G. Údaje o statutárních dozorčích a řídících orgánech emitenta

G. Údaje o statutárních dozorčích a řídících orgánech emitenta Představenstvo: Ing. Hana Bočková, předseda představenstva rodné číslo: 615928/0303, bydliště: Praha 4, Mirotická 956/11 členství v orgánech dalších společností: BROUK s.r.o., Ústí nad Labem, DAEN INTERNATIONAL spol. s r.o., Plzeň členství v orgánech dalších společností za posledních 5 let, které již bylo ukončeno: žádné má příslušné manažerské odborné znalosti a zkušenosti Ing. Oldřich Havelka, místopředseda představenstva a generální ředitel rodné číslo: 551219/0629, bydliště:, Sluneční 2412 členství v orgánech dalších společností: DNG & Garrick s.r.o., Rožnov p.r. členství v orgánech dalších společností za posledních 5 let, které již bylo ukončeno: žádné má příslušné manažerské odborné znalosti a zkušenosti Bc. Rostislav Šindlář, člen představenstva rodné číslo: 671025/0547, bydliště: Havířov, Životice, U Stavu 319/26 členství v orgánech dalších společností: TESLA KARLÍN, a.s., Praha, PROSPERITA investiční společnost, a.s., Ostrava, PRŮMYSLOVÁ ČOV, a.s., Otrokovice členství v orgánech dalších společností, které již bylo ukončeno za posledních 5 let: TOMA, a.s., Otrokovice do r. 2010 ALMET, a.s. Hradec Králové do r. 2009 PROSPERITA holding, a.s. Ostrava do r. 2006 má příslušné manažerské odborné znalosti a zkušenosti

ENERGOAQUA, a.s. 1. máje 823, 756 61 Individuální účetní závěrka (včetně výkazu o úplném výsledku) za rok 2010 sestavená dle mezinárodních standardů účetního výkaznictví IAS / IFRS Duben 2011

Obsah: I. R O Z V A H A...3 II. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT...5 III. VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU...6 IV. PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH...7 V. PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU...8 VI. KOMENTÁŘ K INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE...9 1. Všeobecné informace...9 2. Aplikace nových a novelizovaných standardů IFRS...9 3. Důležitá účetní pravidla... 11 3.1. Prohlášení o shodě... 11 3.2. Východiska sestavování účetní závěrky... 11 3.3. Dlouhodobá aktiva držená k prodeji... 11 3.4. Účtování výnosů... 11 3.5. Cizí měny... 12 3.6. Výpůjční náklady... 12 3.7. Státní dotace... 13 3.8. Daně... 13 3.9. Pozemky, budovy a zařízení... 14 3.10. Investice do nemovitostí... 14 3.11. Nehmotná aktiva... 14 3.12. Snížení hodnoty hmotných a nehmotných aktiv, kromě goodwillu... 15 3.13. Zásoby... 15 3.14. Rezervy... 16 3.15. Finanční aktiva... 16 3.16. Finanční závazky a kapitálové nástroje vydané společností... 18 4. Důležité účetní úsudky a klíčové zdroje nejistoty při odhadech... 19 5. Výnosy... 19 6. Výnosy dle segmentů... 19 7. Výnosy z investic... 20 8. Výnosy z prodeje dlouhodobého majetku... 20 9. Ostatní provozní výnosy... 20 10. Ostatní provozní náklady... 21 11. Finanční výnosy... 21 12. Finanční náklady... 21 13. Daň ze zisku... 21 14. Dlouhodobá aktiva držená k prodeji... 23 15. Zisk za rok... 24 16. Zisk na akcii... 24 17. Pozemky, budovy a zařízení... 24 18. Investice do nemovitostí... 26 19. Ostatní nehmotná aktiva... 27 20. Pořizování dlouhodobých hmotných aktiv... 28 21. Dceřiné podniky... 28 22. Ostatní finanční aktiva... 28 23. Ostatní aktiva... 29 24. Zásoby... 29 25. Pohledávky z obchodního styku a jiné pohledávky... 29 26. Spřízněné osoby... 30 27. Transakce se spřízněnými osobami... 31 28. Základní kapitál... 32 29. Fondy... 32 30. Výdaje příštích období... 33 31. Události po rozvahovém dni... 33 2

I. R O Z V A H A v plném rozsahu dle IAS ke dni 31.12.2010 (v celých tisících Kč) AKTIVA bod Rok končící Rok končící komentáře 31.12.2010 31.12.2009 Brutto Korekce Netto Netto AKTIVA CELKEM 2 381 642-648 129 1 733 513 1 694 572 B. Dlouhodobý majetek 2 080 913-623 165 1 457 748 1 455 948 B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek 19 5 465-1 420 4 045 1 430 3. Software 514-198 316 367 5. Goodwill 0 0 0 6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 4 951-1 222 3 729 1 063 B. II. Dlouhodobý hmotný majetek 1 796 539-573 994 1 222 545 1 244 294 1. Pozemky 17 87 754 87 754 87 762 2. Stavby 17 962 135-382 528 579 607 600 291 3. Samostatné movité věci a soubory movit. věcí 17 532 619-187 275 345 344 379 988 7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 20 37 914 0 37 914 15 710 8. Poskytnuté zálohy na dlouhod.hmotný majetek 10 918 10 918 36 10. Investice do nemovitostí 151 599 151 599 151 006 11. Aktiva držená k prodeji 14 13 600-4 191 9 409 9 501 B. III. Dlouhodobý finanční majetek 278 909-47 751 231 158 210 224 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách 21 163 402-37 915 125 487 163 402 3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly 22 65 507-9 836 55 671 46 822 5. Jiný dlouhodobý finanční majetek 50 000 50 000 C. Oběžná aktiva 300 668-24 964 275 704 238 492 C. I. Zásoby 21 433-14 052 7 381 7 256 1. Materiál 24 9 105-2 752 6 353 6 087 2. Nedokončená výroba 12 12 12 3. Výrobky 24 11 906-11 000 906 1 051 4. Zvířata 1 1 1 5. Zboží 24 409-300 109 105 C. II. Dlouhodobé pohledávky - - 1 600 2. Pohledávky ovládající a řídící osoba 22 - - 1 600 C. III. Krátkodobé pohledávky 86 143-10 912 75 231 55 621 1. Pohledávky z obchodních vztahů 25 78 900-10 912 67 988 53 674 2. Pohledávky -ovládající a řídící osoba 22 1 600 1 600 0 4. Pohled. za společníky a za účastníky sdružení 3 3 3 6. Stát - daňové pohledávky 13.3 1 940 1 940 0 7. Krátkodobé poskytnuté zálohy 825 825 483 8. Dohadné účty aktivní 0 0 9. Jiné pohledávky 25.2. 2 875 2 875 1 461 C.IV. Krátkodobý finanční majetek 193 092 0 193 092 174 015 1. Peníze 279 279 237 2. Účty v bankách 192 813 192 813 173 778 D.I. Časové rozlišení 23 61 0 61 132 1. Náklady příštích období 49 49 100 3. Příjmy příštích období 12 12 32 3

R O Z V A H A V plném rozsahu dle IAS ke dni 31.12.2010 (v celých tisících Kč). PASIVA bod Rok končící Rok končící komentáře 31.12.2010 31.12.2009 PASIVA CELKEM 1 733 513 1 694 572 A. Vlastní kapitál 1 474 667 1 456 854 A.. Základní kapitál 703 075 703 075 A.I. Základní kapitál 28 703 075 703 075 Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) - - 3. Změny základního kapitálu - - A.II. Rez.fondy,neděl.fondy a ost.fondy 29 276 539 267 948 A.II. 1. Emisní ážio - - 2. Ostatní kapitálové fondy 128 128 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a 280 954 272 363 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách -4 543-4 543 A.III. Fondy ze zisku 29 104 760 100 275 1. Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond 103 915 99 517 2. Statutární a ostatní fondy 845 758 A.IV. Výsledek hospodaření minulých let 300 199 297 596 1. Nerozdělený zisk minulých let 300 199 297 596 2. Neuhrazená ztráta minulých let - - A.V. Výsledek hospodaření běžného úč.období 16 90 094 87 960 B. Cizí zdroje 255 572 237 558 B.I.4. Ostatní rezervy 3 000 0 B. II. Dlouhodobé závazky 13.4. 95 560 96 027 10 Odložený daňový závazek 13 95 560 96 027 B.III. Krátkodobé závazky 157 012 141 531 1. Závazky z obchodních vztahů 49 655 37 807 2. Závazky ovládající a řídící osoba 82 184 82 184 4. Závazky ke společníkům a účastníkům sdružení 3 180 2 450 5. Závazky k zaměstnancům 4 078 11 204 6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdrav.poj. 2 366 2 336 7. Stát - daňové závazky a dotace 13.3 11 334 5 432 10. Dohadné účty pasívní 350 118 11. Jiné závazky 3865 - B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 0 0 C.I. Časové rozlišení 3 274 160 1. Výdaje příštích období 30 3 251 0 2. Výnosy příštích období 23 160 4

II. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT V plném rozsahu dle IAS ke dni 31.12.2010 (v celých tisících Kč) bod Rok končící Rok končící komentáře 31.12.2010 31.12.2009 I. Tržby za prodej zboží 5,6, 20 12 A. Náklady na prodané zboží 23 17 + Obchodní marže -3-5 II. Výkony 628 054 558 713 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (+) 5,6,7 626 112 553 627 Změna stavu zásob vlastní činnosti (+,-) -145 - Aktivace 2 087 5 086 B. Výkonnová spotřeba 310 655 307 355 Spotřeba materiálu a energie 286 190 284 700 Služby 24 465 22 655 + Přidaná hodnota 317 396 251 353 C. Osobní náklady 85 643 72 196 Mzdové náklady 64 899 51 922 Odměny členům orgánů společnosti a družstva 2 296 2 764 Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 15 369 14 260 Sociální náklady 3 079 3 250 D. Daně a poplatky 2 084 3 577 E. Odpisy nehmot. a hmot. dlouhodobého majetku 72 367 68 735 III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 322 557 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 8 307 547 Tržby z prodeje materiálu 15 10 F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 87 452 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 8 72 443 Prodaný materiál 15 9 G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti -35 651 852-4 852 Tvorba rezerv a časové rozlišení provozních nákladů 3 000 - Tvorba opravné položky do provozních nákladů 1 085 2 753 Zúčtování rezerv a časového rozlišení provozních nákladů - -3 053 Zúčtování opravných položek do provozních nákladů -39 736-4 552 IV. Ostatní provozní výnosy 9 7 551 8 679 H. Ostatní provozní náklady 10 49 106 13 878 * Provozní výsledek hospodaření 151 633 106 603 VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů - - J. Prodané cenné papíry a podíly - - VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - - Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku 7,11 - - VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku - - K. Náklady z finančního majetku - - M. Změna stavu rezerv, opravných položek ve fin. oblasti 37 915 - Tvorba opravné položky do finančních nákladů 37 915 - Zúčtování opravných položek do finančních nákladů - - X. Výnosové úroky 7,11 2 994 1 772 N. Nákladové úroky - - XI. Ostatní finanční výnosy 11 3 158 2 536 O. Ostatní finanční náklady 12 4 871 2 597 * Finanční výsledek hospodaření -36 634 1 711 Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 13 24 259 19 870 - splatná 24 579 19 431 - odložená -320 439 ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost 90 740 88 444 XIII. Mimořádné výnosy - - R. Mimořádné náklady 646 484 S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti - - * Mimořádný výsledek hospodaření -646-484 *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) 16 90 094 87 960 Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) 114 353 107 830 5

III. VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU Výkaz o úplném výsledku dle IAS k 31.12.2010 (v celých tisících Kč). Rok končící Rok končící 31.12.2010 31.12.2009 Tržby 626 132 553 639 Ostatní výnosy 14 025 13 544 Změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby -145 0 Aktivace 2 087 5 086 Spotřeba materiálu a surovin 310 678 307 372 Náklady na zaměstnanecké požitky (osobní náklady) 85 643 72 196 Odpisy a amortizace 72 367 68 735 Snížení hodnoty pozemků, budov a zařízení 0 0 Ostatní náklady 16 272 13 539 Finanční náklady 42 786 2 597 Podíl na zisku přidružených společností 0 0 Zisk před zdaněním 114 353 107 830 Daň ze zisku 24 259 19 870 ZISK ZA OBDOBÍ Z POKRAČUJÍCÍCH ČINNOSTÍ 90 094 87 960 Ztráta z ukončených (ukončovaných) činností 0 0 ZISK ZA OBDOBÍ 90 094 87 960 OSTATNÍ ÚPLNÝ VÝSLEDEK: Kursové rozdíly z převodu závěrek zahraničních jednotek na jinou měnu 0 0 Realizovatelná finanční aktiva 8 849 7 068 Zajištění peněžních toků 0 0 Zisky z přecenění majetku 8 514-6 488 Aktuální zisky (ztráty) z definovaných plánů penzijních požitků 0 0 Podíl na ostatním úplném výsledku přidružených společností 0 0 Daň ze zisku vztahující se ke komponentám ostatního úplného výsledku -147-3 240 Ostatní úplný výsledek za období po zdanění 17 216-2 660 ÚPLNÝ VÝSLEDEK ZA OBDOBÍ CELKEM 107 310 85 300 Zisk připadající: Vlastníkům mateřské společnosti 90 094 87 960 Podílu nezakládajícímu ovládání (menšinovým podílům) 0 0 Zisk na akcii (v měnových jednotkách): Základní 128 125 Úplný výsledek celkem připadající: Vlastníkům mateřské společnosti 107 310 85 300 Podílu nezakládajícímu ovládání (menšinovým podílům) 0 0 Dividendy Vyplacené 34 698 69 241 6

IV. PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH Cash flow dle IAS k 31.12.2010 (v celých tisících Kč). Rok končící Rok končící Přehled o peněžních tocích 31.12.2010 31.12.2009 P. Stav peněž. prostř. na začátku úč. období 174 015 152 441 Z. Účetní zisk nebo ztráta před zdaněním 114 353 107 830 A.1. Úpravy o nepeněžní operace (A1.1 až A 1.6) 34 603 62 490 A.1.1. Odpisy stálých aktiv (+) - mimo prodaná st.a. 72 367 68 735 A.1.2. Změna stavu opravných položek (+,-) -38 651-1 799 Změna zůstatku rezerv (+,-) 3 000-3 053 A.1.3. Zisk (ztráta) z prodeje stál. aktiv (+,-) - -105 Oceňovací rozdíly z kapit. účastí (výn -, nákl.+) 235 - A.1.4. Výnosy z dividend a podílů na zisku (mimo IS a IF) - 0 A.1.5. Vyúčtované náklad. úroky(+) a výnosové úroky(-) -2 994-1772 A.1.6. Mimořádné náklady/výnosy (+/-) 646 484 A* Čistý peněžní tok z provoz. čin. před zdaněním, změnami prac. kap. a mimořád. položkami (Z+A.1) 148 956 170 320 A.2. Změny pracovního kapitálu (A.2.1 až A.2.4) 531-8 419 A.2.1. Změna stavu pohledávek (+,-) -17 939-598 A.2.2. Změna stavu krátkodob. závazků (+,-) 18 595-11 405 A.2.3. Změna stavu zásob (+,-) -125 3 584 A.2.4. Změna stavu krátkodobého fin. maj. (+,-) 0 0 A** Čistý peněžní tok z provoz. čin. před zdaněním a mimořádnými položkami (A* + A.2) 149 487 161 901 A.3. Výdaje z plateb úroků s výjim. kapital. úroků A.4. Přijaté úroky s výjimkou IS a IF 2 994 1 772 A.5. Zaplacená daň z příjmů za běž. činnost a doměrky -21 934-19 555 A.6. Příjmy a výdaje spojené mimořád. činností -646-484 A*** Čistý pen. tok z prov. činnosti (A**+A.3 až A.6) 129 901 143 634 Peněžní toky z investiční činnosti B.1. Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv (-) -36 546-83 419 B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv (+) 322 557 B.3. Půjčky a úvěry spřízněným osobám (-/+) 0 0 B*** Čistý pen. tok z investiční činnosti (B.1 až B.3) -36 224-82 862 Peněžní toky z finanční činnosti C.1. Změna stavu dlouhodobých a krátkodob. závazků 0 0 - zvýšení dlouhodobých úvěrů - - - zvýšení dlouhodobých úvěrů - - - změna stavu ostatních dlouhodobých závazků - - - změna stavu ost.krátkodobých závazků - - C.2. Dopady změn vlastního jmění na peněž. prostředky -74 600-39 198 C.2.1. Zvýšení pen. pr. ze zvýšení Zk nebo rez. fondu - - C.2.2. Vyplacení podílu na vlastním jmění společníkům - - C.2.3. Peněžní dary a dotace do vl. jm. a vkl. společníků - - C.2.4. Úhrada ztráty společníky (+) - - C.2.5. Přímé platby na vrub fondů (-) 0 0 C.2.6. Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně -74 600-39 198 srážkové daně a vypořádání se společníky v.o.s. - C.3. Přijaté dividendy a podíly na zisku mimo od IS a IF C*** Čistý peněžní tok z fin. činnosti (C.1+C.2+C.3) -74 600-39 198 F. Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostř. (A*** + B*** + C***) 19 077 21 574 R. Stav pen. prostředků na konci období (P+F) 193 092 174 015 7

V. PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU Dle IAS (v celých tisících Kč). Základní kapitál Emisní ážio Ostatní fondy Oceňovací rozdíly z přecenění Fond z přepočtu měn Nerozdělený zisk Ostatní složky vlastního kapitálu CELKEM POČÁTEČNÍ ZŮSTATEK 2010 703 075 0 100 275 267 948 0 385 556 0 1 456 854 Změna v účetních pravidlech - - - - - - - 0 Přepočtený zůstatek - - - -258 - - - -258 Přebytek z přecenění majetku - - - 8 702 - - - 8 702 Deficit z přecenění majetku - - - - - - - 0 Zajištění peněžních toků - - - - - - - 0 Kurzové rozdíly z přepočtu zahraničních majetkových podílů - - - - - - - 0 Daň z položek nevykázaných ve výsledovce - - - 147 - - - 147 Čistý zisk / ztráta nevykázaná ve výsledovce - - - - - 388-388 Čistý zisk / ztráta za účetní období ve výsledovce - - - - - 90 094-90 094 Celkové uznané zisky a ztráty za účetní období - - - - - - - 0 Upsaný základní kapitál - - - - - - - 0 Dividendy - - - - - -79 190 - -79 190 Převody, použití fondů - - 4 485 - - -6 555 - -2 070 Vydané opce na akcie - - - - - - - 0 Vlastní akcie - - - - - - - 0 Ostatní změny - - - - - 0 KONEČNÝ ZŮSTATEK 703 075 0 104 760 276 539 0 390 293 0 1 474 667 8

VI. KOMENTÁŘ K INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE 1. Všeobecné informace Název společnosti : ENERGOAQUA, a.s. Sídlo: 1.máje 823, 756 61 IČO: 15 50 34 61 Datum vzniku: 29.dubna 1992 Právní forma: akciová společnost Země: Česká republika Rozhodující předmět činnosti - nákup, výroba, rozvod, transformace, dodávka a prodej elektrické energie - výroba, rozvod, dodávka a prodej technických plynů - nákup, rozvod, dodávka a prodej zemního plynu - výroba, rozvod, dodávka a prodej tepelné energie 2. Aplikace nových a novelizovaných standardů IFRS 2.1. Standardy a interpretace aplikované v běžném období Přijaté účetní zásady se až na výjimky neliší od zásad použitých v minulém účetním období. K 1. 1. 2010 společnost přijala níže uvedené nové nebo novelizované standardy a interpretace a standardy a interpretace schválené EU: - IFRS 3 Podnikové kombinace (revidovaný) - IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka (novelizovaný) - IFRIC 12 Dohody o poskytování licenčních služeb - IFRS 2 Úhrady vázané na akcie: úhrady vázané na akcie vypořádané v hotovosti v rámci skupiny - IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování (položky způsobilé k zajištění) - Harmonizační novela IFRS (duben 2009) Dopady na účetní závěrku nebo výsledky hospodaření společnosti spojené s přijetím standardů a interpretací jsou následující: IFRS 3 Podnikové kombinace (revidovaný) a IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka (novelizovaný) Skupina přijala standardy novelizované k 1. 1. 2010. Novelizované znění IFRS 3 zavádí významné změny týkající se účtování podnikových kombinací uskutečněných k tomuto datu a později. Změny mají dopad na oceňování nekontrolního podílu, účtování transakčních nákladů, prvotní zaúčtování a následné přecenění podmíněného plnění (protihodnoty) a na postupné podnikové kombinace. Tyto změny mají vliv na výpočet goodwillu, výši vykázaných výsledků za období, v němž došlo k akvizici podniku, jakož i na další budoucí vykazované výsledky. V souladu s novelou IAS 27 se změny ve výši majetkového podílu v dceřiné společnosti (aniž by došlo ke ztrátě kontroly) zaúčtují jako transakce s vlastníky z titulu jejich postavení jako vlastníků. V důsledku uvedených změn tedy již goodwill z těchto transakcí nevzniká, stejně tak jako nedochází k dopadu na výsledek hospodaření. Na základě změny standardu se dále mění účtování ztrát vzniklých dceřiné společnosti a účtování ztráty kontroly v dceřiné společnosti. Tato interpretace nemá žádný dopad na finanční situaci společnosti ani na údaje zveřejňované v příloze účetní závěrky. IFRIC 12 Dohody o poskytování licenčních služeb Interpretace IFRIC 12 byla vydána v listopadu 2006. Její znění bylo schváleno EU v březnu 2009 a platí pro účetní období začínající 1. lednem 2010. Tato interpretace se týká provozovatelů licence k poskytování služeb a popisuje způsoby účtování závazků a práv vyplývajících z dohod o poskytování licenčních služeb. Tato interpretace nemá žádný dopad na finanční situaci společnosti ani na údaje zveřejňované v příloze účetní závěrky. IFRS 2 Úhrady vázané na akcie (revidovaný) IASB vydala novelu IFRS 2, jejímž cílem je přesněji popsat, jak se účtují úhrady vázané na akcie vypořádané v hotovosti v rámci skupiny. Tato interpretace nemá žádný dopad na finanční situaci společnosti ani na údaje zveřejňované v příloze účetní závěrky Harmonizační novela IFRS 9

V dubnu 2009 vydala IASB harmonizační novelu vybraných účetních standardů. Cílem této novely je odstranit nekonzistentnosti a zpřesnit některé formulace. Přechodná ustanovení pro jednotlivé novelizované standardy se liší. V důsledku implementace níže uvedené novely došlo ke změně účetních zásad uplatňovaných společností, nicméně novela nemá žádný dopad na její finanční situaci ani výsledek hospodaření. Harmonizační novela duben 2009 IFRS 5 Stálá aktiva určená k prodeji a ukončované činnosti: tato novela vysvětluje, že veškeré informace, které jsou účetní jednotky povinny zveřejňovat v příloze účetní závěrky o stálých aktivech či vyřazovaných skupinách aktiv klasifikovaných jako určené k prodeji nebo ukončované činnosti, jsou specifikovány v IFRS 5. Požadavky jiných standardů platí pouze pro ta stálá aktiva a vyřazované skupiny, u nichž je to výslovně uvedeno. V důsledku této novely společnost upravila informace zveřejňované v příloze. IFRS 8 Provozní segmenty: novela tohoto standardu upřesňuje, že aktiva a závazky segmentu je v účetní závěrce nutné vykazovat pouze v případě, že jsou součástí kriterií, z nichž vychází osoba přijímající klíčová provozní rozhodnutí. Tato novela neměla dopad na účetní závěrku společnosti. IAS 36 Snížení hodnoty aktiv: v souladu s novelou tohoto standardu je největší jednotkou, na kterou lze alokovat goodwill nabytý v rámci podnikové kombinace, provozní segment, tak jak je definován v IFRS 8, před agregací pro účely účetního výkaznictví. Ostatní standardy a interpretace, jejichž přijetí je povinné od účetního období začínajícího 1. lednem 2010, nemají významný vliv na účetní závěrku společnosti. 2.2. Nové standardy IFRS a interpretace IFRIC, jež dosud nevstoupily v platnost, resp. nebyly schváleny EU Společnost v současné době vyhodnocuje potenciální dopady nových a upravených znění standardů a interpretací, které vstoupí v platnost, resp. budou schváleny EU k 1. lednu 2011 nebo po tomto datu. Z hlediska činnosti společnosti mají největší význam následující standardy a interpretace: IFRS 9 Finanční nástroje: klasifikace a oceňování IFRS 9, který má nahradit IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování, byl vydán v listopadu 2009. Standard zavádí nové požadavky na klasifikování a oceňování finančních aktiv a finančních závazků a jeho používání je povinné počínaje 1. lednem 2013. Podle IFRS 9 budou veškerá finanční aktiva a finanční závazky prvotně vykázány v reálné hodnotě zvýšené o transakční náklady. Standard také ruší kategorie finančních nástrojů, které v současné době existují v IAS 39, konkrétně kategorii nástrojů realizovatelných a nástrojů držených do splatnosti. V říjnu 2010 IASB přidala do IFRS 9 požadavky na klasifikování a oceňování finančních závazků. Většina požadavků stávajícího IAS 39 pro klasifikování a oceňování finančních závazků byla novým standardem IFRS 9 převzata bez změny. Požadavky na oceňování finančních závazků reálnou hodnotou byly pozměněny v oblasti zachycení efektu kreditního rizika společnosti. Důsledkem této změny je, ţe změny kreditního rizika závazku oceňovaného reálnou hodnotou nebudou zobrazeny ve výsledku hospodaření, pokud nebude uvedený závazek klasifikován k obchodování. V dalších fázích tohoto projektu, který by měl být podle předpokladu dokončen v roce 2011, se bude IASB zabývat snížením hodnoty finančních nástrojů, zajišťovacím účetnictvím a odúčtováním finančních aktiv a závazků. Implementace IFRS 9 bude mít dopad na klasifikaci a oceňování finančních aktiv a závazků společnosti. Společnost nicméně vyčíslí tento dopad aţ po zveřejnění dalších částí nového standardu, kdy bude možné vytvořit si ucelenější představu. IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran Novela IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran je povinná od účetního období začínajícího 1. lednem 2011 a musí být uplatněna zpětně. Novela zjednodušuje požadavky na zveřejnění informací o transakcích mezi účetními jednotkami, které jsou ovládané či společně ovládané státem nebo jsou pod jeho podstatným vlivem, a zpřesňuje definici spřízněné strany. Výsledkem je, že vykazující účetní jednotka dostala výjimku, pokud jde o rozsah zveřejňovaných informací o transakcích, včetně zůstatků, realizovaných se státem a jinými účetními jednotkami spřízněnými se státem. Dále novela upravuje definici spřízněné strany, kdy přidružený podnik je nyní považován za spřízněnou stranu ve vztahu k mateřské společnosti i jeho dceřinému podniku a dva přidružené podniky jedné mateřské společnosti jiţ nejsou ve vztahu k sobě považovány za spřízněné strany. Společnost nepředpokládá významný dopad uvedené novely na informace týkající se spřízněných stran zveřejněné v účetní závěrce. IFRIC 17 Rozdělování nepeněžních aktiv vlastníkům Tato interpretace platí pro účetní období začínající 1. červencem 2010 nebo po tomto datu. Dřívější použití je povoleno. Poskytuje návod, jak účtovat rozdělování nepeněžních aktiv vlastníkům. V interpretaci je vysvětleno, kdy má účetní jednotka vykázat závazek, jak má ocenit tento závazek a související aktiva a kdy má aktivum a 10

