ÚZEMNÍ PLÁN OBCE PROSTŘEDNÍ BEČVA PRŮZKUMY A ROZBORY I. TEXTOVÁ ČÁST ÚPD: Územní plán obce Prostřední Bečva průzkumy a rozbory pořizovatel: Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm objednatel: zhotovitel: zodp. projektant: Obec Prostřední Bečva, č. p. 272, 756 56 Prostřední Bečva (IČ: 00304221) Ing. arch. Pavel Pazdziora, Slovanská 10, 7411 01 Nový Jičín (IČ: 60016795), tel.: 556 707 923, 556 702 471, 777 289 525, E-mail: architekt@pazdziora.cz, internet: www.pazdziora.cz Ing. arch. Pavel Pazdziora, autorizovaný architekt ČKA č. 02717 otisk autorizačního razítka: č. vyhotovení: celkem vyhotovení: 3 č. zakázky: 200744 datum vypracování: podpis: XII./2009 datum tisku VII./2010
Č lenění dokumentace I. TEXTOVÁ ČÁST ÚP A. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C. OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ II. GRAFICKÁ ČÁST ÚP 1. VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ M 1: 5000 2. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ M 1: 5000 3. VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ M 1: 5000 4. VÝKRES ZÁVAD, STŘETŮ A PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚP M 1: 5000 Svazek ÚP obsahuje: A. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ...5 A.1. Základní údaje...5 A.1.1. Uspořádání dokumentu...5 A.1.2. Pojmy...5 A.1.3. Podklady...11 A.1.4. Vymezení řešeného území...13 A.2. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ...13 A.2.1. Širší vztahy...13 A.2.2. Základní charakteristika sídla...14 A.3. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE HODNOT ÚZEMÍ...15 A.3.1. Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty...15 A.3.1.1. Historický vývoj...15 A.3.1.2. Vývoj urbanistické struktury...16 A.3.1.3. Kulturní hodnoty s legislativní ochranou...17 A.3.1.4. Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty lokálního významu...17 A.3.2. Přírodní hodnoty...18 A.3.2.1. Přírodní hodnoty s legislativní ochranou...18 A.3.2.2. Přírodní hodnoty lokálního významu...19 A.3.3. Enviromentální hodnoty...20 A.3.3.1. Enviromentální hodnoty lokálního významu...20 A.3.4. Civilizační hodnoty...21 A.4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ...22 A.4.1. Ochrana kulturního dědictví...23 A.4.1.1. Památková zóna, rezervace...23-1 -
A.5. A.4.1.2. Národní kulturní památky...23 A.4.1.3. Nemovité kulturní památky...23 A.4.1.4. Archeologie...23 A.4.1.5. Válečné hroby a pohřebiště, pietní místa...23 A.4.2. Ochrana přírody...23 A.4.2.1. Obecná ochrana přírody...23 A.4.2.2. Zvláště chráněná území...26 A.4.2.3. Památné stromy...26 A.4.2.4. Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů...26 A.4.3. A.4.4. A.4.5. A.5.1. A.5.2. A.5.3. A.5.4. Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek...27 Ochrana dopravní a technické infrastruktury...28 Ostatní limity...29 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ...29 Záměry kraje...29 Záměry dle rozvojových programů kraje...30 Ostatní záměry...31 Záměry na změnu využití území...31 A.5.4.1. Plochy bydlení individuální...31 A.5.4.2. Plochy rekreace...33 A.5.4.3. Plochy občanského vybavení...34 A.5.4.4. Plochy sportu...34 A.5.4.5. Plochy veřejných prostranství...35 A.5.4.6. Plochy sídelní zeleně...35 A.5.4.7. Plochy dopravy...35 A.5.4.8. Plochy smíšeného využití...36 A.5.4.9. Plochy výroby a skladování...36 A.5.4.10. Plochy vodní a vodohospodářské...36 A.5.5. A.5.6. Ostatní záměry v území...37 Shrnutí...38 B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ...40 B.1. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB...40 B.1.1. Horninové prostředí a geologie...40 B.1.1.1. Seznam geologických rizik na katastru obce Prostřední Bečva...41 B.1.2. Vodní režim...42 B.1.2.1. Hydrologické poměry...42 B.1.2.2. Vodní toky a nádrže...42-2 -
B.1.2.3. Vodní útvary...43 B.1.2.4. Extravilánové vody...44 B.1.3. Hygiena životního prostředí...44 B.1.3.1. Klimatické poměry...44 B.1.3.2. Ovzduší...45 B.1.3.3. Voda...45 B.1.3.4. Půda...46 B.1.3.5. Radioaktivita zemského povrchu...46 B.1.3.6. Hluk...47 B.1.4. Ochrana přírody a krajiny...48 B.1.4.1. Základní charakteristika...48 B.1.4.2. Oblasti a místa krajinného rázu...48 B.1.4.3. Územní systém ekologické stability...48 B.1.5. Zemědělský půdní fond...56 B.1.6. Pozemky určené k plnění funkce lesa...57 B.1.7. Dopravní infrastruktura...58 B.1.7.1. Železniční doprava...58 B.1.7.2. Silniční doprava...58 B.1.7.3. Veřejná doprava...59 B.1.7.4. Nemotorová doprava...59 B.1.7.5. Statická doprava (doprava v klidu)...59 B.1.7.6. Dopravní zařízení...59 B.1.7.7. Hospodářská doprava...59 B.1.7.8. Intenzity dopravy...59 B.1.7.9. Ochranná pásma...60 B.1.7.10. Letecká doprava...60 B.1.7.11. Vodní doprava...60 B.1.8. Technická infrastruktura...60 B.1.8.1. Vodní hospodářství...60 B.1.8.2. Energetika, spoje...64 B.1.9. Nakládání s odpady...66 B.1.10. Občanské vybavení...67 B.1.10.1. Vzdělávání a výchova...67 B.1.10.2. Sociální služby...67 B.1.10.3. Zdravotní služby...68 B.1.10.4. Kultura...68 B.1.10.5. Veřejná správa...68-3 -
B.1.10.6. Ochrana obyvatelstva...68 B.1.10.7. Tělovýchova a sport...68 B.1.10.8. Obchodní prodej, služby...68 B.1.10.9. Ubytování a stravování...69 B.1.10.10. Církevní zařízení...69 B.1.10.11. Veřejná pohřebiště...69 B.1.11. B.1.12. B.1.13. B.1.14. B.1.15. Veřejná prostranství...70 Sociodemografické podmínky...70 Bydlení...71 Rekreace...72 Hospodářské podmínky...73 B.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ...74 B.2.1. B.2.2. B.2.3. Analýza silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území (SWOT analýza)...74 Požadavky na řešení vyplývající z ÚAP...78 Vyhodnocení...81 C. OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ...82 C.1. C.2. C.3. C.4. C.5. C.6. ZÁVADY V URBANISTICKÉ STRUKTUŘE A VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ...82 ZÁVADY V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE...82 ZÁVADY V TECHNICKÉ INFRASTRUKTUŘE...83 HYGIENICKÉ ZÁVADY A RIZIKA NARUŠENÍ HODNOT ÚZEMÍ...83 ZÁVADY VE VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY...83 PROBLÉMY A STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ...84-4 -
A. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE A.1.1. Uspořádání dokumentu Část A Část B Část C dosavadní stupeň rozvoje území hodnoty území, jejich základní charakteristika, ochrana legislativní a ochrana, která by měla být zakotvena v územním plánu záměry na změnu funkčního využití území vyplývající především z polohy ve struktuře osídlení, širších vztahů a požadavků obce analýza udržitelnosti rozvoje dle tří základních pilířů - prostředí (horninové prostředí, vodní režim, ochrana přírody a krajiny, zemědělská půda, pozemky určené k plnění funkce lesa, hygiena prostředí), společnost (sociodemografické podmínky, bydlení, veřejná infrastruktura) a hospodářství (hospodářské podmínky, podnikatelská aktivita) vzájemná vyváženost tří základních pilířů - prostředí, společnosti a hospodářství okruhy problémů k řešení A.1.2. Pojmy Legislativa Základní pojmy jsou převzaty ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. Jsou respektovány pojmy z vyhlášky č. 500 O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ze dne 10. 11. 2006 a vyhlášky č. 501 O obecných požadavcích na využívání území ze dne 10. 11. 2006. Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je členěn na tři základní pilíře: hospodářský rozvoj kvalitní životní podmínky - 5 -
sociální soudržnost Hodnoty území Dosavadním vývojem byly vytvořeny v území tyto hodnoty: kulturní, urbanistické a architektonické přírodní enviromentální civilizační Při aktualizaci ÚAP bude sledován soulad těchto hodnot území. Pojmy index růstu - změna počtu obyvatel - poměr počtu obyvatel v r. 2001/ počtu obyvatel v r. 1991 věkový index - poměr počtu obyvatel v předproduktivním věku k počtu obyvatel v poproduktivním věku (nad 60 let) index stáří - poměr počtu obyvatel nad 65 let k počtu obyvatel v předproduktivním věku index vzdělanosti 1) procentuální zastoupení obyvatelstva se středoškolským vzděláním, 2) procentuální zastoupení obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním Zkratky Seznam používaných zkratek PÚR ČR Politika územního rozvoje ČR EA ekonomicky aktivní obyvatelstvo ÚAP územně analytické podklady ČS čerpací stanice UO urbanistický obvod - statistická jednotka ÚV úpravna vody ÚPD územně plánovací dokumentace ATS automatická tlaková stanice ÚPO územní plán obce ČOV čistírna odpadních vod ÚP územní plán PHO pásmo hygienické ochrany VÚC velký územní celek VKP významný krajinný prvek SÚ sídelní útvar PP přírodní památka US územní studie/urbanistická TR trafostanice studie SEA strategické posouzení koncepce HG hromadná garáž z hlediska životního prostředí ÚSES územní systém ekologické stability PS parkovací stání VVN VN NN vedení el. energie s velmi vysokým napětím vedení el. energie s vysokým napětím vedení el. energie nízkého napětí RG JÚ ZPF řadová garáž jímací území zemědělský půdní fond - 6 -
VTL vysokotlaký plynovod PUPFL lesní půdní fond pozemky určené k plnění funkcí lesa STL středotlaký plynovod ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav NTL nízkotlaký plynovod k. ú. katastrální území RS regulační stanice ZSJ základní sídelní jednotka SKAO stanice katodové ochrany RD rodinný dům VDJ vodojem Seznam jevů obsažených v průzkumech a rozborech ÚP obce Prostřední Bečva (ÚAP dle přílohy vyhlášky č. 500/2006) Řádek číslo Sledovaný jev Nachází se v řešeném území 1. zastavěné území ano 2. plochy výroby ano 3. plochy občanského vybavení ano 4. plochy k obnově nebo opětovnému využití ano znehodnoceného území 5. památková rezervace včetně ochranného pásma nenachází se 6. památková zóna včetně ochranného pásma nenachází se 7. krajinná památková zóna nenachází se 8. nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, nenachází se včetně ochranného pásma 9. nemovitá národní kulturní památka, popřípadě ano soubor, včetně ochranného pásma 10. památka UNESCO včetně ochranného pásma nenachází se 11. urbanistické hodnoty ano 12. region lidové architektury nenachází se 13. historicky významná stavba, soubor nenachází se 14. architektonicky cenná stavba, soubor ano 15. významná stavební dominanta ano 16. území s archeologickými nálezy nenachází se 17. oblast krajinného rázu a její charakteristika ano 18. místo krajinného rázu a jeho charakteristika ano 19. místo významné události nenachází se 20. významný vyhlídkový bod ano 21. územní systém ekologické stability ano, bude aktualizováno a zpřesněno v konceptu ÚP 22. významný krajinný prvek registrovaný, pokud není nenachází se - 7 -
vyjádřen jinou položkou 23. významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou vymezeny pouze lesní porosty a vodní plochy a toky 24. přechodně chráněná plocha nenachází se 25. národní park včetně zón a ochranného pásma nenachází se 26. chráněná krajinná oblast včetně zón ano 27. národní přírodní rezervace včetně ochranného ano pásma 28. přírodní rezervace včetně ochranného pásma nenachází se 29. národní přírodní památka včetně ochranného nenachází se pásma 30. přírodní park nenachází se 31. přírodní památka včetně ochranného pásma nenachází se 32. památný strom včetně ochranného pásma nenachází se 33. biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO nenachází se 34. NATURA 2000 - evropsky významná lokalita ano 35. NATURA 2000 - ptačí oblast ano 36. lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a nenachází se živočichů s národním významem 37. lesy ochranné ano 38. les zvláštního určení ano 39. lesy hospodářské ano 40. vzdálenost 50 m od kraje lesa ano 41. bonitovaná půdně ekologická jednotka ano 42. hranice biochor ano 43. investice do půdy za účelem zlepšení půdní ano úrodnosti 44. vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ano ochranných pásem 45. chráněná oblast přirozené akumulace vod ano 46. zranitelná oblast není vymezena 47. vodní útvar povrchových, podzemních vod ano 48. vodní nádrž nenachází se 49. povodí vodního toku, rozvodnice ano 50. záplavové území ano 51. aktivní zóna záplavového území není stanoveno 52. území určené k rozlivům povodní není stanoveno 53. území zvláštní povodně pod vodním dílem ano 54. objekt/zařízení protipovodňové ochrany nenachází se 55. přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody nenachází se včetně ochranných pásem 56. lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa nenachází se - 8 -
