU [W/(m 2.K)] dle ČSN EN ISO 6946:2008. Kvalita řešení Přirážka U [W/(m 2.K)] Konstrukce téměř bez tepelných mostů 0,02 Konstrukce s mírnými tepelnými mosty 0,05 Konstrukce s běžnými tepelnými mosty 0,10 Konstrukce s výraznými tepelnými mosty 0,20 Součinitel prostupu tepla dané konstrukce se může vypočítat také pomocí dvourozměrného vedení tepla dle ČSN EN ISO 10211:2009. V případě kombinace zhoršujících vlivů, které lze stanovit dle ČSN EN ISO 6946:2008 a ČSN 73 0540-4:2005, a ostatních vlivů opakovaně se vyskytujících tepelně vodivějších prvků, je možné postupovat jedním z následujících postupů: - Pomocí výpočtu dvourozměrného vedení tepla dle ČSN EN ISO 10211:2009. - Zhoršující vlivy opakovaně se vyskytujících tepelně vodivějších prvků jednotlivých vrstev konstrukce se určí dle metodiky uvedené v ČSN EN ISO 6946:2008 a ČSN 73 0540-4:2005. Nelze-li tuto metodiku pro konkrétní vrstvu konstrukce použít, stanoví se ekvivalentní součinitele tepelné vodivosti této vrstvy dle příslušných technických norem nebo výpočtových metodik, které je nutno uvést. - Zhoršující vlivy opakovaně se vyskytujících tepelně vodivějších prvků jednotlivých vrstev konstrukce se určí dle metodiky uvedené v ČSN EN ISO 6946:2008 a ČSN 73 0540-4:2005. Zhoršující se vlivy vrstev konstrukce, kde nelze tuto metodiku použít, se zohlední přirážkou ΔU určenou 2/16 v.01

odborným zhodnocením energetického specialisty (výše přirážky se v tomto případě nemusí shodovat s hodnotami uvedenými v tabulce). 7. Hodnota součinitele prostupu tepla konstrukce se zkosenými vrstvami, která se použije do výpočtu měrné roční potřeby tepla na vytápění E A [kwh/m2.rok] a v případném posouzení splnění podmínek Programu na součinitel tepelné vodivosti, se vypočte dle ČSN EN ISO 6946:2008, příloha C. B. Protokol výpočtu součinitele prostupu tepla obsahuje minimálně: 1. Výčet norem a metodik, podle kterých je výpočet proveden 2. Jméno zpracovatele 3. Datum zpracování výpočtu (den/měsíc/rok) 4. Typ konstrukce / název konstrukce (název je shodný s názvem konstrukce ve výpočtu měrné roční potřeby tepla na vytápění) 5. Skladba konstrukce ve formě: - Číslo vrstvy - Název vrstvy - Tloušťka vrstvy [m] - Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti λ [W/(m.K)] - Ekvivalentní hodnota součinitele tepelné vodivosti λ [W/(m.K)] 6. Okrajové podmínky výpočtu 7. Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru R si [(m 2.K)/W] 8. Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru R se [(m 2.K)/W] 9. Přirážku součinitele prostupu tepla ΔU [W/(m 2.K)] 10. Výslednou hodnotu tepelného odporu konstrukce R [(m 2.K)/W] 11. Výslednou hodnotu součinitele prostupu tepla U [W/(m 2.K)] zaokrouhlená na tisíciny 3/16 v.01

C. Výpočetní postupy a okrajové podmínky pro výpočet měrné roční potřeby tepla na vytápění, průměrného součinitele prostupu tepla, dodané energie a měrné neobnovitelné primární energie 1. Geometrická charakteristika budovy 1.1. Obálka budovy se uvažuje dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 318/2012 Sb., 2, písm. t). Obálkou budovy se rozumí soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu. 1.2. Systémová hranice, která určuje plochu obálky budovy, se stanoví z vnějších rozměrů dle ČSN EN ISO 13789:2009 v souladu