ODBORNÝ PROGRAM anotace řazen abecedně dle příjmení přednášejících, rozděleno na příspěvky a workshopy PŘÍSPĚVKY: 1. APSS jako profesionální partner pro poskytovatele sociálních služeb v legislativním prostředí ČR Horecký J., prezident asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Příspěvek představuje největší profesní organizaci v oblasti sociálních služeb - Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR. Shrnuje svou pozici v ČR a představuje výhody a možnosti, které nabízí pro své členy - poskytovatele sociálních služeb na území ČR. 2. Harm reduction nebo sociální guláš Hrdý A., Kurková L., Laxus o.s. Příspěvek se zabývá propojením adiktologických a sociálních služeb v K-centrech. Jako K- centrum máme primární poslání v harm reduction službách. Nabízíme výměnný servis, poskytujeme informace o bezpečném braní, mluvíme s klienty o zdravotních rizicích. Zároveň poskytujeme i širokou paletu sociálních služeb, což může způsobovat, že se u aktivních uživatelů sociálních služeb dostává harm reduction téma do pozadí. V popředí je využívání sociálních služeb, příběh klienta a výměnný servis může sloužit jako uvítací prostor nebo prostor na ukončení kontaktu. Naopak klientům kteří využívají zejména výměnný program je někdy obtížné ukázat cestu vedoucí k využívání sociálních služeb. Brání jim v tom předsudky nebo jen netuší, co vše u nás mohou získat. Protože když je se sociálními službami seznamujeme, není to pro ně zrovna aktuální téma, a tak naše sdělení neslyší. Jak se nám to děje? Jak s tím pracujeme? 3. Klient za katrem - taky člen společnosti Čechová L., Fritschová G., Jedlička P., Sananim z.ú. Rádi bychom rozvinuli diskuzi na téma význam působení neziskovek v prostředí věznic. Na kazuistice budeme názorně ilustrovat výhody i limity našeho programu, který umožňuje zachovávat 1
kontinuitu ve vztahu s klientem během výkonu i po výkonu trestu. Budeme se věnovat pobytu na vazbě a ve vězení jako specifické životní situaci. Seznámíme vás s výsledky našeho dvouletého projektu, který realizujeme ve spolupráci s ženskou věznicí Světlá nad Sázavou. 4. Drogová problematika v sociálně vyloučených lokalitách Kandler M., Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování mapuje rizikové aspekty a sociálně patologické jevy související s problematikou sociálního vyloučení. Drogová problematika má silný vliv na situaci v jednotlivých lokalitách a bez její regulace nelze dosáhnout podstatných změn snížení kriminality, emancipace a začlenění sociálně vyloučených osob do společnosti, zvýšení zaměstnanosti či úrovně vzdělanosti, zlepšení interetnických vztahů v lokalitách i v rámci celé ČR atd. Negativní dopady užívání drog je nezbytné zahrnout do komplexu nejen důsledků, ale zejména příčin sociálního vyloučení. Tento příspěvek dává do souvislosti problematiku užívání nelegálních drog s problematikou sociálního vyloučení. Z lokalit, kde Agentura působí, byly do užšího monitoringu drogové situace v roce 2014 vybrány ty, kde lze drogovou scénu považovat za významně rizikovou, či na vzestupu (tedy potenciálně rizikovou). V příspěvku jsou informace z konkrétních lokalit zobecněny do následujících kapitol: 1) Co drogy způsobují v SVL, 2) Co způsobuje SVL ve vztahu k drogám, 3) Romové a drogy, 4) Postoj veřejnosti, 5) Role místní samosprávy a dalších partnerů, 6) Obecné rezervy a nedostatky. www.socialni-zaclenovani.cz 5. Starý dobrý kokain Kuda A., soukromá praxe Ve svém příspěvku bych se rád zamyslel nad aspekty problémového užívání respektive závislosti na kokainu. Užívání kokainu se stává jakýmsi standardem u poměrně široké skupiny uživatelů. Je brán jako rekreační droga. Ve své soukromé praxi se stále častěji setkávám s klienty, kteří vnímají své užívání kokainu jako problém, narušující její osobní a profesní život. Jaká je charakteristika této skupiny klientů? Zapadají jejich potřeby do portfolia našich programů? 