závazek odúčtovat. Společnost nepředpokládá, že by interpretace IFRIC 17 měla mít dopad na nekonsolidovanou účetní závěrku, jelikož v minulých obdobích rozdělování nepeněžních aktiv vlastníkům ve společnosti neproběhlo. IAS 32 Finanční nástroje: vykazování (Klasifikace předkupních práv při emisi) V říjnu 2009 IASB vydala změnu standardu IAS 32 týkající se klasifikace předkupních práv při emisi. Tato změna platí pro účetní období začínající 1. únorem 2010. V současné době jsou předkupní práva za fixní cenu v cizí měně obvykle účtována jako deriváty. Změna standardu vyžaduje, že pokud jsou tyto nástroje emitovány poměrně ke stávajícím podílníkům emitenta za pevnou částku hotovosti, měly by být klasifikovány jako vlastní kapitál i tehdy, je-li jejich realizační cena denominována v jiné měně, než je funkční měna emitenta. Společnost nepředpokládá dopad uvedené změny na finanční situaci nebo výsledky hospodaření společnosti. IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování (Převod finančních aktiv) V říjnu 2010 IASB vydala změnu standard IFRS 7, která mění požadavky na zveřejňování informací o převodech finančních aktiv tak, aby uživatelé finančních výkazů byli schopni vyhodnotit rizika těchto převodů a jejich dopady na finanční situaci společnosti. Společnost nepředpokládá dopad uvedené změny na finanční situaci nebo výsledky hospodaření společnosti. V květnu 2010 vydala IASB další novelizovaná znění svých standardů s cílem odstranit jejich nekonzistentnost a upřesnit stávající znění. Společnost novelizované standardy zatím nepřijala, nicméně očekává, že schválené změny nebudou mít významný dopad na její účetní závěrku. 3. Důležitá účetní pravidla 3.1. Prohlášení o shodě Účetní závěrka je sestavena v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. 3.2. Východiska sestavování účetní závěrky Účetní závěrka je vykázána za období 12 měsíců, tj. od 1.1.2010 do 31.12.2010, den účetní závěrky je 31.12.2010. Účetní závěrka je sestavena a vykázána v českých korunách. Pokud není uvedeno jinak, jsou hodnoty uváděny v tisících českých korunách (tis. Kč). Účetní závěrka je sestavena za použití oceňovací báze historických cen kromě přecenění určitých dlouhodobých aktiv a finančních nástrojů. V dalším textu jsou uvedena základní účetní pravidla. 3.3. Dlouhodobá aktiva držená k prodeji Dlouhodobá aktiva a vyřazované skupiny aktiv a závazků se klasifikují jako držená k prodeji, pokud bude jejich účetní hodnota zpětně získána primárně prodejní transakcí spíše než pokračujícím užíváním. Tato podmínka se považuje za splněnou, jen když je prodej vysoce pravděpodobný, přičemž aktivum (nebo vyřazovaná skupina) je k dispozici pro okamžitý prodej v jeho současném stavu. Vedení musí usilovat o realizaci prodeje a zároveň musí být splnění podmínek pro uznání dokončení prodeje očekáváno do jednoho roku od data klasifikace. Dlouhodobá aktiva (a vyřazované skupiny) držená k prodeji se oceňují nižší z jejich předcházející účetní hodnoty a reálné hodnoty snížené o náklady související s prodejem. 3.4. Účtování výnosů Výnosy se oceňují v reálné hodnotě přijaté nebo nárokované protihodnoty. Výnosy se snižují o předpokládané vratky od odběratelů, rabaty a ostatní podobné slevy. 3.4.1. Prodej zboží Výnosy z prodeje zboží se vykazují po splnění těchto podmínek: společnost převedla na kupujícího významná rizika a odměny z vlastnictví daného zboží, společnost si už nezachovává pokračující manažerskou angažovanost v míře obvykle spojované s vlastnictvím prodaného zboží, ani skutečnou kontrolu nad tímto zbožím, částka výnosů může být spolehlivě oceněna, je pravděpodobné, že ekonomické užitky spojené s transakcí poplynou do účetní jednotky, vzniklé náklady nebo náklady, které v souvislosti s transakcí teprve vzniknou, mohou být spolehlivě oceněny. 11