57. dobývací prostor nenachází se 58. chráněné ložiskové území ano 59. chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské nenachází se kůry 60. ložisko nerostných surovin ano 61. poddolované území ano 62. sesuvné území a území jiných geologických rizik ano 63. staré důlní dílo nenachází se 64. staré zátěže území a kontaminované plochy ano 65. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší nenachází se 66. odval, výsypka, odkaliště, halda nenachází se 67. technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma aktualizováno dle mapového podkladu a skutečnosti 68. vodovodní síť včetně ochranného pásma aktualizováno dle mapového podkladu a skutečnosti 69. technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma 70. síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma 71. výrobna elektřiny včetně ochranného pásma nenachází se 72. elektrická stanice včetně ochranného pásma aktualizováno dle mapového podkladu a skutečnosti 73. nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma 74. technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma 75. vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma 76. technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma aktualizováno dle mapového podkladu a skutečnosti nenachází se ano nenachází se 77. ropovod včetně ochranného pásma nenachází se 78. produktovod včetně ochranného pásma nenachází se 79. technologický objekt zásobování teplem včetně nenachází se ochranného pásma 80. teplovod včetně ochranného pásma nenachází se 81. elektronické komunikační zařízení včetně ano ochranného pásma 82. komunikační vedení včetně ochranného pásma ano 83. jaderné zařízení nenachází se 84. objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo nenachází se B s umístěnými nebezpečnými látkami 85. skládka včetně ochranného pásma nenachází se 86. spalovna včetně ochranného pásma nenachází se 87. zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně nebezpečného odpadu nenachází se - 9 -
88. dálnice včetně ochranného pásma nenachází se 89. rychlostní silnice včetně ochranného pásma nenachází se 90. silnice I. třídy včetně ochranného pásma ano 91. silnice II. třídy včetně ochranného pásma ano 92. silnice III. třídy včetně ochranného pásma ano 93. místní a účelové komunikace ano 94. železniční dráha celostátní včetně ochranného nenachází se pásma 95. železniční dráha regionální včetně ochranného nenachází se pásma 96. koridor vysokorychlostní železniční trati nenachází se 97. vlečka včetně ochranného pásma nenachází se 98. lanová dráha včetně ochranného pásma nenachází se 99. speciální dráha včetně ochranného pásma nenachází se 100. tramvajová dráha včetně ochranného pásma nenachází se 101. trolejbusová dráha včetně ochranného pásma nenachází se 102. letiště včetně ochranných pásem nenachází se 103. letecká stavba včetně ochranných pásem nenachází se 104. vodní cesta nenachází se 105. hraniční přechod nenachází se 106. cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka cyklostezka 107. objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného nenachází se pásma 108. vojenský újezd nenachází se 109. vymezené zóny havarijního plánování ano 110. objekt civilní ochrany ano 111. objekt požární ochrany ano 112. objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České nenachází se republiky 113. ochranné pásmo hřbitova, krematoria ano 114. jiná ochranná pásma ano 115. ostatní veřejná infrastruktura ano 116. počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 117. zastavitelná plocha 118. jiné záměry ano 119. další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území ano, vlastní průzkum - 10 -
A.1.3. Podklady Mapové podklady název zdroj datum poznámky ÚKM Zlínského kraje Zlínský kraj 2009 Územně analytické podklady Zlínský kraj 2009 ÚKM Zlínského kraje Zlínský kraj 2009 Katastrální mapa Český úřad zeměměřický a katastrální 2009 Územně plánovací dokumentace název zhotovitel datum poznámky Zásady územního rozvoje Zlínského kraje ÚP SÚ Prostřední Bečva (vč. změn) Ing. arch. Ludmila Konečná a další zhotovitelé Atelier T-plan, s. r. o. 2008 vydané zastupitelstvem Zlínského kraje dne 10. 9. 2008 pod č. usn. 0761/223/08 1992-2008 Ostatní podklady název zhotovitel datum poznámky Dokumentace zpracovaná v rámci ČR a kraje Politika územního rozvoje ČR MMR ČR 2006 schváleno usnesením vlády ČR č. 651 dne 17. 5. 2006 Generel dopravy Zlínského kraje Udimo, spol. s r.o., Ostrava 2003 Mapový podklad BPEJ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, V.V.I., Praha 2009 Mapové podklady geologických rizik Geofond ČR 2009 Kanalizace Informace obce, Plán rozvoje vodovodu a kanalizací Zlínského kraje 2004 Byl schválen zastupitelstvem Zlínského kraje dne 27. 10. 2004 pod č. usn. 770/Z26/04. Generel dopravy ZK Zlínský kraj 2007 Část návrh výhledové koncepce CDZK byla schválena zastupitelstvem Zlínského kraje dne 23. 6. 2007 pod č. usn. 656/ZZ4/04 Obecně závazná vyhláška ZK č. 2/2004 Zlínský kraj 2004 Ze dne 22. 9. 2004 o vyhlášení závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje - 11 -
Integrovaný krajský program Zlínský kraj snižování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíků, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje Záplavové území vodního toku Rožnovské Bečvy Územní energetická koncepce Zlínského kraje Vyhlášeno nařízením č. 1/2005 ze dne 7. 11. 2005. Zlínský kraj 2006 Stanovené KÚ Zlínského kraje ze dne 17. 2. 2006, pod č. j. KUZL 8644/2005 ŽPZE-IK. Zlínský kraj Koncepci a strategii ochrany přírody a Zlínský kraj krajiny Technická infrastruktura Vodovod, kanalizace název zdroj datum poznámky Obec Prostřední Bečva, Vodovody a kanalizace Vsetín, a. s. 2009 Elektro ČEZ Distribuce, s. r. o. 2009 Plynovod SMP Net, s. r. o. 2009 Sdělovací vedení Telefónica O2 Czech Republic, a. s. 2009 Územně plánovací dokumentace obce Územní plán sídelního útvaru Prostřední Bečva byl schválen zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 11. 6. 1992. Územní plán sídelního útvaru Prostřední Bečva změna urbanistické části byla schválena zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 19. 2. 1998. Změna 0a byla schválena 20. 4. 1995. Změna 0b byla schválena 19. 10. 1995. Změna č. 1 územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva byla schválena zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 3. 3. 2000. Obecně závazná vyhláška 1/2000 nabyla účinnosti 3. 3. 2000. Změna č. 2 územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva byla schválena zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 18. 4. 2001, pod číslem usnesení 101/04/01. Obecně závazná vyhláška 1/2001 nabyla účinnosti 4. 5. 2001.Změna č. 2 byla schválena 18. 4. 2001. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva byla schválena zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 21. 8. 2002, pod číslem usnesení 152/08/02. Obecně závazná vyhláška 1/2002 nabyla účinnosti 5. 9. 2002. Změna č. 4 územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva byla schválena zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 24. 11. 2004, pod číslem usnesení 69/11/04. Obecně závazná vyhláška 2/2004 nabyla účinnosti 10. 12. 2004. - 12 -