s vyhl. č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. - Přečnívající konstrukce nebo jejich části (balkóny, lodžie, atiky, atd.) se do systémové hranice budovy nezahrnují. - Vnější rozměry se měří vždy na rovině vnější hrany poslední vrstvy směrem do exteriéru, která je započitatelná do tepelného odporu konstrukce. - Pokud na posuzovanou budovu navazuje budova sousední (řadové rodinné domy, dvojdomy apod.) se shodným druhem užívání, je stěna tyto budovy oddělující chápána jako stěna vnitřní a její půdorysná plocha až k systémové hranici se zahrnuje do celkové podlahové plochy. Plocha této stěny se nezahrnuje mezi teplosměnné plochy a není součástí plochy obálky budovy. Pokud je takové oddělení dvou navazujících rodinných domů tvořenou stěnou dvojitou, do podlahové plochy posuzovaného domu se započte pouze plocha přiléhající části takové stěny. Pokud navazující budova slouží odlišnému účelu, zvolí se typ budovy a k ní příslušná hodnota vnitřní teploty pro režim vytápění podle TNI 73 0331, příloha B. Přenos tepla do přiléhajících budov se vypočítá pomocí redukčního činitele b vypočítaného podle ČSN EN ISO 13789:2009: b = (θ i - θ a ) / (θ i - θ e ), kde - θ i je návrhová vnitřní teplota budovy, která je předmětem posudku - θ a návrhová vnitřní teplota přiléhající budovy - θ e návrhová teplota venkovního prostředí 1.3. Celková energeticky vztažná plocha se uvažuje dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 318/2012 Sb., 2, písm. r), z vnějších rozměrů dle ČSN EN ISO 13789:2009. 4/16 v.01

- Energeticky vztažná plocha schodiště a místností přes více podlaží se započítává jedenkrát v každém vytápěném podlaží. - Redukce energeticky vztažné podlahové plochy u snížených částí místností se neuvažuje. 1.4. Vnitřní objem vzduchu se stanoví dle TNI 73 0331:2013, B.2.2.2, a to vynásobením světlé výšky podlaží a podlahové plochy stanovené z vnitřních rozměrů podle ČSN EN 13789:2009 (zpravidla odpovídá užitné podlahové ploše). Pro zjednodušení lze uvažovat také podlahovou plochu stanovenou z celkových vnitřních rozměrů podle ČSN EN 13789:2009. V případě místně snížené světlé výšky se postupuje přiměřeně tak, aby vzduchový objem odpovídal co nejlépe skutečnosti. 1.5. Podlahová plocha pro potřeby výpočtu dodané energie ve vztahu k měrným parametrům vyjádřeným k podlahové ploše např. pro stanovení měrných tepelných zisků z vybavení, od osob, či pro stanovení obsazenosti budovy, atd. se stanoví dle TNI 73 0331:2013, odst. B.2.2.1, z celkových vnitřních rozměrů podle ČSN EN ISO 13789:2009. - Redukce celkové vnitřní podlahové plochy se u snížených částí místností neuvažuje. - Celková vnitřní podlahová plocha schodiště a místností přes více podlaží se započítává jedenkrát v každém vytápěném podlaží. 2. Zónování budovy 2.1. Rodinný dům se zpravidla uvažuje jako jednozónový model s okrajovými podmínkami Rodinný dům obytné prostory dle TNI 73 0331:2013 pro měsíční krok výpočtu. Pro zónování energetického modelu dále platí následující: - Nevytápěné a temperované prostory jako jsou skladové prostory, verandy, zimní zahrady, schodiště ať už přímo nebo nepřímo vytápěné šířením tepla prostupem a výměnou vzduchu ze sousedních vytápěných prostor se uvažují jako vytápěný prostor uvnitř systémové