3.4.2. Poskytování služeb Výnosy ze smlouvy o poskytování služeb se vykazují s odkazem na stupeň dokončení smlouvy. Stupeň dokončení smlouvy se určuje takto: instalační poplatky se vykazují podle stupně dokončení instalace, která se určuje jako poměrná část předpokládaného celkového času potřebného na instalaci, která uplynula k datu sestavení účetní závěrky, poplatky za servis zahrnuté do ceny prodaných produktů se vykazují s odkazem na poměrnou část celkových nákladů na zabezpečování servisu prodaných produktů, přičemž se zohledňuje historický vývoj v počtu skutečně poskytnutých služeb u produktů prodaných v minulých obdobích výnosy z časových a materiálových smluv se vykazují na základě smluvních sazeb podle počtu odpracovaných hodin a přímých nákladů, které vznikly při poskytování služeb. 3.4.3. Licenční poplatky Výnosy z licenčních práv se vykazují na akruální bázi, v souladu s podstatou příslušné smlouvy. Licenční poplatky vypočítané na základě času se vykazují rovnoměrně během doby trvání licenční smlouvy. Licenční smlouvy založené na výrobě, tržbách a jiných ukazatelích se vykazují s odkazem na příslušné smluvní ujednání. 3.4.4. Přijaté dividendy a výnosové úroky Výnosy z dividend se vykazují, jakmile vznikne právo akcionářů na přijetí platby. Limited Časové rozlišení výnosových úroků se uskutečňuje s ohledem na neuhrazenou jistinu, přičemž se použije příslušná efektivní úroková míra, tj. úroková míra, která přesně diskontuje odhadované budoucí peněžní příjmy po očekávanou dobu trvání finančního aktiva na jeho čistou účetní hodnotu. 3.5. Cizí měny Individuální účetní závěrka je předkládána v měně primárního ekonomického prostředí, ve kterém daný subjekt vyvíjí svoji činnost (funkční měna subjektu). Transakce v jiné měně, než je funkční měna daného subjektu (cizí měna), účtují za použití měnového kurzu platného k datu transakce. Ke každému rozvahovému dni se peněžní položky v cizí měně přepočítávají za použití závěrkového měnového kurzu. Nepeněžní položky, které jsou oceněny v reálné hodnotě vyjádřené v cizí měně, se přepočítávají za použití měnového kurzu platného k datu určení reálné hodnoty. Nepeněžní položky, které jsou oceněny v historických cenách vyjádřených v cizí měně se nepřepočítávají. Kurzové rozdíly se účtují do zisku nebo ztráty v období, ve kterém vznikly, kromě: kurzových rozdílů spojených s nedokončenými investicemi určenými k výrobním účelům v příštích obdobích, které jsou zahrnuty do pořizovací ceny těchto aktiv; tyto kurzové rozdíly se považují za úpravy nákladových úroků z půjček v cizí měně, kurzových rozdílů z transakcí uzavřených za účelem zajišťování určitých měnových rizik kurzových rozdílů z peněžních položek ve formě pohledávky nebo závazku vůči zahraničním jednotkám, jejichž úhrada se neplánuje ani není pravděpodobné, že budou uhrazeny, přičemž tvoří součást čisté investice do zahraniční jednotky a vykazují se ve fondu z přepočtu cizích měn a při pozbytí čisté investice se vykážou ve výsledovce. 3.6. Výpůjční náklady Výpůjční náklady, které jsou přímo účelově vztaženy k akvizici, výstavbě nebo výrobě způsobilého aktiva, (tj. aktiva, které nezbytně potřebuje značné časové období k tomu, aby bylo připravené pro zamýšlené použití nebo prodej), se přičtou k pořizovací ceně takového aktiva až do okamžiku, kdy je aktivum v podstatné míře připravené pro zamýšlené použití nebo prodej. V případě, že k financování způsobilého aktiva jsou použity výpůjčky s pohyblivými sazbami a úrokové riziko se ošetří pomocí účinného zajištění peněžních toků, je účinná část derivátu zaúčtována do vlastního kapitálu a rozpuštěna do výsledovky ve chvíli, kdy způsobilé aktivum ovlivní výsledek hospodaření. V případě, že financování způsobilého aktiva jsou použity výpůjčky s pevnou sazbou, které jsou zajištěny v rámci efektivního zajištění reálné hodnoty aplikovaného na úrokové riziko, zohledňují aktivované výpůjční náklady zajišťovanou úrokovou sazbu. Od výpůjčních nákladů, které splňují kritéria pro aktivaci, se odečtou investiční výnosy z dočasného investování specifických půjček až do jejich vydání na způsobilé aktivum. Všechny ostatní výpůjční náklady se vykazují ve výsledovce v období, ve kterém vznikly. 12

3.7. Státní dotace Státní dotace se nevykazují, dokud neexistuje přiměřená jistota, že společnost splní s nimi spojené podmínky a že dotace budou přijaty. Státní dotace, jejichž základní podmínkou je, že společnost musí zakoupit, postavit nebo jinak získat dlouhodobá aktiva, se vykazují v rozvaze odečtením dotace při stanovení účetní hodnoty aktiva. Dotace se uznává jako výnos po celou dobu životnosti odepisovaného aktiva pomocí snížených odpisů. Ostatní státní dotace se systematicky vykazují do výnosů po dobu nutnou k jejich přiřazení k nákladům, které mají kompenzovat. Státní dotace, která se stane pohledávkou jako náhrada za již vzniklé náklady nebo již utrpěné ztráty nebo za účelem poskytnutí okamžité finanční pomoci skupině s žádnými budoucími souvisejícími náklady se uzná jako výnos období, ve kterém se stane pohledávkou. 3.8. Daně Daň z příjmu zahrnuje splatnou a odloženou daň. 3.8.1. Splatná daň Splatná daň se vypočítá na základě zdanitelného zisku za dané období. Zdanitelný zisk se odlišuje od zisku, který je vykázaný ve výsledovce, protože nezahrnuje položky výnosů, resp. nákladů, které jsou zdanitelné nebo odčitatelné od základu daně v jiných letech, ani položky, které nejsou zdanitelné, resp. odčitatelné od základu daně. Závazek společnosti ze splatné daně se vypočítá pomocí daňových sazeb uzákoněných, resp. vyhlášených do rozvahového dne. 3.8.2. Odložená daň Odložená daň se vykáže na základě rozdílů mezi účetní hodnotou aktiv a závazků v účetní závěrce a jejich daňovou základnou použitou pro výpočet zdanitelného zisku, a zaúčtuje se za použití závazkové metody vycházející z rozvahového přístupu. Odložené daňové závazky se uznávají obecně u všech zdanitelných přechodných rozdílů. Odložené daňové pohledávky se obecně uznávají u všech odčitatelných přechodných rozdílů v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že zdanitelný zisk, proti kterému se budou moci využít odčitatelné přechodné rozdíly, bude dosažen. Tyto pohledávky a závazky se nevykazují, pokud přechodný rozdíl vzniká z goodwillu nebo při prvotním vykázání (kromě podnikových kombinací) ostatních aktiv a závazků při transakci, která neovlivňuje zdanitelný ani účetní zisk. Odložené daňové závazky se vykazují u zdanitelných přechodných rozdílů, které vznikají v souvislosti s investicemi do dceřiných a přidružených podniků, a účastmi na společném podnikání kromě případů, kdy je společnost schopna načasovat zrušení přechodného rozdílu, přičemž je pravděpodobné, že přechodné rozdíly nebudou v dohledné budoucnosti zrušeny. Odložené daňové pohledávky z odčitatelných přechodných rozdílů, které vznikají v souvislosti s takovýmito investicemi a podíly, se vykazují pouze v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že zdanitelný zisk, proti kterému se budou moci využít odčitatelné přechodné rozdíly, bude dosažen, přičemž je pravděpodobné, že přechodné rozdíly budou v dohledné budoucnosti zrušeny. Účetní hodnota odložených daňových pohledávek se posuzuje vždy k rozvahovému dni a snižuje se, pokud již není pravděpodobné, že budoucí zdanitelný zisk bude schopen odloženou daňovou pohledávku pokrýt v celkové nebo částečné výši. Odložené daňové pohledávky a závazky se oceňují pomocí daňové sazby, která bude platit v období, ve kterém pohledávka bude realizována nebo závazek splatný, na základě daňových sazeb (a daňových zákonů) uzákoněných, resp. vyhlášených do rozvahového dne. Oceňování odložených daňových závazků a pohledávek zohledňuje daňové důsledky, které vyplynou ze způsobu, jakým společnost k rozvahovému dni očekává úhradu nebo vyrovnání účetní hodnoty svých aktiv a závazků. Odložené daňové pohledávky a závazky se kompenzují, pokud ze zákona existuje právo na kompenzaci splatných daňových pohledávek proti splatným daňovým závazkům a pokud se vztahují k daním ze zisku, které jsou vybírané stejným daňovým úřadem, přičemž společnost má v úmyslu zúčtovat svoje splatné daňové pohledávky a závazky na netto bázi. 3.8.3. Splatná a odložená daň za období Splatná a odložená daň se vykazuje jako náklad nebo výnos a zahrnuje se do zisku nebo ztráty, kromě případů, kdy souvisí s položkami, které se účtují přímo do vlastního kapitálu (v tom případě se i daň vykazuje přímo do vlastního kapitálu), nebo pokud vzniká při prvotním zaúčtování podnikové kombinace. 13

