Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko



Podobné dokumenty
Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko

Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky

Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko

Jste připraveni na insekticid nové generace?

Škůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech

Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha Ruzyňský den Výsledky řešení projektu Mze QJ

Moření osiva máku, hrachu a jetelovin

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného

8. Přílohy 8.1 Seznam tabulek a grafů. 8.2 Seznam fotodokumentace

ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY. Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno

Ochrana máku setého (Papaver somniferum L.) před některými hmyzími škůdci

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015

AKTUÁLNÍ STAV OHROŽENÍ ŘEPKY ŠKŮDCI V POLSKU

Významné choroby a škůdci řepky Integrovaná ochrana

Výskyt škůdců máku v letech na provozních porostech máku na severní, střední a jižní Moravě a některé zásady ochrany proti nim

Jak omezit vzrůstající škodlivost zavíječe kukuřičného. Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.

Ochrana ozimé řepky proti škůdcům v Polsku

Aktuální výskyty škodlivých organismů v polních plodinách

Přípravek k hubení savého a žravého hmyzu KARATE Zeon 5 SC 6 ml (001029)

Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným

Škůdci vybraných polních plodin, jejich monitoring a možnosti ochrany

Vliv moření osiva hrachu na některé jeho škůdce

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení.

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN ( )

MOSPILAN 20 SP + Sviton Plus

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání ZÁVĚREČNÁ PRÁCE. Ing. Ladislav Velebný

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN ( )

Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) na máku a možnosti ochrany. Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o.

Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) na kukuřici a ochrana proti němu

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 33. TÝDEN

HLAVNÍ VÝHODY A PŘÍNOS POUŽITÍ PŘÍPRAVKU ACANTO

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN

Výskyt škůdců máku v roce 2006 na Moravě

Vaztak Active + Gazelle 12 Pack I

INSEKTICID. Registrační číslo:

Ochrana řepky. podle vývojových fází MOŘIDLA DESIKANT HERBICIDY FUNGICIDY INSEKTICIDY.

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 22. TÝDEN

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015

Biologie krytonosce řepkového a čtyřzubého na ozimé řepce

Registrace insekticidu Rapid nabízí nové možnosti kontroly škůdců v řepce a máku RNDr.Tomáš Spitzer, Ph.D., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž,s.r.o.

Aktuální poznatky o rezistenci škůdců k insekticidům, výskyt mšice broskvoňové na řepce v podzimním období a riziko napadení porostů virózami

Mospilan 20 SP -doposud získané zkušenosti v řepce ozimé

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení.

Tilmor: Univerzální klíč k úspěchu

Havlíčkův Brod

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ZÁVĚREČNÁ PRÁCE

Poslední škůdce, který vás může vyvést z míry Rychlý, spolehlivý, účinný

Významné choroby a škůdci řepky Integrovaná ochrana

JÁDROVINY - ŠKŮDCI. Jaroslav Rod. Verze: 08/A

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Brambor mandelinka bramborová, mšice 0,4 3 při zjištění výskytu

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

BRUKVOVITÁ ZELENINA -

První výskyt hnědé skvrnitosti listů (Alternaria solani) (28.7. Koněšín), střední výskyt plísně bramborové (Phytophtora infestans).

Působení Deltamethrin, účinná látka přípravku Dinastia je světlostálý syntetický pyrethroid.

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Jiří Cejtchaml, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko, Ing. Marek Seidenglanz, Agritec s.r.o.

JanKazda. Česká zemědělská univerzita Praha

Xtra výnos, Xtra kvalita, Xtra profit.

Integrovaná ochrana brambor

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

8 PŘÍLOHY. Tabulka č. 11 Přípravky povolené v ČR proti mandelince bramborové v roce Zdroj: Dávka na 1 ha

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 34. TÝDEN

Významné choroby a škůdci řepky Integrovaná ochrana

Vliv luskovino obilných směsek na výskyt a distribuci škůdců v porostu. Marek Seidenglanz; Igor Huňady; AGRITEC Šumperk

Ochrana olejnin. od setí do sklizně

BRUKVOVITÁ A CIBULOVÁ ZELENINA

11. Škůdci trvalek a letniček II.