hranice v případě, že v těchto prostorech nedochází k významné výměně venkovního vzduchu a že převažující nebo shodná plocha obálky tohoto temperovaného prostoru sousedí s vytápěným prostorem budovy. V opačném případě se takové prostory uvažují jako nevytápěný prostor vně systémové hranice nebo se mohou uvažovat jako venkovní prostředí. - Garáže a sklepní prostory se uvažují jako nevytápěný prostor nebo jako venkovní prostředí. - V případě, že konstrukce nevytápěné půdy na rozhraní půda - exteriér jsou bez souvislé vzduchotěsné vrstvy (pojistná hydroizolační fólie a střešní krytina se jako tato vrstva neuvažuje), prostor se vždy uvažuje jako venkovní prostředí. Nevytápěná půda tvořená konstrukcemi na rozhraní půda - exteriér se 5/16 v.01

souvislou vzduchotěsnou vrstvou se uvažuje jako sousední nevytápěný prostor nebo jako venkovní prostředí. 2.2. Postup výpočtu přenosu tepelných toků stavebními prvky přilehlých nevytápěných prostorů se stanoví podle ČSN EN ISO 13789:2009. Použití součinitele b podle ČSN 73 0540-3:2005, tab. F.2 se nepřipouští. - Pozn.: Intenzita výměny vzduchu se pro objemový tok vzduchu mezi vytápěným a nevytápěným prostorem uvažuje rovna nule a mezi nevytápěným prostorem a venkovním prostředím hodnotou v souladu s ČSN EN ISO 13789:2009, tab.2. 2.3. Postup výpočtu přenosu tepelných toků stavebními prvky přilehlými k zemině (podlaha na zemině, zvýšená podlaha, podlaha do částečně či zcela nevytápěného suterénu) se stanoví podle ČSN EN ISO 13370:2009. Použití součinitele b podle ČSN 73 0540-3:2005, tab. F.2 se nepřipouští. 3. Okrajové podmínky Okrajové podmínky, které vstupují do výpočtu se uvažují dle TNI 73 0331:2013. 3.1. Klimatická data - Pro výpočet celkové dodané energie do budovy s měsíčním krokem výpočtu se použijí klimatická data uvedena v TNI 73 0331:2013, příloha C Klimatická data pro výpočet energetické náročnosti budov. 3.2. Vnitřní tepelná kapacita - Vnitřní tepelná kapacita se uvažuje podle ČSN EN ISO 13790: 2008, odstavec 12, Tabulka 12. 3.3. Parametry pro vytápění a chlazení 3.3.1. Vytápění - Návrhová vnitřní teplota pro měsíční krok výpočtu se stanovuje pro režim vytápění podle tab. B.2, pro typ zóny Rodinný dům obytné prostory hodnotou 20 C. - Vliv přerušovaného nebo redukovaného vytápění se nezohledňuje. 3.3.2. Chlazení - Uvažuje se pouze při existenci systému chlazení. - Návrhová vnitřní teplota pro měsíční krok výpočtu se stanovuje pro režim chlazení podle tab. B.2, pro typ zóny Rodinný dům obytné prostory hodnotou 22 C. 6/16 v.01

3.4. Vnitřní tepelné zisky 3.4.1. Měrné tepelné zisky od osob - Uvažují se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.4, pro typ zóny Rodinný dům obytné prostory hodnotou 1,5 W/m2 při časovém podílu 70% přítomnosti osob. 3.4.2. Měrné tepelné zisky z vybavení - Uvažují se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.4, pro typ zóny Rodinný dům obytné prostory hodnotou 3 W/m2 při časovém podílu 20% doby provozu. 