Alois Kohoutek a kol. Přísevy jetelovin a trav do trvalých travních porostů

Alois Kohoutek a kol. Přísevy jetelovin a trav do trvalých travních porostů METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. 2007

Metodika vznikla za finanční podpory MZe a je výstupem řešení projektu NAZV reg. č. QF 3018 Trvale udržitelný rozvoj všestranných funkcí travních porostů v méně příznivých oblastech (LFA) založený na vhodných způsobech jejich obhospodařování a využívání přežvýkavci s uplatněním evropského modelu multifunkčního zemědělství. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2007 ISBN 978-80-87011-19-5

Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. v Ústavu zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2 Alois Kohoutek, Petr Komárek, Pavel Nerušil, Věra Odstrčilová Přísevy jetelovin a trav do trvalých travních porostů METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha 2007

Přísevy jetelovin a trav do trvalých travních porostů Přísevy do trvalých travních porostů slouží k zavádění jetelovin, trav a na základě speciálních požadavků i bylin na louky a pastviny. Míra propracovanosti a technologického zabezpečení vytvořily z přísevů samostatnou oblast pratotechniky se specifickými technologickými postupy. Cílem přísevů je úspěšné založení a vytvoření produkčnějšího a kvalitnějšího porostu na daném stanovišti s dlouhodobým efektem. Přísevy jetelovin a trav zvyšují výnosy travních porostů a zlepšují nutriční složení píce, zejména zvyšují koncentraci energie v píci (NEL, NEV) a hodnotu PDIE a PDIN a produkci mléka z hektaru. Přisetím vhodných druhů a odrůd trav lze zvýšit koncentraci vodorozpustných cukrů v sušině a tím zlepšit podmínky pro konzervaci travních porostů silážováním. Technologie pásových přísevů zvyšuje úspěšnost zakládání přísevů účinnějším omezováním konkurence a alelopatie původního travního porostu. Direct seeding clovers and grass in to permanent grasslands Strip seeding of grasslands helps to introduce legumes and grasses and, on the basis of special requirements, even herbs into meadows and pastures. The rate of elaboration and technological security created an independent field of pratotechnology with specific technological procedures out of the strip seeding. The aim of strip seeding is successful establishment of a more productive and qualitative grassland at the given site with a permanent effect. The strip seeding of legumes and grasses increases the forage yield and improves the nutritive composition of forage, and especially increases energy concentration in forage (NEL, NEV), PDIE and PDIN values and milk production per hectare. Strip seeding of suitable grass species and varieties can increase concentration of water-soluble sugars in the dry matter and thus improve the conditions for conservation of forage by ensilaging. The technology of strip seeding increases the prosperity of grassland establishment by more effective elimination of competition and allelopathy from the original grass stand. Oponent: Ing. František Kůst

Obsah 1. Úvod...5 2. Vyhodnocení stavu travních porostů před pratotechnickým zásahem metodou IKTTP...7 3. Přísevy travních porostů...8 3.1. Biologie a ekologie přísevů...9 3.2. Pratotechnika přísevů... 13 Literatura... 29 Foto na obálce : Pásový přísev do trvalých travních porostů secím strojem SPP-8 na Valašsku Pastva jalovic v ZD Francova Lhota na pásových přísevech jetelovin

Metodika je určena pro zemědělskou praxi, poradce v oblasti zemědělství, pracovníky ve výzkumu, zemědělském školství a šlechtění. Pro její využití byla uzavřena smlouva se Svazem marginálních oblastí se sídlem Horní Police č.1. SMO doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi. Metodika byla schválena Ministerstvem zemědělství ČR odborem rostlinných komodit pod č.j. 41752/2007-17220. Ministerstvo zemědělství ČR doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi.