Přípravky k ochraně révy vinné od společnosti DuPont

Ochrana pšenice ozimé a ječmene jarního

Ochrana řepky proti živočišným škůdcům na podzim bez mořidel na bázi neonikotinoidů. Certifikovaná metodika, 2017

Státní rostlinolékařská správa Sídlo organizace: Těšnov 17, Praha 1 Korespondenční adresa: Ztracená 1099/10, Praha 6

Úvod. Monitoring výskytu stonkových krytonosců v řepce v roce 2017 a 2018

Významné choroby a škůdci řepky Integrovaná ochrana

Hmyzí škůdci semenných porostů vojtěšky (Medicago sativa L.) a ochrana proti nim

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Státní rostlinolékařská správa Sídlo organizace: Těšnov 17, Praha 1 Korespondenční adresa: Ztracená 1099/10, Praha 6

Nový pomocný prostředek na ochranu rostlin možnost nejen pro ekologické zemědělce

KOŠŤÁLOVÁ ZELENINA (BRUKVOVITÉ)

METODIKA ZKOUŠEK UŽITNÉ HODNOTY

KOŠŤÁLOVÁ ZELENINA (BRUKVOVITÉ)

katalog hybridů Řepky ozimé Polotrpasličí hybridy MAXIMUS, Tradiční hybridy, Speciální hybridy

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

nový postřikový fungicid se zcela unikátním mechanismem účinku a bezkonkurenčně dlouhodobým účinkem na ochranu pšenice a ječmene proti padlí travnímu

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

PŘÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN RAPID

OBSAH POUŢÍVANÉ VYSVĚTLIVKY A ZKRATKY

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Přípravek na ochranu rostlin

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.

Zpráva č. 4 oblastního odboru BRNO o výskytu škodlivých organismů a poruch za období od

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni povolen pouze pro profesionální uživatele

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Vybráno z MENDELNET 2011 Vliv mečíkové třásněnky na kvetení a na kvalitu květů u vybraných odrůd gladiol Vlachová P., Svitáčková B.

přípravku PROTEUS 110 OD evid. č

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Transkript:

Škůdci ozimé řepky v jarním období Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Ozimá řepka je plodinou velmi atraktivní pro řadu škůdců. Vysoká je nejen jejich početnost, ale rozšiřuje se i jejich druhové spektrum. Je to dané tím, ţe se plocha ozimé řepky ve srovnání s minulostí významně zvýšila a tvoří vysoké procentní zastoupení pěstovaných plodin na orné půdě. V roce 2007 se pěstovala na ploše 337 570 ha, coţ představuje zvýšení oproti roku 2005 o 78 110 ha. Škody i početnost hmyzích škůdců na ozimé řepce závisí na průběhu povětrnostních podmínek v jednotlivých růstových fázích řepky. V období vzcházení aţ do vytvoření přízemní růţice jsou to dřepčíci rodu Phyllotreta, dřepčík řepkový (Psylliodes chrysocephala), krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma), housenice pilatky řepkové (Athalia rosae), případně někteří polyfágní škůdci jako např. housenky osenice polní (Agrotis segetum) či slimáčci rodu Deroceras. V jarním období se pravidelně vyskytují ve větší či menší míře krytonosci rodu Ceutorhynchus krytonosec řepkový (C. napi) a krytonosec čtyřzubý (C. pallidactylus) a pozorujeme první nálety blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus). Největší škody způsobují škůdci generativních orgánů: blýskáček řepkový, krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus), bejlomorka kapustová (řepková) Dasineura brassicae a mšice zelná (Brevicoryne brassicae). Nejváţnější škody však způsobuje bejlomorka kapustová, proti které současná doporučovaná ochrana v letech, kdy škodí i její druhá generace, není dostatečná. Kromě těchto tradičních škůdců se začíná ve větší míře objevoval na kořenovém systému ozimé řepky známý škůdce brukvovité zeleniny květilka zelná (Delia radicum). Tento škůdce je jiţ významným druhem při pěstování ozimé řepky v zahraničí, např. v Německu, ve Francii a jinde. Obr. 1. Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi)