3.4.3. Měrné tepelné zisky z osvětlení - Doba využití denního světla t D = 900 h. - Doba využití bez denního světla t N = 600 h. - Osvětlenost se uvažuje jednotně 90 lx. - Účinnost osvětlení se uvažuje jednotně 15 %. - Příkon osvětlení se uvažuje 0,05 W/(m 2.lx) podle vyhl. č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti. - Činitel závislosti na denním světle se uvažuje 1,0 podle vyhl. č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti. 3.5. Obsazenost - Počet osob se stanoví z obsazenosti podle TNI 73 0331:2013, tab. B.1, pro typ zóny Rodinný dům obytné prostory hodnotou 40 m 2 /os., vztaženo na podlahovou plochu zóny stanovenou z celkových vnitřních rozměrů podle ČSN EN ISO 13789:2009, a zaokrouhluje se na jedno desetinné místo. 3.6. Větrání 3.6.1. Nucené větrání - Objemový tok větracího vzduchu se stanovuje podle tab. B.3, pro typ zóny Rodinný dům obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h. Podíl časového úseku s nuceným větráním se uvažuje 17 h/den z 24 h/den. - Účinnost zpětného získávání tepla se stanoví podle TNI 73 0331:2013, tab. A.60 dle typu systému. - Průvzdušnost obálky budovy n 50 [1/h] se uvažuje u žádostí podávaných před realizaci hodnotou 0,6 1/h. U žádostí po realizaci nebo kde již proběhla zkouška průvzdušnosti budovy se zadá změřená hodnota n 50 uvedená v protokolu o měření průvzdušnosti budovy. Součinitel větrné expozice a součinitel vlivu vztlaku se uvažují jednotně hodnotami e = 0,01 a f = 20 podle ČSN EN ISO 13789:2009. 7/16 v.01

4. Zadávání neprůsvitných konstrukcí 4.1. Pojmenování konstrukce - Zadávané konstrukce budou mít shodné označení s označením konstrukcí ve výpočtu součinitele prostupu tepla. 4.2. Lineární tepelné vazby se zahrnují pomocí 4.2.1. Průměrného vlivu tepelných vazeb U em [W/(m 2.K)] - Hodnota je definována v ČSN 73 0540-4:2005, čl. H.2.3 jako průměrný vliv tepelných vazeb mezi ochlazovanými konstrukcemi na systémové hranici budovy Kvalita řešení Uvažované U em [W/(m 2.K)] Poznámka Vyšší 0,02 Je zajištěna souvislost vrstev ve všech napojeních, převážně v neztenčené tloušťce, podle nejlépe dostupných technických možností. Obvyklý projektový předpoklad novostaveb. Střední 0,05 Je zajištěna souvislost tepelně izolačních vrstev ve všech napojeních převážně v neztenčené tloušťce. Nízká 0,1 Není zajištěna souvislost tepelně izolačních vrstev ve všech napojeních. 4.2.2. Přesným zadáním pomocí bodových a lineárních činitelů prostupu tepla - Hodnota se stanoví podle ČSN 73 0540-4:2005, příloha B.7 nebo z katalogu tepelných mostů, ve kterém ale musí daný detail ve všech parametrech odpovídat skutečnosti. Tento postup je povinný i v případě zadání menší přirážky průměrného vlivu tepelných vazeb než U em = 0,02 W/(m 2.K). Do výpočtu by měly být zahrnuty všechny lineární tepelné vazby, které budova obsahuje. Musí však obsahovat minimálně tyto vazby dle typu budovy: - nároží obvodové stěny - napojení obvodové stěny u základu - napojení obvodové stěny na plochou střechu (atika) - napojení obvodové stěny na šikmou střechu (u pozednice) - napojení štítové stěny na šikmou střechu - napojení šikmé střechy na kleštiny (případně napojení šikmé střechy v hřebeni - ostění okna 8/16 v.01