Změna č. 5 územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva byla schválena zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 24. 8. 2005, pod číslem usnesení 90/08/05. Obecně závazná vyhláška 4/2005 nabyla účinnosti 10. 9. 2005. Změna č. 6 územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva byla schválena zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 21. 12. 2006, pod číslem usnesení 12/12/06. Obecně závazná vyhláška 1/2006 nabyla účinnosti 6. 1. 2007. Opatření obecné povahy č. 1/2008 Změna č. 7 územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva bylo vydáno zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 18. 6. 2008 pod číslem usnesení 56/06/08, opatření obecné povahy č. 1/2008 nabylo účinnosti dne 7. 7. 2008. Opatření obecné povahy č. 1/2009 Změna č. 7A územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva bylo vydáno zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 18. 3. 2009 pod číslem usnesení 78/03/09/m, opatření obecné povahy č. 1/2009 nabylo účinnosti dne 6. 4. 2009. A.1.4. Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno katastrálním územím Prostřední Bečva a má rozlohu 2345 ha. A.2. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A.2.1. Širší vztahy Řešené katastrální území obce Prostřední Bečva se nachází ve zvlněném terénu Moravskoslezských Beskyd cca 10 km východně od města Rožnov pod Radhoštěm. Obec Prostřední Bečva leží v severovýchodní části Zlínského kraje, v okrese Vsetín. Prostřední Bečva leží na hlavní ose kraje, je dopravně dobře napojena na ostatní obce kraje a na sousední Slovenskou republiku silnicí I. třídy č. 35 - Hranice n. M. (I/47) - Valašské Meziříčí (I/57) - Rožnov p. R. (I/58) - Hlavatá (I/56) - Makov - Slovensko, která prochází celou obcí. Na - 13 -
západě katastru obce z komunikace odbočuje silnice II. třídy č. 481 do obce Hutisko Solanec. Z centrální části katastru obce z komunikace odbočuje silnice III. třídy č. 01880 do místní části Bácov. Na východě katastru obce z komunikace odbočuje silnice III. třídy č. 04837 (souběžně s katastrální hranicí obce Horní Bečva) na hřeben Pusteven. Obec sousedí s následujícími katastry: k. ú. obec obec s rozšířenou působností Dolní Bečva Dolní Bečva Rožnov pod Radhoštěm Vigantice Vigantice Rožnov pod Radhoštěm Hutisko Hutisko - Solanec Rožnov pod Radhoštěm Solanec pod Soláněm Hutisko - Solanec Rožnov pod Radhoštěm Horní Bečva Horní Bečva Rožnov pod Radhoštěm Čeladná Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Trojanovice Trojanovice Frenštát pod Radhoštěm kraj Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský Moravskoslezský Moravskoslezský pozn. západ západ jih jih východ sever sever Prostřední Bečva je zařazena pod obec s rozšířenou působností (ORP), kterou je město Rožnov pod Radhoštěm. Město Rožnov pod Radhoštěm je pro obec důležité také významnými stávajícími i budoucími vzájemnými vazbami jako je dojížďka za prací, školstvím, kulturou a zdravotnickými zařízeními, státní správou apod., dále spád za rekreací, napojení na technickou infrastrukturu, turistický ruch atd. Vazby řešeného území na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou směrovány zejména na Rožnov pod Radhoštěm a dále na Valašské Meziříčí a Vsetín. Hlavní komunikační systém obce je tvořen stávajícím průtahem silnice I/35, která má v zastavěném území charakter sběrné komunikace. Obec je zásobována vodou vodovodem, který je ve správě obce, z vlastních zdrojů vody. V obci je částečně vybudovaná splašková kanalizace zakončená na ČOV, která leží na k. ú. obce Prostřední Bečva a slouží k likvidaci OV z obce Prostřední Bečva i Horní Bečva. Systém splaškové kanalizace není zatím realizován po celé obci. Obec je zásobována zemním plynem ze STL plynovodu přivedeného od obce Dolní Bečva. Řešené území je zásobováno elektrickou energií venkovním vedením linky VN 62 ze směru Dolní Bečva, která je napojena z TS 110/22 kv Rožnov pod Radhoštěm. Obec je dále zásobena 26 trafostanicemi. A.2.2. Základní charakteristika sídla Prostřední Bečva leží v nadmořské výšce 432 až 1.206 m n. m. (vrchol Čertův mlýn), střed obce cca 464 (občanská vybavenost) 477 (Obecní úřad) m n. m. na jižním okraji Moravskoslezských Beskyd. Samotné sídlo je zasazeno do údolí řeky Rožnovská Bečva a na jeho úbočí stoupající na hřebeny přilehlých hor. Nejvyšším bodem katastru je vrchol Čertův mlýn, který tvoří severní hranici katastru společně s Pustevnami. Jižní hranicí je úpatí solánecké Kyvňačky a hutiské Poskly. Jižní hřeben údolí poté přechází na sousední katastry do pohoří Hostýnsko vsetínské hornatiny. Sídlo je obklopeno hospodářskou půdou plynule přecházející v louky a lesy. Prostřední Bečva je poprvé připomínána počátkem 18. století a má zachovalou původní historickou urbanistickou strukturu rozptýlené zástavby v údolích i na - 14 -