1. Úvod Trvalé travní porosty (TTP) zaujímají v České republice (ČR) dle evidence katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního výměru 974 000 ha, tj. 22,8 % ze zemědělské půdy (4 280 000 ha); dle údajů ČSÚ bylo v roce 2006 zemědělsky obhospodařováno 889 000 ha, což je nejvyšší úroveň za posledních pět let. Tím se výrazně snižuje riziko sukcese dřevního náletu a šíření ruderálních plevelů. Poklesem stavů skotu z 1 236 000 ks krav v roce 1990 na 568 tis. ks v roce 2006 došlo ke zhoršení stavu obhospodařování a využívání travních porostů, protože polovina skotu se chová v nížinách. Mléčná užitkovost dojných krav dosáhla 6 542 kg FCM (v roce 2006), přičemž z chovaných plemen je české strakaté zastoupeno 190 000 krav, holštýnské plemeno + ostatní 224 000 krav. Výrazné zvýšení mléčné užitkovosti vyžaduje zvýšení kvality objemných krmiv včetně píce z trvalých travních porostů. Akcent na kvalitu je v současné době o to významnější, že v druhé polovině roku 2007 došlo ke skokovému zvýšení cen obilovin, což výrazně zdražilo cenu koncentrátů pro dojnice, kterých se v průměru ČR spotřebovává 0,30 kg na kg FCM mléka. To je dlouhodobě neudržitelné. Růst cen koncentrátů následně během 2 až 3 měsíců zvedl výkupní cenu mléka o více než 25 %. Obhospodařování a využívání travních porostů se obhajuje třemi rozměry udržitelnosti. Z ekonomického hlediska je zelená píce z travních porostů relativně levným krmivem. Z ekologického nám louky a pastviny nabízí nejlepší ochranu půdy před erozí a vymýváním živin. Navíc hospodaření na travních porostech je způsobem produkce, který se blíží ideálu uzavřeného výrobního cyklu. Ve společenském kontextu je hospodaření na travních porostech typem farmaření nejvhodnějšího výrobním podmínkám na horách a vrchovinách a může takto pomoci osídlovat tyto oblasti. Výhledově budou velmi pravděpodobně tyto důvody pro pod-

poru hospodaření na travních porostech i nadále platné nebo se stanou více opodstatněnými. V kontextu rostoucího počtu obyvatel na Zemi a při zvážení faktu, že rozsah dostupných zemědělských ploch je omezen, je také eticky odůvodněné co nejefektivnější využívání travních porostů. Zemědělská politika zaměřená na travní porosty musí obsahovat řadu dobře vyvážených nástrojů zaměřených na optimální využití převažujících přírodních podmínek. Hospodářská funkce TTP spočívá zejména v zajišťování kvalitní glycidobílkovinné píce pro polygastry a v produkci objemných krmiv. Zemědělské využívání travních porostů se ukazuje z dlouhodobého hlediska nejefektivnější a nejekonomičtější formou jejich obhospodařování. Narušení kontinuity vyvolává vážné krajinotvorné problémy, které se v první fázi projevují změnou botanického složení ve prospěch méněhodnotných trav a bylin a ve druhé fázi nástupem dřevin. Náklady spojené s jejich odstraněním jsou potom podstatně vyšší, než řádné zemědělské využívání. Z celospolečenského hlediska je proto žádoucí udržet v horských a podhorských oblastech trvale udržitelné využívání zemědělské půdy včetně ploch travních porostů. Horší agroekologické podmínky pro výrobu a mimoprodukční funkce travních porostů je třeba kompenzovat zemědělcům z celospolečenských zdrojů. Dlouhodobé podceňování pícninářství v uplynulých 20 30 letech vedlo k podkapitalizování tohoto odvětví zemědělství ve prospěch obilnářství a dalších tržních plodin a při současném stavu zemědělství se obtížně dohání. Potřeba efektivní intenzivní výroby a investice do kvalitní a výkonné mechanizace však již dnes vyvolávají potřebu vyrábět na plochách travních porostů vysoce kvalitní objemná krmiva s vyváženým poměrem živin, což lze zajistit pouze komplexem pratotechnických opatření, zejména výživou a hnojením, zaváděním nových druhů a odrůd, regulací botanického složení a včasnou a rychlou sklizní a konzervací vyprodukované píce. Přísevy do trvalých travních porostů slouží k zavádění jetelovin, trav a na základě speciálních požadavků i bylin na louky a pastviny. Míra propracovanosti a technologického zabezpečení vytvořily z přísevů samostatnou oblast pratotechniky se specifickými technologickými postupy. Cílem přísevů je úspěšné založení a vytvoření produkčnějšího a kvalitnějšího porostu na daném stanovišti s dlouhodobým efektem. 6