6. Káčko, Facebook, klienti jak se to rýmuje? Matula M., DCHB Oblastní Charita Jihlava Směřují drogové služby do virtuálního terénu na sociálních sítích? Příspěvek rekapituluje několikaleté užívání Facebooku v rámci KC a TP. Shrnuje praktické zkušenosti a nastiňuje možnosti při oslovení a komunikaci s uživateli návykových látek ve virtuálním prostoru. 2
7. Před vězením, po vězení nikdo nesmí stát nebo nebudu hrát! Mifková E., Laxus o.s. Adiktologické služby ve vězení jsou v systému léčebné péče o uživatele návykových látek poměrně novým, avšak v poslední době dynamicky se rozvíjejícím typem služby zahrnujícím jak adiktologické, tak i sociální služby. I díky plánovaným certifikacím odborné způsobilosti se začíná vytvářet pevnější zakotvení a celkově vyšší povědomí o službě a jejím postavení v systému služeb. Příspěvek přinese zamyšlení se nad postavením adiktologických služeb ve vězení v systému léčebné péče a i ve společnosti obecně. Hlavní podklady k prezentaci vychází zčásti projektu nestátní neziskové organizace Laxus o. s. Zpátky, jinak, který je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Díky tomuto programu poradenské práce ve vězení se pracovníci setkávají s klienty, kteří mají v anamnéze užívání návykových látek a jejich výstup z výkonu trestu odnětí svobody je v horizontu jednoho roku. Prostřednictvím příspěvku budou také představeny hlavní problémové oblasti života uživatelů služby a jednotlivé intervence jimi nejvíce využívané. Na závěr příspěvku bude také stručně shrnut dosavadní průběh projektu Zpátky, jinak. 8. Veřejný pořádek vs. veřejné zdraví? Nečas V., Úřad vlády ČR, NMS Autor se bude v příspěvku zabývat otázkami působení HR služeb ve veřejném prostoru, resp. tím, v jakých kontextech se přítomnost služeb pro uživatele drog může manifestovat. Služby nejsou v interakci pouze s klienty, ale i s běžnou populací, represivními složkami, jsou fenoménem pro politické reprezentace atd. Všechny kontexty přináší svá specifika, která mohou být jednotlivými skupinami vnímána jako problémová. Dokážeme si uvědomovat tato specifika? Musíme je vnímat jako problémová? Můžeme je využít pro všeobecný progres? 9. Chvála rybářů aneb jak hustá oka má mít správná síť? Nerud M., Krajský úřad Jihočeského kraje V Jihočeském kraji je cíleně budována a podporována síť (především nízkoprahových) služeb již dlouhá léta. Na cestě jsme nevymysleli nic zásadně nového, ale přes některá zakopnutí a občasné kompromisy si myslíme, že už o této problematice něco víme... Tématem prezentace bude tedy historický exkurz, popis současného stavu a pokus o výhled do budoucna, což vzhledem k tomu, jak je ústřední termín prezentace v současnosti populární a v jakých různých kontextech je používán, může být snad i zajímavé... 3
10. Možnosti a limity spolupráce lékáren se službami Harm Reduction Petr M., Vrbová J., Ulice - Agentura sociální práce Cílem příspěvku je popis spolupráce lékáren na území Plzeňského kraje s Terénním programem Ulice. Zmapování situace ve vybraných lékárnách a popis jejich propojení se službami Harm Reduction. Na základě získaných informací z dotazníkového šetření zmapovat motivaci lékáren v oblasti nízkoprahových veřejnozdravotních intervencí. Příspěvek dále mapuje možnosti a limity spolupráce a ochotu podílet se na ochraně veřejného zdraví ze strany lékáren. Předložená prezentace vychází ze zkušeností šestileté spolupráce (2009 2014) s více jak deseti lékárnami v Plzeňském kraji. Dále pak z výsledků evaluačního dotazníkového šetření realizovaného v roce 2014. 