Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-17-ELASTOMERY A TEKUTE IZOLANTY Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Jiří Zinek Elektrotechnologie 1.ročník Datum tvorby 31. srpna 2012 Anotace Elastické izolační látky elastomery. Tekuté a plynné izolační látky. Izolační oleje Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Izolační organické materiály Elastomery Elastické (pružné) synteticky vyrobené izolační materiály se nazývají elastomery. Elastomery se skládají z dlouhých polymerových řetězců kaučuku, které se při vulkanizaci ( dodání síry do chemické struktury látky) propojí v síť. Podle procenta přidané síry může být síť spojených polymerových řetězců pružná ( při přidání 1 až 2% síry) nebo velmi pevná (při přidání 35% síry do kaučuku vznikne ebonit ).
Izolační organické materiály Elastomery Základní látkou pro výrobu elastomerů je kaučuk. Přírodní kaučuk (získává se ze stromů nazývaných kaučukovník, naříznutím kůry a odběrem bílé husté hmoty skapávající z řezu do odběrných misek). Přírodní kaučuk vytváří dlouhé řetězce tvořené z izopentanových jednotek.
Izolační organické materiály Elastomery Dále známe synteticky vyrobené elastomery: styren- butadienový kaučuk, butadienový kaučuk, chloroprenový kaučuk.
Výroba gumy z přírodního kaučuku Přírodní kaučuk se zahřívá společně s práškovou sírou (vulkanizace 1 až 10% S) a získává se pryž (guma). Pro černou barvu se přidávají čisté saze. Přírodní kaučuk má maximální provozní teplotu izolace vodičů a kabelů 60 C. Pryž se jako izolační materiál používá jako izolace ohebných kabelů.
Syntetické kaučuky Syntetické kaučuky se vyrábějí většinou polymerací. Styren- butadienový kaučuk a butadienový kaučuk se používají jako technická pryž k opláštění kabelů a vodičů a k zalévání vidlic přívodních elektrických šňůr. Silikonový kaučuk má maximální provozní teplotu izolace vodičů a kabelů 190 C. Silikonový kaučuk má dobrou odolnost proti zředěným kyselinám a proti povětrnostním vlivům a dá se jen těžko zapálit.
Syntetické kaučuky Silikonový kaučuk se používá k opláštění pohyblivých kabelových přívodů.
Syntetické kaučuky Kabel s polychlorpenovým pláštěm obr.1
Tekuté a plynné izolační materiály Tekuté izolanty se používají v elektrotechnice buď samostatně jako zalévací hmota, nebo k impregnaci (napouštění) izolačních papírů a tkanin. Jako tekuté přírodní izolanty se používají většinou ropné produkty (vazelína, parafin a bitumen). Používají se také syntetické tekuté izolační materiály (silikonové oleje nebo fluorizované uhlovodíky).
Tekuté a plynné izolační materiály Izolační olej má za úkol zlepšit izolaci zalitím nežádoucích dutin v materiálu a odvod tepla z olejových transformátorů. Používané oleje musí být chemicky neutrální a nesmí poškozovat ostatní izolační materiály v místech styku s olejem. Izolační olej musí mít dobrou nasákavost a tím chránit impregnované látky před pronikáním vlhkosti do látky.
Tekuté a plynné izolační materiály Silikonové oleje Silikonové oleje jsou čiré tekutiny bez barvy a bez zápachu. Silikonový olej zůstává tekutý až do -50 C. Jako izolační materiál se používá v transformátorech a v silnoproudých vypínačích. Bitumen Bitumen je směs přírodních uhlovodíků podobná asfaltu. Bitumen se používá jako impregnační a zalévací hmota při zalévání spojek zemních kabelů.
Tekuté a plynné izolační materiály Plynné izolanty Přehled plynných izolantů: přírodní plyny vzduch, dusík, vodík syntetické plyny fluorid sírový SF 6, tetrafluormetan CF 4, trichlorfluormetan CCl 3 F
Tekuté a plynné izolační materiály Plynné izolanty Plynné izolanty mají menší hmotnost než pevné, nebo tekuté izolanty. Izolační plyny se používají hlavně ve vysokonapěťových výkonových vypínačích. K ovládání těchto vypínačů se většinou používá stlačený vzduch. Dusík se používá jako izolační tlakový plyn v kabel VN, kondenzátorech a transformátorech.
Použitá literatura: TKOTZ, K., P. BASTIEN, H. BUMILLER, M. BURGMAIER, W. EICHLER, F. HUBER, N. JAUFMANN, J. MANDERLE, O. SPIELVOGEL, U. WINTER a K. ZIEGLER. Příručka pro elektrotechnika. 2. doplněné vydání. Praha: Europa-Sobotáles, 2010. technické vědy: TS 05, DT 621.3/075.3. ISBN 80-86706-13-3. včetně obr.1