V metodice jsou uvedeny nejnovějších poznatky z přesných exaktních a poloprovozních pokusů v ČR s přísevy do travních porostů, zejména s původní technologií pásových přísevů do TTP, vyvinutou ve VS Jevíčko. Značná pozornost je věnována faktorům ovlivňujícím úspěšnost zakládání přísevů do travních porostů, v kteréžto oblasti bylo dosaženo významného pokroku. 2. Vyhodnocení stavu travních porostů před pratotechnickým zásahem metodou IKTTP Před zásahy do travních porostů provádíme vyhodnocení stavu luk a pastvin, abychom mohli navrhnout optimální pratotechnický zásah a způsob jeho provedení. Pro zhodnocení stavu travních porostů je vhodné použít metodu inventarizace a klasifikace travních porostů. Metoda inventarizace a klasifikace trvalých travních porostů (IKTTP) byla vypracována na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a posloužila k vyhodnocení stavu TTP v ČSSR (Očadlík 1973). Aktualizovanou metodiku IKKTTP, doplněnou o poznatky získané za uplynulé období, lze použít pro vyhodnocení stavu travních porostů a doporučit vhodný postup pro zlepšení jejich stavu. Zjišťujeme agroekologické podmínky jednotlivých porostů (půdní, vlhkostní a živinové poměry stanoviště) a aktuální porostovou skladbu a na základě komplexního posouzení doporučujeme vhodný způsob jejich dalšího využívání a zlepšování. IKKTTP zahrnuje následující etapy: 1. Evidenci ploch TTP mapové podklady a přesné výměry pozemků s TTP; 2. Hodnocení stanovištních podmínek část podkladů získáme z mapy BPEJ, popř. komplexního průzkumu půd (půdní a klimatické poměry), výsledků agrochemického zkoušení půd (AZP), zejména zásobu přijatelných živin a půdní reakci, min. 1 x za 6 let, další informace získáme přímo v terénu (svažitost, vláhové poměry, hospodářská poloha aj.); 3. Hodnocení porostové skladby a produkce hodnotíme základní druhy trav, leguminóz a ostatních bylin. Porosty rozdělujeme podle intenzity do jednotlivých kategorií: A intenzivní nad 8,0 t.ha 1 sena, 7

velmi dobrá kvalita píce, zapojený porost, B středně produkční, 40 60 % pokryvnosti kvalitní druhy, C polokulturní porosty s nízkým podílem kulturních druhů (do 40 % pokryvnosti), D plochy se zvláštním režimem hospodaření CHKO, PHO aj. a E porosty v extrémních podmínkách s omezenou možností využívání srázy, hole nad hranicí lesa, nepícninářsky využívané porosty na svazích vodních staveb, náspech silnic aj.; 4. Návrh na zlepšení stanoviště návrhy se týkají úpravy povrchu pozemků (nerovnosti, nálety dřevin, výskyt kamenů), výsadby soliterních dřevin, úpravy vodního režimu a stanovení způsobu a intenzity hnojení; 5. Návrh na zlepšení porostů v případě kvalitních porostů navrhujeme vhodné systémy hnojení a využívání, v případě mezerovitých porostů bez přítomnosti vytrvalých plevelů (širokolisté šťovíky, pcháče aj.) jsou vhodné přísevy travních porostů, v případě většího výskytu ruderálních druhů je nutno aplikovat herbicidy s následným přísevem. V případě zcela nevhodného botanického složení porostu na oratelném stanovišti (vyšší mocnost ornice, bez výrazného podílu skeletu, na menších svazích a na rovinách) přistupujeme k obnově travních porostů s následným výsevem vhodné jetelotravní směsi. 3. Přísevy travních porostů Cílem předložené uplatněné metodiky pro praxi je seznámit její uživatele s poznatky na daném úseku pratotechniky, které byly dosaženy v uplynulých letech ve výzkumu u nás a v zahraničí včetně poloprovozních a provozních výsledků v zemědělských podnicích a rodinných farmách. Přísevy travních porostů slouží k zavádění jetelovin, trav a na základě speciálních požadavků i bylin na louky a pastviny. Míra propracovanosti a technologického zabezpečení vytvořily z přísevů samostatnou oblast pratotechniky se specifickými technologickými postupy. Cílem přísevů je vytvoření produkčnějšího a kvalitnějšího porostu na daném stanovišti s dlouhodobým efektem, v případě zavádění bylin jde o zvýšení druhové pestrosti travního porostu ve vybraných lokalitách. 8