- nadpraží okna - parapet okna - ostění dveří (pokud je stejné osazení jako u oken, lze uvažovat s hodnotami pro okno) - nadpraží dveří (pokud je stejné osazení jako u oken, lze uvažovat s hodnotami pro okno) - práh dveří (pokud je stejné osazení jako u oken, lze uvažovat s hodnotami pro okno) 5. Zadávání průsvitných konstrukcí 5.1. Plocha výplní otvorů - Plocha výplně otvoru se odvozuje od nejmenších světlých rozměrů daného stavebního otvoru v neprůsvitné konstrukci. 5.2. Celkový činitel prostupu solární energie g - Zadávají se hodnoty uvedené výrobcem (v případě volby výrobku z SVT je tato hodnota uvedena v technických parametrech). V případě že výrobce tuto hodnotu neuvádí, použije se hodnota 0,5. 5.3. Korekční činitel rámu F F - Vypočítá se jako podíl plochy rámu podle skutečných rozměrů uvedených výrobcem (v případě volby výrobku z SVT je tato hodnota uvedena v technických parametrech) k celkové ploše výplně otvoru. 5.4. Korekční činitel stínění F sh - Stínění vlastní budovou (nadokenní markýzy, boční žebra atd.) a dále stínění jinými budovami a ostatními překážkami se stanovuje co nejblíže skutečnosti výpočtem podle ČSN EN ISO 13790:2009, přílohy G5. - Stínění jinými budovami a ostatními překážkami se může uvažovat zjednodušeně takto: Okna a prosklené plochy v nejnižším nadzemním podlaží F sh = 0,6 Okna a prosklené plochy v ostatních vyšších nadzemních podlažích F sh = 0,9 5.5. Součinitel prostupu tepla - Hodnota součinitele prostupu tepla jednotlivých výplní otvorů U W se vypočítá postupem podle ČSN EN ISO 10077-1:2007 a ČSN EN ISO 10077-2:2012 při zadání hodnot U g a U f uvedených výrobcem. 9/16 v.01

- U lehkých obvodových plášťů se výpočtová hodnota součinitele prostupu tepla U cw stanovuje dle ČSN EN ISO 12631:2013 přes charakteristický výsek. 6. Průměrný součinitel prostupu tepla 6.1. Průměrný součinitel prostupu tepla dané budovy - Hodnota se vypočítá v souladu s ČSN 73 0540-4:2005 a výše uvedenými postupy. 6.2. Referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy - Hodnota se vypočítá v souladu s vyhl. č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, příloha č. 1. 7. Stanovení dodané energie 7.1. Obecné parametry 7.1.1. Procentuální pokrytí při více zdrojích tepla na vytápění - U spalovacího zdroje s ručním přikládáním bez teplovodního výměníku lze uvažovat s podílem pokrytí potřeby tepla na vytápění maximálně do 20 %. - U spalovacího zdroje s ručním přikládáním a s teplovodním výměníkem, který je napojen do otopné soustavy lze uvažovat s podílem pokrytí potřeby tepla na vytápění maximálně do 50 %. - U ostatních zdrojů lze podíl pokrytí potřeby tepla na vytápění uvažovat podle TNI 73 0331:2013, tab. A.1, kde se podíl jmenovitého výkonu vypočítá jako jmenovitý výkon přednostního zdroje tepla ku celkovému součtu jmenovitých výkonů všech zdrojů tepla na vytápění včetně elektrických patron v zásobnících tepla. 7.1.2. Procentuální pokrytí při více zdrojích tepla na přípravu TV 7.2. Vytápění - Spalovací zdroje s ručním přikládáním a s teplovodním výměníkem, který je napojen do otopné soustavy lze uvažovat s podílem pokrytí potřeby tepla na přípravu TV maximálně do 30 %. 7.2.1. Zdroj tepla - Sezónní účinnost se uvažuje podle TNI 73 0331:2013, odst. A.1.1. 7.2.2. Pomocné energie - Pomocné energie systému vytápění se uvažují podle TNI 73 0331:2013, odst. A.1.5. 10/16 v.01

