Praktické využití mapových služeb v rámci tvorby projektových dokumentací

Praktické využití mapových služeb v rámci tvorby projektových dokumentací Informační systémy v ochraně životního prostředí N240001 Ing. Radek Škarohlíd budova A, místnost F06 Radek.Skarohlid@vscht.cz Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta technologie ochrany prostředí Ústav chemie a technologie ochrany prostředí

GIS? GIS = Geografický Informační Systém definice: Organizovaný soubor počítačového hardware, software a geografických údajů (naplněné báze dat) navržený pro efektivní získávání, ukládání, upravování, obhospodařování, analyzování a zobrazování všech forem nejen geografických informací. nejedná se primárně o tvorbu nových mapových podkladů jako takových umožňuje klást kombinované dotazy na vlastnosti objektů s dotazy na jejich polohu a jejich vztah k dalším objektům výstižně a stručně zde

Souřadnicové systémy stručný výstižný popis: Aby bylo možné všem zájmovým bodům Země přiřadit jednoznačnou polohu a zobrazit je v mapě, je třeba zavést souřadnicový systém, ke kterému potom budou všechny uvažované body vztaženy. Systém je charakterizován zvolenou referenční plochou (elipsoidem, koulí, rovinou) a jejími parametry, typem zobrazení referenční plochy na rozvinutelnou plochu, definicí počátku, souřadnicových os a jednotek míry kartézského (pravoúhlého) systému a způsobem vybudování základní trigonometrické sítě. při práci s geoportály v ochraně ŽP S-JTSK, ETRS, WGS 84 podrobněji zde

Vybrané souřadnicové systémy Zdroj: Souřadnicové systémy. Geoportál ČÚZK [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/

Vybrané souřadnicové systémy Zdroj: Souřadnicové systémy. Geoportál ČÚZK [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/

Vybrané souřadnicové systémy Zdroj: Souřadnicové systémy. Geoportál ČÚZK [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/

WMS? WMS = Web Map Service Interface Standard jedná se o standardní protokol, který umožňuje prohlížení georeferencovaných mapových vrstev uložených na specifických serverech na bázi prohlížení WMS je možné za pomoci desktopových aplikací či geoportálů: ESRI ArcGIS Desktop komerční profesionální použití 30 dní free-trial license OpenJUMP opensource aplikace zdarma ke stažení seznam dalšího použitelného zde

Digitalizace map, objekty, pole u map je obvykle při převodu do digitální podoby přistupováno podle údajů, které zobrazují, nebo podle způsobu jejich vzniku a druhu prováděných analýz mapy zjednodušují a překreslují realitu na: objekty svět je prázdný prostor vyplněný počitatelnými objekty s daným umístěním (v prostoru i čase) a o definované velikosti (opět i v čase) pole prostor (svět) je definován jednou nebo několika měřitelnými proměnnými (opět v prostoru i čase) oba koncepty svá opodstatnění, výhody, použitelnost reprezentace reality pomocí objektů: prvky vybraných kategorií (stromy, domy, města, dálnice, státy, hory, auta, zvířata) definovat hranice objektu je nutné ale často chybné - zjednodušené Zdroj: DOSTÁL, Tomáš a Josef KRÁSA. GIS a životní prostředí. Praha: Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství FSv ČVUT v Praze, 2009.

Digitalizace map, objekty, pole objekty podle tvaru (dimenze): 3D objemové, v GIS obvykle nezachycené 2D plochy, ve zjednodušené reprezentaci polygony 1D liniové objekty s tvarem a délkou (nulové šířky) 0D body (podle měřítka domy, či celá města) reprezentace reality pomocí polí: v časoprostoru postupně se měnící proměnná číselně (fyzikálně) definovaná nemusí být pouze plošná, může se měnit podél linií např. hustota dopravy v silniční síti proměnná pole vyjádřena: reálnými čísly (obvykle plynulá změna) např. obsah škodlivin v ovzduší kategoriemi např. půdní typy Zdroj: DOSTÁL, Tomáš a Josef KRÁSA. GIS a životní prostředí. Praha: Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství FSv ČVUT v Praze, 2009.

Základní metody počítačového grafického zobrazení nastíněným způsobům reprezentace prostoru (objekty, pole) odpovídají i základní metody počítačového grafického zobrazení: RASTR --------- VEKTOR v principu mohou být jak pole, tak objekty zobrazeny rastrově i vektorově. V praxi však obvykle RASTR slouží k reprezentaci polí, VEKTOR k popisu objektů Zdroj: DOSTÁL, Tomáš a Josef KRÁSA. GIS a životní prostředí. Praha: Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství FSv ČVUT v Praze, 2009.