Kriteriem hodnocení degradace pícninářsky využívaného travního porostu je pokles kulturních trav a jetelovin pod 50 %. Přísevy do travních porostů jsou bezorebnou nebo minimalizační technologií ekologicky šetrného obhospodařování travních porostů, která se používá pro zavádění kulturních druhů jetelovin, trav, popř. bylin do travních porostů. Přísevy se používají od konce šedesátých let a od té doby se významně pokročilo ve výzkumu a vývoji technologie přísevů. Technologie přísevů je vhodná k použití jak na stanovištích, kde obnova travních porostů je problematická z ekologických a pratotechnických důvodů, zejména svažitosti pozemků a mělké orniční vrstvy, tak pro vytrvalé travní porosty, z kterých ustoupily málo vytrvalé jeteloviny. Výzkum přísevů do travních porostů se v Československu řešil od počátku sedmdesátých let VÚLP Banská Bystrica, který vyvinul a odzkoušel řadu speciálních strojů pro přísevy do travních porostů, z nichž secí stroj SE-2-024 byl sériově vyráběn a významně ovlivnil další výzkum, vývoj a praktické využití přísevů v České a Slovenské republice. Význam přísevů v budoucnu nepochybně vzroste, protože se jedná o ekologicky šetrnou technologii, kterou lze efektivně využít pro zúrodnění travních porostů a využítí jejich produkčního potenciálu. Přísevy do travních porostů v řadě případů potvrdily svoje opodstatnění v rámci pratotechnických technologií a podaří-li se zahájit výrobu nové generace strojů pro přísevy, mají větší perspektivu než obnova travních porostů. Technologie přísevů je vhodná i pro přísevy bylin do travních porostů pro zvýšení jejich druhové pestrosti. Přísevy do travních porostů jsou vhodné pro všechny typy travních porostů od extenzivních až po intenzivní s výjimkou silně kamenitých a skeletových půd. Obzvláště vhodné je použití přísevů v pásmech hygienické ochrany vod a vodních zdrojů, protože při použití přísevů nehrozí ztráta protierozní a infiltrační schopnosti travních porostů. 3.1. Biologie a ekologie přísevů Základem přísevů je vytvořit pro vyseté osivo podmínky, které vedou ke klíčení osiva a k zapojení vzcházejícího porostu. Mezi základní podmín- 9

ky klíčení patří zajištění teplotního režimu a adekvátního přívodu vody a vzduchu k semenu. Je potřeba zajistit kontakt osiva s půdou, aby mělo dostatek vláhy ke klíčení. Současně je potřeba uložit osivo do optimální hloubky, aby netrpělo vysušováním povrchu půdy. Významným faktorem u travních porostů při přísevech je nadzemní část drnu, která ztěžuje pronikání pracovních orgánů do půdy. Rovněž uvolňování fytotoxických látek z rozkládajících se rostlinných zbytků může retardovat klíčení nebo růst semenáčků. Dalším významným faktorem jsou choroby a škůdci, pro které jsou mladé rostlinné části součástí potravního řetězce. Řada prací prokázala, že exudáty z travních buněk brání klíčení semen a redukují rychlost růstu, prodlužování lístků a tvorbu nadzemních částí rostlin. Ukázalo se, že nadzemní části rostlin produkují více inhibičních látek než kořenové. Exudáty některých hustě setých trav z Nového Zélandu měly alelopatické interakce na klíčící semena a redukovaly růst kořenů a výhonků semenáčků. V extraktech jílku mnohokvětého byly zjištěny toxické látky s molekulární hmotností od 10 000 do 100 000. Zpomalující frakce v roztocích, získaných vyluhováním rozřezaných lístků, obsahovala taniny a příbuzné fenolové sloučeniny jako flavony, flavonoly, katechiny, leukoanthokyanidiny a skořicové kyseliny (Habeshaw 1980). V našich pracích, provedených s lyofilizáty půdních výluhů z několika travních druhů, byly stanoveny a identifikovány fenolické sloučeniny v lyofilizovaných půdních vzorcích z travních porostů metodou HPLC s UV-VIS DAD a MS detekcí po předchozí izolaci a přečištění hrubých extraktů pomocí dvoudimenzionální extrakce na pevné fázi (2D-SPE). Po extrakci a přečištění surových extraktů bylo identifikováno následujících 9 fenolických sloučenin: kyselina p-hydroxybenzoová, kyselina p-hydroxybenzaldehyd, kyselina vanilová, vanilin, kyselina syringová, kyselina p-kumarová, kyselina benzoová, kyselina protokatechová a kyselina ferulová. V práci (Kohoutek a kol. 1998) jsme sledovali alelopatické působení výluhů z půdních vzorků z travních porostů odebraných z 8 vytrvalých travních druhů a z pásových přísevů do travního porostu (4 hloubky) ve čtyřech termínech přísevu na energii klíčivosti, délku hypokotylu a kořenů Trifolium pratense, Vesna, a Festuca arundinacea, Kora. Vodní výluhy z půdních vzorků trav inhibovaly statisticky vysoce významně délku kořene, 10

