a l jsou rozměry POP) viz. obr. 1.

1. (PNP) PNP je oblast kolem hořícího objektu vymezená odstupovými vzdálenostmi, ve kterém existuje riziko šíření požáru z hlediska: sálání tepla od požárně otevřených ploch (POP) v obvodovém či střešním plášti odpadávání hořlavých částí k-cí druhu DP3 (dřevostavby, krovy apod. viz. kapitola 6) Vymezení PNP slouží např.: k eliminaci šíření požáru na sousední objekty (PNP nesmí běžně zasahovat ani na sousední pozemek, pro veřejný pozemek možná výjimka v rámci stavebního řízení) k eliminaci šíření požáru mezi sousedními požárními úseky (např. blízká okna dvou bytů ve vnitřním rohu budovy ve tvaru L ) k posouzení možnosti šíření požáru z horní strany střešního pláště (např. okna ustupujícího podlaží nad posuzovaným střešním pláštěm) pro vyhodnocení, zda nosná k-ce vně objektu (např. předsazený sloup) musí vykazovat požadovanou PO či nikoliv (v PNP musí vykazovat PO) Odstupová vzdálenost je kolmá vzdálenost od POP (nejčastěji oken) k hranici PNP, kde končí nebezpečí přenosu požáru sálavým teplem (tepelný tok 18,5kW/m 2 na hranici PNP), obr. 1. Odstupové vzdálenosti se určují pro každý PÚ samostatně, a to pro každou obvodovou stěnu zvlášť, případně pro jednotlivé POP nebo je lze popř. určit i zjednodušeně pro část fasády, tj. pro více PÚ najednou (v tomto případě by měly mít PÚ podobné požární výpočtové zatížení a do výpočtu uvažujeme jeho nejvyšší hodnotu neracionální výpočet na straně bezpečnosti). 2. Procento požárně otevřených ploch.1 p = [%] p kde: - velikost POP v posuzovaném PÚ [m 2 ] p - celková plocha obvodové stěny PÚ, či průmět střešního pláště [m 2 ] Nejnižší hodnota: p = 4 %! Nedosahuje-li procento POP hodnoty 4%, počítá se odstupová vzdálenost od jednotlivých POP ( p = 1 %, tj. v Příloze 18 h u a l jsou rozměry POP) viz. obr. 1. obr. 1 vymezení požárně nebezpečného prostoru (PNP) 124 KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb 1 / 8

3. Obvodové pláště z hlediska POP Velikost POP ( ) se započítává: a) skutečnou plochou u zcela POP množství uvolněného tepla z hořlavých hmot na vnějším povrchu fasády (viz. kapitola 9.) Q > 35MJ/m 2 za zcela POP se bez dalších průkazů považují také plochy: otvorů buď otevřených nebo uzavřených výplní, která v požadovaném časovém intervalu nesníží hustotu tepelného toku pod 18,5kW/m 2 (tj. nejčastěji okna bez PO s běžným zasklením, které v případě požáru praskne po několika minutách a neomezuje tepelný tok) u kterých není zajištěna PO obvodové stěny či střechy, popř. nevyhovuje mezní stav celistvosti (parametr E) v požadovaném čase PO k-cí obvodových stěn druhu DP3 (dřevostavby, střechy), pokud není zajištěna jejich další ochrana, která sníží hustotu tepelného toku pod 6 kw/m 2 (např. systémová řešení dřevostaveb s oboustranným protipožárním deskovým opláštěním mohou vykazovat PO a mohou být klasifikovány jako požárně uzavřená plocha PUP) b) skutečnou plochou u částečně POP (čpop) množství uvolněného tepla z hořlavých hmot na vnějším povrchu fasády (viz. kapitola 9) 15 < Q 35MJ/m 2 obvodové stěny nebo její části druhu DP1 nebo DP2, které vykazují PO, avšak mají povrch z hmot stupně hořlavosti B až C2 (např. zděná stěna s dřevěným obkladem či zateplovacím systémem s tepelným izolantem z pěnového polystyrenu větších tloušťek viz. příklad, kapitola 9); je-li však vnější povrch z hmot stupně hořlavosti C3, nebo je-li hořlavý obklad obecně na k-ci druhu DP3, posuzuje se pak jako POP za POP se nepovažují a odstupové vzdálenosti se neurčují POP, které jsou v PÚ: v CHÚC bez požárního rizika (Podklad 2, kap. 3 např. chodby, umývárny apod.) kde jsou instalována samočinné hasící zařízení (HZ), k-ce jsou druhu DP1 nebo DP2 a mají vnější povrchovou úpravu z nehořlavých hmot Pokud se vyskytují v PÚ plochy z materiálů o různé hustotě tepelného toku, potom celková POP se určí dle vztahu: = 1 + k 2 2 + k3 3 (poznámka: dosti často = 1 ) kde: 1 - zcela POP obvodové stěny 2 - částečně POP obvodové stěny 3 - POP střešního pláště (následně pak PNP a odstupové vzdálenosti) se stanoví dle kapitoly 5; pokud posuzovaný PÚ má i jiné POP s různou hodnotou tepelného toku, započítá se střešní plášť příslušnou hodnotou dle plochy 3 k 2 ; k 3 - součinitelé poměru hustoty tepelného toku ze sálavých ploch příloha 17 124 KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb 2 / 8

