1. Všeobecná ekonomická rovnováha, model 2x2x2x2 a jeho význam. 1.1 Model všeobecné ekonomické rovnováhy jako maximalizační a zároveň paretovsky efektivní model. 1.2 Základní prvky modelu 2x2x2x2 (graf výrobně spotřební efektivnosti, graf rovnováhy na trhu, graf rovnováhy firmy, graf rovnováhy odvětví) a jejich vzájemné souvislosti. 1.3 Rovnovážná cena v modelu 2x2x2x2 v jaké podobě je cena v jednotlivých prvcích modelu vyjádřena, jakou má podobu v grafu výrobně spotřební efektivnosti. 1.4 Objasněte, jaké jsou hlavní podmínky rovnováhy ekonomického systému a proč musí být splněny. 1.5 K čemu by v systému došlo, pokud by některá podmínka všeobecné rovnováhy nebyla splněna? 1.6 Odvození hranice užitkových možností (UPF) z modelu všeobecné rovnováhy. Problematika UPF, vysvětlení tvaru UPF. 2. Co může vyvolat nerovnováhu ekonomického systému a jak se rovnováha obnovuje. 2.1 Graficky vyjádřete základní prvky modelu 2x2x2x2 (graf výrobně spotřební efektivnosti, graf rovnováhy na trhu, graf rovnováhy firmy, graf rovnováhy odvětví) a změny, k nimž může dojít. 2.2 Hlavní příčiny nerovnováhy ekonomického systému? Inovace a jaké změny v ekonomickém systému mohou vyvolat? 2.3 Co je to úplný a dobře strukturovaný výčet? 2.4 Bariéry obnovy rovnováhy v ekonomickém systému. 2.5 Odvození hranice produkčních možností (PPF) z modelu všeobecné rovnováhy. Problematika PPF, vysvětlení tvaru konkávního PPF. PPF v případě substitutů a komplementů. 2.6 Odvození hranice užitkových možností (UPF) z modelu všeobecné rovnováhy. Problematika UPF, vysvětlení tvaru konkávního UPF. 3. Neoklasické pojetí užitku, produktivní aspekty spotřeby 3.1 Vysvětlete neoklasické pojetí užitku, finalitu užitku. 3.2 Jak porovnáváme současné a budoucí prožitky, co z toho vyplývá při objasnění zákonitostí, podle nichž funguje naše psychika 3.3 Objasněte Fisherův graf, jednotlivé součásti tohoto grafu (křivku investičních příležitostí, indiferenční křivku současné a budoucí spotřeby), optimální částku, která by dle grafu měla být investována, jak se v grafu projeví úrok. 3.4 Produktivní aspekty spotřeby. Podstata a důsledky produktivních aspektů spotřeby. 3.5 Prožitky a představivostní kapitál. Důsledky pro lidské rozhodování. 3.6 Důvody diskontování (převodu) budoucí hodnoty na současnou, forma diskontování. 4. Investiční schopnosti a příležitosti, kapitálový trh 4.1 Pojem investiční schopnost a příležitost. Klasifikace investičních schopností a příležitostí. Primární, sekundární a terciární investiční schopnosti a příležitosti. Vlastní a cizí investiční schopnosti a příležitosti. 4.2 Kapitálový trh. Situace, kdy na kapitálovém trhu vystupují dva subjekty a mají stejnou sumu peněz a stejně výnosné investiční příležitosti. 4.3 Kapitálový trh. Situace, kdy na kapitálovém trhu vystupují dva subjekty a mají odlišnou sumu peněz a odlišně výnosné investiční příležitosti. Určení úroku na kapitálovém trhu za situace dvou účastníků. Paretovská zlepšení dosahována za této situace prostřednictvím kapitálového trhu.