7.2.3. Sdílení a distribuce energie - Účinnost systému distribuce energie na vytápění se uvažuje podle TNI 73 0331:2013, odst. A.1.3. - Účinnost sdílení energie na vytápění se uvažuje podle TNI 73 0331:2013, odst. A.1.4. 7.2.4. Zásobník a rozvody - Objem zásobníku se uvažuje podle projektového předpokladu. - Ztráta tepla zásobníku se uvažuje podle TNI 73 0331:2013, odst. A.1.2. 7.3. Chlazení (uvažuje se pouze při existenci systému chlazení) 7.3.1. Zdroj chladu - Celková účinnost výroby chladu se uvažuje podle TNI 73 0331:2013, odst. A.2.1. 7.3.2. Pomocné energie - Pomocné energie na chlazení se uvažují podle TNI 73 0331:2013, odst. A.2.4. 7.3.3. Sdílení a distribuce chladu - Účinnost systému distribuce energie na chlazení se uvažuje podle TNI 73 0331:2013, odst. A.2.2. - Účinnost sdílení energie na chlazení se uvažuje podle TNI 73 0331:2013, odst. A.2.3. 7.4. Nucené větrání 7.4.1. Jednotka nuceného větrání se zpětným získáváním tepla - Účinnost zpětného získávání tepla se stanoví podle TNI 73 0331:2013, tab. A.60, dle typu systému. - Objemový tok větracího vzduchu se stanovuje podle tab. B.3, pro typ zóny Rodinný dům obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h. Procento časového úseku s nuceným větráním se uvažuje na 17 h/den z 24 h/den. 7.4.2. Pomocné energie - Pomocné energie na příkon ventilátorů se v případě uvedení konkrétního typu jednotky uvažují hodnotou uvedenou výrobcem (v případě volby výrobku ze SVT je tato hodnota uvedena v technických parametrech). Ta musí být doložena. V případě, že v projektu není typ jednotky uveden, postupuje se podle TNI 73 0331:2013, odst. A.4, dle projektem specifikovaného objemového množství větracího vzduchu a typu ventilátoru. 11/16 v.01

- Váhový činitel regulace ventilátorů se uvažuje hodnotou 0,7. V případě regulace větrání podle koncentrace CO 2 nebo vlhkosti, lze zvolit činitel dle odborného odhadu. 7.4.3. Úprava vlhkosti vzduchu 7.5. Osvětlení - Zahrnuje se do výpočtu pouze v případě existence systémů na úpravu vlhkosti vzduchu. Uvažuje se typickými parametry podle TNI 73 0331:2013, odst. A.6. - Viz. bod 3.4.3. 7.6. Solární termické systémy 7.6.1. Typ solárního kolektoru - Technické parametry solárního kolektoru se v případě uvedení konkrétního výrobního typu kolektoru uvažují hodnotou uvedenou výrobcem (v případě volby výrobku ze SVT je tato hodnota uvedena v technických parametrech). Ty musí být doloženy. V případě, že v projektu není konkrétní typ kolektoru uveden, postupuje se podle TNI 73 0331:2013, odst. A.7, dle projektem specifikovaným obecným typem solárního kolektoru. 7.6.2. Pomocné energie - Pomocné energie na příkon oběhových čerpadel se uvažuje podle TNI 73 0331:2013, odst. A.7.1. 7.6.3. Výpočet produkce tepla - Výpočet roční produkce tepla solárním systémem se provede pomocí TNI 73 0302:2009. V případě, že jsou k dispozici podrobné údaje o komponentách soustavy (velikost zásobníku, výkon výměníku, tepelně technické vlastnosti rozvodů kolektorového okruhu) lze použít ČSN EN 15316-4-3 (postup podle metody B). Typ postupu bude uveden. 7.7. Solární fotovoltaické systémy - Uvažuje se projektovaný fotovoltaický systém. Celková účinnost fotovoltaických panelů a parametry pro její výpočet se uvažují podle TNI 73 0331:2013, odst. A.8. 7.8. Kogenerace - Technické parametry mikrokogeneračních jednotek se v případě uvedení konkrétního výrobního typu uvažují hodnotou uvedenou výrobcem. Ty musí být doloženy. V případě, že v projektu není konkrétní typ kogenerační jednotky uveden, postupuje se podle TNI 73 0331:2013, odst. A.9. 12/16 v.01