Ze škůdců v jarním období přichází v úvahu především stonkoví krytonosci. Koncentrace řepky na orné půdě a její pěstování v niţších polohách způsobilo, ţe se tito škůdci značně rozšířili a sniţují výnosy. Krytonosec řepkový (obr. 1) přezimuje v půdě ve stádiu dospělce a brzy na jaře naletuje na porosty řepky. Je to období, kdy teploty jsou vyšší jak 9 o C a řepka je ve fázi dlouţivého růstu. Po krátkém ţíru na listech řepky samičky kladou vajíčka pod vegetační vrchol, kde vlivem působení fytotoxických látek dochází k deformacím a sníţenému růstu stonku. Z hospodářského hlediska má význam právě tato redukce a deformace stonků. Ţír larev je výhradně zaměřen na dřeň stonků a málo ovlivňuje růst řepky. Místa poškození, otevřené praskliny, zdeformované stonky apod. jsou však vstupními místy pro infekci patogeny, které pak mohou způsobit podstatné sníţení výnosů. Obr. 2. Krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus) Krytonosec čtyřzubý (obr. 2) má obdobnou bionomii s tím rozdílem, ţe do porostů řepky naletuje o něco později a samičky kladou vajíčka do hlavního nervu nebo do řapíků listů. Dospělci přeletují výhradně za slunečného počasí při teplotách od 12 o C. Larvy vyţírají hlavní nerv a později se dostávají do stonků a při vyšší početnosti jsou schopny zcela zničit pletiva dřeně stonků (obr. 3). Vývoj larev trvá asi 4 aţ 5 týdnů. Poté opouštějí stonky okrouhlým otvorem v místě úponu listů a postranních stonků a dostávají se do půdy, kde se kuklí. Výlezové otvory larev jsou v letech příznivých pro výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum) hlavní vstupní branou pro spóry do stonků řepky. Výskyt brouků obou druhů zjišťujeme na jaře ve ţlutých miskách, které kontrolujeme kaţdé tři dny. Práh škodlivosti je stanoven na 25 brouků ve čtyřech miskách za tři dny, případně při pouţití HPS folií více neţ 40 imag na čtyři HPS folie za týden. Vzhledem k tomu, ţe v posledních letech je teplé počasí i v měsících lednu či únoru, naletují brouci do porostů řepky i v této době. Konkrétně letos byli ve vyšší početnosti zastiţeni brouci na jiţní

Obr. 3. Dorostlé larvy stonkových krytonosců uvnitř stonku řepky ozimé Moravě jiţ v polovině února s převahou krytonosce čtyřzubého. Pro přesné stanovení termínu aplikace postřikových přípravků je nutné sledování ve ţlutých miskách doplnit i vizuálním hodnocením krytonosců na jednotlivých rostlinách. Optimální termín aplikace je tehdy, kdy zjistíme první pářící se jedince, coţ je v období před kladením vajíček. Práh škodlivosti je vhodné akceptovat vzhledem k pravděpodobnému výskytu houbových chorob. Bez výskytu houbových chorob řepka toleruje i silnější výskyty brouků, protoţe však nelze spolehlivě odhadnout moţnosti infekčního tlaku hub, doporučuje se insekticidní ošetření při dosaţení prahové hodnoty. Kromě těchto krytonosců zastihneme ve ţlutých miskách i další druhy nosatcovitých brouků: krytonosec brukvový (Ceutorhynchus sulcicollis), krytonosec modravý (Baris coerulenscens) a krytonosec dřeňový (Baris chlorizans). Jejich početnost je kaţdý rok nízká a také jejich hospodářský význam je malý. Druhy rodu Baris se liší od rodu Ceutorhynchus svojí velikosti (3 aţ 6 mm), kovově modře nebo zeleně zbarveným štíhlým tělem a lesklými krovkami bez šupinek. Tito krytonosci mohou škodit pouze lokálně na řepce či jiných brukvovitých rostlinách. Larvy jsou zprvu v lodyze a později vyţírají chodbičku v kůlovém kořeni a kuklí se v půdě u kořene. Krytonosec brukvový je vzhledem i velikostí podobný stonkovým krytonoscům, ale krovky jsou kovově modře nebo zeleně zbarvené. Larvy tohoto krytonosce ţijí v kořenovém krčku ozimé řepky i jiných brukvovitých rostlin. V současné době se rozbíhá nový výzkumný projekt, který má za cílem zpřesnit ochranu ozimé řepky před stonkovými krytonosci, zejména z pohledu stanovení přesnějšího termínu ochrany řepky buď proti krytonosci řepkovému nebo proti krytonosci čtyřzubému. Proto se také začíná od letošního roku sledovat druhové zastoupení stonkových krytonosců na