11. Postřehy z rozvoje adiktologických služeb v zemích Orientu Radimecký J., WHITE LIGHT I, o.s. V rámci realizace zakázky Rychlého průzkumu systémů léčby v zemích Střední a Západní Asie pro Regionální kancelář Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) se sídlem v Pákistánu měl autor možnost seznámit se s programy léčby pro uživatele zejména heroinu a opia v 7 zemích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Turkmenistánu, Tádžikistánu, Afghánistánu a Pákistánu. Plánovaná cesta do Íránu byla opakovaně odsunuta na neurčito z důvodu bezpečnostních rizik. Sociální, ekonomické a kulturní faktory v těchto zemích se navzájem různě liší, což se promítá i do rozdílné úrovně systémů léčby a jednotlivých typů služeb pro uživatele drog. Na adiktologa ze středu Evropy nicméně čeká řada překvapení. Ať už se jedná o rozsah sítě existujících adiktologických služeb v jednotlivých zemích nebo o jejich spektrum a typy včetně těch, které v České republice dosud nenajdeme. Další překvapení, které Evropana čeká, je vliv zmíněných sociálních, kulturních a/nebo náboženských faktorů na podobu a parametry některých léčebných modalit, které musí naši kolegové v asijských zemích řešit. Zmíněné vlivy a možná překvapivé informace o adiktologických službách v uvedených zemích autor v příspěvku představí. 12. Prodejní automat Harm Reduction materiálu vol. II. Randák D., Janouškovec V., OS PREVENT z.s., PROGRESSIVE o.p.s. Příspěvek volně navazuje na prezentaci této služby z roku 2012. Prodejní automat Harm Reduction materiálu není v nabídce drogových služeb žhavou novinkou, zároveň se ale v ČR nejedná o standardní prostředek pro zajištění dostupnosti Harm Reduction materiálu pro klienty. Tato služba 4
umožňuje klientům nákup HR materiálu včetně injekčních stříkaček v podstatě non-stop. Z mnoha důvodů ale vyvolává rozporuplné pocity a reakce snad na všech úrovních včetně samotných poskytovatelů této služby. V současné době funguje v ČR pouze několik málo kusů aktivních výměnných automatů. Cílem tohoto příspěvku proto je v krátkosti představit filozofii této služby a porovnat ji s praktickými zkušenostmi jednotlivých poskytovatelů. Pomocí dlouhodobějšího sledování statistických výstupů z jednotlivých zařízení bychom rádi hledali i určité zákonitosti ve využívání automatů klienty. Na těchto základech bychom pak rádi rozpoutali diskusi o smysluplnosti této služby zejména v kontextu zachování dostupnosti HR služeb pro klienty v období systémového finančního útlumu podpory drogových služeb 13. Závislost či nezávislost na doživotí? Šebeš, A., Zimmelová, V., Psychiatrická léčebna Červený Dvůr, OS PREVENT, z.s. Autoři - lékaři, působící v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr a v OS Prevent - se již léta zabývají terapií závislých. O své činnosti a to jak na poli ústavní odvykací léčby, tak v oblasti ambulantní substituční terapie, ale i o svých názorech a postojích k závislostem iatrogenně navozeným přednášeli zde již na předchozích Adiktologických konferencích. Autory dělí generační věkový rozdíl, starší z nich je exuser, řídící se již 17 let zásadami trvalé důsledné abstinence, mladší není zatížen závislostní kariérou, je běžným občasným konzumentem alkoholu. Ve svém sdělení autoři prezentují své postoje k nezávislému životu závislých a k trvalé a důsledné abstinenci jako zřejmě nejbezpečnějšímu a nejvýhodnějšímu, ač ne jedinému možnému stylu uspokojivého života závislého člověka. Dále se vyslovují k "doživotnosti" závislosti ruku v ruce se současně prožívaným kvalitním nezávislým životem až do jeho konce. 