MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví Monitoring zaměstnanců: přehled metod a jejich vhodného nasazení Magisterská diplomová práce Autor práce: Bc. Lenka Matušková Vedoucí práce: Mgr. Pavla Kovářová Brno 2013
Bibliografický záznam: Matušková, Lenka. Monitoring zaměstnanců: přehled metod a jejich vhodného nasazení. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav České literatury a knihovnictví, 2013. Str. 76. Vedoucí diplomové magisterské práce PhDr. Pavla Kovářová.
Anotace: Tématem této magisterské diplomové práce je kontrola a monitoring zaměstnanců na pracovišti, popis metod a návrh jejich vhodného užití. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části je popsat možnosti monitoringu zaměstnanců, upozornit na legislativní vymezení, která se k této oblasti vztahují a zároveň upozornit na legislativní omezení, která se vztahují ke konkrétnímu typu monitoringu zaměstnanců. Praktická část rozděluje podniky podle velikosti a zároveň rozděluje typy pracovních činností zaměstnanců. Podle těchto kritérií jsou pak konkrétní typy monitoringu zaměstnanců rozděleny. Na závěr práce jsou představeny tři ukázkové firmy s popisem vhodných monitorovacích technik. Annotation: The topic of this master thesis is the control and monitoring of employees in the workplace, also a description of methods and a proposal of their appropriate use. The work is divided into theoretical and practical parts. The main goal of theoretical part is to describe the possibilities of monitoring staff, to attention on legislative determination that relate to this area and at the same time draw attention to legislative restrictions that apply to a specific type of monitoring employees. The practical part divides companies by size and also divides staff by the types of work. Based on these criteria there are specific types of monitoring employees divided. The last part presents three sample companies with a description of appropriate monitoring techniques.
Klíčová slova: Kontrola zaměstnanců, monitoring zaměstnanců, pracovní právo, zaměstnavatel, zaměstnanec. Keywords: Control of employees, employee monitoring, employment law, employer, employee.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou magisterskou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne 29. listopadu 2013 Bc. Lenka Matušková
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat PhDr. Pavle Kovářové za cenné rady a připomínky a za trpělivost při vedení této práce.
Obsah: Úvod 1 1. Teoretická část 3 1.1. Úvod k monitoringu zaměstnanců 3 1.2. Vymezení pojmů 5 1.3. Legislativní vymezení 5 1.4. Představení jednotlivých typů kontrol a monitoringu zaměstnanců14 1.4.1. Monitoring pomocí vzdálené plochy 14 1.4.2. Keylogger 15 1.4.3. Monitoring tisku 18 1.4.4. Sniffing (odposlech datové a síťové komunikace) 20 1.4.5. Webový monitoring 21 1.4.6. Monitoring pomocí GPS 24 1.4.7. Kamerový systém 27 1.4.8. Monitoring mobilního telefonu 31 1.4.9. Kontrola elektronické pošty 33 1.4.10. Odposlech telefonních hovorů 35 1.4.11. Mystery shopping 35 1.4.12. Open space 37 1.4.13. Monitoring pracovní doby 38 1.4.14. Monitoring přenosných disků 40
2. Praktická část 43 2.1. Kategorizace pracovních činností 43 2.2. Rozdělení firem podle velikosti 46 2.3. Ukázkové firmy 46 2.3.1. Firma A 47 2.3.2. Firma B 48 2.3.3. Firma C 49 Závěr 50
Úvod Informační a komunikační technologie mají v podnikatelském sektoru nezastupitelnou roli již několik let. Podle Českého statistického úřadu 1 v současné době téměř všechny podniky v České republice používají počítač s připojením k internetu. Díky informačním a komunikačním technologiím dochází neustále k vylepšování možností komunikace a šíření informací a to jak v rámci podniku, tak mezi ostatními společnosti, nebo veřejností. Podnikům se díky tomu otevírají nové možnosti, jak s informačními technologiemi naložit. S rozvojem informačních a komunikačních technologií se ale rozšiřuje i škála rizik, které firmě díky tomuto rozvoji hrozí. Firmy jsou ohrožovány útoky z vnějšího prostředí, odkud na ni mohou útočit hackeři, ale ohrožení firmy může vzejít