území České republiky s cílem vytipovat oblasti, kde převaţuje krytonosec čtyřzubý a kde krytonosec řepkový. V posledních letech se ověřovaly nové účinné látky k regulaci početnosti stonkových krytonosců. Podle náletů krytonosců do ţlutých misek a průběhu počasí v jednotlivých letech bylo provedeno ošetření. K aplikaci ve standardní variantě byl vyuţit registrovaný přípravek Nurelle D v dávce 0,6 l/ha (účinná látka 50 g/l cypermethrinu + 500 g/l chlorpyrifosu). U testovaných přípravků byla pouţitá škála účinných látek: thiacloprid, deltamethrin + thiacloprid, carbosulfan, alpha-cypermethrin+chlorpyrifos a další. Aby se posoudila účinnost ošetření proti krytonoscům, bylo nutné hodnotit výskyt larev ve stoncích i řapících listů. Po čtyřech aţ pěti týdnech po aplikaci byly odebrány lodyhy, rozříznut stonek i řapíky jednotlivých listů a spočítány larvy krytonosců. Počítaly se pouze apodní a eucephalní larvy, protoţe v řapících listů se můţeme setkat, zejména v neošetřených porostech, i s oligopodními larvami dřepčíka řepkového. Výsledky z pokusu, kde se ověřovala účinnost nového přípravku Proteus 110 OD, jsou v tabulce 1. Tabulka 1 Biologická účinnost některých testovaných účinných látek na krytonosce řepkového a čtyřzubého v ozimé řepce Varianta Průměrný počet Procento Biologická účinnost larev na stonek napadených stonků v % Kontrola-neošetřená 4,5 97,5 * Nurelle D 0,6 l/ha 0,38 22,5 90,8 Proteus 110 OD 0,5 l/ha 0,3 40 86,1 Proteus 110 OD 0,75 l/ha 0,13 10 96,5 Procento napadených stonků ozimé řepky bylo v neošetřené kontrole vţdy velmi vysoké. Kromě toho v jednotlivých stoncích byl vysoký počet larev, jejichţ průměrná hodnota je v tabulce uvedena. Procento napadených stonků v ošetřených variantách uvádí stonky, kde byla nalezena např. jen jedna larva. Jejich průměrné napadení bylo vţdy výrazně niţší ve srovnání s neošetřenou kontrolou. Proti jarním škůdcům, krytonoscům rodu Ceutorhynchus, se pravidelně pouţívají insekticidní přípravky. Je zpracovaná metoda signalizace, jsou známy prahy škodlivosti a je doporučena řada insekticidních přípravků pro regulaci jejich početnosti. Ochrana řepky proti stonkovým krytonoscům se povaţuje za důleţitou i z pohledu pozdějšího lepšího zdravotního stavu řepky po stránce houbového napadení. V letech s příznivým průběhem povětrnostních podmínek pro škodlivý výskyt chorob krytonosci nepřímo ovlivňují stupeň infekce. Sníţit ztráty na výnosech řepky můţeme cílenou chemickou ochranou, která je zaloţena na zjištění stupně výskytu škůdců v porostu. V současné době je k regulaci početnosti stonkových krytonosců registrovaná řada přípravků: Nurelle D v dávce 0,6 l/ha, Vaztak 10 EC/SC v dávce 0,15 l/ha, Alfametrin v dávce 0,15 l/ha, Karate Zeon 5 SC v dávce 0,125 l/ha, Decis Mega v dávce 0,15 l/ha, Decis Flow 2,5 v dávce 0,3 l/ha, Cyperkill 25 EC v dávce 0,1 l/ha, Talstar 10 EC v dávce 0,1 l/ha, Fury 10 EW v dávce 0,15 l/ha, Metanion 48 EM v dávce 2 l/ha, Calypso 480 SC 0,15 0,2 l/ha, Mospilan 20 SP 120 g/ha, nově i Biscaya 240 OD v dávce 0,3 l/ha.

Obr. 3. Květní poupata ozimé řepky s brouky blýskáčka řepkového V jarním období do porostů ozimé řepky naletuje také blýskáček řepkový. Jeho největší škody jsou způsobeny brouky, kteří poškozují tvořící se květenství. Ozimá řepka má v této době výšku okolo 20 aţ 25 cm a její květenství jsou přilbovitě kryta listeny. Také práh škodlivosti je v tomto období u blýskáčka řepkového niţší (1 brouk na jedno vrcholové květenství) neţ práh škodlivosti před květem (dva, později i tři brouci na jedno květenství). Blýskáček řepkový přezimuje jako brouk a časně na jaře naletuje na kvetoucí rostliny, kde se ţiví pylem. Do ozimé řepky přeletuje při vyšších teplotách (15 o C) a vyţírá uzavřená květní poupata. Poškozená poupata opadávají a zůstávají pouze květní stopky. Otevřené květy řepky brouci ani larvy nepoškozují. Blýskáček má jen jednu generaci za rok. První nálety blýskáčka řepkového do řepky je moţno regulovat postřikem proti stonkovým krytonoscům, zejména při pouţití přípravků z delší reziduální účinností. Hlavní ošetření proti tomuto škůdci generativních orgánů se provádí před květem ozimé řepky. Závěr Výskyty stonkových krytonosců se dají předpokládat kaţdoročně s nadprahovou hodnotou. Je však nutné sledovat pomocí ţlutých misek či lepových pásů v jarním období jejich výskyt, abychom mohli na základě získaných poznatků, včetně vizuálního sledování brouků na rostlinách řepky rozhodnout o nutnosti a včasnosti ošetření. Vzhledem k tomu, ţe ochrana řepky proti stonkovým krytonoscům úzce souvisí s moţným napadením houbovými chorobami v závislosti na jejich infekčním tlaku a potlačuje první nálety blýskáčka řepkového, doporučuje se insekticidní ochranu provést vţdy při dosaţení prahové hodnoty.