4.4 Posuny křivek investičních příležitostí jednotlivých subjektů a důsledky těchto posunů. 4.5 Určení minimální výše úrokové míry na kapitálovém trhu s mnoha účastníky. Určení, kdo potom bude dlužníkem a věřitelem. Výnos dlužníka a věřitele. 4.6 Vztah investičních schopností a příležitostí a kapitálový trh. 5. Mládkův paradox, investování v podmínkách rizika a nejistoty 5.1 Mládkův paradox. Podstata a příčiny včetně grafického znázornění. 5.2 Investování do pozice podstata, důsledky, formy investování do pozice. Prestižní spotřeba. 5.3 Pojem pojištění a riziko. Celkový užitek v podmínkách rizika 5.4 Spravedlivá hra. Averze k riziku a spravedlivá hra. Kdy se vyplatí hrát nějakou hru. Užitková funkce člověka bez averze k riziku. 5.5 Podstata pojištění. Zlepšení, která pojištění přináší. Determinace pojistné částky a důvody proč pojištěné subjekty platí nižší částku. 5.6 Další formy ochrany před rizikem. 6. Teorie společenského blahobytu 6.1 Odvození křivky dosažitelného užitku. Společenská indiferenční křivka. Podstata teorie blahobytu. 6.2 Optimum na křivce dosažitelného užitku. Problémy daného optima. Zdůvodnění nemožnosti na UPF porovnávání užitků dvou (několika) subjektů včetně analogie s PPF. 6.3 Různé pohledy na vztah rovnosti a efektivnosti. 6.4 Hranice současné hodnoty budoucího příjmu (Y PF), příčiny konkávního tvaru Y PF. 6.5 Optimum na Y PF a souvislost s úlohou kapitálového trhu. Proč na Y PF lze určit optimum a na UPF nikoliv. 6.6 Důvody diskontování (převodu) budoucí hodnoty na současnou, forma diskontování. 7. Mikroekonomická role státu a odstraňování nedokonalostí kapitálového trhu 7.1 Přímá a nepřímá role (funkce) státu. Vymezení těchto funkcí. 7.2 Kapitálový trh. Paretovská zlepšení dosahována prostřednictvím kapitálového trhu za situace dvou účastníků. 7.3 Vzdělanostní společnost a proces jejího konstituování. 7.4 Vymezení individuálních a společenských výnosů ze vzdělání. Peněžní a nepeněžní výnosy ze vzdělání. 7.5 Mechanismus přenesené ceny a možnosti jeho uplatnění včetně toho, jak přenesená cena může odstranit nedostatky kapitálového trhu. 7.6 Systémy sociálního investování a sociálního pojištění. Příklady těchto systémů. Možná reforma těchto systémů, kdy část občanů investuje v průběhu své profesní dráhy do svého dalšího vzdělávání, a důsledky této reformy. 8. Teorie rozdělování a trh výrobních faktorů 8.1 Výrobní faktory (VF). Klasifikace výrobních faktorů. Definice pojmu čistý přebytek. Podstata teorie rozdělování. 8.2 Clarkův graf rozdělování příjmů mezi výrobní faktory. Určení ceny VF. 8.3 Reprodukční náklady v Clarkově grafu a určení ceny VF. Určení, čím je dán průběh křivky poptávky po výrobním faktoru ze strany vlastníků druhého výrobního faktoru. 8.4 Přebytek a nedostatek na trhu výrobních faktorů a jejich vliv na určení ceny VF a čistý přebytek na trhu VF. 8.5 Náklady obětované příležitosti v Clarkově grafu a jejich vliv na čistý přebytek na trhu VF. 8.5 Volný vstup do odvětví a čistý přebytek na trhu VF.
8.6 Homogenní a nehomogenní jednotky VF a problematika čistého přebytku. 9. Trh výrobních faktorů, trh kapitálu a půdy 9.1 Předpoklady vzniku čistého přebytku na trhu VF. Pojmy transferový výdělek a ekonomická renta. 9.2 Počátek poptávkové křivky po výrobním faktoru, zdůvodnění tohoto počátku, vliv na čistý přebytek. 9.3 Trh kapitálových statků. Poptávka po kapitálových statcích. Používání kapitálového statku, investování do kapitálových statků. Hrubé a čisté investice. 9.4 Trh kapitálových statků. Nabídka kapitálových statků. 9.5 Faktory ovlivňující poptávku a nabídku kapitálových statků. 9.6 Trh půdy a jeho specifika. Externality spojené s půdou. 10. Nedokonalá konkurence a problematika čistého přebytku 10.1 Souvislost průběhu dlouhodobé křivky průměrných nákladů (LRAC) ve vztahu ke křivce tržní poptávky (D) a jednotlivých forem dokonalé a nedokonalé konkurence 10.2 Analýza přirozeného monopolu. Regulace přirozeného monopolu. Síťové monopoly. Čistý přebytek v přirozeném monopolu. 10.3 Analýza dočasného monopolu na základě inovace. Čistý přebytek u dočasného monopolu na základě inovace 10.4 Oligopol a čistý přebytek. Rovnováha oligopolu, oligopolní trh, na kterém je příliš mnoho firem. 10.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci a čistý přebytek. Plná (úplná) cenová diskriminace, překážková metoda cenové diskriminace. 10.6 Monopson a problematika čistého přebytku. Rovnováha monopsonu. 11. Přebytek na trhu statků, Engelova křivka a typologie statků 11.1 Přeměna přebytku výrobce v přebytek spotřebitele. 11.2 Reálná podoba poptávkové a nabídkové křivky. 11.3 Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce podle toho, kde se protínají nabídková a poptávková křivka. 11.4 Inovace a vznik přebytku spotřebitele a výrobce. Co se děje po inovaci s přebytkem spotřebitele a výrobce včetně grafického znázornění. Trh v oblasti, kde se dlouhodobě nevyskytly inovace a nepůsobí zde faktor omezenosti vstupů. 11.5 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při (nepřímém) zdanění. 11.6 Engelova křivka (EC). Odvození EC z indiferenční analýzy. Důchodová elasticita, tvar EC a typologie statků. Podřadné statky a Giffenovy statky. 12. Základní pojmy teorie her 12.1 Podstata přístupu založeného na teorii her výsledek je určen nejen naším rozhodnutím, ale i rozhodnutím dalšího subjektu či subjektů. 12.2 Základní pojmy teorie her, klasifikace teorie her. 12.3 Hra s konstantním součtem v normálním tvaru. Řešení této hry. 12.4 Hra s nekonstantním součtem v případě dvou-maticové hry. Řešení této hry. 12.5 Jednotlivé modely nekooperativních her, jejich popis formou dvou-matice. Reálné situace Vězňova dilematu, případně dalších modelů. 12.6 Důsledky změny hodnot výplatní matice u hry s nekonstantním součtem v případě dvoumaticové hry.