3.9. Pozemky, budovy a zařízení Pozemky a stavby používané ve výrobě a zásobování zbožím, pro poskytování služeb nebo pro administrativní účely se uvádějí v rozvaze v přeceněné částce, která odpovídá reálné hodnotě k datu přecenění po odečtení následných oprávek a následných kumulovaných ztrát ze snížení hodnoty. Přecenění je prováděno s dostatečnou pravidelností tak, aby se účetní hodnota významně nelišila od reálné hodnoty, která by byla stanovena k rozvahovému dni. Jakékoliv zvýšení hodnoty z přecenění takovýchto pozemků a staveb se účtuje ve prospěch vlastního kapitálu v položce fond z přecenění majetku. Zvýšení hodnoty se však uzná ve výsledovce v tom rozsahu, v němž se ruší předchozí přecenění téhož aktiva směrem dolů, které bylo uznáno ve výsledovce. Snížení účetní hodnoty vyplývající z přecenění takovýchto pozemků a staveb se účtuje do výsledovky ve výši převyšující případný zůstatek fondu z přecenění majetku související s předcházejícím přeceněním tohoto aktiva. Odpisy přeceněných budov se účtují do výsledovky. Při následném prodeji nebo vyřazení přeceněného majetku se související přírůstek z přecenění, který zůstane ve fondu z přecenění majetku, převádí přímo do nerozděleného zisku. Kromě případů, kdy se aktivum odúčtuje, se z fondu z přecenění neprovádí žádný převod do nerozděleného zisku. Nedokončené investice určené k výrobním, nájemním, administrativním nebo zatím nespecifikovaným účelům se evidují v pořizovacích nákladech snížených o ztráty ze snížení hodnoty. Pořizovací náklady zahrnují poplatky za odborné služby a v případě způsobilého aktiva i výpůjční náklady, které se aktivují v souladu s účetním pravidlem skupiny. Odepisování takového aktiva, stejně jako odepisování ostatního majetku, se zahájí okamžikem, kdy je aktivum připraveno pro zamýšlené použití. Pozemky vlastněné společností nejsou odepisovány. Stroje a zařízení se vykazují v pořizovacích nákladech snížených o oprávky a kumulované ztráty ze snížení hodnoty. Odpisy se účtují tak, aby byla celá pořizovací cena aktiva nebo přeceněná částka (kromě pozemků vlastněných společností a nedokončených investic) alokována na celou dobu předpokládané doby použitelnosti daného aktiva, za použití metody lineárních odpisů. Předpokládaná doba použitelnosti, zbytkové hodnoty a metoda odpisování se prověřují vždy na konci účetního období, přičemž vliv jakýchkoliv změn v odhadech se účtuje prospektivně. Aktiva pořízená formou finančního leasingu se odepisují po dobu předpokládané doby použitelnosti stejně jako vlastní aktiva, nebo po dobu trvání relevantního leasingu, pokud je tato doba kratší. Zisk nebo ztráta z prodeje nebo vyřazení určité položky pozemků, budov a zařízení se určí jako rozdíl mezi výnosy z prodeje a účetní hodnotou daného aktiva a vykáže se ve výsledovce. 3.10. Investice do nemovitostí Investice do nemovitostí, tj. nemovitost držená za účelem dosažení příjmu z nájemného a nebo za účelem zhodnocení, se prvotně ocení na úrovni pořizovacích nákladů, které zahrnují i vedlejší náklady spojené s pořízením nemovitosti. Po prvotním vykázání se investice do nemovitosti oceňují reálnou hodnotou. Zisky a ztráty ze změny reálné hodnoty investicí do nemovitostí se zahrnou do výsledovky v období, ve kterém k nim došlo. 3.11. Nehmotná aktiva 3.11.1. Samostatně pořízená nehmotná aktiva Samostatně pořízená nehmotná aktiva se vykazují v pořizovacích nákladech po odečtení kumulované amortizace a ztrát ze snížení hodnoty. Amortizace se účtuje rovnoměrně po dobu předpokládané doby použitelnosti. Předpokládaná doba použitelnosti a metoda amortizace se prověřují vždy na konci každého účetního období, přičemž vliv jakýchkoliv změn v odhadech se účtuje prospektivně. 3.11.2. Nehmotná aktiva vytvořená vlastní činností výdaje na výzkum a vývoj Výdaje na výzkumnou činnost se vykazují jako náklady v období, ve kterém byly vynaloženy. Nehmotné aktivum vytvořené vlastní činností, vytvořené vývojem (nebo ve vývojové fázi interního projektu), je uznáno jako aktivum tehdy a pouze tehdy, když je možno prokázat všechny z následujících předpokladů : technická proveditelnost dokončení nehmotného aktiva je taková, že ho bude možné využívat nebo prodat, existuje záměr dokončit nehmotné aktivum a využívat jej nebo prodat, účetní jednotka je schopna nehmotné aktivum využít nebo prodat, je možné prokázat, jakým způsobem bude nehmotné aktivum vytvářet pravděpodobné budoucí ekonomické užitky, 14

jsou dostupné odpovídající technické, finanční a ostatní zdroje pro dokončení vývoje a pro využití nebo prodej nehmotného aktiva, účetní jednotka je schopna spolehlivě oceňovat výdaje související s nehmotným aktivem během jeho vývoje. Částka prvotního uznání nehmotného aktiva vytvořeného vlastní činností zahrnuje celkové výdaje vynaložené od okamžiku, kdy nehmotné aktivum poprvé splnilo kritérium pro uznání uvedené výše. Pokud není možno vykázat žádné nehmotné aktivum vytvořené vlastní činností, výdaje na vývoj se účtují do výsledovky v období, ve kterém vznikly. Po prvotním vykázání se nehmotná aktiva vytvořená vlastní činností účtují v pořizovacích nákladech snížených o kumulovanou amortizaci a ztráty ze snížení hodnoty pomocí stejné metody jako při účtování samostatně pořízených nehmotných aktiv. 3.11.3. Nehmotná aktiva nabytá při podnikových kombinacích Nehmotná aktiva nabytá při podnikových kombinacích se určují samostatně a vykazují se odděleně od goodwilu, pokud splní definici nehmotného aktiva a je možné spolehlivě určit jejich reálnou hodnotu. Pořizovacím nákladem takového nehmotného aktiva je jeho reálná hodnota k datu akvizice. Po prvotním vykázání se nehmotná aktiva nabytá při podnikových kombinacích účtují v pořizovacích nákladech snížených o kumulovanou amortizaci a ztráty ze snížení hodnoty pomocí stejné metody jako při účtování samostatně pořízených nehmotných aktiv. 3.12. Snížení hodnoty hmotných a nehmotných aktiv, kromě goodwillu Ke každému rozvahovému dni společnost posuzuje účetní hodnotu hmotných a nehmotných aktiv, aby určila, zda existují náznaky, že aktivum může mít sníženou hodnotu. Pokud jakýkoliv takový náznak existuje, odhadne se zpětně získatelná částka takového aktiva, aby se určil rozsah případných ztrát ze snížení jeho hodnoty. Pokud není možno určit zpětně získatelnou částku jednotlivého aktiva, společnost stanoví zpětně získatelnou částku penězotvorné jednotky, k níž aktivum náleží. Celopodniková aktiva se přiřadí k samostatné penězotvorné jednotce, pokud lze určit rozumný a konzistentní základ pro jejich přiřazení. Jinak jsou celopodniková aktiva přiřazena k nejmenší skupině penězotvorných jednotek, pro kterou je možné určit rozumný a konzistentní základ pro jejich přiřazení. Nehmotná aktiva s neurčitou dobou použitelnosti a nehmotná aktiva, která nejsou ještě používána, se testují na snížení jejich hodnoty každoročně a při každém náznaku možného snížení jejich hodnoty. Zpětně získatelná částka se rovná reálné hodnotě aktiva snížené o náklady na prodej nebo hodnotě z užívání podle toho, která je vyšší. Při posuzování hodnoty z užívání se odhad budoucích peněžních toků diskontuje na jejich současnou hodnotu pomocí diskontní sazby před zdaněním, která vyjadřuje běžné tržní posouzení časové hodnoty peněz a specifická rizika pro dané aktivum, o které nebyly upraveny odhady budoucích peněžních toků. Pokud je zpětně získatelná částka aktiva (nebo penězotvorné jednotky) nižší než jeho účetní hodnota, sníží se účetní hodnota aktiva (nebo penězotvorné jednotky) na jeho zpětně získatelnou částku. Ztráta ze snížení hodnoty se promítne přímo do výsledovky, ledaže je dané aktivum vedeno v přeceněné hodnotě. V takovém případě se ztráta ze snížení hodnoty posuzuje jako snížení přebytku z přecenění tohoto aktiva. Pokud se ztráta ze snížení hodnoty následně zruší, účetní hodnota aktiva (nebo penězotvorné jednotky ) se zvýší na upravený odhad jeho zpětně získatelné částky, ale tak, aby zvýšená účetní hodnota aktiva nepřevýšila účetní hodnotu, která by byla stanovena, kdyby se v předchozích letech nevykázala žádná ztráta ze snížení hodnoty aktiva (nebo penězotvorné jednotky). Zrušení ztráty ze snížení hodnoty se přímo promítne do výsledovky, ledaže je aktivum vedeno v přeceněné hodnotě. V takovém případě se zrušení ztráty ze snížení hodnoty posuzuje jako zvýšení přecenění. 3.13. Zásoby Zásoby se oceňují na nižší z úrovní nákladů na jejich pořízení a čisté realizovatelné hodnoty. Náklady na pořízení zahrnují příslušnou část fixních a variabilních režijních nákladů, a účtují se pomocí metody nejvhodnější pro danou skupinu zásob, přičemž hodnota většiny zásob se oceňuje pomocí nákladového vzorce první do skladu, první ze skladu (FIFO). Čistá realizovatelná hodnota zahrnuje předpokládanou prodejní cenu zásob sníženou o všechny odhadované náklady na dokončení a náklady nutné k uskutečnění prodeje. 15