méně energii klíčivosti a délku hypokotylu. Inhibice délky kořene Trifolium pratense, Vesna (obr. 1) klesala v pořadí Arrhenatherum elatius, Bromus inermis, rodový hybrid HŽ-5-DK, Festuca arundinacea, Alopecurus pratensis, Poa pratensis, Dactylis glomerata, Phalaris arundinacea. Inhibice délky kořene byla statisticky vysoce významná u všech travních druhů oproti kontrole s destilovanou vodou, pouze u Phalaris arundinacea byla inhibice statisticky významná. Délku hypokotylu Trifolium pratense, Vesna, inhibovaly výluhy v pořadí Bromus inermis > Festuca arundinacea > Arrhenatherum elatius > Dactylis glomerata ve srovnání s destilovanou vodou a stimulovaly v pořadí Poa pratensis < Alopecurus pratensis < rodový hybrid HŽ 5 DK < Phalaris arundinacea; snížení délky hypokotylu oproti kontrole s destilovanou vodou bylo vysoce významné u Bromus inermis a zvýšení bylo vysoce významné u Phalaris arundinacea. Energie klíčení byla inhibována v sestupném pořadí Bromus inermis > Festuca arundinacea > Arrhenatherum elatius > Dactylis glomerata > Poa pratensis > Phalaris arun- Délka kořene a hypokotylu (vážený průměr třídy) 5 5.0 4.5 4.04 3.5 3.03 Délka ko ene a hypokotylu (vážený pr m r t ídy) 2.5 2.02 1.5 1.01 0.5 0.00 Arrhenatherum Arrhenatherum elatius Bromus inermis Bromus Orná Orná půda p da TTP prázdná TTP-prázná místa Rodový hybrid Rodový HŽ-5-DK hybrid Festuca arundinacea Festuca Alopecurus Alopecurus pratensis Poa Poa pratensis Dactylis Dactylis glomerata Phalaris Phalaris arundinacea Kontrola - Kontrola voda 70 60 50 40 Energie klí ivosti 30 20 10 Energie klíčivosti Travní druhy 0 a kontroly Délka ko enekořene Délka hypokotylu hypokotylu Energie klí ivostiklíčivosti Travní druhy a kontroly 1. Vliv výluhů z půdních vzorků travních druhů na délku kořene a hypokotylu a energii klíčivosti Trifolium pratense, Vesna, v průměru koncentrací půdních výluhů 11

dinacea > rodový hybrid HŽ 5 DK > Alopecurus pratensis, přičemž snížení energie klíčivosti u Bromus inermis a Festuca arundinacea bylo oproti kontrole (destilovaná voda) statisticky vysoce významné. Dále jsme zjistili statisticky vysoce významné inhibiční působení půdních výluhů v průměru travních druhů na energii klíčení, délku hypokotylu a kořenů Trifolium pratense, Vesna, při zvyšující se koncentraci půdního výluhu. Půdní výluhy z jednotlivých hloubek odběru inhibovaly délku kořenů Trifolium pratense (statisticky vysoce významně) u všech hloubek ve srovnání s destilovanou vodou; délka kořenů Festuca arundinacea byla silně stimulována a to opět statisticky vysoce významně ve srovnání s destilovanou vodou. Výluhy z půdních vzorků odebraných z pásového přísevu do travního porostu ve čtyřech termínech přísevu prokázaly statisticky vysoce významné působení na délku kořenů a délku hypokotylu mezi jednotlivými termíny u obou testovaných druhů. Dosažené výsledky prokázaly, že v travním ekosystému jsou obsaženy specificky účinné látky, které mohou stimulovat či inhibovat počáteční růst a vývoj introdukovaných druhů v závislosti na koncentraci látek obsažených v půdním roztoku. Alelopatické působení travních porostů je významný regulační mechanismus přísevů do travních porostů. Současně se prokázalo, že inhibiční látky jsou rozpustné ve vodě a tedy transportovatelné vodou po dešťových srážkách, což je faktor, který ovlivňuje jejich koncentraci a účinnost v přírodních podmínkách. V suchých letech je inhibice travního porostu vůči přisetým druhům silnější, než v ročnících srážkově bohatších. Na úspěšnost zavádění přísevů a vhodnou technologii pro přísev mají významný vliv celkové roční a zejména vegetační srážky. Rovněž vhodnou přípravou seťového lůžka travního porostu lze inhibiční působení travního porostu snížit, což je zřejmé z výsledků na obrázku 2. Na stanovišti Jevíčko jsme technikou rotačního zpracování drnu na šířku 120 a 240 mm do hloubky 60, 120 a 180 mm přisévali jetel luční Kvarta. Kontrola byl přísev štěrbinovým secím strojem SE-2-024 a orba. Rotační zpracování půdy při stupňující se šířce a hloubce frézování mělo pozitivní vliv na růst a vývoj přisetého jetele lučního, lépe se vyvíjela jak nadzemní, tak i kořenová část rostlin oproti mělkému povrchovému přísevu secím strojem SE-2-024 a v nejrazantnějších variantách se vyrovnalo variantě 12