1 k2 2 Pokud > p, potom se celková POP určí dle: = + + 3 k k 3 3 obr. 2 - určení požárně nebezpečného prostoru půdorys a řez pozn. v obr. označena odstupová vzdálenost d jako O 4. Určení odstupových vzdáleností obvodového pláště d [m] dle přílohy 18 (hodnoty se interpolují) a v závislosti na: a) procentu POP p b) hustotě tepelného toku určena pomocí p v u zcela POP se uvažuje p v posuzovaného PÚ, které se zvýší u smíšeného konstrukčního systému o 1kg.m -2 (Podkladu, obr. 3b v), u hořlavého konstrukčního systému dle obr. 3ca o 15kg.m -2 nebo u hořlavého konstrukčního systému dle obr. 3 cb o 25kg.m -2 Dále v příloze 18: l - délka obvodové stěny PÚ [m] h - výška obvodové stěny PÚ [m] u Výpočet odstupových vzdáleností např. do tabulky: č. PÚ rozměry p p h u l p v d POP [m] [m 2 ] [m 2 ] [%] [m] [m] [kg/m 2 ] [m] 1 - stěna jih 1 - stěna západ x x 2 Poznámka: PÚ č. 1 v tab. je např. rohový odstupovou vzdálenost zvlášť pro obě 2 stěny 124 KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb 3 / 8

5. třešní plášť určení POP střešního pláště ( ) střechy jsou POP (kromě konkrétních výjimek uvedených v dalším bodě) s hustotou tepelného toku odpovídajícímu p v = 3 kg/m 2 není-li střecha POP, je nutné zohlednit případné otvory bez PO ve střešním plášti (světlíky, střešní okna apod.), určit odstupovou vzdálenost a vyhodnotit PNP střechy se nepovažují za POP a nevyžadují odstupové vzdálenosti zejména v těchto případech: a) střešní plášť je nad požárním stropem posledního NP, který vykazuje požadovanou PO (vlastní střešní plášť pak nemusí ani vykazovat PO, pokud nad požárním stropem není nahodilé požární zatížení - prostor bez využití) b) požadavky na PO střešního pláště jsou nulové (I. a II. PB), přičemž pv 5 kg/m 2 c) střešní plášť vykazuje požadovanou PO (pro III až VII PB dle Přílohy 8) d) střešní plášť s požárně dělící funkcí DP1, který vykazuje požadovanou PO, přičemž povrchová hořlavá vrstva (krytina, tepelná izolace atd.) při požáru uvolní nejvýše Q 15 MJ/ m 2 (viz. kapitola 9) určení vodorovné odstupové vzdálenosti ( d v ) příloha 17, popř. příloha 18 vynáší se od okraje střešního pláště (např. od kraje římsy obr. 3) výška požárně otevřené plochy hu je vzdálenost mezi nejnižší úrovní střešního pláště a hřebene střechy pokud je sklon střechy < 15, pak h u = 2,m určení svislé odstupové vzdálenosti ( d s ) příloha 17, popř. příloha 18 měří se od horního povrchu střešního pláště (obr. 3) a nepožaduje se vyšší než: 1/ 3 d s = A s kde: s A - plocha půdorysného průmětu střešního pláště [m 2 ] střešní plášť a PNP (posouzení střešního pláště z horní strany): střešní plášť mimo PNP, který má povrchovou vrstvu schopnou šířit požár, se musí členit v ploše pásy min. šířky 2,m nešířící požár (např. B ROOF (t3) viz. dále) na plochy nepřesahující 15m 2 (velkoplošné střechy). Pokud je střešní plášť konstrukcí druhu DPl nebo DP2 a má pouze povrchovou vrstvu z hořlavých hmot (např. živičná krytina na betonovém podkladu) nebere se na povrchovou úpravu zřetel. Pásy mohou být nahrazeny stěnou k-ce druhu DP1 o min. výšce 3mm převyšující střešní plášť, popř. jinou ekvivalentní úpravou bránící šíření požáru. Členit se nemusí střešní pláště vykazující požární klasifikaci B ROOF (t1). střešní plášť v PNP musí splnit některé z následujících kritérií: - je tvořen k-cí druhu DP1 (popř. jen část pláště v PNP) nebo se prokáže, že střešní plášť brání šíření požáru a brání vznícení hořlavých částí k-ce (šíření požáru brání např. skladba zelené střechy, stabilizační vrstva kačírku, pochozí dlažba na ploché střeše, střechy s pálenou nebo betonovou krytinou na latích nebo záklopu, plechová krytina na nehořlavém záklopu např. CETRI) - střešní plášť vykazuje požární klasifikaci B ROOF (t3) Poznámka: požární klasifikace střešních plášťů B ROOF (t1) a B ROOF (t3) viz. přednášky; klasifikaci udávají někteří výrobci střešních povlakových krytin; např. fóliové systémy či 124 KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb 4 / 8