jejich úbočích s novodobými enklávami bydlení, rekreace a občanské vybavenosti převážně v údolí Rožnovské Bečvy. Obec je rozdělena na 4 části Dolní konec, střed, Bacov a Kněhyně. V centru obce je možnost sportovního vyžití - Sportovně rekreační areál - u Zavadilky. K dispozici je tu tenisový kurt s umělým povrchem, cvičná tenisová stěna, volejbalové hřiště a požární nádrž vhodná ke koupání. V této lokalitě jsou také restaurace Zavadilka a Valašský šenk Zavadilka. Mezi těmito restauracemi se nachází areál, kde se v letním období konají různé kulturní akce. Ve středu obce je hřiště TJ Sokol Prostřední Bečva. V Domě služeb jsou ordinace lékařů, je zde umístěna pošta, holič a prodejna s textilem. V budově je také umístěna výdejna léčiv. Vedle Domu služeb je prodejna základních potravin i drogerie. Také v ostatních částech obce Bacov a Kněhyně jsou prodejny se smíšeným zbožím. V roce 2001 byl dostaven a vysvěcen kostel, který je novou dominantou obce. U kostela byl vybudován v roce 2002 místní hřbitov. V současnosti je obec Prostřední Bečva jedním z nejvýznamnějších rekreačních středisek v oblasti Beskyd. Areál Pusteven, který je součástí katastru obce na severním okraji, tvoří soubor dřevěných horských staveb z let 1891-1900 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Je to především Maměnka a Libušín, které jsou zapsány jako národní kulturní památka. Nejstarším objektem je chata Šumná, do areálu patří i moderní hotel Tanečnica. Na území obce je přírodní rezervace Pod Juračkou, v prostoru Čertových mlýnů a Kněhyně. V zimním období je možnost využít několik lyžařských vleků v areálu Pustevny. Po celou zimu jsou udržovány stopy pro běžkaře, které se táhnou nejen po svazích Pusteven, ale do širšího okolí například na Soláň, Třeštík a do Rožnova pod Radhoštěm. K ubytování slouží nejen několik středisek, ale i soukromé chaty a objekty. V roce 2010 byla zprovozněna cyklostezka údolím Rožnovské Bečvy, která vede od východu z obce Horní Bečva, přes obce Prostřední Bečva, Dolní Bečva a město Rožnov pod Radhoštěm až do Valašského Meziříčí. A.3. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE HODNOT ÚZEMÍ V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 1 - Výkres hodnot území. A.3.1. Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty A.3.1.1. Historický vývoj Obec vznikla zřejmě na přelomu 16. a 17. století pasekářskou kolonizací postupující od Rožnova. Jednotlivé pasekářské usedlosti vznikaly na území Prostřední Bečvy od 16. století. Byla napadána loupeživými tlupami z Uher, proto tu byla také část portášského sboru. Jako samostatná obec se ale Prostřední Bečva ustavila až počátkem 18. století. Název Prostřední Bečva Mitter Becžwa se poprvé objevuje v r. 1717, obdobně v roce 1846 jako Mittel Betschwa, Prostřednj Beczwa. Ves byla pojmenována po toku řeky Bečvy a rozlišena je pouze přívlastkem od ostatních dvou Bečev (Horní a Dolní). Historické prameny uvádějí, že v roce 1640 zde žilo okolo 100 Valachů. V roce 1790 zde bylo napočítáno již 100 domků a 950 lidí. V roce 1775 bylo v Prostřední Bečvě fojtství, k němuž patřil moučný mlýn a mlýnek na kaši. Před rokem 1732 náleželi obyvatelé z území dnešní Prostřední Bečvy k rožnovskému kostelu. Po dostavbě kostela na Hutisku (1732) tam byla přifařena i Prostřední Bečva. V roce 1900 zde bylo 1619 katolíků, 6 evangelíků augšpurského a 47 helvétského vyznání a 6 židů. - 15 -
Na území Bečvy byly 3 kříže, boží muka a kaplička. Obec měla vždy převážně zemědělský charakter. Hlavním zaměstnáním obyvatel bylo pasekaření, pastva dobytka a práce v panských lesích. Možnosti obživy se rozšířily v první polovině 18. století, kdy byla do Prostřední Bečvy přemístěna z Hutiska sklářská huť. Huť se později po vyčerpání dřeva z blízkého okolí přesunula do údolí Kněhyně, kde byla v provozu až do poloviny 19. století. Příležitost k výdělku poskytovala také práce v lesích a těžba dřeva, které se splavovalo po Bečvě. Mnozí obyvatelé odcházeli na sezónní zemědělské práce, a v 2. pol. 19. století se mnoho občanů vystěhovalo do USA. Počátkem 20. století se začal rozvíjet drobný místní průmysl, v roce 1924 zde byly 2 pily, cihelna s elektrárnou, továrna pleteného zboží (v provozu od 1919-1930), 6 hostinců, turistický hotel (rekreační středisko Pustevny vystavěné podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče v roce 1891), kolář, kovář, 2 mlynáři, 2 krejčí, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, 3 obuvníci, řezník, výroba cementového zboží a valašských houní. Na počátku 19. století neuměl v Prostřední Bečvě téměř nikdo číst ani psát. V zápisech kroniky jsou první zmínky o počátcích školství uváděny údaje o poustevníkovi, který žil na Pustevnách a vyučoval několik dětí, které u něho přes zimu bydlely. Stravu pro děti museli rodiče poustevníkovi předem dodat. Teprve v roce 1820 začali někteří zámožnější občané posílat své děti do školy na Hutisko, do Kněhyň a do Bacova. První škola na tzv. Ulici, byla pouze pronajatá místnost pro učebnu, a to pouze dva dny v týdnu, v zimním období, kdy děti nebyly zaměstnávány domácími pracemi. V roce 1876 se začalo se stavbou nové školy U mostu, která byla v roce 1879 otevřena. Z této jednotřídní školy se v průběhu let stala dvoutřídní. V letech 1924-1925 byla rozšířena na trojtřídní, kterou navštěvovalo 120 žáků. Při osvobozování byla škola vážně poškozena. Opravovat stávající budovu nemělo smysl, bylo proto rozhodnuto, že se provede přestavba a přístavba nové části. To proběhlo v letech 1948-1952. Škola měla expozituru v údolí Bacov, ta se osamostatnila v roce 1924 a v provozu byla až do zrušení v roce 1972. V Kněhyních se vyučovalo od roku 1881 v chalupě č. p. 105 na Skálí. Počet žáků se pohyboval od 80-147, místnost kapacitně nevyhovovala. Školní rada proto povolila obdenní vyučování. Jeden den měli vyučování žáci z východní strany a druhý den ze západní strany údolí. V roce 1887 byla vybudována v Kněhyních jednotřídní škola, prvním správcem byl pan Jan Voříšek. V roce 1903 byla provedena přístavba druhé třídy a kapacita se zvýšila. V roce 1905 navštěvovalo školu 191 žáků. Škola v údolí Kněhyně byla zrušena v roce 1979. Pošta je v obci od roku 1913, přičleněná zprvu poštovnímu úřadu na Hutisku a od roku 1934 k Rožnovu. Počátkem 30. let byl v obci zaveden telefon. V roce 1932 se začalo se stavbou silnice na Pustevny, která byla dokončena v roce 1948. V roce 1924 byla založena Národní jednota, která v obci organizovala všechen kulturní život. Měla velkou zásluhu na vzniku místního divadelního kroužku. JZD bylo založeno roce 1959. V roce 1971 bylo připojeno k JZD Bečva se sídlem v Dolní Bečvě, které bylo připojeno v roce 1977 k JZD Soláň se sídlem v Hutisku-Solanci. Na území obce je několik pomníků účastníků protifašistického odboje za 2. světové války, mimo jiné pomník učitele Františka Haši v Hašově háji (dříve Malinová), a pomníček popraveného Oldřicha Šimurdy. Dále pomník osvobození u budovy školy U mostu, pamětní deska 2. slovenské partyzánské brigády na Šumné na Pustevnách a další. Průmyslové provozovny zanikly po druhé světové válce v důsledku rozvoje rožnovské Tesly. (zdroj: www.prostrednibecva.cz) A.3.1.2. Vývoj urbanistické struktury Prostřední Bečva je údolní vesnice s rozptýlenou zástavbou podél hlavní komunikace, která je v zářezu údolí Rožnovské Bečvy klesajícího směrem na západ a se zástavbou jednotlivých objektů ve svahu podél místních komunikací kolmých k hlavní ose. Vně těchto komunikací jsou situovány zemědělské a lesní plochy. Vzhledem ke konfiguraci terénu vznikaly další usedlosti na úpatí údolí směrem k hřebenům přilehlých hor. Novodobé zásahy do urbanismu obce nejsou svým rozsahem významné. - 16 -