14. Kam jedeme? Škamlová Z., Chládková L., Laxus o.s. Tak jako se mění požadavky zákona o sociálních službách na administrativu, profesionalizaci pracovníků, mění se i potřeby klientů. Jakým způsobem vnímají klienti K-centra změny v podmínkách poskytování služeb? Jsou proklientské? Jak se v tom cítí pracovníci? Jsou změny podporou nebo omezením? Zeptali jsme se těch, kteří do K-centra docházejí deset let a pracovníků, kteří pracují s uživateli drog stejný čas. 15. Jsme standardní? Aneb Káčkařův pohled na inspekce. Šnokhous J., Hrdličková Z., OS PREVENT, z.s. Adiktologické služby jsou nedílnou součástí sítě sociálních služeb, čerpají dotace z MPSV a jako takové musí splňovat standardy kvality sociálních služeb. Kontaktní centrum si jako první ze zařízení 5
o.s. Prevent, z.s. absolvovalo v tomto roce inspekce. A navzdory některým opatřením, které muselo dodatečně řešit, je můžeme považovat za zvládnuté. Pro některé z nás může být inspekce synonymem marnosti, kontroly pro kontrolu. Pro nás však inspekce znamenala výzvu. Tímto příspěvkem bychom rádi sdíleli naše zkušenosti a zároveň upozornili na (ne)náročnost, výzvy, která přišla v podobě inspekce. Rádi bychom přinesli střízlivý pohled na proces inspekcí. Jak jsme je prožívali, jak je prožívali klienti, co nám to přineslo a naopak co nám to vzalo? Jak nám pomohly zamyslet se nad tím, co děláme, a proč to děláme? Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v našem příspěvku. 16. BORIS o rok starší vývoj on-line databáze pro zaznamenávání pracovních výkonů v terénních programech drogových služeb Šulc O., Semiramis o.s., Vařecha F., Fragaria s.r.o. Cílem příspěvku je seznámit posluchače s databázovým systémem pro zaznamenávání pracovních výkonů v terénních programech (Boris). Představíme vylepšení a změny, které jsme do systému integrovali a promluvíme o koncepci a vizích rozvoje databáze do budoucna. Systém jsme vyvinuli a dále rozvíjíme společně s firmou Fragaria, která k projektu přistupuje jako k dobročinné/neziskové aktivitě. Boris vznikl na míru potřebám Semiramis o.s. a Laxus o.s., aktuálně však systém využívají terénní pracovníci v mnoha krajích v České republice. Věříme, že Boris přinese kýžený efekt ve zpracování související agendy i dalším zařízením a umožní tak získávat podrobné informace a statistické výstupy nejen pro interní potřeby, ale také pro instituce působící na celorepublikové úrovni. 17. Užívání "nových" psychoaktivních látek v Českých Budějovicích Zajíček M., Antoňů T., OS PREVENT, z.s., Seznámení s dotazníkovým šetřením mapujícím výskyt a užívání "nových" syntetických drog. V příspěvku se posluchači seznámí s přípravou a realizací dotazníkového šetření a s jeho výsledky. Šetření probíhalo v průběhu září a října 2014 v Českých Budějovicích. 18. Jehlomat webová aplikace sloužící k záznamu nálezů injekčních stříkaček v terénním programu Zatřepálek J., Žák T., Magdalena o.p.s. Cílem příspěvku je představit odborné veřejnosti webovou aplikaci jehlomat.cz. Aplikace jehlomat.cz slouží pro sběr údajů o nálezech injekčního materiálu v rámci terénních programů drogových služeb a využití těchto dat pro odborníky v drogových službách. Informace o nálezech injekčního materiálu podávají terénní pracovníci, kteří jsou do projektu jehlomat.cz zapojeni a v aplikaci zaregistrováni. Aplikace jehlomat.cz momentálně běží v pilotním provozu v rámci regionu Benešov u Prahy a okolí. Data jsou určená pouze pro zkvalitnění práce terénních pracovníků. V rámci spolupráce s drogovými 6