modifikované asfaltové pásy s podkladní vrstvou z minerální izolace mohou být použitelné v PNP) obr. 3 určení požárně nebezpečného prostoru střešního pláště 6. Torní stín odpadávání stavebních konstrukcí druhu DP3 pokud se použijí stavební k-ce druhu DP3 na k-ci obvodového pláště (dřevostavby, krovy apod.), musí se posoudit jejich případné odpadávání při požáru tzv. torzní stín odpadávání k-cí DP3 se nepředpokládá pro obvodové a střešní pláště druhu DP1 a DP2 i když mají např. dřevěný fasádní obklad, dále též u střešních plášťů se sklonem do 45 a u říms s hořlavým obkladem s max. vyložením římsy 1m za líc objektu, u rámů oken a dveří, dřevěných zábradlí, žaluzií apod. torzní stín vymezuje kolem budovy též PNP, kde odstupová vzdálenost d je dána předpokladem odpadávajících hořících částí DP3 pod úhlem 2 od svislé roviny (fasády): d =,36. h [m] kde: h - maximální výška pádu hořlavé části konstrukce měřená od upraveného terénu (u šikmých střešních plášťů se sklonem větším než 45 se výška měří od hřebene) Za výslednou odstupovou vzdálenost d [m] se považuje vždy vyšší hodnota dle předchozích kritérií (sálání tepla nebo odpadávání hořících částí k-cí druhu DP3)! 7. Vyznačení a vyhodnocení odstupových vzdáleností a PNP PNP je dle obr. 1 a 2 dán plochou vedenou v odstupové vzdálenosti d [m] rovnoběžně s POP daného PÚ; po stranách je vymezen válcovými plochami a rovinou, která vychází z hranice POP a svírá úhel 2 s obvodovou stěnou PNP zakreslit do situace (viz. vzorová situace) a lze jej uvažovat jako obalovou křivku PNP jednotlivých POP závěrečné vyhodnocení PNP, tj. zda PNP nezasahuje kam nemá, zda jsou stavební k-ce objektu v PNP vyhovující apod. 8. Umístění nového objektu do PNP jiné budovy a) jsou-li jejich obvodové stěny bez POP a mají nehořlavé povrchové úpravy (množství uvolněného tepla Q = ) 124 KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb 5 / 8

b) výplně otvorů v PNP (např. okna, dveře, světlíky) v obvodovém a střešním plášti musí být řešeny jako protipožární s mezními stavy EI a musí být v případě požáru uzavřeny (tj. samouzavírací mechanismus) c) střešní plášť v PNP viz. kapitola 5 9. Množství uvolněného tepla při požáru j Q = H. M [ MJ. m kde: i= 1 i i 2 ] H i [MJ.kg -1 ] výhřevnost i-tého druhu hořlavé hmoty vnějšího povrchu obvodové stěny M i [kg.m -2 ] plošná hmotnost i-tého druhu látky umístěného na vnějším povrchu obvodové stěny; do této hmotnosti se započítávají všechny hořlavé hmoty, které mohou při požáru postupně ale trvale odhořívat ve směru od vnějšího k vnitřnímu povrchu obvodové stěny j počet druhů hořlavých látek Příklad 1: Železobetonová stěna s kontaktním zateplovacím systémem (KZ) s tepelným izolantem z pěnového polystyrenu tl. 15mm (γ = 3 kg.m -3, H = 39 MJ.kg -1 ), tenkovrstvá nehořlavá omítka se v případě požáru propálí a popraská. Množství uvolněného tepla z polystyrenu: Q 2 2 = H. M = 3.,15. 39 = 175,5 MJ. m Qlim = 15 MJ. m Tato skladba již překračuje limitní hodnotu celkového množství uvolněného tepla 15 MJ.m -2 (kapitola 3) a KZ je nutné zohlednit v PNP budovy (výpočet procenta částečně POP a stanovení odstupových vzdáleností od povrchu zateplovacího systému). Zcela stejně se postupuje např. pro posouzení požární otevřenosti dřevěných obkladů na zděných stěnách (γ d = 4 kg.m -3, H d = 16,75 MJ.kg -1 ). 124 KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb 6 / 8

PŘÍLOHA 16 PŘÍLOHA 17 124 KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb 7 / 8

PŘÍLOHA 18 124 KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb 8 / 8