Obec má jako hlavní výraznou architektonickou dominantu moderní kostel sv. Zdislavy nad silnicí I. třídy. Urbanistická struktura i původní charakter sídla je poměrně dobře zachován, obraz obce narušují jen menší novodobé objekty. Ostatní objekty v obci byly původně menší usedlosti nebo chalupy, některé objekty však byly necitlivě přestavovány. A.3.1.3. Kulturní hodnoty s legislativní ochranou Ochrana kulturních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území (viz. kap. A.4. Limity využití), jmenovitě viz. níže. památková zóna, rezervace nejsou v řešeném území národní kulturní památky Areál Pusteven (Nemovitá národní kulturní památka) Seskupení dřevěných budov z let 1891 navržených architektem Dušanem Jurkovičem v duchu valašské a slovenské lidové architektury nemovité kulturní památky - nejsou v řešeném území území s archeologickými nálezy nejsou v řešeném území válečné hroby a pietní místa nejsou v řešeném území A.3.1.4. Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty lokálního významu Urbanistické hodnoty areál kulturních památek na Pustevnách Region lidové architektury není Historicky významná stavba, soubor není - 17 -
Historicky významná stavba, soubor není Architektonicky cenná stavba, soubor Restaurace "LIBUŠÍN" Turistická ubytovna "MAMĚNKA" Turistická chata "ŠUMNÁ" Významná stavební dominanta kostel sv. Zdislavy dominanta kulturně historická Místo významné události není Zachovalá původní urbanistická struktura dokladem původní struktury obce je rozptýlená zástavba původních objektů Harmonie krajiny se zastavěným územím rozptýlená původní zástavba na okraji zemědělsky využívané krajiny Kompoziční osy střed obce osa zástavby A.3.2. Přírodní hodnoty A.3.2.1. Přírodní hodnoty s legislativní ochranou Ochrana přírodních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole A.4. - Limity využití území. ÚSES nadregionální biocentra: NRBC 103 III - PU09 nadregionální biokoridory: NRBK 146 IV - PU18 regionální biocentra RBC 129 - ADÁMKY - PU 76 regionální biokoridory RBK 1568 - ADÁMKY - KLUZOV - PU150 RBK 1569 ADÁMKY - MEČŮVKA - PU151 RBK 1569 KLOTOVÁ - SOLISKO - PU153-18 -
lokální biocentra LBC N - 000601/5 LBC N - 005401/6 LBC N - 005401/17 LBC N - 005401/28 LBC F - 005401/13 LBC F - 005401/14 LBC F - 005401/15 LBC F - 005401/16 LBC F - 005401/17 LBC F - 005401/29 LBC F - 005401/70 lokální biokoridory LBK F - 95 LBK F - 101 LBK F - 103 LBK F - 136 LBK F - 143 LBK F - 196 LBK F - 325 LBK F - 329 LBK F - 471 LBK F - 472 LBK F - 476 LBK F - 478 Chráněná krajinná oblast chráněná krajinná oblast Beskydy zóny I., II., III. a IV. Významné krajinné prvky nejsou Přírodní památky nejsou Národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace - Kněhyně, Čertův mlýn (Výnos MK ČSR č. 3.500/89-19. 1. 1989, spravuje MŽP) A.3.2.2. Přírodní hodnoty lokálního významu Významné plochy sídelní zeleně veřejné prostranství v centru obce ostatní veřejné prostranství s plochami zeleně - 19 -
Krajinný rámec lesní porosty, krajinná zeleň kompaktní a fragmentované lesní porosty v území, zejména lesní komplexy na jihu a severu katastrálního území krajinná zeleň výrazným prvkem jsou břehové porosty podél vodotečí ve volné krajině A.3.3. Enviromentální hodnoty A.3.3.1. Enviromentální hodnoty lokálního významu Prostory zásadního významu pro charakter sídla a krajiny střed obce s nejbližší přilehlou zástavbou areál Pustevny a okolí Primární přírodní horizonty Uplatňují se při průhledech z obce, případně v nejbližší návaznosti na zastavěné území obce: z okolních komunikací a polních cest svahy severně a jižně od obce Sekundární přírodní horizonty Uplatňují se při dálkových výhledech do krajiny: zalesněné svahy severně od obce zalesněné svahy jižně od obce Přírodní dominanty Čertův mlýn (1206 m n. m.) Tanečnice (1084 m n. m.) Skalka (1037 m n. m.) Bečovská kyčera (783 m n. m.) Na Grúni (670 m n. m.) U Vašutů (667 m n. m.) Ježovec (626 m n. m.) Požiska (596 m n. m.) Scenerické cesty Scenerické cesty umožňují výhledy do krajiny či na sídlo v delším úseku jízdy či chůze. Konfigurace terénu umožňuje velký počet výhledů a dálkových pohledů z cest. - 20 -
Mezi nejvýznamnější patří: systém úseků polních cest a části komunikace III. třídy III/04837 a část I/35 v prostoru hlavní kompoziční osy obce hřeben Tanečnice Pustevny - Radhošť výhledy na panorama okolních hor a obce Významné vyhlídkové body, průhledy Jedná se o místa ze kterých je možno shlédnout zajímavé partie sídla, dále místa dálkových pohledů a vyhlídkové body, ze kterých lze sledovat sídlo a krajinu, často více směry. rozhledna Cyrilka průhled ze severního okraje katastrálního území obce (hřeben Tanečnice Pustevny - Radhošť ) na jižní lesní kopcovité porosty a na severní úbočí Beskyd další vyhlídkové body Čertův mlýn, Tanečnice, Skalka, Bečovská kyčera a kostel sv. Zdislavy Významné linie vzrostlé zeleně Vzrostlá zeleň utvářející obraz a charakter území zeleň (aleje) podél příjezdových komunikací. doprovodná zeleň podél silnic a místních komunikací v celém katastru Významná solitérní zeleň Vzrostlá zeleň utvářející obraz a charakter území charakteristickým prvkem jsou významné solitérní dřeviny na celém území, které utvářejí charakter kulturní krajiny a zastavěných částí obce. A.3.4. Civilizační hodnoty Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou (dopravní a technickou infrastrukturou, občanským vybavením), dále v možnosti jeho dalšího rozvoje, možností pracovních příležitostí, v dopravní dostupnosti částí obce, v dostupnosti veřejné dopravy, ve vlastnostech či různorodosti obytného prostředí, v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům, apod. Ochrana civilizačních hodnot (např. dopravní a technické infrastruktury) daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole A.4. Limity využití území. Investice do zemědělské půdy nejkvalitnější zemědělská půda (I. a II. třída ochrany) meliorace (odvodňování) Veřejná prostranství, prostupnost krajiny Hodnotou území jsou veřejně přístupné plochy - např. veřejná zeleň a hlavní pěší trasy jako místa odpočinku, setkávání a navazování kontaktů občanů. Dále hlavní účelové komunikace zpřístupňující krajinu pro hospodaření, pro průchod pěších, cyklistických a běžeckých tras. - 21 -