13. Teorie her a teorie redistribučních systémů 13.1 Kooperativní hry dvou a N hráčů. Zaručená výhra, jádro hry. 13.2 Základní charakteristika modelů oligopolu (Cornoutův, kartel, Bertrndův a Stackelbergův model) - kterou hodnotu berou firmy v modelu za danou, důsledky na rozhodování firem, apod. 13.3 Vymezení pojmu redistribuční systém, koalice v redistribučním systému. 13.4 Příčiny diskriminace nejvýkonnějších hráčů v redistribučních systémech, možnosti obrany těchto hráčů. 13.5 Elementární redistribuční systém se třemi hráči, redistribuční rovnice v tomto systému a její interpretace. 13.6 Vyjednávání v redistribučních systémech. Základní charakteristika diskriminační rovnováhy a společensky přijatelné rovnováhy. 14. Teorie veřejné volby 14.1 Podstata teorie veřejné volby. Základní problém veřejné volby. Pojem veřejný zájem. 14.2 Rozhodování voličů a zastupitelů ve veřejné volbě. Formy výběru zastupitelů a důsledky jednotlivých forem. Formy rozhodování zastupitelů. 14.3 Neefektivita většinového rozhodování a její důvod. Hlasovací paradox. Alternativní rozhodovací postupy. 14.4 Boj o středového voliče a důsledky tohoto boje. 14.5 Zájmové skupiny, dobývání renty. Pozitiva a negativa zájmových skupin. Velké a malé zájmové skupiny. 14.6 Byrokracie. Pozitiva a negativa byrokracie. Možné řešení negativ spojených s existencí byrokracie. Kariérní a meritní systém. 15. Teorie veřejné volby a role státu 15.1 Politický cyklus a jeho důsledky na veřejnou volbu. 15.2 Racionální neznalost voliče a politika. Problematika asymetrie informací. Důsledky asymetrie informací. Možné řešení asymetrie informací. Slabší smluvní strana a důsledky, pokud je někdo v postavení slabší smluvní strany. 15.3 Stát v pozici, kdy má převahu informací. Možnosti řešení. Situace, kdy je stát v pozici slabší smluvní strany (např. při regulaci monopolu). 15.4 Možná tržní řešení pozitivních i negativních externalit. Transakční náklady. Coaseův teorém. 15.5 Stát a redistribuce, důsledky redistribuce, vztah mezi redistribucí a efektivností. 15.6 Přímá a nepřímá role (funkce) státu. Vymezení těchto funkcí. Role státu při vytváření vzdělanostní společnosti.