7.9. Příprava teplé vody 7.6.4. Zdroj tepla - Sezónní účinnost se uvažuje podle TNI 73 0331:2013, odst. A.3.2. 7.6.5. Potřeba teplé vody - Uvažuje se hodnotou 40 l/(osobu.den). - Teplota studené vody se uvažuje 10 C. - Teplota teplé vody ve zdroji ohřevu se uvažuje 55 C. 7.6.6. Pomocné energie - Pokud je potřeba pomocná energie pro systém přípravy teplé vody, uvažuje se podle TNI 73 0331:2013, odst. A.3.2. 7.6.7. Zásobník a rozvody - Objem zásobníku se uvažuje podle projektového předpokladu. - Ztráta tepla zásobníku se v případě uvedení konkrétního výrobního typu zásobníku uvažuje hodnotou uvedenou výrobcem. Ty musí být doloženy. V případě, že v projektu není konkrétní typ zásobníku uveden, postupuje se podle TNI 73 0331:2013, odst. A.3.2, dle projektem specifikovaným obecným typem solárního kolektoru. - Ztráta tepla rozvodů TV se uvažuje jednotně hodnotou 44,7 Wh/(m.den) pro rozvody teplé vody bez cirkulace a 119 Wh/(m.den) pro rozvody teplé vody s cirkulací. - Délka rozvodů se stanovuje buďto přesně podle projektové dokumentace (musí být doloženo) nebo zjednodušeně podle ČSN EN 15316-3-2, odts. D.2.2: Decentralizovaný systém přípravy a distribuce teplé vody Typ potrubního vedení teplé vody Úsek L V [m] Úsek L S [m] Úsek L SL [m] Délka cirkulačního potrubí Délka hlavního rozvodného potrubí Délka samostatné přípojky, pouze pro připojení přilehlých místností se společnou instalační stěnou Délka samostatné přípojky pro všechny ostatní případy - L V vodorovný rozvod od zdroje tepla k hlavním potrubím rozvodu [m] - L S hlavní potrubí rozvodu [m] - L SL jednotlivá přípojná potrubí k výtokovým armaturám [m] Pozn.: V určitých instalacích se nemusí vyskytovat všechny tři úseky. 13/16 v.01

Kde: - L B je největší délka budovy, (m); - B B největší šířka budovy, (m); - n f počet vytápěných podlaží; - h f výška podlaží, (m). Decentralizovaný systém přípravy a distribuce teplé vody Typ potrubního vedení teplé vody Jednotka Typ L SL Délka potrubí pro jednu výtokovou armaturu v místnosti, např. od ohřívače pod kuchyňskou linkou k armatuře Délka potrubí pro více než jednu výtokovou armaturu v místnosti, např. v koupelně Délka potrubí pro více než jednu výtokovou armaturu v přilehlé místnosti se společnou instalační stěnou Délka potrubí pro ústřední přívod v rámci bytové jednotky kde A N je podlahová plocha z celkových vnitřních rozměrů v m 2 [m] [m] [m] [m] 8. Stanovení měrné neobnovitelné primární energie Stanovení měrné neobnovitelné primární energie se uvažuje podle vyhl. č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. D. Protokol výpočtu měrné roční potřeby tepla na vytápění, průměrného součinitele prostupu tepla a měrné neobnovitelné primární energie: 1) Výčet norem, podle kterých je výpočet proveden 2) Jméno zpracovatele 3) Datum zpracování výpočtu (den/měsíc/rok) 4) Okrajové klimatické podmínky - počet dnů v měsíci - teplotu exteriéru [ C] - množství slunečního záření [MJ/m 2 nebo kwh/m 2 ] 5) Počet zón v budově 6) Celková energeticky vztažná plocha [m 2 ] 7) Podlahová plocha z celkových vnitřních rozměrů pro potřeby výpočtu dodané energie ve vztahu k měrným parametrům vyjádřeným k podlahové ploše [m 2 ] 8) Vnitřní návrhové teploty [ C] 9) Vnitřní tepelná kapacita [kj/(m 2.K)] 10) Vnitřní tepelné zisky - od osob měrné tepelné zisky [W/m 2 ], časový podíl [%] - z vybavení měrné tepelné zisky [W/m 2 ], časový podíl [%] - z osvětlení osvětlenost [lx], účinnost osvětlení [%], příkon osvětlení [W/(m 2.lx)] 14/16 v.01

