10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA Mladecko je právě díky lesním porostům vyhledávanou rekreační oblastí. Poslední desáté zastavení seznamuje návštěvníky s rostlinami i živočichy typickými pro tento ekosystém. Už jen lesní cestička k zastavení nabízí paletu lesních květin, kapradiny po stranách a pohledy do krásného smíšeného lesa se smrky, vysokými borovicemi a různými keři. Samotný altán poskytne vhodné místo pro odpočinek, kde si skupinka přírodovědců může rozložit a určovat nasbírané přírodniny. Některé naše kulturní lesy jsou smíšené, listnaté dřeviny jsou zde zbytkem původního lesa. Les je společenstvím rostlin, které se vyznačují výraznou patrovitostí. Projevuje se nejen viditelně nad zemí, ale i v rozložení kořenového systému. Les blízký původnímu lesu je obvykle několikapatrový. I v tomto smíšeném lese můžeme zřetelně rozlišit jednotlivá patra. Nízké patro je tvořeno mechorosty a lišejníky. Na kamenech najdeme misničky a terčovníky a mezi mechy je běžný ploník, měřík a prutník. Nad ním je patro bylinné, ve kterém rostou kapraďorosty jako kapraď samec a papratka samičí. Mezi krytosemennými rostlinami jsou rostliny jako žlutě kvetoucí starček, třezalka a pryskyřníky, netýkavka malokvětá, modře kvetoucí zvonky a pomněnky. Hojně zde roste šťavel kyselý a různé druhy trav. Přehlédnout se nedá jedovatá bylina rulík zlomocný. Dále je to patro křovinné, ve kterém roste borůvka, maliník, ostružiník janovec metlatý a bez černý. Nejvyšší patro tvoří listnáče, bříza, jeřáb, duby, osika, u blízkého potůčku olše, jívy. Mezi jehličnany jsou zde borovice lesní, smrk ztepilý a modřín opadavý. Les je zde i vhodným prostředím pro růst hub. Z ptáků zde žijí kosi, drozdi, pěnice, budníčci, sýkory, žluny, strakapoudi, jestřáb a krahujec. Ze savců to jsou srna, prase divoké, liška, jezevec, veverka, kuna lesní, myšice a plši.
Sojka obecná Pěnkava obecná Plšík lískový Plch zahradní Rozlišovací znaky kapradin Prase divoké Feromonový lapač Kdo hodoval na šiškách
Pracovní listy: Ekosystém smíšeného lesa 1. stupeň 1. Prohlédni si výšková patra v lese a říkej, co v nich roste: A. STROMOVÉ B. KEŘOVÉ C. BYLINNÉ D. MECHOVÉ E. KOŘENOVÉ Zvládneš vyluštit, jaké lesy u nás rostou? Vyhledej na internetu, co v kterých lesích roste a co vyjadřují jejich názvy. Č I B U A N É S I L N A T T M Í S E Š É N N Ž L Í U Y R B O E H J I Č L A T N É 2. Zamysli se, jak bychom měli pečovat a chránit les, co jej nejvíce ohrožuje a jaký užitek nám dává. Vytvoř pětilístek na téma: LES :
3. K obrázkům jehličnanů doplň správné názvy podle nápovědy a spoj je se stromem, ke kterému patří: EDEJL IOBOVCRE ŘÍNMOD KRSM 4. Odpovídej na otázky o jehličnanech. Vybarvi písmeno u správné odpovědi: JEHLIČNANY: ANO NE 1. JSOU STROMY KVETOUCÍ Ž Š 2. NEMAJÍ KVĚTY E I 3. PATŘÍ MEZI DŘEVINY V D 4. VŠECHNY JSOU STÁLEZELENÉ U O 5. OBSAHUJÍ VÝTRUSY H T 6. SMRK MÁ KOŘENI VELMI HLUBOKO O A 7. MODŘÍN JE OPADAVÝ V N 8. ŠIŠKY SMRKU VISÍ Z VĚTVE DOLŮ Ý Ě 9. JEDLE NĚKDY CELÁ OPADÁVÁ S Z 10. KVĚTENSTVÍ JEHLIČNANŮ TVOŘÍ ŠIŠKY N M 11. V ŠIŠKÁCH SE TVOŘÍ JEHLICE Y A 12. V ŠIŠKÁCH SE TVOŘÍ SEMENA M K 13. JEHLICE PLNÍ FUNKCI LISTŮ S R 14. NEJDELŠÍ JEHLICE MÁ BOROVICE T S 15. ZRALÉ ŠIŠKY JEDLE NAJDEME POD STROMEM I R 16. DŘEVO BOROVICE MÁ BĚLOŠEDOU KŮRU Y O 17. DŘEVO MODŘÍNU MÁ ČERVENOHNĚDOU BARVU M J 18. O VÁNOCÍCH ZDOBÍ JEHLIČNANY NAŠE DOMOVY Ů Á ŘEŠENÍ TAJENKY:
5. Tajenka: Určitě budeš se mnou souhlasit, že hmyzí svět je fantastický. Zvláště způsobem dorozumívání. Víš, jak se hmyz dorozumívá? Používá zvláštní chemické látky a ty vnímá tykadly. Vylušti křížovku a zjistíš, jak se tyto látky nazývají. 1. jméno nejznámějšího mravence 2. štíhlý brouk s velmi dlouhými tykadly 3. májový brouk; larvy ponravy ožírají kořínky rostlin 4. brouk, který má na hlavě kusadla připomínající parohy 5.samičky kladou dlouhým kladélkem vajíčka housenek 6. brouk žijící pod kůrou stromů a vyžírající lýko 7. největší evropský motýl, 8. motýl ožírající jehličí smrku a borovic 6. Poznáš, o jaký hmyz se jedná:..... (lýkožrout, tesařík, lišaj, lumek, bekyně, roháč)
7. Vymaluj omalovánku, odpověz na otázku a označ správnou odpověď: Čím se živí mravenci? Housenkami, malinami, borůvkami, ostružinami, kamínky, kůrou stromu, jakýmkoliv hmyzem Nejzdravější je smíšený les. V takovém lese jsou listnaté i jehličnaté dřeviny. Žije tam nejvíc různých savců, ptáků a hmyz. Hmyz, který se přemnoží, může škodit. Přemnožení brání hlavně mravenci lesní. Mravenci si stavějí velká mraveniště z jehličí.