Minimální zkouškové standardy (magisterská mikroekonomie) Pokud uvedené student nezná, lze jej bez problémů vyhodit (správně by neměl dostat zkoušku) Student - dokáže popsat, kdy v krabicovém diagramu rovnováhy ve výrobě nastává rovnováha - dokáže spočítat, kolik VF zbývá na zbývající statek, pokus zná celkové množství daných VF a kolik je používáno na určený statek - dokáže popsat, kdy v krabicovém diagramu rovnováhy ve spotřebě nastává rovnováha - dokáže spočítat, kolik statků zbývá na zbývajícího spotřebitele, pokus zná celkové množství daných statků a kolik je používáno na určený statek - dokáže odvodit, pokud se liší MRSC a MRTP, který statek je pro spotřebitele komparativně levný a který komparativně drahý. Dokáže popsat, co se v takovém případě děje - dokáže spočítat cenu zbývajícího statku (VF), zná-li MRSC, MRTP, MRTS a cenu jednoho statku (VF) - dokáže vysvětlit pojmy paretovská efektivnost a paretovské zlepšení - dokáže nakreslit model všeobecné rovnováhy - dokáže vyjmenovat, co vnáší do systému nerovnováhu a co brání nastolování všeobecné rovnováhy - ví, co je PPF, dokáže nakreslit a zdůvodnit tvar PPF, dokáže odvodit PPF z krabicového diagramu rovnováhy ve výrobě, dokáže spočítat MRTP - ví, co je UPF, dokáže nakreslit a zdůvodnit tvar UPF, dokáže odvodit PPF z krabicového diagramu rovnováhy ve spotřebě - dokáže nakreslit a popsat Fisheův graf - rozumí problematice produktivních aspektů spotřeby - dokáže vysvětlit pojmy investiční schopnosti, investiční příležitosti, investiční prostředky, ví, jak tyto pojmy souvisí s kapitálovým trhem - dokáže v grafech identifikovat, který subjekt (respektive zda subjekt) bude v pozici dlužníka či věřitele - dokáže vysvětlit, jaké paretovské zlepšení může prostřednictvím kapitálového trhu realizovat dlužník a jaké věřitel - dokáže vysvětli, kdo bude v pozici dlužníka a kdo věřitele, pokud je dána jednak tržní úroková míra a jednak rozpočtové omezení (BL) daného subjektu - dokáže popsat podstatu Mládkova paradoxu - dokáže vysvětlit podstatu pozičního investování - ví, proč má užitková funkce zpravidla klesající tvar a jak to souvisí s averzí k riziku - ví, co je to spravedlivá hra - dokáže vysvětlit podstatu pojištění, zná další formy obrany proti riziku - zná základy teorie blahobytu, ví, kdy podle této teorie nastává optimum, dokáže poukázat na vybrané problémy této teorie - dokáže odvodit důsledky přerozdělování, zná možné vztahy mezi rovností a efektivností - ví, co je to hranice současné hodnoty budoucího příjmu (Y PF), ví, kde na této hranice nastává optimum a proč zde nastává - dokáže rozlišit mezi přímou a nepřímou rolí státu - ví, co je vzdělanostní společnost - dokáže popsat princip přenesené ceny
- dokáže nakreslit Clarkův graf včetně faktoru RC a OPC a v jednotlivých případech odvodit, jaká bude odměna VF, zda budou použity (zaměstnány) všechny jednotky VF nebo některé budou nepoužity - dokáže vysvětlit, kdo získá čistý přebytek, pokud poptávka po VF bude větší než jeho nabídka, respektive opačně - ví, jaké důsledky má na čistý přebytek VF volný vstup a výstup z a do odvětví VF - ví, jaký čistý přebytek mohou získat nehomogenní jednotky VF - zná základní charakteristiku trhu kapitálových statků a trhu půdy - ví, jak tvar křivky LRAC a vztah této křivky ke křivce tržní poptávky určí, jaká tržní forma bude převládat v daném odvětví - ví, co je přirozený monopol a kde zpravidla vzniká - ví, co je oligopol, proč vzniká, jaké mohou být důsledky vstupu dalších firem na oligopolní trh - dokáže nakreslit graf krátkodobé rovnováhy firmy v nedokonalé konkurenci - zná podstatu cenové diskriminace - ví, co je monopson - dokáže odvodit reálnou podobu nabídkové a poptávkové křivky, ví, jak konkrétní podoba ovlivňuje velikost přebytku spotřebitele a výrobce - ví, jak se může v důsledku inovací přebytek spotřebitele a výrobce vypařovat - ví, co je Engelova křivka - zná základní podstatu teorie her - dokáže najít sedlový prvek ve hře v konstantním součtem v normálním tvaru - dokáže popsat, jak se rozhodují subjekty ve hře s nekonstantním součtem, nekooperativní dvou-maticové hře - ví, v čem spočívá podstata vězňova dilematu - ví, co může firma v duopolu vzít do úvahy, a jak to ovlivní její rozhodování - ví, co je kartel a co ovlivňuje rozhodování firmy v kartelu - ví, co je redistribuční systém, jaké strategie mohou mít hráči v tomto systému a jak lze na tyto strategie reagovat - zná podstatu veřejné volby, základní postupy veřejné volby - dokáže odůvodnit, proč ve veřejné volbě nemůže být rozhodování efektivní - ví, v čem spočívá asymetrie informací, jaké mohou být její negativní důsledky a jak lze tyto důsledky řešit - ví, co je Coaseův teorém a zná základní principy tržního řešení externalit