i z vnitřního prostředí firmy, tedy od zaměstnanců. Podle studie společností Symantec a Ponemon Institute 2 způsobilo selhání lidského faktoru a systémové problémy v roce 2012 většinu úniků dat ve firmě. Ať už se jedná o úmyslné nebo neúmyslné poškození firmy, je pochopitelné, že firmy cítí potřebu monitorovat a kontrolovat svoje zaměstnance na pracovišti. V případě, že se zaměstnavatel rozhodne ke kontrole a monitoringu zaměstnanců, má poměrně širokou škálu možností, jakým způsobem to lze provádět. Na trhu ale existují i řešení, jejichž použití není v souladu se zákonem, nebo je možné je používat pouze za určitých podmínek, která ale nejsou vždy pevně daná. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části je popsat možnosti monitoringu zaměstnanců, upozornit na legislativní vymezení, která se k této oblasti vztahují a zároveň upozornit na legislativní omezení, která se vztahují ke konkrétnímu typu monitoringu zaměstnanců. Praktická část si klade za cíl rozdělit podniky podle velikosti a zároveň rozdělit typy pracovních činností zaměstnanců. Na základě těchto kritérií a na základě legislativního 1 Informační technologie v podnikatelském sektoru. In: Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podnikatelsky_sektor 2 Insecurity of Privileged Users: Global Survey of IT Practitioners. Ponemon Institute [online]. 2011, s. 33 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.hpenterprisesecurity.com/collateral/report/2011_ponemon_privileged_user_study.pdf 1
vymezení poté bude znázorněno, které monitorovací metody se hodí pro které typy pracovních činností. Tento materiál by poté mohl sloužit jako pomůcka pro firmy a usnadnit jim tak rozhodování, jaký typ monitorovací techniky do své firmy zvolit, aby tím příliš nenarušovali soukromí zaměstnance a nepohybovali se za hranicí zákona. Práce si neklade za cíl vytvořit návod pro jakýkoli typ firmy, protože mezi obchodními společnostmi jsou obrovské rozdíly a každá firma je unikátní. Snahou práce bude tedy vytvořit obecná kritéria, která se budou moct vztahovat k co nejširšímu rozmezí firem. 2
1. Teoretická část Teoretická část si klade za cíl představit základní možnosti kontroly a monitoringu zaměstnanců, se kterými je možné se na pracovišti setkat. U každého typu monitoringu bude zároveň popsáno, jaká legislativní omezení se k danému typu vztahují a na co je tedy potřeba dát si pozor. 1.1. Úvod k monitoringu zaměstnanců Podle letošních údajů společnosti truconnexion věnují zaměstnanci mimopracovním aktivitám 30 % svého aktivního času na počítači, což podle druhu profese odpovídá přibližně jedné a půl hodině z osmihodinové pracovní doby. Tato mimopracovní aktivita na počítači se nazývá cyberslacking 3 a v překladu to znamená zahálení na internetu. Tento údaj potvrzuje i průzkum společnosti GFI Software, která zároveň zjistila že cyberslacking se týká 90 % dotazovaných firem. Podle průzkumu se podniky nejvíce obávají snížené produktivity práce, úniku citlivých dat, zavlečení virů do podnikového systému nebo případného porušení autorských práv. Celkově zaměstnanci na internetu zahálí nejvíce v prosinci před Vánoci, kdy narůstá počet internetových nákupů, viz graf č. 1. 3 Cyberslacking. In: Investopadia [online]. 2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/c/cyberslacking.asp 3
Graf č. 1 Zneužití internetu během aktivní práce na PC dle měsíců v roce 2012 4 Všeobecně bývají za nepracovními aktivitami zaměstnanců především nákupy na internetu, což potvrzuje i Asociace pro elektronickou komerci, která i v roce 2013 předpokládá další růst e-commerce. Dlouhodobě také roste míra soukromé komunikace zaměstnanců a návštěvy sociálních sítí. 5 Podíl jednotlivých mimopracovních aktivit je zobrazen na grafu č. 2. Graf č. 2 Zneužívání počítače zaměstnanci v pracovní době podíl činností 6 4 Tisková zpráva: Leden 2013 na internetu. In: Google docs [online]. 2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1hoje1wepuginvcgwicuze6aycnr2rhizs1hkinm4cg8/edit?pl i=1 5 Tamtéž 6 AKRMAN, Libor. Studie: Čtvrtina českých firem sleduje co dělají zaměstnanci na počítačích. In: Ihned.cz [online]. 2012 [cit. 2013-06-15]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-54354970-studiectvrtina-ceskych-firem-sleduje-co-delaji-zamestnanci-na-pocitacich 4