službami předáváme veřejnosti pouze výstupy z výročních zpráv zařízení, ostatní vlastnosti aplikace využívají pouze pracovníci drogových služeb. Mezi hlavní cíle aplikace jehlomat.cz patří: - sdílení informací mezi jednotlivými terénními pracovníky a programy o nálezech stříkaček - osvěta mezi místními samosprávami o potřebnosti terénní práce (přehledně v mapě umístěny souhrny z výročních zpráv drogových zařízení na adrese kontaktního zařízení) - informovaní veřejnosti o lokalitách, ve kterých působí drogové služby a o jejich nálezech injekčních stříkaček v místním terénu (města a kraje v kterých pracují drogové služby) WORKSHOPY 1. Případová spolupráce uvnitř organizace a ven jak to děláme, limity a možnosti a co vy? Brožová M., Vrobelová P., OS PREVENT z.s Spolupráce na konkrétním případu klienta nás dovedla k otázkám, jak lze spolupracovat mezi zařízeními, službami uvnitř organizace a jaká může být spolupráce směrem ven s dalšími organizacemi a úřady, aby to bylo dobře. Lze to nějak usnadnit? Jaké jsou limity a naopak možnosti spolupráce? Co pro to můžeme udělat a chceme vlastně vůbec? Přesně toto by mělo být obsahem našeho workshopu: od kazuistiky se odrazíme k obecnějším otázkám. 2. Co mi dal a vzal můj přítel Vendal?! Hrdličková Z., Vrobelová P., OS PREVENT, z.s. V posledních dvou letech se setkáváme se zneužíváním opioidu, jež nese jméno Vendal. Někteří z našich klientů uvádí Vendal jako svoji primární drogu, další od tohoto léku dávají ze strachu ruce pryč. Dle námi dostupných informací tento lék postupně vytlačuje do této doby nejrozšířenější Subutex. U nás na Jihu se nejedná již jen o výsadu Českých Budějovic, ale Vendal se dostává i na malá města jako je např. Blatná, Týn nad Vltavou, Strakonice, Prachatice..aj. Vendal a jeho (zne)užívání je pro nás častým tématem rozhovorů nejen s klienty, ale i v rámci odborných diskuzí. Z tohoto důvodu přicházíme na konferenci s tímto tématem. Cílem workshopu je sdílet získané zkušenosti, jež budou prezentovány formou kazuistik klientů Kontaktního centra České Budějovice a terénního programu Jihočeský streetwork. Součástí workshopu je taktéž aktivní zapojení posluchačů nejen do práce s kasuistikami klientů, ale při sdílení získaných zkušeností s klienty užívající tento lék. 7
3. Panelová diskuze WHO IS WHO ANEB VLAK JE VLAK Sklenář O., ČAA, Magdaléna o.p.s., Kiššová L., RVKPP, Mravčík V., NMS, Vlak je prostě vlak, ale co jsou vlastně adiktologické služby a kam patří? Panelová diskuse nad směřováním oboru adiktologie a sociálních služeb pro závislé. Panelisté budou připraveni jednak představit a upřesnit přijaté koncepce a vytyčené směry a také odpovídat na dotazy k tomuto tématu. 4. Panelová diskuze - Uživatelé konopných drog v adiktologických službách Podzimek K., Zavadil M., Gylányi L., Janků T., Matula M., Fiala K., Vavřincová H., OS PREVENT z.s., Semiramis o.s., Laxus o.s., DCHB Oblastní Charita Jihlava, Most k Naději, Magdalena o.p.s. V roce 2014 se nízkoprahové adiktologické služby začali zaměřovat na odbornou práci s uživateli konopných drog. Jako nástroj pro kontaktování této cílové skupiny využíváme filtry Rolls. Domníváme se, že právě kombinace zájmu pracovat s těmito uživateli, znalostí o konopí a možnosti nabídnout i specifický materiál je účinným klíčem pro navázání kontaktu s touto cílovou skupinou. V panelové diskuzi se budeme zabývat možnostmi navázání kontaktu s uživateli konopí. Společně se budeme věnovat nejčastějším tématům, které během mapování situace klienta jsou nejčastěji řešeny. Dále bude naše debata směřovat k vhodným intervencím a k poskytování harm reduction informací směrem k bezpečnějšímu užívání konopí a rizik spojených se samotným užíváním. V neposlední řadě budeme diskutovat o vykazování práce s touto cílovou skupinou. 8