významné linie cyklotrasy a pěší trasy Následující výčet civilizačních hodnot je v grafické části obsažen ve výkrese č. 4 Výkres závad, střetů a problémů k řešení v ÚP. Jednou ze základních hodnot je kvalita života, služeb a zdraví, bezpečnost, kvalita výkonu veřejné správy a možnosti pracovních příležitostí. Občanské vybavení: Hodnotou území je vybavení sídla, zvláště veřejným občanským vybavením (podrobněji viz. kap. B.1.10. Občanské vybavení): veřejné občanské vybavení (např. úřad státní správy, hasičské zbrojnice, apod.) občanské vybavení zajišťující základní služby (např. obchodní zařízení, služby, stravování) občanské vybavení zajišťující možnost sportovního vyžití (rekreační a sportovní areály, hřiště, apod.) Hospodářství: Hodnotou území jsou plochy a areály zajišťující pracovní příležitosti: výrobní a skladové areály zemědělské areály drobné provozovny Dopravní a technická infrastruktura: Sídlo je napojeno na nadřazený dopravní systém a hromadnou dopravu, na inženýrské sítě: základní komunikační systém zastávky hromadné dopravy izochrony dostupnosti hromadné dopravy zásobování vodou - hlavní vodovodní řad, vodojem, čerpací stanice vody systém odvádění splaškových a dešťových vod hlavní kanalizační stoky zásobování plynem STL plynovod, regulační stanice zásobování el. energií nadzemní vedení VN 22 kv a VVN 35 kv zásobování teplem není dálkové Zhodnocení viz. příslušné kapitoly. A.4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 2 - Limity využití území. - 22 -
A.4.1. Ochrana kulturního dědictví A.4.1.1. Památková zóna, rezervace V řešeném území se nenacházejí památkové zóny ani památkové rezervace. A.4.1.2. Národní kulturní památky Seznam národních nemovitých kulturních památek ozn. v grafické části název č. rejstříku 1 jiná turistická stavba - areál Pustevny, tur. ubytovny Maměnka, Libušín, Stará hospoda, zvonička, salaš č. p. 224 22962/8-295 Seskupení dřevěných budov z let 1891-98 navržených architektem Dušanem Jurkovičem v duchu valašské a slovenské lidové architektury (Libušin se starou Pustevnou, Maměnka a zvonička). Jde o nejlépe dochovaný autorův soubor staveb z raného období. A.4.1.3. Nemovité kulturní památky Další nemovité kulturní památky se v řešeném území nenacházejí. A.4.1.4. Archeologie Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v řešeném území respektovat zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Archeologická naleziště se v řešeném území nenacházejí. A.4.1.5. Válečné hroby a pohřebiště, pietní místa Válečné hroby a pohřebiště, pietní místa se v řešeném území nenacházejí. A.4.2. Ochrana přírody A.4.2.1. Obecná ochrana přírody Významné krajinné prvky Registrované VKP se v řešeném území nenacházejí. Mimo registrované VKP jsou dle zákona významnými krajinnými prvky v obecné poloze i údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky. - 23 -
Přírodní parky V řešeném území se nenacházejí. Národní přírodní rezervace Na severním okraji se nachází Národní přírodní rezervace - Kněhyně, Čertův mlýn (Výnos MK ČSR č. 3.500/89-19. 1. 1989, spravuje MŽP). Národní přírodní rezervace Kněhyně - Čertův mlýn zaujímá vrchol a přilehlé prudké svahy Kněhyně (1257 m) a nehlubokým sedlem oddělený masív Čertova mlýna (1205 m) s hojným výskytem skalních výchozů a pseudokrasových jevů. Nachází se v nadmořské výšce 940-1257 m v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech v CHKO Beskydy. Výměra: 195,02 ha Katastrální území: Čeladná, okres Frýdek-Místek a Prostřední Bečva, okres Vsetín Rok vyhlášení: 1989 Důvod ochrany: Předmětem ochrany je jedinečný zbytek přirozených lesních porostů s bohatou škálou lesních typů v exponovaných polohách s typickou faunou, flórou a pseudokrasovými jevy. Chráněná krajinná oblast Celé řešené území obce je součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Obec se rozkládá ve všech 4 zónách CHKO. Svou rozlohou 1160 km 2 je tato Chráněná oblast největší v ČR. Přibližně 70 % plochy CHKO tvoří souvislé lesní porosty. Dosud se zachovaly značné plochy původních ekosystémů smíšených lesů i původních, převážně lučních společenstev. Mezi nejvýznamnější přírodní hodnoty CHKO patří zejména původní pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských druhů živočichů a rostlin. Dosud zde najdeme druhově pestrá a esteticky mimořádně působivé louky a pastviny. Unikátní jsou povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Mimořádná je i estetická hodnota a pestrost krajiny vzniklé historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Území CHKO Beskydy je podle přírodních hodnot území rozděleno do odstupňované ochrany přírody do čtyř zón. Zóny jsou koncipovány tak, aby jejich výměra přesahovala 20 ha, pouze ve výjimečných případech u nelesních 1. a 4. zón nebylo možno tuto podmínku dodržet. l. ZÓNA Praktické vymezení Přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy s ucelenou mírou samořídících funkcí a ekologickou stabilitou, udržované v žádoucím stavu vhodným managementem nebo ponechané v přirozeném vývoji. Jedná se zejména o zvlášť chráněná území a jejich návrhy, nadregionální biocentra či jejich části a nejhodnotnější regionální biocentra. Způsoby využívání Omezení lidských zásahů na minimum, řízený management, účelové obhospodařování, vše směřující k obnově samořídících funkcí. Vyloučení nových staveb, skládek, těžby nerostů, minimální zásahy do vodního režimu, usměrnění nejšetrnějšího rekreačního nepobytového využití. - 24 -