Z průzkumu společnosti trucennexion také vyplívá, že zaměstnanci jsou nejnáchylnější k mimopracovním aktivitám v době od 13h do 14h, tedy po návratu z oběda. 7 Není tedy překvapující, že s nepracovními aktivitami zaměstnanců na počítači roste i počet zaměstnavatelů, kteří své zaměstnance kontrolují. Podle dat firmy LMC kontroluje své zaměstnance přibližně čtvrtina českých společností a dalších 16 % tento krok plánuje do budoucna. 8 1.2. Vymezení pojmů Monitoring zaměstnanců je klíčový pojem této práce, je tedy důležité si vysvětlit, co si pod tímto pojmem lze představit. Monitoring zaměstnanců lze definovat jako činnost, při které zaměstnavatel průběžně sleduje svoje zaměstnance na pracovišti. Je možné se setkat také s definicí monitoringu jako procesu sběru a vyhodnocování událostí jako zdrojem pro měření produktivity práce. 9 Pod monitoring zaměstnanců lze zařadit monitoring vzdálené plochy, kamerový systém nebo monitoring pomocí speciálního softwaru nainstalovaného na pracovní počítač zaměstnance nebo na jeho pracovní mobilní přístroj. 1.3. Legislativní vymezení Kontrola a monitoring zaměstnanců je téma, které se velmi často objevuje v souvislosti s právním vymezením. Objevuje se často v právnických poradnách a je na toto téma napsáno nespočet odborných i neodborných článků. Stále v tomto tématu ale panuje 7 AKRMAN, Libor. Studie: Čtvrtina českých firem sleduje co dělají zaměstnanci na počítačích. In: Ihned.cz [online]. 2012 [cit. 2013-06-15]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-54354970-studiectvrtina-ceskych-firem-sleduje-co-delaji-zamestnanci-na-pocitacich 8 Tamtéž 9 MIKULECKÝ, Jan. Monitorování zaměstnanců je legální!. Risk Analysis Consultants [online]. 2010 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.rac.cz/rac/homepage.nsf/cz/clanky/$file/dsm-03-2010_monitorovani%20zamestnancu%20je%20legalni_mikulecky.pdf 5
nejasnost, a to jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelů. Hlavní příčinou, proč tomu tak je, je neurčité vymezení na straně zákona, který nechává prostor k individuálnímu posouzení u každého případu zvlášť a to především v Zákoníku práce. Není to ale jen Zákoník práce, kterého se téma kontroly a monitoringu zaměstnanců dotýká. Aspekty kontroly a monitoringu zaměstnanců mohou také zasahovat do práva trestního a do Listiny základních práv a svobod. Nyní zde budou představeny konkrétní legislativní vymezení, na které bude v práci dále odkazováno. - Zákon o ochraně osobních údajů 101/2000 Sb. 10 Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů. 10 - Listina základních práv a svobod Čl. 13 Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. 11 10 Zákon o ochraně osobních údajů. In: Portál veřejné správy [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonpar.jsp?page=0&idbiblio=49228&recshow=9&fulltext=z~c3~a1 kon~20o~20ochran~c4~9b~20osobn~c3~adch~20~c3~badaj~c5~af&nr=&part=&name=&rpp=15# parcnt 11 Listina základních práv a svobod. In: Portál veřejné správy [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonpar.jsp?idbiblio=40453&nr=2~2f1993&rpp=15#local-content 6
- Zákoník práce (právní stav k 1. 1. 2013) 96 (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce. 12 302 Vedoucí zaměstnanci jsou dále povinni: a) Řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky. 13 316 Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnance (1) Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat. (2) Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. (3) Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. 14 12 SCHMIED, Zdeněk a Jaroslav JAKUBKA. Zákoník práce 2013 s výkladem. Praha: Grada Publishing a.s., 2013, str. 470. ISBN 978-80-247-4628-9 13 Tamtéž str. 80 14 Tamtéž str. 83 7