Obr. 2: Vliv ší ky a hloubky zpracování drnu na r st a vývoj p isetého jetele lu n 2. Vliv šířky a hloubky zpracování drnu na růst a vývoj přisetého jetele lučního Kvarta s orbou. Vedle zlepšených fyzikálních vlastností půdy došlo i k naředění inhibičních látek kořenového systému do půdního profilu, což ve vzájemném působení přispělo k rychlejšímu růstu a vývoji a v konečném důsledku k lepšímu zapojení přísevu. Další výzkumné práce v tomto směru potvrdily oprávněnost tohoto postupu a přispěly k výraznému posunu v řešení problematiky přísevů v ČR a SR. 3.2. Pratotechnika přísevů Přísevy do travních porostů měníme botanické složení přisetého travního porostu v závislosti od složení přísevové směsky a vytrvalosti jetelovinových a travních druhů. V našich podmínkách je hlavním cílem pratotechniky přísevů zavést do travního porostu jeteloviny a vytrvalé produkční travní druhy s vyšší koncentrací energie a vyšším podílem vodorozpustných glycidů. Přiseté jeteloviny poutají činností hlízkových bakterií vzdušný dusík, který je po jejich odumření k dispozici i pro další druhy v travním porostu. Fixační schopnost jetelovin v našich podmínkách dosahuje v přepočtu 150 200 kg.ha 1 N ročně u čistých porostů jetelovin, v případě přísevů je odvislá od podílu jetelovin v porostu. Orientač- 13

ně můžeme kalkulovat, že 1 % jetelovin v travním porostu poutá 3 kg.ha 1 N ročně. 3.2.1. Podíl jetelovin v píci Koncentrace N-látek u jetelovin je vyšší než u běžných druhů trav nebo bylin. Rostoucí podíl jetelovin v píci z TTP vede k vyšší koncentraci N-látek v píci. Čisté porosty jetelovin dosahují koncentraci NL až 250 g na kg sušiny. Zastoupení jetelovin od 10 % zvyšuje koncentraci N-látek v píci z TTP o cca 5 až 7 g.kg 1 sušiny. Travní porost s 30% podílem jetelovin by měl k očekávaným 140 g zajistit dalších 15 g N-látek na kg sušiny, tedy celkem 155 g.kg 1 sušiny. Travní porosty s jetelem lučním, kde podíl jetele dosahuje často i 50 %, dosahují koncentraci N-látek na úrovni 165 až 175 g.kg 1 sušiny. Na včas sklízených a řádně hnojených travních porostech platí pro obsah N-látek následující vzorec (Buchgraber, 2001): 140 g + (hmotnostní procento jetelovin x 0,5 g) = celková koncentrace N-látek v píci 3.2.2. Změny druhového složení přisetých travních porostů po opakovaném přísevu V dlouhodobém pokuse na stanovišti Jevíčko jsme sledovali vliv opakovaných přísevů do původního travního porostu v interakci s hnojením. V letech 1991 (secí stroj SE-2-024), 1996, 2000, 2003 a 2006 (prototyp pro pásové přísevy) jsme přisévali jetelovinotravní směsku s následujícím složením a výsevkem: srha říznačka Niva 4 kg.ha 1, rodový hybrid Felina 12 kg.ha 1, jílek vytrvalý Sport 8 kg.ha 1, jetel luční Kvarta 3 kg.ha 1 (22 kg.ha 1 od 2006) a jetel plazivý Huia 2 kg.ha 1. Přísev byl hnojen následovně: v. č. 1 bez hnojení, v. č. 2 P 30 K 60 hnojení, v. č. 3 N 90 (30 30 30) P 30 K 60, v. č. 4 N 180 (60 60 60) P 30 K 60. Využití porostu bylo třísečné. Z výsledků pokusu vyplývá (obr. č. 3, 4), že přísevem jetelovinotravní směsi dochází k zásadní změně botanického složení porostu ve prospěch přisévaných druhů. V první roce po přísevu se produkce korigované sušiny jetelovin pohybuje v průměru variant od 2 do 4 t.ha 1, přičemž se jednalo převážně o přisetý jetel luční. Podíl přisetých trav dosahuje stabilně 2,5 5,1 t.ha 1 sušiny. Podíl přisetých druhů (jetelovin a trav) v průměru za celou dobu sledování, tj. 16 let, dosáhl 55 %. Hnojení PK má pozitivní vliv na zvyšování podílu jetelovin, 14