3.14. Rezervy Rezervy se vykáží, když má společnost současný (smluvní nebo mimosmluvní) závazek, který je důsledkem minulé události, přičemž je pravděpodobné, že společnost bude muset tento závazek vypořádat a výši takového závazku je možné spolehlivě odhadnout. Částka vykázaná jako rezerva je nejlepším odhadem výdajů, které budou nezbytné k vypořádání současného závazku vykázaného k rozvahovému dni po zohlednění rizik a nejistot spojených s daným závazkem. Pokud se rezerva určuje pomocí odhadu peněžních toků potřebných k vypořádání současného závazku, účetní hodnota rezervy se rovná současné hodnotě těchto peněžních toků. Pokud se očekává, že některé nebo veškeré výdaje, nezbytné k vypořádání rezervy, budou nahrazeny jinou stranou, vykáže se pohledávka na straně aktiv, pokud je prakticky jisté, že společnost náhradu obdrží a výši takové pohledávky je možné spolehlivě určit. 3.14.1. Nevýhodné smlouvy Současné závazky vyplývající z nevýhodných smluv se účtují a oceňují jako rezervy. Nevýhodná smlouva se chápe jako smlouva skupiny, na základě které nevyhnutelné náklady na splnění závazků ve smyslu smlouvy převyšují předpokládané ekonomické užitky, jejichž přijetí se na základě takové smlouvy očekává. 3.14.2. Restrukturalizace Společnost vykáže rezervu na restrukturalizaci, pokud má vypracovaný podrobný, oficiálně zdokumentovaný plán restrukturalizace a u těch, kterých se to týká, vyvolala reálné očekávání, že restrukturalizace bude provedena, a to tím, že zahájila implementaci jejího plánu nebo zveřejnila hlavní rysy těm, kteří budou restrukturalizací ovlivněni. Ocenění rezerv na restrukturalizaci zahrnuje pouze přímé výdaje spojené s restrukturalizací, tj. částky nezbytně nutné pro provedení restrukturalizace, které nesouvisí s pokračujícími aktivitami účetní jednotky. 3.14.3. Záruční opravy Rezervy na náklady na záruční opravy se vykazují k datu prodeje příslušných výrobků podle nejlepšího odhadu vedení, pokud jde o výdaje potřebné k vypořádání závazků skupiny. 3.15. Finanční aktiva Finanční investice se zaúčtují, resp. odúčtují, k datu transakce na základě smlouvy o koupi nebo prodeji investice, kde podmínky vyžadují dodat investici v časovém rámci určeném daným trhem, a oceňují se při prvotním vykázání reálnou hodnotou navýšenou o transakční náklady, kromě finančních aktiv v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty, které se při prvotním vykázání oceňují reálnou hodnotou. Finanční aktiva se klasifikují do těchto čtyř kategorií: finanční aktiva v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty, investice držené do splatnosti, realizovatelná finanční aktiva úvěry a pohledávky. Klasifikace závisí na charakteru finančních aktiv a účelu použití, a určuje se při prvotním zaúčtování. 3.15.1. Metoda efektivní úrokové míry Metoda efektivní úrokové míry je metoda výpočtu zůstatkové hodnoty finančního aktiva a alokace úrokového výnosu za dané období. Efektivní úroková míra je úroková míra, která přesně diskontuje předpokládanou výši budoucích peněžních příjmů (včetně všech poplatků zaplacených nebo přijatých, které tvoří nedílnou součást efektivní úrokové míry, transakčních nákladů a dalších prémií nebo diskontů) po očekávanou dobu trvání finančního aktiva, nebo případně po kratší období. Výnosy se vykazují na základě efektivní úrokové míry dluhových nástrojů, kromě finančních aktiv označených jako v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty. 3.15.2. Finanční aktiva v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty Finanční aktiva se klasifikují jako v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty, pokud jsou určena k obchodování nebo jsou označena jako oceňovaná v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty. Finanční aktiva se klasifikují jako určená k obchodování, pokud: byla pořízena v zásadě za účelem prodeje v blízké budoucnosti, nebo 16

jsou součástí identifikovaného portfolia finančních nástrojů, které jsou společně řízeny skupinou a u kterých je v poslední době doloženo obchodování realizované pro krátkodobý zisk, nebo jsou derivátem, který neplní funkci účinného zajišťovacího nástroje. Finanční aktivum, kromě finančního aktiva určeného k obchodování, je možné při prvotním vykázání označit jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty, pokud: takovéto označení vylučuje nebo významně omezuje oceňovací nebo účetní nejednotnost, která by jinak mohla vzniknout, nebo finanční aktivum je součástí skupiny finančních aktiv nebo finančních závazků nebo obou, které jsou řízeny a jejichž výkonnost je hodnocena v souladu se zdokumentovanou strategií řízení rizik nebo investiční strategií účetní jednotky na základě reálné hodnoty a informace o této skupině jsou na tomto základě interně předávány, nebo je součástí smlouvy, která obsahuje jeden nebo více vložených derivátů, a IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování umožňuje, aby se celá kombinovaná smlouva (aktiva nebo závazky) označovala jako v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty. Finanční aktiva v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty se vykazují v reálné hodnotě, přičemž jakýkoliv výsledný zisk a nebo ztráta se účtuje do výsledovky. Čistý zisk nebo čistá ztráta zúčtovaná do zisku nebo ztráty zahrnuje jakékoliv dividendy nebo úroky získané z finančního aktiva. 3.15.3. Investice držené do splatnosti Směnky a dluhopisy s pevně stanovenými nebo určitelnými platbami a pevnou splatností, které společnost hodlá a je schopná držet až do splatnosti, se klasifikují jako investice držené do splatnosti. Při vykazování se oceňují v zůstatkové hodnotě s použitím metody efektivní úrokové míry po zohlednění snížení hodnoty. 3.15.4. Úvěry a pohledávky Pohledávky z obchodního styku, úvěry a jiné pohledávky s pevně stanovenými nebo určitelnými platbami, které nejsou kótované na aktivním trhu, se klasifikují jako úvěry a pohledávky. Úvěry a pohledávky se oceňují v zůstatkové hodnotě s použitím metody efektivní úrokové míry po zohlednění jakékoli ztráty ze snížení hodnoty. Výnosové úroky se vykazují pomocí efektivní úrokové míry. 3.15.5. Snížení hodnoty finančních aktiv Finanční aktiva, kromě aktiv v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty, se posuzují z hlediska existence náznaků snížení hodnoty vždy k rozvahovému dni. Hodnota finančních aktiv je snížena, jestliže existuje objektivní důkaz, že v důsledku jedné nebo více událostí, které se vyskytly po prvotním vykázání finančního aktiva, došlo ke snížení odhadovaných budoucích peněžních toků z investice. V případě nekótovaných akcií klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva je významný nebo dlouhodobý pokles reálné hodnoty cenného papíru pod jeho pořizovací cenu považován za objektivní důkaz snížení hodnoty. U všech ostatních finančních aktiv, včetně umořovatelných dluhopisů klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva a pohledávek z finančního leasingu, by mezi objektivní důkazy snížení hodnoty patřily následující skutečnosti: závažné finanční obtíže emitenta nebo protistrany, nebo prodlení při splácení nebo nesplácení úroků nebo jistiny, nebo situace, kdy je pravděpodobné, že na dlužníka bude vyhlášen konkurz nebo u něj dojde k finanční reorganizaci. U některých kategorií finančních aktiv, jako jsou pohledávky z obchodních vztahů, je u aktiv, u kterých je zjištěno, že nedošlo ke snížení jejich hodnoty na úrovni jednotlivých položek, následně posouzeno, zda došlo ke snížení hodnoty u celé skupiny aktiv. Mezi objektivní důkazy snížení hodnoty u celého portfolia pohledávek by patřila dřívější zkušenost skupiny s realizací pohledávek, zvýšení počtu plateb v portfoliu, s jejichž úhradou je dlužník v prodlení více než 60 dní, nebo pozorovatelné změny národních nebo místních ekonomických podmínek, které dobou výskytu odpovídají době, kdy nedocházelo ke splácení pohledávek. V případě finančních aktiv oceněných zůstatkovou hodnotou se částkou snížení hodnoty rozumí rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků diskontovaných původní efektivní úrokovou mírou finančního aktiva. Účetní hodnota finančního aktiva se snižuje o ztrátu ze snížení hodnoty přímo u všech položek finančních aktiv kromě pohledávek z obchodního styku, jejichž účetní hodnota se snižuje s použitím účtu opravných položek. V případě, že pohledávka z obchodního styku je považována za nedobytnou, odepíše se oproti účtu opravných položek. Následně realizované částky, které byly dříve odepsány, jsou započteny proti účtu opravných položek. Změny v účetní hodnotě účtu opravných položek se vykazují v zisku nebo ztrátě. 17