- Trestní právo: 182 Porušení tajemství dopravovaných zpráv (1) Kdo úmyslně poruší tajemství a) Uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením, b) Datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníkovi nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo c) Neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci, včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systému, přenášejícího taková počítačová data, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. 15 Zákoník práce se tématu kontroly a monitoringu nejvíce dotýká, ale jak již bylo výše zmíněno, zároveň obsahuje ustanovení, která nejsou pevně daná. Jedna z nejasností se objevuje v 316 odst. 1, kde se říká že: Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat 16. Pojem přiměřený způsob kontroly sám o sobě v sobě obsahuje prvek proporcionality. Tomuto spojení lze rozumět v praxi tak, že způsob (neboli prostředky, forma, charakter) kontroly by měl být v rozumném poměru k hodnotám, které prostřednictvím kontroly mají být chráněny. Určitým vodítkem by tedy mohla být například finanční hodnota pořízení pracovních nebo výrobních prostředků zaměstnavatele (a to včetně výpočetní techniky a telekomunikačního zařízení). Pro zaměstnavatele by patrně nebylo příliš výhodné provádět kontrolu zaměstnanců způsobem, který by byl nákladnější, než výše uvedené 15 Trestní řád. In: Portál veřejné správy [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonpar.jsp?idbiblio=30139&fulltext=trestn~c3~ad~20~c5~99~c3~ A1d&nr=&part=&name=&rpp=15#local-content 16 SCHMIED, Zdeněk a Jaroslav JAKUBKA. Zákoník práce 2013 s výkladem. Praha: Grada Publishing a.s., 2013, str. 83. ISBN 978-80-247-4628-9. 8
hodnoty. Základem pro přiměřenou kontrolu je také soulad způsobu kontroly a monitoringu s obecně závaznými právními předpisy. 17 Další nejasný pojem je opět v 316 v odst. 2, kde se píše že: Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci 18. Pojem závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele naznačuje, že konkrétní způsob kontroly není nutné spojovat pouze s peněžní hodnotou technologických pracovních zařízení. Význam tohoto pojmu spočívá spíše v okolnostech, jakým může být například potřeba chránit obchodní nebo výrobní tajemství, nebo třeba originální technickou hodnotu způsobu zpracování určitých surovin (know-how). Pokud by zaměstnavateli hrozila škoda v této oblasti, je pak oprávněn v takovém případě kontrolu přiměřeným způsobem (ale zaměstnancům ji zároveň předem ohlásit) 19. Úřad inspekce 20 práce uvádí jako příklad zvláštní povahy zaměstnavatele například vězeňskou službu, pokladny čerpacích stanic, poklady v bance, policejní služebny apod. Na základě několika rozhodnutí soudů bylo zaujato stanovisko, podle kterého má zaměstnavatel právo na přiměřenou kontrolu toho, jakým způsobem zaměstnavatel využívá svou pracovní dobu. Jedním z těchto rozhodnutí je rozsudek Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 21 Cdo 1771/2011 21 (ze dne 16. 8. 2012). Rozsudek se týká zaměstnance, jemuž byla podána zaměstnavatelem výpověď z důvodu neefektivní práce na počítači. Podle zaměstnavatele strávil zaměstnanec v období od 1. 9. 2009 do 30. 9. 2009 v pracovní 17 VIDRNA, JUDr. Jan a JUDr. Zdeněk KOUDELKA. Zaměstnanci v objektivu kamer: Právní aspekty monitoringu zaměstnanců. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 27. ISBN 978-80-7400-453- 7. 18 SCHMIED, Zdeněk a Jaroslav JAKUBKA. Zákoník práce 2013 s výkladem. Praha: Grada Publishing a.s., 2013, str. 83. ISBN 978-80-247-4628-9. 19 VIDRNA, JUDr. Jan a JUDr. Zdeněk KOUDELKA. Zaměstnanci v objektivu kamer: Právní aspekty monitoringu zaměstnanců. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 27. ISBN 978-80-7400-453- 7. 20 Tamtéž, str. 229 21 Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1771/2011. In: Nejvyšší soud [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/judikatura/judikatura_ns.nsf/websearch/b0ed0cef751d472dc1257a61004d59 9C?openDocument&Highlight=0 9