Rastry vznikají jako tabulová matrice: prostor je definován pravidelnou sítí bodů (obvykle čtvercovou) = pixely (picture elements, nebo cells = buňky) veškeré prostorové rozdíly jsou vyjádřeny změnou hodnoty atributu přiřazeného každému bodu zdroje rastrových map a jiných obrazových dat jsou: skenování povrch papírové mapy, nebo přímo zemský povrch snímán po řádcích digitální snímání (fotografie) předloha zachycena přímo na rastrovou síť typický zdroj rastrových dat: DPZ, digitální fotogrammetrie základní parametry rastru: rozlišení = reálná velikost jedné buňky/pixelu v zeměpisném prostoru tedy nejmenší plošná informační jednotka, udává maximální podrobnost dané digitální mapy. bitová hloubka = informační atributová podrobnost číselná daná číselným zápisem, vyjadřuje přesnost matematického vyjádření každého pixelu (rovněž nároku pixelu na počítačový prostor) Zdroj: DOSTÁL, Tomáš a Josef KRÁSA. GIS a životní prostředí. Praha: Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství FSv ČVUT v Praze, 2009.

Rastry Zdroj: DOSTÁL, Tomáš a Josef KRÁSA. GIS a životní prostředí. Praha: Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství FSv ČVUT v Praze, 2009.

Vektory vznikají zanesením přesné pozice jednotlivých bodů mapy/obrazu do souřadnic digitálního souboru prostor je definován bezrozměrnými body (vertexy) s přesným (x,y) umístěním linie jako přímé spojnice určeného počtu označených vertexů plochy jsou definovány jako uzavřené obrazce (polygony) určených vertexů zdroje vektorových map: kresba povrch papírové mapy, nebo snímku ručně digitalizován perem s digitálním záznamem pozice bodů vektorizace automatický převod rastru na vektor a následná úprava typický zdroj vektorových dat: CAD projekce, tablet = digitalizace výhodou vektoru je mnohem menší objemová náročnost oproti rastru při popisu omezeného množství objektů vektorové uspořádání vede k přímému propojení objektů s databázovými tabulkami a umožňuje využití vyhledávacích i statistických databázových prostředků. Zdroj: DOSTÁL, Tomáš a Josef KRÁSA. GIS a životní prostředí. Praha: Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství FSv ČVUT v Praze, 2009.

Vektory OBRÁZEK: Reprezentace plošného objektu polygonem, ztráta přesnosti při komprimaci pomocí redukce počtu vertexů Zdroj: DOSTÁL, Tomáš a Josef KRÁSA. GIS a životní prostředí. Praha: Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství FSv ČVUT v Praze, 2009.

Geoportály státní správy pro tvorbu projektu ISOŽP přehled všech geoportálů státní správy zde v našem případě a často v praxi nejvyužitelnějšími, jak z hlediska obsahového, tak z hlediska přehlednosti ovládání jsou: Mapový portál Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Mapové aplikace České geologické služby Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

Obecné pokyny a informace jednotlivé kroky pro tvorbu příloh projektu step-by-step nebudou vzhledem k množství operací v prezentaci uvedeny, bude však vždy uveden odkaz na návod k dané aplikaci berte prosím v potaz, že jediná možnost, jak se v mapové aplikaci zorientovat je se celou aplikací prakticky proklikat

Mapomat http://mapy.nature.cz/ návod: http://webgis.nature.cz/aopkhelp/gis_app_obecne/02_napoveda spouštějte ideálně ve webovém prohlížeči Internet Explorer s nainstalovanou aktuální verzí pluginu Silverlight (v současnosti není podporován ve všech prohlížečích jako Chrome atd.) + výhody: nejkomplexnější služba - nevýhody: jedná se o beta verzi, nízká kvalita exportovatelných souborů

Rozhraní geology.cz http://mapy.geology.cz/ návod: http://mapy.geology.cz/help/manual/navod.html + výhody: vysoká kvalita exportovatelných výstupů - nevýhody: hlášení chyb v případě otevření externích WMS serverů

Přílohy povinný obsah příloha bude mít hlavní titulek Příloha x: Xyxyxyxyxyxyxyxy kromě vyexportovaného druhu mapy (hydrogeologická, geologická atd. atd.) musí příloha v estetickém a přehledném vyobrazení obsahovat také datum exportu, zdrojový portál exportu, název vašeho projektu (Analýza rizik staré ekologické zátěže (SEZ) na lokalitě <dle přidělené varianty>), měřítko v číselném formátu (1:xxxxxxxxx), název vaší firmy vyexportovanou mapu umístěte v Powerpointu do rámečku (Nástroje obrázku - FORMÁT - Ohraničení obrázku) vaši zájmovou lokalitu označte v jednotlivých přílohách např. červeným kroužkem s popiskem zájmová lokalita či zvolte jinou variantu tak, aby byla jasná poloha vámi zpracovávané lokality u přílohy 5 uveďte na první stránce pdf Příloha 5: Výpis katastru potenciálně dotčených pozemků a poté seřaďte jednotlivé výpisy potenciálně impaktovaných pozemků jeden za druhým (ano může to býti obsáhlá příloha)

Zdroje a doporučená literatura Zdroje: DOSTÁL, Tomáš a Josef KRÁSA. GIS a životní prostředí. Praha: Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství FSv ČVUT v Praze, 2009 Souřadnicové systémy. Geoportál ČÚZK [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/ Literatura pro zájemce o problematiku: BRUNCLÍK, Tomáš. INFORMAČNÍ SYSTÉMY V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická. Pardubice, 2013. HŘEBÍČEK, Jiří a Miroslav KUBÁSEK. Environmentální informační systémy. Praha: Institutu biostatistiky a analýz (IBA) MU, 2011.