2. ZÓNA Praktické vymezení Zejména málo pozměněné lesní porosty, ucelené extenzivní polopřirozené louky a pastviny, regionální biocentra, vodní plochy s vysokou druhovou rozmanitostí, území svažitá, členitá, údolní uzávěry, území s výskytem zvláště chráněných druhů organismů. Rozptýlená zástavba s dochovanými prvky původní architektury a okolní krajina s malovýrobní strukturou. Způsoby využívání V lesích uplatnění maloplošného podrostního způsobu hospodaření, maximální využití přirozené obnovy. Tradičně obhospodařované travní porosty s cílem udržení druhového bohatství, uchování vodního režimu se snahou o renaturalizaci toků, zachování vhodné struktury porostů či solitérů dřevin mimo les. Omezení intenzifikačních faktorů hospodaření. Udržet plošné zastoupení kultur a charakter vhodně začleněných staveb jako významného prvku dotvářejícího krajinný ráz, nerozvíjet další urbanizaci, umisťování nových staveb omezit pouze na nezbytné stavby vázané na zemědělské hospodaření, dbát na jejich architektonické ztvárnění. 3. ZÓNA Praktické vymezení Člověkem pozměněné ekosystémy běžně hospodářsky využívané, hospodářské lesní monokultury, rozčleněné zemědělské pozemky intenzivní louky a pastviny s rozptýlenou zelení a zástavbou, menší obce nebo jejich části bez rozvojových tendencí, rekreační aktivity. Spojuje území v CHKO v ucelený celek s charakteristickým rázem Způsoby využívání Běžné obhospodařování lesů s minimalizací podílu nepůvodních dřevin, běžné obhospodařování luk a pastvin se snahou o zavádění ekologického hospodaření, dbát na zvyšování rozmanitosti ekosystémů. Údržba a obnova zástavby při vhodném objemovém a architektonickém řešení shluků staveb i jednotlivých staveb. Umisťování nových staveb sesouladit s územními plány tak, aby nedocházelo k urbanizaci krajinného prostředí, důsledně chránit a dotvářet ráz krajiny. 4. ZÓNA Charakteristika a praktické vymezení Člověkem silně pozměněné ekosystémy, souvisle zastavěná území, intenzivně obhospodařované velké celky zemědělských pozemků ap. Způsoby využívání Hospodaření v lesích a na zemědělských pozemcích bez zvláštních omezení. V obcích a na pozemcích určených pro jejich rozvoj umisťovat architektonicky kvalitní stavby neohrožující prostředí. Území začlenit do programů obnovy vesnice, realizovat obnovu minimálního lokálního systému ekologické stability. NATURA 2000 NATURA 2000 je soustava lokalit chránící vybrané druhy rostlin a živočichů, které jsou na pokraji vyhynutí a vzácná přírodní stanoviště na území Evropské unie. Na těchto lokalitách je pak věnována zvláštní pozornost sladění zájmu ochrany přírody a šetrného hospodaření. - 25 -
Podíl na tomto programu Evropské unie je povinný pro všechny členské státy a Česká republika se k němu zavázala při svém vstupu. Obec Prostřední Bečva je celým svým katastrem začleněna do plochy NATURA 2000 PSCI (Natura evropsky významná lokalita). Rozsáhlé území je vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou na východě, na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy. Převážně hornatá a lesnatá krajina. Jde o zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Komplex masívu Kněhyně a Radhoště je ukázku zachovalého podhorského a horského lesa karpatského typu. Lokalita zahrnuje širokou škálu biotopů od mezofilních bučin v submontánním vegetačním stupni až po klimaxové smrčiny v nejvyšších supramontánních polohách. Území je cenné svou velkou rozlohou a zároveň spojitostí přirozených biotopů. Rozsáhlejší plochy přirozených porostů horského a vysokohorského lesa ve věku 160-180 let se dochovaly na vrcholech Kněhyně, Čertova Mlýna a Noříčí hory a na úbočí Radhoště a Čertova Mlýna. Stromové patro je v nich věkově diferencované, je zachován přirozený biologický cyklus živin. Ponechány jsou suché a trouchnivé kmeny, které slouží zejména jako biotop houbám a bezobratlým. V území je dochována populace původního horského ekotypu smrku ztepilého. V bučinách je významné přirozené zmlazování jedle bělokoré. Zejména na horský typ lesa jsou vázány některé vzácné a ohrožené druhy rostlin. Na hřebenu od Radhoště po Pustevny byla v posledních letech obnovena tradiční pastva ovcí, jako prostředek k údržbě hřebenových pastvin. Dále je svou severní částí obec začleněna do plochy NATURA 2000 SPA (Natura ptačí oblasti). Dále je svou severní částí obec začleněna do plochy NATURA 2000 SPA (Natura ptačí oblasti). Navržená ptačí oblast Beskydy se nachází na severovýchodě České republiky při hranici se Slovenskem, nejvyšším bodem je Lysá hora 1324 m n. m. Lesy pokrývají asi 90% území. V minulosti to byly zejména bučiny, pouze ve vyšších nadmořských výškách přibýval smrk. V současnosti tvoří původní pralesovité porosty nepatrný zlomek celkové rozlohy lesů. Zbývající plochu pokrývají hlavně pastviny, zastavěných oblastí, vodních toků apod. je nepatrné procento. Z ornitologického hlediska patří mezi nejvýznamnější druhy strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), puštík bělavý (Strix uralensis) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus), početné a stabilní jsou populace lejska malého (Ficedula parva), holuba doupňáka (Columba oenas), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopos martius), jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a čápa černého (Ciconia nigra). A.4.2.2. Zvláště chráněná území Přírodní památky Na území obce nejsou přírodní památky. A.4.2.3. Památné stromy Na území obce nejsou vyhlášeny památné stromy. A.4.2.4. Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů Na území obce nejsou evidovány lokality s výskytem zvláště chráněných druhů nebo nerostů. - 26 -
A.4.3. Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek poř. sledovaný jev dle ÚAP limity využití území řešené území č. ÚAP 39. lesy hospodářské pozemky určené k plnění funkce lesa lesy hospodářské 40. vzdálenost 50 m od okraje lesa 41. bonitovaná půdně ekologická jednotka 44. vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma Chráněná ložisková území dle zákona č. 289/1995 Sb. je nutno respektovat území v návaznosti na pozemky určené k plnění funkcí lesa - do 50 m, musejí být v podrobnější dokumentaci projednány se státní správou lesů, zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku zemědělská půda I. a II. třídy ochrany ochranné pásmo vodního zdroje I. a II. stupně Na severozápadním okraji zasahuje na k. ú. Prostřední Bečva chráněné ložiskové území, Čs. část Hornoslezské pánve, číslo ložiskového území 14400000, organizace - OKD, a. s. Ostrava - surovina - uhlí černé, zemní plyn. Poddolované území Na území obce nejsou evidována poddolovaná území. Sesuvná území a území jiných geologických rizik Území geologických rizik sesuvy aktivní plocha: SDP 3848 SDP 3849 SDP 3850 SDP 3862 SDP 3863 SDP 3865 SDP 3868 SDP 3869 SDP 3870 SDP 5716 SDP 5717 Území geologických rizik sesuvy ostatní plocha: nejsou - 27 -