době celkem 102,97 hodin mimopracovními aktivitami na počítači. Zaměstnanec (dále žalobce) následně podal na zaměstnavatele (dále žalovaného) žalobu a domáhal se u soudu, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Obhajoval se tím, že připustil, že mohl v průběhu pracovní doby použít počítač k jiným než čistě pracovním aktivitám, nebylo to však podle něj na úkor jeho pracovních povinností a nejednalo se podle něj o porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. Žalobce dále namítal, že žalovaný tajně sledoval jeho aktivitu na internetu a je to v rozporu s 316 odst. 3 Zákoníku práce. Soud žalobu zamítl a nařídil žalobci zaplatit škodu způsobenou jeho nepracovní aktivitou. Soud vycházel zejména z 38 odst. 1 písm. b), 316 odst. 1 Zákoníku práce a pracovní řád, na základě kterého žalobce porušil zákaz užívat pro svou osobní potřebu pracovní a výrobní prostředky žalovaného a nevyužíval plně pracovní dobu. Na druhou stranu soud vyjádřil stanovisko, že kontrola dodržování uvedeného zákazu neznamená, že by jej zaměstnavatel mohl vykonávat zcela libovolně (co se týká rozsahu, délky i důslednosti), neboť zaměstnavatel má právo tuto kontrolu provádět přiměřeným způsobem. Jedná se tedy o právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, což znamená, že není pevně dána přímo právním předpisem a tím tak přenechává soudu, aby uvážil každý jednotlivý případ a vymezil hypotézu právní normy. Soud přitom patrně přihlédne zejména k tomu, zda se jednalo o následnou či průběžnou kontrolu, k jejímu rozsahu a délce a do jaké míry omezovala zaměstnance v jeho činnosti, zda vůbec a do jaké míry zasahovala do práva na soukromí zaměstnance. Předmětem kontroly může být podle soudu zjištění, jestli zaměstnanec porušil zákonem stanovený absolutní zákaz, ale s přihlédnutím k tomu zda zaměstnavatel nedal souhlas používat výrobní a pracovní prostředky včetně výpočetní techniky a telekomunikačního zařízení pro svou osobní potřebu a v jakém rozsahu (stejně jako tomu bylo v případě žalovaného). Půjde tedy jen o kontrolu nedodržení povinností, které nebyly vyloučeny zaměstnavatelem a nebo zmírněny zaměstnavatelem. Pouze takovým způsobem provedenou kontrolu lze považovat za přiměřenou a tedy i v souladu se zákonem (tedy s 316 odst. 1). Stanovisko soudu ale také upozorňuje na to, že má-li zaměstnanec zakázáno užívat majetek zaměstnavatele pro svou osobní potřebu a zaměstnavatel má právo dodržování tohoto zákazu kontrolovat, musí mít zaměstnavatel také možnost tuto kontrolu nějakým způsobem provádět a získat tak případně důkaz o nedodržování uvedeného zákazu. 10
Na základě uvedených východisek soud v případu přihlédl především k tomu, že smyslem kontroly prováděné žalovaným nebylo zjišťování soukromých informací (obsahu e-mailových zpráv, obsahu SMS nebo MMS), ale zjišťování, zda žalobce respektuje zákaz používat pro svou osobní potřebu výpočetní techniku včetně telekomunikačního zařízení, vyplívající ze zákona, a to navíc s přihlédnutím k zákazu nepoužívat internetové stránky s citlivým či pochybným obsahem, stránky typu on-line zpravodajství, online televize, nebo online rádio, které mohou příliš zatěžovat počítačovou síť a nesouvisí s výkonem práce zaměstnance. Z toho tedy vyplívá, že cílem kontroly byla ochrana majetku zaměstnavatele. Co se týká soukromí zaměstnance, tak soud připustil, že i údaj o tom, které internetové stránky žalobce sleduje, vypovídá něco o jeho soukromí, nicméně podstatou kontroly nebylo toto zjištění, ale zjištění, zda žalobce sledoval takové internetové stránky, které nesouvisely s výkonem jeho práce. Závěr soudu tedy zněl, že detailní výpis aktivit na počítači žalovaného není nepřípustným důkazem a jde tedy o důkaz pořízený v souladu se zákonem. Trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv podle 182 Trestního zákoníku je ve výčtu uveden z toho důvodu, že může být do jisté míry aplikovatelný na pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a to v tom případě, kdy zaměstnavatel úmyslně odposlouchává telefonní hovory zaměstnance anebo nepřípustným způsobem kontroluje obsah e-mailové korespondence zaměstnance. U případu e-mailové korespondence je však třeba upozornit na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2009, sp. zn. 11 Tdo 349/2009 22. Podle tohoto rozhodnutí 182 odst. 1 písm. b) Trestního zákoníku sice poskytuje ochranu také e-mailové korespondenci, ale pouze v procesu jejího doručování. To znamená, že právní ochrana se na tuto zprávu nevztahuje počínaje již okamžikem jejího doručení do e-mailové schránky adresáta. Což lze v praxi vyložit tak, že z hlediska trestního práva není pokoutní kontrola obsahu doručené e-mailové zprávy zaměstnance ze strany zaměstnavatele postižitelná 23. 