Korigovaná produkce sušiny (t.ha 1 ) 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1991 P iseté jeteloviny P iseté trávy Trávy p vodní + nativní druhy 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Roky 3. Podíl přisetých jetelovin a trav na celkové produkci sušiny přisetého travního porostu (přísev 1991, 1996, 2000 a 2006) na stanovišti Jevíčko porost s PK hnojením Korigovaná produkce sušiny (t.ha 1 ) 16 14 12 10 8 6 4 2 0 P iseté jeteloviny P iseté trávy Trávy p vodní + nativní druhy 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Roky 4. Podíl přisetých jetelovin a trav na celkové produkci sušiny přisetého travního porostu (přísev 1991, 1996, 2000 a 2006) na stanovišti Jevíčko porost s N 180 PK hnojením 15

naproti tomu dusíkaté hnojení podíl jetelovin v píci snižuje a to velmi výrazně, protože posiluje konkurenci travních druhů a potlačuje přiseté jeteloviny (obr. 4). Proto při přísevech nedoporučujeme hnojení dusíkem před a ani po přísevu, pouze PK hnojení, u půd dobře zásobených přijatelným draslíkem dostačuje pouze hnojení fosforem. Termín opakovaného přísevu volíme v závislosti na zastoupení přisetého jetele lučního v porostu, za vhodnou hranici považujeme pokles pod 5 %. Při vytrvalosti jetele lučního 2 3 roky opakujeme přísevy každý 3. 4. rok, jsou-li dobře zapojeny trávy z předchozího přísevu, dostačuje přisévat pouze jeteloviny. Důležité je zjištění, že při opakovaných přísevech do travních porostů po 3 4 letech nejsou problémy se snášenlivostí jetelovin, protože fytopatogenní potenciál travních porostů je dostatečně účinný. 3.2.3. Vhodné termíny pro zakládání přísevů jetelovin a trav V průběhu uplynulých deseti let byla provedena řada pokusů s přísevy v různých termínech. Ze zkoušených termínů přísevu jsou nejjistější termíny přísevu na jaře a po první seči, kdy je nejpravděpodobnější dostatek srážek pro vzcházení osiva a zapojení přisetých druhů. Přísevy je však možné provádět v průběhu celého vegetačního období až do poloviny září (tab. 1). Pro zajištění úspěšnosti zakládání přísevů v jednom podniku je vhodné rozložit přísevy do 2 3 termínů s odstupem 3 4 týdny, protože se zvyšuje jistota příchodu srážek (agronomické sucho v našich podmínkách zpravidla nepřekračuje tři týdny, mimořádné sucho v roce 2000 trvalo 35 40 dnů, což je zatím spíše anomálie) po provedeném přísevu. Při volbě termínů pro přísev vycházíme ze znalosti místních klimatických okrsků. Produkce sušiny hospodářského výnosu byla v průměru stanovišť 7,02 t.ha 1 u termínu přísevu na jaře, 6,70 t.ha 1 a 5,68 t.ha 1 u termínu přísevu po druhé seči. Z dosažených výsledků je patrný vliv stanovišť na vytrvalost přisetého jetele lučního Kvarta a vysoké zastoupení jetele lučního (v 1. užitkovém roce 36 74 % z jarního termínu přísevu, 39 66 % z přísevu po první seči a 3 39 % z přísevu po 2. seči) v přisetých porostech na všech stanovištích. Vytrvalost jetele lučního se pohybovala od dvou do čtyř let, kratší byla v nižších polohách na nivních loukách (Jevíčko), delší ve vyšších polohách (Poprad, stanoviště Liptovská Teplička 1020 m n. m.), což souvisí 16

Příloha 1 Přisetý TTP jetelem lučním v ZD Francova Lhota před sklizní, vpravo nepřisetý porost

Příloha 2 Přisetá kostřava rákosovitá 'Kora' na stanovišti jevíčko

Příloha 3 Ing. Tomáš Fajmon (vlevo) s ing. A. Kohoutkem, CSc. vyhodnocují přísevy do TTP

Příloha 4 Úspěšně zapojené pásové přísevy do TTP secím strojem SPP-8 ve VÚCHS s.r.o. Rapotín