Kromě realizovatelných kapitálových nástrojů, pokud v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty poklesne a tento pokles je možné objektivně připsat události, která nastala po zaúčtování ztráty ze snížení hodnoty, je tato dříve zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty stornována prostřednictvím výsledovky. V důsledku tohoto storna však nesmí dojít k tomu, že účetní hodnota investice k datu storna snížení hodnoty bude vyšší, než by byla její zůstatková hodnota v případě, že by snížení hodnoty zaúčtováno nebylo. V případě realizovatelných podílových cenných papírů se ztráty ze snížení hodnoty dříve zaúčtované v zisku nebo ztrátě nestornují prostřednictvím zisku nebo ztráty a případné zvýšení reálné hodnoty po vykázání ztráty ze snížení hodnoty se vykazuje přímo do vlastního kapitálu. 3.15.6. Odúčtování finančního aktiva Společnost přistupuje k odúčtování finančního aktiva pouze v případě, kdy vyprší smluvní práva k peněžním tokům z aktiva nebo kdy převede na jiný subjekt toto finanční aktivum a následně i veškerá rizika a užitky spojené s jeho vlastnictvím. Jestliže společnost nepřevede ani si neponechá v podstatě všechna rizika a užitky spojené s vlastnictvím aktiva a ponechá si kontrolu nad aktivem, zaúčtuje podíl, který si na převáděném aktivu ponechává, a související závazek vyplývající z částek, které bude možná muset zaplatit. Pokud si společnost ponechá v podstatě všechna rizika a užitky spojené s vlastnictvím převáděného finančního aktiva, pokračuje v účtování o tomto finančním aktivu a zaúčtuje také zajištěnou výpůjčku. 3.16. Finanční závazky a kapitálové nástroje vydané společností 3.16.1. Klasifikace jako dluh nebo vlastní kapitál Dluhové a kapitálové nástroje se klasifikují jako finanční závazky nebo jako vlastní kapitál podle obsahu smluvní dohody. 3.16.2. Kapitálové nástroje Kapitálový nástroj je jakákoliv smlouva, dokládající zbytkový podíl na aktivech účetní jednotky po odečtení všech jejích závazků. Kapitálové nástroje vydané skupinou se vykazují v hodnotě přijatých plateb snížené o přímé náklady na emisi. 3.16.3. Složené nástroje Jednotlivé komponenty složených nástrojů vydaných skupinou se klasifikují samostatně jako finanční závazky a vlastní kapitál podle obsahu smluvní dohody. Reálná hodnota závazkové složky k datu emise se odhadne pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nekonvertibilní nástroje. Tato částka se vykáže jako závazek na základě zůstatkové účetní hodnoty pomocí metody efektivní úrokové míry, pokud závazek nezanikne při konverzi, nebo k datu splatnosti daného nástroje. Kapitálová složka se vypočítá odečtením částky závazkové složky od reálné hodnoty celkového složeného nástroje. Tato částka snížená o vliv daně ze zisku se vykazuje ve vlastním kapitálu a není následně přeceňována. 3.16.4. Závazky ze smluv o finančních zárukách Závazky ze smluv o finančních zárukách se prvotně oceňují v reálné hodnotě a při následném ocenění buď: částkou závazku vyplývajícího ze smlouvy v souladu s IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva, nebo částkou vykázanou při prvotním ocenění po zohlednění kumulativní amortizace v souladu s uvedenými zásadami vykazování výnosů, podle toho, která z uvedených hodnot je vyšší. 3.16.5. Finanční závazky Finanční závazky se klasifikují jako finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty nebo jako ostatní finanční závazky. 3.16.6. Finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty Finanční závazky se klasifikují jako finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty, pokud jsou určeny k obchodování nebo jsou označeny jako oceňované v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty. Finanční závazky se klasifikují jako určené k obchodování, pokud: byly pořízeny v zásadě za účelem zpětné koupě v blízké budoucnosti, nebo jsou součástí identifikovaného portfolia finančních nástrojů, které jsou společně řízeny skupinou a u kterých je v poslední době doloženo obchodování realizované pro krátkodobý zisk, nebo jsou derivátem, který neplní funkci účinného zajišťovacího nástroje. Finanční závazky, kromě finančních závazků určených k obchodování, je možné při prvotním vykázání označit jako finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty, pokud: 18

takovéto označení vylučuje nebo významně omezuje oceňovací nebo účetní nejednotnost, která by jinak mohla vzniknout, nebo finanční závazek je součástí skupiny finančních aktiv nebo finančních závazků nebo obou, které jsou řízeny a jejichž výkonnost je hodnocena v souladu se zdokumentovanou strategií řízení rizik nebo investiční strategií účetní jednotky na základě reálné hodnoty a informace o této skupině jsou na tomto základě interně předávány, nebo je součástí smlouvy, která obsahuje jeden nebo více vložených derivátů, a IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování umožňuje, aby se celá kombinovaná smlouva (aktiva nebo závazky) označovala jako v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty. Finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty se vykazují v reálné hodnotě, přičemž jakýkoliv výsledný zisk a nebo ztráta se účtuje do zisku a ztráty. Čistý zisk nebo čistá ztráta zúčtovaná do zisku nebo ztráty zahrnuje jakékoliv úroky z finančního závazku. 3.16.7. Ostatní finanční závazky Ostatní finanční závazky včetně půjček se prvotně oceňují v reálné hodnotě snížené o transakční náklady. Ostatní finanční závazky se následně oceňují v zůstatkové hodnotě s použitím metody efektivní úrokové míry. Metoda efektivní úrokové míry se používá k výpočtu zůstatkové hodnoty finančního závazku a alokace úrokového nákladu za dané období. Efektivní úroková míra je úroková míra, která přesně diskontuje odhadované budoucí peněžní platby po očekávanou dobu trvání finančního závazku nebo případně po kratší období. 4. Důležité účetní úsudky a klíčové zdroje nejistoty při odhadech Při uplatňování účetních pravidel společnosti uvedených v bodě 3 se od vedení vyžaduje, aby provedlo úsudky a vypracovalo odhady a předpoklady o výši účetní hodnoty aktiv a závazků, která není okamžitě zřejmá z jiných zdrojů. Odhady a příslušné předpoklady se realizují na základě zkušeností z minulých období a jiných faktorů, které se v daném případě považují za relevantní. Skutečné výsledky se od těchto odhadů mohou lišit. Odhady a příslušné předpoklady se pravidelně prověřují. Opravy účetních odhadů se vykazují v období, ve kterém byl daný odhad opraven (pokud má oprava vliv pouze na příslušné období), nebo v období vytvoření opravy a v budoucích obdobích (pokud má oprava vliv na běžné i budoucí období). 5. Výnosy Analýza výnosů společnosti za období, z pokračujících a ukončovaných činností: Výnosy Rok končící Rok končící Pokračující činnosti 31.12.2010 31.12.2009 Tržby z prodeje výkonů 597 135 523 708 Výnosy z poskytovaných služeb 28 977 29 914 Výnosy z prodeje zboží 20 17 626 132 553 639 Ukončované činnosti 0 0 6. Výnosy dle segmentů Rok končící Rok končící Výnosy dle segmentů 31.12.2010 31.12.2009 Energie 592 846 517 012 Nájem 22 949 22 757 Prodej dřevařských výrobků 223 184 Ostatní 10 114 13 686 626 132 553 639 19