22 Rozsudek sp. zn. 11 Tdo 349/2009. In: Nejvyšší soud [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/judikatura/judikatura_ns.nsf/websearch/fba92f6969ddc460c1257a4e00656c A9?openDocument&Highlight=0 23 VIDRNA, JUDr. Jan a JUDr. Zdeněk KOUDELKA. Zaměstnanci v objektivu kamer: Právní aspekty monitoringu zaměstnanců. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 41. ISBN 978-80-7400-453- 7. 11
Orgány činné v trestním řízení Ačkoliv je tato práce zaměřena především na preventivní opatření proti sporům na pracovišti v oblasti monitoringu zaměstnanců, jde zde také na místě zmínit, na jaké orgány se lze obracet v případě nastalých sporů a jaké mají tyto orgány pravomoc. Všeobecně lze tyto orgány rozdělit na Policii České republiky, soustavy státního zastupitelství a soustavy soudů. Všechny tyto složky mají v trestním řádu vymezenou svoji působnost v různých stádiích trestního řízení. Policie České republiky má hlavní těžiště práce v přípravném řízení. Jejím úkolem je tedy přijímat a shromažďovat informace o tom, zda došlo k trestnému činu a kdo může být potencionálním pachatelem. Policisté mají také v kompetenci obstarávat, shromažďovat důkazy zákonem stanoveným způsobem. Tyto důkazy jsou poté pokladem pro následné rozhodování u soudu. 24 Státní zástupci působící v soustavě státního zastupitelství vykonávají nad touto činností Policie České republiky dozor. Mohou v přípravném řízení dávat polici závazné pokyny, mohou se zúčastnit prováděných úkonů a mohou po skončení přípravného řízení rozhodovat o tom, zda bude podána žaloba k soudu, nebo zda vyřídí věc sami. Dále také mohou zastavit trestní stíhání, anebo postoupit věc jinému orgánu jako přestupek. 25 Trestní soud začíná se svojí činností po podání žaloby. Poté následuje přezkoumání spisu a v případě, že soud nedospěje k názoru, že je záležitost třeba vrátit zpět státnímu zástupci, začne ji řešit jako přestupek a nařídí hlavní líčení. Při jednoduchých záležitostech může soud vydat trestní příkaz bez hlavního líčení. Jak je tedy patrné z výše uvedeného, prostředky trestního práva nejsou příliš široké, ale částečně použitelné jistě jsou. V případě, že by tedy zaměstnanec usoudil, že se mu jeho zaměstnavatel zasahuje do osobnostních práv a do ochrany soukromí nezákonným způsobem, může proti němu podat trestní oznámení. 24 VIDRNA, JUDr. Jan a JUDr. Zdeněk KOUDELKA. Zaměstnanci v objektivu kamer: Právní aspekty monitoringu zaměstnanců. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 137. ISBN 978-80-7400-453-7. 25 Tamtéž 12
Určité kompetence ve vztahu zaměstnance a zaměstnavatele má z tohoto hlediska také Státní úřad inspekce práce. Tento úřad spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věci a má na starosti kontrolu dodržování širokého rozsahu povinností, které vyplývají z pracovněprávních vztahů. Státní úřad inspekce práce mimo jin také poskytuje bezplatně poradenství ohledně základních informací týkajících se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Významné a široké kompetence se vztahují ke správním deliktům a k přestupkům právnických osob. Níže jsou popsány jen vybrané ty, které mohou mít vztah k tématu monitoringu zaměstnanců. Tzn., že se jedná o přestupky (fyzických osob) na úseku rovného zacházení a o správní delikty (právnických osob) na tom stejném úseku. Právnická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení se zaměstnanci tím, že: - nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání, - diskriminuje zaměstnance, - postihne, nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů, - neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu. 26 Tyto informace jsou zde uvedeny z toho důvodu, že diskriminace zaměstnance na pracovišti může mít v praxi spojitost se zvýšenou snahou zaměstnavatele o zvýšený monitoring zaměstnance. Úřad inspekce práce má svůj vlastní manuál, ve které se pokusil problematiku monitoringu zaměstnanců shrnout a mimo jiné zde například uvádí, za jaké situace 26 VIDRNA, JUDr. Jan a JUDr. Zdeněk KOUDELKA. Zaměstnanci v objektivu kamer: Právní aspekty monitoringu zaměstnanců. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 145. ISBN 978-80-7400-453-7. 13