1. Podíl jetele lučního Kvarta v přisetých travních porostech (1992) ve třech termínech na stanovištích Jevíčko, Banská Bystrica a Poprad (pokusy na stanovišti Liptovská Teplička, 1020 m n.m.) Termín přísevu Jaro Po první seči Po druhé seči Užitkový rok Podíl přisetého jetele lučního na jednotlivých stanovištích a typech porostů (%) Jevíčko TTP Jevíčko DTP Banská Bystrica Poprad (L. Teplička) Průměr stanovišť 1. 36 48 64 74 56 2. 3 7 30 68 27 3... 29 67 48* Průměr 20 23 41 70 44 1. 39 54 45 66 51 2. 2 9 48 70 32 3... 44 70 57* Průměr 20 32 46 69 42 1. 3 5 24 39 18 2. 3 11 23 53 23 3... 20 60 40* Průměr 3 8 22 50 21 Pozn.: * = průměr ze dvou stanovišť. = nehodnoceno, porost bez jetelovin se zdravotním stavem jetelovin, zejména výskytem chorob z rodu Fusarium na kořenech jetelovin. Pásové přísevy jetele lučního Vesna z roku 1996 a kostřavy rákosovité, Kora, z roku 1997 (příznivé srážkové podmínky pro přísevy v průběhu obou roků) ve čtyřech časových řadách (Jevíčko), resp. třech (Liberec) a to na jaře, po I. seči, po II. seči a přísev v září při úrovni hnojení u jetele lučního P 35 K 100 a kostřavy rákosovité N 180 P 35 K 100 kg.ha 1 č.ž. přinesly další cenné poznatky do problematiky přísevů. Přisetý jetel luční v prvním užitkovém roce se podílel na produkci sušiny sestupně v závislosti od termínu přísevu 7,53 5,80 4,52 a 3,22 t.ha 1 (Jevíčko) a 3,98 6,16 a 5,74 t.ha 1 (Liberec). 17

V případě kostřavy rákosovité (obr. 5) byly všechny termíny přísevů úspěšné, podíl přisetého druhu, hodnocený projektivní dominancí byl v průměru 4 užitkových roků a 4 termínů přísevu 26 % (korigovaná produkce sušiny 2,79 t.ha 1 ) nejlepší v termínech na jaře (23 46 %) a po I. seči (19 51 %, tj. 1,66 5,24 t.ha 1 ), v termínu po II. seči (4 38 %) a v září (2 až 25 %) je podíl přiseté trávy nižší. V prvním užitkovém roce je pochopitelně nejvyšší podíl přiseté trávy z jarního termínu nárůstu, který měl k vývoji celý rok zásevu, podzimní přísev je oproti jarnímu prakticky o rok opožděn a zapojuje se v průběhu prvního užitkového roku. Na rozdíl od jetele lučního se podíl přiseté kostřavy rákosovité v porostu v průměru čtyř roků a termínů přísevu zvyšuje téměř lineárně z 1,07 na 3,97 t.ha 1, tj. z 12 % na 40 %, (v průměru ročně o 0,92 t.ha 1, tj. 8,7 %), protože se jedná o druh s pomalým vývojem v prvních užitkových letech, ale s vysokou vytrvalostí (>20 let). Zařazení vytrvalých trav do směsek pro přísevy má proto velký praktický význam, protože po ústupu jetele lučního nastupují do porostu přiseté vytrvalé trávy. V současné době jsou výzkumně rozpracovány výsevy jetelovin a trav v mimovegetačním období, což umožňuje výsev před zimou, popř. v průběhu zimy a v současné době probíhají poloprovozní pokusy. Výsledky jsou velmi nadějné a bude o nich pojednáno v samostatné publikaci. 3.2.4. Vliv šířky a hloubky frézování na zapojení pásového přísevu Jak již bylo uvedeno v kap. 3.1., hloubka a šířka zpracovaného pásu travního porostu má vliv nejen na růst a vývoj vzcházejících rostlin, ale i na vývoj porostu v letech po přísevu. Pásové přísevy kostřavy rákosovité Kora (viz. 3.2.3.) seté na stupňovanou šířku a hloubku frézování 50, 100, 150 a 200 mm při rozteči řádků 450 mm zlepšují podmínky nejen pro vzcházení osiva po přísevu, ale v průběhu 4 5 let (obr. 6) každé zvětšení šířky a hloubky o 50 mm ze zásevů 1996 a 1997 vysoce významně zvyšuje korigovanou produkci sušiny přisetého druhu v případě šířky frézování o 0,83, resp. 0,81 t.ha 1, v případě hloubky frézování o 0,27, resp. 0,44 t.ha 1. Korigovaná produkce sušiny po pásových přísevech na šířky a hloubky > 100 mm je 2 3 x vyšší než po mělkém povrchovém přísevu secím strojem SE-2-024. 18