11) Počet osob zaokrouhlený na jedno desetinné místo 12) Vnitřní objem vzduchu v zóně [m 3 ] 13) Typ větrání (přirozené/nucené) - přirozené o násobnost výměny vzduchu [1/h] - nucené o objemový tok vzduchu [m 3 ] o násobnost výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50Pa [m 3 /h] o součinitel větrné expozice - e [-] o součinitel větrné expozice - f [-] o účinnost zpětného získávání tepla [%] 14) Vypsání neprůsvitných konstrukcí s uvedením - plochy dané konstrukce [m 2 ] - součinitel prostupu tepla [W/(m 2.K)] - korekční činitel b [-] - tepelný tok prostupem [W/K] 15) Vypsání nevytápěných prostorů s uvedením - název nevytápěného prostoru - objem vzduchu [m 3 ] - násobnosti výměny vzduchu [1/h] - vypsání konstrukcí na rozhraní vytápěného a nevytápěného prostoru s uvedením plochy dané konstrukce [m 2 ] a součinitel prostupu tepla [W/(m 2.K)] - vypsání konstrukcí na rozhraní nevytápěného prostoru a exteriéru s uvedením plochy dané konstrukce [m 2 ] a součinitel prostupu tepla [W/(m 2.K)] - měrný tepelný tok mezi vytápěným a nevytápěným prostorem [W/K] - měrný tepelný tok mezi nevytápěným prostorem a vnějším prostředím [W/K] - redukční činitel b podle ČSN EN ISO 13 789:2009 [-] - tepelný tok prostupem nevytápěného prostoru [W/K] 16) Vypsání konstrukcí ve styku se zeminou s uvedením - název konstrukce - typ konstrukce - všechny vstupní informace potřebné k výpočtu daného typu konstrukce podle ČSN EN 13 370:2009 - ustálený tepelný tok zeminou [W/K] 17) Vypsání průsvitných konstrukcí s uvedením - orientace - plochy dané konstrukce [m 2 ] 15/16 v.01

- součinitel prostupu tepla [W/(m 2.K)] - korekční činitel b [-] - celkový činitel prostupu solární energie [-] - korekční činitel rámu [-] - korekční činitel stínění [-] 18) Lineární a bodové tepelné vazby [W/(m 2.K)] 19) Celkové tepelné ztráty po měsíci [GJ nebo kwh] 20) Celkové solární zisky po měsíci [GJ nebo kwh] 21) Celkové vnitřní tepelné zisky po měsíci [GJ nebo kwh] 22) Celkové tepelné zisky po měsíci[gj nebo kwh] 23) Využití tepelných zisků [-] 24) Potřeba tepla na vytápění po měsíci [GJ nebo kwh] 25) Měrná roční potřeba tepla na vytápění [kwh/(m 2.rok)] zaokrouhlena na celé číslo 26) Celkový tepelný tok prostupem obálky budovy [W/K] 27) Celková plocha obálky budovy [m 2 ] 28) Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy [W/(m 2.K)] zaokrouhlený na dvě desetinná místa 29) Referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy [W/(m 2.K)] zaokrouhlená na dvě desetinná místa 30) Dodaná a pomocná energie na vytápění, chlazení, úpravu vlhkosti, nucené větrání, osvětlení, přípravu teplé vody 31) Rozdělení dodané energie na vytápění, chlazení, úpravu vlhkosti, nucené větrání, osvětlení, přípravu teplé vody a pomocné energie podle energonositelů, k nim přiřazené faktory primární energie a výsledné hodnoty neobnovitelné primární energie 32) Měrná neobnovitelná primární energie za rok [kwh/(m 2.rok)] zaokrouhlena na celé číslo 16/16 v.01