může ho zaměstnanec kontaktovat, kdy kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů a kdy kontaktovat soud. Celý manuál je uveden v příloze č. 5. 14
1.4. Představení jednotlivých typů kontrol a monitoringu zaměstnanců 1.4.1. Monitoring pomocí vzdálené plochy Jak už vyplývá z názvu, jedná se o sledování na principu vzdálené plochy. K tomuto sledování stačí jednoduchá instalace speciálního programu, díky němuž se monitorovaná plocha zobrazuje na jiném počítači, který musí být připojen ve stejné síti. Uživatel, který je napojený na plochu monitorovaného počítače může tento počítač také ovládat. V případě kontroly na pracovišti se ale obvykle jedná pouze o pasivní sledování. Tento způsob monitorování není nijak omezen vzdáleností obou počítačů, proto může zaměstnavatel sledovat svého zaměstnance třeba i ze své služební cesty. Tento typ sledování zaměstnanců je poměrně časově náročný pro zaměstnavatele, který se takto rozhodne sledovat své zaměstnance. Z tohoto hlediska je monitoring pomocí vzdálené plochy vhodnější spíše pro malé firmy. Z legislativního hlediska tento typ sledování naráží na možnost narušení listovního tajemství (čl. 13 Listiny základních práv a svobod). Může se totiž stát, že zaměstnavatel při sledování plochy zaměstnance narazí na otevřenou e-mailovou schránku se soukromou poštou, nebo na otevřené internetové bankovnictví. Všeobecně tedy tento způsob monitoringu není příliš vhodný. V případě, že zaměstnavatel potřebuje sledovat práci zaměstnance na počítači, je pro něj vhodnější využít webového monitoringu (viz kapitola 1.3.5), který má ale také svoje legislativní omezení. Vzdálenou plochu lze ale využít užitečnějším způsobem. Pomocí vzdálené plochy se mohou zaměstnanci připojit například z domu na firemní počítač a využívat ho ke své práci. 1.4.2. Keylogger Keylogger 27 je softwarová aplikace nebo hardwarové zařízení, určené ke sledování veškeré aktivity uživatele na počítači. Hardwarové zařízení funguje jako komponenta, 27 Key klíč, logger - zapisovač 15
která se připojí mezi počítač a klávesnici, nebo může být integrována přímo do počítače nebo do klávesnice. Výhodou tohoto typu keyloggeru je jeho nezávislost na operačním systému, nevýhodou je však potřeba fyzické instalace, u některých snadná odhalitelnost a možnost obejít jej například pomocí grafické klávesnice. Softwarový keylogger je program, který je nainstalovaný takovým způsobem, aby nebyl při běžném používání počítače odhalitelný. Umožňuje tak sledování více faktorů, sledování se tedy netýká jen stisknutých kláves, ale zaznamenávají také aktuální stav obrazovky, navštěvované webové stránky nebo pohyby a kliknutí myší. Novinkou mezi hardware keyloggery je USB keylogger, který stačí jednoduše připojit na kabel od klávesnice a poté začne okamžitě zaznamenávat každý stisk klávesy. USB keylogger na první pohled vypadá jako nějaká redukce, takže působí velmi nenápadně (viz obrázek č. 1). Jeho hlavní výhodou je, že ho neodhalí žádný antivir. Data v něm uložená jsou chráněna šifrováním a přístupovým kódem pro případ odhalení uživatele. 28 Obrázek č. 1 USB keylogger 29 Mezi starší typy hardwarového keyloggeru patří PS2 keylogger, který se připojuje pomocí PS2 portu (viz obrázek č. 2). V dnešní době už se tento typ moc nepoužívá, protože většina klávesnic používá USB port, lze ho ale využít v případě, že je třeba napojit keylogger na starší počítač. 30 28 USB keylogger. In: Špionážní technika [online]. 2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupné z: http://www.spionazni-technika.cz/usb-keylogger-156.html 29 Tamtéž 30 PS2 keylogger. In: Špionážní technika [online]. 2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupné z: http://www.spionazni-technika.cz/ps2-keylogger-157.html 16